Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 21. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 21. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 21. schůze

4

5 Pořad 21. schůze 1. Senátní tisk č. 222 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 2. Senátní tisk č. 223 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 3. Evropský senátní tisk č. N 048/10 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů 4. Senátní tisk č. 220 Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek 5. Senátní tisk č. 221 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek 6. Senátní tisk č. 225 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 7. Senátní tisk č. 224 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů 8. Evropský senátní tisk č. N 062/10 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 Evropský senátní tisk č. K 063/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro letectví v Evropě 9. Senátní tisk č. 226 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 227 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 11. Senátní tisk č. 228 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů 12. Evropský senátní tisk č. N 052/10 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu 13. Senátní tisk č. 232 Závěry ze zasedání Evropské rady, která se konala ve dnech 17. a 18. března 2016 a společné Prohlášení EU a Turecka přijaté dne 18. března Senátní tisk č. 207 Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok Senátní tisk č. 180 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou 1

6 republikou a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 13. října Senátní tisk č. 181 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou, podepsaná v Praze 20. listopadu Senátní tisk č. 183 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Šestáka a dalších senátorů o veřejných kulturních institucích a o změně a doplnění některých zákonů 18. Senátní tisk č. 196 Návrh senátního návrhu zákona Aleny Dernerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů 2

7 10. funkční období Obsah 21. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 6. dubna Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátorka Dagmar Terelmešová Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 222)... 3 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš... 3 Senátorka Veronika Vrecionová... 4 Senátor Radko Martínek... 4 Senátorka Veronika Vrecionová... 5 Senátorka Eliška Wagnerová... 5 Senátor Jaroslav Kubera... 5 Senátor Miloš Vystrčil... 6 Senátorka Zdeňka Hamousová... 6 Senátor Miloš Vystrčil... 7 Senátor Radko Martínek... 7 Senátorka Zuzana Baudyšová... 7 Senátor Miloš Vystrčil... 7 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 223)... 9 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš... 9 Senátor Jan Hajda Senátor Pavel Štohl Senátorka Veronika Vrecionová Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (evropský senátní tisk č. N 048/10) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Lumír Aschenbrenner Senátor František Bradáč Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (senátní tisk č. 220) Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová I

8 Senátor Radko Martínek Senátor Jiří Burian Senátor Jaromír Strnad Senátor Pavel Eybert Senátor Radko Martínek Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Patrik Kunčar Senátor Martin Tesařík Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jiří Čunek Senátor Tomáš Jirsa Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Petr Vícha Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Libor Michálek Senátor Jiří Čunek Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Jaroslav Kubera Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Senátor Pavel Eybert Senátor Libor Michálek Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek (senátní tisk č. 221) Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Senátor Jiří Burian Senátor Radko Martínek Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Radko Martínek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon II

9 o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 225) Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová Senátor Jaroslav Malý Senátorka Alena Šromová Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 224) Ministr dopravy ČR Dan Ťok Senátor Libor Michálek Senátor Jiří Carbol Senátor Pavel Eybert Senátor Jiří Carbol Ministr dopravy ČR Dan Ťok Senátor Libor Michálek Strategie a společná pravidla pro letectví v Evropě (evropský senátní tisk č. N 062/10, č. K 063/10) Ministr dopravy ČR Dan Ťok Senátor Antonín Maštalíř Senátor Jaromír Strnad Senátor Antonín Maštalíř Senátorka Jitka Seitlová Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Senátor Antonín Maštalíř Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 226) Ministr kultury ČR Daniel Herman Senátor Jiří Šesták Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. III

10 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 227) Ministr kultury ČR Daniel Herman Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jiří Oberfalzer Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 228) Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor Senátor Jiří Čunek Senátor Martin Tesařík Senátor Petr Vícha Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Petr Vícha Senátor Miloš Vystrčil Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Stanislav Juránek Předseda Senátu Milan Štěch Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Milan Pešák Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Radko Martínek Senátor Milan Pešák Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miloš Vystrčil Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Čunek Senátor Jiří Čunek Senátor Jiří Čunek Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (evropský senátní tisk č. N 052/10) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Tomáš Grulich IV

11 13. Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech března 2016 (senátní tisk č. 232) Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Tomáš Grulich Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Doubrava Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jaroslav Kubera místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Zdeněk Brož Senátor Tomáš Grulich Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Tomáš Grulich Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2015 (senátní tisk č. 207) Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Antonín Maštalíř Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 13. října 2015 (senátní tisk č. 180) Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátorka Ivana Cabrnochová Senátor Hassan Mezian Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou, podepsaná v Praze 20. listopadu 2015 (senátní tisk č. 181) Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátorka Ivana Cabrnochová Senátor Hassan Mezian Návrh na zkrácení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Šestáka a dalších senátorů o veřejných kulturních institucích a o změně a doplnění některých zákonů /senátní tisk č. 183/ ve výborech (senátní tisk č. 183) Senátor Jiří Šesták V

