Egypt ve 4. a 3. tisíciletí Núbie ve 4. a 3. tisíciletí Skupina A Skupina B Skupina C Přední východ ve 4. a 3. tisíciletí Chalkolit

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do zahraničních vztahů starověkého Egypta Vztahy Egypta, Núbie a Předního východu ve 4. a3. tisíciletí Petra Maříková Vlčková Egypt ve 4. a 3. tisíciletí: Historická období: pozdně předdynastické období tzv. období dynastie 0. Raně dynastické období (Archaická doba): BC. Stará říše: BC Postupné upevňování a rozvoj staroegyptské společnosti, proces sjednocování státu a nejstarší státní útvar Stará říše. Kontakty s vnějším světem: Vnitřní Afrika: přes oázy v Západní poušti. Přední východ (Byblos: prominentní postavení, Mari, Ebla: přítomnost předmětů se jmény egyptských panovníků). Libye: boje s náčelníky: topos. Núbie (dominance). Núbie ve 4. a 3. tisíciletí: Hranice s jižním Egyptem: průchodná. Základní rozčlenění a pojmenování: George Andrew Reisner Skupina A ( BC): velmi blízké obchodní kontakty s Egyptem neolit. Závěrečné období: inspirace pro proces sjednocování v Núbii. Doklady: královské pohřebiště L v Qustulu: nejznámější předmět: kamenná kadidelnice s reliéfy Skupina B ( BC): odvozena od skupiny A, chápána jako její závěrečná fáze - vyznění. Skupina C ( /1600 BC): více odlišná: keramika, pohřby. Původ: není znám: možný příchod nového etnika ze stále vysychající Sahary. Malé protostáty: Ircet, Secau, Yam: egyptská 6. dynastie z tohoto prostředí se následně vyvíjí království Kerma Přední východ ve 4. a 3. tisíciletí: Chalkolit (doba měděná): cca BC. Vznik komplexních společností: vliv vyhledávání, získávání a zpracování nerostného bohatství: především měď odraz ve společenské struktuře, specializace řemesel a vznik specifické struktury osídlení. Nástup zdobené keramiky a zpracování mědi: různé kulturní skupiny: halafská kultura (severní Sýrie), ghassulská kultura (S Levanta), beer-ševská kultura (J Levanta). Poklad v Nahal Mišmaru (beer-ševská kultura). Raná doba bronzová (EBA): cca BC: Rozdělení vývoje: S a J Levanta. S: ustanovení dvou hlavních městských koalic: Ebla, Mari: pevná mocenstká struktura, existence písma. J: konglomerát menších samostatných městských států: Arad, Megiddo, Chasór: volnější uskupení, bez písma. Ustanovení charakteristických stavebních součástí měst (residence, typy budov, veřejné stavby apod.). Chronologie: přírodovědné datování Kontakty Egypta a Núbie, 4., 3. tisíciletí: Rozdílný vzorec chování: neexistují permanentní sídla ani kolonie. Egypt vystupuje z pozice síly: snaha kontrolovat místní nerostné zdroje a přístup k dálkovým trasám. Vzájemné kulturní ovlivňování: keramika, štípaná industrie, zvířecí pohřby na lokalitě Hierakonpolis (velmi podobné s núbijskou lokalitou Qustul: Dolní Núbie). Importované egyptské předměty v núbijských hrobech: keramika, kamenné nádoby Gebel Šéch Sulejmán: 2. nilský katarakt: 2 skalní reliéfy 1

