Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina u Mariánských Lázní

Transkript

1 Erica, Plzeň, 13: 37 42, Libor DVOŘÁK 1) a Lucie JUŘIČKOVÁ 2) 1) Správa NP a CHKO Šumava, Sušická 399, Kašperské Hory, libor.dvorak@npsumava.cz 2) Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, UK, Viničná 7, Praha 2, lucie.jurickova@seznam.cz Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina u Mariánských Lázní Molluscs of the Podhorní Vrch and Holina Nature Reserves near Mariánské Lázně Úvod Přestože máme z okolí Mariánských Lázní řadu údajů již z nejstarších dob české malakozoologie, tedy ze druhé poloviny 19. století (údaje jsou shrnuty v ULIČNÝ ), zůstává toto území z malakozoologického hlediska stále značně neprozkoumané. V poválečném období zde provedl výzkum 12 lokalit včetně Podhorního vrchu LOŽEK (1950) a upozornil na výskyt vzácného druhu Clausilia bidentata. Poté ovšem následovalo dlouhé období, ze kterého nejsou k dispozici žádné údaje. Některé lokality přímo z okolí Mariánských Lázní zpracovala ve své diplomové práci VELKOVÁ (2002), severní části Českého lesa zpracovali HLAVÁČ et al. (2002). Několik lokalit v širším okolí Mariánských Lázní navštívili v předchozích letech autoři této práce, nic z jejich výsledků však nebylo dosud publikováno. Obě přírodní rezervace (dále PR), Holina i Podhorní vrch, jsou po stránce přírodních podmínek jedinečné a zaslouží si tak samostatné zpracování. Materiál a metodika Výzkum na obou lokalitách proběhl (L. Dvořák) a spočíval jak v přímém ručním sběru plžů pod kůrou stromů, padlými kmeny, kameny a v opadance, tak v prosevech standardních hrabankových vzorků (např. LOŽEK 1956) z vytipovaných mikrostanovišť. Podobnými metodami byla zkoumána lokalita Podhorní vrch L. Juřičkovou. Popis lokalit PR Holina Nadmořská výška 750 m n. m.; kvadrát 5941; geografické souřadnice: bučina na JZ ,052 N; ,008 E; partie s jasany na SZ ,159 N; ,16 E. Rezervace pokrývá dolní část k jihu obráceného svahu hlavního hřebene Slavkovského lesa tyčícího se z ploché paroviny. Je souvisle porostlá starým listnatým lesem, v němž dominují porosty odpovídající kyčelnicové a bikové bučině. Nachází se zde pestrá mozaika různověkých porostů pralesního charakteru s dominantním bukem, přimíšeným smrkem, jilmem horským, javory, jasany a dnes již takřka vymizelou jedlí. Většinou se jedná o porosty květnatých bučin blízkých asociaci Dentario enneaphylli-fagetum a okrajově pak o kyselé bučiny (asociace

2 38 Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 Calamagrostio villosae-fagetum). V současnosti se jedná o jedinou rezervaci ve Slavkovském lese vytvořenou k ochraně květnatých bučin, původně jednoho z nejrozšířenějších typů lesní vegetace v CHKO. PR Podhorní vrch Nadmořská výška 840 m n.m.; kvadrát 6042; geografické souřadnice: Velká Podhora ,742 N; ,72 E; Malá Podhora ,579 N; ,718 E. Výrazný stolový vrch tvaru komolého kužele na denudačním zbytku lávového příkrovu z nefelinického bazanitu, spočívajícím na třetihorním zarovnaném amfibolitovém povrchu. Mrazové sruby a srázy, hranáčové osypy, soliflukční suťový plášť. Jeden z nejlépe zachovaných složených vulkánů oblasti soliterního vulkanismu Českého masivu. Výrazná bazaltová kupa je zajímavým dokladem ostrovního a vrcholového fenoménu ve volné krajině (KUČERA 2005). Na většině plochy jsou kvalitně založeny porosty blízké společenstvům suťových lesů, zaujmou v nich zvláště staré exempláře třešně ptačí (Cerasus avium). Východní část území pokrývá fragment květnaté bučiny (podsvaz Eu-Fagenion). Cenná je vrcholová skála s rozsáhlým suťovým polem a zbytky původních lesních porostů strukturovaných suťových lesů s dominantním javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Oba popisy jsou převzaty a upraveny z ZAHRADNICKÝ et MACKOVČIN (2004) a Rezervační knihy Správy CHKO Slavkovský les. Situační plánek obou lokalit viz obr. 1. Obr. 1. Situační plánek studovaných rezervací. Vysvětlivky: šedá plocha zástavba, tenká čára silnice, tečkovaně přibližná hranice rezervací. Fig. 1. Sketch map of reserves under study. Explanations: grey surface build-up area, simple line roads, dotted line approximate frontiers of reserves.

