Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Transkript

1 Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2016/0376(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (COM(2016)0761 C8-0498/ /0376(COD)) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj: Adam Gierek PR\ docx PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_COD_1amCom Vysvětlivky * Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení) (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.) y k návrhu aktu Pozměňovacích návrhy Parlamentu předložené ve dvou sloupcích Vypuštění textu je označeno tučnou kurzivou v levém sloupci. Nahrazení je označeno tučnou kurzivou v obou sloupcích. Nový text je označen tučnou kurzivou v pravém sloupci. První a druhý řádek záhlaví každého pozměňovacího návrhu označují příslušnou část projednávaného návrhu aktu. Pokud se pozměňovací návrh týká existujícího aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je v záhlaví mimo to na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká. y Parlamentu v podobě konsolidovaného textu Nové části textu jsou označeny tučnou kurzivou. Vypuštěné části textu jsou označeny symbolem nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučnou kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne. Výjimečně se neoznačují změny výlučně technické povahy, které provedly příslušné útvary za účelem vypracování konečného znění. PE v /69 PR\ docx

3 OBSAH Strana NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 5 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ PŘÍLOHA: SEZNAM OSOB A SUBJEKTŮ, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE PR\ docx 3/69 PE v01-00

4 PE v /69 PR\ docx

5 NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (COM(2016)0761 C8-0498/ /0376(COD)) (Řádný legislativní postup: první čtení) Evropská parlament, s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0761), s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0498/2016), s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna , s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna , s ohledem na článek 59 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0000/2017), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi a parlamentům členských států. 1 Bod odůvodnění 1 (1) Zmírňování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února Zlepšení energetické účinnosti prospěje životnímu prostředí, sníží emise (1) Zlepšení účinnosti využívání primární energie je prospěšné pro životní prostředí, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost, sníží náklady na konečnou elektrickou 1 dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. 2 dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. PR\ docx 5/69 PE v01-00

6 skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté Pařížskou dohodou z prosince 2015 stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. a tepelnou energii dodávanou domácnostem a podnikům, jejíž účinné využívání v podobě užitečné energie a užitečné práce zmírní energetickou chudobu, což v důsledku povede k oživení ekonomik členských států. Návrh bez zbytečných odkazů předběžně upřesňuje oblasti, ve kterých je možné provádět opatření zaměřená na energetickou účinnost. 2 Bod odůvodnění 2 (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 9 představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada energetická účinnost v první řadě by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Zvyšování energetické účinnosti musí být realizováno pokaždé, když je nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 9 představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj dostupné energie. Zásada energetická účinnost v první řadě by měla být zohledněna při stanovování pravidel, která předpokládají zvýšení nebo stabilizaci dodávek konečné energie na trhy členských států a zároveň snížení spotřeby primární energie. Při přijímání rozhodnutí o plánování a financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Investice zvyšující konečnou energetickou účinnost musí být realizovány pokaždé, když jsou z tržního hlediska nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. PE v /69 PR\ docx

7 straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro evropskou společnost, zejména pro občany a podniky. 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, , s. 1). To by mělo pomoci využívat četných výhod zvýšení energetické účinnosti ve všech fázích toku energie ke zvýšení prosperity evropské společnosti. Komise by měla zajistit, aby skutečný nárůst energetické účinnosti a opatření přijatá v reakci na skutečné potřeby trhu mohly za rovných podmínek soutěžit s nárůstem schopnosti vyrábět konečnou energii, zejména elektrickou energii, jejíž spotřeba rozhoduje o výši HDP na hlavu. Rozhodnutí podporující investice, které zvyšují energetickou účinnost, zejména ve fázi přeměny primární energie na konečnou energii, a investice do účinných soustav pro přenos nebo přepravu energie k jejím uživatelům by měly mít přednost ve finančních plánech EU, zejména pak v Evropském fondu pro strategické investice (EFSI). 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, , s. 1). Zdůrazňují se dvě důležité otázky: zaprvé, že důležitá nejsou jakási zdokonalení, ale investice, a zadruhé, že prosperita, tedy zvýšení míry HDP na hlavu, úzce souvisí s využíváním energie v poslední fázi jejího toku, a to rovněž na hlavu. Návrh zdůrazňuje význam HDP na hlavu, potřebu investovat do energetiky a potřebu pružnější energetické politiky členských států. 3 Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a) Všechny formy primární energie by měly zohledňovat dodatečnou práci, která je nezbytná k její výrobě, PR\ docx 7/69 PE v01-00

8 k vybudování energetických zařízení a také k jejich likvidaci, včetně odstranění environmentálních rizik spojených s těmito postupy. Primární energie nikdy není stoprocentně přeměněna a přenášena k uživatelům v podobě konečné energie, a to ani v případě energie z obnovitelných zdrojů (OZE). 4 Bod odůvodnění 2 b (nový) (2b) Opatření členských států by měla podporovat dobře navržené a účinné unijní nástroje, jako jsou rozpočet EU, EFSI nebo Evropské investiční banky (EIB), které by měly být neutrální z hlediska technologií a měly by se soustřeďovat na nákladově nejefektivnější metodu snížení spotřeby primární energie nebo zvyšovat energetickou účinnost. Nástroje podporující dosažení unijního cíle by měly být navrženy podobným způsobem, což zajistí nákladově efektivní řešení, které bude neutrální z hlediska technologií a bude zaměřené na spotřebitele. 5 Bod odůvodnění 3 (3) Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba (3) Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba PE v /69 PR\ docx

