SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V OBLASTECH POVODÍ HORNÍ VLTAVY, BEROUNKY A DOLNÍ VLTAVY POVODE LEDEN VD Hracholusky

Transkript

1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O POVODNI V OBLASTECH POVODÍ HORNÍ VLTAVY, BEROUNKY A DOLNÍ VLTAVY POVODE LEDEN 2011 VD Hracholusky DUBEN 2011

2

3 Oblasti povodí Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy Oblast povodí Berounky Oblast povodí Dolní Vltavy 2

4 OBSAH OBSAH ÚVOD HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE METEOROLOGICKÁ SITUACE ZÁSOBA VODY VE SN HU HYDROLOGICKÁ SITUACE KULMINA NÍ PR TOKY A STUPN POVOD OVÉ AKTIVITY OVLIVN NÍ SITUACE VODNÍMI DÍLY, ROZHODUJÍCÍ MANIPULACE, TBD VODNÍ DÍLA VLTAVSKÉ KASKÁDY VODNÍ DÍLO LIPNO VODNÍ DÍLO ORLÍK ZÁVOD HORNÍ VLTAVA VODNÍ DÍLO HUSINEC ZÁVOD BEROUNKA VODNÍ DÍLO LU INA VODNÍ DÍLO HRACHOLUSKY VODNÍ DÍLO ESKÉ ÚDOLÍ VODNÍ DÍLO NÝRSKO VODNÍ DÍLO KLABAVA VODNÍ DÍLO ŽLUTICE VODNÍ DÍLO KLÍ AVA VODNÍ DÍLA LÁZ, PILSKÁ A OBECNICE VODNÍ DÍLA ZÁSKALSKÁ A DRÁTENÍK ZÁVOD DOLNÍ VLTAVA VODNÍ DÍLO ŠVIHOV VLTAVSKÁ VODNÍ CESTA TECHNICKO BEZPE NOSTNÍ DOHLED (TBD) PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH OBLAST POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODÍ LUŽNICE POVODÍ OTAVY POVODÍ BLANICE POD VD HUSINEC POVODÍ LOMNICE A SKALICE OBLAST POVODÍ BEROUNKY POVODÍ MŽE POVODÍ RADBUZY POVODÍ ÚHLAVY BEROUNKA PO SOUTOK S KLABAVOU (M STO PLZE A MEZIPOVODÍ) POVODÍ ÚSLAVY POVODÍ KLABAVY BEROUNKA PO SOUTOK SE ST ELOU (T EMOŠNÁ A MEZIPOVODÍ) POVODÍ ST ELY BEROUNKA PO SOUTOK S LITAVKOU (ZBIROŽSKÝ POTOK, JAVORNICE A MEZIPOVODÍ) POVODÍ LITAVKY (LITAVKA A ERVENÝ POTOK) BEROUNKA PO SOUTOK S VLTAVOU (LOD NICE A MEZIPOVODÍ) OBLAST POVODÍ DOLNÍ VLTAVY VLTAVA VLTAVSKÁ KASKÁDA POVODÍ SÁZAVY VLTAVA POD VLTAVSKOU KASKÁDOU PLAVBA NA VLTAVSKÉ VODNÍ CEST VYHODNOCENÍ MIMO ÁDNÉHO MONITORINGU JAKOSTI VODY V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY A V OBLASTI POVODÍ DOLNÍ VLTAVY D SLEDKY POVODN A VZNIKLÉ ŠKODY OSTATNÍ SUBJEKTY POVODÍ VLTAVY, STÁTNÍ PODNIK

5 7. INNOST VODOHOSPODÁ SKÝCH DISPE INK A PRACOVNÍK POVODÍ VLTAVY, STÁTNÍ PODNIK SPOLUPRÁCE S POVOD OVÝMI ORGÁNY A OSTATNÍMI Ú ASTNÍKY POVOD OVÉ SLUŽBY P EDPOV DNÍ A HLÁSNÁ POVOD OVÁ SLUŽBA VYUŽITÍ SUCHÝCH NÁDRŽÍ NÁVRH OPAT ENÍ KE ZLEPŠENÍ VÝKONU POVOD OVÉ SLUŽBY NA ÚROVNI SPRÁVC TOK, HMÚ NA ÚROVNI ORP A OBCÍ NA ÚROVNI KRAJ KONKRÉTNÍ LOKALITY ZÁV R P ÍLOHY P EHLED KULMINA NÍCH PR TOK, DOSAŽENÝCH 2. A 3. SPA A VYHODNOCENÍ DOBY OPAKOVÁNÍ KULMINA NÍCH PR TOK ASOVÝ PR B H VODNÍCH STAV A PR TOK V JEDNOTLIVÝCH LIMNIGRAFICKÝCH STANICÍCH BOŽETICE SMUTNÁ RATAJE SMUTNÁ BECHYN LUŽNICE DOLNÍ OSTROVEC LOMNICE SKALICE ZADNÍ PO Í Í VARVAŽOV SKALICE ZRU NAD SÁZAVOU SÁZAVA LOU OVICE BLANICE CHOTÝŠANKA SLOV NICE SÁZAVA NESPEKY PLANÁ HAMERSKÝ POTOK T EBEL KOSOVÝ POTOK ST ÍBRO ÚHLAVKA LU INA MŽE ST ÍBRO MŽE TRPÍSTY ÚTERSKÝ POTOK HRACHOLUSKY MŽE TASNOVICE RADBUZA STA KOV RADBUZA LHOTA DATA ESKÉ ÚDOLÍ RADBUZA KLATOVY TAJANOV ÚHLAVA ŠT NOVICE ÚHLAVA PLZE BÍLÁ HORA BEROUNKA PRÁDLO ÚSLAVA ŽDÍREC ÚSLAVA KOTEROV ÚSLAVA HRÁDEK KLABAVA VD KLABAVA KLABAVA NOVÁ HU KLABAVA ŽLUTICE ST ELA ICHO ICE ST ELA PLASY ST ELA LIBLÍN BEROUNKA ZBE NO BEROUNKA P ÍBRAM LITAVKA BEROUN BEROUNKA PRAHA MALÁ CHUCHLE VLTAVA VRA ANY VLTAVA ASOVÝ PR B H PR TOK V HLAVNÍCH UZÁV ROVÝCH PROFILECH NA DOLNÍM TOKU VLTAVY ASOVÝ PR B H HLADIN, P ÍTOK A ODTOK NA JEDNOTLIVÝCH VODNÍCH DÍLECH

6 VD LIPNO VD HUSINEC VD ORLÍK VD ŠVIHOV VD LU INA HRACHOLUSKY VD ESKÉ ÚDOLÍ VD NÝRSKO VD KLABAVA VD ŽLUTICE VD KLÍ AVA VD LÁZ VD PILSKÁ VD OBECNICE TABULKA SUCHÝCH NÁDRŽÍ NA ÚZEMÍ VE SPRÁV STÁTNÍHO PODNIKU POVODÍ VLTAVY

7 1. ÚVOD P edkládaná zpráva je zpracována v souladu s ustanovením 82 písm. j) a 83 písm. l) zákona.254/2001 Sb., o vodách a zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis. P i jejím zpracování byly využity podklady státního podniku Povodí Vltavy, eského hydrometeorologického ústavu, státního podniku Lesy eské republiky a povod ových orgán obcí s rozší enou p sobností, povod ových orgán p íslušných kraj, Ministerstva životního prost edí a Ministerstva zem d lství. 2. HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE 2.1 METEOROLOGICKÁ SITUACE Na za átku ledna p etrvávalo chladné po así místy s výskytem slabších sn hových p ehán k. Dne 6.1. za ala po así ovliv ovat prohlubující se brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou. P es naše území p ešla od jihozápadu teplá fronta. Obrázek 1 Denní srážkové úhrny za Srážky p echázely v deš ové, vzhledem k siln podchlazenému zemskému povrchu se po n kolik hodin vyskytovaly srážky mrznoucí. Nejvíce srážek (5 až 10 mm, na horách až kolem 15 mm) spadlo na západ ech. 6

