STAROEGYPTSKÝ URBANISMUS

Transkript

1 STAROEGYPTSKÝ URBANISMUS Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, ZS 2015 URBANISMUS Egyptská civilizace je civilizací bez měst Město: egyptsky niut Komplexní sídelní struktura osídlení starého Egypta: od pravěku, především v jeho závěru, tj. kolem BC Funkční rozdělení: městská centra Aglomerace - Memfida Provinční centra Menší zemědělské sídliště Královské statky Sídliště se specifickými funkcemi: tzv. pyramidová města přístavy královské paláce 1

2 MĚSTSKÁ CENTRA - AGLOMERACE Memfida: Původní jméno: Inebu-chedž (opevněná citadela, Bílé zdi) Men-nefer-(Pepi): jméno zádušního komplexu Pepiho I Krása Pepiho je trvalá Hut-ka-Ptah = Hykupta = Aigyptos = Egypt Tradiční administrativní, náboženské a vojenské centrum od doby Staré říše 1979: zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO Dnes: více než 100 archeologických areálů: chrámy boha Ptaha, Hathory, Amona, Atona apod. Pohřebiště v Sakkáře, Abúsíru Centrum: mnoho jader, hlavní osídlení se historicky pohybovalo centrum: pod vesnicí Mit Rahína, cca 30 km JZ od Káhiry TELL EL-AMARNA - ACHETATON Nově založené hlavní město Achnatona - Amenhotepa IV. Velmi krátce osídleno: let Hraniční stély: 14 Několik funkčních částí: Centrální část: administrativní, náboženské a rezidenční centrum Královský palác Hlavní město, jižní a severní předměstí: hlavní rezidenční části Severní město Dvě vesnice řemeslníků Stavební materiál: sušená cihla, dřevo. Kámen: pouze významné stavby nebo stavebně namáhané části 2

3 ACHETATON, CENTRÁLNÍ MĚSTO KRÁLOVSKÉ REZIDENCE: MALKATA Rezidenční palác Amenhotepa III.: západní břeh Nilu, Théby Několik funkčních částí: královský rezidenční palác Administrativní budovy Amonův chrám Vesnice řemeslníků zahrady, umělé jezero Různé typy obytných jednotek: plánovaná zástavba X malé obytné jednotky nepravidelného půdorysu 3

4 PROVINČNÍ CENTRA Sídla královské administrativy v jednotlivých nomech: spojení s náboženskými centry lokálních i národních bohů Od doby Raně dynastického období dále Příklady: Elefantina, el-káb, Tell Edfu, Abydos a další Plní různé funkce a v různých obdobích nabývají odlišných významů Poznání: zpravidla limitováno možnostmi archeologického výzkumu PYRAMIDOVÁ MĚSTA - GÍZA Lokální toponymum: Hét el-ghuráb Několik funkčních částí vzájemně oddělených zdmi Komplex galerií: délka 165 m Pekárny, sušárny ryb Královská administrativní budova Tzv. Západní město: vysoce postavení úředníci Tzv. Východní město: spíše vesnické osídlení Nálezy: keramika, hliněné pečeti apod. Stavební materiál: sušené cihly, dřevo, kámen jen výjimečně Přináleží k němu: pohřebiště řemeslníků 4

5 KAHŮN HETEP-SENUSRET Pyramidové město Senusreta II. v Ill- Lánúnu Hut-hetep-Senusret Výkopce: William M. Flinders Petrie Plocha: cca 14 ha, cca 350x400 m Odhad populace: obyvatel Funkční vydělení prostor ve městě: Tzv. Akropole a chrám Residenční část: domy řemeslníků, 9 tzv. velkých domů Administrativní budovy (sklady apod.) Pravoúhlé členění prostoru: lepší dohled Význam města: především v závěru MK jeho starosta byl o vezírem Výbava domů: běžná X nálezy papyrů (papyrových archivů) DOMY 5

6 VESNICE ŘEMESLNÍKŮ: DÉR EL- MEDÍNA Jedno z plánovaných sídlišť řemeslníků z doby Nové říše: Obdobná sídliště: Tell el-amarna, Dér el-ballas, Malkata apod. Západní břeh Nilu, Théby Nepravidelný tvar: vliv geomorfologie údolí: obehnán cihlovou, posléze kamennou zdí: 132 x 50 m = 5600 m2 eg. název: set-maat Místo pravdy Založil: asi Thutmose I. ramessovské období (Ramesse XI.) Ptolemaiovci: chrám zasvěcený bohyni Hathoře Zástavba: domy řemeslníků (max. 70), dílny (cca 40), komunitní prostory (sýpky, vodárny, apod.) Bohaté nálezy: vybavení domů, písemné památky (papyry i ostraka) = svět života i smrti DOČASNÉ PŘÍBYTKY ŘEMESLNÍKŮ Dochovány na několika lokalitách X nejlépe v sedle mezi Dér el- Medínou a Údolím králů Nepravidelné uspořádání do tří skupin: severní, východní a západní Zpravidla dvouprostorové chaty z kamene Krátkodobé osídlení 6

7 SPECIALIZOVANÁ SÍDLA: KASR EL-SAHGA Fajjúmská oblast oblast těžby bazaltu 12. dynastie Druhé přechodné období (cca BC) Několik funkčních jednotek: Chrám Vojenská posádka Vesnice řemeslníků Vesnice řemeslníků 80 x 114 m jednotný plán: ze společného dvora je přístup do dlouhých prostor sloužících pro spaní, skladování apod. PŘÍSTAVY NA POBŘEŽÍ RUDÉHO MOŘE Doklady: od Staré říše dále přístavy byly významnou součástí hlavních center: Memfis, Avaris apod. Málo poznaná část eg. urbanismu: přístřešky, skladovací prostory (tzv. galerie), mola, výrobní areály (pečení chleba apod.) apod. Přístavy: Ayn Sochna (Z břeh Sinajského poloostrova; skalní nápisy: jméno Džedkarea Isesiho) Wádí el-džarf (základy mol, papyrové zlomky se jménem panovníka Chufua 4. dynastie) Mersa/Wádí Gawásis (650 x 320 m) 7

8 PEVNOSTNÍ ARCHITEKTURA Elefantina, J hranice Egypta (1. katarakt) Kolem 2900 BC, tj. Raně dynastické období Přítomnost panovníka v jinak organicky vzniklém prostředí: čtvercový půdorys, oblé rohy, 50x50m. Buhén v Dolní Núbii Výstavba: Amenemhet I.-Senusret I. Ubytování jednotek kontrolujících pohyb mezi Núbií a Egyptem Plocha: 6,3 ha ohraničených pevnostní zdí o šířce 4 m, délce strany 712 m a s 32 okrouhlými bastiony Uvnitř: vlastní citadela Strana k Nilu: neopevněna Počet obyvatel: Tell Borg, a Tell Hebua (Tjaru): tzv. Horovy cesty na cestě do Palestiny severní Sinaj Součást řady pevností a opevněných věží Nová říše, ikonografické prameny Migdol: Seti I. Stavba: sušené cihly DĚKUJI ZA POZORNOST A TĚŠÍM SE NA DALŠÍ SETKÁNÍ V LETNÍM SEMESTRU 8