SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V DÍLýÍCH POVODÍCH HORNÍ VLTAVY, BEROUNKY, DOLNÍ VLTAVY A PěÍTOKģ DUNAJE

Transkript

1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V DÍLýÍCH POVODÍCH HORNÍ VLTAVY, BEROUNKY, DOLNÍ VLTAVY A PěÍTOKģ DUNAJE POVODEĕ ýervenec 2011 Litavka KrálĤv DvĤr ěíjen 2011

2

3 povode ervenec 2011 Díl í povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a p ítok Dunaje Oblast povodí Berounky Oblast povodí Dolní Vltavy 2

4 OBSAH OBSAH ÚVOD HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE METEOROLOGICKÁ SITUACE HYDROLOGICKÁ SITUACE OVLIVN NÍ SITUACE VODNÍMI DÍLY, ROZHODUJÍCÍ MANIPULACE, TBD VODNÍ DÍLA VLTAVSKÉ KASKÁDY ZÁVOD HORNÍ VLTAVA ZÁVOD BEROUNKA VODNÍ DÍLO NÝRSKO VODNÍ DÍLO KLABAVA VODNÍ DÍLO LÁZ VODNÍ DÍLO PILSKÁ VODNÍ DÍLO OBECNICE VODNÍ DÍLO ZÁSKALSKÁ ZÁVOD DOLNÍ VLTAVA TECHNICKO BEZPE NOSTNÍ DOHLED (TBD) PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH DÍL Í POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODÍ OTAVY POVODÍ BLANICE NAD VD HUSINEC POVODÍ LOMNICE A SKALICE DÍL Í POVODÍ BEROUNKY POVODÍ ÚHLAVY BEROUNKA PO SOUTOK S KLABAVOU (M STO PLZE A MEZIPOVODÍ) POVODÍ ÚSLAVY POVODÍ KLABAVY BEROUNKA OD ÚSTÍ KLABAVY PO SOUTOK SE ST ELOU (T EMOŠNÁ A MEZIPOVODÍ) BEROUNKA OD ST ELY PO SOUTOK S LITAVKOU (ZBIROŽSKÝ POTOK, JAVORNICE, RAKOVNICKÝ POTOK, KLÍ AVA A MEZIPOVODÍ) POVODÍ LITAVKY (LITAVKA A ERVENÝ POTOK) BEROUNKA OD LITAVKY PO SOUTOK S VLTAVOU (LOD NICE A MEZIPOVODÍ) DÍL Í POVODÍ DOLNÍ VLTAVY PLAVBA NA VLTAVSKÉ VODNÍ CEST DÍL Í POVODÍ P ÍTOK DUNAJE POVODÍ PFREIMD POVODÍ SCHWARZACH POVODÍ CHAMB POVODÍ GROSSE REGEN MIMO ÁDNÝ MONITORING JAKOSTI VODY D SLEDKY POVODN A VZNIKLÉ ŠKODY OSTATNÍ SUBJEKTY POVODÍ VLTAVY, STÁTNÍ PODNIK INNOST VODOHOSPODÁ SKÝCH DISPE INK A PRACOVNÍK POVODÍ VLTAVY, STÁTNÍ PODNIK SPOLUPRÁCE S POVOD OVÝMI ORGÁNY A OSTATNÍMI Ú ASTNÍKY POVOD OVÉ SLUŽBY P EDPOV DNÍ A HLÁSNÁ POVOD OVÁ SLUŽBA VYUŽITÍ SUCHÝCH NÁDRŽÍ NÁVRH OPAT ENÍ KE ZLEPŠENÍ VÝKONU POVOD OVÉ SLUŽBY NA ÚROVNI SPRÁVC TOK, HMÚ NA ÚROVNI ORP A OBCÍ NA ÚROVNI KRAJ KONKRÉTNÍ LOKALITY

5 11. ZÁV R P ÍLOHY P EHLED KULMINA NÍCH PR TOK, DOSAŽENÝCH 2. A 3. SPA A VYHODNOCENÍ DOBY OPAKOVÁNÍ KULMINA NÍCH PR TOK ASOVÝ PR B H VODNÍCH STAV A PR TOK V JEDNOTLIVÝCH LIMNIGRAFICKÝCH STANICÍCH STOD LKY K EMELNÁ BLANICKÝ MLÝN BLANICE ZADNÍ PO Í Í SKALICE VARVAŽOV SKALICE KOTEROV ÚSLAVA HRÁDEK KLABAVA NOVÁ HU KLABAVA P ÍBRAM LITAVKA BEROUN LITAVKA TABULKA PROFIL NA ZASAŽENÝCH VODNÍCH TOCÍCH SPOLU S OSTATNÍMI UZÁV ROVÝMI PROFILY ASOVÝ PR B H HLADIN, P ÍTOK A ODTOK NA JEDNOTLIVÝCH VODNÍCH DÍLECH VD NÝRSKO VD KLABAVA VD LÁZ VD PILSKÁ VD OBECNICE VD ZÁSKALSKÁ TABULKA SUCHÝCH NÁDRŽÍ NA ÚZEMÍ VE SPRÁV STÁTNÍHO PODNIKU POVODÍ VLTAVY

6 1. ÚVOD P edkládaná zpráva je zpracována v souladu s ustanovením 82 písm. j) a 83 písm. l) zákona.254/2001 Sb., o vodách a zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis. P i jejím zpracování byly využity podklady státního podniku Povodí Vltavy, eského hydrometeorologického ústavu, státního podniku Lesy eské republiky a povod ových orgán obcí s rozší enou p sobností, povod ových orgán p íslušných kraj, Ministerstva životního prost edí a Ministerstva zem d lství. 2. HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE 2.1 METEOROLOGICKÁ SITUACE Ve dnech 19. až postupovala ze st ední Evropy nad Polsko (sm rem na severovýchod) tlaková níže s frontální vlnou (systémem), a v jejím týlu pronikl od severu do st ední Evropy studený a vlhký vzduch. P i postupu frontální vlny p es naše území se v echách nejprve vyskytly bou ky v noci z 19. na Jeden pás bou ek již kolem p lnoci postoupil na naše území p es Šumavu a postupoval sm rem k severovýchodu. Nejvydatn jší srážky se v povodí Vltavy vyskytly p ibližn na spojnici Šumava Brdy. Další bou ky se vytvo ily nad Prahou a východními echami a tento pás bou ek postupoval dále nad Liberecký a Ústecký kraj. Podle všech dostupných údaj tyto bou ky nebyly nijak extrémní, ale v n kterých místech p inesly srážky o intenzit až n kolika desítek milimetr za hodinu. Intenzivní bou kové srážky však v tšinou netrvaly výrazn déle než hodinu. Nicmén došlo k áste nému nasycení zasažených povodí a v povodích zasažených t mito bou kami byla hydrologická odezva na následující intenzivní vydatné srážky velmi výrazná. Podle m ení pozemních srážkom r napadlo v uvedených bou kách za jednu hodinu nap íklad ve stanici Nepomuk 25 mm, Borovno-Míšov 18 mm, P íbram 18 mm, Rožmitál pod T emšínem 23 mm, Pilská 22,6 mm, Lány 29 mm a Doksany 30 mm. Kolem tlakové níže, která se p esouvala ze st ední Evropy nad Polsko tedy proudil ze severního sm ru chladný a vlhký vzduch. Tento ídící tlakový útvar byl p í inou vytrvalých a vydatných srážek, zejména na severu ech, náv t í Jizerských (v sum i více než 250 mm, s maximem 160 mm/24 hodin) a Orlických hor, Jeseník, ale i severní ásti eskomoravské vrchoviny, v oblasti Brd, ásti Šumavy, Rakovnické pahorkatiny, K ivoklátské vrchoviny a lokáln i v n kterých dalších menších oblastech. Plošné rozložení 5

