Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus Petra Maříková Vlčková Urbanismus: Egyptská civilizace je civilizací bez měst Komplexní sídelní struktura osídlení starého Egypta: od pravěku, především v jeho závěru, tj. kolem BC Město: egyptsky niut Funkční rozdělení: městská centra: aglomerace Memfida. Provinční centra. Menší zemědělské sídliště. Královské statky. Sídliště se specifickými funkcemi: vesnice řemeslníků, tzv. pyramidová města, přístavy, královské paláce apod. Městská centra aglomerace: Memfida Původní jméno: Inebu-chedž (opevněná citadela, Bílé zdi). Men-nefer-(Pepi): jméno zádušního komplexu Pepiho I Krása Pepiho je trvalá. Hut-ka-Ptah = Hykupta = Aigyptos = Egypt Tradiční administrativní, náboženské a vojenské centrum od doby Staré říše po Ptolemaiovské období. Centrum: mnoho jader, hlavní osídlení se historicky pohybovalo centrum: pod vesnicí Mit Rahína, cca 30 km JZ od Káhiry (obr. 1) 1979: zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO Dnes: více než 100 archeologických areálů: chrámy boha Ptaha, Hathory, Amona, Atona apod. Pohřebiště v Sakkáře, Abúsíru. Tell el-amarna, Achetaton (obr. 2): Nově založené hlavní město Achnatona - Amenhotepa IV. Velmi krátce osídleno: let. Přesné vymezení prostoru: hraniční stély: 14 Několik funkčních částí: Centrální část (obr. 3): administrativní, náboženské a rezidenční centrum Královský palác; Hlavní město, jižní a severní předměstí: hlavní rezidenční části; Severní město; dvě vesnice řemeslníků. Stavební materiál: sušená cihla, dřevo. Kámen: pouze významné stavby nebo stavebně namáhané části Královské rezidence: Malkata. Rezidenční palác Amenhotepa III. ( m2): západní břeh Nilu, Théby. Několik funkčních částí: královský rezidenční palác (6000 m2); administrativní budovy; Amonův chrám; vesnice řemeslníků; zahrady, umělé jezero, apod. Různé typy obytných jednotek: plánovaná zástavba X malé obytné jednotky nepravidelného půdorysu Provinční centra: Sídla královské administrativy v jednotlivých nomech: spojení s náboženskými centry lokálních i národních bohů. Od doby Raně dynastického období dále. Příklady: Elefantina (obr. 13), el-káb, Tell Edfu, Abydos a další. Plní různé funkce a v různých obdobích nabývají odlišných významů. Poznání: zpravidla limitováno možnostmi archeologického výzkumu Pyramidová města: Stará a Střední říše. Příklad: Gíza (Stará říše), Kahún (Střední říše) Gíza: Lokální toponymum: Hét el-ghuráb (obr. 4). Několik funkčních částí vzájemně oddělených zdmi: komplex galerií: délka 165 m (pekárny, sušárny ryb), tzv. Královská 1

