ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb

Transkript

1 ODŮVODNĚNÍ vyhlášky o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb A. OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (malá RIA) 1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ Předkládaný návrh vyhlášky je vypracován v návaznosti na změnu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších změn (dále jen zákon nebo zákon o podnikání na kapitálovém trhu ), ke které dochází v souvislosti s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (MiFID). Práce na návrhu vyhlášky byly zahájeny před 1. listopadem Název Vyhláška o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb (dále jen vyhláška ). 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Vyhláška nahradí - vyhlášku Komise pro cenné papíry č. 258/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a podrobnější způsoby jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky (dále jen vyhláška č. 258/2004 Sb. ), - vyhlášku Komise pro cenné papíry č. 429/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele. Vyhláška zohledňuje a navazuje na změny zákona provedené zákonem č. 230/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen novela MiFID ). Vyhláška je transpozičním předpisem ve vztahu ke - směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS ( MiFID ) a - směrnici Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice ( prováděcí směrnice )

2 - a v omezené míře také směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) a - směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění). Vyhláška upravuje 2 okruhy pravidel poskytování investičních služeb, a to - pravidla obezřetného poskytování investičních služeb a požadavky na řídicí a kontrolní systém, zejména řízení rizik, včetně způsobu a uchovávání dokumentů a záznamů a stanovení doby uchovávání záznamů ve vztahu k investičním nástrojům a obchodům, - pravidla jednání poskytovatele investičních služeb se zákazníky. Pokud jde o pravidla transpozice prováděcí směrnice platí, že článek 4 a body 7 a 8 preambule stanoví zásadu maximálního standardu směrnice (zákaz vyžadovat transpozičním předpisem více, než stanoví směrnice) s výjimkou mimořádných okolností, kdy předpisy EU dostatečně neřeší specifická rizika pro ochranu investorů nebo pro integritu trhů, včetně rizik týkajících se stability finančního systému. Vyhláška proto v zásadě přebírá pravidla obsažená v této směrnici v návaznosti na text a členění zákona o podnikání na kapitálovém trhu, případně v rámci požadavků směrnice obsahuje konkrétnější pravidla, což zvyšuje právní jistotu adresátů vyhlášky a zároveň zajišťuje vyšší ochranu investorů v návaznosti na konkrétní zkušenosti z provádění dohledu v minulosti. V převážné části však vyhláška vychází z konceptu obecných základních pravidel (tzv. principle based regulation) a ponechává adresátům relativní volnost při dosahování cílů zamýšlených vyhláškou, a to ve shodě s úpravou komunitární. Výklad pravidel stanovených vyhláškou bude s ohledem na obecnost řady požadavků a různost podmínek u jednotlivých poskytovatelů služeb na interpretační a aplikační praxi. Aby byl výklad pravidel předvídatelný, hodlá Česká národní banka, stejně jako v minulosti činila na úseku kapitálového trhu Komise pro cenné papíry, vydávat metodiky, ve kterých popíše svůj přístup k interpretační a aplikační praxi. V řadě podrobností přitom naváže na dílčí požadavky, dosud upravené zrušovanou vyhláškou č. 258/2004 Sb., a zejména na metodiky připravované v návaznosti na MiFID Výborem evropských regulátorů cenných papírů, jehož činnosti se ČNB účastní. Struktura vyhlášky respektuje pořadí základních zákonných požadavků na obchodníka s cennými papíry. Proto v úvodu upravuje zejména předmět úpravy a svou působnost, v části druhé upravuje pravidla obezřetného poskytování investičních služeb a v části třetí pravidla jednání se zákazníky. Část čtvrtá je vyhrazená pro přechodné ustanovení, část pátá pro závěrečná ustanovení. 2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 2.1 Návrh možných řešení včetně varianty nulové Nulová varianta nebo ponechání na samoregulaci se jeví jako nevhodná vzhledem k předmětu úpravy a zákonnému zmocnění pro ČNB, jež je upraveno v 199 odstavec 2

3 ve spojení s 12f, 14 odst. 3, 15 odst. 5, 15a odst. 3, 15d odst. 4, 15h odst. 4, 15i odst. 5, 15l odst. 6, 15o odst. 2, 15q odst. 2, 15r odst. 3, 17 odst. 4 a 32 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Regulovaným subjektům je potřeba jednotně stanovit a konkretizovat požadavky zákona, aby bylo předem a stejně pro všechny subjekty jasné, jaké konkrétní povinnosti musí splnit, zejména s ohledem na to, aby byla v co nejvyšší míře zaručena právní jistota regulovaných subjektů. Současně je nezbytné transponovat do právního řádu ČR předpisy EU, zejména prováděcí směrnici Komise 2006/73/ES. 2.2 Dotčené subjekty Vyhláška se vztahuje na - obchodníky s cennými papíry (v případě obchodníků, kteří jsou bankou, s některými výjimkami v oblasti, která je upravena právními předpisy upravujícími činnost bank), - investiční společnosti při poskytování služeb podle 15 odst. 3 a 4 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, - poskytovatele investičních služeb z nečlenských států EU a - investiční zprostředkovatele. Nepřímo vyhláška dopadá také na činnost vázaných zástupců, jejichž činnost musí poskytovatel investiční služby, pro kterého pracují, zabezpečovat tak, aby nenarušovala plnění povinností podle této vyhlášky. 3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Jak na české tak i celoevropské úrovni je nepochybné, že finanční dopad pravidel stanovených touto vyhláškou na regulované subjekty je značný. Pokusy o konkrétní vyčíslení nákladů nebyly příliš úspěšné, neboť regulované subjekty neuměly konkrétní náklady odhadnout. Lze pouze obecně konstatovat, že vyhláška bude představovat zvýšené nároky na vnitřní personální zdroje a i přímé finanční nároky, zejména na úpravy smluvní dokumentace, informačních systémů, vzdělávání a zaškolování zaměstnanců, změny v předpisové základně, jejich implementace apod. Současně platí, že jde výhradně o náklady vynucené právní úpravou Evropské unie, která je transponována do zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Z hlediska nákladů pro Českou národní banku tato vyhláška nepředstavuje přímé finanční dopady, nepřímé náklady vyvolá školení zaměstnanců dohledu, zvýšená potřeba vydávání metodických materiálů a výkladových stanovisek a celkově náročnější dohled v prostředí založeném spíše na principech než detailních pravidlech. Vyhláška nepředstavuje jiné náklady na státní a veřejné rozpočty. Vyhláška nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Vyhláška nemá dopady na oblast rovnosti mužů a žen.