7 celkových úhrn srážek v pr b hu této povod ové epizody je dob e patrné z p iložené mapy na obr. 1. V tabulce 1 je p ehled srážkových úhrn nam ených na vodních dílech ve správ státního podniku Povodí Vltavy a v dalších vybraných stanicích ( HMÚ). Obrázek 1 Plošné rozložení srážek. Sumace srážek na základ pozemního m ení a radarového odhadu od hod. do hod. (zdroj HMÚ) V oblasti povodí Vltavy po p echodu zmín ných no ních bou ek v noci z 19. na (úhrny místy mm) za alo intenzivn pršet odpoledne mezi 15. a 17. hodinou. Pršelo nep etržit hodin až do rána Za toto asové období vypadlo v nejvíce zasažených oblastech povodí Vltavy dalších mm srážek. Hodinové úhrny srážek dosahovaly maxima až 15 mm a celkové srážkové úhrny za 24 hodin (klouzavé sumy srážek) dosáhly mm, ojedin le dle radarových odraz i více. V ostatních oblastech povodí Vltavy vypadlo celkem mm srážek, v jižních echách místy i mén mezi mm. asový pr b h hodinových úhrn srážek na vybraných stanicích v povodí Berounky je patrný z p iložených graf na obr Nejvíce postiženou oblastí povodí Vltavy bylo povodí í ky Chumavy ve st edních echách (ORP Ho ovice), která je p ítokem Litavky. Vydatné srážky v tomto povodí vypadávaly na náv t í severovýchodního h ebene Brd. Dalšími významn zasaženými oblastmi v povodí Vltavy bylo povodí st ední a dolní Úslavy (zejména p ítok Bradava), 6

8 pramenná oblast Úhlavy nad VD Nýrsko, povodí Klabavy, Litavky, Lomnice a Skalice. Ojedin le byla zasažena i povodí menších tok v oblasti Rakovnické pahorkatiny a K ivoklátské vrchoviny. Tabulka 1 Srážkové úhrny v povodí Berounky (v milimetrech) (od 7.00 do 7.00 hod.) (od 7.00 do 7.00 hod.) Suma (48 hod.) VD Lu ina VD Hracholusky VD Nýrsko VD eské Údolí VD Klabava VD Žlutice VD Klí ava VD Pilská VD Obecnice VD Záskalská Bílá Hora Beroun Liblín Klatovy Plasy Špi ák Lány P íbram Neum tely Rožmitál pod T emšínem Obrázek 2 asový pr b h hodinových úhrn srážek ve srážkom rné stanici Špi ák - Rozvodí : : : : : :00 srážky (mm/hod) 7

9 Obrázek 3 asový pr b h hodinových úhrn srážek ve srážkom rné stanici VD Pilská srážky (mm/hod) : : : : : :00 Obrázek 4 asový pr b h hodinových úhrn srážek ve srážkom rné stanici Beroun : : : : : :00 srážky (mm/hod) 8

10 Obrázek 5 asový pr b h hodinových úhrn srážek ve srážkom rné stanici VD Obecnice : : : : : :00 srážky (mm/hod) 2.2 HYDROLOGICKÁ SITUACE Povod ová situace v ervenci 2011 prob hla ve dvou vlnách a byla zp sobena srážkovou inností. První vlna probíhala ve dnech 11. až vlivem bou kové innosti, kdy bylo zasaženo pouze povodí K emelné a horní tok Blanice. V d sledku t chto bou ek byl v 7.20 dosažen 2. stupe povod ové aktivity (dále SPA) na Blanici v limnigrafické stanici Blanický mlýn a ve na K emelné v limnigrafické stanici Stod lky. Druhá povod ová vlna prob hla ve dnech 19. až. Vlivem bou ek v noci z 19. na a déletrvajících intenzivních srážek od odpoledne do rána došlo k vzestup m hladin v zasažených oblastech. Jednalo se o toky v povodí Horní Vltavy povodí horní Skalice a horní Lomnice a povodí Berounky povodí Klabavy, Litavky a Úslavy. Na ostatních tocích ve správ státního podniku Povodí Vltavy nedošlo k výrazným vzestup m hladin a p ekro ení stup povod ové aktivity. V noci na tvrtek došlo na zasažených tocích k vzestupu hladin nad 2. SPA, limitní stav pro vyhlášení tohoto stupn povod ové aktivity byl dosažen v m rných profilech Klabava Hrádek, Klabava odtok z VD Klabava, Klabava Nová Hu ; Litavka P íbram, Litavka Beroun; ervený potok odtok z VD Záskalská; Úslava Koterov a Skalice Zadní Po í í. V ranních hodinách ve tvrtek byl p ekro en 3. SPA v m rných profilech Úslava Koterov, Klabava Hrádek, Klabava odtok z VD Klabava a Skalice Zadní 9

11 Po í í. Vlivem dotoku byl v m rném profilu Skalice Varvažov ve tvrtek odpoledne dosažen 2. SPA. Všechny zasažené toky kulminovaly b hem tvrte ního dne a po skon ení srážkové innosti za alo docházet k postupnému poklesu hladin zasažených tok a celkovému zklidn ní situace. Díky manipulacím na Vltavské kaskád nebyl v m rném profilu Vltava Praha Malá Chuchle p ekro en 1. SPA. V p íloze jsou uvedeny dosažené stupn povod ové aktivity, hodnoty vodních stav a pr tok p i kulminaci a vodnost kulminací ve vybraných profilech na zasažených vodních tocích. V p íloze jsou uvedeny pr b hy vodních stav a pr tok v jednotlivých m rných profilech na vodních tocích ve správ státního podniku Povodí Vltavy. 3. OVLIVN NÍ SITUACE VODNÍMI DÍLY, ROZHODUJÍCÍ MANIPULACE, TBD Všechna vodní díla ve správ Povodí Vltavy, státní podnik (p ehrady, jezy, hráze) byla p ed za átkem povodn v provozuschopném stavu. Na všech vodních dílech byly po p edchozích povod ových situacích provedeny prohlídky a všechny zjišt né závady byly odstran ny tak, aby byl zajišt n bezpe ný provoz t chto vodních d l. Na vodních dílech ve správ Povodí Vltavy, státní podnik se v pr b hu povodn manipulovalo dle platných, schválených manipula ních ád, p ípadn podle povod ovou komisí schválené mimo ádné manipulace a všechny manipulace probíhaly tak, aby byl povod ový p ítok maximáln transformován a nedocházelo ke zhoršování situace na tocích pod vodními díly. 3.1 VODNÍ DÍLA VLTAVSKÉ KASKÁDY Povodní v ervenci 2011 bylo zasaženo p edevším povodí Berounky. Toky zasažené povodní a nacházející se mimo povodí Berounky byly pouze p ítoky Otavy (Vydra, Blanice, Lomnice, Skalice). Povode na t chto tocích nezp sobila zásadn jší zvýšení p ítok do Vltavské kaskády, nedošlo tedy k žádnému výraznému zvýšení hladiny v nádržích. S ohledem na zvyšující se p ítoky byl od postupn navyšován odtok z VD Vrané z p vodních 40 m 3.s -1 až na 110 m 3.s -1 dne Po snížení p ítok byl odtok postupn snížen až na 50 m 3.s -1 ( ). 10