8 Za frontou se výrazn oteplilo, nejvyšší denní teploty dosahovaly v echách 5 až 8 C. V noci na 8.1. p ešla další teplá fronta. Zejména na západ ech napršelo dalších 5, na horách až 10 mm srážek. Ve dnech 8. a 9.1. z stávaly nejnižší no ní teploty i na horách nad 0 C. Na za átku ledna leželo i v nejnižších polohách 10 až 20 cm sn hu. Výška sn hové pokrývky se díky vyšším teplotám a srážkám snižovala, ale na v tšin území pokrývka nadále z stávala ležet. Deš ové srážky se ve všech polohách vyskytovaly do 9.1. (9.1. byly zaznamenány úhrny p evážn 1 až 6 mm). Slabší studená fronta p echázela p es naše území v noci z 9. na V dalších dnech postupovala z Britských ostrov nad Baltské mo e tlaková níže. P es naše území sm ovaly k východu jednotlivé frontální systémy. No ní teploty klesaly na horách slab pod nulu a odtávání sn hu se tak tém zastavilo. Situace se výrazn zhoršila Zatímco b hem dne se na okluzní front vyskytovaly jen slabé srážky (na horách sn hové), v noci na p echázela teplá fronta, na které napršelo v tšinou 5 až 10 mm a srážky byly deš ové i na horách. Obrázek 2 Denní srážkové úhrny za O den pozd ji p ibylo v pr m ru dalších 5 až 10 mm, podstatn vyšší úhrny srážek byly nam eny na Šumav (Špi ák 45 mm, Prášily 23 mm). Výrazné oteplení (ve všech polohách dne byla maxima 4 až 7 C, 14. a minima odpovídala p evážn 7 až 4 C, maxima ve dnech 14. až Byla 7 až 10 C) v kombinaci s intenzivními srážkami vedly k rychlému odtávání sn hové pokrývky. V teplém jihozápadním proud ní mezi tlakovou výší nad jihozápadní a tlakovou níží nad severní Evropou se naše území nacházelo do V noci z 18. na ovlivnila po así od 7

9 severozápadu zvln ná studená fronta, za ní k nám za al proudit po p ední stran tlakové výše se st edem nad Britskými ostrovy studený vzduch od severu. V noci se vyskytly slabé deš ové srážky, k ránu p echázely s výjimkou nejnižších poloh ve sn žení. Do rána napadlo na Šumav kolem 5 cm sn hu. Pr m r maximálních teplot inil ,5 C, ,3 C (ledový den). 2.2 ZÁSOBA VODY VE SN HU Sn hové zásoby jsou uvád ny v odpovídajícím množství vody vázané ve sn hové pokrývce. V zimní sezón 2010/11 sn žilo poprvé v poslední listopadové dekád. Na konci listopadu již ležela sn hová pokrývka ve všech polohách a v pr b hu prosince se postupn navyšovala. P í inou vzniku povod ové situace v lednu 2011 bylo výrazné oteplení doprovázené deš ovými srážkami, které podstatn urychlily tání sn hové pokrývky. První vzestupy hladin s dosažením stup povod ové aktivity nastaly po srážkách na teplé front ze dne 6.1. Po áste ném zklidn ní se situace výrazn zhoršila dne Déš a další vlna oteplení vedla k postupnému odtávání sn hové pokrývky. Z porovnání obrázk 3 a 4 je patrný úbytek sn hové pokrývky na území R od do Obrázek 3 Výška sn hové pokrývky ze dne Maximální hodnoty výšky sn hu a jeho vodní hodnoty byly na celém území eské republiky nam eny v pond lí 3.1. Nejv tší množství vody ve sn hové pokrývce (z hlediska odtokové výšky) bylo k 3.1. v povodí St ely po VD Žlutice, s pr m rnou vodní hodnotou sn hové pokrývky cca 90 mm. Poté došlo k výraznému oteplení spojenému s vypadáváním deš ových srážek, což m lo za následek prudké snižování sn hových zásob, a to p edevším ve st edních a nižších polohách. 8

10 V pr b hu hlavní odtokové reakce (od do 17.1.) došlo k roztátí a odtoku zna né ásti akumulovaného sn hu na ploše povodí. Odtál p edevším sníh ležící ve st edních a nižších polohách. Zatímco dne byla sn hem pokryta naprostá v tšina území, se vyskytovala sn hová pokrývka již pouze v horských polohách. Obrázek 4 Výška sn hové pokrývky ze dne Množství vody akumulované ve sn hu za zmi ované období pokleslo v nižších a st edních polohách o 90 až 99 %, v horských oblastech inil úbytek v tšinou 25 až 40 %. Nejvíce celkové zásoby poklesly v povodí Klabavy po VD Klabava, Sázavy a Lužnice o 100 % (sn hová pokrývka odtála úpln ), a v povodí Berounky o 97 %. V ostatních vyhodnocovaných povodích poklesly zásoby vody ve sn hové pokrývce v tšinou na zanedbatelné, i obvyklé množství pro toto období roku. Celkov na území R poklesla pr m rná vodní hodnota sn hové pokrývky ze 38,4 mm (3.1.) na 5,8 mm (17.1.), odtálo tedy tém 85 % celkových sn hových zásob. Tabulka 1 - P ehled vyhodnocených sn hových zásob pro vybrané profily Tok Profil Voda ve sn hu v mil. m Vltava VD Lipno 65,6 62,9 14,7 Lužnice ústí 129,1 116,9 0,1 Otava ústí 207,7 181,9 42,4 Vltava VD Orlík 486,4 *) 437,2 *) 58,4 *) Sázava po soutok se Želivkou 43,5 32,2 0,2 Želivka VD Švihov 49,8 32,1 0,0 Sázava ústí do Vltavy 164,8 99,3 0,2 Berounka ústí do Vltavy 487,5 325,7 15,6 9

11 Tabulka 2 - zásoba vody ve sn hu v r zných nadm. výškách v povodí Berounky Datum Nadmo ské výšky Zásoba vody do 400 m m m nad 800 m v mil. m cm cm cm cm 127, cm cm cm cm 278, cm cm cm cm 331, cm cm nad 500 m cm cm cm 469, cm cm nad 500 m cm cm cm 493, okolo 20 cm cm cm cm 487, cm 5-15 cm, nad 500 m cm cm cm 325,7 0 cm 1 0 cm 0 cm 0 cm nad 950 m 15, cm kolem 5 cm 5-10 cm 5-15 cm cm 64, kolem 5 cm 5-15 cm cm cm 168,4 2.3 HYDROLOGICKÁ SITUACE Pr b h pohybu hladin vodních tok byl v lednu ovlivn n dv ma povod ovými epizodami, které byly zp sobeny urychleným táním sn hové pokrývky. Nejvýrazn jší vzestupy hladin byly u tok v povodí Berounky, ostatní povodí vzhledem k nižším po áte ním sn hovým zásobám byla povodn mi zasažena mén. Ob povod ové situace vyvolalo výrazné oteplení v kombinaci s deš ovými srážkami. První povod ová vlna prob hla od 7.1. do p evážn v povodí Berounky. Úrove 3. SPA byla p ekro ena pouze na Radbuze v profilech Sta kov, Lhota a eské Údolí, nejvyšší pr tok z hlediska doby opakování byl ve Lhot, s dobou opakování 5-10 let. Druhé stupn povod ové aktivity byly b hem této první epizody p ekro eny na Radbuze (v profilu Tasnovice), Úhlav (Tajanov, Št novice), Úslav (Koterov), Berounce (Plze - Bílá Hora, Zbe no), Klabav (VD Klabava) a St ele (Plasy). Na ostatních tocích vzestupy dosahovaly úrovn maximáln pro 1. SPA. Ke kulminacím docházelo ponejvíce v noci ze soboty (8.1.) na ned li (9.1.), pop ípad b hem ned lního dopoledne. Druhá vlna vzestup hladin tok (z hlediska dosažených kulminací v tší) za ala na konci první lednové dekády, kulminace byly zaznamenány p evážn ve dnech Na konci druhé dekády již hladiny v tšiny sledovaných tok vykazovaly klesající tendenci. V povodí Vltavy byly nejvýrazn jší vzestupy hladin (až o 2 m) v povodí horní Berounky, Lužnice, Blanice a Sázavy. Nejvíce byly povodn mi zasaženy op t toky v povodí Berounky, 10

