Salesiánská pedagogika. doc. Michal Kaplánek, Th. D. JABOK

Transkript

1 Salesiánská pedagogika doc. Michal Kaplánek, Th. D. JABOK

2 Salesiánská pedagogika Obecně (historicky a celosvětově): Výchovný přístup, který vychází z pastoračních principů a z pedagogické praxe italského kněze dona Boska a který dále rozvíjejí Salesiáni dona Boska a jejich spolupracovníci Konkrétně (v podmínkách České republiky dnes): SALESIÁNSKÝ DUCH VÝCHOVA SOCIÁLNÍ PRÁCE SEKULÁRNÍ HUMANISMUS

3 Salesiánská pedagogika Část 1: Don Bosco, jeho život a výchovné principy Část 2: Aktualizace výchovných principů dona Boska do dnešní doby

4 Don Bosco a jeho doba ( ) 1. Evropa politický vývoj v 19. století 2. Piemont (Savojsko) 3. Sjednocování Itálie 4. Církevní dějiny 5. Turín 6. Salesiánská kongregace

5 Evropa v roce 1815

6 2. Piemont Charakteristika oblasti Krajina kolem řeky Pád Vládnoucí rod Savojů pohřebiště na vrchu Superga v Turíně

7 Piemont V Piemontu dodnes hovoří mnoho lidí piemontským dialektem Krajina v Piemontu: vinice a úrodná pole Samota Becchi, kde bydlel Jan Bosco

8 Samota Becchi se dnes nazývá Colle Don Bosco (návrší Dona Boska) Bazilika Dona Boska postavena v 60. letech 20. století

9 3. Sjednocení Itálie 1848 počátek risorgimenta (národního obrození) 1849 bitva u Novary boj s Rakouskem- Uherskem (Radecký) 1861 sjednocení Itálie, zánik papežského státu Hlavním městem Turín

10 Situace na Apeninském poloostrově po roce 1848 jižní Itálie a Sicílie pod nadvládou Bourbonů (Království obojí Sicílie) ve střední Itálii se Papežský stát a Středoitalské státy (Toskánsko, Parma, Romagna, Modena) v severní Itálii Lombardie, Benátsko a Istrie pod vlivem Rakouska a nezávislé Sardinské Království

11 Sardinský pragmatismus a první válka s Rakouskou monarchií Sardinské království si jako jediné po roce 1848 ponechává liberální ústavu díky Camillo Cavourovi dochází ke sblížení s Francií Napoleona III. za účelem dobytí Lombardska a Benátska bitva u Solferina a Magenty (1859), kde dochází k porážce armád Rakouské monarchie Ministr zahraničí Sardinska hrabě Camillo Cavour

12 Bitva u Solferina (1859) Napoleon III v bitvě u Solferina Olejomalba (1863) Jean-Louis-Ernest Meissonier Více o bitvě na

13 Následky bitvy u Solferina Po bitvě dochází k dohodě Napoleona III. s Františkem Josefem I. Benátsko zůstává pod vlivem Rakouské monarchie, Lombardie je odstoupena ve prospěch Sardinského království státy střední Itálie se po rozpadu místních vlád plebiscitem připojují k Sardinskému království

14 Příběh revolucionáře tělem i duší: Guiseppe Garibaldi v mládí vystupoval v revolučním hnutí Mladá Itálie (odsouzen k smrti) do Itálie se vrací za revoluce 1848 (donucen prchnout do USA) vrací se v roce 1859 jako generál Sardinských vojsk

15 Výprava tisíce, aneb proč Italové rádi pochodují v košilích 6.května 1860 vyráží Guiseppe Garibaldi s tisíci dobrovolníky na Sicílii 11.května přistávají v Marsale a již 30.května dobývají Palermo. během jara 1860 obsazuje celé Sicilské království Sardinská a Garibaldiho vojska během roku 1860 obsazují východní části Papežského státu Situace na konci roku 1860

16 Vzniká Italské království ( ) pod vedením sardinského krále Viktora Emanuela II. Turínský parlament schvaluje vznik Italského království hlavní město je Turín (od roku 1864 Florencie) a po plebiscitu v roce 1871 pak Řím 6.června 1861 umírá ministerský předseda Camillo Cavour Guiseppe Garibaldi je zatčen (a později již jako národní hrdina bojuje ve Francouzsko-Pruské válce)