12 18. Návrh na zkrácení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona Aleny Dernerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 196/ ve výborech (senátní tisk č. 196) Senátorka Alena Dernerová VI

13 Těsnopisecká zpráva z 21. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 6. dubna 2016 (Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 21. schůzi Senátu Parlamentu ČR. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 16. března tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Václav Hampl, Jaromír Jermář, Eva Syková, Daniela Filipiová, Petr Bratský, Ivo Valenta a z dopoledního jednání Miluše Horská. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými kartami, pokud jste tak neučinili, a připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. Nyní - podle 56 odst. 4 - určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 1, registrováno 60, kvórum 31, pro návrh 59, proti nikdo. Mám přihlášenou paní kolegyni Veroniku Vrecionovou, je to omyl? (Senátorka Veronika Vrecionová potvrzuje přihlášení se omylem.) Ano, je to omyl. Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 21. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor navrhuje zařadit na konec pořadu 21. schůze Senátu dva body, a to Návrh na zkrácení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Šestáka a dalších senátorů o veřejných kulturních institucích a o změně a doplnění některých zákonů (senátní tisk č. 183) ve výborech a Návrh na zkrácení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona Aleny Dernerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 196). 1

14 Následně také Organizační výbor vyhověl žádostem ministrů o pevné zařazení jejich bodů. Jednání zahájíme projednáním třech bodů ministra financí, následovat budou dva body ministryně pro místní rozvoj. Odpolední jednání bychom zahájili bodem ministryně školství, ovšem až po případném doprojednání dopoledních, již zmíněných bodů. Nyní se táži, má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Kolegyně Dagmar Terelmešová, prosím. Senátorka Dagmar Terelmešová: Dobré ráno, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych prosila, jestli bychom zvážili, zda by poslední dva body, to znamená oba dva návrhy na zkrácení lhůty, mohly být hlasovány samostatně, nejlépe každý zvlášť. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře, to znamená, že o těch návrzích na změnu nebudeme hlasovat en bloc, tak, jak navrhl Organizační výbor, ale budeme hlasovat po jednotlivých bodech, tak, jak byly navrženy. Má někdo z vás připomínky k průběhu hlasování? Nemáte, takže přistoupíme k hlasování. Já ještě pro jistotu radši pozvu znělkou. Teď budeme hlasovat o návrzích, které byly projednány a navrženy Organizačním výborem do pořadu této schůze. První návrh byl návrh na zařazení bodu Návrh na zkrácení lhůty pro projednávání návrhu senátního návrhu zákona senátora Jiřího Šestáka a dalších senátorů o veřejných kulturních institucích a o změně a doplnění některých zákonů (senátní tisk č. 183). Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zařazením tohoto bodu, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Registrováno 63, kvórum 32, pro návrh 38, proti 7. Takže návrh bude zařazen do pořadu této schůze. A to samé se týká, je to návrh na zkrácení lhůty pro projednávání návrhu senátního návrhu zákona Aleny Dernerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích atd. (senátní tisk č. 196). Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 63, kvórum 32, pro návrh 43, proti 3. Návrh byl přijat. Co se týká pevného zařazení, o tom většinou nehlasujeme. Nikdo na tom netrváte. Takže budeme hlasovat nyní o pořadu schůze tak, jak vám byl zaslán v písemném návrhu na svolání schůze a tak, jak byl navržen Organizačním výborem, včetně předchozích dvou hlasování. Je vám všem jasno, o čem hlasujeme? Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 4, registrováno 64, kvórum 33, pro návrh 62, proti nikdo. Návrh byl přijat. A my se schváleným pořadem schůze budeme řídit. Nyní projednáme 2

15 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 222) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č A nyní žádám pana ministra financí Andreje Babiše, aby nás seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely o rozpočtových pravidlech. Předložený návrh zákona plynule navazuje na novelu o rozpočtových pravidlech č. 501/2012 Sb., kterou byla zavedena státní pokladna a vybraným subjektům např. státním fondům byla uložena povinnost vést své účty v rámci souhrnného účtu státní pokladny. Navrhovaná novela o rozpočtových pravidlech obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují okruh subjektů podřízených státní pokladně a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisejí. Rovněž je navržena úprava přijímání úvěrů od mezinárodních finančních institucí, zejména od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy - Ministerstvem financí za Českou republiku. Je také navrženo zkrácení přechodného období pro převod prostředků státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně. Materiál obsahuje také některé další změny, např. rušení povinnosti finančně vypořádávat dotaci poskytnutou v plném rozsahu ex post. Všechny účty podřízené státní pokladně mají podle návrhu mít státní organizace, Správa železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven. Přičemž podřídit tyto účty státní pokladně bude povinné v zásadě do devíti měsíců od nabytí účinnosti zákona. Navrženým podřízením výše uvedených účtů státní pokladně Ministerstvo financí očekává možnost centralizace dodatečných minimálně 28 mld. korun oné likvidity plynoucí z veřejných prostředků, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádech stovek miliónů až miliard, v závislosti na vývoji výnosu státních dluhopisů ČR a situaci na globálních finančních trzích. V souvislosti s podřízením účtu zdravotních pojišťoven státní pokladně je navrhovaná také změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a změna zákona o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Návrh obsahuje rovněž změnu zákona o státním zemědělském intervenčním fondu. Podstatou je - zakotvení povinnosti vypořádávat některé dotace poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna k návrhu zákona přijala několik pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy se týkají příspěvkových organizací v souvislosti s majetkovým vyrovnáním s církvemi a náboženskými společnostmi, možnosti zkrácení vázací doby u dotací obcím na výstavbu bytů. K upřesnění provádění rozpočtových opatření, k upřesnění oprávnění Ministerstva financí stanovovat některým subjektům termíny a rozsah režimu realizace plateb. K rozšíření počtu subjektů, kterým může být ze strany Ministerstva financí poskytnuta zápůjčka nebo úvěr. Speciální úpravy dle požadavků zdravotních pojišťoven na prodloužení přechodného období pro zrušení účtu komerčních bank z titulu mylných plateb klientů. Vynětí účtu zdravotních pojišťoven vytvořených 3