4 3.2 Konzultace Během přípravy byla vyhláška průběžně konzultována s ministerstvem financí i asociacemi působícími na kapitálovém trhu. Vyhláška byla asociacím zaslána také v rámci meziresortního připomínkového řízení. V rámci meziresortního připomínkového řízení tak bylo umožněno vyjádřit se k návrhu vyhlášky následujícím připomínkovým místům (kromě povinných připomínkových míst podle Legislativních pravidel vlády): Česká bankovní asociace (ČBA), Asociace pro kapitálový trh (AKAT), Asociace fondů a asset managementu (AFAM), Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů (AFIZ), Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USFČR), Česká asociace obchodníků s cennými papíry (ČAOCP), Burza cenných papírů Praha, a.s., Hospodářská komora ČR, Komora auditorů ČR, Garanční fond OCP, Komora daňových poradců ČR, RM-SYSTÉM, a.s., Středisko pro cenné papíry, UNIVYC, a.s. Řada subjektů uplatnila připomínky, které byly následně vypořádány, případně vyjasněny na ústním jednání. Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Úprava pravidel právním předpisem je s ohledem na směrnici nevyhnutelná. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu vymezuje, které podrobnosti upraví Česká národní banka vyhláškou. Vzhledem k předmětu vyhlášky upravit způsob dodržování pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, pravidla uchovávání dokumentů a záznamů týkajících se poskytnuté investiční služby a pravidla jednání se zákazníky při poskytování investičních služeb a zákonnému zmocnění je nejvhodnější variantou z variant uvedených v kapitole 2 varianta regulovat na základě zmocnění tak, aby byly jednotně stanoveny a konkretizovány požadavky zákona. Dosavadní vyhláška č. 258/2004 Sb. bude nahrazena novou vyhláškou především vzhledem ke změně celkové koncepce regulace v oblasti poskytování investičních služeb a přechodu od detailní úpravy jednotlivých povinností ke konceptu obecných základních pravidel. 4.2 Implementace a vynucování Implementace předkládaného návrhu bude vyžadovat určité změny u dotčených subjektů, zejména co se týče úpravy smluvní dokumentace, informačních systémů a změn v předpisové základně. Přestože se navrhuje, aby vyhláška nabyla účinnosti dnem, kdy nabývá účinnosti novela MiFID zákona o podnikání na kapitálovém trhu, je pro implementaci poskytnut prostor přechodnými ustanoveními tohoto zákona, který stanoví dotčeným subjektům povinnost uvést své poměry do souladu s tímto zákonem nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby musí dotčené subjekty

5 dodržovat pravidla činnosti a hospodaření stanovená zákonem o podnikání na kapitálovém trhu ve znění novely MiFID přiměřeně. Respektování zákonné úpravy je zajištěno podle povahy věci prostředky správní kontroly a dozoru, správního řízení a správního soudnictví. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. 4.3 Přezkum účinnosti Účinnost vyhlášky je navrhována k 1. červenci Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů Zdeňka Bahenská Česká národní banka Sekce regulace a analýz finančního trhu Odbor regulace finančního trhu Tel.: zdenka.bahenska@cnb.cz b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, s právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava je vydávána na základě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších změn. Vyhláška je navrhována v mezích zmocnění, jež je upraveno v 199 odstavec 2 ve spojení s 12f, 14 odst. 3, 15 odst. 5, 15a odst. 3, 15d odst. 4, 15h odst. 4, 15i odst. 5, 15l odst. 6, 15o odst. 2, 15q odst. 2, 15r odst. 3, 17 odst. 4 a 32 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Vyhláška je navržena v kontextu právního řádu jako celku, respektuje význam právních pojmů, jednotlivé instituty soukromého a veřejného práva. Vyhláška je transpozičním předpisem ve vztahu ke směrnici 2006/73/ES, která provádí směrnici 2004/39/ES pokud jde o pravidla obezřetného poskytování investičních služeb, včetně způsobu a uchovávání dokumentů a záznamů a stanovení doby uchovávání záznamů ve vztahu k investičním nástrojům a obchodům, a pravidla jednání poskytovatele investičních služeb se zákazníky. Pokud jde o požadavky na řízení rizik, představuje také transpozici směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

6 Vyhláška respektuje princip maximálního standardu směrnice. Vyhláška je v souladu s právem EU.

7 B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K 1 (Předmět úpravy) CELEX: 32004L0039 (čl. 70) Obecně: Pokud se v odůvodnění vyhlášky hovoří o obchodníkovi s cennými papíry, rozumí se jím i okruh dalších poskytovatelů investičních služeb, na které se tato vyhláška vztahuje, pokud není uvedeno jinak. K odst. 1 Vyhláška se vydává k provedení 199 odst. 2 ve spojení s 12f, 14 odst. 3, 15 odst. 5, 15a odst. 3, 15d odst. 4, 15h odst. 4, 15i odst. 5, 15l odst. 6, 15o odst. 2, 15q odst. 2, 15r odst. 3, 17 odst. 4 a 32 odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, podle kterých Česká národní banka stanoví vyhláškou a) podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování služeb, b) pravidla jednání se zákazníky a c) pravidla uchovávání dokumentů a záznamů týkající se poskytnuté investiční služby. Osobní působnost vyhlášky je popsána v 3 a 4. K odst. 2 Ačkoliv investiční zprostředkovatel stojí mimo harmonizovanou oblast, považuje Česká národní banka za vhodné a účelné dosavadní oddělenou úpravu pravidel obezřetného podnikání investičních zprostředkovatelů sloučit přiměřeně s harmonizovanou úpravou platnou pro obchodníky s cennými papíry a investiční společnosti pokud poskytuje obchodník i zprostředkovatel stejnou službu ve stejném rozsahu, není důvod požadavky rozlišovat, naopak v případě různých služeb a různého rozsahu a typu činnosti je nová úprava dostatečně flexibilní. Vzhledem k tomu, že investiční zprostředkovatel není harmonizovaným poskytovatelem investičních služeb podle MiFID, je posouzení vhodné úrovně přiměřeného dodržování pravidel obezřetného podnikání věcí České republiky. Jak u investičních zprostředkovatelů, tak u obchodníků s cennými papíry podle zákona platí princip odstupňované míry požadavků s ohledem na povahu a rozsah poskytovaných služeb u investičních zprostředkovatelů resp. charakter, rozsah a složitost činností u obchodníka s cennými papíry. Z pohledu České národní banky se jeví jako nejvhodnější omezit množství paralelních pravidel upravujících vnitřní provoz a využít přiměřeně standardu podle MiFID i pro neharmonizovaného investičního zprostředkovatele. Vzhledem k odstupňovanému přístupu v MiFID se požadavky u konkrétního investičního zprostředkovatele použijí jen v rozsahu, který je účelný. Protože jde o neharmonizovaná pravidla, jsou vyčleněna do zvláštního odstavce, aby v zájmu řádné transpozice čl. 70 MiFID vyhláška nenavozovala dojem, že by snad investiční zprostředkovatel byl harmonizovaným poskytovatelem. Takový postup rovněž vyžaduje čl. 48 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. K 2 (Vymezení pojmů) V tomto ustanovení jsou vymezeny některé pojmy, které jsou ve vyhlášce používány. Jedná se o pojmy identifikační údaj, obchod spočívající ve financování cenných papírů a činnost compliance.

