ODOLNOST DŘEVA VŮČI OHNI V ZÁVISLOSTI NA TLOUŠŤCE MATERIÁLU
|
|
- Alžběta Marková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 12 Číslo 5, 2008 ODOLNOST DŘEVA VŮČI OHNI V ZÁVISLOSTI NA TLOUŠŤCE MATERIÁLU J. Holan, L. Merenda Došlo: 27. února 2008 Abstract HOLAN J., MERENDA L.: The fire resistance of wood depending on material s thickness. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 5, pp The paper presents the resisitance of wood against a pilot flame. The fire has negative effect on the wood and its properties. The fire and its high temperature cause a degradation of chemical components of wood. Hence the physical properties are changed and strength of the wood is decreased. The combustion velocity and the loss weight depend on the material s thickness. For tests have been chosen groups of samples with thickness of 5, 10, 15 and 20 mm. The result of submitted work is a time estimation of the fire penetration and an observation of weight losses coupled with visual changes observation of degraded samples. It have been established that with an action of the pilot flame the needed time to fire penetration is rising with rising material s thickness and at the same time the cumbustion velocity is decreasing. Picea abies (L.) Karst., thermal wood decomposition, weight loss, rate of fire penetration Hoření dřeva je chemickou reakcí, při níž dochází k prudké oxidaci hořlavé látky při vysokých teplotách. Přitom dochází k uvolňování tepelné a světelné energie (Dejmal, 1995). Dřevo je lehce zapalitelné a průběh jeho hoření je podmíněn složitou chemickou strukturou dřeva. Termický rozklad vazeb polysacharidických komponentů dřeva a změna jejich chemické struktury má za následek vznik nových produktů. Dřevo podobně jako jiné tuhé materiály nehoří přímou reakcí s kyslíkem. První, které předcházejí hoření (tzv. iniciační stupeň), se týkají akumulace tepla dodaného zdrojem a vznikají chemickou a termooxidační reakcí. Při teplotě nad 100 C dochází k dehydrataci. Rozklad dřeva nastává okolo C. Intenzivní rozklad dřeva s uvolňováním velkého množství hořlavých plynů pozorujeme při teplotách C. Druhá fáze hoření, tzv. propagační stupeň, je dána exotermickým rozkladem dřeva, který nastává při teplotách C. Existuje ještě třetí terminační stupeň, který je charakteristický bezplamenným hořením dřeva po předcházejícím ústupu plamenného hoření až po úplný útlum hoření (Horáček, 2001). Hoření dřeva je ovlivněno především jeho chemickými vlastnostmi (chemickým složením, podílem celulózy, hemicelulóz a termicky nejstabilnějšího ligninu) fyzikálními vlastnostmi (vlhkostí, tepelnou vodivostí a měrnou teplotou) i mechanickými vlastnostmi a také vlastnostmi okolí (množstvím kyslíku a koncentrací hořlavých plynů), tloušťkou tepelně degradovaného dřevěného prvku a jeho úpravou (Reinprecht, 2001). Průměrná rychlost odhořívání dřeva je 0,7 1 mm. min 1, jak uvedli Žák a Reinprecht (1998). Zjistit, jak tuto rychlost ovlivňuje tloušťka materiálu a jak se prodlužuje doba potřebná k prohoření smrkového dřeva v závislosti na uvedených faktorech, je cílem této práce. MATERIÁL A METODIKA Pro posouzení odolnosti dřeva vůči ohni bylo vybráno masivní smrkové dřevo (Picea abies (L.) Karst.). Povrch vzorků byl upraven pouze frézováním. Jednotlivé vzorky byly 200 mm dlouhé, 100 mm široké s tloušťkou 5, 10, 15 a 20 mm. Pro každou tloušťku byly vytvořeny skupiny obsahující 30 zkušebních vzorků. Tyto vzorky byly klimatizovány v temperované místnosti při teplotě vzduchu 20 ± 5 C a relativní vlhkosti vzduchu 60 ± 5 % po dobu čtyř týdnů. Výsledná vlhkost byla v rozsahu 9 10 %. Tato vlhkost byla stanovena gravimetrickou metodou. Vzorky byly zváženy s přesností ± 0,01g. Z rozměrů a váhy byla zjištěna objemová hmotnost ρ (kg. m 3 ). Stano- 89
2 90 J. Holan, L. Merenda vení hořlavosti smrkového dřeva (rychlosti úbytku hmotnosti) je dána normou ČSN Princip zkoušky spočívá v působení přímého plamene vycházejícího z plynového kahanu po dobu 10 minut na povrch vzorku a sledování rychlosti úbytku hmotnosti. Teplota plamene dosahovala C. Po této době dochází k odstavení plamene a ukončení zkoušky, jak předepisuje norma. Náš výzkum zahrnoval i sledování a záznam rychlosti úbytku hmotnosti do doby, než dojde k prohoření zkušebního vzorku. Za čas prohoření vzorku je považována doba, kdy dojde ke vzniku trhliny na ploše odvrácené přímému působení plamene. Stanovení rychlosti odhořívání dřeva smrku bylo vypočítáno jako podíl celkového času potřebného k prohoření a tloušťky vzorku. Veškeré zkoušky probíhaly v laboratorním prostoru digestoře s odsáváním při teplotě 20 ± 5 C a relativní vlhkosti vzduchu 60 ± 5 %. Rychlost odsávání vzduchu z prostoru digestoře byla 0,5 m. s 1. Zkušební vzorek byl umístěn do kovového rámu tak, aby plocha vzorku svírala úhel 45 s vodorovnou rovinou. Následně se váhy vynulovaly a zapálený kahan se umístil pod střed spodní plochy zkušebního vzorku. Výška plamene od ústí kahanu byla 100 mm. Vzdálenost mezi ústím kahanu a středem spodní plochy vzorku byla 90 mm (Obr. 1). Po dobu prvních patnácti