2 administrativní budova, tzv. Západní město: vysoce postavení úředníci, tzv. Východní město: spíše vesnické osídlení Nálezy: keramika, hliněné pečeti apod. Stavební materiál: sušené cihly, dřevo, kámen jen výjimečně. Přináleží k němu: pohřebiště řemeslníků Kahún: Pyramidové město Senusreta II. v Ill-Lánúnu (obr. 5). Eg. jméno: Hut-hetep- Senusret. Výkopce: William M. Flinders Petrie. Plocha: cca 14 ha, cca 350x400 m. Odhad populace: obyvatel Funkční vydělení prostor ve městě: tzv. Akropole a chrám; residenční část: domy řemeslníků, 9 tzv. velkých domů; administrativní budovy (sklady apod.) Pravoúhlé členění prostoru: lepší dohled Význam města: především v závěru MK jeho starosta byl vezírem Výbava domů: běžná X nálezy papyrů (papyrových archivů) Vesnice řemeslníků: Dlouhodobě a plánovitě založené (Dér el-medína, tzv. vesnice řemeslníků v Tell el-amarně) X krátkodobé sídliště (chaty nad Dér el-medínou, tzv. kamenná vesnice v Tell el-amarně, apod.) Dér el.medína: Jedno z plánovaných sídlišť řemeslníků z doby Nové říše: obdobná sídliště: Tell el-amarna, Dér el-ballas, Malkata apod. Západní břeh Nilu, Théby. eg. název: set-maat Místo pravdy Nepravidelný tvar: vliv geomorfologie údolí: obehnán cihlovou, posléze kamennou zdí: 132 x 50 m. Založil: asi Thutmose I. maximální rozkvět: Ramessovci (za Ramesse XI. vesnice opuštěna). Ptolemaiovci: výstavba chrámu zasvěceného bohyni Hathoře. Zástavba: domy řemeslníků (max. 70), dílny (cca 40), komunitní prostory (sýpky, vodárny, apod.). Bohaté nálezy: vybavení domů, písemné památky (papyry i ostraka) Dočasná obydlí: Dochována na několika lokalitách X nejlépe v sedle mezi Dér el- Medínou a Údolím králů. Nepravidelné uspořádání do tří skupin: severní, východní a západní. Zpravidla dvouprostorové chaty z kamene: krátkodobé osídlení Specializovaná sídliště: různé funkce, různé podoby. Kasr el-sagha: Fajjúmská oblast oblast těžby bazaltu. 12. dynastie Druhé přechodné období (cca BC). Několik funkčních jednotek: Chrám; Vojenská posádka; Vesnice řemeslníků (obr. 6). Vesnice řemeslníků: 80 x 114 m, jednotný plán: ze společného dvora je přístup do dlouhých prostor sloužících pro spaní, skladování apod. Přístavy: Doklady: od Staré říše dále. Přístavy byly významnou součástí hlavních center: Memfis, Avaris apod. Málo poznaná část eg. urbanismu: přístřešky, skladovací prostory (tzv. galerie), mola, výrobní areály (pečení chleba apod.) apod. Přístavy: Ayn Sochna (Z břeh Sinajského poloostrova, skalní nápisy: jméno Džedkarea Isesiho, obr. 11); Wádí el-džarf (základy mol, papyrové zlomky se jménem panovníka Chufua 4. Dynastie, obr. 12); Mersa/Wádí Gawásis (650 x 320 m) Pevnostní architektura: Elefantina, J hranice Egypta (1. Katarakt, obr. 8): kolem 2900 BC, tj. Raně dynastické období počátek Staré říše. Přítomnost panovníka v jinak organicky vzniklém prostředí: čtvercový půdorys, oblé rohy, 50x50m. Buhén v Dolní Núbii: Výstavba: Amenemhet I.-Senusret I (obr. 7). Ubytování jednotek kontrolujících pohyb mezi Núbií a Egyptem. Plocha: 6,3 ha ohraničených pevnostní zdí o 2

3 šířce 4 m, délce strany 712 m a s 32 okrouhlými bastiony. Uvnitř: vlastní citadela. Strana k Nilu: neopevněna. Počet obyvatel: Tell Borg, a Tell Hebua (Tjaru): tzv. Horovy cesty na cestě do Palestiny. Severní Sinaj. Součást řady pevností a opevněných věží. Nová říše, ikonografické prameny. Migdol: Seti I. (obr. 10). Stavba: sušené cihly Kontrolní otázky Co definovalo podobu staroegyptského urbanismu? Jak se proměňovala podoba staroegyptských měst ve sledovaném období? Existují styčné body ve vývoji staroegyptské pevnostní architektury? Doporučená studijní literatura Baines, J. Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art Verner, M: Chrám světa. Svatyně, kulty a mystérie starověkého Egypta. Praha Sylaby, studijní materiály a PDF přednášek: Obr. 1 Mapa oblasti Memfidy. S pahorek (Apriesův palác); J pahorek (Ptahův chrám, Merenptahův palác, Hathořin chrám) 3

4 2. Plán oblasti Achetatonu 3. Plán tzv. centrálního města v Achetatonu 4. Pyramidové město v Gíze, Hét el- Ghuráb, Stará říše 5. Tzv. pyramidové město Senusreta II. na lokalitě Kahún, Střední říše 4

5 6. Tzv. Západní sídliště na lokalitě Kasr el- Sagha 7. Plán pevnosti ze Střední říše v Buhénu. 8. Rekonstrukce pevnosti z Raně dynastického období na Elefantině. 9. Královský rezidenční palác z Nové říše v Malkatě, Amenhotep III. 10. Výjev z tažení Setiho I. s vyobrazení m jedné z pevností na tzv. Horových cestách (Karnak). 11. Přístav Ayn Sochna 12. Přístav Wádí el-džarf 5

6 13. Plán osídlení ostrova Elefantina z doby Staré říše 6