12 3. SPA zde byl p ekro en na Kosovském potoce v T ebeli, Úhlavce ve St íb e, Úterském potoce v Trpístech, Mži ve St íb e a pod VD Hracholusky, Radbuze v Tasnovicích a Stankov, Úslav v Koterov, Klabav v Hrádku a pod VD Klabava, St ele ve Žluticích a icho icích a na dolním toku Berounky v profilech Zbe no a Beroun. Nejv tší pr tok z hlediska doby opakování byl zaznamenán na Úhlavce ve St íb e (s dobou opakování kulmina ního pr toku let) a na Úterském potoce v Trpístech (20 let). 3. SPA byl také zaznamenán na Lužnici v Bechyni a Skalici v profilu Zadní Po í í, p i vodnostech dvou-, resp. desetiletého pr toku. Úrove 2. SPA byla p ekro ena na Sázav, Lomnici, Skalici, Úhlav, Klabav a na dolním toku Vltavy ve Vra anech, v profilu Chuchle byla hladina udržována t sn pod úrovní 2. SPA (pr tok do m 3.s -1 ) manipulacemi na VD Vrané. Na ostatních tocích již nebyly vzestupy tak výrazné, maximáln dosáhly 1. SPA (Nežárka, Blanice, Otava a Litavka). Ke kulminacím docházelo v tšinou v pátek (14.1.) nebo v noci na sobotu (15.1.), p i vodnostech Q ½ - Q 5. Pozd ji (16.1.), v d sledku napln ní a neregulovaného odtoku z VD Hracholusky, prob hla kulminace na horním toku Berounky v profilu Bílá Hora, a to na úrovni 2. SPA. V p ílohách a 12.3 jsou uvedeny pr b hy vodních stav a pr tok v jednotlivých m rných profilech na vodních tocích ve správ Povodí Vltavy, státní podnik KULMINA NÍ PR TOKY A STUPN POVOD OVÉ AKTIVITY V p íloze jsou uvedeny dosažené stupn povod ové aktivity, kulmina ní vodní stavy, pr toky a vyhodnocení vodnosti kulmina ních pr tok ve vybraných profilech na povodní zasažených vodních tocích. 3. OVLIVN NÍ SITUACE VODNÍMI DÍLY, ROZHODUJÍCÍ MANIPULACE, TBD Všechna vodní díla ve správ Povodí Vltavy, státní podnik (p ehrady, jezy, hráze) byla p ed za átkem povodn v provozuschopném stavu. Na všech vodních dílech byly po p edchozích povod ových situacích provedeny prohlídky a všechny zjišt né závady byly odstran ny tak, aby byl zajišt n bezpe ný provoz t chto vodních d l. Na vodních dílech ve správ Povodí Vltavy, státní podnik se v pr b hu povodn manipulovalo dle platných, schválených manipula ních ád, p ípadn podle povod ovou komisí schválené mimo ádné manipulace (viz. VD Hracholusky) a všechny manipulace probíhaly tak, aby byl povod ový p ítok maximáln transformován a nedocházelo ke zhoršování situace na tocích pod vodními díly. 11

13 3.1 VODNÍ DÍLA VLTAVSKÉ KASKÁDY Na všech vodních dílech Vltavské kaskády v pr b hu povodn probíhaly manipulace ve vzájemné sou innosti tak, aby byl maximální m rou využit volný objem v nádržích k transformaci povod ových p ítok. Nejv tší vliv m la vodní díla Lipno I. a Orlík, která mají vy len n významný reten ní objem. Na vodních dílech v dolní ásti Vltavské kaskády, tedy p edevším na VD Vrané, bylo manipulováno i s ohledem na provád ná a plánovaná protipovod ová opat ení v hlavním m st Praha. B hem této povod ové události nedošlo k vystoupání hladiny do reten ních prostor na žádném vodním díle Vltavské kaskády VODNÍ DÍLO LIPNO P ed nástupem povodn byly p ibližn vyrovnány p ítoky s odtokem a hladina se držela na úrovni kolem 723,30 m n.m. K datu bylo dle HMÚ v zásobách sn hu na povodí VD Lipno kumulováno 62,9 mil. m 3 vody, což odpovídá odtokové výšce 66,2 mm. O týden pozd ji, tedy po hlavní vln oteplení, bylo zm eno a dopo ítáno již pouze 14,7 mil. m 3 vody. Na základ hydrologických p edpov dí, které jsou pravideln vydávány p edpov dním pracovišt m HMÚ, a které nep edpovídali extrémn vysoké p ítoky do VD, bylo rozhodnuto o ponechání odtoku na stávající hodnot cca 9,7 m 3.s -1. P ítok kulminoval ve 3 hodiny ráno na hodnot 89 m 3.s -1 a hladina b hem zvýšených p ítok stoupla cca o 40 cm na kótu 723,70 m n.m.. Po opadnutí hlavní vlny p ítok z staly jejich hodnoty na cca 15 m 3.s -1, kterými stále docházelo k pozvolnému pln ní nádrže. Ur ení maximální hladiny b hem této události tedy nebylo provedeno z d vodu neustálého zvýšení hladiny i po opadnutí hlavní vlny p ítok a nejednozna nosti tohoto maxima. Pr b h hlavních provozních veli in viz graf VODNÍ DÍLO ORLÍK P ed nástupem povodn se hladina v nádrži pohybovala kolem úrovn 345,00 m m.m. a zvolna stoupala již p ed nástupem povodn. Volný zásobní prostor v nádrži inil cca 137,6 mil.m 3 a celkový volný objem v nádrži byl zhruba 200 mil.m 3. Zásoby vody v povodí byly vypo teny na 437,2 mil m 3 (v etn VD Lipno), to odpovídá odtokové výšce 36,1 mm. Následující týden již bylo na povodí pouze 58,4 mil m 3 vody ve sn hové pokrývce. Kulmina ní p ítok do nádrže b hem této povodn inil 539 m3.s-1 (> Q1) a byl postupn transformován tak, aby pr tok na dolním toku Vltavy pod soutokem se Sázavou a Berounkou (profil Praha Malá Chuchle) nep ekro il hodnotu m 3.s -1. Všechny 12

14 manipulace na vodním díle probíhaly s ohledem na hydrologickou situaci v celém povodí Vltavy a podle vývoje pr tok na Sázav a Berounce. Hladina vody v nádrži vystoupala b hem povodn zhruba o 4 metry na kótu p ibližn 349,00 m n.m. (od 17.1.), odkud zvolna stoupala i po opadnutí povodn. Nelze tedy op t jednozna n stanovit, maximální hladinu b hem povodn. Podrobný pr b h hladiny v nádrži, p ítoku do nádrže a odtoku z Vltavské kaskády je uveden v p íloze ZÁVOD HORNÍ VLTAVA B hem lednové povodn, zp sobené áste n deš ovými srážkami, ale p edevším táním sn hové pokrývky, bylo do transformace povod ových pr tok významn zapojeno pouze VD Husinec na Blanici. Ostatní VD nebyla b hem povodn významn ji zasažena, proto nejsou dále v textu uvedena VODNÍ DÍLO HUSINEC P ed oteplením byla dle HMÚ na povodí VD Husinec zásoba sn hu o celkovém objemu 12,9 mil. m 3, což odpovídá odtokové výšce 60,3 mm. Vzhledem k uvedeným zásobám vody ve sn hu a pozd ji i na základ p edpov di zvýšení teplot, byla hladina vody v nádrži postupn snižována až na kótu 521,1 m n.m., kde se nacházela p ed p íchodem povod ové vlny v odpoledních hodinách. Této kót odpovídal volný objem 0,44 mil. m 3 v zásobním a 3,637 mil. m 3 v reten ním prostoru nádrže. Pro transformaci povodn byl tedy v nádrži k dispozici objem cca 4 mil m 3. Kulminace p ítoku prob hla mezi 19. a 20. hodinou. Hodnota pr tok byla cca 14 m 3.s -1. Nejvyšší hladiny bylo dosaženo v dopoledních hodinách. Hladina vystoupala na kótu 522,82 m n.m. a dostala se 49 cm do reten ního prostoru nádrže. Spolu s p ítokem byl zvyšován i odtok z nádrže, jehož maximální hodnota byla 8 m 3.s -1. Zásoba vody ve sn hu ke dni byla již pouze 3,3 mil m 3 vody, roztálo tedy p ibližn 75% sn hu na povodí VD Husinec. Pr b h povodn na VD Husinec v grafické podob je uveden v p íloze ZÁVOD BEROUNKA Povodí Berounky bylo lednovými povodn mi zasaženo nejvíce ze všech díl ích povodí ve správ státního podniku Povodí Vltavy, emuž odpovídá i po et zasažených 13