3 Dvořák L. et Juřičková L.: Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina 39 Výsledky a diskuze V PR Podhorní vrch bylo současným průzkumem autorů článku zaznamenáno 30 druhů plžů, LOŽEK (1950) zde nalezl 22 druhů. Dohromady je z Podhorního vrchu známo 32 druhů plžů. V PR Holina bylo zjištěno 31 druhů (viz tab. 1). Na obou lokalitách se vyskytují zejména lesní druhy mezofytika doplněné o Discus ruderatus jako typický druh oreofytika sensu LOŽEK (2000). Jádrem obou rezervací je lesní malakofauna ekologických skupin 1 a 2 podle LOŽKA (1964). Plži těchto dvou skupin tvoří 59 % druhů na Podhorním vrchu, respektive 65 % druhů na Holině. 23 % druhů tvoří na obou lokalitách euryvalentní druhy ekologické skupiny 7 a zhruba 10 % vlhkomilné druhy skupiny 8. Spektrum na obou lokalitách doplňuje jeden vlhkomilný lesní druh skupiny 3 (Urticicola umbrosus). Velmi překvapivý je masový výskyt suchomilné Cochlicopa lubricella z ekologické skupiny 6 na Podhorním vrchu, jejíž přítomnost je podmíněna bazanitovým podkladem a rozvolněnou vrcholovou partií lokality. Tento druh byl nalézán společně s lesními i vlhkomilnými druhy. Přehled ekologických skupin na obou lokalitách ukazuje tab. 2. Zajímavé je srovnání obou lokalit podle dominujících druhů v prosevech (viz tab. 1). Na Podhorním vrchu dominovaly v prosevech obou autorů suchomilný druh Cochlicopa lubricella, lesní Aegopinella pura a Discus rotundatus, vlhkomilné Carychium tridentatum a eurytopní Punctum pygmaeum. Na Holině zřetelně dominuje vlhkomilné Carychium tridentatum, následují lesní Aegopinella pura a Discus rotundatus a eurytopní Cochlicopa lubrica. Na obou lokalitách převažují druhy se středoevropským areálem rozšíření. Společenstva jsou doplněna o několik druhů s areálem alpsko-meridionálním (Vitrea subrimata), východoalpsko-karpatským (Urticicola umbrosus), boreoalpinním (Discus ruderatus, Perpolita petronella a Vertigo substriata). Především je ale nutno vyzdvihnout výskyt atlantického prvku Clausilia bidentata, jehož výskyty u nás představují východní hranici rozšíření tohoto druhu. V Čechách je tento druh vzácný, známý pouze z širšího okolí Mariánských Lázní, vrcholu hory Přimda a severní části Čech (viz obr. 4 in HLAVÁČ et al. 2002). Obě lokality jsou příkladem nemnohých našich rezervací, kam již nezasahují karpatské prvky, ale naopak prvky atlantické, boreoalpinské a severské. Tím je jejich postavení značně specifické a významné. Velmi dobrou zachovalost obou lokalit dokresluje přítomnost celé řady ohrožených druhů (podle JUŘIČKOVÁ et al. 2001). Z kategorie NT (blízký ohrožení) jsou to Acanthinula aculeata (Holina), Vertigo pusilla (Podhorní vrch), V. substriata (Holina, Podhorní vrch), Ena montana (Podhorní vrch), Macrogastra plicatula (Podhorní vrch) a Discus ruderatus (Podhorní vrch, Holina). Z kategorie VU (zranitelný) se jedná o druh jeden Vitrea subrimata (Holina) a z kategorie EN (ohrožený) o dva druhy Perpolita petronella (Podhorní vrch) a Clausilia bidentata (Podhorní vrch, Holina). LOŽEK (1950) zjistil na 12 lokalitách v okolí Mariánských Lázní 36 druhů, zatímco v obou rezervacích bylo zjištěno 38 druhů. Tento nepoměr je sice částečně jistě způsoben nedostatečnou prozkoumaností, na druhé straně je však jasné, že daná oblast není pro měkkýše nejpříhodnější a druhová diverzita bude mít velmi nerovnoměrný charakter. Z toho důvodu ještě vyniká význam obou rezervací jako místních biocenter.

