3/27/2012 STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE. Raná 12. dynastie

Transkript

1 STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE Petra Maříková Vlčková EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z Ictaueje Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a dohlížecí aparát Byrokracie: Úřednický aparát a panovnický dvůr zdanění výnosů z půdy a vodních cest Chrámy částečně osvobozeny Systém nucených prací branná povinnost Úřednické tituly z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a povinností nárůst úřednického aparátu. Nosič královské pečeti kancléř rozsáhlé pravomoce a povinnosti Vezír Rechmire Povinnosti vezíra- hlavní ministr Nomarcha největší proměny minimalizace vlivu Amenemhet I. města se stávají administrativními středisky Vzory v OK architektura, umění, státní ideologie kult panovníka (centralizace státní moci, růst bohatství vládce) návaznost na rozvoj střední třídy Panovníci 12. dynastie cca př. n. l Raná 12. dynastie Panovník Amenemhet I Senusret I Amenemhet II Senusret II Senusret III Amenemhet III Amenemhet IV Sebeknofru Délka vlády 30 let 45 let 38 let 8 let 18 let 44 let 9 let 3 roky poměrně známé období = známe hrobky všech panovníků Ustanovení typické podoby královské zádušní architektury = pohřební komplex Senusreta I. V. Lištu nový způsob přenosu královské moci = KOREGENCE mezi otcem a synem založení nového hlavního města Amenemhet I. = (Amenemhet-)Ictauej upevňování postavení Egypta v rámci mezinárodních vztahů obchod defenzivní architektura útok 1

2 Amenemhet I. odchod z Théb založení nového hlavního města Amenemhet-ictauej literární prameny: Naučení Amenemheta I. povídka O Sinuhetovi postavil systém Vládcových zdí v SV deltě pronikání na jih do Núbie pyramidový komplex Lišt Od 20. roku vlády koregence se svým synem Senusretem I. zavražděn při harémovém spiknutí povídka O Sinuhetovi Senusret I. Syn a koregent Amenemheta I. Jeden z nejlépe známých vládců dokončení kolonizace Dolní Núbie ke 3. kataraktu 2 soubory náboženské literatury Kniha dvou cest, Texty rakví tzv. Bílá kaple v Karnaku expanzivní politika západ proti Libyjcům, na východě mírové styky a obchod počátek zúrodňování Fajjůmu zavlažovací a odvodňovací kanály kult božstev 35 lokalit Karnak, Héliopolis, stoupá význam Abydu Usir stély soukromníků vrchol Senusret III. Bílá kaple v Karnaku OBDOBÍ KLIDU: AMENEMHET II., SENUSRET II. Rodinné vztahy: otec (Senusret II.) syn a koregent (Amenemhet II) vnuk a koregent (Senusret II.) Zahraniční kontakty: obchodního charakteru Přední východ, Punt, Kréta Poklad z Tódu (Amenemhet II) Anály Amenemheta II. Z Ptahova chrámu v Memfidě (svolávání armády kořist - odměňování) Vnitřní politika: zájem o Fajjúm (odvodnění) Pohřebiště: Dahšůr (Amen. II), Láhún (Sen. II.) pohřby královských žen: poklady 2

3 Pozdní 12. dynastie Hetep-Senusret (Káhún) od Senusreta III. po konec 12. dynastie rychlý úpadek = snad důsledek unáhlené administrativní reformy Senusreta III. snaha omezit moc místních vládců nomarchů X posílení pozice tzv. středního stavu dokončení kolonizace Fajjúmské oázy panovníci = zbožštění ještě za svého života Senusret III. Núbie Amenemhet III. - Fajjúm královská zádušní architektura: neznáme místo pohřbu všech panovníků abnormality jeden panovník = více hrobek postupná ztráta území v Núbii Amenemhet IV. u 2. kataraktu Senusret III. nejistá koregence s otcem nejvýznamnější panovník Střední říše administrativní reforma omezení moci nomarchů zavedení nových centrálních správních jednotek oddělení (waret) výsledek = destabilizace země rozdělení půdy ve Fájjúmu upevnění egyptské moci v Núbii Kontrola cest v Syropalestině Pyramidový komplex: Dahšúr Abydos Abydos 3

4 Amenemhet III. dlouhá koregence se Senusretem III. (20 let)= návaznost na jeho vládu vrcholné období Střední říše úplná kolonizace Fajjúmské oblasti zbožštěn jeho rodina panovnická tradice konce MK Nárůst významu královských žen psaní jmen v kartuších pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr Hawwára (starověký Labyrint) Chrám v Biahmu ZÁVĚR 12. DYNASTIE Členové rodiny Amenemheta III. Amenemhet IV. Syn/vnuk? Nástup jako starší muž hrobka: Mazghúna? SOBEKNEFERU/NEFERUSOBEK Dcera Amenemheta III. a manželka Amenemheta IV. = po smrti nástup na královský stolec PRVNÍ ŽENA OFICIELNĚ VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK = plná královská titulatura Specifický styl zobrazování VLÁDA 12. DYNASTIE V NÚBII VÝVOJ KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY návrat k tradicím OK X existence novinek = tzv. JIHOEGYPTSKÉ PRVKY pojmenování jednotlivých součástí pohřebního komplexu členění prostoru komplexu pomocí ohradních zdí terasovité uspořádání pohřebního komplexu zapojení hrobek členů královské rodiny do prostoru královské hrobky a posléze i samotné pyramidy postupně se komplikuje přístup do podzemí vztah s Usirem zapojení sušené cihly do staveb pyramid = zrychlení a zefektivnění stavby skeleton z kamene a příčné zídky = základní vazební jednotka pohřby členek královské rodiny zachovalá výbava tzv. poklady existence více hrobek pro jednotlivé panovníky: Senusret III.: Dahšúr, Abydos Amenemhet III.: Dahšúr, Hawwára specifický případ: komplex Senusreta III. v Abydu 4

5 Hrobky princezen Láhún PŘECHOD MEZI 12. A 13. DYNASTIÍ Návaznost 12. a 13. dynastie sídelním městem zůstává ICTAUEJ pokračování tradice ve smyslu královské architektury Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků 13. DYNASTIE až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády X kontinuita úředníků změna v pojetí královské moci Neznáme místa hrobek jen několik pokračování zádušního kultu Senusreta II. v Kahúnu = představitel města je stává vezírem uznáváni ve středním a Horním Egyptě Delta se postupně osamostatňuje HYKSÓSOVÉ V EGYPTĚ Lokality na V od Pelusijského ramene 5