Zásady střídání plodin a osevní postupy
|
|
- Zdeňka Macháčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
2 Osevní postup plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech).
3 Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období. Plodina dvouletá - v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány. Plodina víceletá - poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby. Plodina hlavní - její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení. Meziplodina - je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami. Krycí plodina - plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním. Podsev - plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny. Nosná plodina - zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.
4 Základní pojmy Plodina první tratě - plodina hnojená chlévským hnojem. Plodina druhé tratě - plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem. Plodina třetí tratě - plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem. Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou. Následná plodina - plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině. Porost - souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti. Čistý porost - vytvářejí rostliny téže plodiny. Smíšený porost - vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak směsky - smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí se současně, jednak sourosty - smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle. Hospodářská skupina plodin - skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.). Pěstitelská skupina plodin - skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)
5 Základní pojmy Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu). Hon celistvý - tvořený jedním půdním celkem Hon dělený - tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur) Hon blokový - hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání. Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu. Pohyblivý hon - přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací. Hon jednoduchý - na němž je pěstována jedna plodina Hon složený - na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny. Hon smíšený - na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin. Hon zhuštěný - na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).
6 Základní pojmy Sled plodin - pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku. Článek osevního postupu - agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.několik skupinových sledů tvoří osevní postup. Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let. Osevní plán - plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.
7 Hlavní zásady střídání plodin Hlediska : biologická pěstitelská technologická a organizační
8 Biologická hlediska Voda Plodiny náročné na vláhu jeteloviny, okopaniny, zeleniny Živiny Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené) t/ha cukrovka, kukuřice t/ha brambory t/ha řepka Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených pšenice, ječmen, cibule Plodiny méně náročné na živiny žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky
9 Vliv na půdu Hloubka zakořenění hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny Vliv na půdní strukturu zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky Nesnášenlivost plodin po sobě jeteloviny 4-6 let řepa 4 roky brambory 3 roky řepka 4 roky luskoviny 3 roky len 6-7 let oves 3 roky
10
11 ÚNAVA PŮDY = jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné pravá - pouze některé plodiny všeobecná - po všech plodinách Teorie vzniku únavy půdy nedostatková mikrobiologická (organismová) toxinová - alelopatie
12 Význam organické hmoty v půdě slouží jako substrát pro půdní mikroflóru prekursor humusu významná část se mineralizuje přeměna na živiny
13 Bilance organické hmoty V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně cca 3,5 4,5 t.ha -1 organických látek (v sušině) Posklizňové zbytky Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota Množství posklizňových zbytků po jednotlivých plodinách: Obilniny 2,0 2,5 t.ha -1 Luskoviny 1,0 2,5 t.ha -1 Okopaniny 0,5 1,5 t.ha -1 Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 10,0 t.ha -1
14 Pěstitelská hlediska Faktory : předplodinová hodnota stupeň zastínění vegetační doba vliv plodiny na půdní strukturu kvalita posklizňových zbytků odčerpání živin z půdy odčerpání půdní vláhy doba sklizně nároky následné plodiny ostatní činitelé
15 Hlediska technologická a organizační respektovat délku vegetační doby z hlediska návaznosti prací pracovní špičky potřeby trhu specializace podniku živočišná výroba používané technologie
16 Zařazení plodin do osevních postupů
17 Jeteloviny Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí: Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů. Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N). Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin). Fixace N 2. Hluboký a bohatý kořenový systém. vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca, příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim. Potlačování plevelů zapojeným porostem.
18 Jetel luční Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody. Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na více let v jetelotravních směsích. V jednom roce dává zpravidla 2 seče. Vyžaduje odstup 4 5 let.
19 Vojtěška setá Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO. Pěstuje se na 2 3 užitkové roky. V sušších podmínkách poskytuje 2 3 seče, v příznivých podmínkách 3 4 seče za vegetaci. Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů). Hluboký kořenový systém. Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody. Vyžaduje odstup 3 4 roky.
20 Obilniny Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu. Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen). Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves). Jsou náročné na dusík. Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N. Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).
21 Ozimá pšenice Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel. Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu. Plodina náročná na dusík. Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku). Vhodné předplodiny: víceleté pícniny (jeteloviny), luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno, ozimá řepka, rané a polorané brambory,kukuřice na siláž, některé zeleniny (cibule). Středně dobré předplodiny: kukuřice na zrno (včas sklizená), včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka), luskovinoobilné směsky na zrno, mák, len. Špatné předplodiny: obilniny, pozdě sklizené okopaniny.