17 Připojení Benátska a Říma, aneb jak úspěšně prohrát válku spojenectví s Bismarckovým Německem ve válce s Rakouskou monarchií Italské vojsko jde od porážky k porážce avšak jako jeden z důsledků porážky Rakouských vojsk (v bitvě u Hradce Králové ) je Benátsko postoupeno novému Italskému království spojenectví s Německem znamená také možnost připojení Říma po bitvě u

18 1861 sjednocení Itálie 1870 dobytí Říma, hlavním městem

19 4. Církevní dějiny Papežové Papežský stát Jansenismus Vztah církve a státu Náboženská svoboda

20 Papežové Pius IX. ( ) I.vatikánský koncil Lev XIII. ( )

21 Papežský stát Papežský stát trval od roku 752 do roku 1861

22 Turín

23 Turín Město, rozvoj Průmyslová revoluce svatí 19.století Cottolengo, markýza Barolová, Don Bosco protiklerikalismus

24 Don Giovanni Bosco ( ) srpna - narozen v osadě Becchi (asi 30 km od Turína) 1827 odchod z domova za prací školy v Castelnuovo a Chieri studium teologie v Chieri 1841 kněžské svěcení v Turíně postgraduální vzdělání pro kněze v Turíně pravidelné celodenní programy (tzv. oratoř) pro chudé chlapce (v neděli) 1847 počátky prvního internátu 1853 otevření prvního učiliště (řemesla) 1859 otevření gymnázia 1869 církevní povolení řádu salesiánů (definitivně až v r. 1874) rozšíření salesiánů do dalších zemí Evropy a Latinské Ameriky 1888 smrt G. Bosca (31. ledna)

25 Prevence sv. Augustin: chudobě je lepší předcházet, než řešit její důsledky v oblasti sociální práce: francouzský humanista Juan Luis Vivel ( ), německý pietista August Hermann Francke ( ) v pedagogice: Johann Heinrich Pestalozzi ( ) v politice: aktuální v 1. pol. 19. stol.: reakce na destabilizaci společenského systému francouzskou revolucí

26 Prevence, jak ji chápal don Bosco Protiklad: prevence x represe Charakteristické prvky: rodinné klima bdělost integrálnost - rozum - laskavost - náboženství

27 Prevence ambivalentní pojem omezující (negativní) dimenze u dona Bosca: assistenza occulata (vycházel ze zkušenosti: jinak to nejde ) motivující (pozitivní, animační) dimenze: animace atraktivních volnočasových a vzdělávacích aktivit (vycházel ze svého vztahu k mladým lidem a ze své víry v jejich dobré jádro)

28 Prevence sociální a pedagogická Sociální prevence u dona Boska: starost o celého člověka s jeho potřebami fyzickými, sociálními, psychickými i duchovními s cílem překonat nebo omezit fyzická nebo psychická nebezpečí a předejít sociální a kulturní exkluzi mladých lidí Pedagogická prevence: vychovat dobré křesťany a poctivé občany

29 Teologická východiska Teologická východiska salesiánské praxe teologické kořeny výchovné praxe dona Boska teologické akcenty ovlivněné 2. vatikánským koncilem aktuální priority katolické církve Nové impulsy po 2. vatikánském koncilu Bůh, dárce života, miluje život a ve Vtělení přijímá a posvěcuje všechno lidské. Bůh dává svobodu a důvěru člověku, kterého zve jako partnera ke spolupráci na svém díle; výrazem této svobody je také náboženská svoboda. Boží království se začalo uskutečňovat Kristovým příchodem na tento svět a křesťané mají zodpovědnost za realizaci Božího království zde a nyní. Diakonia (služba člověku) patří k jádru poslání církve a vychází z lásky k lidem, která se neomezuje pouze na věřící, ale vztahuje se nezištně na všechny lidi.