16 pro příjmy a výdaje ze zdaňovacích činností ze souhrnného účtu státní pokladny a také několika legislativně-technických úprav. Ministerstvo financí se všemi přijatými pozměňovacími návrhy souhlasí. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře a prosím, abyste využil místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 222/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Radko Martínek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijaté usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 222/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobré ráno, vážený pane ministře, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já jsem pana ministra po celou dobu poslouchala a když si srovnávám tady svou zpravodajskou zprávu, tak si myslím, že řekl vše podstatné. Nevím jenom, jestli zmínil, že zároveň výbor pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně ještě neschválil dva pozměňovací návrhy, které se týkaly zdravotních pojišťoven. Omezím se na to, že bych jenom popsala, jak proběhlo jednání hospodářského výboru minulý týden, kdy já, jakožto zpravodaj, jsem navrhovala zamítnout. Nicméně jsem byla přehlasována a prohrála jsem. To znamená, že hospodářský výbor navrhuje schválit tento návrh ve znění tak, jak nám ho postoupila Poslanecká sněmovna. Nicméně já si potom ještě v obecné rozpravě dovolím vystoupit sama za sebe. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly garančního zpravodaje. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan kolega Radko Martínek. Ano, pane senátore, prosím, ujměte se slova. Senátor Radko Martínek: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já se omezím na to, jak probíhal náš výbor. Musím říct, že na naše poměry byla diskuse poměrně krátká a po úvodním slově pana Jana Gregora, náměstka ministra financí ČR a zpravodajské zprávě mé a po rozpravě doporučuje výbor Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje mě za zpravodaje a pověřuje předsedu výboru Miloše Vystrčila, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není předložen. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nehlásí nikdo... Paní kolegyně Veronika Vrecionová se přihlásila. Prosím. 4

17 Senátorka Veronika Vrecionová: Omlouvám se, trochu jsem zmatkovala. Avizovala jsem, že vystoupím a chci říci, proč jsem také i na hospodářském výboru navrhovala tento návrh zákona zamítnout. Mám tam problém co účty zdravotních pojišťoven, s tím, že bylo vidět, že tuto věc řešila i Poslanecká sněmovna, resp. výbor pro zdravotnictví, který navrhoval dva pozměňovací návrhy. Jeden, aby zdravotní pojišťovny neměly vůbec povinnost vést si své účty u ČNB. A pak tam byl ještě jeden, který toto alespoň zmírňoval. Nicméně můj návrh přijat nebyl, a proto jsem nechtěla podávat podobné pozměňovací návrhy. Ale chtěla bych říci, že bych ráda navrhla tento návrh zákona zamítnout, a to z toho důvodu, že převedení účtů zdravotních pojišťoven pod státní pokladnu považuji za velice problematické, a to z toho důvodu, že tady nejde o peníze z daní, je to pojištění a jsou to peníze pojištěnců, ne státní peníze. Myslím si tedy, že je to zcela zavádějící záležitost a považuji to za problematické. Proto navrhuji návrh zákona zamítnout. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. Kdo další se hlásí do rozpravy? Paní senátorka Eliška Wagnerová, prosím. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, považuji tento návrh do jisté míry také za problematický, a to sice proto, že pokud to mají být i veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce atd., to nejsou státní školy, to jsou veřejnoprávní instituce a ty musejí být nadány určitou autonomií. Proto také vznikl pojem veřejnoprávních institucí, aby se to oddělilo od státu a aby se autonomie těchto entit vytvořila. To samé samozřejmě platí i pro zdravotní pojišťovny, které jsou rovněž veřejnoprávními institucemi, nikoliv státními. A stát, pokud vydává prostředky na školy, tady správně řekla moje předřečnice, že hospodaření zdravotních pojišťoven je hospodaření s pojistným, které je nám strháváno z našich platů, ale je to stále pojistné. Jinými slovy, domnívám se, že tímto návrhem se až příliš zasahuje do určité autonomie, kterou musejí být vybaveny veřejnoprávní instituce tak, aby nakonec nesplynuly se státem. To by byla tragédie, to jsme tady měli před rokem Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jaroslav Kubera, prosím. Senátor Jaroslav Kubera: Já jenom víceméně faktickou poznámku. Na jedné straně je snaha nutit někoho, aby si uložil peníze u ČNB, a na druhé straně my si nemůžeme uložit peníze u ČNB. Tuším, že jenom prezident má toto právo. Pamatuji si, že Václav Havel měl uloženy peníze u ČNB. Ale upozornil bych zase na jeden klad u ČNB. My tam máme jako město uloženo 100 mil. Kč, dobrovolně jsme si je tam uložili, protože to je jediná banka, která nemůže zkrachovat. Kdyby stát dovolil občanům, aby si uložili peníze u ČNB, kde by byl úrok nulový, ale nehrozilo by snad, že bude záporný, což hrozí u všech komerčních bank, tak by to někdo možná uvítal. Ale jinak je samozřejmě pravda to, co tady bylo řečeno stát se tady neustále snaží ingerovat do našeho života víc než je zdrávo a tomu je potřeba se bránit. 5