22 Jarní ječmen Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny. Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu. Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny. Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního. Vhodné předplodiny: cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory, kukuřice na siláž, kukuřice na zrno, ozimá řepka, mák. Středně dobré předplodiny: ozimá pšenice, žito, luskovinoobilné směsky, rané brambory, len. Méně vhodné předplodiny: jarní obilniny, luskoviny, jeteloviny.
23 Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb z 1 ha po předplodinách (lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, ) Předplodina výnos (t/ha) podíl zrna nad 2,5 mm výnos zrna nad 2,5 mm předpoklad tržeb (Kč/ha) Cukrovka 7,34 93,23 6, Pšenice ozimá 6,91 85,73 5, Kukuřice na siláž 7,07 94,03 6, Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t -1 a cenou krmného ječmene 2689 Kč.t -1 (prům. ceny za rok 2003)
24 Ozimý ječmen Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha -1. V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev. Méně náročný na předplodinu. Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost. Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci). Vhodné předplodiny: ozimá řepka, rané a polorané brambory, luskovinoobilní směsky, mák, (hrách). Nejčastěji pěstován po obilninách. Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni. Vhodná předplodina pro ozimou řepku.
25 Žito a tritikale Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO. Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září). Velmi dobré předplodiny: ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory. Středně dobré předplodiny: len, ozimá pšenice, oves. Méně vhodné předplodiny: jarní pšenice, jarní ječmen.
26 Oves Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 3,8 t.ha -1 ( ). Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves). Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin). Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné). Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek. Velmi dobré předplodiny: jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž. Středně dobré předplodiny: len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.
27 Kukuřice na zrno Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 8,7 t.ha -1 ( ). Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny. Při organickém hnojení není náročná na předplodinu. Dobré předplodiny: vojtěška, okopaniny, olejniny. Méně vhodné předplodiny: Obilniny Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.
28 Luskoviny V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů). Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období. Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup: Fazol: 2 roky. Lupiny (vlčí boby): 3 roky. Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3-4 roky. Vikev setá: 4 roky. Čočka: 4 6 let.
29 OLEJNINY Ozimá řepka Vyžaduje brzy sklizené předplodiny. Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici. Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky. Hořčice Stejné požadavky jako řepka. Slunečnice Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 7 let. Mák Náročný na půdu a živiny. Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny. Často zařazován mezi dvě obilniny. Len zařazuje se většinou po obilnině, po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 7 let.
30 OKOPANINY Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem. Cukrovka se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou. Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup. Brambory Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici. Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny. Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.
31 Stavba osevního postupu
32 Krok č. 1 - stanovení počtu honů ZVO pícninářská 4-6 honný OP ZVO bramborářská 6-8 honný OP ZVO obilnářská 6-8 honný OP ZVO řepařská 8-10 honný OP ZVO kukuřičná 9-10 (12) honný OP
33
34
35
36
37 Krok č. 2 - volba víceleté pícniny a způsobu založení výsev jeteloviny do krycí plodiny ječmen jarní, bob, kukuřice na siláž čistý výsev (přímý výsev) Krok č. 3 - zařazení nosných plodin do osevního postupu Krok č. 4 - zařazení ostatních plodin
38
39
40 Příklad sestavení OP Zemědělský podnik hospodaří na ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin. Požadovaná struktura plodin v %: Jeteloviny 20 Obilniny 50 Řepa - cukrovka 13 Řepa - krmná 1 Kukuřice silážní 6 Brambory 4 Řepka (ozimá) 3 Luskoviny 3
41
Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska
Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému
VícePLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,
VíceSestavování osevních postupů
Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých
VícePožadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu
Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje
VíceJečmen setý. Ječmen setý
Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška
VíceVýznamný vliv jetelovin na půdní prostředí
Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným
VícePříprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček
Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální
VícePrincipy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských zkoušek ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Zacílení prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR Osevní sledy ideál versus realita
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceVýznam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin. Plánování a příklady osevních postupů
Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP
VíceVývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin
Tab. : 9 Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin 1 Pšenice ozimá 812944,0 793472,0 785491,0 805779,0 746002,0 788422,0 25,70 30,83 30,92 32,03 29,68 31,53 4,9600 5,3300 5,0800 5,7800 4,3400
VíceŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.
ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba
VíceZakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů
Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření
VícePředmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceHnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová
Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová KONFERENCE OCHRANA PŮDY.-3.3.17 Náměšť nad Oslavou 1 Statková hnojiva Organické látky % Hnůj skotu 17 Kejda drůbeže 8,1 Kejda
VíceÚstav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně Osnova 1. Úvod současný stav agrosystémů v ČR 2. Význam heterogenity agrosystémů 3. Střídání plodin v historii hospodaření
VíceVýživářské pokusy s organickými vstupy
Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení
VícePRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.
PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová probio@probio.cz, tel. 583301952 Význam luskovin v ekologickém zemědělství Rostlinné druhy z čeledě bobovité
VíceGAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.
GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceTrendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno
Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Struktura prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR a jejich projevy Potenciální
VícePolní den ÚKZÚZ. Užitná hodnota odrůd. ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad Tomáš Mezlík Lípa,
Polní den ÚKZÚZ Lípa, 18.6.2015 Užitná hodnota odrůd ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad Tomáš Mezlík tomas.mezlik@ukzuz.cz Národní odrůdový úřad Registrace odrůd zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, zkoušky
VíceMinimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy
Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako
VíceVýznam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy
Význam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel STRUKTURA PREZENTACE I. ÚVOD VLIV (VÍCELETÝCH) PÍCNIN NA PŮDU A JEJÍ ÚRODNOST II. SOUČASNÝ STAV ZASTOUPENÍ PÍCNIN
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
Více4. OSEVNÍ POSTUPY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
4. OSEVNÍ POSTUPY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 4.1. Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin 4.2. Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VíceNázev směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu
Název směsi Doporučená obnova Složení směsi Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha LUČNÍ SMĚS standard (bez jetele) ZATRAVŇOVACÍ SMĚS Srha laločnatá Ovsík
VíceVliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností
Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností Smutný, V., Neudert, L., Dryšlová, T., Lukas, V., Houšť, M., Procházková, B., Filipský, T. MENDEL- INFO 2013, Křtiny, 26.
VíceStandardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy
Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna
VíceJméno:... Akademický rok:...
P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3
VíceOBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE
OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská
VíceVysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS
Vysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS M0 M1 Hnojení dusíkatými hnojivými látkami není omezeno. Omezení hnojení platí pro hnojení: 1. 2. minerálními dusíkatými hnojivy v období 15.6.
VícePozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová
www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních
VíceFaktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška
Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní
VíceProblematika půdy a její ochrany. Jan Vopravil
Problematika půdy a její ochrany Jan Vopravil PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradace půd může být velmi rychlá, přitom procesy
VíceEkologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.
Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D. S využitím podkladů Ing. Vopravila Ph.D., VÚMOP Praha Charakteristiky zemědělských půd z hlediska jejich retence a způsobu hospodaření Celková možná
VíceUmění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce
Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce Příbor 12.10.2017 Ing. Hutař Martin PRO-BIO obchodní spol. s.r.o, VH Agroton, s.r.o. a Ing. Jiří Urban, ÚKZÚZ Brno EZ v praxi osnova prezentace
VíceEroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel
Eroze a úrodnost půdy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 736 171 353 Hospodaření na orné půdě se zhoršuje Rozsah eroze půdy se zvětšuje Úrodnost se snižuje, zvl. v důsledku
VíceOrganické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace
Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace Ing. Petra Huislová: e-mail petra.huislova@vumop.cz Ing. David Řeháček: e-mail - rehacek.david@vumop.cz OBSAH 1) Půdní organická hmota
VíceDoporučené zásady sestavení osevních postupů
Doporučené zásady sestavení osevních postupů výběr plodin a jejich zastoupení v OP musí akceptovat stanovištní podmínky struktura plodin musí umožňovat střídání plodin obohacující půdu o organickou hmotu
VíceNařízení Rady 834/2007 a související předpisy
Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků
VíceEroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček
Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální
VíceDF ŽABČICE
Seminář DF 2019 27.2.2019 ŽABČICE Ing. Marcel Herout Ph.D. tel: 737 289 212 Agronom mail: heroutzdkh@seznam.cz ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. farma Petrovice Rostlinná a živočišná výroba Obiloviny 1370
VícePůdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi
Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi Barbora Badalíková Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko, Česká republika Troubsko, 20. března 2018 Nevhodné hospodaření na půdě Intenzivní orba
VíceTravní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině
Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP
VíceLetní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu
Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými
VíceRůzné zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu
Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu Cukrovka jako technická plodina je nejen surovinou pro výrobu cukru, ale i cennou krmnou plodinou. Je velmi dobrou předplodinou a
VíceSpeciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení
Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceProtierozní ochrana půdy
Protierozní ochrana půdy z pohledu legislativy od roku 2019 Ing. Martin Mistr, Ph.D. mistr.martin@vumop.cz Ochrana zemědělského půdního fondu Legislativní předpisy Obecně závazné právní předpisy (zákony,
VíceZákladní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383
Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:
VícePůda a hnojení. Roman Rozsypal
Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca
VícePastevní směsi. červená Festulolium 15 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13. červená
Pastevní směs raná Pastevní směsi Pastevní směs polopozdní UNI-P-10 (%) UNI-P-12 (%) SRHOVÁ (%) UNI-P-20 (%) UNI-P-21 (%) UNI-P-22 (%) UNI-P-23 (%) Jetel plazivý 9 Jetel plazivý 9 Jetel plazivý 9 Jetel
VíceROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
VíceZamyšlení nad zemědělskou výrobou
Zamyšlení nad zemědělskou výrobou - 1995 Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Prof. Ing. Vladimír Švachula, DrSc. Doc. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. odborní garanti konference Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Kolektiv
VíceKRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových
VícePracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceÚčetní závěrka ve vybraném podniku
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Obhajoba bakalářské práce s názvem Účetní závěrka ve vybraném podniku Autor: Renata Vyskočilová Vedoucí: Ing. Kristina Kabourková Oponent: Mgr.
VíceFunkce půdy. Půda. Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná.
Půda Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické) -
VíceRegistrační číslo:
erbicid Registrační číslo: 5003-0 Charakteristika Postřikový herbicidní přípravek ve formě suspenze kapsulí (CS) k hubení jednoletých dvouděložných a jednoděložných plevelů v kukuřici, ozimých obilninách,
VíceEROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI
EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI Stratege resortu Ministerstva zemědělství České republiky V souladu s výhledem do roku 2030 a na základě schváleného Redesignu erozní ohroženosti půdy v LPIS
VíceCharakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA
Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA Bilance půdy v ČR Půdní fond ČR http://www.czso.cz/ Ukazatel k 31.12.2006 (v tis. ha) Celková výměra ČR 7 886 Zemědělská půda 4 254 z toho: - orná
VíceNázev projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova
Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceProjektování přechodného období
Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření
VícePěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová
VíceStruktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím
Náklady - 2005 Tabulková část A - Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby Tabulka A1 Tabulka A2 Tabulka A3 Tabulka A4 Tabulka A5 Tabulka A6 Tabulka A7 Tabulka A8 Tabulka A9 Tabulka
VíceLze využít výsledky odrůdových pokusů kukuřice v systému IOR? Marek Povolný ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad
Lze využít výsledky odrůdových pokusů kukuřice v systému IOR? Marek Povolný ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad 5.3.2018 ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad 1 Pěstování kukuřice v ČR (2017) Celková plocha orné půdy
VíceZměny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
VíceZ K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů
Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování
VíceProdukce osiv trav a jetelovin. Ing. Radek Macháč, Ph.D.
Produkce osiv trav a jetelovin Ing. Radek Macháč, Ph.D. Trocha historie Počátky travního semenářství v Česku lze hledat již na počátku 20. století, kdy Prof. Dr. Karel Holý začal s pěstováním travních
VíceZemědělské travní směsi - luční
Zemědělské travní směsi - luční LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha Srha laločnatá raná 37% Velmi intenzívní směs, snáší sušší i vlhčí polohy. Vysoký podíl srhy a ovsíku zajišťuje ranost a velmivysoké
VíceHnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal
Hnojiva a technika hnojení Roman Rozsypal Půda s čím pracuje zemědělec Příklad: 1 ha hlinité černozemě Hloubka ornice 0,25 m Objemová hmotnost 1,35 t.ha -1 Celková hmotnost ornice 3375 t.ha -1 Obsah organické
VíceVÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ
26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní
VíceVÝZNAM A MOŢNOSTI OPTIMALIZACE STRUKTURY A STŘÍDÁNÍ PLODIN V SYSTÉMECH HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ
VÝZNAM A MOŢNOSTI OPTIMALIZACE STRUKTURY A STŘÍDÁNÍ PLODIN V SYSTÉMECH HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ Blanka Procházková a kolektiv Uplatněná certifikovaná metodika Brno 2011 1 Metodika vznikla za finanční podpory
VíceRajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman
Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd Michal Hejcman Rajonizace zemědělské výroby V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických
VíceJílek vytrvalý - anglický- Jílek mnohokvětý. -italský Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství
Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství Jílek mnohokvětý -italský- Vynikající kvalita píce, jemná pokožky, pomalá inkrustace Dělí se na biologicky rozdílné typy: a) Jednoletý b) Dvou až tříletý
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy, Náměšť nad Oslavou, 2017 Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických
VíceRegulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně
Regulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně Oves hluchý Uplatňuje se ve špatně založených porostech obilnin na jaře Koeficient odnožování je 2,2-9,3 Ekonomický práh škodlivosti
VíceOmezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty
Omezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pro šetření půdní vláhou
VíceÚzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.