minut se zaznamenávaly hmotnostní úbytky po jedné minutě. Po uplynutí této doby se hodnoty hmotnostních úbytků zaznamenávaly každých 5 minut a to do doby, než došlo k prohoření zkušebního vzorku. Tento čas se zaznamenal jako poslední a stanovila se hmotnost vzorku. Poté se kahan odstavil do vzdálenosti min. 500 mm od zkušebního vzorku. K uhašení zkušebních vzorků docházelo jejich ponořením do vody zásobník plynu 2 plynový kahan 3 kovový držák vzorku 4 zkušební vzorek 5 laboratorní váha L = 90 mm 1: Schéma zkušebního zařízení VÝSLEDKY Po umístění hořícího plynového kahanu pod vzorek dojde nejprve k barvené změně v nejbližším okolí plamene, následně dojde k vyschnutí povrchových vrstev materiálu a zapálení dřeva. Plamen se od hořícího dřeva šíří po spodní ploše zkušebního vzorku směrem vzhůru. Poté dochází ke tvorbě zuhelnatělé vrstvy na povrchu vzorku a ústupu šíření plamene po ploše vzorku. Další průběh termického rozkladu se projevuje pouze bezplamenným hořením, tzv. žhnutím. Tato fáze probíhá až do prohoření vzorku a ukončení zkoušky. V Tab. I je uveden přehled hmotnostních úbytků po 10 minutách působení přímého plamene plynového kahanu na spodní plochu zkušebního vzorku dle normy ČSN U skupiny vzorků s tloušťkou 5 mm došlo k prohoření vzorků v době kratší než 10 minut, proto zde nejsou uvedeny. Porovnáme-li hodnoty mediánu hmotnostních úbytků u jednotlivých tloušťkových skupin vzorků, zjistíme, že hmotnostní úbytky klesají s rostoucí tloušťkou; tento trend je zobrazen na Obr. 2. Hodnota mediánu hmotnostního úbytku u materiálu s tloušťkou 10 mm je po 10 minutách působení přímého plamene 15,54 g, u materiálu s tloušťkou 15 mm je tento úbytek 14,05 g a pro skupinu materiálů s tloušťkou 20 mm je medián hmotnostního úbytku 13,06 g. Tab. II uvádí popisnou statistiku hodnot časů, kdy došlo k prohoření celé tloušťky vzorků u skupin zkušebních vzorků o tloušťkách 5, 10, 15 a 20 mm. Střední hodnoty i mediány vykazují nárůst doby úplného prohoření s rostoucí tloušťkou materiálu, což je graficky znázorněno na Obr. 3. Nárůst hodnot časů, kdy došlo k prohoření vzorků, má exponenciální závislost na tloušťce materiálu. K prohoření vzorků o tloušťce 5 mm došlo za 413 s (6:53 min.) (medián), vzorků o tloušťce 10 mm za dobu 1437 s (23:57 min.), vzorků o tloušťce 15 mm za 2502 s (41:42 min.) a vzorků o tloušťce 20 mm za dobu 3921 s (65:21 min.). Nárůst tloušťky materiálu způsobuje pokles rychlosti, kterou dochází k odhořívání vzorku v oblasti působení přímého plamene. Tato závislost spolu s hodnotami mediánů rychlosti odhořívání materiálu je znázorněna na Obr. 4. Čím větší je tloušťka materiálu, tím menší je pokles rychlosti odhořívání materiálu. U materiálu o tloušťce 5 mm je průměrná rychlost odhořívání 0,783 mm. min 1, u materiálu o tloušťce 10 mm je 0,424 mm. min 1, u materiálu o tloušťce 15 mm je 0,363 mm. min 1 a u materiálu o tloušťce 20 mm je 0, 309 mm. min 1. Součástí tohoto výzkumu bylo i vizuální pozorování doby, kdy dojde k změně na ploše zkušebního vzorku odvrácené od plochy, na kterou působí přímý plamen. Popisná statistika časů těchto barevných změn u různých tlouštěk materiálů jsou uvedeny v Tab. III a graficky znázorněny na Obr. 5. Tab. III navíc uvádí popisnou statistiku časů, kdy došlo k změně vzorků na odvrácené ploše vůči působení přímého plamene. Porovnáním hod-
3 Odolnost dřeva vůči ohni v závislosti na tloušťce materiálu 91 I: Tabulka popisné statistiky hmotnostních úbytků po 10 minutách (m 10 ) působení přímého plamene na zkušební vzorky různých tloušťek Počet vzorků Střední hodnota [g] Medián [g] Min. Max. Směrodatná odchylka [g] Tloušťka materiálu 10 mm Průměrná vlhkost materiálu 9,3 % m 0 [g] 30 96,53 95,17 74,23 119,64 12,00 m 10 [g] 30 81,05 79,81 62,11 102,95 11,42 hmotnostní úbytek [g] 30 15,48 15,54 11,70 18,14 1,36 Tloušťka materiálu 15 mm Průměrná vlhkost materiálu 10 % m 0 [g] ,74 138,15 125,93 172,72 10,69 m 10 [g] ,61 124,58 112,59 156,82 10,06 hmotnostní úbytek [g] 30 14,13 14,05 11,67 16,53 1,38 Tloušťka materiálu 20 mm Průměrná vlhkost materiálu 9 % m 0 [g] ,06 184,00 168,82 206,28 10,12 m 10 [g] ,50 169,77 156,83 192,23 9,72 hmotnostní úbytek [g] 30 13,56 13,06 11,48 16,59 1,34 m 0 hmotnost vzorku před začátkem zkoušky m 10 hmotnost vzorku po 10 minutách působení přímého plamene Hmotnostní úbytek [g] Tlouš ka materiálu [mm] Median 5 % 95% %% interval spolehlivosti Regresní rovnice: y = 17,875-2,535*x+0,31*x 2 kde y = hmotnostní úbytek [g] x = tlouš ka materiálu [mm] 2: Graf ukazující trend klesajícího hmotnostního úbytku s rostoucí tloušťkou materiálu po 10 minutách působení přímého plamene