18 Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí? Pan senátor Miloš Vystrčil, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. My jsme tuto debatu vedli už na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a byla v obdobném duchu, jak tady vystupovali všichni moji předřečníci. A přidám k tomu ještě jednu věc, která tam také zazněla. Pan ministr samozřejmě chce řídit stát jako firmu a chce, aby všechny instituce, které alespoň trošku souvisejí se státním rozpočtem, měly své účty u České národní banky, protože mu to zlepšuje likviditu a tím pádem je hodnocen lépe, než když tyto peníze jsou někde jinde, u komerčních bank. To znamená, že je tady tento osobní motiv, aby ministerstvo financí jako celek mohlo vykazovat lepší výsledky díky tomu, že část prostředků, které by mohly být u komerčních bank, jsou uloženy u České národní banky a tím pádem vlastně dochází ke cash poolingu a k tomu, že Česká republika jako celek je hodnocena lépe, s tím, že to má samozřejmě i finanční efekty. A to je to, o čem chci mluvit, že v rámci důvodové zprávy se můžete dočíst, že Česká republika by na tom při současné situaci měla vydělat asi miliardu korun ročně. Moje otázka je stejná, jako na výboru, a to jestli a jakým způsobem se ministerstvo financí, pokud tento zákon bude schválen, se hodlá o tento státní zisk nebo o tento státní výdělek dělit s komerčními nebo veřejnoprávními subjekty, protože zatím je to tam nastaveno tak, ať jsou úroky jakékoliv, tak Česká národní banka a tím pádem ministerstvo financí a tím pádem stát si ponechává většinu a například zdravotním pojišťovnám zůstává nějaká částka, která se podle tohoto zákona nějak vypočítává, zatímco v současné době tomu bylo tak, že úroky byly součástí tzv. fondů prevence, které pojišťovny podle svého uvážení různě pro preventivní činnost využívaly. Tolik moje otázka, jestli počítá stát s tím, že v případě, že by se třeba zvýšily úrokové sazby a tím pádem by se mohlo stát, že bude pro pojišťovny výhodnější nemít peníze u České národní banky, ale mít je například u komerčních bank, že by ztráty pojišťovnám potom v budoucnu někdy nějak saturoval, vracel apod. Vím, že tato otázka je spíše řečnická a že s tím stát nepočítá, ale říkám to tady spíše proto, abychom si uvědomili, že bychom při posuzování této věci a tohoto návrhu neměli vycházet jenom ze současné situace, ale i z toho, co může nastat v budoucnu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí? Paní senátorka Zdeňka Hamousová, prosím. Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobrý den. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolím si nesouhlasit a jenom uvést na pravou míru financování veřejných institucí. Jsou to veřejné prostředky, jsou to státní prostředky na základě principu financování. Jedná se o státní prostředky. Z praxe, tak jak jsme zvyklí na obcích, pokud žádáme dotační peníze a jsme příjemci dotací, není neobvyklé, ba je běžné, že poskytovatel dotace si určí, na který účet a kam budou jeho peněžní prostředky poskytovány. V podstatě nesouhlasím s vámi, je to běžná praxe. A u veřejnoprávních institucí se jedná o státní peníze, jsou financovány ze státního rozpočtu. Děkuji. 6