15 vodních d l. Krom oteplení a následného tání sn hu se zde projevily i významné srážkové úhrny, které zasáhly p evážnou ást povodí Berounky VODNÍ DÍLO LU INA V pr b hu povod ové epizody byly na p ítoku do nádrže zaznamenány dv vlny. První s kulmina ním pr tokem 7,8 m 3.s -1 (Q 1 Q 2 ) dne 8.1. v hod, druhá pak ve hod s kulmina ním pr tokem 17,8 m 3.s -1 (cca Q 5 ). Již v reakci na prognózy HMÚ byly postupn zvyšovány odtoky z nádrže základovými výpustmi. První manipulace byla provedena 4.1. v 8.00 hod z 1,46 m 3.s -1 na 2,55 m 3.s -1. O den pozd ji, 5.1. ve hod, byl pak odtok navýšen na 3,55 m 3.s -1. Tento odtok byl udržován po dobu první vlny. Ihned po jejím odezn ní a vyhodnocení nových prognóz HMÚ a zásob vody ve sn hu byl 10. ledna v hod a hod odtok postupn navýšen na 6,71 m 3.s -1. Dne v hod byl odtok zvýšen na 8,43 m 3.s -1 (). Maximální zaznamenaný odtok z VD Lu ina byl 8,8 m 3.s -1 dne 11. ledna mezi hod a hod. D vodem pro tuto manipulaci bylo op tovné uvoln ní prostoru nádrže a možnost následného snížení odtoku v dob druhé vlny p i kulminaci menších p ítok Mže pod VD (Bílý potok) a zabrán ní tak vyb ežení v intravilánu m sta Tachov. Tato situace nastala v hod, kdy byl odtok snížen o tém 3 m 3.s -1 na 5,69 m 3.s -1. O 22 hodin pozd ji, ve hod, byl odtok op tovn navýšen na 7,74 m 3.s -1. Díky této manipulaci nedošlo na území Tachova k vyb ežení vody z koryta a žádnému ohrožení nemovitostí. Vzhledem k vývoji situace v povodí VD Hracholusky a p íznivé situaci na VD Lu ina byla provedena manipulace za ú elem maximálního snížení kulmina ního pr toku na Mži (p ítoku do VD Hracholusky v dob p edpokládané kulminace), kdy byl dne v 6.45 hod odtok snížen p ibližn o 6 m 3.s -1 na dobu 12 hodin na hodnotu 1,46 m 3.s -1 a poté navýšen na 3,77 m 3.s -1. V pr b hu celé epizody byly v povodí nádrže nam eny srážkové úhrny p esahující v sou tu 40 mm (srážkový úhrn na VD Lu ina za zkoumané období 41,8 mm). Zásoba vody ve sn hu se snížila z 11,4 mil. m 3 (3.1.) na 0,6 mil. m 3 (17.1.). Po celou dobu byl odtok udržován pod hodnotou neškodného odtoku (9,0 m 3.s -1 ), hladina v nádrži nep ekro ila úrove max. kóty zásobního prostoru. V období od do vystoupala hladina o 3,67 m a v nádrži bylo zachyceno celkem 1,88 mil. m 3. Podrobný pr b h hladiny v nádrži, p ítoku do nádrže a odtoku je uveden v p íloze

16 3.3.2 VODNÍ DÍLO HRACHOLUSKY Povode v lednu 2011 byla na VD kulmina ním p ítokem i svým celkovým objemem v bec nejvyšší v historii VD (od za átku výstavby v roce 1959). Byla zap í in na táním velkého množství sn hu v kombinaci s výrazným n kolikadenním oteplením a pom rn intenzivními deš ovými srážkami (zejména pak v pr b hu druhé vlny). Sníh se v povodí nádrže za al akumulovat již na p elomu listopadu a prosince. Maximální množství vody akumulované ve sn hové pokrývce bylo v celém povodí nádrže VD Hracholusky (v etn povodí nádrže VD Lu ina) zaznamenáno dle údaj HMÚ ke dni a to 115 mil. m 3 (odpovídá odtokové výšce cca 71 mm). V povodí Mže leželo p ed nástupem povodn v nižších polohách asi cm sn hu, v zónách okolo 500 m n.m. okolo 40 cm a na h ebenech eského a Slavkovského lesa cm sn hu. V pr b hu podzimu roku 2010 po ukon ení rekrea ní sezóny (zá í) byla standardn snižována hladina v nádrži VD Hracholusky a ke konci listopadu byl v zásobním prostoru uvoln n objem 7,5 mil. m 3. V reakci na postupné zvyšování zásoby vody ve sn hové pokrývce v povodí Mže od konce listopadu 2010 byla nádrž VD Hracholusky postupn v pr b hu prosince prázdn na a do konce roku 2010 v ní bylo uvoln no dalších tém 9,0 mil. m 3 volného prostoru (pokles o 3,4 m). K dalšímu p edvypušt ní došlo ihned na po átku ledna 2011 a do nástupu první povod ové vlny bylo uvoln no dalších 2,5 mil.m 3. P ed nástupem povod ové vlny bylo v nádrži k dispozici tém 19,0 mil. m 3 (60%) volného zásobního prostoru, dále celá volná retence (z toho 2,5 mil. m 3 pln ovladatelných a dalších 3,0 mil.m 3 áste n neovladatelných nicmén pod kótou 355,40 m n.m., kdy lze ješt pln garantovat maximální odtok z nádrže do 55 m 3.s -1 ). Celkem tedy bylo v nádrži p ed povodní k dispozici asi 25 mil. m 3 volného prostoru a rezerva v podob možného navýšení odtoku až na hodnotu neškodného odtoku. Výrazná zm na charakteru po así nastala 7. ledna, kdy teploty vystoupaly nad bod mrazu a zp t pod nulu neklesaly prakticky nep etržit až do 17. ledna. Pr m rná teplota za toto období inila asi + 3 až + 5 C, denní maxima dosahovala až nad + 10 C. V povodí Mže spadlo v pr b hu celé povod ové epizody 25 až 65 mm (maximum zaznamenala automatická srážkom rná stanice Lesná) výhradn deš ových srážek. V tší ást z toho až p i druhé vln, což spolu s vysokými teplotami znamenalo rychlé vzestupy hladin na všech tocích v povodí. B hem první vlny oblevy odtálo v povodí nádrže do 10 % zásob vody ve sn hové pokrývce, na emž se podílel zejména úbytek v níže položených partiích povodí. Ve vyšších polohách (nad cca m n.m.) z staly zásoby vody ve sn hu i po první vln oblevy prakticky identické a projevila se zde výrazná reten ní schopnost vysoké sn hové pokrývky. 15