12 B hem této povod ové události nedošlo k vystoupání hladiny do reten ních prostor na žádném vodním díle Vltavské kaskády. 3.2 ZÁVOD HORNÍ VLTAVA Žádné z vodních d l ve správ Povodí Vltavy státní podnik, závod Horní Vltava nebylo srpnovou povodní výrazn zasaženo a nedošlo na nich ani k žádným výrazným vzestup m hladin. 3.3 ZÁVOD BEROUNKA Povodí Berounky bylo ervencovými povodn mi zasaženo nejvíce ze všech díl ích povodí ve správ státního podniku Povodí Vltavy, emuž odpovídá i po et zasažených vodních d l. Celkové úhrny srážek v pramenné ásti povodí Úhlavy na Šumav nad VD Nýrsko byly dle m ení srážkom r a radarových odhad srážek mm. V povodí VD Klabava vypadlo dle m ení srážkom r a radarových odhad srážek pom rn rovnom rn celkem mm srážek, ojedin le v n kterých lokalitách z ejm i více. V pr b hu 48 hodin spadlo v Brdech (povodí VD Láz, VD Pilská, VD Obecnice a VD Záskalská) celkem mm srážek. Na vodním díle Pilská se konkrétn jednalo o srážkový úhrn 56,6 mm za 24 hod. a 78,7 mm za 48 hod. Dle m ení hrázného na vodním díle Obecnice dosáhl srážkový úhrn v této lokalit dokonce 83,3 mm za 10 hodin a celkov 96,9 mm za 48 hodin. Na vodním díle Záskalská se konkrétn jednalo o srážkový úhrn 66,2 mm za 24 hod. a 74,9 mm za 48 hod. Ostatní vodní díla nebyla touto povod ovou epizodou p íliš dot ena. P ítoky se pohybovaly pod hodnotou Q 1. Odtok z VD byl pln ovladatelný a byl udržován hluboko pod limity pro Q neš p ípadn 1. SPA. Svým transforma ním ú inkem nicmén i tato VD áste n ovlivnila pr tokový režim v jednotlivých díl ích povodích VODNÍ DÍLO NÝRSKO Nádrž vodního díla Nýrsko dokázala zadržet veškeré zvýšené p ítoky. Po celou dobu trvání povod ové epizody byl udržován odtok z VD na hodnot 1,75 m 3.s -1. V nádrži tak byl zachycen objem okolo 600 tis. m 3 vody. V d sledku toho vystoupala hladina v nádrži o tém 0,5 m. Kulmina ní p ítok do nádrže byl bilan n vyhodnocen o hodnot 16,3 m 3.s -1 (Q 2 ) dne ve hod. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze

13 3.3.2 VODNÍ DÍLO KLABAVA Na VD Klabava došlo v pr b hu povod ové epizody k p ekro ení neškodného odtoku Q neš = 35 m 3.s -1 a byl dosažen t etí stupe povod ové aktivity na odtoku z vodního díla. Kulmina ní odtok 38,3 m 3.s -1 (Q 2 ) byl zaznamenán dne v hod. Kulmina ní p ítok do nádrže o hodnot 50 m 3.s -1 nastal dle bilan ního vyhodnocení dne v hod. V pr b hu celé povod ové epizody bylo na VD Klabava manipulováno se základovými výpustmi dle M za ú elem bezpe ného p evedení zvýšených pr tok nádrží. Odtok z vodního díla byl v pr b hu dne postupn navyšován z po áte ních 0,54 m 3.s -1 na 8,6 m 3.s -1. V noci poté vystoupala hladina v nádrži na úrove bezpe nostního p elivu (345,70 m n.m.). V brzkých ranních hodinách byly uzav eny spodní výpusti a nastal neovladatelný odtok. Nejvyšší dosažené hladin v nádrži 346,92 m n.m. ( hod.) odpovídá dle m rné k ivky bezpe nostního p elivu hodnota odtoku 38,3 m 3.s -1. Tato hodnota nekorespondovala se zaznamenaným odtokem na limnigrafické stanici (46,8 m 3.s -1 ) nutná revize m rné k ivky limnigrafu. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze VODNÍ DÍLO LÁZ Rekonstrukce pr b hu povod ové vlny na vodním díle Láz byla ztížena do asnou nefunk ností systému monitoringu. Proto byla jako vstup využita bilan n vyhodnocená pr toková ada ze sousedního povodí VD Pilská, která byla analogicky upravena pro povodí VD Láz. Následn bylo využito simula ního modelu pro získání pr b hu hladiny v nádrži a odtoku. Kontrolou oprávn nosti tohoto postupu bylo porovnání vypo tených hodnot s ru ním m ením obsluhy VD (hladina v nádrži, odtokový vodo et) dne v ranních hodinách a b hem dopoledne (na poklesové v tvi). Kulmina ní p ítok do nádrže 4,2 m 3.s -1 (Q 2 Q 5 ) nastal dne v hod., odtok 1,4 m 3.s -1 (Q 1 ) pak p ibližn v 7.45 hod. Nejvyšší dosažená hladina v nádrži byla na úrovni kóty 641,47 m n.m. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze VODNÍ DÍLO PILSKÁ Na VD Pilská byly dne zahájeny práce na výstavb nového vlnolamu na korun hráze. Z tohoto d vodu a také z hlediska vyšší ochrany staveništ byla hladina v nádrži udržována cca 2,3 m pod úrovní max. hladiny zásobního prostoru (671,40 m n.m.). I díky tomu byla povod ová vlna pln ztransformována a nebyl tak p ekro en neškodný odtok 12

14 (Q neš = 0,8 m 3.s -1 ). Odtok z vodního díla (spodní výpustí) byl dne ve hod. navýšen z 0,01 m 3.s -1 na hodnotu 0,30 m 3.s -1. D vodem byla p edevším ochrana prostoru staveništ. Hladina v nádrži kulminovala na úrovni kóty 669,62 m n.m. dne v 6.00 hod. Maximální p ítok byl bilan n vyhodnocen o hodnot 3,6 m 3.s -1 (Q 2 - Q 5 ), a to dne ve hod. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze VODNÍ DÍLO OBECNICE Na VD Obecnice byla p ed p íchodem povod ové vlny udržována hladina v nádrži okolo kóty 563,70 m n.m. Zvýšené p ítoky zp sobily pom rn rychlý vzestup hladiny až nad úrove hrany bezpe nostního p elivu (564,55 m n.m.). Hrany bezpe nostního p elivu bylo dosaženo v 0.15 hod. Následn byly uzav eny spodní výpusti a nastal neovladatelný odtok p es bezpe nostní p eliv. V pr b hu noci došlo k p ekro ení neškodného odtoku Q neš = 2,0 m 3.s -1 stanoveného v M. Nejvyšší odtok byl zaznamenán dne ve 4.00 hod. a m l hodnotu 3,5 m 3.s -1 (Q 2 ). Tomu odpovídala hladina v nádrži 564,69 m n.m. P ítok kulminoval dne v 0.30 hod. na hodnot 6,2 m 3.s -1 (Q 5 ). V pr b hu celé povod ové epizody bylo na VD Obecnice manipulováno se základovými výpustmi dle M za ú elem bezpe ného p evedení zvýšených pr tok nádrží. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze VODNÍ DÍLO ZÁSKALSKÁ Vodní dílo Záskalská bylo v dob povod ové epizody provozováno v režimu bez manipulací spodními výpustmi, což znamená, že veškerá voda byla p evád na neovladateln p es bo ní bezpe nostní p eliv. D vodem byla rekonstrukce uzáv r spodní výpusti: z návodní strany byla na nátoku spodní výpusti pro pot eby realizace rekonstrukce osazena potáp i o ka. I z tohoto d vodu byl transforma ní ú inek nádrže VD Záskalská tém nulový. Kulmina ní p ítok o hodnot 6,7 m 3.s -1 (Q 2 - Q 5 ) byl nádrží ztransformován pouze o 0,1 m 3.s -1, tedy na hodnotu 6,6 m 3.s -1 (, 1.00 hod.) a p eveden p i hladin 449,02 m n.m. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze

15 3.4 ZÁVOD DOLNÍ VLTAVA Žádné z vodních d l ve správ státního podniku Povodí Vltavy, Závodu Dolní Vltava nebylo srpnovou povodní výrazn zasaženo a nedošlo na nich ani k žádným výrazným vzestup m hladin. Na všech pohyblivých jezech Vltavské vodní cesty byla p ed p íchodem povodn normální provozní situace a všechny manipulace v pr b hu povodn probíhaly dle platných manipula ních ád. 3.5 TECHNICKO BEZPE NOSTNÍ DOHLED (TBD) V pr b hu povodn byl na vodních dílech provád n technickobezpe nostní dohled v souladu s platnými programy TBD a dle aktuálních pokyn hlavních pracovník TBD v závislosti na vývoji hydrologické situace. P íslušní hlavní pracovníci TBD pov ené organizace Vodní díla TBD a.s. a hlavní pracovník TBD Povodí Vltavy, státní podnik dle operativní dohody provedli kontrolní prohlídky na vybraných vodních dílech v souladu s 84 odst. 1 písm. j) zákona. 254/2001 Sb, o vodách. Lze konstatovat, že po pr chodu povodn jsou vodní díla zasažená povodní v bezpe ném stavu a provozuschopná. 4. PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH Zvýšenými vodními stavy byly zasaženy nejvíce toky v povodí Berounky, mén pak toky v povodí horní Vltavy. Na tocích a vodních dílech ve správ Povodí Vltavy, státní podnik byly p ed nástupem povodn i b hem ní provád ny zabezpe ovací práce, které jsou dány zákonnými povinnostmi správc významných vodních tok. Podrobný pr b h vodních stav a pr tok na limnigrafických stanicích je uveden v p íloze DÍL Í POVODÍ HORNÍ VLTAVY Povod ová situace v ervenci 2011 prob hla ve dvou vlnách. První vlna srážek byla zp sobena zejména bou kovou inností a prob hla ve dnech Tato srážková innost zasáhla zejména povodí K emelné a horní tok Blanice. Druhá vlna srážek zasáhla jen povodí horní Skalice a horní Lomnice. 14

16 4.1.1 POVODÍ OTAVY HP až Vlivem intenzivních srážek zp sobených bou kovou inností v povodí K emelné došlo k prudkému vzestupu hladin v profilu Stod lky. Došlo k p ekro ení 2. SPA. Kulminace byla ve p i pr toku 49 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 1-2. Nikde na toku K emelné nedošlo k vyb ežení do zástavby. Povodí Vydry nebylo prakticky zasaženo srážkami, proto pod soutokem K emelné s Vydrou již nedošlo k dosažení povod ových aktivit POVODÍ BLANICE NAD VD HUSINEC HP až Vlivem srážkové innosti zejména v horní ásti toku Blanice došlo k p ekro ení 2. SPA v profilu Blanický Mlýn. Kulminace byla ve p i pr toku 20 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 1-2. V d sledku postupu povod ové vlny a p irozené transformace nedošlo v profilu Podedvory k dosažení povod ové aktivity. Nikde na toku Blanice nedošlo k vyb ežení do zástavby POVODÍ LOMNICE A SKALICE HP až Nejvýrazn jší vzestupy byly na Skalici. Na horním toku Skalice v profilu zadní Po í í byl krátkodob dosažen 3. SPA. Kulminace byla ve p i pr toku 35,2 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q Na dolním toku ve Varvažov byl dosažen 2. SPA. Kulminace byla ve p i pr toku 35,7 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok vodnosti Q 2-5. V Rožmitále pod T emšínem došlo k zaplavení zahrádek a komunikace na pravém b ehu v dolní ásti m sta. Ve Skuhrav došlo k vyb ežení na levém b ehu a voda dosahovala skoro až k hasi ské zbrojnici. V Myslín bylo zaplaveno h išt a komunikace na levém b ehu p ed silni ním mostem. V Mirovicích došlo k áste nému zaplavení obytného domu u Mašk jezu (bývalý Mašk v mlýn). Jinak pouze lokální rozlivy do luk a polí. Na horním toku Lomnice v profilu Blatná byl dosažen 1. SPA. Kulminace byla v p i pr toku 20,6 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 2. Na dolním toku v profilu Dolní Ostrovec došlo k dosažení 1.SPA. Kulminace byla v 8.00 p i pr toku 20 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 1-2. Nikde na toku Lomnice nedošlo k vyb ežení do zástavby. 15

17 4.2 DÍL Í POVODÍ BEROUNKY Tato povod ová epizoda zasáhla v oblasti povodí Berounky zejména díl í povodí Úslavy, Klabavy a Litavky (až 3. SPA). V menší mí e pak povodí Úhlavy a vlivem dotoku i vlastní tok Berounky (zde pouze 1. SPA) POVODÍ ÚHLAVY HP až Povodí Úhlavy bylo touto povod ovou epizodou dot eno okrajov. Na toku Úhlavy byl v n kolika hlásných profilech (Tajanov, Švihov, P eštice) p ekro en limit pro 1. SPA. Celkové úhrny srážek se pohybovaly v rozmezí mm, v pramenné ásti povodí na Šumav nad VD Nýrsko mm, z toho ást již p i bou ce v noci z 19. na Kulminace v profilu Klatovy byla na úrovni Q 1 -Q 2, na dolním toku mírn pod úrovni Q 1. Z VD Nýrsko byl po celou dobu udržován konstantní odtok 1,75 m 3.s -1 p i kulmina ním p ítoku do nádrže 16,3 m 3.s -1. Vodní dílo Nýrsko tak významn p isp lo k bezproblémovému pr b hu povod ové epizody zejména na horním toku Úhlavy v úseku pod hrází, kde by bez ú inku VD došlo k vyb ežení mimo koryto (Stará Lhota a n které další lokality v úseku Nýrsko- Klatovy). Žádné škody nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny BEROUNKA PO SOUTOK S KLABAVOU (M STO PLZE A MEZIPOVODÍ) HP až a až Horní úsek Berounky v Plzni byl povodní okrajov zasažen a to dosažením 1. SPA v d sledku dotoku zvýšených pr tok z Radbuzy a zejména Úhlavy. Vodní stav (a tedy i odvozená hodnota kulmina ního pr toku) byl však ovlivn n zp tným vzdutím rozvodn né Úslavy, který se propaguje až do m rného profilu Bílá Hora. Reálná hodnota kulmina ního pr toku byla nižší než dle používané m rné k ivky, a to cca 65 m 3.s -1. Kulminace Berounky v úseku pod Plzní pod soutokem s Úslavou byla asov i pr tokov spojena p edevším práv s kulminací Úslavy. Vlivem plošného a asového rozložení srážek kulminovala Berounka v Plzni netypicky tém ve stejný okamžik jako o 36 í ních kilometr níže položený profil Liblín. Díl í kulminace v profilu Beroun (pr tokov tém shodná s hlavní pozd jší kulminací) prob hla dokonce o 12 hodin d íve než kulminace Berounky v Plzni a to v d sledku vývoje situace na Litavce a v povodích menších p ítok na st edním a dolním toku Berounky. Žádné škody nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny. 16

