MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Informovanost pacientů o paradentóze a její možné prevenci. Katedra ošetřovatelství.

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Hana Lioliasová Informovanost pacientů o paradentóze a její možné prevenci Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Hana Pinkavová Brno 2009

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Brno

3 Děkuji Mgr. Haně Pinkavové za odborné a trpělivé vedení mé bakalářské práce. Děkuji všem respondentům, kteří byli ochotni spolupracovat a věnovali svůj čas při vyplňování dotazníku. Také děkuji své rodině, která mne po celou dobu studia podporovala a pomáhala. 3

4 OBSAH ÚVOD..6 1 CÍLE A HYPOTÉZY HISTORIE OBORU ANATOMIE A FYZIOLOGIE Ústa a dutina ústní Jazyk Slinné žlázy Chrup Svaly Fyziologie. 13 4PARODONTOLOGIE Anatomieparodontu Indexy používanév parodontologii Onemocnění parodontu Atrofie parodontu Gingivitis Parodontitida.20 5 PREVENCE Definice pojmů Ústní hygiena Výživa Fluoridace ÚSTNÍ HYGIENA Vyšetření pacienta Motivace pacienta Doporučované techniky čištění Techniky čištění Ostatní pomůcky k dentální hygieně 32 4

5 7 METODIKA VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICHANALÝZA DISKUSE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ...70 ZÁVĚR ANOTACE...76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ.. 77 SEZNAM ZKRATEK..80 SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ 82 SEZNAM PŘÍLOH..84 PŘÍLOHY

6 ÚVOD,,Informovanost pacientů o parodontitidě a její možné prevenci je téma, které jsem si vybrala ke své bakalářské práci a odvíjí se od mého zjištění, že pacienti by potřebovali pravidelné informace o onemocnění parodontu a také možné prevenci. Toto téma své bakalářské práce jsem si vybrala, abych mohla hodnotit kvalitu získaných informací u pacientů v zubních ambulancích. Dle statistických údajů zánět dásní postihuje 90 % dospělé populace Provedu výzkum, kde budu zjišťovat, jaké mají pacienti informace o onemocnění parodontu, a zda vědí, jak tomuto onemocnění předcházet. Pracuji jako všeobecná sestra u praktického zubního lékaře, kde se setkávám s pacienty všech věkových skupin, a také s různým stupněm postižení parodontu. V praxi jsem zjistila, že je mnoho pacientů, postižených parodontitidou, nebo má příznaky počínajícího onemocnění, a přitom vůbec neví, jak by se dalo tento stav zastavit nebo zpomalit. Myslím si, že by bylo vhodné pacienty více informovat a také názorně ukázat, jak si správně a lépe čistit zuby. Prevence je důležitá ve všech směrech, a to nejen co se týká zdraví. O prevenci onemocnění dutiny ústní se dá říci, že je nejenom důležitá, ale i snadnější, než léčba onemocnění samotná. Zubní kartáček je levnější než náhrada chybějícího zubu, nebo dokonce více zubů. Prevence v péči o dutinu ústní je sice náročná, ale méně nákladná. Pro výzkum své práce jsem oslovila pacienty přicházející k zubnímu lékaři na pravidelnou prohlídku a požádala je o spolupráci při mém výzkumu. Zvolila jsem dotazníkovou formu výzkumu a sestavila jsem dotazník s nabízenými možnostmi. Oslovení respondenti po vyplnění dotazníku na své dotazy, vztahující se k onemocnění nebo prevenci, dostaly mou odpověď i radu, jak si správně čistit zuby. 6

7 1 CÍLE A HYPOTÉZY 1. Cíl: Zjistit jaké mají informace respondenti o parodontitidě. 1. Hypotéza: Předpokládám, že více než 55 % respondentů bude jako důvod vzniku parodontitidy nejčastěji uvádět dědičnost. 2. Hypotéza: Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude v dotazníku uvádět, že o parodontitidě získalo informace od svého zubního lékaře. 3. Hypotéza Předpokládám, že méně než 35 % dotázaných respondentů bude uvádět, že ničím nemůže ovlivnit vznik parodontitidy. 4. Hypotéza Předpokládám, že více než 45 % respondentů bude na 1. místě v ovlivnění vzniku onemocnění parodontitidou uvádět pravidelnou návštěvu zubního lékaře. 2. Cíl: Zjistit, jaká preventivní opatření proti parodontitidě respondenti dodržují. 5. Hypotéza Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude uvádět, že navštěvuje zubního lékaře pravidelně dvakrát do roka. 6. Hypotéza: Předpokládám, že více než 65 % respondentů si čistí zuby 2x denně. 7

8 7. Hypotéza: Předpokládám, že více než 55 % respondentů bude nejčastěji uvádět techniku čištění zubů krouživými pohyby. 3. Cíl: Vytvořit jednoduchý a srozumitelný informační materiál, který pomůže zvládat kvalitní hygienu dutiny ústní pacientům každého věku. 8

9 2 HISTORIE OBORU Parodontologie sama o sobě je velmi mladým oborem a po vědecké stránce se vyvíjí teprve sto let. První záznamy o existenci parodontologie uvádí Hippokrates, který poukazoval na souvislosti mezi nečistými ústy a zánětem sliznice, nebo Galen, který prováděl korekci okluze (zubního skusu) obrušováním zubů železným drátem. V 11. století Abulcaris popsal zubní kámen a zhotovil první nástroje na jeho odstranění. Začátek moderní parodontologie se objevuje v druhé polovině devatenáctého století, kdy si Něsmějanov jako první uvědomuje závěsný aparát zubu jako funkční celek a nazývá ho amfodontem. Dodnes se tento název a jeho odvozeniny používají v sovětské a bulharské literatuře. Základními zevními příčinami parodontopatií jsou nečistoty chrupu a zubní kámen, které byly známy již na konci 19. století. Avšak výzkum normálního parodontu, ošetření a patogenese parodontopatií se rozrostl až v prvním desetiletí dvacátého století. O moderní parodontologii v naší zemi se objevily důkazy až po první světové válce a větší rozvoj moderní parodontologie je znám až po roce Mezi první zakladatele moderní parodontologie patřili lékaři Neuwirt, Parma, Černý, Kostečka a Mezl. Po zřízení stomatologického směru lékařského oboru se parodontologie začala přednášet a v roce 1966 byla uznána za nádstavbový obor. 1 Od roku 1998 je zaregistrována Česká parodontologická společnost vedená dr. Dřízhalem, dr. Šebkem a dr. Černušákem a slučuje lékaře se zájmem o rozvoj oboru parodontologie. 2 1 Srov. ŠKACH, M. KOSTLÁN, J. A KOLEKTIV. Onemocnění parodontu. s Srov. /cps.htm 9