19 Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil, připraví se paní senátorka Veronika Vrecionová. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Prostřednictvím pana předsedajícího, vážená paní kolegyně, nevím, jestli by se vám líbilo, kdyby vám někdo řekl, že vaše prostředky na účtu Žatce, kde jste starostkou, jsou státními prostředky. Tak to prostě není. Je to tak, že se jedná o veřejnoprávní korporace a veřejné instituce. A je to tak, jak říkala paní senátorka Vrecionová. To znamená, že tyto prostředky jsou sice vybírány a spravovány řekněme státem, nebo pomocí státních nástrojů, ale jsou to prostředky, které platí pojištěnec, a jsou potom zprostředkovávány zdravotním pojišťovnám atd. To znamená, že se nejedná o prostředky státu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Radko Martínek. Senátor Radko Martínek: Děkuji, pane předsedo. Vaším prostřednictvím bych chtěl připomenout našim kolegům, že dobrodiní státní pokladny nám zavedla vláda ODS a ministr financí Kalousek. A máme všichni určitě v dobré paměti, jak obce si musely zřídit všechny své účty u České národní banky, takže Žatec určitě takový účet u České národní banky má taktéž. Troufal bych si tvrdit, že obce jsou taky samostatné a nejsou jako státní instituce, ale veřejnoprávní instituce. Takže nic nového pod sluncem. Pokud se týká toho, že tady někdo řídí stát jako firmu, tak bych chtěl jenom říci, že pan Kalousek... Zatím tedy nevyšlo najevo, kterou firmu řídí pan Kalousek. Ale v každém případě to zavedl on. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní se hlásí paní kolegyně Zuzana Baudyšová. Senátorka Zuzana Baudyšová: Dobré ráno, já se omlouvám za pozdní příchod, ale pražská doprava není vůbec jednoduchá. Já bych chtěla k této rozpravě jenom dodat malou poznámku. Mám velkou radost, co jsem slyšela v dnešních ranních zprávách, že do státního rozpočtu přitečou 4 miliardy díky kontrolním hlášením za první čtvrtletí. Myslím si, že poděkování patří ministrovi financí. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, i když to bylo mimo projednávaný bod. Nyní se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, já se moc omlouvám, ale já musím reagovat na mého ctěného kolegu Radko Martínka, který jistě ví, že obce sice mají účty u České národní banky a že tam peníze jdou, a potom si je kdykoliv, kdy si usmyslí, může okamžitě vyzvednout. Tak to v tomto případě není. Tolik jenom má faktická poznámka k tomu, co říkal pan kolega Martínek, který to zkoušel, a já jsem nemohl dopustit, aby mu to vyšlo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete v rámci rozpravy, nebo závěrečné slovo? Takže rozprava je uzavřena, a teď, pane ministře, můžete samozřejmě shrnout rozpravu a vyjádřit se. Prosím. 7

20 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji vám za slovo. Já myslím, že tady jde u některých senátorů o nepochopení, jak funguje stát, a vůbec o nepochopení toho projektu. Tady nikdo ty peníze přece nechce ukládat. Tady jde o zřízení účtů u firem, stát není firma, ale já ministerstvo financí řídím jako firmu, a proto funguje dobře. Je škoda, že stát není firma, hlavně rodinná firma, my bychom potřebovali, aby stát byl rodinná firma, která tahá za jeden konec a funguje v týmu. Prosím vás, ty obce a kraje, z čeho žijí? Já nevím, to snad víte, ne, že žijí z daní? RUD přece řešíme teď. A z různých Z hazardu! Teď navrhuji vlastně, aby od roku 2018 se nám zvýšilo RUD a ty odvody z hazardu, aby obce nedostávaly, ale dostaly o to vyšší RUD, aby ty peníze na sport šly všechny z toho hazardu postupně. Tady jde o nepochopení. Nikdo je nebude ukládat, ty peníze. Zůstatky zdravotních pojišťoven ke konci ledna byly 19 miliard. 19 miliard! V komerčních bankách. A my nejsme tady za státní finance. My nabízíme těm zdravotním pojišťovnám Byla debata velká v parlamentu, absolutní nepochopení, nemá to nic společného se zdravotní péčí. Vůbec nic! Místo účtu v Komerční bance bude účet u České národní, a ta zdravotní pojišťovna si bude s tím účtem dělat, co chce. V rámci cash poolingu, když tam bude zůstatek 19 miliard, tak ano, my to můžeme v rámci státu využít. Co je na tom špatného, že ČR, to není u ministra financí, ale že ČR bude mít ještě lepší rating a ještě lepší pověst a bude ještě víc nejméně zadlužena v Evropě? Dneska jsme absolutně někde mezi prvními pěti zeměmi nezadluženými. Tady paní senátorka Wagnerová mluví o vysokých školách. Vysoké školy tam vůbec nejsou, ani vědecké instituce. Mluvíme o zdravotních pojišťovnách. Vysoké školy tam nejsou. Koho jsou to peníze? Když posloucháte teď debatu odborů a různých svazů, které by měly být nezávislé, se politizují a říkají: Chceme víc peněz do zdravotnictví! A z čeho? Státní pojištěnce! Nikdo neslyší na OECD a na Světovou zdravotnickou organizaci, kolik je rezerv v našem zdravotnictví. A kolik stát platí za státní pojištěnce? No, 65 miliard ročně. Jsou to peníze nás všech, tak já nevím, my si to tam nedáváme do kapsy. Ten stát musí platit to, co občané potřebují. Policii, vojsko, hasiče. Postavili jsme od nástupu naší vlády novou kapacitu škol kolem Prahy pro 10 tisíc žáků a ten program funguje dál. Chtěli jsme samozřejmě, aby tyto peníze nám pomohly z hlediska cash flow státu, v holdingových firmách je to normální, když nějaká firma má peníze na účtě, druhá nemá, tak si to vybartrují a neplatí ty úroky. Ta výhoda, která je, a děkuji za podporu panu Kuberovi v první části, že ta ČNB nemůže zbankrotovat. My říkáme teď: Dejte si peníze do ČNB na účty. A neukládejte je, dělejte si s nimi, co chcete. Budeme mít jenom místo Komerční banky účet v České národní bance. My nebudeme chtít od vás žádné poplatky, ale zároveň nebudete mít úrok, ale to je možná pozitivní, protože žijeme v divném světě, kde si půjčujeme peníze jako stát a ještě nám za to dávají úroky. Takže jediný rozdíl je v tom, že ten finanční ředitel zdravotní pojišťovny nedostane pozvánku na vánoční večírek té Komerční banky. ČNB vánoční večírky nedělá. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Táži se zpravodaje VUZP, Radko Martínka, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. A paní garanční zpravodajka Veronika Vrecionová? Také si nepřeje vystoupit. Není potřeba. Není potřeba, máme jasné návrhy na hlasování. Takže přistoupíme k hlasování. 8