18 4.2.3 POVODÍ ÚSLAVY HP až V povodí Úslavy byly povodní a vydatnými srážkami zasaženy p edevším pravostranné p ítoky odvod ující Brdy, které se vlévají do Úslavy na st edním a dolním toku. Jedná se zejména o Bradavu, Kornatický potok a n které další menší p ítoky. V povodí t chto tok, dle m ení srážkom r a radarových odhad srážek, vypadlo lokáln celkem mm srážek. V horních partiích povodí se jednalo pouze o mm. Ostatní ásti povodí byly zasaženy srážkami s celkovými úhrny mezi uvedenými hodnotami (40 70 mm). ást povodí Úslavy byla zasažena bou kovou inností již v noci z 19. na s celkovými úhrny v maximech p es 20 mm (za 1 2 hodiny). Intenzivn pršet pak za alo op t odpoledne okolo a déš trval nep etržit zhruba 12 hodin až do rána V d sledku intenzivních vydatných srážek došlo k velmi rychlému vzestupu uvedených p ítok a následn na dolním toku i Úslavy samotné. Pr tok ve stanici Bradava Žákava kulminoval p i 29,1 m 3.s -1, což odpovídá dob opakování 10 let. Stejnou dobu opakování kulmina ních pr tok lze p edpokládat i na ostatních menších tocích v této oblasti. Úslava v Plzni Koterov kulminovala p i pr toku 96,8 m 3.s -1, což odpovídá Q 2 -Q 5. Vlivem plošného a asového rozložení srážek kulminovala dolní Úslava v Plzni p i p ekro ení 3. SPA již ráno (okolo hod.), zatímco na st edním toku kulminoval pr tok ve stanici Ždírec netypicky pozd ji až ve ve erních hodinách p i 1. SPA. Povod ová vlna na Úslav m la dva díl í vrcholy p i emž na horním toku byla v tší až druhá vlna zatímco na dolním toku vlna první. Došlo k rozliv m vody z koryta pouze na louky a pole, k významným škodám na majetku nedošlo. Ohroženo byly pouze n kolik objekt na typických místech v blízkosti silni ních most ve Starém Plzenci a Plzni Koterov, zde probíhaly ze strany HZS zabezpe ovací práce a další opat ení. Povod ová komise m sta Plzn vyhlásila v 8.30 hod. pro tok Úslavy 3. SPA, následující den ráno došlo díky poklesu hladiny na 2. SPA a s ohledem na vývoj situace k jeho odvolání. Lokáln došlo ke škodám na b ehovém porostu. Žádné významné škody nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny. 17

19 4.2.4 POVODÍ KLABAVY HP až Povodí Klabavy bylo vydatnými srážkami a povod ovými pr toky také intenzivn zasaženo. V tomto povodí dle m ení srážkom r a radarových odhad srážek vypadlo rovnom rn celkem mm srážek, ojedin le v n kterých lokalitách i více. V d sledku toho došlo k rychlému vzestupu pr tok a kulminacím pr toku na horním a st edním toku (v úseku nad VD Klabava) již po p lnoci dne V d sledku transformace vlny v nádrži VD Klabava a také v prostoru zatopeného lomu Ejpovice došlo ke kulminaci na dolním toku (Nová Hu, Dýšina, Chrást) až odpoledne okolo hod., a to dokonce p i mírn nižší hodnot pr toku než byl odtok z nádrže VD Klabava (transformace lomem Ejpovice). 3. SPA byl dosažen v profilu Hrádek p i pr toku 28,0 m 3.s -1 a dále na odtoku z VD Klabava p i pr toku 38,3 m 3.s -1 (Q 2 ). P ítok do nádrže VD Klabava kulminoval p i pr toku 50 m 3.s -1. V ostatních profilech byl p ekro en pouze limit 1. SPA (Rokycany Na Pátku, Holoubkovský potok Dvo ákova), p ípadn 2. SPA (Nová Hu ). V profilech nad nádrží VD Klabava kulminace odpovídaly dob opakování 2 roky, na dolním toku (Nová Hu ) pak Q 1. K vyb ežení došlo pouze lokáln (louky) a nedošlo prakticky k žádným významným škodám ani ohrožení majetku (škody nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny). Lokáln došlo ke škodám na b ehovém porostu BEROUNKA OD ÚSTÍ KLABAVY PO SOUTOK SE ST ELOU (T EMOŠNÁ A MEZIPOVODÍ) HP až P ítoky Berounky (nap íklad T emošná) nebyly v tomto díl ím mezipovodí povod ovou epizodou významn zasaženy. Srážkami byly více zasaženy povodí pravostranných menších p ítok v tomto úseku toku Berounky. Zde došlo ojedin le k lokálnímu rozvodn ní malých vodote í. Škody na majetku ale hlášeny nebyly. Samotná Berounka byla v tomto úseku ovlivn na p edevším dotokem povod ových vln z Úhlavy, Úslavy a Klabavy ( áste n i zvýšenými p ítoky z Radbuzy a jiných p ítok ). V profilu Liblín na st edním toku kulminovala Berounka ve er p i dosažení 1. SPA a pr toku 181 m 3.s -1, což je mírn pod úrovní Q 1. Žádné škody na majetku nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny. 18

20 4.2.6 BEROUNKA OD ST ELY PO SOUTOK S LITAVKOU (ZBIROŽSKÝ POTOK, JAVORNICE, RAKOVNICKÝ POTOK, KLÍ AVA A MEZIPOVODÍ) HP až Povodí v tších tok nebylo touto povod ovou epizodou i p es pom rn vydatné plošné srážky s celkovými úhrny v rozmezí mm významn dot eno. P í innou bylo p edevším velmi nízké nasycení tohoto povodí p edchozími srážkami (sucho). Limity pro SPA nebyly na tocích v tomto díl ím povodí dosaženy. Lokáln však zejména na severu tohoto díl ího povodí byly dle m ení pozemních srážkom r a zejména radarových odhad srážek zaznamenány velmi vydatné srážky s celkovými úhrny mm (Kounov, Lány ). Stanice Lány zaznamenala dvoudenní srážkový úhrn 95,3 mm, z toho 50,4 mm za 24 hodin. V takto zasažených oblastech došlo ke krátkodobému rozvodn ní malých i do asných vodote í p ípadn i povrchovému odtoku a došlo i k ojedin lému ohrožení nemovitostí (zatopené sklepy apod.). Rakovnický potok v profilu Rakovník kulminoval již v 6.30 hod. p i pr toku 9,19 m 3.s -1 (Q 1 ) v d sledku p echodu intenzivní bou ky. Kulmina ní špi ka byla v tomto p ípad zp sobena p edevším odtokem ze zpevn ných ploch intravilánu m sta Rakovník (odleh ovací kanaliza ní stoky). Žádné škody nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny POVODÍ LITAVKY (LITAVKA A ERVENÝ POTOK) HP až Povodí Litavky (zejména jeho dolní partie) bylo touto povodní postiženo v rámci povodí Berounky asi nejvíce. Povodí bylo zasaženo vydatnými a místy i velmi intenzivními srážkami. ást povodí Litavky byla zasažena bou kovou inností již v noci z 19. na, s celkovými úhrny v maximech p es 30 mm (za 1 2 hodiny). Intenzivn pršet pak za alo op t odpoledne okolo hod a déš trval nep etržit hodin až do rána. Nejintenzivn jší hodinové úhrny srážek se pohybovaly až okolo 15 mm. Celkové úhrny srážek dosáhly mm. Stanice VD Obecnice nam ila úhrn 96,9 mm (z toho 82 mm za zmín ných 12 hodin), stanice P íbram 95,0 mm, Neum tely 82,6 mm, VD Pilská 78,7 mm, VD Záskalská 74,9 mm, Beroun 65,0 mm. V obci Sk ípel nam ila povod ová hlídka úhrn 96 mm. Dle radarových odhad srážek vypadlo nejvíce srážek (až 100 mm) na náv trné stran severovýchodní ásti brdského h ebene, tedy zejména v oblasti povodí í ky Chumavy. 19