9 mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné provést přezkum a analýzu technických a investičních aspektů takovéto změny směrnice, aby v perspektivě roku 2030 tyto aspekty nezpůsobily hospodářské problémy v členských státech a nesnížily životní úroveň občanů tím, že se sníží HDP na hlavu. Všechny členské státy EU by měly přezkoumat své kapacity tak, aby jejich odlišné ambice stály na realistických základech. 6 Bod odůvodnění 4 (4) Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 30% cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 (4) Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů vyjádřených v podobě značného snížení spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a 2030, by měla být jasně stanovena na unijní úrovni v odvětví komerční výroby energie a v oblasti vytápění a chlazení v odvětvích bydlení a dopravy, a to ve formě závazného 35% cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, které se řídí svými plány v oblasti rozvoje, pokud jde o prioritu přidělenou míře zvyšování účinnosti v jednotlivých výše uvedených odvětvích, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě účinného stanovení energetické náročnosti jejich ekonomik a na základě PR\ docx 9/69 PE v01-00

10 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie. kumulativní spotřeby primární energie. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky v podobě omezení spotřeby kumulativní primární energie při zohlednění skutečnosti, že kumulativní spotřeba primární energie v Unii nesmí být vyšší než Mtoe (plus spotřeba pohonných hmot) kumulativní primární energie. Pravidelné hodnocení pokroku států v oblasti plnění jejich závazků, které dohromady tvoří unijní cíl, bude prováděno každého 2,5 roku a je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie. Energetická účinnost by měla být posuzována jako celek, bez jakýchkoli výjimek, a nejlepším způsobem počítání úspor je výpočet na základě snížení kumulativní spotřeby primární energie. 7 Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a) Dynamika změn energetické účinnosti by se měla vypočítávat na úrovni podniků a hospodářských odvětví a na úrovni členských států, protože závisí na jejich energetickém mixu a tempu hospodářského rozvoje, a také by měla být stanovena na úrovni celé Evropské unie, která v rámci energetické unie propojuje jednotlivé vnitrostátní systémy v jeden spolupracující systém společného trhu. Energetická unie v oblasti účinnosti vznikne v okamžiku, kdy nastoupí trend nárůstu energetické účinnosti průměrného mixu pro všechny členské státy, mimo jiné díky účinnému propojování vnitrostátních energetických systémů. PE v /69 PR\ docx

11 8 Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b) Okamžitou účinnosti fungování energetických systémů ovlivňují možnosti plynulého a flexibilního zapojování do sítě energie vytvářené pomocí různých navzájem spolupracujících zdrojů energie, které se vyznačují různými časy (dobami) setrvačnosti; zlepšení této účinnosti umožní lepší využití obnovitelných energií, např. větrné energie ve spojení s plynovými turbínami, s cílem zamezit přetížení sítí spravovaných tradičními velkými výrobci energie, kteří disponují parními generátory se značnou tepelnou setrvačností. Energie získávaná z OZE není, s výjimkou vodních elektráren, účinná a její zavádění do sítě napájené rigidním způsobem tepelnými elektrárnami vyžaduje stálé udržování tepelných elektráren v provozu. To snižuje celkovou účinnost. 9 Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a) Ve svém usnesení ze dne 15. prosince 2010 o revizi akčního plánu energetické účinnosti vyzval Evropský parlament Komisi, aby včlenila opatření, která by umožnila dosáhnout celkového cíle Unie v oblasti skutečné energetické účinnosti v roce 2020 v souladu s politickými závazky členských států týkajícími se energetické účinnosti. Energetickou účinnost je třeba PR\ docx 11/69 PE v01-00

12 vypočítávat v souladu se souvztažností vyjádřenou v podobě dynamiky změny energetické účinnosti, která zohledňuje HDP na hlavu v členských státech od referenčního roku do roku Pro posuzování dopadů politického rozhodnutí 3 x 20 do roku 2020 je navrhován výpočet podle nových vzorců uvedených v článku 2, které zohledňují HDP na hlavu v referenčním období. 10 Bod odůvodnění 7 (7) Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá novým úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie. Tento požadavek by mohl být splněn pomocí nových politických opatření, která budou přijata během nového závazkového období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, nebo pomocí nových individuálních opatření v důsledku politických opatření přijatých během předchozího období nebo po něm, avšak vzhledem k němuž jsou jednotlivá opatření, která přinášejí úspory energie během nového období, skutečně zaváděna. (7) Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti celkové úspory kumulativní primární energie po celé závazkové období, což odpovídá novým závazkům týkajícím se energetických úspor, které jsou důsledkem skutečného zvýšení účinnosti přeměny, přenosu nebo přepravy a využívání energie. Tento požadavek by mohl být splněn provedením nových politických opatření v oblasti investiční politiky vedoucích ke zvýšení energetické účinnosti, která budou přijata na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince Úspory energie rozložené, např. lineárně, pro celé referenční období by se měly vztahovat na kumulativní primární energii, a ne na celkové úspory konečné energie, které nejsou vždy ekvivalentní. Tyto úspory nelze započítávat v jejich tržní hodnotě, která se v jednotlivých členských státech může lišit. PE v /69 PR\ docx