8 K 3 (Působnost) CELEX: 32004L0039 (čl. 1 odst. 2, čl. 32 odst. 7) Mezi poskytovatele investičních služeb patří bankovní a nebankovní obchodníci s cennými papíry, zahraniční poskytovatelé investičních služeb z EU a dalších, nečlenských států, investiční společnosti (ve vztahu k činnosti podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování) a investiční zprostředkovatelé; do určité míry poskytuje tyto služby i vázaný zástupce, ovšem vždy pro jiného poskytovatele a na jeho odpovědnost. Obchodník s cennými papíry Podle 1 zákona, tento zákon upravuje v souladu právem ES poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu. Investiční služby může vykonávat (ledaže jde o vybrané doplňkové investiční služby) pouze obchodník s cennými papíry. Obchodníkem s cennými papíry může být banka nebo jiná akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, která se bude převážně zabývat poskytováním služeb na finančním trhu (srov. 6a zákona o podmínkách další podnikatelské činnosti obchodníka s cennými papíry). Zákon stanoví podmínky, které při své činnosti obchodník s cennými papíry musí dodržovat. Pokud není v tomto paragrafu výslovně uvedená odchylka pro bankovní obchodníky s cennými papíry, pravidla se vztahují na obě skupiny obchodníků s cennými papíry. Pokud jde o rozsah povinností v oblasti obezřetného poskytování investičních služeb, které se vztahují pouze na jednu skupinu obchodníků s cennými papíry, platí podle zákona následující pravidla: Podle 12a odst. 5 zákona platí, že pro řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se použije zákon upravující činnost bank a zvláštní požadavky podle tohoto zákona. Zvláštním zákonem se rozumí zákon o bankách (ve znění klíčového zákona č. 120/2007 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz a prováděcí vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry s cennými papíry). Vzhledem k tomu, že tyto zvláštní požadavky nejsou jednoznačně patrné, z důvodu právní jistoty se jeví jako vhodné vymezit konkrétní ustanovení této vyhlášky, která budou aplikovatelná na bankovní obchodníky s cennými papíry. Vzhledem k tomu, že i pro bankovní obchodníky s cennými papíry platí pravidlo podle 12a odst. 2 zákona, že řídicí a kontrolní systém musí být vždy ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností, je obsah této základní povinnosti shodný jak v režimu zákona o bankách, tak v režimu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. V některých případech je hranice mezi povinnostmi podle vyhlášky o pravidlech obezřetného vedení bank a této vyhlášky málo zřetelná. Tam, kde dochází k prolínání požadavků obou vyhlášek, je třeba postupovat podle obecné zásady vyjádřené v 12a odst. 5 zákona, podle které tato vyhláška obsahuje pouze zvláštní požadavky na obchodníka s cennými papíry, který je bankou, pokud jde o jeho činnosti poskytování investičních služeb. S přihlédnutím k 12a odst. 5 a čl. 1 odst. 2 směrnice MiFID se na obchodníka s cennými papíry, který je bankou, vyhláška vztahuje celá kromě a) pravidel podle 5 (rozsah aplikace řídícího a kontrolního systému),

9 b) pravidel podle 6 odst. 1 a 2 (organizační uspořádání) a 7 (zásady a postupy řízení), 8 odst. 1 písm. a), b) a m) (administrativní a účetní postupy), c) pravidel podle části druhé, hlavy I, dílu 3 (systém řízení rizik), d) pravidel podle 18 (kontrola dodržování povinností u obchodníka s cennými papíry), 19 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až c) (compliance) a 20 (vnitřní audit). Ve vztahu k těmto oblastem se na obchodníka s cennými papíry, který je bankou, použije vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry s cennými papíry. Pobočky EU Ve vztahu k pobočce podle čl. 32 odst. 7 MiFID příslušný orgán dohledu hostitelského členského státu (pobočky) odpovídá za zajištění poskytování služeb pobočkou na jeho území v souladu s čl. 19, 21, 22, 25, 27, 28 MiFID (pravidla jednání se zákazníky, pravidla provádění pokynů ze nejlepších podmínek, pravidla pro zpracování pokynů zákazníků, pravidla zachování integrity trhu a předkládání hlášení a vedení záznamů, povinnost zveřejňovat pevné kotace, pravidla post-trade transparentnosti). Čl. 32 odst. 1 MiFID zakazuje, aby členský stát na organizaci a provoz pobočky kladl jakékoliv další požadavky týkající se věcí spadajících do působnosti směrnice MiFID. Z tohoto důvodu se tato vyhláška nevztahuje na provoz organizačních složek poskytovatelů investičních služeb z jiného členského státu EU, pokud jde o pravidla obezřetného poskytování investičních služeb. Část vyhlášky upravující pravidla jednání se zákazníky se na činnost takových poboček vztahuje (srov. 24 odst. 5 písm. c) zákona). EU bez pobočky Na poskytování investičních služeb v České republice obchodníkem s cennými z jiného členského státu EU bez umístění organizační složky se tato vyhláška nevztahuje (srov. 25 zákona). Pobočky non-eu Podle 28 odst. 7 písm. b) zákona platí, že zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem EU a která smí v České republice poskytovat investiční služby, musí dodržovat pravidla obezřetného poskytování investičních služeb i pravidla jednání se zákazníky. Tato vyhláška se tedy na její činnost nepřímo uplatní v plném rozsahu. Investiční společnosti Podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování může investiční společnost, pokud to má uvedeno v povolení, obhospodařovat majetek zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management), uschovávat a spravovat cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nebo poskytovat investiční poradenství týkající se investičního nástroje. Podle směrnice MiFID se investiční společnost (pokud jde o poskytování investiční služby podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování) považuje za poskytovatele investičních služeb, který musí splňovat požadavky této směrnice (např. organizační požadavky, pravidla pro zjišťování střetu zájmů atd.). Je tedy nutné, aby jejich činnost na úseku investičních služeb byla poskytována za podmínek stanovených pro obchodníka s cennými papíry. Podle 76 zákona o kolektivním investování ve znění novely MiFID se proto při činnostech