4 92 J. Holan, L. Merenda II: Popisná statistika časů, kdy došlo k úplnému prohoření vzorků čtyř tloušťkových skupin zkušebních vzorků Počet vzorků Střední hodnota Medián Min. Max. Směrodatná odchylka Vzorky tloušťky 5 mm ,86 Vzorky tloušťky 10 mm ,33 Vzorky tloušťky 15 mm ,89 Vzorky tloušťky 20 mm , as proho ení materiálu Tlouuš ka Tloušťka materiálu [mm] [mm] Median 25 % 75% %% kvantil Rozsah max. - min. 3: Krabicové grafy hodnot časů kdy došlo k prohoření zkušebních vzorků o různých tloušťkách not časů, kdy došlo k změně a kdy došlo k úplnému prohoření materiálů o různých tloušťkách (Obr. 5) zjistíme, že v závislosti na tloušťce materiálu exponenciálně roste doba jak, tak i doby prohoření materiálu. ový úsek od okamžiku, kdy dojde k změně do okamžiku úplného prohoření materiálu, roste s rostoucí tloušťkou, až do určité hodnoty tloušťky, od které je nadále tento rozdíl konstantní (Obr. 5). DISKUSE Při daných podmínkách provedených zkoušek (druh tepelného zdroje, poloha vzorku vůči zdroji, doba zkoušky, tloušťka materiálu, atd.) získaná data odpovídají teoretickým předpokladům. U všech zkušebních vzorků dochází k poklesu rychlosti odhořívání vrstvy materiálu z 0,783 mm. min 1 u vzorků tloušťky 5 mm na rychlost 0, 309 mm. min 1 u vzorků o tloušťce 20 mm a k poklesu hmotnostních úbytků. Pokles rychlosti odhořívání se uskutečňuje v závislosti na čase působení přímého plamene a tloušťce materiálu. S rostoucí tloušťkou materiálu roste doba úplného prohoření ze 413 s u vzorků tloušťky 5 mm na 3921 s u vzorků tlustých 20 mm. Po spodní ploše vzorku se šíří žlutě svítící plamen s největší teplotou ve středu horní části plamene. Zpravidla po páté minutě dochází ke tvorbě zuhelnatělé vrstvy spodní plochy vzorku u materiálů o tloušťce 10, 15 a 20 mm. U materiálu o tloušťce 5 mm se zuhelnatělá vrstva nevytvoří. Po prvotním nárůstu rychlosti odhořívání tento nárůst stagnuje a dále postupně klesá.
5 Odolnost dřeva vůči ohni v závislosti na tloušťce materiálu 93 1,2 1,0 Rychlost odho ívání [mm.min -1 ] 0,8 0,6 0,4 0,2 0, Tlouš ka materiálu [mm] Median 25 % 75% %% kvantil kvantil Rozsah max. Min. - Max. min. 4: Krabicové grafy rychlosti odhořívání materiálu v závislosti na jeho tloušťce III: Popisná statistika časů, kdy došlo k změně vzorků na odvrácené ploše vůči působení plamene a k úplnému prohoření vzorků čtyř tloušťkových skupin zkušebních vzorků Vzorky tloušťky 5 mm Vzorky tloušťky 10 mm Vzorky tloušťky 15 mm Vzorky tloušťky 20 mm Počet vzorků [ks] Střední hodnota prohoření Medián prohoření Minimum prohoření Maximum prohoření Směrodatná odchylka prohoření Klesají i hmotnostní úbytky. To se vysvětluje sníženou schopností vzduchu postupovat přes zuhelnatělou vrstvu na povrchu vzorku k jeho vnitřním vrstvám. Po zuhelnatělé vrstvě, která vznikla na povrchu vzorků, se přestává šířit plamen a dochází k pozvolnému snižování rychlosti odhořívání zkušebních vzorků. V místě styku plamene a zuhelnatělé vrstvy vzorků dochází pouze ke žhnutí. Po několika minutách v závislosti na tloušťce materiálu dochází k lokální změně barvy na horní straně vzorků. Postu-
6 94 J. Holan, L. Merenda as Tlouš ka [mm] as zm ny as proho ení Rozdíl 5: a doby, kdy dojde k úplnému prohoření materiálu v závislosti na tloušťce materiálu s uvedenými rozdíly mezi těmito časy pem času se toto místo zvětšuje a tmavne. V místě největší dojde k vytvoření malé prohlubně, následně dojde k prohoření materiálu, což je charakterizováno vznikem trhliny. Dá se předpokládat, že chemické složení dřeva, jeho hustota, podíl jarního a letního dřeva spolu s vlhkostí ovlivňují rychlost odhořívání dřeva a velikost hmotnostních úbytků. Testované vzorky byly zhotoveny ze stejného dřeva s přibližně stejnou šířkou letokruhů a klimatizovány na stejnou vlhkost; lze konstatovat, že získaná data jsou dostatečně konzistentní k tomu, aby poskytla statisticky významné hodnoty výběrových souborů. Tyto faktory jsme neposuzovali, avšak v závislosti na tloušťce vzorku klesá velikost hmotnostního úbytku jak v průběhu prvních deseti minut (Obr. 2), tak až do doby, než dojde k úplnému prohoření celé tloušťky ma teriá lu. S poklesem hmotnostního úbytku úměrně roste doba prohoření vzorku (Obr. 3). Nejslabší mate riá ly podlehnou daleko dříve tepelné degradaci než vzorky s větší tloušťkou, což je způsobeno potřebou menšího množství energie k prohřátí ma teriá lu s menší tloušťkou na teplotu potřebou k zapálení dřeva a také k překonání bariéry představující zuhelnatělou vrstvu vzorků s větší tloušťkou. Porovnáme-li dobu, při které je patrná vizuální barevná změna na ploše vzorku odvrácené od plochy, na kterou působí přímý plamen a dobu, kdy dojde k úplnému prohoření zkušebního vzorku, zjistíme, že čím větší je tloušťka vzorku, tím větší je rozdíl mezi těmito časy. Rozdíl těchto hodnot časů uvádí, že s rostoucí tloušťkou roste doba mezi prvotní barevnou změnou vzdálenější plochy od plamene a úplným prohořením zkušebního vzorku. Dá se předpokládat, že s rostoucí tloušťkou ma te riá lu nad 20 mm se tato doba příliš nemění a dosahuje hodnoty přibližně 1500 s (Obr. 5). SOUHRN Veškeré zkoušky, které byly provedeny, potvrdily skutečnost, že s rostoucí tloušťkou dřevěného materiálu (Picea abies (L.) Karst.) roste doba, kdy dojde k úplnému prohoření. Nárůst tloušťky dřevěného materiálu exponenciálně zvyšuje čas úplného prohoření dřeva. Konkrétně k prohoření vzorků o tloušťce 5 mm došlo za 413 s, vzorků o tloušťce 10 mm za dobu 1437 s, vzorků o tloušťce 15 mm za 2502 s a vzorků o tloušťce 20 mm za dobu 3921.