17 V reakci na up esn nou meteorologickou p edpov pro období první vlny, která avizovala mírné oteplení a úhrny srážek mezi mm na období od 7.1. do 10.1., byl navýšen odtok z nádrže dne 5.1. na 20 m 3.s -1, 7.1. na 25 m 3.s -1 a 8.1. na 30 m 3.s -1. V pr b hu první povod ové vlny kulminoval p ítok do nádrže dne 9.1. okolo poledne p i pr toku 67 m 3.s -1. Ve stejný den byl odtok navýšen na 40 m 3.s -1 a následující den až na hodnotu t sn pod hranicí neškodného odtoku pro zimní období, tedy t sn pod 55 m 3.s -1. Kulminace první vlny byla pom rn plochá, s n kolika vrcholy zp sobenými denním chodem teploty a srážkami. Až do po átku druhé vlny však neklesl p ítok do nádrže, i p es n kolikadenní bezesrážkové období a také ochlazení, pod hodnotu neškodného odtoku z nádrže a ta se tak mírn plnila. V pr b hu probíhající první povod ové vlny se již ada p edpov dních model a materiál ( HMÚ ale i zahrani ních meteorologických služeb) za ala shodovat na tom, že po p echodném ochlazení dojde k op tovné a ješt výrazn jší oblev, navíc v kombinaci s vydatnými deš ovými srážkami s predikovanými úhrny na severozápad R okolo mm. Další rozhodnutí o manipulacích (další navýšení odtoku) v reakci na tyto prognózy meteorologických služeb (v etn zahrani ních) nebylo však možné po 9.1. p ijmout, odtok z nádrže byl již udržován na maximální povolené hodnot pro zimní období. Navýšení odtoku na maximální povolenou hodnotu bylo dispe inkem Povodí Vltavy, státní podnik zahájeno více než 48 hodin p ed vydáním oficiální výstrahy SIVS ( HMÚ) na stupe povod ové ohrožení pro druhou vlnu. První oficiální výstraha SIVS na druhou povod ovou vlnu byla vydána dne v hod. (stupe pohotovost) na stupe ohrožení pak dne v hod. (následn up esn na a 14.1.). Následn byl až do noci ze na udržován ovladatelný odtok z nádrže okolo hodnoty neškodného odtoku. Dne po 16. hod. byla odstavena turbina malé vodní elektrárny, a to na žádost provozovatele, aby pot ebné práce nemusely být provád ny v noci, kdy byl p edpoklad nastoupání hladiny k hran šachtového p elivu. Odtok byl následn realizován pouze výpustmi. Ve hod. byl v souladu s manipula ním ádem (hladina nad kótou 354,50 m n.m.) navýšen odtok (kombinací spodních výpustí a bo ního p elivu) na hodnotu 67 m 3.s -1. Po nastoupání hladiny na úrove hrany šachtového bezpe nostního p elivu dne v 0.45 hod. došlo k postupnému uzavírání spodních výpustí a k nár stu odtoku p es oba bezpe nostní p elivy. Docházelo k další transformaci povod ové vlny v rámci neovladatelného reten ního prostoru nádrže. Maximální p ítok do nádrže dosáhl hodnoty 248 m 3.s -1 (Q 20 Q 50 ) dne okolo hod. a odtok kulminoval spole n s hladinou na hodnot 144 m 3.s -1 (Q 5 Q 10 ) dne v hod. Hladina v nádrži kulminovala na kót 356,06 m n.m. 16

18 Manipulace probíhaly po celou dobu povodn v souladu s manipula ním ádem p ípadn v souladu s mimo ádnou manipulací na ízenou a povolenou povod ovou komisí Plze ského kraje (na základ doru ené žádosti zástupc zem d lc za ú elem rychlejšího stáhnutí vody z inunda ního území zp t do koryta zabrán ní v tších škod na plodinách). Tato manipulace byla zahájena na poklesové povod ové v tvi dne v 8.00 hod. a to tak, že byl skokov manipulací snížen odtok ( áste ným vzty ením klapky na bo ním p elivu) p ibližn na hodnotu neškodného odtoku (55 m 3.s -1 ). asov byla manipulace naplánována tak, aby již nedošlo k op tovnému neovladatelnému p ekro ení této hodnoty. V rámci mimo ádné manipulace došlo k do asnému zastavení prázdn ní reten ního prostoru nádrže a vystoupání hladiny o 13 cm z kóty 355,54 na 355,67 m n.m. (tedy 40 cm pod maximální hladinu dosaženou v pr b hu kulminace povodn ve er 15.1.). P i souhlasu povod ového orgánu s provedením mimo ádné manipulace byla zohledn na aktuální meteorologická a hydrologická prognóza HMÚ (nástup mrazového období bez rizika další povod ové vlny). V pr b hu celé povodn v povodí nádrže odtálo 96 % veškeré zásoby vody obsažené ve sn hové pokrývce z toho nejv tší ást v období mezi až Zbytky sn hu z staly izolovan pouze v nejvyšších partiích povodí. S ohledem na celkové množství sn hu se jedná o událost výjime nou. Celkový objem vypadlých deš ových srážek a vody z roztáté sn hové pokrývky, který se p i povodni zapojil do odtoku, se dle odhadu pracovník státního podniku Povodí Vltavy pohyboval okolo 150 mil. m 3. Objem povod ové vlny na p ítoku do nádrže vodního díla Hracholusky byl vyhodnocen p ibližn na mil.m 3. Odtokový sou initel se tak pohyboval na vysoké úrovni mezi %. Nádrž zachytila celkem 27 mil. m 3 vody (p i vzestupu hladiny celkem o 8 metr ), snížila hodnotu kulmina ního pr toku na Mži pod hrází o 104 m 3.s -1 a pozdržela kulminaci Mže v úseku pod hrází o 26 hodin. Bylo tak zabrán no výrazn vyšším škodám na majetku v obcích pod hrází VD i v samotné Plzni, kde mezitím odkulminovaly a zna n poklesly pr toky v Radbuze, Úhlav i Úslav. Pozitivní ú inek sehrálo i v srpnu 2010 dokon ené protipovod ové opat ení na Berounce (povod ový pr leh) v oblasti Roudné. Povode tak díky existenci VD Hracholusky, realizovanému protipovod ovému opat ení a operativním mimo ádným manipulacím na VD eské Údolí na Radbuze prakticky v bec nezasáhla nejohrožen jší a nejníže položenou m stkou ást Plzn Roudnou, tak jako tomu bylo nap íklad p i velmi obdobné povodni v lednu roku Na st edním a dolním toku Berounky se zvýšený odtok z VD Hracholusky projevil pouze zpomalením poklesu, hlavní kulminace nastala již v p edstihu a byla zp sobena p ítoky z neovladatelných ástí povodí. V samotné Plzni Berounka kulminovala p i v d sledku zvýšeného odtoku z VD Hracholusky netypicky pozd ji než níže položené profily (Liblín, Zbe no, Beroun). Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze

19 3.3.3 VODNÍ DÍLO ESKÉ ÚDOLÍ VD eské Údolí bylo p ed p íchodem povod ové epizody v tzv. zimním režimu provozu, kdy je odtok z nádrže realizován p epadem p es nehrazený p eliv p i hladin cca 310,90 m n.m. Narozdíl od v tšiny ze sledovaných profil byla na Radbuze na eském Údolí první vlna v tší nežli druhá vlna. Kulmina ní pr tok první povod ové vlny dosáhl dne 9.1. v hod hodnoty 81,3 m 3.s -1 (Q 2 Q 5 ). Tomu však p edcházela série manipulaci od 9. ledna 3.50 hod do 9.ledna hod, kdy byly postupn p izvedávány klapky a udržován tak odtok z nádrže v souladu s M na hodnot cca 45 m 3.s -1 (). Vlivem toho došlo k napln ní zásobního prostoru až na kótu 313,47 m n.m. Maximální pr tok p i druhé vln byl ovlivn n mimo ádnou manipulací. P irozená kulminace nastala okolo 7.00 hod na hodnot 70,6 m 3.s -1. Poté byla zahájena mimo ádná manipulace (Na ízení povod ové komise Plze ského kraje,.j. PKPK/1/11 ze dne ) za ú elem maximálního snížení kulmina ního pr toku Berounky v profilu Plze Bílá Hora, která spo ívala v navýšení odtoku z VD nad aktuální p ítok, maximáln však do hodnoty 73 m 3.s -1 (), a dodržení limitu TBD pro pokles hladiny v nádrži (25 cm za den). Postupným skláp ním klapek byl udržován odtok cca 70 m 3.s -1 (maximální hodnota pr toku 71,7 m 3.s -1 byla zaznamenána v hod) a následným p izvednutím hradících konstrukcí byl snížen odtok na hodnotu m 3.s -1. Poslední manipulace byla provedena v 6.45 hod z 45,7 m 3.s -1 na 41,1 m 3.s -1 a poté následovalo samovolné vyrovnání odtoku s p ítokem. Dále je na míst uvést i mimo ádnou manipulaci, která byla na ízena povod ovou komisí Plze ského kraje pod.j. PKPK/2/11 dne a jejímž ú elem bylo umožnit provedení nutné vizuální kontroly založení stojin mostu v ulici Jate ní p es eku Berounku v oblasti inunda ního pr lehu za ú elem ov ení bezpe nosti a stability konstrukce provizorního mostu. Tato manipulace byla, soub žn s obdobnou manipulací na VD Hracholusky, provedena v dob od hod do hod snížením odtoku z VD na hodnotu 1,05 m 3.s -1. Poté op t pokra ovalo prázdn ní zásobního prostoru nádrže na zimní režim. Pr b h hlavních provozních veli in viz graf VODNÍ DÍLO NÝRSKO V povodí vodního díla Nýrsko se lednová povod ová epizoda neprojevila tak výrazn, jako na st edním a dolním toku Úhlavy nebo na sousedních povodích Radbuzy a Úslavy. áste n byla tato situace zp sobena pomalejším táním sn hové pokrývky ve vyšších nadmo ských výškách. I p es výrazné úhrny deš ových srážek, jejichž celkové úhrny dosáhly na hrani ním h ebenu tém 100 mm, docházelo ve vyšších polohách p evážn k zasakování do sn hové vrstvy, která na h ebenech dosahovala p ed povodní mocnosti až 18

