Měkkýši rezervací Stráně u splavu a Stráň u Chroustova. Weichtiere der NSG Stráně u splavu und Stráň u Chroustova.

Transkript

1 Bohemia centralis 20: 35-41, 1991 Měkkýši rezervací Stráně u splavu a Stráň u Chroustova Weichtiere der NSG Stráně u splavu und Stráň u Chroustova Vojen LOŽEK ÚVOD Území při jižním okraji středního Polabí patří po malakozoologické stránce mezi nejméně prozkoumané oblasti středních Čech. S výjimkou jednotlivých údajů v dílech širšího zaměření (LOŽEK, 1948, 1949) nejsou dosud po ruce žádné bližší popisy místních měkkýších společenstev, i když jde o zoogeograficky významné území na rozhraní teplého Polabí a mnohem drsnějších posázavských pahorkatin. Lze to vysvětlit tím, že tato krajina je z velké části intenzívně obdělávána, takže bohatší faunu nacházíme dnes jen na nečetných malých plochách. O to větší význam mají státní přírodní rezervace Stráně u splavu nedaleko Vrbčan a Stráň u Chroustova v údolí Výrovky mezi Kouřimí a Pečkami, které představují významnou spojnici mezi Hornosázavskou pahorkatinou a Polabím. POPIS ÚZEMÍ Obě chráněná území leží ve výškovém rozpětí m, tedy ještě v teplém okrajovém pásu kolínského Polabí při severním okraji Českobrodské tabule (BALATKA, CZUDEK, DEMEK, SLÁDEK, 1973). Tu protíná řada údolí probíhajících zhruba od jihu k severu. Tato dlouhá údolí jsou sice jen mělce zaříznutá, mají však prudký pravý (tj. k západu obrácený) svah, v němž vystupují starší geologické formace, v naší oblasti ortoruly kutnohorského krystalinika. Ty překrývají písčité 35

2 vápence až vápnité pískovce nebo slepence svrchnokřídového stáří, nad nimiž ještě leží vápnité pleistocénní spraše. V obou rezervacích vystupují ruly jako nevysoké, ale strmé skalky obrácené k jihozápadu až k jihu. Na jejich horní hraně vycházejí zmíněné vápnité pískovce až vápence, které sice netvoří výraznější skalní výchozy, nicméně podstatně obohacují vápnem i chudé kyselé polohy na rulách. Hlinitou složku místy dodávají nadložní spraše, takže na malých plochách se zde pestře střídají substráty různých chemických i fyzikálních vlastností. Tato rozmanitost spolu s příznivou expozicí umožnila zachování přírodního bohatství v obou rezervacích. Skalní výchozy znemožnily intenzívní hospodářské využití a zároveň poskytly vhodná stanoviště pro mnoho náročných teplomilných druhů rostlin i živočichů (KNÍŽETOVÁ, PECINA, PIVNIČKOVÁ, 1987; ŠEBEK, zde i další literatura o těchto chráněných územích). VÝSLEDKY Výzkum měkkýšů jsem zde provedl , a to jak přímým sběrem v celém rozsahu chráněných území, tak odběrem hrabankových vzorků na vhodných místech, které podchycují jednak drobné a slabě zastoupené druhy, jednak ukazují kvantitativní složení měkkýších společenstev. S výjimkou některých menších okrsků na úpatí skalek se na chráněných plochách vyskytují v podstatě jen xerotermní stanoviště. Nicméně bezprostřední sousedství vlhké nivy Výrovky ovlivňuje složení fauny ve spodním úseku suchých strání a skal. Z tohoto důvodu jsem výzkum obou chráněných území doplnil i sběrem ze zúženého úseku údolí Výrovky pod kopcem Radim (na jehož jižním svahu leží Chroustovská stráň), kde se zachovaly i zbytky lesních společenstev, která v dávné minulosti hrála v této 36

3 Malakofauna Ekologické skupiny Tabulka 1 Seznam druhů A B C Cochlodina laminata /Montagu/ - - P Ena obscura /Müller/ 1-9 Les /v užším smyslu/ Monachoides incarnata /Müller/ 1 14 Převážně les, podružně i středně nebo různě vlhká otevřená stanoviště Převážně les, podružně i sušší otevřená stanoviště Sphyradium doliolum /Bruguière/ - - P Semilxmax semilimax /Ferussac/ - - P Alinda biplicata /Montagu/ Arianta arbustorum /Linne/ P - - Discus rotundatus /Müller/ 2-6 Aegopinella minor /Stabile/ Převážně les, podružně i vlhčí otevřená stanoviště Vitrea crystallina /Müller/ - - P Cecilioides acicula /Müller/ 5 3 P Granaria frumentum /Draparnaud/ Stepi, skalní stepi a xerotermní Helicella obvia /Menke/ Skály Chondrula tridens /Müller/ Otevřená stanoviště všeobecné od vlhkých luk po xerotermní skály a stepy Lesní i bezlesá stanoviště - převážně sušší Cepaea vindobonensis /Férussac/ P 3 - Pupilla muscorum /Linne/ Truncatelina cylindrica /Férussac/ Vallonia costata /Müller/ Vallonia pulchella /Müller/ Vertigo pygmaea /Draparnaud/ Cochlicopa lubricella /Porro/ P - - Euomphalia strigella /Draparnaud/ P P - Lesní i bezlesá stanoviště - převážně středně nebo různě vlhká Lesní i bezlesá stanoviště - převážně vlhká Cochlicopa labrica /Müller/ 3-1 Nesovitrea hammonis /Ström/ Punctum pygmaeum /Draparnaud/ Trichia hispida /Linne/ agg Vitrea contracta /Westerlund/ Vitrina pellucida /Müller/ Carychium tridentatum /Risso/ 3-24 A - Stráně u splavu, B - Stráň u Chroustova, C - Údolí Výrovky pod Radimí 37