7 Odolnost dřeva vůči ohni v závislosti na tloušťce materiálu 95 S rostoucí tloušťkou materiálu klesá rychlost jeho odhořívání. U materiálu o tloušťce 5 mm je průměrná rychlost odhořívání 0,783 mm. min 1, u materiálu o tloušťce 10 mm je 0,424 mm. min 1, u materiálu o tloušťce 15 mm je 0,363 mm. min 1 a u materiálu o tloušťce 20 mm je 0,309 mm. min 1. Zároveň narůstá časový rozsah mezi dobou, kdy se vizuálně zjistí barevná změna povrchu dřeva odvráceného od povrchu, na který působí přímý plamen a dobou, kdy dojde k úplného prohoření dřeva. U materiálu o tloušťce 5 mm dojde k změně za 180 s k úplnému prohoření pak dojde za dalších 233 s. U materiálu o tloušťce 10 mm se barevná změna projeví po 720 s; úplné prohoření nastane za dalších 717 s. U materiálu o tloušťce 15 mm se barevná změna projeví po 1500 s a materiál prohoří za dalších 1002 s. U materiálu o tloušťce 20 mm dojde k změně po 2700 s, k úplnému prohoření dojde za dalších 1221 s. Tato doba roste pouze do určité hodnoty. Ke zjištění přesné doby je potřeba provést další experimenty s tloušťkami materiálu většími než 20 mm. Úbytek hmotnosti po 10 minutách působení přímého plamene plynového kahanu na spodní stranu zkušebního vzorku, jak stanovuje norma ČSN , je pro dřevěný materiál tloušťky 10 mm 15,54 g, pro materiál o tloušťce 15 mm je úbytek hmotnosti 14,05 g a pro materiál tloušťky 20 mm je úbytek hmotnosti 13,06 g. Materiál o tloušťce 5 mm prohořel za dobu kratší než 10 minut, proto zde není uveden. Tento trend popisuje regresní rovnice mediánů: y = 17,875 2,535*x + 0,31*x 2, kde y = hmotnostní úbytek v gramech, x = tloušťka materiálu [mm]. Můžeme konstatovat, že s rostoucí tloušťkou smrkového dřeva roste odolnost vůči ohni. Picea abies (L.) Karst., termolitický rozklad dřeva, hmotnostní úbytek, rychlost prohoření Práce byla podporována ze zdrojů výzkumného záměru MSM SUMMARY Performed research has established the fact that the time of thorough fire penetration is rising with rising wood material s thickness (Picea abies (L.) Karst.). Increasing of material thickness causes an exponential increase of time of thorough fire penetration. Concretely the time of fire penetration is 413 s for material which is 5 mm thick, 1437 s for material thick 10 mm, 2502 s for material thick 15 mm and 3921 s for material thick 20 mm. Increasing of material thickness causes drop in rate of wood combustion losses. Material with thickness 5 mm has average rate of combustion losses 0,783 mm. min 1, for material thick 10 mm the rate is 0,424 mm. min 1, for material thick 15 mm the rate is 0,363 mm. min 1 and for material with thickness 20 mm the rate of wood combustion losses is 0,309 mm. min 1. Simultaneously the difference of time between visual colour change of wood surface on the reverse side of wood from side which is exposed to a naked flame and the time of thorough fire penetration. For material with thickness 5 mm the visual colour changes occur after 180 s, thorough fire penetration occurs after next 233 s. For material 10 mm thick the first visual colour changes are observed after 720 s and thorough fire penetration occurs after next 717 s. For material 15 thick the first visual colour changes are observed after 1500 s and thorough fire penetration occurs after next 1002 s. The first visual colour changes after 2700 s and thorough fire penetration after next 717 s are observed on material 20 mm thick. The loss weight after 10 minutes of naked flame action to the bottom surface of sample, as provided in ČSN , is 15,54 g for material with thickness 10 mm. For material thick 15 mm is the loss 14,05 g and for material thick 20 mm is 13,06 g. The time of thorough fire penetration on the wood thick 5 mm is shorter then 10 minutes, that is why this thickness of material is not state here. This trend is descibed by regression equation of medians: y = 17,875 2,535*x + 0,31*x 2 ; where y = loss weight in grams, x = thickness of material [mm]. We are able to tell the fire resistance is rising with rising thickness of spruce wood. LITERATURA DEJMAL, A., 1995: Základy hydrotermické úpravy a ochrany dřeva. Brno: MZLU Brno, , ISBN HORÁČEK, P., 2001: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I. Brno: MZLU Brno, 128 s. ISBN REINPRECHT, L., 2001: Procesy degradácie dreva. Zvolen: TU Zvolen, 162 s, ISBN ŽÁK, J., REINPRECH, L., 1998: Ochrana dřeva ve stavbě, Praha: ABF-ARCH, ČSN Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot. Adresa Ing. Jiří Holan, Ph.D., Ing. Lukáš Merenda, Ústav nauky o dřevě, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika
8 96
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 11 Číslo 5, 28 POROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ DŘEVA SMRKU ZTEPILÉHO PICEA
POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská Ústav nauky o dřevě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Odolnost dřeva vůči ohni v závislosti na tloušťce materiálů Brno 2006 Pavel Husek 2 Prohlášení:
Závislost hustoty dřeva na šířce letokruhu a procentu letního dřeva
prosinec 2009, Brno Závislost hustoty dřeva na šířce letokruhu a procentu letního dřeva Lesnická xylologie cvičení strana 2 Lesnická xylologie 2 Osnova cvičení 1) Teorie 2) Cíl cvičení 3) Materiál a metodika
D. Klecker, L. Zeman
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 21 Číslo 1, 2004 Vliv hustoty osazení na chování kura domácího
P. Verner, V. Chrást
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 13 Číslo 2, 2005 Chování konverzních vrstev v laboratorních
Laboratorní testování rázové þÿ h o u~ e v n a t o s t i dy e v a
DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿx a d a s t a v e b n í / C i v i l E n g i n e e r i n g S e r i e s þÿx a d a s t a v e b n í. 2 0 1 0, r o. 1 0 / C i v i l E n g i n e e r i n g Laboratorní
UPLATNĚNÍ ADITIVNÍHO INDEXOVÉHO ROZKLADU PŘI HODNOCENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI ODVĚTVÍ ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LV 9 Číslo 6, 2007 UPLATNĚNÍ ADITIVNÍHO INDEXOVÉHO ROZKLADU PŘI HODNOCENÍ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:
CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 15 Číslo 6, 2004 CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR H. Chládková
Tepelné vlastnosti dfieva
ZPRACOVÁNÍ D EVA část 2, díl 5, kapitola 1, str. 15 propustnost dřeva ovlivňují ztenčeniny buněčné stěny, je znatelný vliv bradavičnaté W vrstvy, jejíž přítomnost může jinak malou propustnost jehličnatých
K. Novotný, J. Filípek
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 9 Číslo 2, 2005 Dynamické vertikální Sauverovy diagramy metastabilní
STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU
STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU Úvod Obecná teorie propustnosti polymerních obalových materiálů je zmíněna v návodu pro stanovení propustnosti pro kyslík. Na tomto místě je třeba
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT
THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT PREDIKCE FYZIKÁLNĚ-MECHANICKÝCH POMĚRŮ PROUDÍCÍ KAPALINY V TECHNICKÉM ELEMENTU Kumbár V., Bartoň S., Křivánek
Mendelova univerzita v Brně. Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby
Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby Diplomová práce Vedoucí práce:
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.4
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.4 Kristýna VAVRUŠOVÁ 1, Antonín LOKAJ 2 POŽÁRNÍ ODOLNOST DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ
HODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE
HODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE EVALUATION OF DEPTH PROFILE OF MECHANICAL BEHAVIOUR OF POLYMER MATERIALS BY NANOINDENTATION Marek Tengler,
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,
Vlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě
12. 14. května 2015 Vlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě Karel Vokurka Technická univerzita v Liberci, katedra fyziky, Studentská 2, 461 17 Liberec karel.vokurka@tul.cz
ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ. Stavební hmoty I Cvičení 7
VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ Stavební hmoty I Cvičení 7 STANOVENÍ VLHKOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ PROTOKOL Č.7 Stanovení vlhkosti stavebních materiálů a výrobků sušením při zvýšené teplotě dle
Vliv olejů po termické depolymerizaci na kovové konstrukční materiály
Vliv olejů po termické depolymerizaci na kovové konstrukční materiály Ing. Libor Baraňák Ph. D, doc. Miroslav Bačiak Ph.D., ENRESS s.r.o., Praha baranak@enress.eu Náš příspěvek na konferenci řeší problematiku
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVII 24 Číslo 5, 2009 VLIV MIKROVLNNÉ PLASTIFIKACE, PLOŠNÉHO LISOVÁNÍ
þÿ L a b o r a t o r n í t e s t o v á n í s p o jo k o l þÿ t y p u v c e m e n t oa t p k o v ý c h d e s k
DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz OpenAIRE þÿx a d a s t a v e b n í. 2 0 1 1, r o. 1 1 / C i v i l E n g i n e e r i n g þÿ L a b o r a t o r n í t e s t o v á n í s p o jo k o l þÿ t y p u v c
některých případech byly materiály po doformování nesoudržné).
VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ PRO VÝROBU TEPELNĚ IZOLAČNÍCH MALT A OMÍTEK UTILIZATION OF ORGANIC WASTES FOR PRODUCTION OF INSULATING MORTARS AND PLASTERS Jméno autora: Doc. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník,
Makroskopická stavba dřeva
Makroskopická stavba dřeva přednáška 2 Definice juvenilního dřeva nachází se u jehličnatých i listnatých dřevin výsledek normálních fyziologických pochodů centrální část kmene odlišná stavba a vlastnosti
VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU Bořivoj Šourek,
MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU
. 5. 9. 007, Podbanské MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU Zbyšek Nový, Michal Duchek, Ján Džugan, Václav Mentl, Josef Voldřich, Bohuslav Tikal, Bohuslav Mašek 4 COMTES FHT s.r.o., Lobezská E98, 00
VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken
VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém
VLIV NÁHRADY ČÁSTI SLÍNKU POPÍLKEM Z KLASICKÉHO SPALOVÁNÍ HNĚDÉHO UHLÍ V BEZSÁDROVCOVÝCH CEMENTECH NA JEJICH VLASTNOSTI
VLIV NÁHRADY ČÁSTI SLÍNKU POPÍLKEM Z KLASICKÉHO SPALOVÁNÍ HNĚDÉHO UHLÍ V BEZSÁDROVCOVÝCH CEMENTECH NA JEJICH VLASTNOSTI ADDITION OF FLUE ASH FROM THE COMBUSTION OF BROWN COAL AS A CEMET REPLACEMENT - INFLUENCE
VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU
VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU (zkoušky provedené ke 4.4.2012) STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ 1. Vlhkostní vlastnosti (frakce 2-4): přirozená vlhkost 3,0% hm. nasákavost - 99,3% hm. 2. Hmotnostní
STUDIUM ZMĚN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ PO TEPLOTNÍM STÁRNUTÍ S HLOUBKOVOU ROZLIŠITELNOSTÍ POMOCÍ NANOINDENTAČNÍCH ZKOUŠEK
STUDIUM ZMĚN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ PO TEPLOTNÍM STÁRNUTÍ S HLOUBKOVOU ROZLIŠITELNOSTÍ POMOCÍ NANOINDENTAČNÍCH ZKOUŠEK STUDY OF CHANGING OF MECHANICAL PROPERTIES OF POLYMER MATERIALS
Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Magda Součková
Výzkumný záměr Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památek Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Magda Součková Dřevěná krabice pro ochranu vzácné
Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou
Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=6 Měření smykového tření na nakloněné rovině pomocí zvukové karty řešil např. Sedláček [76]. Jeho konstrukce
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství
1 PŘÍLOHA KE KAPITOLE 11 2 Seznam příloh ke kapitole 11 Podkapitola 11.2. Přilité tyče: Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 1 Graf 11 Rychlost šíření ultrazvuku vs. pořadí
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIV 7 Číslo 2, 2006 Konečně-prvková studie mechanické odezvy bočnice
Design of Experiment (DOE) Petr Misák. Brno 2017
Navrhování experimentů Design of Experiment (DOE) Petr Misák Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví Brno 2017 Úvod - Experiment jako nástroj hledání slavné vynálezy
7 PARAMETRICKÁ TEPLOTNÍ KŘIVKA (řešený příklad)
7 PARAMETRICKÁ TEPLOTNÍ KŘIVKA (řešený příklad) Stanovte teplotu plynu při prostorovém požáru parametrickou teplotní křivkou v obytné místnosti o rozměrech 4 x 6 m a výšce 2,8 m s jedním oknem velikosti,4
Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
Základní vlastnosti stavebních materiálů
Základní vlastnosti stavebních materiálů Měrná hmotnost (hustota) hmotnost objemové jednotky látky bez dutin a pórů m V h g / cm 3 kg/m 3 V h objem tuhé fáze Objemová hmotnost hmotnost objemové jednotky
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 5 Číslo 3, 2005 Možnosti využití nástrojů ekonomie blahobytu
9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)
9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad) Vypočtěte tepelný tok dopadající na strop a nejvyšší teplotu průvlaku z profilu I 3 při lokálním požáru. Výška požárního úseku je 2,8 m, plocha
VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE
VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE INFLUENCE OF GRINDING OF FLY-ASH ON ALKALI ACTIVATION PROCESS Rostislav Šulc 1 Abstract This paper describes influence of grinding of fly - ash
TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 6 Číslo 3, 2004 Gasser-Müllerův odhad J. Poměnková Došlo: 8.
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
Testování fotokatalytické aktivity nátěrů FN z hlediska jejich schopnosti odbourávání polutantů ze vzduchu dle následujících ISO standardů:
Laboratorní protokol: TPK 570/13/2016 Testování otokatalytické aktivity nátěrů FN z hlediska jejich schopnosti odbourávání polutantů ze vzduchu dle následujících ISO standardů: a) odbourávání NOx: ISO
ZKOUŠENÍ KOROZNÍ ODOLNOSTI PLAZMOVĚ NANÁŠENÝCH NITRIDICKÝCH VRSTEV NA OCELÍCH CORROSION RESISTANCE TESTING OF PLASMA NITRIDATION LAYERS ON STEELS
ZKOUŠENÍ KOROZNÍ ODOLNOSTI PLAZMOVĚ NANÁŠENÝCH NITRIDICKÝCH VRSTEV NA OCELÍCH CORROSION RESISTANCE TESTING OF PLASMA NITRIDATION LAYERS ON STEELS Marie Blahetová, Jan Oppelt, Stanislav Lasek, Vladimír
LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu
LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti
VLIV MECHANICKÉHO PORUŠENÍ NA CHOVÁNÍ POVRCHU S TIN VRSTVOU PŘI TEPELNÉM A KOROZNÍM NAMÁHÁNÍ. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý, Klára Jačková
VLIV MECHANICKÉHO PORUŠENÍ NA CHOVÁNÍ POVRCHU S TIN VRSTVOU PŘI TEPELNÉM A KOROZNÍM NAMÁHÁNÍ Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý, Klára Jačková Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 22, 306 14
COMPARISON OF SYSTEM THIN FILM SUBSTRATE WITH VERY DIFFERENT RESISTANCE DURING INDENTATION TESTS. Matyáš Novák, Ivo Štěpánek
POROVNÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT S VELICE ROZDÍLNOU ODOLNOSTÍ PŘI INDENTAČNÍCH ZKOUŠKÁCH COMPARISON OF SYSTEM THIN FILM SUBSTRATE WITH VERY DIFFERENT RESISTANCE DURING INDENTATION TESTS Matyáš Novák,
Určení iniciačního zdroje v průběhu zjišťování příčiny vzniku požáru a výbuchu Determine the source of ignition during fire investigation
Určení iniciačního zdroje v průběhu zjišťování příčiny vzniku požáru a výbuchu Determine the source of ignition during fire investigation Miroslava Nejtková Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou určení
POTĚROVÉ BETONY S VEDLEJŠÍM ENERGETICKÝM PRODUKTEM ELEKTRÁRENSKÝM POPÍLKEM A JEJICH ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad POTĚROVÉ BETONY S VEDLEJŠÍM ENERGETICKÝM PRODUKTEM ELEKTRÁRENSKÝM POPÍLKEM A JEJICH ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI
Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011
VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES. KLÍMA Jan, PALÁT Milan.
ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES KLÍMA Jan, PALÁT Milan Abstract The paper is aimed at assessing the long-term unemployment of males,
Habart Jan, Tlustoš Pavel, Váňa Jaroslav, Plíva Petr
BIOLOGICKÁ STABILITA ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ, JEJÍ STANOVENÍ A POUŽITÍ V PRAXI Biological Stability of organic materials its Determination and Practical Application Habart Jan, Tlustoš Pavel, Váňa Jaroslav,
AUTORIZOVANÁ OSOBA AO 216 OZNÁMENÝ SUBJEKT 1391 ČLEN EGOLF. Coleman S.l., a.s. Smetanova Vsetín. Zkušební metoda: ČSN P CENITS 1187
A PAVlUS O akázka číslo: Z210140139 PAVUS, a.s. AUTORIZOVANÁ OSOBA AO 216 OZNÁMENÝ SUBJEKT 1391 ČLEN EGOLF POŽÁRNÍ ZKUŠEBNA VESELÍ NAD LUŽNICÍ zkušební laboratoř Č. 1026 akreditovaná ČIA. L 1026 PROTOKOL
OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce
OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,
Zkouška požárního chování podle normy DIN
Zkouška požárního chování podle normy DIN 40 Reference FLT 449 (volně dostupný překlad německé testové zprávy bez záruky správných technických termínů) Objednatel Pongs Textil GmbH & CO. KG Boschstrasse
FUNKČNÍ VZOREK FUNKČNÍ VZOREK - TBB/SVK. ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ TEPLOT V PRŮBĚŽNÉ KROKOVÉ PECI SOCHOROVÁ VÁLCOVNA KLADNO-DŘÍŇ.
ODBOR TERMOMECHANIKA TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ FUNKČNÍ VZOREK FUNKČNÍ VZOREK - TBB/SVK. ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ TEPLOT V PRŮBĚŽNÉ KROKOVÉ PECI SOCHOROVÁ VÁLCOVNA KLADNO-DŘÍŇ. Autor: Ing. Michal Švantner, Ph.D.
Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru
ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru Petr Kuklík České Budějovice, Kongresové centrum BAZILIKA 29.
Měření zrychlení na nakloněné rovině
Měření zrychlení na nakloněné rovině Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=5 Při návrhu tohoto experimentu jsme vyšli z jeho klasického pojetí uvedeného v [4]. Protože jsme se snažili optimalizovat
VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ
Transfer inovácií 2/211 211 VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ Ing. Libor Černý, Ph.D. 1 prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. 2 Ing. Petr Strzyž 3 Ing. Radim Pachlopník
Karta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: 545-0250 Garantující institut: Garant předmětu: Ekonomická statistika Institut ekonomiky a systémů řízení RNDr. Radmila Sousedíková, Ph.D.
Srovnávací studie cementovaných a nitridovaných vzorků pomocí analýzy Barkhausenova šumu a RTG difrakce
Srovnávací studie cementovaných a nitridovaných vzorků pomocí analýzy Barkhausenova šumu a RTG difrakce Ing. Lucie Vrkoslavová Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Katedra obrábění a montáže
Podniková norma Desky z PP-B osmiúhelníky
IMG Bohemia, s.r.o. Průmyslová 798, 391 02 Sezimovo Ústí divize vytlačování Vypracoval: Podpis: Schválil: Ing.Pavel Stránský Ing.Antonín Kuchyňka Verze: 01/08 Vydáno dne: 3.3.2008 Účinnost od: 3.3.2008
Stanovení hloubky karbonatace v čase t
1. Zadání Optimalizace bezpečnosti a životnosti existujících mostů Stanovení hloubky karbonatace v čase t Předložený výpočetní produkt je aplikací teoretických postupů popsané v navrhované certifikované
Jak psát závěrečnou práci na LDF
17. 3. 2014, Brno Připravil: Hanuš Vavrčík Náležitosti a členění na kapitoly strana 2 Čím se řídit? Směrnice děkana č. 2/2007 O úpravě písemných prací a o citaci dokumentů užívaných v kvalifikačních pracích
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis
DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS
DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS HODNOCENÍ MECHANICKÝCH A ELASTO-PLASTICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ VYUŽITÍM NANOINDENTACE Martin Vizina a
KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ VLHKOSTI BIOMASY
KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ VLHKOSTI BIOMASY Pavel Janásek Existují přístroje a zařízení, které umožňují poměrně spolehlivě měřit vlhkost různých materiálů. Na druhou stranu kontinuální měření vlhkosti v biomase
ANTICORROSIVE RESISTANCE OF WATER DILUTES SINGLE-LAYER ANTICORROSIVE ENAMELS KOROZNÍ ODOLNOST JEDNOVRSTVÝCH VODOUŘEDITENÝCH NÁTĚROVÝCH HMOT
ANTICORROSIVE RESISTANCE OF WATER DILUTES SINGLE-LAYER ANTICORROSIVE ENAMELS KOROZNÍ ODOLNOST JEDNOVRSTVÝCH VODOUŘEDITENÝCH NÁTĚROVÝCH HMOT Hanuš J., Ščerbejová M. Ústav techniky a automobilové dopravy,
Měření zrychlení volného pádu
Měření zrychlení volného pádu Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=10 Pro tento experiment si nejprve musíme vyrobit hřeben se dvěma zuby, které budou mít stejnou šířku (např. 1 cm) a budou umístěny
ZPRÁVA O ČINNOSTI. TC 227/WG 3 CEMENTOBETONOVÉ VOZOVKY A ZÁLIVKOVÉ HMOTY za rok 2015
ZPRÁVA O ČINNOSTI TC 227/WG 3 CEMENTOBETONOVÉ VOZOVKY A ZÁLIVKOVÉ HMOTY za rok 2015 Ing. Marie Birnbaumová, gestor za TC 227/WG 3 1. Uskutečněná zasedání CEN/TC 227/WG3 v roce 2015 V roce 2015 se uskutečnila
Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
HLEDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ A VZTAHŮ MEZI METODAMI HODNOCENÍ DŘEVĚNÝCH PRVKŮ
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad HLEDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ A VZTAHŮ MEZI METODAMI HODNOCENÍ DŘEVĚNÝCH PRVKŮ Robert Jára 1), Jan Pošta 2),
Kompostování réví vinného s travní hmotou. Composting of vine cane with grass
Kompostování réví vinného s travní hmotou Composting of vine cane with grass Oldřich Mužík, Vladimír Scheufler, Petr Plíva, Amitava Roy Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract The paper deals
Výsledky oboru obráběcích a tvářecích strojů za Českou republiku v 1. pololetí roku 2013
Výsledky oboru obráběcích a tvářecích strojů za Českou republiku v 1. pololetí roku 2013 Porovnání výsledků obráběcích a tvářecích strojů za Českou republiku v 1. pololetí let 2013 a 2012 Vývoz Export
VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92. Ing. Petr Mohyla, Ph.D.
VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92 Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Úvod Od konce osmdesátých let 20. století probíhá v celosvětovém měřítku intenzivní vývoj
PRŮZKUMOVÁ ANALÝZA JEDNOROZMĚRNÝCH DAT Exploratory Data Analysis (EDA)
PRŮZKUMOVÁ ANALÝZA JEDNOROZMĚRNÝCH DAT Exploratory Data Analysis (EDA) Reprezentativní náhodný výběr: 1. Prvky výběru x i jsou vzájemně nezávislé. 2. Výběr je homogenní, tj. všechna x i jsou ze stejného
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
ZÁKLADNÍ STUDIUM VLASTNOSTÍ A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SKLO POMOCÍ INDENTAČNÍCH ZKOUŠEK
ZÁKLADNÍ STUDIUM VLASTNOSTÍ A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SKLO POMOCÍ INDENTAČNÍCH ZKOUŠEK THE BASIC EVALUATION OF PROPERTIES AND BEHAVIOUR OF SYSTEMS THIN FILMS GLASS BY INDENTATION TESTS Ivo Štěpánek,
VLIV SLOŽENÍ KRMNÝCH SMĚSÍ NA PRŮBĚH SNÁŠKOVÉ KŘIVKY SLEPIC
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 8 Číslo 4, 2005 VLIV SLOŽENÍ KRMNÝCH SMĚSÍ NA PRŮBĚH SNÁŠKOVÉ
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 4 Antonín LOKAJ 1, Kristýna VAVRUŠOVÁ 2 DESTRUKTIVNÍ TESTOVÁNÍ VYBRANÝCH
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Fakulta strojní, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Snižování spotřeby fosilních paliv a snižování škodlivých emisí vede k
Popisná statistika. Komentované řešení pomocí MS Excel
Popisná statistika Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Máme k dispozici data o počtech bodů z 1. a 2. zápočtového testu z Matematiky I v zimním semestru 2015/2016 a to za všech 762 studentů,
PROPUSTNOST MIKROVLNNĚ MODIFIKOVANÉHO SMRKOVÉHO DŘEVA PRO DESTILOVANOU VODU
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 16 Číslo 1, 2008 PROPUSTNOST MIKROVLNNĚ MODIFIKOVANÉHO SMRKOVÉHO
ZPRÁVA O ČINNOSTI. TC 227/WG 3 CEMENTOBETONOVÉ VOZOVKY A ZÁLIVKOVÉ HMOTY za rok 2014
ZPRÁVA O ČINNOSTI TC 227/WG 3 CEMENTOBETONOVÉ VOZOVKY A ZÁLIVKOVÉ HMOTY za rok 2014 Ing. Marie Birnbaumová, gestor za TC 227/WG 3 1. Uskutečněná zasedání CEN/TC 227/WG3 v roce 2014 V roce 2014 se uskutečnila
Metoda Monte Carlo a její aplikace v problematice oceňování technologií. Manuál k programu
Metoda Monte Carlo a její aplikace v problematice oceňování technologií Manuál k programu This software was created under the state subsidy of the Czech Republic within the research and development project
The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.
INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128
VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Měření vlhkosti dřeva a vlivu na hustotu Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.2 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.22 Obor: DI Datum vypracování:
RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE
RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 14 5 7 8 9 1 11 1 13 14 Leden 14 Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14 Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 5 7 8 9 1 11 1 13
Ohrožení chudobou či sociálním vyloučením v méně rozvinutých regionech EU
Ohrožení chudobou či sociálním vyloučením v méně rozvinutých regionech EU Ing. Renáta Hloušková červen 2016 Cíl a hypotézy Hlavním cílem příspěvku je prezentovat výsledky výzkumu, zaměřeného na změny rozdílů
4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů
4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4.. Zadání úlohy. Změřte teplotní součinitel odporu mědi v rozmezí 20 80 C. 2. Změřte teplotní součinitel odporu platiny v rozmezí 20 80 C. 3. Vyneste graf
WP13: Aerodynamika motorového prostoru a chlazení: AV/T/EV pro SVA priority [A] [F] Vedoucí konsorcia podílející se na pracovním balíčku
Aerodynamika motorového prostoru a chlazení: AV/T/EV pro SVA priority [A][F] WP13: Aerodynamika motorového prostoru a chlazení: AV/T/EV pro SVA priority [A] [F] Vedoucí konsorcia podílející se na pracovním