21 V d sledku popsaných srážek došlo k rychlému vzestupu pr tok s kulminacemi na horních tocích mezi p lnocí a 3.00 hod. dne Odtok z pramenné ásti Litavky byl významn transformován ú inkem nádrží Láz, Pilská, Obecnice (viz. kapitola 3.3). Bez jejich ú inku by byl v profilu Litavka P íbram p ekro en 3. SPA p i pr toku okolo Q 10 (ve skute nosti 7,36 m 3.s -1, tj. Q 2 ). I díky tomuto efektu kulminoval profil P íbram až zhruba o hodinu pozd ji než níže položený profil enkov (29,4 m 3.s -1, tj. p i Q 5 a 1.SPA). Dalším m rným profilem na Litavce je až záv rový profil Beroun. Zde kulminace prob hla v 5.20 hod. p i pr toku 123 m 3.s -1, tj. Q 5 -Q 10 a 2. SPA. Významný nár st pr toku (i extremity jeho výskytu) oproti profilu e kov byl zp soben jednak p ísp vkem z erveného potoka, ale zejména z pravostranných p ítok Litavky v úseku e kov Zdice, nejvíce pak z toku Chumava jak je popsáno dále. Nejv tší p ítok Litavky ervený potok byl povodní zasažen zejména v pramenné oblasti tedy v ásti povodí nad VD Záskalská a v povodí Jalového potoka. Odtok z VD Záskalská byl v kulminaci v 1.00 hod. 6,6 m 3.s -1 (Q 2 -Q 5 a 2. SPA), pr tok v erveném potoce v profilu Ho ovice, tedy již pod soutokem s Jalovým potokem kulminoval ve 4.40 hod. p i 16,7 m 3.s -1 (Q 2 -Q 5 ). P ítok erveného potoka Stroupinský potok kulminoval v profilu H edle 6.30 hod. p i pr toku 5,8 m 3.s -1 (tj. mén než Q 1 ). Celkový p ísp vek povodí erveného potoka na kulmina ním pr toku Litavky v Beroun tak lze odhadovat na cca m 3.s -1. Na díl í mezipovodí Litavky v úseku enkov Beroun tak p ipadá orienta n p ísp vek p ibližn m 3.s -1. S ohledem na prostorové rozložení srážek, díl í plochy povodí jednotlivých p ítok Litavky, dotokové doby, dostupné informace z dalších menších p ítok (nap. odtok z nádrže VD Suchomasty) a celkový pr b h povodn lze konstatovat, že nejv tší pravostranný p ítok Litavky Chumava kulminoval v záv rovém profilu Libomyšl (silni ní most) dle záznamu osazené m ící stanice 3.40 hod. p i stavu 283 cm a pr toku p ibližn m 3.s -1, což odpovídá dob opakování asi 20 let. Uvedená hodnota pr toku p ibližn koresponduje i s operativní m rnou k ivkou pro tento profil. Dob opakování, kterou lze již považovat za extrémní, odpovídá i pr b h povodn v zasažených obcích a charakter povod ových škod. Povodí Chumavy lze tak považovat touto povodní v celém povodí Berounky jednozna n za nejvíce postižené. V oficiálních hlásných profilech kategorie A a B a na odtocích z nádrží ve správ státního podniku Povodí Vltavy došlo v povodí Litavky k p ekro ení 1. SPA ojedin le 2. SPA. V povodí Chumavy extremita povodn odpovídala zcela jist charakteru 3. SPA, oficiální hlásné profily zde ale prozatím stanoveny nejsou. 20

22 Na vlastním toku Litavky nedošlo k masivnímu vyb ežení, a to ani pod p ítokem Chumavy (i díky realizovaným protipovod ovým opat ením a úpravám vodního toku), a tedy ke vzniku povod ových škod s výjimkou vlastního koryta vodního toku (nánosy, výmoly, nátrže) a b ehových porost. Dle terénní prohlídky provedené bezprost edn po povodni byly zasaženy intravilány ady obcí na toku Chumavy a jejích p ítocích, kde sou asn došlo k povod ovým škodám. Dle dostupných informací se jedná zejména o obce Hostomice, Sk ípel, Radouš, Neum tely a Libomyšl (nelze vylou it vznik škod ani v dalších obcích v povodí, informace ale nejsou k dispozici viz. dále). V t chto obcích došlo v r zném rozsahu k poškození soukromého, obecního i státního majetku (poškozené koryto vodního toku v etn opevn ní, poškozené komunikace, dopravní infrastruktura, zatopené suterény rodinných dom a jiné stavební objekty, studny apod.). P ehledný seznam škod na majetku ve správ Povodí Vltavy, státní podnik je uveden v kapitole BEROUNKA OD LITAVKY PO SOUTOK S VLTAVOU (LOD NICE A MEZIPOVODÍ) HP až P ítoky Berounky nebyly v tomto díl ím mezipovodí povod ovou epizodou významn zasaženy i p es pom rn vydatné celkové srážkové úhrny mm, a to v d sledku p edchozího nízkého nasycení povodí. Srážkami bylo v této oblasti nejvíce zasaženo díl í povodí Lod nice, dle radarových odraz inily úhrny celkem i více než 80 mm. P esto na tocích v této oblasti nebyly vyhlášeny SPA a pr toky na Lod nici nep ekro ily Q 1. Samotná Berounka byla v tomto úseku ovlivn na p edevším dotokem povod ových vln z jejích p ítok, zejména Úhlavy, Úslavy, Klabavy a Litavky. Povod ová vlna m la dva vrcholy. První byl zap í in n p edevším dotokem vlny z Litavky a dalších menších p ítok na dolním toku. Její kulminace byla v m rném a hlásném profilu Beroun zaznamenána již v 7.00 hod. p i pr toku 198 m 3.s -1. Po do asném poklesu až k hodnot pr toku 130 m 3.s -1 došlo k op tovnému vzestupu (dotok vlny z horního povodí od Plzn ) s druhou hlavní kulminací zaznamenanou v 5.30 hod. p i stavu 259 cm a pr toku 220 m 3.s -1 (<Q 1 ), t sn pod limitem pro 1. SPA. Žádné škody na majetku nebyly ze strany místních povod ových orgán hlášeny. 21

23 4.3 DÍL Í POVODÍ DOLNÍ VLTAVY Toky v oblasti povodí Dolní Vltavy nebyly touto povod ovou epizodou zasaženy. Následkem dotoku povod ové vlny z eky Berounky byl zvýšený pr tok zaznamenán pouze na Vltav pod soutokem s Berounkou. Pr tok v profilu Praha Malá Chuchle ale nedosáhl ani 1. SPA a kulminoval dne v 830 na hodnot 289 m 3.s PLAVBA NA VLTAVSKÉ VODNÍ CEST Plavba na Vltavské vodní cest nebyla po celou dobu povod ové události omezena. 4.4 DÍL Í POVODÍ P ÍTOK DUNAJE Díl í povodí p ítok Dunaje ve správ státního podniku Povodí Vltavy jsou okrajovými povodími podél státní hranice se Spolkovou republikou N mecko a Republikou Rakousko. Jedná se o celkem sedm na eském státním území vzájemn odd lených povodí, z nichž t i bu svou malou plošnou rozlohou i ídkým, resp. žádným osídlením z hlediska sledování a dokumentace pr b hu povodn nemají prakticky žádný význam. Údaje o t chto t ech díl ích povodích: povodí WaldNaab (Lesní Nába, Mok inský potok), HP až , plocha povodí 2,562 km 2 ; toky ústí do WaldNaab, dále do Naab a ten do Dunaje, povodí Ilz ( ertova voda, ervený potok a jejich p ítoky), HP až , plocha povodí 11,48 km 2 (celé povodí leží na území NP Šumava); toky ústí do Sausswasser, ten do Wolfsteiner Ohe, ten dále do Ilz a ten do Dunaje, povodí Grosse Mühl (Sv tlá, Rožnovský potok, Mlýnský potok a jejich p ítoky), HP až , plocha povodí 61,966 km 2 ; Mlýnský potok ústí do Steinerne Mühl (p ítok Grosse Mühl), ostatní toky p ímo do Grosse Mühl a ten do Dunaje POVODÍ PFREIMD Na eském území se jedná o toky a jejich p ítoky: Kate inský potok, Nivní potok, Celní potok, Hrani ní potok, HP až , plocha povodí 211,489 km 2 ; toky ústí do Pfreimd (pokra ování toku Kate inský potok na území SRN), ten dále do Naab a následn do Dunaje. Toto díl í povodí nebylo touto povod ovou epizodou zasaženo. Nedošlo k žádným škodám a kulmina ní pr toky se na všech tocích pohybovaly hluboko pod úrovní Q 1. 22