10 podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování na investiční společnost vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů, upravující a) pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, b) deník obchodníka s cennými papíry, c) odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává své činnosti a d) informační povinnost obchodníka s cennými papíry. Dále je investiční společnost povinna zavést podle zvláštních právních předpisů upravujících činnost obchodníka s cennými papíry ve vztahu k činnosti podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně a) pravidel pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jinou pověřenou osobou, b) pravidel pro ochranu majetku zákazníka. Pravidla obezřetného podnikání podle 74 odst. 1 zákona o kolektivním investování ukládají investiční společnosti, a) přijmout organizační řád, b) vnitřním předpisem upravit 1. administrativní postupy a systém účetnictví v rámci platných účetních předpisů, 2. kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat, 3. systém vnitřní kontroly, 4. postupy k omezení možnosti střetu zájmů při poskytování služeb, 5. opatření k zamezení použití obhospodařovaného majetku k obchodům na vlastní účet, 6. opatření k ochraně vnitřních informací, 7. opatření k předcházení manipulací s trhem. Podle 74 odst. 3 zákona o kolektivním investování platí, že podrobnosti způsobu plnění povinností stanoví prováděcí právní předpis. V současné době jde o vyhlášku č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu. Je tedy třeba odlišit plnění povinností podle této vyhlášky a vyhlášky č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu. Tato vyhláška nesměřuje ke komplexní úpravě pravidel vnitřního provozu investiční společnosti, ale pouze k dodržení kategorického požadavku směrnice MiFID, aby každý poskytovatel investičních služeb (tedy i investiční společnost při činnosti podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování) splňoval mj. požadavky obezřetného poskytování investičních služeb. V důsledku změny zákona o kolektivním investování novelou MiFID bylo vypuštěno i zmocňovací ustanovení ( 76 odst. 4), a proto se vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu bude vztahovat na základní uspořádání těchto subjektů, pokud jde o zabezpečení základní činnosti kolektivního investování a tato vyhláška bude kvalitativní nadstavbou, pokud jde o poskytování investičních služeb, tedy vykonávání činností podle 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování. K 4 (Investiční zprostředkovatel) Vyhláška nahrazuje dosavadní pravidla vnitřního provozu investičního zprostředkovatele, obsažená ve vyhlášce 429/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele.

11 Jak je uvedeno v odůvodnění k 1, míru uplatňování pravidel podle této vyhlášky ovlivňuje aplikace vyhlášky podle 32 odst. 4 zákona, tedy s ohledem na povahu a rozsah poskytovaných služeb. To předpokládá objektivní nahlédnutí na povahu investičních služeb a rozsah, v jakém jsou poskytovány, a odůvodněné nastavení konkrétních vnitřních pravidel. Podle 32 odst. 3 zákona se na investičního zprostředkovatele při činnostech uvedených v 29 odst. 1 zákona použijí pravidla jednání se zákazníky, a to a) 15a až 15r zákona přiměřeně a b) 15 odst. 3 a 4 zákona obdobně. Podle 32 odst. 4 zákona platí, že k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb investiční zprostředkovatel s přihlédnutím k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje a) organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, b) řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, c) postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potencionálními zákazníky navzájem, d) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, e) pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele. Podle 32 odst. 6 investiční zprostředkovatel uchovává dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby včetně záznamů v evidenci podle odstavce 5 a záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby a s potenciálním zákazníkem nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu. To platí i pro osobu, jejíž registrace byla zrušena nebo jejího právního nástupce. Záznamy závazkového vztahu, včetně smluvních podmínek, týkajícího se požadované investiční služby uchovává investiční zprostředkovatel po celou dobu trvání závazkového vztahu, nejméně však po dobu 5 let. S ohledem na zmocnění obsažené v 32 odst. 8 zákona, podle kterého prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění povinností podle odstavců 3, 4 a 6, lze stanovit okruh pravidel, která se podle této vyhlášky týkají investičního zprostředkovatele. Jelikož pro investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou a vykonává investiční služby výhradně osobně, by splnění všech povinností uložených investičnímu zprostředkovateli obecně představovalo nepřiměřenou zátěž, obsahuje odstavec 4 ve vztahu k takovému investičnímu zprostředkovateli určité zmírnění stanovených požadavků. K části druhé (Pravidla obezřetného poskytování investičních služeb), Hlavě I (Řídící a kontrolní systém) Obecně k Hlavě I Požadavky směrnice na řídicí a kontrolní systém transponuje a) zákon, b) vyhláška. Je proto třeba zdůraznit, že vyhláška neopakuje ty povinnosti či zásady týkající se řídicího