10 3 ANATOMIE A FYZIOLOGIE 3.1 Ústa a dutina ústní Ústa a dutina ústní jsou počátkem trávicího ústrojí a mají za úkol přijímat potravu, naporcovat ji a mechanicky zpracovávat. Zde také dochází k promísení potravy se slinami a trávicími enzymy napomáhajícími polykání stravy. V dutině ústní se nacházejí zuby a jazyk. Ústa jsou ohraničena rty a tvářemi. Rty dávají ústům výraz, jsou tvořeny svalovými vlákny a jsou bohatě zásobeny nervy, díky nímž jsou velice citlivé. Rty jsou tvořeny přechodovou kůží, bez chloupků a bez potních i mazových žláz. Je to přechod mezi kůží na tváři a sliznicí v dutině ústní. Dutina ústní (cavum oris) se rozděluje zubními oblouky na zevní a vnitřní prostor. Zevní štěrbinovitý prostor je nazýván předsíní dutiny ústní (vestibulum). Je ohraničen rty, tvářemi a zuby. V předsíni jsou příušní slinné žlázy a při odtažení rtů vidíme ve střední čáře řasy, tak zvaná frenula horního a dolního rtu. Podobné slizniční řasy někdy vidíme i v oblasti premolárů. Sliznice v předsíni dutiny ústní je růžově červená, méně citlivá a nacházejí se v ní droboučké slinné žlázky. Vnitřní část dutiny ústní je tvořena zuby, jazykem, tvrdým a měkkým patrem. Spodina pod jazykem je tvořena epitelem, pod nímž se ve střední čáře rýsuje uzdička jazyka, podjazyková slinná žláza a také vývod podčelistní žlázy. Ústa jsou vystlána mukózní membránou, která produkuje lepkavou, čirou tekutinu, tak zvaný hlen (mucus) a společně se slinnými žlázami udržují dutinu ústní stále vlhkou. 3 3 Srov. DYLEVSKÝ, I. DRUGA, R. MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. s

11 3.2 Jazyk Jazyk (lingua) je největší orgán v dutině ústní. Má tvar trojúhelníku a rozlišujeme na něm kořen, tělo a hrot. Pohyb jazyka je ovládán svaly a jeho hlavní úlohou je spolupráce při polykání potravy a tvorbě řeči. Na jazyku se nachází receptory vnímání chuti, hmatové a teplotní citlivosti. 3.3 Slinné žlázy Slinné žlázy (glandulae salivales) neustále zvlhčují sliznici dutiny ústní. Jsou to jednak drobné slinné žlázky obsažené v podslizniční vrstvě rtů, jazyka i patra, ale především je to žláza příušní, podjazyková a podčelistní Chrup Chrup (dentice) je tvořen zuby umístěnými v horní a dolní čelisti. Zuby jsou výkonnými jednotkami žvýkacího aparátu a jsou nejtvrdší hmotou v těle. Na zubu rozeznáváme korunku, krček a kořen. Korunka je vidět nad dásní a má tvar podle umístění v řadě a také podle funkce, kterou splňuje. Rozeznáváme řezáky, špičáky, zuby třenové (premoláry) a stoličky (moláry). Krček zubu se nachází mezi korunkovou a kořenovou částí. Počet kořenů u jednotlivých zubů je různý. Řezáky, špičáky nebo premoláry mají po jednom kořeni s výjimkou prvního horního premoláru, který stejně jako dolní moláry mají kořeny dva. Horní moláry mají kořeny tři a třetí moláry mají kořeny nepravidelně. Mléčný chrup se prořezává asi do dvou let věku dítěte a měl by dosahovat počtu dvaceti zubů. Chrup stálý se prořezává zhruba od šesti let a začíná stoličkami. Ukončená výměna zubů je kolem patnáctého roku věku, tedy až na poslední stoličky, které rostou až kolem roku osmnáctého. Celkový počet stálých zubů je Srov. BOROVANSKÝ, L. Anatomie. s

12 Zub se skládá ze čtyř zubních tkání. Na povrchu je zubní sklovina, dále zubovina, ve které se nachází dřeňová dutina se zubní dření. Zubní dřeň prochází celým zubem, který je vyživován nervy a cévami. Kořen zubu je pokryt zubním cementem. Každý zub je připevněn k čelistní kosti systémem vazivových vláken, což je tak zvaná ozubice (periodoncium). Vlákna se upínají na jedné straně do zubního cementu, na druhé do lamely kostěného lůžka, a v místě krčku zubu do měkkých tkání gingivy. Toto spojení je dokonalé, neboť dásňový epitel se spojuje se sklovinou, a tím je zub spojen s okolními tkáněmi. Vazivová vlákna probíhají od kosti k zubnímu cementu směrem apikálním a to spirálovitě oběma směry, což vytváří pružný závěs zubu. Způsob upevnění umožňuje zubům malý přirozený pohyb, vytváří se tím jakýsi nárazník, jenž při žvýkání chrání zuby a kost před poškozením. V oblasti krčku zubu se část dásně těsně připojuje k zubu a tím chrání níže položené tkáně před infekcí a škodlivými vlivy Svaly V oblasti dutiny ústní jsou dvě nejdůležitější skupiny svalů. Jsou to svaly žvýkací a mimické. Svaly žvýkací jsou svojí polohou a uzpůsobením určeny k pohybu dolní čelisti, převážně k přitažení. Svaly začínají na nepohyblivých kostech lebky a upínají se na vnitřní nebo vnější ploše mandibuly. Svaly mimické, obličejové začínají na obličejových kostech a upínají se do měkkých tkání a také do kůže. Kolem všech otvorů v obličeji jsou svaly uspořádány do soustředěných kruhů, a tím umožňují jejich otvírání a zavírání. Úpony do kůže umožňují mimiku obličeje a jsou inervovány z lícního nervu. 6 5 Srov. DYLEVSKÝ, I. DRUGA, R. MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. s Srov. BOROVANSKY, L. Anatomie. s

13 3.6 Fyziologie Orgány dutiny ústní plní tři základní funkce. Je to jednak přijímání a zpracování potravy, dále vnímání chuti, hmatu, tepla a bolesti a za třetí tvoří hlas a formují řeč. Příjímání a zpracování potravy se dá rozdělit na dvě složky. Jednak, tak zvaná mechanicko dynamická složka, na které se podílí zuby, svaly, svaly jazyka, tváře a ostatní svaly potřebné k polykání, a složka chemicko - fermentativní reprezentovaná slinou. Vnímání chuti, hmatu, tepla a bolesti zprostředkovávají receptory smyslového vnímání, kterými je bohatě vybavena sliznice dutiny ústní. Receptory chuti jsou chuťové pohárky rozmístěné ve sliznici jazyka i tváře. Chuťové vnímání je rozděleno do čtyř základních pocitů, které nám signalizují chutě. Sladkost vnímáme spíš na hrotu jazyka, hořkost na kořeni jazyka, slanost a kyselost vnímáme nejvíce po stranách jazyka. Hmatová čidla jsou rozmístěna nerovnoměrně, ale nejcitlivější je hrot jazyka. Bolest vnímáme nejvíce sliznicí měkkého patra. Teplota je sliznicí vnímána podstatně méně než kůže. Rozeznává chlad, vlažnost nebo horkost. 7 Dutina ústní se podílí na tvorbě hlasu a formování řeči, která vytváří při tvorbě zvuku rezonanční prostor, její jednotlivé orgány se podílí na tvorbě hlásek. Všechny anatomické odchylky mohou tvorbu řeči narušit. Některé trvalejší změny může organismus zvládnout bez větších problémů, jindy se změnou ve fonaci. U jiných se neobejde bez odborné pomoci, eventuelně bez foniatrické rehabilitace. Na takové okolnosti by měl stomatolog pamatovat při rozsáhlejších chirurgických výkonech a také při protetické rekonstrukci chrupu.vhodné je před protetickým zásahem si pořídit fotodokumentaci, nebo studijní modely stávajícího stavu. 7 Srov. WESTON, TREVOR. Atlas lidského těla. s