13 11 Bod odůvodnění 7 a (nový) Takovýto přístup umožní lepší využívání kogeneračních technologií. (7a) Nové přípustné standardy emisí CO2 v gramech na kilowatthodinu by měly být přijímány s přihlédnutím k celkové energetické účinnosti přeměny primární energie obsažené ve fosilních palivech na celkovou konečnou energii: teplo a elektřinu; kogenerační systémy by měly být projektovány pro společnou energii tak, aby nebylo třeba získávat dodatečné emisní povolenky. 12 Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b) Emisní standardy by měly zohledňovat stávající i potenciální energetickou účinnost energetického mixu členského státu EU; měly by rovněž zohledňovat skutečný systém zásobování primární energií vnitrostátního původu a z dovozu, tak aby systém EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS) mohl být upraven, aniž by došlo ke snížení konkurenceschopnosti ekonomik států, které vyrábějí energii z fosilních paliv, zejména z uhlí. PR\ docx 13/69 PE v01-00

14 Primární energie dovážená do EU, např. uhlovodíky a uhlí, by měla být zatížena náklady na emisní povolenky a energetická účinnost by měla být upravena s přihlédnutím k energetické náročnosti těžby a přepravy. 13 Bod odůvodnění 7 c (nový) (7c) Členské státy by měly stanovit celkovou energetickou účinnost svého energetického mixu, tj. účinnost přechodu od primární energie, kterou disponují, přes konečnou energii přenášenou na spotřebitelský trh k energii spotřebovávané na tomto trhu v oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, a to za použití převodních koeficientů (výchozích faktorů primární energie PEF) uvedených v příloze IVa a s přihlédnutím k procentnímu podílu každé složky primární energie v tomto mixu, prostřednictvím sečtení jednotlivých podílů těchto složek vynásobených příslušnými účinnostmi přeměny. Každý energetický mix má určitou účinnost přeměny, což umožňuje odhalit slabá místa tohoto mixu a posoudit možnosti zlepšení průměrné energetické účinnosti každého členského státu, tj. Eprům. mix = X1 x ɳ1+ X2 x ɳ2 + X3 x ɳ3 +..., kde: X procentní podíl dané primární energie, ɳ účinnost (efektivita) přeměny na konečnou energii. 14 Bod odůvodnění 7 d (nový) (7d) Na základě účinností energetických mixů členských států by PE v /69 PR\ docx

15 Komise měla posoudit s přihlédnutím k procentním podílům těchto států na využívání primární energie průměrnou energetickou účinnost (efektivitu) pro celou Evropskou unii. Znalost tohoto relativního ukazatele je důležitá pro utváření politiky energetické unie. 15 Bod odůvodnění 8 (8) Dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti budou nadále po roce 2020 přinášet úspory energie, avšak aby bylo možno přispět k dalšímu cíli Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030, měla by tato opatření po roce 2020 přinášet nové úspory. Úspory energie dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do objemu kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince (8) Dlouhodobá opatření v oblasti omezování kumulativní spotřeby primární energie přijatá před rokem 2020 přispějí k pokračování procesu úspory energie v období od roku 2021 do roku 2030, přičemž tyto úspory nelze započítat jako doplnění nesplněných dřívějších závazků z období před rokem Příčiny nesplnění závazků do roku 2020 by měly být analyzovány a zohledněny v nových plánech do roku Pokud členské státy nesplní své závazky týkající se energetické účinnosti, měly by uvést příčiny této skutečnosti. 16 Bod odůvodnění 9 (9) Nové úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, (9) Za účelem výpočtu skutečného dopadu nově zavedených opatření, mimo jiné investičních, je třeba zohledňovat PR\ docx 15/69 PE v01-00

16 nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné politické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti. pouze úspory, které jsou funkcí daných opatření utvářejících energetickou účinnost. Členské státy by měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela v případě dodatečných úsporných opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispět k dosažení uplatňovaných úspor. Problém úspor není třeba komplikovat, je třeba předpokládat, že bez nové energetické politiky i tak existuje jakási předchozí politika, což znesnadňuje způsob výpočtu úspor. Nelze předpokládat, že existují opatření, která Komise hodnotí jako normální nabízí se otázka, jaká opatření Komise nazývá normálními. 17 Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a) S ohledem na rozdílnou účinnost využívání kumulativní primární energie nelze provádět přepočet konečné energie, tj. elektrické a tepelné energie, na primární energii s využitím stejných faktorů primární energie (PEF), protože nelze sčítat absolutní hodnoty, které se PE v /69 PR\ docx

17 Je třeba usilovat o transparentní výpočet budoucích úspor. vztahují k různým druhům energie, jež se liší v kvalitě a byly získány pomocí rozdílných technologií, které se vyznačují různou účinností přeměny. 18 Bod odůvodnění 12 (12) Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch zejména spotřebitelé zasažení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě, a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele. (12) Z každoročního ztrojnásobení míry tepelné modernizace budov a ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch zejména spotřebitelé s nízkými příjmy ohrožení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě, a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření, posílena tím, že bude požadována přednostní realizace významné části těchto opatření, a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele. Or. xm Je třeba doporučit členským státům, aby zavedly právní předpisy, které umožní zvýšit rozsah tepelné modernizace budov nejméně na trojnásobek. PR\ docx 17/69 PE v01-00