4 krajině jistě podstatně větší roli, jak dosvědčuje i výskyt některých charakteristických druhů, které se jinak nejsušší oblasti Čech vyhýbají (LOŽEK, 1949). Výsledky sběrů jsou shrnuty v tabulce 1, kde druhy zachycené v hrabankových snímcích uvádíme počtem jedinců, zatímco druhy zjištěné pouze přímým sběrem značkou P. Seznam se člení podle ekologických skupin, takže z tabulky si lze učinit představu o rozvrstvení malakofauny podle jejich stanovištních nároků. Z tabulky 1 je zřejmé, že fauna na Stráních u splavu představuje stepní společenstvo se značnou příměsí vlhkomilnějších prvků z nivy Výrovky, které zasahují až k úpatí skal a místy pronikají i výše podél zarostlých vlhčích rozsedlin. Společenstvo na Stráni u Chroustova, tj. na jižním úbočí vrchu Radimi, má naproti tomu ráz čistě stepní a také jen zde se vyskytuje submediteránní prvek Granaria frumentum stejně jako Chondrula tridens. Z dalších významných druhů nutno uvést pontickou Cepaea vindobonensis a mezofilní prvek Vitrea contracta, který na stanovištích tohoto rázu žije v půdě podobně jako Cecilioides acicula. Co se týče fauny zjištěné v nivě Výrovky a na severním úpatí strání Radimi, odpovídá svým složením běžným společenstvům niv větších potoků v této odedávna odlesněné a silně zalidněné krajině. Nicméně zde žijí i některé druhy, které ukazují na blízkost lesního území v nedalekém jižním sousedství a které jinak do vlastního Polabí nepronikají. Jsou to především Semilimax semilimax a Sphyradium doliolum. Pozornost zasluhují i Arianta arbustorum a Vitrea crystallina, které se ve středním Polabí váží jen na pás luhů v nivě Labe a jinak se objevují až ve vzdálenějších pahorkatinách. Ve srovnání s poměry dále na západě, například v úseku od Čelákovic k soutoku Labe s Vltavou, vidíme, že stepní společenstva jsou již mírně ochuzena, jak ukazuje nepřítomnost druhu Helicopsis striata /Müll./ a slabší výskyt Chondrula 38

5 tridens /LOŽEK, 1949/, zatímco náročnější lesní prvky se vyskytují ve větším počtu. Souvisí to s celkovou polohou nalezišť na rozhraní Polabí a posázavských pahorkatin i s vyššími srážkami ve východní části středních Čech. Fauna obou rezervací tak představuje význačnou ukázku specifických poměrů v této oblasti. OCHRANÁŘSKÉ ZHODNOCENÍ Předchozí rozbor ukázal, že v popsaných chráněných územích (včetně jejich nejbližšího sousedství) dodnes žije poměrně pestrá fauna plžů, která zahrnuje jak společenstva xerotermní tak zbytky lesní fauny, která zde kdysi nepochybně hrála významnější úlohu, i když rozvoj stepních formací zde podporovaly lidské zásahy již od hlubokého pravěku. Na stanovištích, která zde chráníme, to po celá tisíciletí byla především pastva, která do určité míry nahradila vliv zvěře, která zde žila před kultivací krajiny v mladší době kamenné. Nelze opomenout ani potřebu palivového dřeva, která ovlivňovala tato stanoviště a jejich okolí ještě v poměrně nedávných dobách. Fosilní nálezy, např. z cihelny pod Kaňkem u Kutné Hory, dokazují, že Granaria frumentum se v této oblasti značně rozšířila již ve starém holocénu, tedy ještě před příchodem neolitických rolníků, takže xerotermní formace zde mají dávný přírodní základ. Vzhledem k trvalému zemědělskému osídlení nikdy nepadly za oběť šířícím se lesům a udržely se až do naší doby. V současnosti se ovšem tyto po tisíciletí trvající podmínky mění, takže vzdor územní ochraně je nutno počítat s určitým ohrožením chráněných společenstev. Pastva ustala, o dřevo rovněž není zájem a z intenzívně obdělávaných pozemků v bezprostředním sousedství pronikají na chráněné plochy hnojiva, biocidy a šíří se ruderální druhy. Je třeba brát v úvahu i vyřezávání dřevin v minulosti, které v této na lesy chudé krajině muselo nepochybně hrát značnou roli. Dnes všude pozorujeme zarůstání, které spolu s poměrně nedávnými výsadbami (oblast Radimi) podporuje šíření lesních prvků. Poměrně nejlépe odolávají stepní plochy na jižním svahu 39