14 4 PARODONTOLOGIE Parodontologie tvoří součást stomatologické péče a je samostatným vědním oborem. Zabývá se etiologií, prevencí, diagnostikou a terapií onemocnění parodontu. Poznatky ze světa se shodují, že onemocnění parodontu postihuje nejen dospělé osoby vyššího věku, ale už i děti od jejich útlého věku. Definice parodontu Parodont, nebo-li závěsný aparát, je systémem měkkých a tvrdých zubních tkání. Upevňuje zuby v alveolárním výběžku a současně pomáhá udržet homeostázu v organismu. Existence parodontu je závislá na přítomnosti zubu v dutině ústní. Se ztrátou zubu zaniká i parodont Anatomie parodontu 9 K parodontu především patří gingiva, periodoncium, zubní cement a alveolární kost. Gingiva Gingiva je součástí ústní sliznice, ale je světlejší. Povrch zdravé gingivy mívá vzhled pomerančové kůry. Z hlediska anatomického rozlišujeme gingivu volnou, která sahá od okraje naléhajícího na povrch zubu až do úrovně dna fyziologického dásňového žlábku, a na gingivu připojenou, která je od gingivy volné rozdělena marginální rýhou. Ta je na úrovni dna fyziologického žlábku. Volná gingiva nemá kostní podklad, v mezizubním prostoru vytváří mezizubní papilu a fyziologický dásňový žlábek má hloubku do 3 milimetru. Připojená gingiva je pevně připojena ke kostnímu podkladu. Šířka připojené gingivy by měla být 0-9 milimetrů. Nedostatečná šíře je 2 milimetry ve frontálním úseku a v případě 1 milimetru v distálních úsecích se tento stav nazývá mělkým vestibulem. Při hloubce nad 3 milimetry v dásňovém žlábku se tento stav označuje 8 Srov. MAZÁNEK, J. A KOLEKTIV. Stomatologie. s Srov. Tamtéž. s

15 parodontální kapsou,nebo-li chobotem.. Dno dásňového žlábku je tvořeno těsnícím epitelem, a zde dochází ke gingivodentálnímu spojení na cementosklovinné hranici. Periodoncium Periodoncium zajišťuje pevné, ale pružné spojení zubu s kostí v zubním lůžku. Spojení je tvořeno systémem vazů, které jsou v periodontální štěrbině a ta je široká asi 0,25 milimetrů. Uvnitř štěrbiny se nachází periodontální membrána. Zubní cement Zubní cement je podobný kosti, v němž se anorganické a organické látky vyskytují v poměru 1:1. Zubní cement pokrývá kořen. Alveolární kost Povrch alveolární výběžku je tvořen trámčinou kompaktní kostí a jednotlivá zubní lůžka jsou od sebe oddělena intraalveolární kostí. 4.2 Indexy používané v parodontologii Index je numerický údaj, který získáme hodnocením určitých změn na parodontu. Jelikož stav nelze dostatečně ústně vyjádřit, postupuje se podle předem stanovených kritérií. Podle parodontologických indexů je možné hodnotit nejen postižení parodontu, ale v dnešní době se indexy používají hlavně k motivaci pacienta a ke stanovení potřeby léčebného plánu. Indexy jsou zaznamenávány do dokumentace, ve které je možné sledovat průběh i spolupráci pacienta. Z důvodu motivace je vhodné dát pacientovi při vyšetření zrcátko a nechat ho sledovat zjištěnou situaci. Rozlišujeme několik druhů indexů: CPITN, PI, PBI, OHI. 10 CPITN Community Periodontal Index of Treatment needs CPITN je jedno z nejdůležitějších vyšetření, které se provádí hned na začátku při vstupním vyšetření. Hodnotí se jím stupeň poškození parodontu, a na základě zjištění se stanovuje potřeba parodontologické léčby. Index vznikl na doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) a měření se provádí sondou s názvem WHO, která je kalibrovaná a na konci má malou kuličku, aby neporanila sliznici. 10 Srov. KOVAĹOVÁ, E. ČIERNÝ, M. Orálna hygiena. s

16 Index CPITN se skládá ze dvou částí. Část CPI screeningová (vyšetřovací) a TN část, která vyjadřuje potřebu ošetření. Vyšetřuje se po sextantech a zapíše se vždy nejvyšš hodnota. Názorná dokumentace v příloze číslo 4. PI Plaque index Plak index hodnotí přítomnost a množství zubního plaku a zubního kamene. Vyšetřuje se pohledem, nebo parodonrologickou WHO sondou, kterou se setře zubní plak ze zubů a výsledek se zaznamená do dokumentace. Zubní plak se označí číslem 1, nepřítomnost zubního plaku číslem 0. PBI Papillary Bleeding index PBI je nejčastěji používaným indexem, kterým se hodnotí stav parodontu jako celku. Pomocí parodontologické sondy se provádí zjištění přítomnosti zubního plaku, ale také se sleduje krvácivost dásní. Opět je používaná hodnotící stupnice, která nám přesně ukáže místa, kde je nedostatečná hygiena. Názorné schéma v příloze číslo 4. OHI Oral Hygiene Index Na rychlé orientační zjištění zubní hygieny v dutině ústní se používá index s tímto označením. Díky němu se dá i určit schopnost pacienta řádně si vyčistit zuby. Záleží však vždy na zubní ordinaci, které indexy použije. U nás v ordinaci praktického zubního lékaře se používá hlavně index CPITN. Dle odborníků by se dalo říci, že postačí pro každodenní praxi index CPITN a PBI. Jsou to indexy snadno opakovatelné a dostačující i při léčbě gingivitid Onemocnění parodontu Příčinou vzniku parodontopatií může být více faktorů, jako například zubní plak, zubní kámen, slina, ústní dýchání, ortodontické anomálie, traumatologická artikulace, anatomické odchylky v uspořádání měkkých tkání parodontu, převislé výplně, nevyhovující protetické práce. Z celkového onemocnění lze jmenovat endokrinní poruchy, nežádoucí účinky léků, těžké poruchy výživy, a nebo také kouření. 12 Nemoci parodontu se rozdělují podle vyvolávající příčiny, podle průběhu, podle věku, v kterém se nejčastěji vyskytují, nebo podle významu, nebo četnosti. 11 Srov. MAZÁNEK., J. URBAN, F. a kolektiv. Stomatologické Repetitorium, s Srov. STAROSTA, M. ADÁMKOVÁ, H. Repetitorium Parodontologie. s

17 Pro kvalitní léčbu i prevenci je nutné, aby byla jednotná diagnostika, a proto byla vytvořena klasifikace nemocí parodontu. Byla stanovena na World Workshop in Clinical Periodontics v roce Podle této klasifikace lze změny na parodontu rozdělit na nezánětlivé (atrofie a gingivální recesy) a zánětlivé (gingivitis a parodontits). Podrobnější dělení se provádělo podle věku pacienta. Parodontitis dospělých (věk nad 35 let) Časně vznikající parodontitidy (věk do 35 let) Parodontitis při systémových onemocněních Nekrotizující ulcerativní parodontitis Refrakterní parodontitis Ovšem nejnovější klasifikace byla sestavena v roce 1999 American Academy of Periodontology a ta se zaměřuje nejvíce na etiologii a imunitní reakci jedince. Rozděluje parodontitidy do čtyř skupin: 1. Chronická parodontitida (pomalá progrese) 2. Agresivní parodontitida (rychlá progrese) 3. Parodontitis při systémových onemocněních 4. Nekrotizující ulcerativní gingivitis a parodontitis 13 Zubní mikrobiální plak Zubní plak se vytvoří již za několik minut po vyčištění zubů. Utvoří se tenká blanka, které se říká pelikula a tvoří ji slinné glykoproteiny. Usazuje se na povrchu zubů, protéz, výplní a dostane se i do těch nejmenších skulin. Tvorba mikrobiálního zubního plaku je aktivní proces, který nikdy nekončí. Pelikula je dále osídlována mikroorganismy dutiny ústní, jako jsou třeba streptokoky, které jsou schopny tvořit polysacharidová pouzdra. Na tyto mikroorganismy nasedají další, a tím dochází k vyzrávání plaku. Do jednoho dne je na zubu patrná souvislá vrstva plaku, která mohutní a zvětšuje se, a tím i počet mikroorganismů v dutině ústní. Narůstající tloušťkou plaku se zlepšují podmínky pro anaerobní mikroorganismy a do dvou týdnů vzniká zralý plak, který začíná kalcifikovat Srov. Tamtéž. s Srov. STAROSTA, M. ADÁMKOVÁ, H. Repetitorium Parodontologie. s