2 EDP, OK: písemné prameny: Ircet, Secau, Medžai, Yam: Hor-Aha: destička: vojenská výprava proti Núbii. Chasechem: socha: podrobení si Núbie. Snofru, 4. dynastie: vítězná výprava: kořist: kusů dobytka, 7000 zajatců Punt: Punt, Pwenet, Pwene, Ta-necer (země bohů). Tradiční obchodní partner Egypta: zdroj zlata, vonných esencí (myrha), vzácných dřevin (eben), slonoviny a divokých zvířat Poloha: neznámá (Somálsko, Džibuti, Eritrea, SV Etiopie, pobřeží Súdánu). J od Egypta reliéfní vyobrazení v Hatšepsutině zádušním chrámu na Z břehu v Thébách (18. dynastie) Výpravy do Puntu: Sahure (5. dynastie). Zlato z Puntu: Chufu (4. dynastie) Egypt a pouštní oblasti: V pouštních oblastech (Západní, Východní poušť): skalní rytiny zobrazující lodě, zvířata, lidi: od pozdního paleolitu dále Pouštní oblasti: Západní poušť: Z od oázy Dachla: skupina karavanních zastávek: tzv. vodní hora panovníka Radžedefa (4. dynastie). Východní poušť: wádí na cestě k Rudému moři: Wádí Hamammát Sinajský poloostrov: zdroj přírodního bohatství, strategická poloha Vztahy Egypta a Předního východu: Maádí (3800/3600 BC): sídliště ze závěru předdynastického období jediné chalkolitické sídliště v Egyptě. Doklady o přítomnosti populace z Předního východu: doklady tavení mědi; kamenná architektura z oblasti J Levanty; keramika z oblasti J Levanty. Sporadické kontakty: přípravná fáze Cca 3400 BC: vznik sítě drobných sídlišť mezi deltou a JZ Levantou: nastolení kontaktů 3200 BC: Formalizace směny: egyptská sídliště v J Syropalestině: kolonizace oblasti = státem organizovaná sídelní struktura. Tzv. Abydoské zboží (jiholevantská keramika na egyptských pohřebištích): hrobka U-j: cca 700 importovaných nádob. Egyptské lokality: povodí Besor a Jarkon: převaha egyptské keramiky: Tell Erání. Vně egyptské zóny: žádné egyptské předměty 3100 BC: nástup tzv. dynastie 0, nástup 1. dynastie: projev politického sjednocení země: vrchol: doba vlády panovníka Narmera. Eg. hrobky: J levantská keramika, ikonografické doklady (Hor-Aha). S Sinaj: oficiální síť karavanních zastávek: nálezy zásobnic se serechy (jmény) eg. panovníků. Egyptská sídliště v J Levantě: vnitřní stratifikace: centra: En Besor a kolem síť závislých menších osad Egyptské předměty: i mimo území ovládané Egypťany (importovaná keramika, kamenné palety, nádoby apod.) Po Džerovi (1. dynastie, po 3050 BC): rychlý pokles kontaktů reorganizace vztahů. Opuštění egyptských sídel v J Levantě přesměrování na mořský obchod a přímé kontakty se severní Levantou. Dominantní postavení: severní Levanta a především Byblos: získávání dřeva aš (cedr) tzv. lodě z Byblu: typ egyptských mořských plavidel. Kontakty: emisaři vstupují do přímého kontaktu s vládci lokálních městských států: malé celky egyptských předmětů (Byblos, Ebla, Mari apod.). Eg. hrobky: nálezy keramiky inspirované levantskými tvary: znak moci, vyráběné doma v Egyptě. Písemné prameny: zprávy o vojenských výpravách, cestách emisarů: Veni Lokality s doklady přítomnosti Egypťanů v jižní Levantě: 2