12 a kontrolního systému, které jsou transponovány v zákoně. K 5 (Rozsah aplikace) CELEX: 32006L0048 (čl. 73 odst. 3) Toto ustanovení obsahuje obecné pravidlo věcné působnosti, pokud jde o rozsah činností, které řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry musí zahrnovat, a to jak na individuálním tak konsolidovaném základě. K 6 (Organizační uspořádání) CELEX: 32006L0073 (čl. 5 odst. 1 písm. a), b), c) a g), čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8, čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 2 písm. c)) Obecně: Podle ( 12a odst. 1 písm. a) bod 2) zákona) musí organizační uspořádání obsahovat řádné, průhledné a ucelené vymezení činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný. Tento požadavek se ve vyhlášce neopakuje, představuje však kvalitativní standard pro veškeré dílčí požadavky na organizační uspořádání. Čl. 5 odst. 1 písm.a) prováděcí směrnice požaduje směrem k obchodníkům s cennými papíry vytvořit, zavést a udržovat organizační strukturu s jasným a zdokumentovaným způsobem stanovenými hierarchickými vztahy subordinace a s vymezením úkolů, odpovědností a rozhodovacích postupů. Body 7 a 8 preambule prováděcí směrnice stanoví zásadu maximálního standardu směrnice (zákaz vyžadovat po obchodnících s cennými papíry více, než stanoví směrnice) s výjimkou mimořádných okolností, kdy předpisy EU dostatečně neřeší specifická rizika pro ochranu investorů nebo pro integritu trhů, včetně rizik týkajících se stability finančního systému. Požadavky dosavadní vyhlášky (vyhláška č. 258/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a podrobnější způsoby jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, 1) na vymezení útvarů, které obchodník s cennými papíry musí zřídit, a vymezení jejich kompetencí (front office, back office) je proto třeba z vyhlášky vyloučit. V souladu s požadavkem odstupňovaného přístupu k jednotlivým obchodníkům s cennými papíry je na obchodníkovi s cennými papíry, aby sám s ohledem na rozsah své činnosti navrhl vhodnou organizační strukturu a vymezil kompetence jednotlivých organizačních jednotek, mj. s ohledem na předcházení střetu zájmů. K odst. 1 Jasnost a dokumentovatelnost organizační struktury a rozhodovacích postupů (čl. 5 odst. 1 písm. a) prováděcí směrnice) je vyjádřena v požadavku na úpravu ve vnitřním předpise, který se tradičně označuje jako organizační řád. Název předpisu jako Organizační řád není předepsán. Požadavek na vnitřní předpis se opírá o jeho jasnou právní povahu, kterou je závaznost u zaměstnavatele. Požadavek na provázanost organizačního řádu sleduje kvalitní naplnění požadavků směrnice, pokud jde o a) stanovení kompetencí v rámci obchodníka s cennými papíry a b) povinnosti obchodníka s cennými papíry obsažené v jiných vnitřních předpisech (např. kontrolní mechanismy, systém vnitřní komunikace, ochrana informací apod.), c) povinnosti obchodníka vyplývající ze závazných pravidel v rámci konsolidačního celku, jehož je obchodník součástí. Právní forma těchto pravidel není rozhodná.

13 K odst. 2 Zákon vyžaduje v 12a odst. 1 písm. a) bod 2, aby organizační uspořádání obchodníka s cennými papíry obsahovalo řádné, průhledné, a ucelené vymezení činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí. Odstavec 2 v souladu s požadavky prováděcí směrnice stanoví dílčí požadavky na toto uspořádání, včetně pravidel pro rozhodovací postupy podle čl. 5 odst. 1 písm. a) prováděcí směrnice, který vyžaduje, vytvořit, zavést a udržovat rozhodovací postupy a organizační strukturu, která jasným a zdokumentovaným způsobem upřesní vzájemné vztahy v rámci obchodníka s cennými papíry a vymezí úkoly a odpovědnosti. Vymezení rozhodovacích postupů, úkolů a odpovědností vedle stanovení kompetencí v organizačním řádu vyžaduje také stanovit konkrétní rozhodovací pravomoci (vyjma statutárního orgánu, jehož postavení určuje obchodní zákoník). V praxi se bude jednat z valné části o podpisový řád, v případě ústně sjednávaných závazků však půjde o vymezení kompetence k takovému úkonu (a jeho následnému zachycení). Není třeba, aby úplně všechna pravidla stanovil vnitřní předpis. Konkrétní pravomoc lze sjednat v pracovní smlouvě. K odst. 3 Pravidla vycházejí z požadavků na organizační řád podle vyhlášky č. 258/2004 Sb. s menšími úpravami. Nově se vymezení působnosti týká organizačních útvarů obchodníka s cennými papíry (obvyklejší model) s tím, že pokud je určitá funkce vykonávána jednotlivou osobou, rozumí se útvarem i tato osoba. Pojem osoba je používán namísto pojmu pracovník nebo zaměstnanec proto, že požadavek na trvání pracovního poměru není odůvodněný, lze si představit i výkon činnosti mimo zaměstnanecký poměr, včetně činnosti z titulu členství v orgánu obchodníka s cennými papíry, výkon činnosti v rámci přidělení pracovníka k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, výkon činnosti na základě pravidel EU o vysílání pracovníků. K 7 (Zásady a postupy řízení) CELEX: 32006L0073 (čl. 9) Zásady a postupy řízení zahrnují povinnosti vedoucích osob podle čl. 9 prováděcí směrnice, který je v tomto ustanovení transponován. Podle čl. 9 odst. 1 prováděcí směrnice se má odpovědnost vztahovat i na dozorčí orgán, ovšem jen případně vycházíme z toho, že se to týká dozorčích orgánů, které mají určité exekutivní funkce, např. v Německu. Zajištění plnění povinností obchodníka s cennými papíry prostřednictvím vedoucích osob předpokládá jejich odpovědnost, a to případně i podle dílčích úseků tak, aby byly pokryty všechny oblasti. Neznamená nutně kolektivní odpovědnost vedení ani povinnost přímého výkonu všech funkcí obchodníka s cennými papíry. Dozorčím orgánem se podle čl. 9 odst. 3 prováděcí směrnice rozumí každá osoba, která vykonává dozor nad vedoucími osobami, tedy v ČR dozorčí rada. Vzhledem k tomu, že informace o podstatných skutečnostech jsou z hlediska obezřetného poskytování investičních služeb a ochrany majetku zákazníků klíčové povahy a měly by být v souladu s požadavkem směrnice sdělovány průběžně, doplňuje se konkrétní pravidlo, podle kterého je třeba o podstatných skutečnostech informovat bez zbytečného odkladu. Účel požadavku na bezodkladné informování rovněž vymezuje, co se rozumí podstatnou skutečností.