18 Rozložení mikroorganismů v zubním plaku je v hlubších partiích anaerobního původu a směrem k povrchu převládají grampozitivní koky. Vlastní povrch plaku je tvořen materií albou, která nemá vlastní strukturu. Zmineralizovaná vrstva zubního plaku se nazývá zubní kámen a ten je složen z anorganických sloučenin. Podle lokalizace uložení dělíme na zubní kámen supragingivální (uložen nad dásní) a na kámen subgingivální (uložen pod dásní). Zubní kámen již nelze odstranit kartáčkem, ale je nutné ho odstranit v zubní ordinaci nástroji. K tomuto účelu se používají buď ruční nástroje (srpek, drápek, kyrety) nebo ultrazvuk. Slina Slina má vliv na vznik parodontopatií hlavně kvalitou a množstvím. Slina je tvořena z 98 % vodou, ale obsahuje i jiné důležité sloučeniny, jako jsou enzymy, antiseptické látky a elektrolyty. Ústní dýchání Vede ke zvýšené lepivosti plaku a k omezení obranných schopností sliny. Ortodontické anomálie Stěsnání zubů zhoršuje možnost kvalitně dodržovat hygienu dutiny ústní. Převislý skus může vést až k defektům na gingivě. Traumatická artikulace Nevyvolává zánětlivé změny, ale může zhoršit pohyblivost zubů a urychlit jejich putování. Převislé výplně a špatně zhotovené protetické práce Úprava hygieny v těchto případech nepomůže. Toto jsou stavy, kdy vznikla iatrogenně retenční místa plaku a nelze je bez většího zásahu odstranit. Anatomické odchylky Mezi anatomické odchylky patří mělké vestibulum, které může být vrozené primární, anebo získané sekundární. Jedná se o stav, kdy šíře připojené gingivy je ve 18

19 frontálním úseku chrupu menší než 2 milimetry a v laterárním úseku chrupu menší než 1 milimetr, při čemž tak dochází k tahu při pohybu volné gingivy. Další anatomickou odchylkou je vysoký úpon retního frenula v horní nebo dolní čelisti, což je stav, kdy se retní uzdička upíná na rozhraní připojené a volné gingivy, do mezizubní papily nebo papilou úpon uzdičky prochází. Stejně jako u mělkého vestibula nebo vysokého úponu horního nebo dolního frenula mohou působit i atypicky uložené slizniční řasy. Celková onemocnění Mezi celková onemocnění patří hlavně onemocnění se sníženou obranyschopností organismu, jako například Diabetes mellitus nebo HIV infekce. Vlivy steroidních hormonů způsobují větší vnímavost gingivy na metabolity plaku, hlavně v pubertě, graviditě a při užívání antikoncepce. Rozdělení parodontitid podle starší klasifikace z roku 1989 s odkazy na zařazení onemocnění do nové klasifikace z roku Atrofie parodontu Atrofie parodontu se vyznačuje úbytkem tkáně a patří mezi nezánětlivá postižení. Podle vzniku dělíme atrofii na primární a sekundární a podle rozsahu na lokalizovanou a generalizovanou Gingivitis Gingivitis je zánětlivý i nezánětlivý proces, který postihuje gingivu Je provázen krvácivostí a tvorbou nepravých parodontálních chobotů, které nepoškozují dentogingivální uzávěr. Ve většině případů toto onemocnění je způsobeno nedostatečnou hygienou dutiny ústní, což má za následek přítomnost zubního mikrobiálního plaku v ústech, a tím působení mnoha škodlivých mikroorganismů na organismus. 15 Srov. STAROSTA, M. ADÁMKOVÁ, H. Repetitorium Parodontologie. s

20 Iniciátorem kromě zubního mikrobiálního plaku mohou být i hormonální změny v období puberty, těhotenství, anebo působení antikoncepce. Dalšími vlivy na vznik onemocnění může mít anaerobní flora, stres, kouření, anebo virové onemocnění způsobené Herpesvirem. Mezi nezánětlivá onemocnění gingivy patří hyperplazie gingivy způsobená medikamentózně a tumoroformní zduření gingivy Parodontitida Parodontitida je lidově nazývána paradentózou a je to onemocnění dásní a tkání v okolí zubu, které může v případě neléčení vést až ke ztrátě zubů. Parodontitis je zánětlivým onemocněním parodontu, což je onemocnění závěsného aparátu zubu. U tohoto onemocnění se tvoří pravé parodontální choboty a může dojít k resorpci kosti, proto je důležité zahájení včasné léčby. Mezi první příznaky parodontitidy patří nepříjemný dech (foetor ex ore), krvácení dásní při čištění zubů, ustupující dásně a jejich otoky, odhalování krčků a viklavost zubů. Mnozí lidé se domnívají, že občasné krvácení je normální, opak je však pravdou. Jen u kuřáků se toto onemocnění někdy neprojeví dostatečně brzy, protože příznak krvácení zcela mizí. K dalším příznakům patří hnisavá exudace z pravých parodontálních chobotů, parodontální abscesy, změna polohy zubů, pulpoparodontální postižení, a nebo ztráta zubů s následným zánikem parodontu. Parodontitida je pokládána za dědičné onemocnění, ale takto vzniklé postižení má jen málo jedinců. Ve většině případů se jedná o důsledek špatné ústní hygieny, kterou odhalí ošetřující zubní lékař nebo hygienistka při prvním pohledu. 16 Parodontitida je onemocnění závažné, protože nemá za následek pouze ztrátu zubů, ale má vliv i na jiná onemocnění. Parodontitida zvyšuje rizika u osob s onemocněním srdce, ledvin, cukrovkou a může mít větší vliv i na vznik mozkové příhody. Objevují se i názory na větší riziko potratů a předčasných porodů u novorozenců s nízkou porodní hmotností Srov Srov. MUTSCHELKNAUSS, RALF E. Praktická parodontologie. s