20 100 cm. Teploty se ve druhém a t etím lednovém týdnu vyšplhaly výrazn nad nulu i v nadmo ských výškách nad 1000 m n.m. Na srážkom rné stanici Špi ák Rozvodí (1160 m n.m.) byla nam ena teplota nad bodem mrazu nep etržit od 7. do a poté od 13. do s maximem + 5,7 C resp. + 7,5 C. P ímo na VD Nýrsko byly kladné teploty nep etržit v období od 6. do 17.1., p evážn v intervalu + 3 až + 9 C. V uvedeném období se vyskytovaly pouze deš ové srážky s celkovými úhrny na VD Nýrsko 35 mm a na stanici Špi ák Rozvodí až 97 mm ( ). Denní maximum 45 mm zde bylo nam eno T ídenní suma pak inila 79 mm v období od 13. do 15. ledna. Na za átku ledna se v povodí VD Nýrsko nacházelo p ibližn 7,8 mil. m 3 vody ve sn hové pokrývce. Pr m rná odtoková výška byla necelých 100 mm. Vodní hodnota v jednotlivých zónách inila od 50 mm na VD Nýrsko, po 90 mm na Hojsov Stráži, mm na Špi áku a mm v h ebenových partiích. B hem první vlny oteplení odtálo p ibližn 1,8 mil. m 3 vody ze sn hu, což se na p ítocích projevilo pouze mírným nár stem pr tok. Celkový max. p ítok do nádrže byl cca 4 m 3.s -1. Z nádrže odtékalo v tomto období 1,7 m 3.s -1, hladina vody v nádrži jen velmi pozvolna stoupala. Z d vodu další nep íznivé p edpov di byl upraven odtok navýšením na 3,5 m 3.s -1. Hladina v nádrži pozvolna klesala až na kótu 519,34 m n.m. Volný zásobní a reten ní prostor do p ekro ení kóty, kdy již nelze garantovat neškodný odtok byl 5,3 mil. m 3 a umož oval bezpe né zachycení p ípadné povod ové vlny i p i výrazn jším tání a vyšších srážkových úhrnech. B hem druhé vlny oblevy došlo k dalšímu výraznému tání sn hové pokrývky (ubylo až 3 mil. m 3 vody ve sn hu), prakticky až do nadmo ských výšek m n.m. se vyskytovala již pouze nesouvislá sn hová pokrývka. Reakcí na výrazné tání a deš ové srážky bylo zvýšení pr tok, do nádrže p itékalo v kulminaci 8,6 m 3.s -1 (14.1. ve 12 hodin). Jednalo se o p ibližn o jednoletý p ítok. Hladina vody v nádrži vystoupala o 84 cm na kótu 520,18 m n.m, vodní dílo zachytilo objem 1,05 mil.m 3 vody. Odtok z VD nebyl dále navyšován, aby nedocházelo ke zhoršování situace na st edním toku Úhlavy. Reten ní prostor nádrže nebylo pot eba využít. Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze VODNÍ DÍLO KLABAVA V pr b hu povod ové epizody byly na p ítoku do nádrže zaznamenány dv vlny. P i obou událostech vystoupala hladina na bezpe nostní p eliv. V prvním p ípad však nedošlo k p ekro ení neškodného odtoku Q neš = 35 m 3.s -1. Klabava kulminovala na odtoku z VD dne 9. ledna v 0.10 hod. na hodnot 21,4 m 3.s -1 (cca Q 1 ), p i druhé vln pak v 8.20 hod p i 19

21 pr toku 42 m 3.s -1 (52,6 m 3.s -1 dle záznamu limnigrafické stanice nutná revize m rné k ivky limnigrafu). V pr b hu celé povod ové epizody bylo na VD Klabava manipulováno se základovými výpustmi dle M za ú elem bezpe ného p evedení zvýšených pr tok nádrží. Vyhodnocením maximální dosažené hladiny v nádrži a záznamu limnigrafické stanice na odtoku z VD bylo zjišt no, že m rná k ivka p i vyšších stavech nadhodnocuje. Proto byla hodnota kulmina ního odtoku p ezkoumána a p ehodnocena dle m rné k ivky bezpe nostního p elivu na již zmín nou hodnotu 42 m 3.s -1. V pr b hu celé epizody byly v povodí nádrže nam eny srážkové úhrny p esahující v sou tu 20 mm (srážkový úhrn na VD Klabava za zkoumané období 21,7 mm). Zásoba vody ve sn hu se b hem první události snížila z 16,5 mil. m 3 (3.1.) na 10,5 mil. m 3 (10.1.). Po druhé vln byla zásoba vody ve sn hu v povodí VD Klabava prakticky nulová. Pr b h hlavních provozních veli in viz graf VODNÍ DÍLO ŽLUTICE Povode v lednu 2011, kulmina ním p ítokem t etí nejvyšší v historii VD Žlutice, byla zap í in na táním velkého množství sn hu, který v této zimní sezón napadl nezvykle brzy, již na konci listopadu a b hem první poloviny prosince. Severozápad povodí Berounky, tedy i povodí nad VD Žlutice, byl zasažen vysokými srážkovými úhrny již na konci listopadu. Maximální zásoba vody ve sn hové pokrývce inila více než 22 mil. m 3, pr m rná odtoková výška byla p es 100 mm. Stejn jako na povodí nad VD Hracholusky i zde nastala výrazná zm na po así 7. ledna, kdy teploty vzrostly nad bod mrazu a zp t pod nulu neklesaly až do 17. ledna. Pr m rná teplota za toto období inila + 4 C, maximum bylo nam eno na VD Žlutice dne 14.1., a to 9,5 C. Srážkové úhrny se pohybovaly za celé období od 10 do 30 mm (úhrn na VD 15,8 mm), v pramenných oblastech povodí mm. Jednalo se pouze o srážky deš ové. B hem první vlny oteplení odtálo p ibližn 2,5 mil. m 3 vody ze sn hu, což se na p ítocích do VD projevilo nár stem pr tok v kulminaci 10. ledna po p lnoci p i 17,6 m 3.s -1 tedy na úrovni cca Q 2. Z nádrže odtékalo již od 8.1. cca 8,0 m 3.s -1 (nedošlo k p ekro ení neškodného odtoku), tedy odtok odpovídající maximální kapacit základových výpustí. Hladina vody v nádrži zvolna stoupala, b hem první povod ové vlny o 1,4 m na kótu 506,78 m n.m. První povod ová vlna i následný pokles p ítoku (v sedle mezi ob ma vlnami 8 m 3.s -1 ) nedovolil již op tovné prázdn ní nádrže. Hladina v nádrži se p esto pohybovala v zásobním prostoru. Od ovšem p išlo druhé výrazné oteplení spolu s nezanedbatelnými deš ovými 20