14 K 8 (Administrativní a účetní postupy) CELEX: 32004L0039 (čl. 13 odst. 5, čl. 19 odst. 1) 32006L0073 (čl. 5, čl. 7, čl. 10, čl. 22 odst. 1, čl. 48 a čl. 49) 32003L0006 (čl. 6 odst. 6) K odst. 1 administrativní postupy K písm. a) Čl. 5 odst. 1 písm. b) prováděcí směrnice vyžaduje, aby příslušné osoby věděly, jaké postupy mají dodržet, pokud se chtějí řádně zhostit svých povinností. Vzhledem k rozsahu požadavků na předpisovou základnu je třeba z hlediska její závaznosti stanovit pravidla, podle kterých jsou vnitřní předpisy přijímány, jak jsou s nimi zaměstnanci seznamováni apod. K písm. b) Čl. 5 odst. 1 písm. c) prováděcí směrnice vyžaduje, aby obchodník s cennými papíry vytvořil, zavedl a udržoval přiměřené kontrolní mechanismy, určené k zajištění plnění rozhodnutí a dodržování postupů na všech úrovních investičního podniku. Povinnost uplatňovat pravidla vnitřní kontroly (zejména compliance a vnitřní audit) vyžaduje 12a odst. 1 písm. c) zákona. Vyhláška z hlediska požadavku směrnice podle čl. 5 odst. 1 písm. b) prováděcí směrnice (příslušné osoby musí vědět, jaké postupy mají dodržet, pokud se chtějí řádně zhostit svých povinností) vyžaduje stanovení těchto pravidel vnitřním předpisem. K písm. c) Personální vybavení Zákon v 14 obsahuje požadavky na personální vybavení obchodníka s cennými papíry. Čl. 5 odst. 1 písm. a) prováděcí směrnice stanoví, že je třeba zajistit, aby příslušné osoby věděly, jaké postupy musí dodržet, pokud se chtějí řádně zhostit svých povinností. Čl. 5 odst. 1 písm. d) prováděcí směrnice stanoví, že obchodník s cennými papíry musí zaměstnávat personál s takovými dovednostmi, vědomostmi a odbornými znalostmi, jaké jsou potřebné ke splnění přidělených povinností. Podle čl. 5 odst. 1 písm. f) prováděcí směrnice obchodník s cennými papíry musí vést přiměřenou a řádnou evidenci o svém podnikání a vnitřní organizaci. K transpozici těchto požadavků se jeví jako nejvhodnější uložit obchodníkovi s cennými papíry, aby upravil problematiku vnitřním předpisem, konkrétně aby vymezil jednotlivé činnosti u obchodníka s cennými papíry a spojil s nimi konkrétní požadavky. Tato formulace umožňuje, aby jednotlivé činnosti (pokud je to přípustné) byly ad hoc vzájemně kombinovány a podle toho stanoveny požadavky na konkrétního pracovníka. K písm. d) Čl. 5 odst. 1 písm. e) prováděcí směrnice vyžaduje, aby obchodník s cennými papíry vytvořil, zavedl a udržoval účinný systém hlášení a předávání informací na všech úrovních obchodníka s cennými papíry. Podle 12a odst. 1 písm. a) a 12b odst. 1 písm. e) zákona je systém vnitřní komunikace součástí organizačních předpokladů a předpokladů řádné správy a řízení společnosti. Z hlediska účinnosti systému je s ohledem na požadavek čl. 5 odst. 1 písm. b) prováděcí směrnice (příslušné osoby musí vědět, jaké postupy mají dodržet, pokud se chtějí řádně

15 zhostit svých povinností) třeba, aby tento systém byl upraven vnitřním předpisem a tedy byl v rámci obchodníka s cennými papíry závazný. Samostatné požadavky na kvalitu tohoto systému se nestanoví, je třeba, aby je s ohledem na svou velikost, rozsah a složitost poskytovaných investičních služeb nastavil poskytovatel služby tzv. sobě na míru. Systém vnitřní komunikace slouží k rychlému a efektivnímu předávání všech relevantních informací, u kterých je třeba jejich sdílení, aby obchodník s cennými papíry mohl řádně a včas plnit své povinnosti. Systém vnitřní komunikace zahrnuje aspekty personální, obsahové, aspekty formy, technického způsobu přenosu, dokumentování administrativních postupů atd. K písm. e) Čl. 5 odst. 1 písm. f) prováděcí směrnice vyžaduje, aby obchodník s cennými papíry vedl přiměřenou a řádnou evidenci o svém podnikání a vnitřní organizaci. Řádné administrativní postupy ( 12a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona) vyžadují stanovení spisových a archivačních pravidel a pravidel archivace elektronických dat. Zpravidla půjde o přijetí spisového a archivačního řádu. K písm. f) Čl. 5 odst. 2 prováděcí směrnice vyžaduje efektivitu postupů pro přiměřené zajištění bezpečnosti, celistvosti a důvěrnosti informací při zohlednění charakteru dotyčných informací. Z hlediska vnitřních informací je třeba zavést pravidla směřujících k jejich ochraně. Pravidla budou zahrnovat postupy pracovníků, včetně postupů ve vztahu k poskytování investičních služeb a výkonu investičních činností. Vnitřní předpis z hlediska požadavku čl. 5 odst, 1 písm. a) prováděcí směrnice bude pravidelně obsahovat i požadavek na vedení seznamu investičních nástrojů, se kterými pracovníci a obchodník s cennými papíry nemohou z důvodu požadavků na ochranu vnitřních informací obchodovat ani je využít ve vztahu k zákazníkům. K písm. g) Článek 10 prováděcí směrnice požaduje, aby investiční podniky zavedly a udržovaly účinné a transparentní postupy pro přiměřené a bezodkladné vyřizování stížností od neprofesionálních zákazníků nebo potenciálních neprofesionálních zákazníků a aby vedly evidenci všech stížností a opatření přijatých k jejich řešení. 12b odst. 1 písm. d) zákona stanoví, že součástí organizačních předpokladů jsou i pravidla pro vyřizování stížností zákazníků, kteří nejsou profesionální. Vyhláškou se stanoví, že pravidla musí mít formu vnitřního předpisu a ostatní požadavky podle čl. 10. K písm. h) V souladu s článkem 48 prováděcí směrnice musí obchodník s cennými papíry vypracovat pravidla sdružování pokynů. Toto ustanovení je transponováno v 10 a 48 vyhlášky, nicméně je třeba jej zahrnout také do tohoto ustanovení, aby byly požadavky na všechny vnitřní předpisy upraveny přehledně a souhrnně v jednom ustanovení. K písm. i) Pravidla pro zjišťování a řízení střetů zájmů jsou upravena ve vyhlášce v části druhé, hlava II, nicméně je třeba jej zahrnout také do tohoto ustanovení, a to ze stejného důvodu jako