24 4.4.2 POVODÍ SCHWARZACH Na eském území se jedná o toky a jejich p ítoky: Nemanický potok, erný potok, Kamenný potok, Falcký potok, Hlubocký potok, HP až , plocha povodí 73,74 km 2 ; toky ústí do Schwarzach, ten dále do Naab a následn do Dunaje. Toto díl í povodí nebylo touto povod ovou epizodou zasaženo. Nedošlo k žádným škodám a kulmina ní pr toky se na všech tocích pohybovaly hluboko pod úrovní Q POVODÍ CHAMB Na eském území se jedná o toky a jejich p ítoky: Kouba, Teplá a Chladná Byst ice, Medv dí potok, Spálenecký potok, Myslívský potok, Rybni ní potok), HP až , plocha povodí 120,175 km 2 ; toky ústí do Chamb (pokra ování toku Kouba na území SRN), ten dále do Regen a následn do Dunaje. Toto díl í povodí nebylo touto povod ovou epizodou zasaženo. Nedošlo k žádným škodám a kulmina ní pr toky se na všech tocích pohybovaly hluboko pod úrovní Q POVODÍ GROSSE REGEN Na eském území se jedná o toky a jejich p ítoky: ezná, Svárožná, Debrník, Malá ezná a Jelení potok. HP až , plocha povodí 49,756 km 2. V N mecku tok pokra uje jako Grosse Regen, ten ústí do Schwarze Regen, ten do Regen a následn do Dunaje. Povodí tok Malá ezná a Jelení potok jsou sou ástí ochranného pásma vodárenské nádrže Frauenau v SRN. Celkové úhrny srážek se pohybovaly v tomto díl ím povodí na Šumav mezi mm, z toho ást úhrn byla zaznamenána již p i bou ce v noci z 19. na Kulminace ezné v profilu Alžb tín byla 10,4 m 3.s -1, tj. na úrovni Q 2. Nedošlo k žádným škodám, pouze lokáln a na menších tocích došlo k místnímu vyb ežení vody z koryt do lu ních i lesních porost. V intravilánu m sta Železná Ruda k vyb ežení vody ani k ohrožení majetku nedošlo. 5. MIMO ÁDNÝ MONITORING JAKOSTI VODY Mimo ádný monitoring jakosti vody nebyl vzhledem k charakteru zasažených tok, rozsahu a velikosti povod ové situace zahájen. 23

25 6. D SLEDKY POVODN A VZNIKLÉ ŠKODY 6.1 OSTATNÍ SUBJEKTY Ze strany obcí byla podána zpráva o škodách pouze obcemi Sk ípel a Lod nice, a to formou zprávy o povodni s detailním popisem situace zcela v souladu s ustanovením vodního zákona. V obci Sk ípel došlo k zaplavení rodinných dom, ekárny, k poškození silnice v etn žlab u krajnic a dalším škodám na obecním i soukromém majetku (zaplavené studny, chov ryb v rybníku Palivec, vymletá koryta v terénu, nánosy kamenní apod.). V p edložené zpráv o povodni nebyly škody definitivn finan n vy ísleny. V obci Lod nice došlo k vyb ežení vody na zahrady n kterých rodinných dom a následn k zatopení sklep. Ke škodám na majetku obce ani správce komunikací a inženýrských sítí nedošlo. Náklady na zabezpe ovací a záchranné práce byly vy ísleny na 4 tis. K. Dle terénní prohlídky provedené bezprost edn po povodni pracovníky správce povodí byly nicmén prokazateln zasaženy intravilány ady obcí na toku Chumavy a jejích p ítocích a sou asn zde došlo k povod ovým škodám. Dle dostupných informací se jedná zejména o obce Hostomice, Sk ípel, Radouš, Neum tely a Libomyšl (nelze vylou it vznik škod ani v dalších obcích v této lokalit, informace ale nejsou k dispozici). V t chto obcích došlo v r zném rozsahu k poškození soukromého, obecního i státního majetku (poškozené koryto vodního toku v etn opevn ní, poškozené komunikace a dopravní infrastruktura, zatopené suterény rodinných dom a jiné stavební objekty, studny apod.). Z obcí s rozší enou p sobností byla zpráva o povodni vydána ORP P íbram. V cný rozsah a odhad škod byl v této zpráv ur en jako poškození komunikací a koryta potoka ve výši 300 tis. K. Jako opat ení na odstran ní následk povodn se ve zpráv navrhuje: v P íbrami zkapacitn ní propustku pro odtok vod z prostoru mok adu Lado u Lazeckého mlýna do Litavky, v Obecnici rekonstrukce mostku na Cejlovn, dále oprava komunikací a op rné zdi Obecnického potoka, v Trhových Dušnících oprava narušeného b ehu v blízkosti lávky pro p ší. 24

26 6.2 POVODÍ VLTAVY, STÁTNÍ PODNIK Škody na majetku a tocích ve správ státního podniku Povodí Vltavy vznikly a byly vy ísleny výhradn v povodí Litavky, které bylo povodní postiženo nejvíce. Zaznamenány byly škody jak na vlastním toku Litavky tak na n kterých drobných vodních tocích (zejména pak na Sk ípelském potoce zvaným též Chlumecký potok). Na vlastním toku Litavky nedošlo k masivnímu vyb ežení, a to ani pod p ítokem Chumavy (i díky realizovaným protipovod ovým opat ením a úpravám vodního toku), a tedy ke vzniku povod ových škod s výjimkou vlastního koryta vodního toku (nánosy, výmoly, nátrže) a b ehových porost. P ehledný seznam škod na majetku ve správ státního podniku Povodí Vltavy, které byly vy ísleny celkem na 910 tis. K, je uveden v tabulce 2. Tabulka 2 Povod ové škody na majetku státního podniku Povodí Vltavy Název akce (vodní tok, dílo,. km) Lokalizace (k.ú., obec, m sto) Náklady na realizaci v tis. K Termín realizace Poznámka Litavka Beroun, Beroun sedimenty.km 1,550-2,650 Litavka Popovice,.km 6,150-6,230 Popovice sedimenty; nesouhlas AOPK Litavka Zdice, Zdice opevn ní - dlažba.km 7,300 Sk ípelský p. Neum tely,.km 0,020-0,180 Neum tely sedimenty; AOPK p ipomínka k úprav toku Sk ípelský p. Sk ípel, Sk ípel sedimenty.km 2,400-3,056 Sk ípelský p. Velký Chlumec, Velký opevn ní koryta.km 4,074-4,224 Chlumec Sk ípelský p. Velký Chlumec, Velký opevn ní - dlažba.km 4,320 Chlumec Sk ípelský p. Malý Chlumec, Malý sedimenty, opevn ní.km 5,124-5,175 Chlumec Celkem INNOST VODOHOSPODÁ SKÝCH DISPE INK A PRACOVNÍK POVODÍ VLTAVY, STÁTNÍ PODNIK Na ízení povod ové situace se podíleli pracovníci centrálního vodohospodá ského dispe inku v Praze a oblastních dispe ink v eských Bud jovicích a Plzni. Na základ p edpov dí HMÚ a pr b hu povod ové situace byla p ijata opat ení ke zvýšenému sledování aktuální hydrologické situace a sou asn byli upozorn ni všichni provozní pracovníci a obsluhy vodních d l na možnost vzniku povod ové situace. Zárove byly na 25