21 Připomenu, že z výborů přišel návrh zákona schválit. Tady na plénu byl podán návrh zákona zamítnout. Aktuálně je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 36. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 5, registrováno 71, kvórum pro přijetí 36, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen. Projednávání tohoto bodu je ukončeno. Dále projednáme 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 223) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č Prosím pana ministra financí Andreje Babiše, aby nás opět seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je reakcí zejména na požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy a z povinné implementace novel, směrnic Rady EU v oblasti daní z příjmů nejpozději do 31. prosince V souladu s programovým prohlášením vlády se navrhuje pro rok 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti, na druhé dítě, ze stávajících Kč ročně na Kč ročně. A na třetí a každé další dítě ze stávajících Kč ročně na Kč ročně. Jedná se již o druhé parametrické zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. V souvislosti s implementací novely směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států se explicitně stanovuje, že mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku v případě, že u dceřiné společnosti mohou snížit tyto podíly její základ daně. Důvodem této úpravy je situace, že některé členské státy umožňují v rámci svých vnitrostátních daňových předpisů uplatnit vyplacené podíly na zisku jako položku snižující základ daně, což by při aplikaci směrnice vedlo k tzv. dvojímu nezdanění. Další dílčí navrhované znění cílí na odstranění nedostatků právní úpravy daně z příjmů, které se projevily v aplikační praxi, nebo v souvislosti s přijetím jiného právního předpisu. Jedná se například o změny v oblasti zdaňování příjmů z výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti, a jejichž výkon je z hlediska dopadu na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu a zdaňování podílu na zisků vyplácených osobám, které nejsou členy obchodní korporace. Na půdě Poslanecké sněmovny byly v rámci pozměňovacích návrhů přijaty další změny zákona o dani z příjmů, které spočívají v navýšení limitu daňové 9

22 uznatelnosti výdaje na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálního fondu veřejně prospěšného poplatníka pro rok 2016 o 0,5 procentního bodu, tedy celkově na 1,5 procenta, a zahrnují výdajů na certifikaci, která je součástí projektu výzkumu a vývoje do odpočtu na podporu vědy a výzkumu. Účinnost je navrhovaná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Z důvodu zachování původního záměru uplatnění změn od 1. ledna 2016 byla pozměňovacími návrhy doplněna přechodná ustanovení, která umožní aplikovat vybrané změny ve prospěch poplatníka již od začátku zdaňovacího období roku Závěrem vás prosím o schválení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji za předložení návrhu. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 223/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr uvedl tento zákon velmi precizně. Já bych jenom doplnil, že se v podstatě jedná o tři zásadní věci. Zaprvé provádí se transpozice směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností s cílem zamezit dvojímu nezdanění, dále se navrhuje pro rok 2016 zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě, a sice v případě druhého dítěte ze stávajících na Kč ročně a v případě třetího a každého dalšího dítěte ze stávajících Kč na Kč. Myslím, že pro mnohé z nás to může být motivační. Zatřetí konečně lze zmínit změnu spočívající v tom, že příjmy z výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a slouží převážně pro vlastní spotřebu, mají být v případě přijetí novely zdaňovány jako tzv. ostatní příjmy, s čímž je spojeno jejich osvobození do limitu 30 tisíc Kč. Pokud se týká legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, z přítomných 169 poslanců hlasovalo pro 166 poslanců, pouze jeden byl proti. A pokud se týká VHZD, který uvedený návrh zákona projednal 31. března, po úvodním slově předkladatele, doktorky Aleny Schillerové, náměstkyně ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takový návrh není předložen. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Pavel Štohl, prosím. Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom chci reagovat na to, co tady zaznělo, že mimo jiné ta novela se dotýká poplatníků s příjmy z fotovoltaiky, kteří ji mají zejména pro osobní spotřebu, a vlastně zaznělo tady, že je to pro ně výhodné, protože budou mít ostatní příjmy do 30 tisíc Kč osvobozené. Což na jedné straně je pravda, ale řekněme si, jak to vlastně je a proč to tak vzniklo. Protože do 10