22 srážkami, které výrazn urychlily odtávání sn hu. Odtokový koeficient se oproti první vln výrazn zvýšil a již v ranních hodinách za al prudce stoupat p ítok do nádrže. Kulminace p ítoku nastala 14. ledna v 18 hodin na hodnot 48,4 m 3.s -1, jednalo se o p ítok s odbou opakování let. Již po poledni téhož dne došlo k nastoupání hladiny na úrove hrany bezpe nostního p elivu 507,95 m n.m., postupn byly uzavírány spodní vypusti a ve 14 hodin nastal odtok p es p eliv, transformace vlny nadále probíhala v reten ním prostoru. Díky stále stoupajícímu p ítoku došlo k rychlému dosažení a p ekro ení neškodného odtoku 9 m 3.s -1 a už po 18. hodin byl dosažen 3. SPA na odtoku z VD. Kulminace hladiny vody v nádrži a také odtoku z nádrže byla dosažena 15. ledna ve 2 hodiny v noci na kót 508,48 m n.m (výška hladiny nad hranou p elivu 53 cm) p i odtoku 31,2 m 3.s -1 (Q 5 ). Hladina vody v odpadním koryt zp tn zatopila vstup do komunika ní chodby, u vstupního portálu do výše p ibližn 100 cm. Díky v asn provedeným opat ením (zapytlování) a za velkého úsilí obsluhy VD nedošlo k zatopení injek ní štoly ani strojovny. S dostate ným p edstihem byla preventivn vyklizena technika a za ízení staveništ dodavatelské spole nosti provád jící reinjektáž t snící clony v injek ní chodb. Byl vypnut p ívod el. energie do hráze a i proto nedošlo k významn jším škodám na za ízení a objektu hráze VD. Hladina vody v nádrži vystoupala p i druhé vln o dalších 1,7 m, nádrž zachytila objem 2,5 mil. m 3 vody. Objem obou povod ových vln nad neškodným odtokem (9 m 3.s -1 ) inil 6,66 mil. m 3 vody. B hem povod ové epizody roztál prakticky veškerý sníh vyjma nejvyšších poloh nad m n.m., zásoba vody ve sn hu se snížila na pouhých 1,6 mil.m 3. V povodí nádrže tedy odtálo 93 % veškerých zásob vody akumulovaných ve sn hové pokrývce. Nádrž áste n ztransformovala velmi objemnou povod ovou vlnu, konkrétn kulmina ní p ítok byl snížen o 35 % a došlo i k jejímu asovému opožd ní (o 9 hodin). Na st ední a dolní St ele tak nedošlo ke st etu povod ové vlny z horní ásti povodí a povod ové vlny zp sobené p ítoky z neovladatelné ásti povodí pod hrází VD (Borecký potok, Velká a Malá Trasovka, Man tínský potok, Mladotický potok, Kralovický potok a další). Transformace povod ové vlny je graficky znázorn na v p íloze VODNÍ DÍLO KLÍ AVA Na celém povodí VD Klí ava se v prvním lednovém týdnu vyskytovala souvislá sn hová pokrývka v pr m rné výšce 20 cm. Vodní hodnota sn hu se pohybovala v rozmezí 21

23 40 až 60 mm. Celkový odhad zásoby vody ve sn hové pokrývce v celém povodí inil zhruba 4 mil.m 3 vody. Jako na ostatním území povodí Berounky i zde došlo k výrazné oblev na konci první lednové dekády, kdy teploty dosahovaly kladných hodnot a spolu se srážkovou inností (5 10 mm za 3 dny) nastalo postupné odtávání sn hu a nastal mírný vzestup pr tok na p ítocích do vodního díla. P ítoky se pohybovaly do 1,5 m 3.s -1, hladina se v tomto období nacházela na úrovni 292,60 m n.m. Z d vodu další nep íznivé p edpov di bylo p istoupeno k mírnému navýšení odtoku na 1,4 m 3.s v dopoledních hodinách. Výrazné oteplení podporované srážkovou inností zap í inilo další nár st p ítoku již b hem noci ze 12. na 13. ledna. Teploty se v následujících t ech dnech vyšplhaly až k hodnotám + 10 C, v noci neklesaly pod + 3 C. Nam ený t ídenní srážkový úhrn inil 18,3 mm (srážkom r na VD). Kulmina ního p ítoku 8,5 m 3.s -1 bylo dosaženo v 10 hodin, jednalo se zhruba o pr tok s dobou opakování 1 až 2 roky. O hodinu pozd ji byl navýšen odtok z vodního díla na 3,7 m 3.s -1, bylo dosaženo úrovn na odtoku z VD. Stále se však jednalo o neškodný odtok. Postupn docházelo k pln ní zásobního prostoru. Následn bylo dosaženo hranice reten ního prostoru 293,70 m n.m v hodin. Maximální hladiny vody nádrži 294,20 m n.m. bylo dosaženo v 7 hodin. Poté již nastal velmi pozvolný pokles hladiny a v dopoledních hodinách mohl být odtok op t snížen na hodnotu 1,8 m 3.s -1. V nádrži bylo zachyceno 0,82 mil. m 3 vody, hladina vystoupala o 1,6 m, 40 cm pod hranu p elivu. K zachycení povod ové vlny byl využit i reten ní prostor nádrže, p esn 50 cm. Grafické znázorn ní p ítoku, odtoku a pohybu hladiny vody v nádrži je p ehledn znázorn n v p íloze VODNÍ DÍLA LÁZ, PILSKÁ A OBECNICE Na vodních dílech ve vojenském prostoru Brdy se první vlna oteplení doprovázená srážkami projevila jen velmi málo. K výrazn jšímu zvýšení p ítok do nádrží došlo až p i druhé epizod s nástupem Postupným navyšováním odtok manipulacemi se spodními výpustmi byly zvýšené p ítoky pln transformovány uvoln ným zásobním prostorem nádrže. Na žádném z uvedených vodních d l nep ekro il odtok z nádrže neškodný pr tok. Hodnoty kulmina ních p ítok byly vyhodnoceny bilan n z nam ených úrovní hladin a zaznamenaných odtok z nádrží. Na VD Láz byl zaznamenán kulmina ní p ítok ve hod o hodnot 2,37 m 3.s -1. Maximální odtok z nádrže byl 0,86 m 3.s -1. Hladina v nádrži vystoupala od

24 do o 1,33 m. V nádrži tak bylo zachyceno 176,6 tis. m 3 vody. Celkový srážkový úhrn nam ený na VD Láz od 6.1. inil 38,8 mm, z toho celých 26,1 mm p i druhé vln. Na VD Pilská byl zaznamenán kulmina ní p ítok ve hod o hodnot 1,73 m 3.s -1. Maximální odtok z nádrže byl 0,30 m 3.s -1. Hladina v nádrži vystoupala v pr b hu epizody o 1,41 m. V nádrži tak bylo zachyceno 262,7 tis. m 3 vody. Celkový srážkový úhrn nam ený na VD Pilská od 6.1. inil 45,6 mm, z toho celých 30,8 mm p i druhé vln. Na VD Obecnice byl stanoven kulmina ní p ítok o hodnot cca 2,3 m 3.s -1 dne okolo hod. Hladina v nádrži dosáhla okolo hod úrovn bezpe nostního p elivu a zárove i maximální kóty zásobního prostoru (564,55 m n.m.). Maximální dosažená hladina 564,56 m n.m. (p epadový paprsek 0,01 m) pak byla pozorována v hod. Maximální odtok z nádrže, který byl realizován kombinací odtoku spodní výpusti (0,68 m 3.s -1 ) a bezpe nostního p elivu, m l hodnotu cca 0,8 m 3.s -1. Celkový srážkový úhrn nam ený na VD Obecnice od 6.1. inil 34,8 mm, z toho celých 23,3 mm p i druhé vln. Pr b h hlavních provozních veli in viz grafy VODNÍ DÍLA ZÁSKALSKÁ A DRÁTENÍK V pr b hu povod ové epizody byly na p ítocích do nádrží zaznamenány dv vlny. Zvýšené p ítoky jsou na obou vodních dílech p evád ny bezpe nostním p elivem, resp. bezpe nostním p elivem v kombinaci s p epadem i p es nový sdružený objekt na VD Dráteník. V pr b hu první vlny bylo na VD Záskalská dosaženo kulmina ní hladiny 448,92 m n.m. ( hod.) odtok 1,96 m 3.s -1, na VD Dráteník 416,90 m n.m. ( hod.) odtok 2,06 m 3.s -1. P i druhé vln bylo VD Záskalská dosaženo kulmina ní hladiny 448,95 m n.m. ( hod) odtok 3,12 m 3.s -1 (cca Q 1 ), na VD Dráteník 416,95 m n.m. ( hod.) odtok 3,19 m 3.s -1 (Q 1 ). Dle m ení hrázného spadlo na VD Záskalská v pr b hu celé epizody 25,4 mm srážek. 3.4 ZÁVOD DOLNÍ VLTAVA Z vodních d l ve správ závodu Dolní Vltava byla p i povodni využita nejvíce Vltavská kaskáda, p edevším VD Orlík (viz. kap ). Dále byly zaznamenány zvýšené p ítoky do nádrže Švihov na Želivce. Ostatní vodní díla nebyla povod ovou situací zasažena tak, aby se významn jším zp sobem projevil jejich vliv na pr b h povodn. 23