21 Když si představíme zánětlivý proces okolo jednoho zubu a vynásobíme to ostatními zuby, vyjde nám plocha, která je otevřenou, zanícenou ránou a ta infikuje celý organismus. Nikdo by si určitě nenechal takovou otevřenou ránu jinde na těle, ale v dutině ústní to leckomu ani nepřijde. Zánětlivé mikroorganismy se krví dostávají do celého těla, kde ohrožují ostatní orgány v těle. 18 Nejčastějším druhem je parodontitida dospělých, která se vyskytuje asi v 90 % všech onemocnění. Dalším druhem je časně vznikající parodontitida, která se dále dělí na prepubertální, juvenilní a rychle progredující parodontitidu. Alespoň ve zkratce bych se zmínila o nekrotizující ulcerativní parodontitidě, která vzniká z nedokonale léčené ulcerativní gingivitidy a na vzniku se podílí anaeroby, stres a kouření. Parodontitis při celkových onemocněních je hlavně následkem snížené imunity organismu při celkovém onemocnění. Nejčastějším je Diabetes mellitus. Do této skupiny se dá zařadit i HIV parodontitida. Prognózou každého onemocnění je mít zájem o zachování zdraví. V případě parodontitidy jde o zachování vlastního chrupu. Důležitou součástí je také dobrý zdravotní stav a přiměřený intelekt, který pomůže v rozhodování. Manuální zručnost bude přínosem při zvládání nových technik čištění. Léčba Léčba parodontitid, a také všech onemocnění parodontu spočívá ve vyšetření s následným sestavením léčebného plánu. Pečlivým ošetřením je možno dosáhnout buď zpomalení probíhajícího procesu, nebo dokonce zastavení onemocnění. Léčba probíhá konzervačně a v nutných případech chirurgicky. 19 Medikamentózně se může léčba podpořit chemickými inhibitory plaku, například přípravky s Chlorhexidinem, antibiotiky, chemoterapeutiky anebo pomocí prostředků k lokálnímu ošetření gingivy, jako je třeba roztok peroxidu vodíků 3 %. Konzervativní léčba Jako první část konzervativní terapie je hygienická část, která se skládá z motivace pacienta, instruktáží hygieny, kontroly ústní hygieny a odstranění zubního kamene. Tato část konzervativní terapie probíhá v několika návštěvách Srov. RIEBAUEROVÁ, M. Péče o zuby je umění. Jde i o život.[ online] 19 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Lékařské repetitorium. s Srov. LIOLIASOVÁ, H. : Dlouhodobý edukační plán. s

22 Dalším krokem po zvládnutí první fáze se přistupuje k ošetření povrchu kořene zubu v parodontální kapse a následném lokálním ošetření gingivy. V případě nutnosti se přistoupí k chirurgickému dočištění jednak povrchu kořene pod kontrolou zraku, tím dojde k likvidaci retenčních míst plaku, a zánětu v parodontálních kapsách. Tím se zvýší regenerace tkání parodontu a může se zákrokem získat nová připojená gingiva. Chirurgická léčba Nejčastějšími chirurgickými zákroky na parodontu jsou gingivektomie, které odstraňují nejen hyperplazie, dále lalokové operace, což jsou kyretáže pod kontrolou zraku s odklopením laloku. Dalšími zákroky, které se provádí jsou odstranění mělkých vestibulí, vysokých úponů horního nebo dolního rtu. Chirurgické zákroky se nejčastěji provádějí v lokální anestezii, která je dostačující a pro pacienta šetrná. Speciální operace s doplněním implantačních materiálů se provádí na vysoce specializovaných pracovištích. Příprava před a po operací Samozřejmostí bývá příprava před samotným chirurgickým zákrokem. Příprava spočívá hlavně v informovanosti pacienta, jak si počínat před zákrokem (např. užití léků, které běžně užívá, nutnost nasnídat se) a po zákroku (neřídit po anestezii motorové vozidlo, mít doma nachystány chladící pytlíky, měkčí stravu, vyzvednuty léky k utišení bolesti). Po operaci je rána kryta plastickým obvazem, který je sejmut asi po týdnu, kdy se také odstraňují stehy z rány. V pooperační péči o dutinu ústní se používá 3 % peroxid vodíků nebo Corsodyl, tak zvaný chemický kartáček s obsahem Chlorhexidinu. Nechirurgicky ošetřené zuby je možno čistit běžným způsobem. Každá léčba parodontopatií operací nekončí, ale následně se kontroluje v dalších návštěvách, které se nazývají recall systém Srov. BOTTICELLI, ANTONELLA, TONI. Dentální hygiena, teorie a praxe. s

23 5 PREVENCE Preventivní stomatologie využívá všech metod a prostředků, pomocí nichž se dá docílit a udržet optimální orální zdraví. Zubní lékařství se původně zabývalo terapií, jelikož příčiny řady stomatologických onemocnění nebyly známy. Vývoj oboru odhalil řadu příčin stomatologických onemocnění a to byl začátek uplatňování metod, které předcházejí těmto chorobám. 22 Preventivními metodami jsou úkony, které opakovaně provádí pacient sám u sebe, podle pokynů zubního lékaře, nebo které opakovaně provádí zubní lékař nebo hygienistka. Všechna preventivní opatření by měla být snadno proveditelná a provádí se v týmu, který se skládá nejen z lékaře, zdravotní sestry, hygienistky, ale především do týmu patří i pacient. Dobrého výsledku je možné dosáhnout jedině se spolupracujícím pacientem. Veškeré informace pacientovi poskytujeme ve srozumitelné terminologii, kterou třeba i několikrát opakujeme pro lepší zapamatování. Základním předpokladem zdaru preventivních opatření je přesvědčit pacienta, že hlavním faktorem vzniku zubního kazu a parodontopatií je získaný zubní plak Definice pojmů Pojmy prevence a profylaxe nejsou totožné, ale i v mezinárodním písemnictví se vzájemně prolínají, proto je nebudeme od sebe oddělovat a budeme používat pojem prevence. 23 Prevence Prevence je souhrn všech opatření a metod, jejichž cílem je předcházet vzniku onemocnění, poškození zdraví, zdravotních komplikací a trvalých následků nemocí nebo úrazů. Preventivní opatření se uskutečňují ještě dříve, než nemoc vznikla. 22 Srov. KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii. s Srov. Tamtéž. s

24 Příkladem je používání fluoridovaných přípravků v době, kdy se zuby ještě neprořezaly. Profylaxe Profylaxe se skládá z ochranných opatření, které uskutečňujeme až v době bezprostředního ohrožení nemocí, patologickým stavem nebo úrazem. Jako příklad lze uvést aplikaci fluoridů na již prořezaný zub. Prevenci je možno rozdělit na tři stupně a to na prevenci primární, sekundární nebo terciární. Primární prevenci zařadíme opatření, pomocí kterých předcházíme vzniku choroby nebo patologickému stavu. Jako příklad je možné uvést očkování, zdravotní výchovu, zlepšení výživy a prostředí a to již v prenatálním vývoji. Sekundární prevencí jsou nazývána opatření, při kterých je provedena včasná diagnostika, vyléčení, a nebo alespoň zastavení již probíhajícího patologického stavu se zabráněním komplikací. Pomocníkem při sekundární prevenci by mohla být informovanost o správnosti dodržování zásad hygieny dutiny ústní a pořízení dentálních pomůcek. Úkolem terciární prevence je vyléčit již vzniklé postižení a znemožnit vznik dalších možných komplikací stomatologického onemocnění. 24 Nejdůležitější prevencí vzniku zubního kazu a parodontopatií je kvalitní ústní hygiena, fluorizace, správná výživa a pravidelná návštěva zubního lékaře. 5.2 Ústní hygiena V prevenci parodontopatií má nejdůležitější úlohu ústní hygiena, která je prováděna na patřičné úrovni a spočívá v souhře profesionálního i domácího pravidelného odstranění zubního mikrobiálního plaku. 24 Srov. POCHYLÁ, K. České ošetřovatelství I. s