4 40 Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 Závěry Přírodní rezervace Holina i Podhorní vrch představují po malakologické stránce významné lokality. Doložený výskyt více než 30 druhů plžů na každé z obou lokalit a výrazné zastoupení citlivých lesních druhů včetně ohrožených bez přítomnosti plevelných druhů jasně dokumentují přírodní zachovalost obou lokalit. Rezervace představují významná regionální biocentra a zároveň jedny z nejvýchodnějších lokalit druhu Clausilia bidentata. Summary Both Nature Reserves (Holina and Podhorní vrch) represent significant localities from the malacological point of view. Natural haleness of both localities is visibly documented by occurrence of more than 30 species at every locality as well as significant representation of sensitive forest species without presence of euryecious mollusc species. Occurrence of 5 threatened species at Holina NR and 7 species at Podhorní Vrch NR (including occurrence of Clausilia bidentata at both localities) confirm exclusivity of studied reserves. Clausilia bidentata occurs here at the easternmost limit of its Atlantic range. Both localities represent an important regional biocentres. Poděkování Autoři by rádi vyslovili svůj dík J. Bartošovi (v době výzkumu pracovník Správy CHKO Slavkovský les) za pomoc při výzkumu L. Dvořáka. R. Kolářovi (Správa NP Šumavy) patří dík za pomoc při vzniku mapky lokalit. Výzkum byl podporován z projektu MŠMT Literatura HLAVÁČ J. Č., HORSÁK M., BERAN L., DVOŘÁK L., JUŘIČKOVÁ L. et VRABEC V. (2002): Měkkýši Českého lesa I. Vybrané lokality v severní části (západní Čechy). Silva Gabreta, Vimperk, 8: JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M. et BERAN L. (2001): Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem., 65: KUČERA T. (2005). Koncept ekologických fenoménů v interpretaci středoevropské vegetace. Malacologica Bohemoslovaca, 3: LOŽEK V. (1950): Malakologické výzkumy v okolí Mariánských Lázní. Sborn. Masaryk. Akad. Práce, 24: LOŽEK V. (1956): Klíč československých měkkýšů. 437p., Vydavatelstvo SAV, Bratislava.. LOŽEK V. (1964): Quartärmollusken der Tschechoslowakei. 374p., ČSAV, Praha. LOŽEK V. (2000): Termofytikum-mezofytikum-oreofytikum a měkkýši. Živa, Praha, 48: ULIČNÝ J. ( ): Měkkýši čeští. 208 p., Klub Přírodověd., Praha. VELKOVÁ L. (2002): Malakofauna v okolí Mariánských Lázní. 49p., ms., [Dipl. Práce; depon. in knih. Pedag. Fak. Západočes. Univ., Plzeň]. ZAHRADNICKÝ J. et MACKOVČIN P. (eds) (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. In: MACKOV- ČIN P. et SEDLÁČEK M. (eds): Chráněná území ČR, svazek 11., 588 p., AOPK ČR a Eko Centrum Brno, Praha.