3 Skupina lokalit s doklady přítomnosti Egypťanů: Architektura ze sušených cihel. Charakteristická hmotná kultura: keramika, ozdoby. Doklady přítomnosti egyptské administrativy: zlomky pečetí, serechy. Sídliště plnila různé a specifické funkce Oblast povodí řek: Nahal Besor, Jarkon Aškelon, Afridar, Lod, Tel Erání, En-Besor, Nahal Tillah, Tell es-sakan apod. Arad Přístavy na rudomořském břehu: Doklady: od Staré říše dále Málo poznaná část eg. urbanismu: přístřešky, skladovací prostory (tzv. galerie), mola, výrobní areály (pečení chleba apod.) apod. Přístavy: Ayn Sochna (Z břeh Sinajského poloostrova; skalní nápisy: jméno Džedkarea Isesiho). Wádí el-džarf (základy mol, papyrové zlomky se jménem panovníka Chufua 4. dynastie). Mersa/Wádí Gawásis (650 x 320 m) Delta: Tell el-farkha: významné sídliště ve východní deltě; osídlení od komplexu Maádí- Bútó přes dynastii 0/1 po ranou 4. dynastii; palácová stavba s rozsáhlými administrativními a skladovacími prostory několik fází: správa obchodování s Předním východem; doklady kultu; základový depozit; 2 sošky ze zlatého plechu Byblos: 42 km S od Bejrůtu, Libanon. Osídlení: od 9. tisíciletí (PPNB). Eg. prameny: kbn, Gubla (amarnský archiv) Arch. výzkum: Pierre Montet ( ), Maurice Dunand (od 1925) Složitý vývoj města: chalkolitická a EBA fáze: BC Chrám Paní Byblu (Baalat Gebel): tzv. chrám obelisků. Vystavěn kolem 2700 BC. Část vybavení: předměty s egypstkými nápisy, ztotožnění s Hathorou Ebla: Tell Mardích, 55 km JZ od Aleppa = jedno z nejvýznamnějších center S Levanty ve 3. a 2. Tisíciletí. Jazyk: eblaiština: jeden z nejstarších semitských jazyků, společně s akkadštinou. Topografie: centrální akropole a okolní tzv. dolní město. Město: celkem 3x zničeno (23., 20., 16. stol.): 3 hlavní horizonty osídlení: království Ebly. Založeno: raná doba bronzová (EBA) cca 3500 BC, centrum širokého zemědělského zázemí. Zapojení do dálkových tras. 1. království Elby: koalice městských států (více než 60 měst) v čele s Eblou. Odhad populace: cca obyvatel Od 1964: Italská archeologická expedice Královský palác G: existence rozsáhlého paláce: cca BC. Zničen králem Sargonem Akkadským. Palác: rezidenční, ceremoniální, administrativní, výrobní a skladovací funkce Královský archiv: původně asi 5000 tabulek (2000 celých tabulek, 5000 velkých zlomků). Rozdělení archivu podle správy paláce a státu. Texty: hospodářský a diplomatický charakter, královské texty apod. Kontrolní otázky Jak se měnil vztah Egypťanů k oblasti Předního východu? Jak se měnil vztah Egypťanů k Núbii? Ovlivnil Egypt sídelní strukturu v jižní Levantě? 3

4 Doporučená studijní literatura Baines, J. Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub Bárta, M.: Sinuhetův útěk z Egypta. Egypt a Syropalestina v době Abrahamově. Praha: Set Out Charvát, P. Archeologie na Blízkém Východě. První dvě století. (v tisku) Heller, Jan. Hruška, Blahoslav. Charvát, Petr. Encyklopedie starověkého Předního východu. Libri, Praha 1999 Jepsen, A. Královská tažení ve starém Orientu. Vyšehrad. Praha 1997, s. 102 Johnson, Paul. Dějiny civilizací Svaté země. Barrister and Principal, Brno 2003 Nováková, Nea; Pecha, Lukáš; Rahman, Furat. Dějiny Mezopotámie. 1. vyd., Praha: Karolinum, Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art Trigger, B.G. Kemp, B.J. O Connor, D.O. Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator Academia Verner, M. Bareš, L. Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri (úvodní kapitoly, mapy a jednotlivá hesla). Osídlení Předního východu (J část) v neolitu a chalkolitu Osídlení Předního východu (J část) ve vrcholné fázi Rané doby bronzové 4

5 Tzv. První království Ebly Tzv. Abydoské zboží Rozšíření skupiny A v Núbii J Levanta: lokality v oblasti spravované Egypťany Dobývání města v oblasti Předního východu, Stará říše, Dešáša 1. a 2.: skalní reliéf z Gebel Šéch Sulejmanu, Núbie 5

6 Kontakty oblasti kolem Maádí, Egypt Plán Ebly s polohou akropole, hradbami a prozkoumanými plochami 6