30 Cíl výchovy dona Boska Poctivý občan a dobrý křesťan podřizuje vše ve svém životě svému konečnému cíli, kterým je spása duše poznává a miluje Boha spravedlivého a milosrdného je vzdělaný ve víře a odvahou ji vyznává, je věrný církvi, a varuje se bludů a politického radikalismu je schopen se svou prací aktivně zařadit do společnosti a dobře využívá svého majetku stará se o svou rodinu, je solidární s chudými a trpícími zaujímá konkrétní místo ve společnosti a v církvi, jak to odpovídá vůli boží, potřebám bližních a jeho vlastnostem důvod k radostnému životu na zemi a k naději na šťastnou věčnost nalézá v praktikování křesťanské lásky, mírnosti, poslušnosti a skromnosti

31 Tři pilíře salesiánské výchovy Rozum racionalita: vychovávaný je subjektem, který chápe cíl výchovy a podílí se na jeho dosažení Laskavost amorevolezza propojení lásky afektivní (filia) a láskou efektivní (agapé) Náboženství autentický život z víry - bázeň Boží, přijímání svátostí a obětavost

32 Historický vývoj salesiánského výchovného systému Období první oratoře Expanze díla v Itálii Světová expanze Návrat k duchu oratoře Výročí 100 let od smrti dona Boska XXIV. generální kapitula

33 Salesiánské komunity v ČR po roce 1990

34 Cílové skupiny - obecně Nejchudší mládež Materiální nedostatek Sociální exkluze Citová a duchovní nouze Lidové vrstvy Široká vrstva populace, která by bez pomoci sociálních a osvětových pracovníků nemohla rozvíjet své schopnosti a zůstala by bez možnosti zlepšit svou sociální situaci.

35 Salesiáni v ČR: vývoj a proměny cílové skupiny Vytváření struktury, internáty, oratoře (Fryšták, Ostrava, Praha ad.) Doba pronásledování ilegální činnost, útlum Neveřejná činnost chaloupky, skupiny Farnosti a střediska (přímá práce s mládeží) Rozvoj managementu a sociální práce v salesiánských střediscích Nyní hledání dalšího směru

36 Nové výzvy pro české salesiány Posun salesiánské pastorace zejména v rámci středisek mládeže: OD POZORNOSTI NA DUCHOVNÍ POTŘEBY ÚZKÉ SKUPINY VĚŘÍCÍ MLÁDEŽE K POZORNOSTI NA CELKOVÝ OSOBNOSTNÍ ROZVOJ NÁVŠTĚVNÍKŮ STŘEDISEK, ZEJMÉNA TĚCH, KTERÝM HROZÍ SOCIÁLNÍ EXKLUZE. Salesiánská střediska jsou dnes uznávanými sociálními a výchovnými zařízeními. Současně však vyvolal i některé otázky, jako například: V ČEM SPOČÍVÁ SPECIFIKUM SALESIÁNSKÉ PASTORACE? JAK DOCÍLIT TOHO, ABY POMOC MLÁDEŽI BYLA SKUTEČNĚ VŠESTRANNÁ A CITLIVÁ VŮČI DUCHOVNÍ DIMENZI LIDSKÉHO ŽIVOTA?

37 5. kapitola Metodika salesiánské práce Metody používané v salesiánských zařízeních REALITA jsou zaměřené na rozvoj osobnosti rozvoj skupiny individuální sociální práci

38 5. kapitola Metodika salesiánské práce Metody otevřené práce s mládeží MOŽNOSTI Metody nedirektivní výchovy animace informální edukace..

39 Setkání s kulturou, kterou žijí mladí lidé Jako don Bosco, také my pozorně nasloucháme, abychom pochopili Pozorné naslouchání Duchu svatému nám dá schopnost pochopit enormní proměnu současné kultury

40 Setkání s kulturou, kterou žijí mladí lidé Jaké jsou naše postoje? naše pojetí pastorace? naše názory? naše schopnost rozlišovat? Ptáme se: Jaké jsou naše osobní postoje? Jak chápeme situaci z pastoračního hlediska? Jaké jsou naše názory ohledně povolání? A co schopnost rozlišovat?

41 Ústřední záměr salesiánů: Evangelizovat výchovou v kontextu dnešní kultury Evangelizace není indoktrinace, ale oslovení člověka osvobozující silou evangelia

42 díky

43 Děkuji za pozornost! Na obrázku je budova Salesiánského střediska mládeže v Plzni v roce 1991 před první rekonstrukcí