Úzkořádková technologie pěstování kukuřice Smutný V., Šedek A. MENDEL- INFO 2017, Žabčice, 16. 2. 2017 Proč měnit technologii? Výměra kukuřice se v osevních postupech stále zvyšuje. - bioplynové stanice
VíceMetodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K
Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:
VíceObsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce
Tab. : 73 Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce oř. DIE a. íce 1 Bob mladý 5,75 5,65 99,60 136,10 13,3 4,1 217 200 120 2 Bob v květu 6,06 5,97 94,80 113,10 12,4 3,3 180 224 170 3 Hrách setý,
VíceIng. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství
Možnosti nastavení správných zemědělských postupů přispívajících ke zlepšení kvality povrchových i podzemních vod s ohledem na nové nastavení SZP po roce 2015 Ing. Jan Gallas Ředitel odboru environmentálního
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu
Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu Zkušební stanice ÚKZÚZ v Jaroměřicích nad Rokytnou 22. červen 2017 19 Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách EZ Hypotéza: Cíleným využíváním agrotechnických
VíceMINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ
MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Ing. František VÁCLAVÍK MONSANTO ČR, BRNO Současným vývojovým trendem v zemědělství je snižování cen zemědělských výrobků
VíceCena bez DPH: 71,61 Kč Cena s DPH: 82,35 Kč. Skladem: ANO. Objednací číslo: *1095 Parková tráva 0,25 Kg. Skladem: NE
Objednací číslo:*1069 Golfová tráva 0,5 Kg Cena bez DPH: 71,61 Kč Cena s DPH: 82,35 Kč Objednací číslo: *1095 Parková tráva 0,25 Kg Cena bez DPH: 34,57 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč Objednací číslo:0049 Pastevní
VíceNABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ
NABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ Nabídka platí od 1. 6. 2016 do vyčerpání zásob ROSTLINNÁ VÝROBA Doporučené technologické postupy
VíceZemědělská půda v České republice
Zemědělská půda v České republice 4700000 4200000 3700000 4279712 4205228 1998 2018 3200000 2700000 3090609 2958603 2200000 1700000 1200000 953267 1006552 700000 zemědělská půda (ha) orná půda (ha) trvalé
VíceEnvironmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT
Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT DDM RADOVÁNEK Kaznějov a kolektiv 2 Pracovní list č. 1 Ekologicky šetrné zemědělství Pracovní list č. 1 (Ekologicky šetrné zemědělství) TÉMA: Ekologicky
VíceProtierozní ochrana půdy půdoochranné technologie
Protierozní ochrana půdy půdoochranné technologie Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Eroze půdy je vážným světovým problémem a je z velké části zapříčiněna špatným hospodařením
VíceNejčastěji kladené dotazy Greening
Nejčastěji kladené dotazy Greening V Praze dne 5. května 2017 číslo OTÁZKA ODPOVĚĎ 1. Co se považuje za plodinu v rámci diverzifikace? Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje: jakákoli kultura z
VícePěstování polních plodin v ekologickém zemědělství. Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Plánování osevního postupu Biologické vlastnosti druhů obilnin Agrotechnika obilnin
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VíceOsevní sledy a jejich vliv na stabilitu ornice a omezování splachování povrchových vrstev půdy do povrchových vod
Osevní sledy a jejich vliv na stabilitu ornice a omezování splachování povrchových vrstev půdy do povrchových vod Jan Křen Ústav agrosystému a bioklimatologie M o t t o Nikde, na žádném úseku lidské činnosti,
VíceObilniny. Technologie pěstování
Obilniny Technologie pěstování Nároky obilnin na půdu a stanoviště Pšenice - poměrně málo rozvinutý kořenový systém s pomalejším počátečním vývinem Vhodná je půda: hluboká těžší bohatá živinami a humusem
Více