18 19 Bod odůvodnění 12 a (nový) (12a) Reakce na denní a noční poptávku po elektrické energii je důležitým nástrojem zlepšení účinného využívání energie, neboť významným způsobem zlepšuje možnosti úspor energie u zákazníků nebo jimi jmenovaných třetích stran, protože umožňuje přijímat rozhodnutí na základě informací ukazujících na možnost optimalizovat spotřebu energie v hodinách, kdy je poptávka po energii vysoká, včetně hodin špičkové poptávky, tak, aby bylo možné lépe využívat přenosových sítí a výrobních kapacit. Rovnoměrný odběr výkonu regulovaný mimo jiné nočními a denními tarify zvyšuje energetickou účinnost. 20 Bod odůvodnění 12 b (nový) (12b) Přibližně 50 milionů domácností v Unii trpí energetickou chudobou. Opatření v oblasti energetické účinnosti, jejichž cílem je dosáhnout levné konečné energie, by proto měla být ústředním prvkem každé nákladově efektivní strategie pro řešení energetické chudoby a zranitelnosti spotřebitelů a doplňují politiky sociálního zabezpečení na úrovni členských států. PE v /69 PR\ docx

19 Or. xm Energetická chudoba se sníží, pokud se sníží náklady na konečnou elektrickou energii prostřednictvím zlepšení účinnosti přeměny a přenosu nebo přepravy a náklady na konečnou tepelnou energii prostřednictvím tepelné modernizace. 21 Bod odůvodnění 12 c (nový) (12c) Budovy v Evropské unii by se v souladu s cíli 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21), která se konala v prosinci 2015 v Paříži, do roku 2050 měly stát budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Stávající míry renovace budov jsou nedostatečné a budovy, které vlastní nebo ve kterých bydlí občané s nízkými příjmy ohrožení energetickou chudobou, jsou nejobtížněji dosažitelné. Je proto vhodné, aby členské státy upřednostňovaly tuto skupinu občanů při přijímání opatření podle této směrnice souvisejících s povinnostmi týkajícími se úspor energie, systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních politických opatření a aby zvýšily své úsilí natolik, aby se roční míra tepelné modernizace ztrojnásobila. Je třeba jasně uvést, že dosavadní každoroční úsilí není dostatečné a mělo by být podstatně zvýšeno. Or. xm 22 Bod odůvodnění 13 a (nový) PR\ docx 19/69 PE v01-00

20 (13a) Energetickou bilanci podniků a hospodářských odvětví členských států lze zlepšit uplatňováním zásad oběhového hospodářství (circular economy), prostřednictvím správného využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin, pod podmínkou, že jejich energetický potenciál (exergetický) bude dostatečně vysoký a vyšší než potenciál alternativních primárních surovin; příliš hluboce zpracované výrobky se jako průmyslový odpad vyznačují příliš vysokou úrovní konfigurační entropie na to, aby bylo možné dosáhnout kladné energetické účinnosti jednoduchou recyklací. Například jednoduchá recyklace automobilových pneumatik nemá smysl, protože by vyžadovala obrovské množství energie. Správné využívání oběhového hospodářství vyžaduje odklon od jednoduché recyklace. 23 Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b) Politika oběhového hospodářství by měla být založena na exergetické bilanci jakožto kritériu hodnocení energetické účinnosti využívání průmyslových odpadů jako druhotných surovin; energetický potenciál hluboce zpracovaných komplexních výrobků, jako jsou kompozitní materiály nebo některé elektronické výrobky, je příliš nízký a konfigurační entropie příliš vysoká na to, aby bylo možné hovořit o kladné energetické účinnosti. PE v /69 PR\ docx

21 Například jednoduchá recyklace kompozitních materiálů nemá smysl, protože by vyžadovala obrovské množství energie. Správné využívání oběhového hospodářství vyžaduje odklon od jednoduché recyklace. 24 Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a) Výstavba jednotek distribuované výroby energie omezuje přenosové ztráty a umožňuje flexibilní přizpůsobování se změnám poptávky po energii ze strany místních odběratelů. Účinnost kombinovaných (kogeneračních) systémů dosahuje 80 90%. Kogenerační zařízení jednotky distribuované výroby, které se nacházejí v blízkosti míst s vysokou hustotou zalidnění a jsou vybaveny tepelnými akumulátory umožňují dosáhnout vysoké úrovně flexibility a účinnosti výroby elektrické energie a tepla či chladu: kde: η účinnost (efektivita) přeměny na konečnou energii, Ep počáteční energie, Eel elektrická energie, Qkog tepelná energie v kogeneraci, Qchlaz energie chlazení v kogeneraci. Distribuovaná výroba, včetně kogenerace, je dobrým způsobem, jak dosáhnout vyšší účinnosti přeměny a nízkých ztrát při přenosu nebo přepravě. PR\ docx 21/69 PE v01-00