25 Mezi profesionální prevenci hygienické péče o chrup a parodont zejména patří motivace pacienta, při které má dojít k pochopení škodlivosti zubního mikrobiálního plaku na chrup i parodont a najít jednoduchost v prevenci, která je nebolestivá a také ekonomicky nenáročná. Dalším krokem profesionální péče jsou instruktáže, které doporučují vhodné techniky čištění zubů. Při těchto instruktážích se přihlíží k anatomickým poměrům zubů jedince, ke stavu sanovaných zubů, je nutné sledovat, zda jsou v ústech fixní nebo snímatelné zubní náhrady anebo fixní ortodontický aparát. V neposlední řadě se musí přihlédnout k osobnosti pacienta, k jeho manuální zručnosti či případnému handicapu. Mezi profesionální úkony patří rozpoznání a odstranění retenčních míst, způsobených anatomickým vývojem, nebo uměle vzniklým způsobem. Uměle vzniklá místa jsou hlavně iatrogenního původu, například převislé výplně, nebo s drsným povrchem, dále protetické práce s nepřesným okrajovým uzávěrem. 25 Profesionální hygienická péče zahrnuje také sledování domácí péče. Ta také zaznamenává a srovnává výsledky úrovně čištění zubů a to podle indexů, které jsou velmi objektivní, protože ty se skládají většinou z aritmetického průměru vytvořeného z odečtených hodnot z dutiny ústní. Především se používají indexy krvácivosti nebo indexy hygieny dutiny ústní ( příloha č.4). Domácí ústní hygiena již podle názvu napovídá, že se provádí v domácím prostředí, nejlépe několikrát denně. Mezi prostředky domácí péče lze zařadit mechanické nebo chemické pomůcky. Mechanické prostředky zastupují zubní kartáčky ruční, anebo elektrické. Zástupci chemických prostředků pro domácí ústní hygienu jsou roztoky, zubní pasty, gely a prášky. Jelikož tyto chemické prostředky mohou svým chemickým složením dráždit a působit jako alergeny, je třeba vždy mít na paměti opatrnost. Je zde nutnost přečtení návodu na použití, a pokud je to nutné, dodržení všech zásad pro naředění přípravku. 25 Srov. STAROSTA, M. ADÁMKOVÁ, H. Repetitorium parodontologie. s

26 5.3 Výživa Základními znalostmi o výživě by měl být vybaven nejen každý zubní lékař, ale také středně zdravotnický pracovník. Jednou z našich povinností by měla být motivace pacienta k výživovým zvyklostem z důvodu prevence stomatologických onemocnění. Je jasné, že složení stravy může mít vliv na vznik některých stomatologických onemocnění, proto je nutná optimální skladba potravy. Nadbytek cukru ve stravě i pití je zcela nevhodný pro možný vznik zubního kazu, ale i pro vznik obezity, aterosklerózy, diabetu anebo i vysokého krevního tlaku. Špatné stravovací návyky z dětství se přenáší do dospělosti a odtud jdou těžce odstranit. Z toho důvodu lze jenom doporučit zdravou stravu s omezením sladkých jídel a nápojů. Neustálé popíjení slazených tekutin z lahvičky je zcela nevhodné, a proto je vhodnější nahradit tento nápoj raději čistou vodou nebo neslazeným bylinkovým čajem. Do jídelníčku je vhodné zařadit jídla bohatá na vitamín A, C, D a minerální látky. 26 Po jídle nejlépe vždy si vyčistit zuby s pastou, která obsahuje fluoridy. 5.4 Fluoridace V prevenci zubního kazu má fluor mimořádně důležitou úlohu. Nejvhodnějším způsobem dodávání fluoru do organismu je fluorizace pitné vody, ta však již v současnosti není prováděna. Fluor je nyní do organismu dodáván s potravinami jako například fluoridovaná sůl, minerální vody, ryby nebo zelenina. Zubní pasty obsahující fluor jsou běžně dostupné a mají různé složení fluoru (aminfluoridy, Natrium fluoratum, monofluorfosfát). Existují i tablety Natrium Fluoratum, které mohou do organismu dodat dostatečné množství fluoru, ale názory na podávání jsou různé. Z toho důvodu je vždy vhodná konzultace s ošetřujícím zubním lékařem o vhodnosti podávání Srov. JUŔNIKOVÁ, P. HŮSKOVÁ, J. Ošetřovatelství 2 část. s Srov. MAZÁNEK, J. A KOLEKTIV. Stomatologie - minimum pro praxi.s

27 6 ÚSTNÍ HYGIENA Péče o chrup je od raného dětství až do stáří důležitým úkolem nejen zubního lékaře, ale především úkolem pro pacienta. Zubním kazem a různými onemocněními dásní trpí přes 90 % populace. Je to však zbytečné trápení, kterému se dá jednoduše předejít a to zavedením správné ústní hygieny. Dá se říci, že by mohlo platit čistý zub, zdravý zub. Toto rčení vyslovil už v roce 1934 anglický stomatolog Hyatt. Získal důkazy mezi čistotou dutiny ústní (bez mikrobiálního plaku) a zdravým chrupem. 28 Nejvíce postiženy bývají mezizubní prostory, krčky zubů, jamky, rýhy a všechny nerovnosti, v kterých se nejrychleji usazuje tenká vrstvička bělavé lepkavé hmoty, která se nazývá mikrobiální zubní plak (biofilm). Zubní plak se tvoří již pár minut po vyčištění zubů, usazuje se na zubech, začíná být patogenní. Plak obsahuje mikroorganismů, z nichž některé jsou schopny přeměnit cukry na kyseliny, a ty pak naleptají sklovinu zubu a to může být příčinou vzniku zubního kazu. Již po pár dnech nedostatečné ústní hygieny vzniká mineralizace zubního plaku, následně se může podílet na vzniku zánětu dásní (gingivitis). Pokud není zánět včas léčen, přechází v parodontitidu, která může vést ke ztrátě zubů. Cílem odstranění zubního plaku je redukce mikroorganismů v dutině ústní a tím snížení jejich patogenity. 6.1 Vyšetření pacienta Včasná diagnostika a léčba je počátkem úspěchu. Již před vstupem do ordinace se s novým pacientem seznámíme a požádáme ho o osobní anamnézu formou dotazníku, který nám pacient vyplní ještě v čekárně před vstupem do ordinace. K vyplněnému 28 Srov.REDAKCE ČASOPISŮ STOMATEAM A STOMATIP. Ústní hygiena. [online] 27

28 dotazníku pacient sestře zapůjčí osobní doklady (občanský průkaz a kartičku pojištěnce), podle kterých vypíše zdravotní kartu. Z vyplněného dotazníku se dozvíme o pacientovi spoustu informací a chybějící údaje doplníme do dokumentace při následném pohovoru lékaře s pacientem v ordinaci na zubním křesle, kam pacienta usadí sestra. Kolem krku sestra pacientovi připne hygienický ubrousek, napustí vodu do kelímku na jedno použití. Mezi nejdůležitější informace anamnézy patří alergie, celková onemocnění nebo užívané léky. Dále nás však zajímá i to, zda kouří, ženy jestli nejsou gravidní, anebo jaké povolání pacient vykonává. Samozřejmě nás zajímá, jaké má potíže a jak dlouho přetrvávají. Dále také co ví, o ústní hygieně a zda byl někdy informován, jak hygienu dutiny ústní provádět. Vyšetření provádíme pohledem a pohmatem, poslechem a v dutině ústní ještě poklepem. K tomu je nutné použít základní stomatologické vyšetřovací nástroje pro vyšetření dutiny ústní (zubní zrcátko, zubní sondu a parodontologickou sondu, stomatologickou pinzetu). Čich je při zubním vyšetření také velmi důležitý. 29 Při vyšetření pacienta sledujeme stav ústní sliznice, stav chrupu, jak je sanován, artikulaci, stav parodontu, anatomické odchylky a ústní hygienu v dutině ústní. Součástí vyšetření je i posouzení případných projevů nádorových onemocnění anebo v případě pacientů se snímací náhradou kontrola funkčnosti snímací náhrady. Nutné je i vyšetření, zda v dutině ústní se nenachází podněty, které vyvolávají dráždění. K pomocným vyšetřením patří rentgenové snímky. Nejčastěji žádané jsou intraorální snímky (i.o.rtg) a ortopantomogram (OPG). Na snímcích jsou patrné kazy, postižení parodontu i uložení zubů. Je to vyšetření pomocné ke stanovení diagnózy a dalšího léčebného plánu. Jeden známý radiolog si na základě svých zkušeností v odborné radiologii sestavil formulaci , která ukazuje na komplexnost vyšetření. Číslo 30 znamená, že vyšetření bez rentgenových snímků nás informuje pouze z 30 % o stavu a změnách chrupu, parodontu a kostí. Číslo 60, že z 60 % je díky rentgenovým snímkům možnost získat další informace. Zhotovíme tolik snímků, kolik jich bude třeba, ne však z důvodu, že by se některé snímky nepovedly, ale proto, že je to potřeba. Číslo Srov. JUŔENÍKOVÁ, P. HŮSKOVÁ, J. Ošetřovatelství 2 část. s