23 konce roku 2015 oni museli mít podle energetického zákona licenci, teď tu licenci nemusí mít, takže nebudou zdaňováni v 7 jako příjmy ze samostatné činnosti, ale v 10 jako ostatní příjmy. Kdo zná daňové zákony, tak mezi 7 a 10 jsou docela podstatné rozdíly. V 7 jako příjmy ze samostatné činnosti si může poplatník uplatnit mimo jiné 40 % paušál, mimo jiné odpisy. V 10 nemůže ani paušál, ani odpisy. Takže chci jenom upozornit, že nejsem přesvědčen, že to je změna jednoznačně pro poplatníky výhodnější. Když říkáme 30 tisíc osvobozeno zase, řekněme, jak to je skutečně. Není to zisk, ale jsou to hrubé příjmy. Většina těch poplatníků bude mít podle mě ty příjmy větší jak 30 tisíc Kč, takže osvobozeni nebudou. Protože nemám k dispozici žádné takové nějaké statistické údaje, kolika subjektů se to týká, jaké budou dopady, tak zatím nechci dávat pozměňovací návrh, ale zkusím toto zjistit. Pokud by se to týkalo většiny těch poplatníků, kteří vlastně díky této novele budou nyní platit větší daně, a znovu opakuji to jsou vlastně ty soláry, co mají na barácích, mají to pro vlastní spotřebu, a teď najednou budou platit větší daň, tak si myslím, že by to asi nebylo cílem, co ministerstvo financí zamýšlelo. Takže jenom chci upozornit, že to není tak úplně jednoznačné, že to je změna k lepšímu. Uvidíme podle těch statistických údajů, jak to bude. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí paní senátorka Veronika Vrecionová. Senátorka Veronika Vrecionová: Ještě jednou hezké ráno, nebo dopoledne. Já v případě této předlohy ji vítám a budu pro ni hlasovat, i když tedy pan kolega Štohl nás tady teď upozornil na tento problém, tak uvidíme, jak to bude probíhat dál. Nicméně já bych ráda této příležitosti využila a předložila ještě dva kratičké pozměňovací návrhy, tedy avizuji, že bych je předložila v podrobné rozpravě, ale jenom stručně bych vám vysvětlila, o co jde. Oba dva byly předloženy v Poslanecké sněmovně a nebyly přijaty. Nicméně bych velice ráda byla, pokud byste zvážili případně jejich podporu tady u nás v Senátu. Ten jeden pozměňovací návrh má za cíl umožnit i těm osobám samostatně výdělečně činným, které využívají paušály pro stanovení svých výdajů, aby využili slevu na manželku, resp. manžela. Jsem zaznamenala v řadě těch protiargumentů na té diskusi to, že paušály údajně mají šetřit daně, takže to není potřeba. Já jsem přesvědčena o tom, že paušály prostě žádné daně nemají šetřit, pouze mají šetřit byrokracii a zjednodušovat daňové přiznání. Myslím si, že když tuto slevu můžou uplatňovat OSVČ, které nevyužívají paušály, příp. zaměstnanci, tak si myslím, že bychom napravili nespravedlnost. A ten druhý pozměňovací návrh, ten má za cíl zrušit 7% solidární přirážku k dani z příjmu. Já vím, že pan ministr bude říkat, že byla přijata za naší vlády. Ano, byla. Byla přijata v době hospodářské krize, v takovém tom velkém balíčku daňovém. S tím, že byla ovšem přijata pouze na dobu určitou, do konce roku A její existence dnes nemá vůbec žádné opodstatnění. A není pravda, že dnes to má na svědomí předcházející vláda, má to na svědomí dnešní koalice, protože vlastně toto prodloužila v zákonu, který zaváděl 3. sazbu. Pokud si dobře pamatuji. Takže si myslím, že ani tady není vůbec žádný důvod, abychom v této sedmiprocentní solidární přirážce pokračovali. Myslím, že by bylo fér, kdybychom přijali tento pozměňovací návrh dnes. Děkuji. 11