25 3.4.1 VODNÍ DÍLO ŠVIHOV Zásoba vody ve sn hu na povodí VD Švihov ke dni 3.1. inila dle m ení ze stanic rozmíst ných na povodí a výpo t provedených HMÚ 49,8 mil m 3.s -1, b hem následujícího týdne docházelo k pozvolnému odtávání sn hu a k 10.1.byla zásoba vody na povodí 32,1 mil m 3.s -1, což odpovídá odtokové výšce z povodí 27,2 mm. V následujících dnech došlo k prudkému oteplení a odtání zbylého sn hu, takže p i dalším m ení se již na povodí žádný sníh nevyskytoval. První, pozvolná vlna tání, se na p ítocích nijak významn neprojevila. První významn zvýšené p ítoky do nádrže byly zaznamenány dne v dopoledních hodinách. Zvýšení odtoku z nádrže bylo provedeno n kolikrát již p ed nástupem hlavní povod ové vlny a to z 9,4 m 3.s -1 nejprve na 10,6 m 3.s -1, poté na 12,2 m 3.s -1 následn na cca 20 m 3.s -1. Po odezn ní kulminace povodn byl odtok snížen na 15,2 m 3.s -1. Nejvyšší odtok z nádrže inil 21 m 3.s -1 a následoval n kolik hodin po zaznamenání kulmina ního p ítoku do nádrže. Ten byl dosažen v 1.00 a jeho hodnota inila 43,2 m 3.s -1. Hladina vystoupala z po áte ní úrovn 376,1 m n.m. na úrove cca 376,70 m n.m., kde byla následujících n kolik dní po povodni udržována, resp. pozvolna stoupala. Toto je také d vodem, pro nebyla uvedena maximální kóta dosažená p i povodni. Podrobný pr b h hladiny v nádrži, p ítoku do nádrže a odtoku je uveden v p íloze VLTAVSKÁ VODNÍ CESTA Na všech pohyblivých jezech Vltavské vodní cesty byla p ed p íchodem povodn normální provozní situace a všechny manipulace v pr b hu povodn probíhaly dle platných manipula ních ád. Popis zastavení resp. obnovení plavby na Vltavské vodní cest je podrobn uveden v kapitole TECHNICKO BEZPE NOSTNÍ DOHLED (TBD) V pr b hu povodn v lednu byl na zasažených vodních dílech (Žlutice, Klabava, Hracholusky, eské Údolí) provád n technickobezpe nostní dohled v souladu s platnými programy TBD a dle aktuálních pokyn hlavních pracovník TBD v závislosti na vývoji hydrologické situace. S ohledem na áste né zatopení komunika ní chodby vzdutou vodou z odpadního koryta nastal na VD Žlutice podle platného programu TBD v hod. první stupe 24

26 povod ové aktivity z hlediska nebezpe í vzniku zvláštní povodn. P i mimo ádných kontrolních m ení a obch zkách za ú asti obsluhy vodního díla a hlavního pracovníka TBD Povodí Vltavy, státní podnik nebyl zaznamenán žádný nep íznivý jev, který by ovliv oval bezpe nost vodního díla. První stupe povod ové aktivity z hlediska nebezpe í vzniku zvláštní povodn skon il po snížení hladiny v odpadním koryt za vývarem v pond lí v ranních hodinách. Ve zpráv z mimo ádné prohlídky z VD Žlutice z, která byla provedena v souladu s 84 odst. 1 písm. j) zákona. 254/2001 Sb, o vodách, hlavní pracovníci TBD pov ené organizace Vodní díla TBD a.s. a Povodí Vltavy, s.p. konstatují, že t leso hráze a funk ní objekty jsou nadále bezpe né a provozuschopné. P íslušní hlavní pracovníci TBD pov ené organizace Vodní díla TBD a.s. a hlavní pracovník TBD Povodí Vltavy, státní podnik dle operativní dohody provedli kontrolní prohlídky i na vodních dílech Hracholusky, Klabava a eské Údolí. Lze konstatovat, že po pr chodu povodn jsou vodní díla zasažená povodní v bezpe ném stavu a provozuschopná. 4. PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH Zvýšenými vodními stavy byly zasaženy nejvíce toky v povodí Berounky, mén pak toky v povodí horní a dolní Vltavy. Na tocích a vodních dílech ve správ Povodí Vltavy, státní podnik byly p ed nástupem povodn i b hem ní provád ny zabezpe ovací práce, které jsou dány zákonnými povinnostmi správc významných vodních tok. Podrobný pr b h vodních stav a pr tok na limnigrafických stanicích je uveden v p íloze OBLAST POVODÍ HORNÍ VLTAVY POVODÍ LUŽNICE HP až Touto povod ovou událostí bylo zasaženo jak celé povodí Nežárky, tak i st ední a dolní tok Lužnice. Povode prob hla v jedné vln. Na Nežárce došlo na celém jejím toku k p ekro ení. Nikde na toku Nežárky nedošlo k vyb ežení do zástavby. Došlo pouze k lokálnímu vyb ežení do p ilehlého inunda ního území luk a polí. 25

27 Na dolním toku Lužnice v Bechyni byl nejvýrazn jší vzestup zp soben zejména p ítokem z pravostranných p ítok Lužnice na Táborsku a Milevsku, kdy byly zásoby sn hu nejv tší a následn zde byla nejintenzivn jší srážková innost. V profilu Bechyn došlo k p ekro ení 3. SPA. Kulminace byla ve p i pr toku 341 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 2-5. Na Lužnici v Bechyni došlo vlivem zvýšených pr toku k uvoln ní ledových ledových celin z jezových zdrží a zamrzlých ástí proudnice. Tyto ledy se daly do pohybu a v Kolod jích nad Lužnicí došlo k jejich nahromad ní a krátkodobému vyb ežení vody. Manipulacemi na VD Ko ensko byly ledové bariéry uvoln ny. V Klenovicích na Lužnici došlo zejména vlivem dotoku vody z Nežárky k p ekro ení. Kulminace byla v 1.00 p i pr toku 230 m 3.s -1. Kulmina ní pr tok byl Q 1-2. Na ernovickém potoce v profilu Tu apy došlo také k p ekro ení. Kulminace byla ve p i pr toku 7 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok <Q 1. V povodí Smutné došlo na celém jejím toku a jejích p ítocích k dosažení povod ových aktivit. Na horním toku v Božeticích došlo k intenzivnímu vzestupu hladin. Kulminace byla ve p i pr toku 28 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 5. Na Milevským potoce v profilu Milevsko došlo k p ekro ení. Kulminace byla v 5.20 p i pr toku 9,7 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok Q 2-5. Pod soutokem Smutné a Milevského potoka došlo v profilu Rataje k p ekro ení. Kulminace byla ve p i pr toku 28 m 3.s -1. Hydrologicky odpovídal pr tok <Q 2. Na toku Smutné došlo nedošlo k zaplavení zástavby, došlo pouze k lokálnímu vyb ežení do inunda ního území POVODÍ OTAVY HP až Otava byla zasažena povod ovou událostí jen okrajov. P ed p íchodem oteplení byly na n kolika místech Otavy vytvo eny ledové zácpy a náp chy. Postupným oteplováním a mírným vzestupem hladin došlo k jejich samovolného rozplavení a uvoln ní. Po p íchodu deš ových srážek a dalších vzestup byla již eka prakticky po celém svém toku volná. V pr b hu povod ové situace došlo na Otav v Sušici a Písku k dosažení. Nikde na toku Otavy nedošlo k vyb ežení do zástavby. V dob ledového náp chu v Sušici na Fufernách došlo k vyb ežení vody na pob ežní pozemky. Podobná situace byla i na Otav ve Velkých Hyd icích, kde vlivem nahromad ných led docházelo k vyb ezování vody mimo koryto. K zaplavení zástavby nedošlo. Na Ostružné došlo také k p ekro ení 26