22 25 Bod odůvodnění 15 b (nový) (15b) Zvýšení energetické účinnosti je přímým důsledkem následujících etap procesů uvolňování a přeměny energie: účinné přeměny primární energie na konečnou energii, jejího účinného přenosu či přepravy ke konečným zákazníkům v podobě elektrické energie nebo tepla a jejího úsporného užívání konečnými zákazníky; úspory na spotřebitelském trhu by neměly být považovány za jediný účel cíle v oblasti energetické účinnosti, protože mohou být důsledkem nepříznivého vývoje cen energie. Evropská komise ve svém návrhu pojednává pouze o úsporách na spotřebitelském trhu, avšak největší rezervy účinnosti se týkají přeměny primární energie a jejího úsporného přenosu nebo přepravy na tento trh. 26 Bod odůvodnění 15 c (nový) (15c) Je třeba zvážit zrušení nebo změnu ustanovení směrnice 2003/87/ES Evropského Parlamentu a Rady 1a (směrnice EU ETS) týkajících se mezních limitů emisí nepříznivých pro technologii uhelných elektráren v případě provádění inovačních investic s cílem podstatně zvýšit účinnost využívání kumulované primární energie. PE v /69 PR\ docx

23 Ustanovení směrnice EU ETS jsou dogmaticky namířené proti uhlí. 1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, , s. 32). 27 Bod odůvodnění 16 (16) Výchozí koeficient pro úspory udávané v kwh elektřiny by měl být přezkoumán tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, a to s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny. Výpočty faktoru primární energie pro elektřinu jsou založeny na ročních průměrných hodnotách. Pro výrobu jaderné elektrické energie a tepla se používá metoda započtení fyzikálního obsahu energie a pro výrobu elektrické energie a tepla z fosilních paliv a biomasy se používá metoda technické účinnosti konverze. V případě energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování se používá metoda přímého ekvivalentu založená na přístupu celkové primární energie. K výpočtu podílu primární energie pro elektřinu v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se používá metoda uvedená v příloze II směrnice 2012/27/EU. Spíše než marginální postavení na trhu se používá průměrné postavení na trhu. Předpokládá se, že účinnosti přeměny pro energie z obnovitelných zdrojů (16) Výchozí koeficient pro úspory udávané v kwh elektřiny by měl být přezkoumán tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, a to s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny. Výpočty faktoru primární energie pro elektřinu jsou založeny na ročních průměrných hodnotách. Pro výrobu jaderné elektrické energie a tepla se používá metoda započtení fyzikálního obsahu energie a pro výrobu elektrické energie a tepla z fosilních paliv a biomasy se používá metoda technické účinnosti konverze. V případě energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování se používá metoda přímého ekvivalentu založená na přístupu celkové primární energie. K výpočtu podílu primární energie pro elektřinu v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se používá metoda uvedená v příloze II směrnice 2012/27/EU. Spíše než marginální postavení na trhu se používá průměrné postavení na trhu. Předpokládá se, že účinnosti přeměny pro energie z obnovitelných zdrojů PR\ docx 23/69 PE v01-00

24 nezaložených na spalování dosahují 100 %, pro geotermální elektrárny 10 % a pro jaderné elektrárny 33 %. Celková účinnost pro zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se vypočítá na základě nejnovějších údajů Eurostatu. Pokud jde o hranice systému, faktor primární energie je pro všechny zdroje energie 1. Výpočty jsou založeny na nejnovější verzi referenčního scénáře modelu PRIMES. Hodnota faktoru primární energie je založena na výhledech pro rok Analýza zahrnuje členské státy EU a Norsko. Soubor údajů pro Norsko vychází z údajů sítě ENTSO pro elektřinu. nezaložených na spalování dosahují 100 %, pro geotermální elektrárny 10 % a pro jaderné elektrárny 33 %. Celková účinnost pro zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se vypočítá na základě nejnovějších údajů Eurostatu. Pokud jde o hranice systému, faktor primární energie je pro všechny zdroje energie 1. Výpočty jsou založeny na nejnovější verzi referenčního scénáře modelu PRIMES. Hodnota faktoru primární energie je založena na výhledech pro rok Analýza zahrnuje členské státy EU a Norsko. Soubor údajů pro Norsko vychází z údajů sítě ENTSO pro elektřinu. Hodnoty faktoru primární energie jsou uvedeny v přílohách IVa a IVb této směrnice. Hodnoty faktoru primární energie (PEF) jsou různé pro různé zdroje energie. Tyto reálné ukazatele jsou nezbytné pro přepočet užitečné energie a konečné energie na kumulativní primární energii uváděnou členskými státy. 28 Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a) Vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 10. června 2011 o plánu energetické účinnosti (10709/11) se zdůrazňuje, že na budovy připadá 40 % konečné spotřeby energie Unie, což představuje 50 % konečné energie, a aby byl umožněn hospodářský růst a růst zaměstnanosti v odvětvích vyžadujících zvláštní kvalifikaci, tj. v odvětví stavebnictví a produkce stavebních výrobků, a v oborech, jako jsou architektura, urbanismus a poradenství v oblasti inženýrství vytápění a chlazení, měly by členské státy přijmout PE v /69 PR\ docx