24 Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. Nyní se přihlásil pan senátor Zdeněk Škromach, prosím. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, krátce budu reagovat na vystoupení paní senátorky Vrecionové. Myslím, že je typické to, co předváděla minulá koalice, obzvláště pan Schwarzenberg s panem Kalouskem a dalšími. Kdy na jedné straně zrušili progresivní zdanění, zavedli přechodně, ale jenom na dobu své vlády, solidární daň. Aby vystavili a mohli podobným způsobem kritizovat následníky, že chtějí zdanit vyšší příjmové skupiny výše než, to bylo předtím. Já myslím, že tady není co řešit. Ano, oni si vyřešili financování veřejných financí v době své vlády a naprosto poťouchle to zavedli jenom na určité období, pod záminkou krize a podobně, kterou tady bohužel pan Kalousek a jeho společníci dlouhodobě a účelově udržovali. A naopak díky této vládě, která přišla, se konečně dostávají veřejné finance do normálního stavu a začíná fungovat i systém solidarity v tomto systému. Takže je potřeba tyto argumenty odmítnout jako poťouchliny a zbytky po Kalouskovi, Schwarzenbergovi a dalších. A myslím si, že tento zákon je potřeba schválit tak, jak je navržen. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak, děkuji, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu uzavírám. A táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Garanční zpravodaj má potřebu vystoupit? Nemá, takže přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 36. A budeme hlasovat o návrhu, který máme v usnesení garančního hospodářského výboru, a to je návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 6, registrováno 71, kvórum 36, pro návrh 45, proti nikdo. Návrh byl přijat a projednávání tohoto bodu je ukončeno. Nyní projednáme 3. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (evropský senátní tisk č. N 048/10) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk N 048/10 a N 048/10/01. A já nyní prosím pana ministra financí Andreje Babiše, aby nás seznámil s těmito materiály. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi stručně uvést Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, prostřednictvím kterého má dojít k vytvoření evropského systému pojištění vkladů. Ten se má stát třetím pilířem Bankovní unie a doplnit tak již fungující jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí. 12

25 Návrh zveřejnila Evropská komise dne 24. listopadu 2015, v návaznosti na tzv. Zprávu pěti předsedů. A jeho cílem je zejména posílit Bankovní unii, zvýšit ochranu vkladatelů, upevnit finanční stabilitu a omezit vazbu mezi bankami a státy. Návrh by se měl vztahovat na systémy pojištění vkladů v členských státech účastnících se Bankovní unie a na úvěrové instituce k nim přidružené. Dle návrhu by evropský systém pojištění vkladů měl vznikat postupně, a to ve třech fázích v průběhu osmi let. Zřízen by měl být Evropský fond pojištění vkladů, který bude postupně naplňován rizikově váženými příspěvky, hrazenými jednou ročně přímo úvěrovými institucemi přidruženými k zúčastněným systémům pojištění vkladů. V případě, že disponibilní prostředky tohoto fondu nebudou postačovat, měla by být od 4. roku fungování k dispozici také možnost výběru mimořádných příspěvků. Správou fondu by měl být pověřen jednotný výbor pro řešení krizí, který by měl mít rovněž možnost požádat systém pojištění vkladů členského státu mimo Bankovní unii o půjčku pro Evropský fond pojištění vkladů. A nebo naopak rozhodnout o poskytnutí takové půjčky. Návrh je v současné době diskutován prostřednictvím ad hoc pracovní skupiny Rady k posílení Bankovní unie, jejímiž členy jsou rovněž zástupci České republiky. Přestože ČR není v současné době členem Bankovní unie a návrh se tedy na ni nevztahuje, považuje ministerstvo financí tento návrh za velmi důležité téma a věnuje tomu tak patřičnou pozornost. Mezi hlavní priority České republiky patří především otázky zachování integrity vnitřního trhu EU, rovných podmínek mezi státy uvnitř a vně eurozóny a vyjasnění podmínek, za kterých budou do systému zařazeni budoucí členové Bankovní unie. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 048/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner. A já ho nyní žádám o jeho vystoupení. Senátor Lumír Aschenbrenner: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Výbor pro záležitosti EU projednal tento materiál na své schůzi 15. března letošního roku a přijal k materiálu usnesení k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení EU 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů doporučení, které je přílohou tohoto usnesení a máte je v lavicích. Zadruhé Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k tomuto nařízení vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Zatřetí Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Lumíra Aschenbrennera. A konečně začtvrté pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Já bych jenom doplnil toto usnesení konstatováním, že usnesení výboru pro záležitosti EU respektuje usnesení výboru hospodářského. Navíc pouze přidává určité upozornění na jistá rizika spojená s tímto nařízením. A toto obsahuje doporučení, body II 5, ve kterém výbor požaduje zpřesnění o omezení zmocnění pro komisi k vydávání aktů přenesené pravomoci, neboť konkrétní postupy při určení výše příspěvků do EDIS, to je ten systém, nemohou být ponechány stranou komise. Tolik ode mě vše, děkuji. 13