5 Dvořák L. et Juřičková L.: Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina 41 Tab. 1: Přehled zjištěných druhů (1 Podhorní vrch: 1a LOŽEK 1950, 1b L. Juřičková 1997, 1c L. Dvořák 2003; 2 PR Holina, L. Dvořák 2003). Ekologické skupiny podle LOŽEK (1964), ohrožení podle JU- ŘIČKOVÁ et al. (2001). Čísla značí počet jedinců v prosevech, křížek přítomnost na lokalitě. Tab. 1: List of recorded species (1 Podhorní vrch: 1a LOŽEK 1950, 1b L. Juřičková 1997, 1c L. Dvořák 2003; 2 PR Holina, L. Dvořák 2003). Ecological groups according to LOŽEK (1964), threatment according to JUŘIČKOVÁ et al. (2001). Numbers means numbers of specimens in litter samples, cross means presence of species at locality. Ekol. skup. Ohrožení 1a 1b 1c 2 Carychium tridentatum (RISSO, 1826) 8 LC Cochlicopa lubrica (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC x Cochlicopa lubricella (ROSSMÄSSLER, 1835) 6 LC Acanthinula aculeata (O. F. MÜLLER, 1774) 1 NT 3 Columella edentula (DRAPARNAUD, 1805) 8 LC x Vertigo pusilla O.F. MÜLLER, NT 4 Vertigo substriata (JEFFREYS, 1833) 8 NT x 2 3 Ena montana (DRAPARNAUD, 1801) 1 NT 1 1 Cochlodina laminata (MONTAGU, 1803) 1 LC x Macrogastra plicatula (DRAPARNAUD, 1801) 1 NT x 11 1 Clausilia bidentata (STRÖM, 1765) 1 EN x 9 2 x Clausilia dubia DRAPARNAUD, LC x Alinda biplicata (MONTAGU, 1803) 2 LC x Punctum pygmaeum (DRAPARNAUD, 1801) 7 LC x Discus rotundatus (O. F. MÜLLER, 1774) 2 LC x Discus ruderatus (A. FÉRUSSAC, 1821) 1 NT x 4 x x Euconulus fulvus (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC x Vitrina pellucida (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC 15 5 x Eucobresia diaphana (DRAPARNAUD, 1805) 2 LC x 2 Semilimax semilimax (J. FÉRUSSAC, 1802) 1 LC 2 1 x Vitrea crystallina (O. F. MÜLLER, 1774) 2 LC x 4 Vitrea subrimata (REINHARDT, 1871) 1 VU 11 Aegopinella nitens (MICHAUD, 1831) 1 LC x 4 2 Aegopinella pura (ALDER, 1830) 1 LC x

6 42 Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 Ekol. skup. Ohrožení 1a 1b 1c 2 Perpolita hammonis (STRÖM, 1765) 7 LC x 3 2 Perpolita petronella (L. PFEIFFER, 1853) 8 EN x 15 2 Oxychilus cellarius (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC x Limax cinereoniger WOLF, LC x Malacolimax tenellus (O. F. MÜLLER, 1774) 1 LC x x Lehmannia marginata (O. F. MÜLLER, 1774) 1 LC x x Arion silvaticus LOHMANDER, LC x Arion subfuscus (DRAPARNAUD, 1805) 2 LC x x Monachoides incarnatus (O. F. MÜLLER, 1774) 1 LC x 2 1 x Urticicola umbrosus (C. PFEIFFER, 1828) 3 LC x Arianta arbustorum (LINNAEUS, 1758) 2 LC x Helicigona lapicida (LINNAEUS, 1758) 7 LC x 1 Isognomostoma isognomostomos (SCHRÖTER, 1784) 1 LC x 8 x 3 Cepaea hortensis (O. F. MÜLLER, 1774) 2 LC x Počet druhů Tab. 2: Zastoupení druhů v ekologických skupinách podle LOŽEK (1964). Tab. 2: Representation of species in ecological groups after LOŽEK (1964). Podhora Holina Ekologická skupina Ecological group N % N % 1 Přísně lesní druhy Forest species Převážně lesní druhy Predominantly forest species Vlhkomilné lesní druhy Damp forest species Suchomilné druhy Species of dry habitats Euryvalentní druhy Species of mesic habitats Vlhkomilné druhy Species of damp habitats