27 základ p edpov dí srážek, teplot, hydrologické situace a úrovn napln ní jednotlivých nádrží zahájeny manipulace na vodních dílech tak, aby byl maximáln využit jejich volný prostor. V pr b hu povodn pak byly na všech dispe incích Povodí Vltavy p ijímány informace z celého povodí Vltavy a denn byly vydávány informa ní zprávy, které byly odesílány povod ovým orgán m a institucím státní správy. Pr b žn byly tyto informa ní zprávy zve ej ovány také na internetových stránkách Povodí Vltavy, státní podnik ( Celkem bylo v pr b hu povodn vydáno 5 informa ních zpráv. Aktuální hodnoty pr tok v jednotlivých profilech na vodních tocích a údaje o hladinách na nádržích ve správ Povodí Vltavy byly zve ej ovány na internetových stránkách Povodí Vltavy. Zárove Povodí Vltavy na svých internetových stránkách ( zve ej ovalo aktuální údaje o výšce hladiny na hlavních vodních nádržích ve své správ v hodinovém kroku. Nedílnou sou ástí informa ního servisu poskytovaného vodohospodá skými dispe inky bylo podávání informací povod ovým orgán m, p edevším prost ednictvím zástupc Povodí Vltavy. V pr b hu povodn bylo zodpov zeno velké množství telefonických dotaz na situaci jak jednotlivým uživatel m na vodních tocích, tak i ve ejnosti. Krom innosti vodohospodá ských dispe ink byla také povod ová situace neustále pr b žn monitorována a vyhodnocována provozními pracovníky Povodí Vltavy, státní podnik, kte í v p ípad pot eby operativn ešili všechny vzniklé situace p ímo v zasažených lokalitách, podávali informace z terénu na dispe inky a také se aktivn zapojovali do innosti p íslušných povod ových orgán. V p ípad pot eby pracovníci Povodí Vltavy ihned zahájili zabezpe ovací práce tak, jak to vyžadovala povod ová situace, p i spolupráci s povod ovými orgány a ostatními ú astníky povod ové služby. 8. SPOLUPRÁCE S POVOD OVÝMI ORGÁNY A OSTATNÍMI Ú ASTNÍKY POVOD OVÉ SLUŽBY Povodí Vltavy, státní podnik má své zástupce v povod ových komisích kraj a v povod ových komisích obcí s rozší enou p sobností na území ve své správ. Celkem jsou pracovníci Povodí Vltavy, státní podnik zastoupeni v 5 povod ových komisích kraj a v 59 komisích obcí s rozší enou p sobností. Prost ednictvím t chto zam stnanc mají zmín né povod ové orgány zabezpe eny aktuální informace o hydrologické situaci. 26

28 V pr b hu povodn spolupracovali zam stnanci Povodí Vltavy, státní podnik se všemi ostatními ú astníky povod ové služby. Pracovníci dispe ink zpracovávali pravidelné informa ní zprávy, které poskytovali dalším ú astník m ochrany p ed povodn mi. Zprávy byly rozesílány em (dispecink@pvl.cz) a také byly zve ej ovány na internetových stránkách Povodí Vltavy, státní podnik ( Ve všech povod ových komisích, které byly v pr b hu povodn aktivovány, pracovali zástupci Povodí Vltavy, státní podnik a podávali aktuální informace o vývoji situace. Tyto informace o aktuálním vývoji hydrologické situace významným zp sobem pomáhaly p íslušným povod ovým orgán m ešit situaci v zasažených oblastech. Spolupráce s povod ovými orgány všech stup byla na velmi dobré úrovni. 8.1 P EDPOV DNÍ A HLÁSNÁ POVOD OVÁ SLUŽBA P edpov dní povod ová služba informuje povod ové orgány, pop ípad další ú astníky ochrany p ed povodn mi, o možnosti vzniku povodn a o dalším nebezpe ném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodn, zejména o srážkách, vodních stavech a pr tocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpe uje eský hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí. Meteorologické a hydrologické p edpov di Hydrologické p edpov di jsou v b žném režimu poskytovány 1x denn em ze t í p edpov dních pracoviš HMÚ Praha, eské Bud jovice a Plze. Tyto p edpov di jsou zpracovávány na 48 hodin dop edu. P i hydrologických p edpov dích spolupracoval správce povodí, státní podnik Povodí Vltavy, úzce s HMÚ a poskytoval své p edpov di odtok z nádrží tak, jak mu byly na základ vývoje hydrologické situace známy. Spolupráce s HMÚ byla na dobré úrovni a ob dv organizace velmi úzce spolupracovaly v pr b hu celé povodn pro zajišt ní dobré informovanosti p íslušných povod ových orgán a pro minimalizaci dopad povodn. 9. VYUŽITÍ SUCHÝCH NÁDRŽÍ V návaznosti na p íkaz ministra zem d lství. 8/2010 byl aktualizován seznam suchých nádrží pro uplat ování náhrady škody na zem d lsky obhospoda ovaných pozemcích v zátopách suchých nádrž. Seznam t chto suchých nádrží v povodí Vltavy, v etn jejich využití p i povodni je uveden v p íloze

29 10. NÁVRH OPAT ENÍ KE ZLEPŠENÍ VÝKONU POVOD OVÉ SLUŽBY Tato povode op t prov ila funk nost systému hlásné a p edpov dní povod ové služby. P es skute nost, že se innost systému zlepšuje, p etrvávají n které nedostatky, které lze odstranit, p ípadn zlepšit. A proto navrhujeme realizovat následující opat ení NA ÚROVNI SPRÁVC TOK, HMÚ Pokra ovat ve vybavování a výstavb limnigrafických stanic s automatickým p enosem. Zajistit p enos dat a jejich zve ej ování na portálu ze všech existujících automatických stanic bez ohledu na jejich provozovatele a konkrétní typ p ístroje. Pouze na technicky nezbytné minimum zkrátit asovou prodlevu mezi po ízením dat a jejich zve ejn ním. P edpov pr tok ve všech modelovaných profilech p edávat autorem p edpov di ( HMÚ) také povod ovým orgán m, resp. orgán m krizového ízení. Pracovat na zlepšení dlouhodobé meteorologické a hydrologické p edpov di. Hledat metody na zlepšení p edpov dí pr tok s cílem v asné p ípravy povod ových orgán všech stup na nastalou povod ovou situaci. Dbát na to, aby všechny subjekty, které mají zákonnou povinnost, m ly zpracovány aktuální povod ový plán. Zahrnout opat ení ke zlepšení výkonu povod ové služby do vodohospodá ských plán povodí v návaznosti na programy prevence ochrany p ed povodn mi NA ÚROVNI ORP A OBCÍ Pravideln (1x ro n ) provád t zaškolování pozorovatel v hlásných profilech kategorie B a náhradních pozorovatel v hlásných stanicích kategorie A. D sledn provád t p edávání informací o pr b hu povodn mezi obcemi sm rem po toku. Na vodních tocích bez automatických vodo etných stanic je toto hlavní informa ní zdroj o povod ové situaci. P i ur ování pozorovatel v hlásných profilech kategorie B a náhradních pozorovatel v hlásných stanicích kategorie A dbát na to, aby u t chto osob nedocházelo ke kumulaci funkcí i st etu s jinými povinnostmi. Je nevhodné, aby tuto innost vykonávali výkonní funkcioná i povod ové komise obce, pozorovatelé HMÚ nebo zam stnanci správce toku. 28