29 znamená, že nejméně 10 % změn zůstane tento rok nevyjasněných, budeme je řešit průběžně a hlavně máme stav zcela pod kontrolou. 30 Mezi vyšetřovací metody ve stomatologii lze zařadit také vyšetření CT, magnetickou rezonanci, ultrazvuková vyšetření anebo vyšetření biologického materiálu. Mezi nejnovější se dá zařadit vyšetření dědičnosti na parodontitidu pomocí stěru bukání sliznice, který se nazývá testem dědičného rizika vzniku parodontitidy. Dalším mikrobiologickým vyšetřením se provádí výtěr parodontálních kapes a tím se zjišťují parodontální patogeny. Dle výsledků vyšetření se ve většině případů nasazují antibiotika podle citlivosti. Parodont se vyšetřuje parodontální sondou, kdy je cílem zjistit úroveň hygienické péče a nápomocná jsou nám vyšetření zubního plaku a zubního kamene. Parodontální sondou se měří hloubka parodontální kapsy a je možné změřit i furkace zubů. K tomuto účelu se používá furkační sonda. Vyšetření se provádí také pomocí indexů CPITN, PI, PBI, OHI, které byly popsány již dříve v kapitole 4.2 Indexy používané v parodontologii. Vždy seznámíme pacienta se zjištěnými skutečnostmi a domluvíme se s ním na postupu léčby. 6.2 Motivace pacienta Vyšetření máme za sebou a teď nejdůležitějším krokem je motivace pacienta, při které se má pacient dozvědět, který způsob léčení a sekundární prevence je pro něj ten nejlepší. Motivace je poskytnutí informací pacientovi o příčnách vzniku onemocnění dutiny ústní a zároveň poskytnutí informací, jak je možné onemocnění předcházet, a nebo je léčit. 31 Ke každému pacientovi musíme přistupovat individuálním způsobem a snažit se ho získat pro pozitivní přístup k věci. Účelem není ho zastrašit a již dopředu ho odradit, ale získat ke spolupráci. Vysvětlíme mu, že nepřítelem jeho chrupu nejsme my, ale zubní plak v jeho dutině ústní. Cílem je získat jeho důvěru a ochotu něco pro sebe 30 Srov. KOVAĹOVÁ, E. ĆIERNY, M. Orálna hygiena. s Srov. ANTONELLA, TONI, SOTICELLI. Dentální hygiena. s

30 udělat. Při motivaci totiž záleží hlavně na tom, co bude pacient ochoten sám pro sebe udělat, ale ani tak nemáme jistotu, že správná motivace dosáhne stoprocentního efektu. Dobrou motivací mohou být již zmíněné indexy krvácivosti. Detekce plaku se dá zjistit parodontologickou sondou a jejím setřením zubního plaku, nebo detekčními tabletami a roztoky. Dle intenzity působení je možné rozlišit, zda se jedná o plak nový, nebo již starý. Mezi nejdůležitější při motivaci pacienta patří čas. Je vhodné se posadit vedle něho na židli, aby oči byly ve stejné výšce jako má pacient. Při motivaci je nutné dodržet několik zásad a to hlavně nikdy se nenadřazovat a pacienta neponižovat, nezesměšňovat a nesmát se, když něčemu nerozumí, nebo se mu něco nedaří. Přínosem je znovu a ochotně vše klidně zopakovat. K motivaci a instruktážím při nácviku dentální hygieny používáme názorné pomůcky, které necháme pacienta vyzkoušet. Motivaci a názornou instruktáž provádíme po dohodě s pacientem, protože je důležité, aby se dostatečně soustředil, nikam nespěchal a tím pádem byl pozorný. Musíme se snažit vždy o udržení pohody a jeho pozornosti. Nic se mu nesmí vnucovat a nenutit ho do ničeho, nechat mu možnost výběru. 6.3 Doporučované pomůcky a techniky čištění Ústní hygienu můžeme nazvat souborem opatření, která mají zabránit vzniku onemocnění na tkáních dutiny ústní. Jedná se o prevenci, která má za cíl zabránění vzniku kazu, zánětu dásní a udržení dobrého zubního zdraví. Pomůcek je na trhu nepřeberné množství, proto je nutno společně s pacientem najít ty pomůcky, které budou vyhovovat pacientovi nejlépe. Každému vybíráme pomůcky na míru. Je vhodné na pacienta nespěchat a zvolit pomalejší postup, kdy nejprve vybereme vhodný zubní kartáček k odstranění zbytků potravy a odstranění zubního plaku. 30

31 6.3.1 Techniky čištění Podle stavu parodontu je nutné doporučit správnou techniku čištění zubů. Nejprve vše pacientovi ukázat na modelu, potom teprve v dutině ústní před zrcátkem. Veškeré techniky necháme pacienta vyzkoušet a krátce nacvičit, aby doma věděl, co s tím kartáčkem má vlastně dělat. Nejčastěji používané metody pro pacienty s nemocným parodontem jsou masážní metody - Chartersova metoda, Stillmanova metoda, Bassova metoda a pro děti doporučováno čištění podle Foneho. Základním pravidlem však je, že nejvhodnější je ta metoda, která dostatečně odstraní zubní mikrobiální plak a přitom nepoškodí zubní tkáně. 32 Ilustrační fotografie technik čištění v příloze číslo 3. 1.Chartersova metoda Tato metoda se dá zjednodušeně popsat jako postup od bílého k červenému, protože štětiny zubního kartáčku pokládáme pod úhlem 45 stupňů směrem k okluzi (kousací ploše zubů), pak se kartáčkem posunujeme ke gingivě. Vlákna se jemnými vibračními pohyby dostávají mezi zuby, a tím kromě odstranění zubního plaku provádí i masáž dásní. Tento postup je vhodný několikrát na jednom místě zopakovat. Z orální strany zubů je nutné zubní kartáček postavit, a tímto způsobem čistit každý jednotlivý mezizubní prostor zvlášť. 2. Stillmanova metoda Touto metodou se provádí čištění zubů hlavně stíracími pohyby. Vlákna zubního kartáčku se apikálně přiloží na gingivu pod úhlem 45 stupňů a provádí se stírací pohyb směrem k okluzi. Takto je nutné postupovat na každém zubu ze všech stran a hlavně několikrát tento pohyb opakovat. Ještě existuje tak zvaná modifikovaná Stillmanova metoda a při té se navíc provádí vibrační pohyby v krčkové oblasti. 32 Srov. KOVAĹOVÁ, E. ČIERNY, M. Orálna hygiena. s