16 v případě písm. h). K písm. j) Vnitřním předpisem je obchodník s cennými papíry povinen upravit také opatření pro předcházení manipulace s trhem. Tento požadavek je stanoven v čl. 6 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu). K písm. k) Tato problematika je podrobně upravena v 21 vyhlášky. Zde je pouze stanoven požadavek na úpravu vnitřním předpisem. K písm. l) Podle 12b odst. 2 písm. b) zákona jsou pravidla kontroly činnosti investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců, které obchodník s cennými papíry využívá při poskytování svých služeb součástí pravidel vnitřní kontroly. V tomto ustanovení je tak pouze zdůrazněna povinnost obchodníka upravit rovněž tuto problematiku vnitřním předpisem. K písm. m) Pravidla pro řízení rizik jsou upravena ve vyhlášce v části druhé, hlava I, díl 3, nicméně je třeba požadavek na jejich úpravu vnitřním předpisem zahrnout také do tohoto ustanovení, a to ze stejného důvodu jako v případě písm. h). K písm. n) V souladu s článkem 5 odst. 1 písm. b) prováděcí směrnice musí příslušné osoby vědět, jaké postupy musí dodržet, pokud se chtějí řádně zhostit svých povinností. Vyhláška proto stanoví obchodníkovi povinnost upravit vnitřním předpisem postupy, které musí být pracovníky dodržovány při poskytování jednotlivých investičních služeb, případně při provádění další podnikatelské činnosti podle 6a zákona. K odst. 2 účetní postupy Vzhledem k formálnímu rozdělování požadavku na řádné administrativní a účetní postupy ( 12a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona), toto rozdělení respektuje i tento paragraf a požadavky stanoví ve dvou odstavcích. Podle čl. 5 odst. 4 prováděcí směrnice je třeba, aby obchodníci s cennými papíry přijali a zavedli do praxe takové účetní zásady a postupy, které jim umožní na vyžádání příslušného orgánu včas poskytnout účetní výkazy, jež budou podávat pravdivý a objektivní obrázek o jejich finanční situaci a které budou ve shodě se všemi platnými účetními standardy a předpisy. Podle čl. 5 odst. 1 písm. f) obchodníci s cennými papíry musí vést řádnou evidenci o svém podnikání a vnitřní organizaci. Zákon rozlišuje požadavky na řádné účetní postupy ( 12a odst. 1 písm. a) bod 3) a pravidla ochrany majetku zákazníka ( 12e zákona), pro které zákon stanoví samostatné zmocnění.

17 Vzhledem k průniku těchto pravidel se stanoví obecná povinnost obchodníka s cennými papíry upravit účetní postupy vnitřním předpisem a kvalitativní požadavky ve smyslu požadavků prováděcí směrnice a dále pravidla vedení evidence. Konkrétní požadavky na pravidla účtování s ohledem na ochranu majetku zákazníků jsou upraveny v 24 vyhlášky. K 9 (Pravidla pro uzavírání osobních obchodů) CELEX: 32006L0073 (čl. 12) K odst. 1 Prováděcí směrnice vyžaduje, aby obchodníci s cennými papíry zavedli a udržovali přiměřené mechanismy, jejichž cílem je zabránit každé příslušné osobě (čl. 2 odst. 3 prováděcí směrnice, 2 odst. 1 písm. c) zákona), která splňuje podmínky podle bodů 1 až 3 uzavírat nežádoucí osobní obchody, poskytovat nežádoucí poradenství, vyzrazovat důvěrné a jiné citlivé informace. Smyslem těchto opatření je zajistit, aby každá příslušná osoba věděla o svých povinnostech, obchodník s cennými papíry měl včasné a úplné informace o osobních obchodech, a to i u osob svázaných s podnikem, na který byly činnosti outsourcovány a byla vedena nebo dostupná evidence obchodů a zákazů obchodů. Předpokladem efektivního zavedení těchto opatření je identifikování osob se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry, ve vztahu ke kterým bude obchodník s cennými papíry kontrolovat plnění stanovených povinností. Protože vyhláška musí vymezit okruh osob se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry, na které se vztahují pravidla pro uzavírání obchodů, jeví se jako nejvhodnější uložit obchodníkovi s cennými papíry povinnost vést jejich evidenci. K odst. 2 Ustanovení 12b odst. 1 písm. a) ve spojení s 12 a 12a odst. 1 písm. a) zákona stanoví, že obchodník s cennými papíry uplatňuje efektivní řídicí a kontrolní systém, jehož součástí jsou organizační předpoklady obchodníka s cennými papíry zahrnující pravidla pro uzavírání osobních obchodů. Čl. 12 prováděcí směrnice obsahuje podrobnější pravidla, která zčásti odpovídají dosavadním požadavkům vyhlášky. Není třeba, aby vyhláška opakovala požadavek zákona na uplatňování efektivních pravidel, stanoví se pouze podrobnější požadavky. K 10 (Pravidla pro sdružování pokynů a obchodů) CELEX: 32006L0073 (čl. 48 odst. 1 písm. b) a c), čl. 49 odst. 2 a 3) Obecně: Součástí organizačních předpokladů jsou dále podle 12b odst. 1 písm. b) zákona) i pravidla pro sdružování pokynů zákazníků. V rámci prováděcí směrnice tato pravidla upravuje oddíl 6 kapitoly II (čl. 47 až 49). Problematika sdružování pokynů byla rozdělena do dvou částí, a to zvláště část týkající se administrativních postupů (toto ustanovení) a zvlášť požadavků na provedení pokynů ( 48). První část je tak součástí požadavků na obezřetné poskytování investičních služeb