25 dlouhodobou strategii pro tato odvětví na období po roce 2020 za účelem uvolnění investic do plošné tepelné modernizace stávajícího fondu obytných a veřejných budov a do výstavby nových obytných budov s nulovými emisemi. Obytné budovy představují z technického hlediska nejsnáze využitelný potenciál zvýšení energetické účinnosti. 29 Bod odůvodnění 17 (17) Aby byla zajištěna možnost budoucích aktualizací příloh směrnice a harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti uvedených v čl. 14 odst. 10, je nezbytné prodloužit přenesení pravomoci poskytnuté Komisi. vypouští se Aktualizace by měla být pokaždé dohodnuta s členskými státy a s Evropským parlamentem. 30 Bod odůvodnění 19 a (nový) (19a) Členské státy, jejichž HDP na hlavu je nižší než průměrný HDP v EU, by měly mít možnost zvýšit svou spotřebu primární energie pod podmínkou, že její přeměna na konečnou energii, její další přenos nebo přeprava a distribuce a užitečné úspory na spotřebitelském trhu PR\ docx 25/69 PE v01-00

26 budou zohledňovat výrazné zvýšení energetické účinnosti ve všech fázích technologického procesu toku uvolněné primární energie. Je třeba vyrovnat standardy spotřeby využitelné energie ve všech členských státech. 31 Bod odůvodnění 19 b (nový) (19b) Výpočet zvýšení energetické účinnosti ve fyzikálním významu se týká samostatných velkých hospodářských subjektů: výrobců energie, včetně elektráren a kogeneračních zařízení a provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav, a také posledního článku využívání energie, tj. spotřebitelského trhu, podle vzorce uvedeného v čl. 2 bodech 6 a 6a směrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice. Do definice je začleněn vzorec pro výpočet účinnosti využívání primární energie. 32 Bod odůvodnění 19 c (nový) (19c) Z ohledem na nerovnoměrné rozmístění výrobní kapacity v EU je možné zvýšit celkovou energetickou účinnost prostřednictvím dovozu konečné energie ze třetích zemí: proto jsou PE v /69 PR\ docx

27 nezbytné unijní politiky vedoucí nejen k regulaci obchodování s primární energií, což je spojeno mimo jiné s výstavbou plynovodů a ropovodů, ale také s dovozem konečné energie v příhraničních oblastech. Dovoz konečné energie ze sousedních třetích států může zaručit větší účinnost využívání než dovážení energie ze vzdálenějších oblastí EU. 33 Čl. 1 odst. 1 bod 1 Článek 1 odst Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 hlavních 30% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti a příspěvků do roku 2020 a 2030.; 1. Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů ve vztahu k referenčnímu roku a do roku 2030 hlavních 35% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a tvoří podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti po roce Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a na zlepšení jeho fungování prostřednictvím zvýšení účinnosti využívání primární energie, zlepšení dodávek konečné energie a jejího následného účinného využívání; za tímto účelem stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti, jejichž součet příspěvků bude utvářet celkový unijní cíl energetické účinnosti do roku 2020 a Před zahájením přípravy plánů úspor primární energie stanoví členské státy účinnost svého energetického mixu na základě hodnot PEF uvedených v příloze IVa.; PR\ docx 27/69 PE v01-00

28 Energetická účinnost energetického mixu členských států vyjádřená v podobě účinnosti využívání primární energie je založena na účinnosti výroby, přenosu nebo přepravy a využívání energie a konečná energie se přepočítává na primární energii pomocí koeficientů PEF. 34 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) návětí bod a (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 1 Platné znění 1) energií všechny formy energetických produktů, paliva, teplo, obnovitelné zdroje energie, elektřina nebo jakákoliv jiná forma energie, jak jsou definovány v čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice [1]; 1a) článek 2 se mění takto: a) bod 1 se nahrazuje tímto: 1) energií skalární fyzikální veličina popisující strukturálně-kinetický stav hmotných systémů (hmoty), které na sebe mohou působit pod vlivem vnějších podnětů, což způsobuje jejich přechod do nového rovnovážného strukturálněkinetického stavu, přičemž velikost vykonané práce a disipativní mechanický a tepelný efekt závisí na intenzitě tohoto přechodu. Při přechodu z jednoho stavu do druhého energie nepodléhá zničení; Stávající definice energie není dostatečně přesná. 35 Čl. 1 odst. 1 pododstavec 1 a (nový) písm. b (nové) Článek 2 odst. 1 pododstavec 1 a (nový) PE v /69 PR\ docx

29 b) doplňuje se nový bod, který zní: 1a) primární energií energie elektromagnetických vln, včetně slunečního záření, a mechanická energie, energie větru a vody, včetně energie mořských proudů, a chemická energie fosilních paliv a surovin a také potenciální energie, která je obsažena v zemské kůře v podobě mechanického napětí a uvolňuje se při relaxaci tohoto napětí, geotermální energie a jaderná energie obsažená ve štěpných částicích nebo uvolňovaná při termonukleární fúzi; lze ji rozdělit do dvou skupin: neobnovitelná energie, tj. energie fosilních paliv a jaderná energie obnovitelná energie, tj. sluneční záření, energie větru, energie přílivu a odlivu a také energie v zemské kůře a energie obsažená v biopalivech; Definice primární energie zahrnuje všechny primární podoby energie endogenního, mimozemského i exogenního původu generované na naší planetě. 36 Čl. 1 odst. 1 pododstavec 1 a (nový) písm. c (nové) Článek 2 odst. 1 pododstavec 1 b (nový) c) doplňuje se nový bod, který zní: 1b) užitečnou energií energie světelného záření a elektromagnetická energie, tepelná energie a také elektrická a mechanická energie využívaná v technických zařízeních a ve strojích vykonávajících určitou práci a k vytápění PR\ docx 29/69 PE v01-00