6 Radimi u Chroustova, zejména v místech výchozů bazálních písčitých vápenců křídy, které leží výše nad Výrovkou a jsou i méně ohrožené chemizací zemědělství. Ochranářská péče by se proto měla zaměřit na citlivé udržování obou chráněných území v nezarostlém stavu, nejlépe řízenou pastvou omezeného počtu ovcí a koz, doplněnou případným odstraňováním náletových dřevin. Úniku kontaminujících látek ze sousedních polí tím ovšem nelze zamezit, spíše jen mírně snížit jeho druhotný dopad. Proto je třeba obě území soustavně sledovat co do změn vegetace i fauny. Vzhledem k tomu, že jde o jedny z posledních zbytků bohatších xerotermních formací v této krajině, o území značné ceny, zasluhují si opravdu soustavnou aktivní péči. ZUSAMMENFASSUNG In der südlichen Randzone des mittelböhmischen Elbtales zwischen den Städten Kouřim und Pečky liegen am felsigen Osthang des Výrovka-Tales zwei kleinflächige Naturschutzgebiete - Stráně u splavu bei Vrbčany und Stráň bei Chroustov, in denen xerotherme Pflanzen- und Tiergesellschaften erhalten sind. Es handelt sich um SW- bis S- schauende felsige Steilhänge aus Orthogneis, dem Kalksandsteine bis sandige Kalksteine der Oberkreide aufliegen. An beiden Fundstellen leben xerotherme Weichtiergemeinschaften, die in der Tabelle im tschechischen Text dargestellt sind/a - Stráně u splavu, B - Stráň u Chroustova und ergänzend dazu C - Výrovka-Tal am Nordfuss des Radim-Berges/. Bei den Arten, die durch Streuproben erfasst wurden, wird die Individuenzahl angegeben, während die nur durch direkte Besammlung ermittelten Arten mit P markiert sind. In beiden NSG leben Schneckengemeinschaften, die für steppenartige Standorte im mittelböhmischen Trockengebiet bezeichnend sind (LOŽEK, 1949). Verglichen mit den Funden aus dem nordwestlichen trockeneren Teil dieser Landschaft sind sie jedoch etwas artenärmer, was durch das Fehlen von Helicopsis striata /Müll./ bzw. durch den schwachen Chondrula-Anteil zum Vorschein kommt. Von Bedeutung ist vor allem das Vorkommen von Granaria frumentum bei Chroustov sowie das Auftreten von Cepaea vindobonensis. Vitrea contracta erscheint hier als terrikole Art. In der anliegenden Výrovka-Aue leben einige Waldelemente, wie Semilimax semilimax, Sphyradium doliolum und Arianta arbustorum, die im mittelböhmischen Elbe-Gebiet selten sind bzw. fehlen und deren Vorkommen mit der Nahe des feuchteren Hügellandes im Süden zusammenhängt. Gegenwärtig sind die Offenlandgemeinschaften durch eine spontane Ausbreitumig von Gehölzen sowie durch chemische Kontaminierung von den anliegenden Feldern bedroht. 40

7 Diese ungünstige Entwicklung könnte wenigstens zum Teil durch eine mässige Beweidung reguliert werden. LITERATURA BALATKA, B., CZUDEK, T., DEMEK, J., SLÁDEK, J. (1973): Regionální členění reliéfu ČSR. Sborník Čs. společnosti zeměpisné, 78,2: 81-96, 2 mapy. Praha. KNÍŽETOVÁ, L., PECINA, P., PIVNIČKOVÁ, M. (1987): Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech Bohemia Centralis, 16: Praha. LOŽEK, V. (1948): Prodromus českých měkkýšů. Příroda a věda, 3, 177 stran, tab. I-XII. Praha. LOŽEK, V. (1949): Studie českých stepí na základě recentních i fosilních měkkýšů. Rozpravy II. třídy České akademie, 58,18,90 stran, tab. I-III. Praha. ŠEBEK, S. (1990): Mykoflóra společenstev skalních stepí jižně od Peček (okr. Kolín, Středočeský kraj). Bohemia Centralis, 19: Praha. Adresa autora: RNDr. Vojen Ložek Kořenského 1/ Praha 5-Smíchov 41

8 42