18 obchodníkem s cennými papíry, druhá část náleží mezi pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky. K 11 (Řízení rizik) CELEX: 32006L0073 (recital 14, čl. 7) 32006L0048 (čl. 22) 32006L0049 (čl. 2) Obecně: Systém řízení rizik podle ( 12a odst. 1 písm. b) zákona) zahrnuje a. pravidla přístupu obchodníka s cennými papíry k rizikům, kterým obchodník s cennými papíry je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, b. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a c. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik. Pravidla vyžadují čl. 13 odst. 5 MiFID (obchodník s cennými papíry musí mít řádné ( ) postupy k posouzení rizik) a článek 7 prováděcí směrnice, podle kterého obchodník s cennými papíry zavede a udržuje přiměřeně strategie a postupy pro řízení finančních rizik, v rámci kterých se pojmenují rizika související s činnostmi, procesy a systémy podniku, případně se stanoví úroveň rizika, kterou obchodník s cennými papíry může tolerovat; dále vyžaduje, aby obchodník s cennými papíry měl účinná opatření, procesy a mechanismy k řízení rizik spojených s činnostmi, procesy a systémy obchodníka s cennými papíry z hlediska úrovně rizikové tolerance. Čl. 22 směrnice 2006/48/ES (o činnosti úvěrových institucí) ve spojení s čl. 2 směrnice 2006/49/ES stanoví, že obchodník s cennými papíry musí mít spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, kontrole a ohlašování rizik, kterým je nebo by mohl být vystaven a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů (příloha V). Řízení rizik lze z velké části převzít ze současné vyhlášky, ke zvážení je pak otázka zavedení povinnosti zřídit funkci risk managera; toto zvážení je na obchodníkovi s cennými papíry s ohledem na odstupňovaný přístup k jeho řízení rizik. K odst. 1 Stanovené požadavky je třeba posuzovat v souvislosti s dalšími požadavky stanovenými zákonem, tj. zejména zohlednění charakteru, rozsahu a složitostí činností obchodníka s cennými papíry a povinnosti průběžně ověřovat a hodnotit systém řízení rizik. K 12 (Organizační útvar řízení rizik) CELEX: 32006L0073 (čl. 7 odst. 2) Obchodník s cennými papíry musí zajistit řízení rizik (čl. 7 odst. 2 prováděcí směrnice - činnost řízení rizik) prostřednictvím nezávislého organizačního útvaru v případě stanoveném právním předpisem (touto vyhláškou). Vyhláška obecně stanoví, že tato funkce musí být zabezpečována prostřednictvím nezávislého útvaru s přihlédnutím ke konkrétní vhodnosti a přiměřenosti s ohledem na charakter, rozsah a složitost činností obchodníka cennými papíry. Ustanovení 6 odst. 3 vyhlášky stanoví, že organizačním útvarem se rozumí i výkon činnosti

19 zabezpečovaný jedinou osobou. Nezávislým útvarem je tedy jak jednotlivá osoba, tak organizační útvar v širším smyslu, který má samostatné a nezávislé postavení v rámci organizační struktury. Nezávislost nemůže být absolutní, statutární orgán nelze zbavit odpovědnosti za řádnou činnosti těchto útvarů, přesto je třeba organizačně zabezpečit vyvážení případného jednostranného vlivu vedoucích osob. I v případě, že funkce nemusí být podle vyhlášky vykonávána nezávislou osobou, platí, že její začlenění v rámci organizační struktury musí být takové, aby z hlediska souběhu různých činností neohrožovalo smysl této činnosti a její řádný výkon. K CELEX: 32006L048 (čl. 22, čl. 109) 32006L049 (čl. 2) 32006L0073 (čl. 5 odst. 3) Tato ustanovení obsahují podrobnější vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik, konkrétně a) úvěrového rizika b) tržního rizika c) operačního rizika d) rizika likvidity e) rizika koncentrace. Namísto definování jednotlivých pojmů vyhláška odkazuje na klíčová místa vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry s cennými papíry, která obsahuje shodnou transpozici směrnice 2006/49/ES, avšak vůči bankovním obchodníkům s cennými papíry. K 18 (Kontrola dodržování povinností u obchodníka s cennými papíry) CELEX: 32004L0039 (čl. 13) 32006L0073 (čl. 5 odst. 1 písm. c), čl. 6 odst. 1) Obchodník s cennými papíry podle čl. 13 odst. 5 pododst. 2 směrnice MiFID musí mít řádné mechanismy vnitřní kontroly včetně kontrolních a ochranných opatření pro systémy zpracovávání dat. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) prováděcí směrnice musí vytvořit zavést a udržovat přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy určené k zajištění plnění rozhodnutí a dodržování postupů na všech úrovních investičního podniku. Podrobnější pravidla se týkají činnosti compliance a vnitřního auditu a lze k nim přiřadit kontrolní a bezpečnostní opatření pro evidenci a zpracování dat a kontrolu outsourcingu. Pokud jde o obecná pravidla, stanoví v čl. 6 odst. 1 prováděcí směrnice povinnost vytvořit, zavést a udržovat přiměřené strategie a postupy k odhalování případného rizika, že podnik nesplní své povinnosti stanovení MiFID, jakož i s tím spojených rizik, a dále přiměřená opatření a postupy minimalizující takové riziko. Tyto strategie a postupy musí umožnit ČNB výkon pravomocí podle MiFID. Přitom je třeba zohlednit povahu, rozsah a složitost předmětu podnikání obchodníka s cennými papíry, jakož i povahu a škálu investičních služeb a činností (tento požadavek je však obsažen již v 12a odst. 2 zákona a není třeba jej ve vyhlášce opakovat). S ohledem na pravidlo maximální úrovně transpozice (bod 7 preambule) nejsou využita pravidla 5 dosavadní vyhlášky. V návaznosti na povinnost obchodníka s cennými papíry upravit systém vnitřní kontroly vnitřním předpisem podle 8 odst. 1 písm. b) vyhlášky je třeba upravit kvalitativní požadavky ve smyslu čl. 6 odst. 1 prováděcí směrnice.