30 Tento druh energie se využívá na spotřebitelském trhu. nebo chlazení v oblasti bydlení, která je výsledkem přeměny konečné elektrické energie a také konečné tepelné energie a energie dodávané v podobě paliv, včetně paliv k pohonu vozidel; 37 Čl. 1 odst. 1 pododstavec 1 a (nový) písm. d (nové) Článek 2 odst. 1 pododstavec 1 c (nový) d) doplňuje se nový bod, který zní: 1c) faktorem primární energie (PEF) koeficient (násobitel), tj. bezrozměrná číselná veličina, která prostřednictvím vynásobení umožňuje vypočítat množství primární energie na základě změřeného množství konečné energie pro různé zdroje původu této konečné energie v podobě elektrické nebo tepelné energie a vypočítat kumulativní primární energii způsobem, který zohledňuje energetické ztráty v průběhu přeměny a přenosu nebo přepravy; Faktor primární energie (PEF) slouží k výpočtu primární energie, která představovala první článek řetězce přeměn na konečnou energii. Konečná energie vynásobená tímto koeficientem se rovná primární energii. 38 Čl. 1 odst. 1 pododstavec 1 a (nový) písm. e (nové) PE v /69 PR\ docx

31 Článek 2 odst. 1 pododstavec 1 d (nový) e) doplňuje se nový bod, který zní: 1d) vnitrostátním faktorem primární energie kvocient vyčíslující poměr primární energie využívané daným členským státem ke konečné energii vyráběné a spotřebovávané v tomto členském státě; Vnitrostátní faktor primární energie se mezi členskými státy liší pohybuje se v rozmezí od 1,10 1,20 do 1,60 1,66 a závisí na účinnosti využívání primární energie v těchto státech. 39 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod f (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 1 e (nový) f) doplňuje se nový bod, který zní: 1e) řetězcem energetických přeměn technologický proces, který začíná od uvolnění primární energie a jejího přenosu nebo přepravy na trh v podobě konečné energie, kde pak na úrovni spotřebitele dochází k její přeměně na užitečnou energii (práci); konečná tepelná energie se samovolně přenáší z hmotných systémů o vysoké teplotě do hmotných systémů o nízké teplotě; Čím delší je řetězec energetických přeměn, tím nižší je celková energetická účinnost. Přenos tepla, pokud není usměrněn např. pomocí tepelných čerpadel, je vždy jednosměrný: od PR\ docx 31/69 PE v01-00

32 systémů o vyšší teplotě směrem k systémům o nižší teplotě. 40 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod g (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 2 Platné znění 2) spotřebou primární energie hrubá domácí spotřeba, vyjma neenergetických účelů; g) bod 2 se nahrazuje tímto: 2) spotřebou primární energie kumulativní hrubá domácí spotřeba, včetně energie spotřebované pro účely získání primární energie a přepravy, včetně dopravy paliv nezbytných pro vytváření konečné energie ze třetích zemí, vyjma neenergetických účelů; Stávající definice není přesná a opomíjí energii spotřebovanou pro účely získání energie a přepravy např. plynu, ropy nebo uhlí k uživatelům. 41 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod h (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 3 Platné znění 3) konečnou spotřebou energie veškerá energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, služeb, zemědělství a domácnostem. Tato spotřeba nezahrnuje dodávky do odvětví přeměny energie a odvětví energetiky; h) bod 3 se nahrazuje tímto: 3) konečnou spotřebou energie spotřeba elektrické energie dodávané na spotřebitelský trh a nezbytné pro odvětví průmyslu a dopravy a také energie dodávané domácnostem a do odvětví služeb a zemědělství, přičemž tato spotřeba závisí na celkovém disponibilním výkonu, včetně činného a jalového výkonu, při dodávání této energie; PE v /69 PR\ docx

33 Vzhledem k nerovnoměrnému odběru disponibilní energie na trhu musí být vždy vyšší než poptávka, aby se zamezilo blackoutu. Obecně převyšuje poptávku o 20 %. 42 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod i (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 4 Platné znění 4) energetickou účinností poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie; i) bod 4 se nahrazuje tímto: 4) energetickou účinností poměr konečné energie k primární energii nebo poměr užitečné energie ke konečné energii vyjádřený v procentech v příloze Va, přičemž celkovou výkonnost lze vyjádřit jako součin účinností tří výše uvedených fází řetězce přeměny a celkovou účinnost jako součet jednotlivých účinností v řetězci přeměny; Energetická účinnost se často udává ve formě poměru konečné energie k primární energii v podobě zlomku menšího než 1, který po vynásobení stem udává energetickou účinnost v daném okamžiku vyjádřenou v procentech. 43 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod j (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 6 Platné znění 6) zvýšením energetické účinnosti nárůst energetické účinnosti v důsledku j) bod 6 se nahrazuje tímto: 6) zvýšením účinnosti využívání primární energie relativní ukazatel PR\ docx 33/69 PE v01-00

34 technologických či ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování; hodnocení dynamiky růstu této účinnosti v důsledku technických či ekonomických opatření ve zkoumaném období vyjádřený vzorcem: kde: Epp počáteční primární energie Epk konečná primární energie; Předmětem definice je dynamika růstu, tj. vývoje (růstu nebo poklesu) tohoto relativního, bezrozměrného ukazatele v čase. 44 Čl. 1 odst. 1 pododstavec 1 a (nový) písm. k (nové) Článek 2 odst. 1 pododstavec 6 a (nový) k) doplňuje se nový bod, který zní: 6a) nominálním korigovaným růstem energetické účinnosti relativní ukazatel dynamiky tohoto růstu ve zkoumaném období ve vztahu k vnitrostátnímu HDP na hlavu, vyjádřený vzorcem: PE v /69 PR\ docx kde: Epk konečná primární energie Epp počáteční primární energie HDPp HDP na hlavu daného státu na počátku měření HDPk HDP na hlavu daného státu na konci měření;

35 Předmětem definice je relativní ukazatel, který neměří přímo energetickou účinnost ve fyzikálním smyslu, ale jedná se spíše o nominální ukazatel zohledňující změny HDP na hlavu. 45 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod l (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 10 Platné znění 10) celkovou užitnou podlahovou plochou podlahová plocha budovy nebo části budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; l) bod 10 se nahrazuje tímto: 10) celkovým užitným prostorem objem budovy nebo části budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního tepelného prostředí; Logičtější je vztahovat změny tepelných podmínek k objemu, a ne k ploše místností. 46 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod m (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 16 Platné znění 16) zúčastněnou stranou podnik nebo veřejný subjekt, který se zavázal splnit určité cíle podle dobrovolné dohody, nebo na který se vztahuje vnitrostátní regulační politický nástroj; m) bod 16 se nahrazuje tímto: 16) zúčastněnou stranou podnik nebo veřejný subjekt, který se zavázal splnit určité cíle v oblasti energetické účinnosti, včetně účinnosti přeměny, podle dobrovolné dohody, nebo na který se vztahuje vnitrostátní regulační politický nástroj; PR\ docx 35/69 PE v01-00

36 Změna spočívá v upřesnění cíle činnosti stran. 47 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod n (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 20 Platné znění 20) distributorem energie fyzická nebo právnická osoba, včetně provozovatelů distribučního systému, jež odpovídá za přepravu energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům nebo distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají; n) bod 20 se nahrazuje tímto: 20) distributorem energie fyzická nebo právnická osoba, včetně provozovatelů distribučního systému, jež odpovídá za správu výkonu a přepravu přeměněné primární energie s ohledem na její dodání, v podobě konečné energie, konečným zákazníkům, včetně distribučních míst a elektrických stanic, které energii konečným zákazníkům prodávají; Cílem změny je výslovně uvést směr toku energie. 48 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod o (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 23 Platné znění 23) konečným zákazníkem fyzická nebo právnická osoba, jež nakupuje energii pro své vlastní konečné využití; o) bod 23 se nahrazuje tímto: 23) konečným zákazníkem fyzická nebo právnická osoba, jež nakupuje konečnou energii pro své vlastní konečné využití spočívající v její přeměně na užitečnou energii a užitečnou práci; PE v /69 PR\ docx

37 Změna spočívá v upřesnění druhu energie dodávané na spotřebitelský trh. 49 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod p (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 28 Platné znění 28) inteligentním měřicím systémem elektronický systém, který může měřit spotřebu energie, přičemž oproti běžnému měřiči poskytuje více informací, a může přenášet a přijímat údaje za použití určité formy elektronické komunikace; p) bod 28 se nahrazuje tímto: 28) inteligentním měřicím systémem elektronický systém, který může měřit spotřebu energie, přičemž oproti běžnému měřiči poskytuje více informací v reálném čase, a může přenášet a přijímat údaje za použití určité formy elektronické komunikace; Pouze aktuální informace, tj. informace v reálném čase, umožňují inteligentní plánování využití výkonu. 50 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod q (nový) Článek 2 odst. 1 pododstavec 34 a (nový) q) doplňuje se nový bod, který zní: 34a) konečným zvýšením energetické účinnosti součet jednotlivých zvýšení energetické účinnosti, kterých bylo dosaženo na ročním základě v celém řetězci po sobě následujících tepelných, elektrických nebo mechanických technologických postupů výroby a přeměny energie, které jsou spojeny se PR\ docx 37/69 PE v01-00

38 snižováním energetického potenciálu ve vztahu k okolnímu prostředí; Konečné zvýšení energetické účinnosti je vyjádřeno v procentech, která se sčítají, nebo ve zlomcích, jejichž součet je značně nižší než 1, jehož vynásobením získáme procentní hodnotu. 51 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod r (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 36 Platné znění 36) poměrem elektřiny a tepla poměr mezi elektřinou z kombinované výroby tepla a elektřiny a užitečným teplem při plném kombinovaném režimu na základě provozních dat konkrétní jednotky; r) bod 36 se nahrazuje tímto: 36) kogeneračním poměrem elektřiny a tepla poměr mezi elektřinou z kombinované výroby tepla a elektřiny a užitečným teplem při plném kombinovaném režimu na základě provozních dat konkrétní jednotky; Je třeba upřesnit název pojmu týkajícího se procesu kogenerace. 52 Čl. 1 odst. 1 bod 1 a (nový) bod s (nový) Čl. 2 odst. 1 bod 45 Platné znění 45) agregátorem poskytovatel služeb reagující na poptávku, který kombinuje více krátkodobých zatížení sítě na straně s) bod 45 se zrušuje; PE v /69 PR\ docx