32 3. Bassova metoda Při této technice čištění se vlákna zubního kartáčku apikálně zasunou pod úhlem 40 stupňů do gingiválního sulku a provádí se zde malé vibrační pohyby. Touto technikou se provádí čištění každého jednotlivého zubu samostatně. 4. Metoda podle Foneho Tak takto se učí čistit zuby malé děti, které při skousnutí zubů hrana na hranu vyčistí zuby z bukání strany obou zubních oblouků naráz. Touto metodou se však mohou způsobit klínové defekty v krčkových oblastech, proto není doporučována. Tedy jen těm malým dětem měkkým kartáčkem a malou silou. Nákres techniky této metody naleznete v příloze číslo Ostatní pomůcky k dentální hygieně Zubní kartáček je základní pomůckou pro udržení zdraví v dutině ústní. Kartáček tedy zvolíme podle stavu poškození zubů a dásní. Správný kartáček je ten, který optimálně odstraní povlak, neporaní měkké ani tvrdé zubní tkáně a dobře se s ním manipuluje. Velmi záleží na tom, jakou techniku čištění pacient používá. I opotřebení kartáčku je závislé na technice čištění, tlaku při čištění, jak často je kartáček používán a v neposlední řadě na tom, jak dlouho si pacient čistí zuby. Výměna kartáčku záleží na opotřebení. Je vhodné ho vyměnit vždy, když je změněn jeho tvar a vlákna na kartáčku jsou rozježené. To však nejsou jediné důvody výměny zubního kartáčku, také po virovém onemocnění, kdy by mohl kartáček znovu způsobit onemocnění je vhodná jeho výměna. Nejúčinnějšího odstranění zubního plaku dosáhneme mechanickým čištěním. Vhodný je menší kartáček s měkkými vlákny a zaoblenými konci, rovně střiženými vlákny, které jsou v kartáčku nahusto osázeny. 32

33 K čištění jsou doporučovány spíše kartáčky měkké až střední, podle doporučené techniky. Tvrdé kartáčky k čištění jsou zcela nevhodné, protože mohou zranit gingivu a při dlouhodobém špatném čištění zubů mohou poškodit i krčky zubů. 33 Čištění začínáme vždy od zadních stoliček po přední zuby, řezáky. Jednosvazkovým kartáčkem se provádí důkladné očištění hlavně v místech krčku zubu a také je vhodný pro dokonalé odstranění plaku v místech za posledními stoličkami, kde je špatná dostupnost klasickým zubním kartáčkem. Dalšími pomůckami jsou mezizubní kartáčky, které jsou pacientu vybrány na míru, podle velikosti mezizubních prostor. Mezizubní kartáčky jsou barevně rozlišené, velikost se určuje podle IAP sondy (Interdental Access Probe), 34 kterou by měl mít každý zubní lékař, který doporučuje dentální pomůcky v ordinaci. Stimulátor je další pomůckou pro pacienty a je vhodný k masážím dásní. Ten se doporučuje jen některým pacientům. Třeba pro pacienty s atrofií parodontu je zcela nevhodný. Vždy o vhodnosti pomůcek musí rozhodnout lékař podle stavu a diagnózy. Na dočištění zubů, a to nejen těch, které jsou stěsnané u sebe je vhodné dentální vlákno.to se vyrábí v několika provedeních ať voskované, nevoskované nebo teflonové, vždy velmi účinné. Dále je možné dentální vlákna rozlišit podle tloušťky. Taková vlákna se nazývají floss a superfloss a jsou použitelná nejen do mezizubních prostor, kam se nevejde mezizubní kartáček, ale je možno je použít i pod můstky fixních protetických prací a vyčistit je tam. Existují i elektrické zubní kartáčky, ale ty jsou doporučovány hlavně hendikepovaným pacientům, kteří nejsou z různých zdravotních důvodů schopni si zuby očistit běžným zubním kartáčkem. Elektrický kartáček není schopen nahradit ten nejdokonalejší nástroj, kterým je lidská ruka. Zubní irigátory dostupné na trhu lehce odstraní zbytky jídel, ale neodstraní zubní plak nalepený na zubech, proto tento přístroj je doporučen jen jako doplněk k zubním kartáčkům. 35 Zubní pasta není tím rozhodujícím faktorem v hygieně dutiny ústní. Zubní pasta není doporučována podle reklamy, ale vždy podle účelu nebo podle chuti si pacient může vybrat. Měla by však obsahovat účinné fluoridy a nemá způsobovat obrušování 33 Srov. ZOUHAROVÁ, Z. Jak provádět ústní hygienu. Sestra.s Srov. STAROSTA, M. ADÁMKOVÁ, H. Repetitorium Parodontologie. s Srov. BOTTICELLI, ANTONELLA, TONI. Dentální hygiena. s

34 zubů. Jedině v případě citlivých zubů se v naší ordinaci doporučují konkrétní senzitivní zubní pasty na zmírnění citlivosti zubů. Každému pacientovi je doporučeno i čištění jazyka, buď kartáčkem, obrácenou lžící, nebo speciální škrabkou na jazyk, kterou může společně se všemi pomůckami zakoupit v obchodě s dentálními pomůckami. Je důležité vždy při každé návštěvě pacienta pochválit za snahu a také za kus odvedené práce, kterou na sobě vykonal. 34

35 7 METODIKA V mé bakalářské práci jsem si dala za cíl zjistit rozsah informací u respondentů o parodontitidě a dalším cílem bylo, jaká preventivní opatření na ochranu dutiny ústní respondenti dodržují. Třetím cílem bylo vytvoření informačního materiálu. K vypracování teoretické části v bakalářské práci jsem použila odbornou literaturu uvedenou v seznamu prameny a literatura. K získání potřebných údajů průzkumu jsem vytvořila anonymní dotazník, na který respondenti odpovídali písemně. Sestavila jsem 21 položek s nabízenými možnostmi k označení křížkem vybranou možnost.dotazník je součástí bakalářské práce, je sestaven z otázek dichotomických, polozavřených, výčtových nebo skupinových. (příloha č.1) Po schválení dotazníkové akce vedením nemocnice jsem v období měsíce listopadu a prosince 2008 v Brně provedla jeho distribuci v čekárně dvou zubních ambulancí příchozím pacientům. O vyplnění dotazníku jsem požádala všechny příchozí pacienty, kteří navštívili v uvedeném období zubní ambulanci. Záleželo mně na tom, abych oslovila všechny pacienty bez výběru pohlaví, věku, vzdělání a jiného dělení. Nejdříve jsem rozdala jen 10 dotazníků, abych zjistila srozumitelnost otázek a následně po stylistické úpravě zbývajících sto připravených dotazníků. Výhodou této metody je získání dostatečného množství informací v relativně krátkém časovém úseku. Nevýhodou může být zkreslená, nebo nedostatečná odpověď.dotazník se skládá z 21 položek. Identifikační údaje jsou v položce č. 1, 2, 3. Informace o kouření v položce č. 4 a informace o zdraví respondentů v položce č. 9. K informovanosti respondentů jsou šetřené problematiky formulovány v položkách č. 6, 7, 8, 10, 11, 12. Na zjištění dodržování preventivních opatření jsou sestaveny položky č. 5, 13, 14, 15, 16, 17, 18,1 9,20,21. O vyplnění dotazníku jsem každého pacienta požádala a vysvětlila mu, proč to potřebuji a jak má dotazník vyplnit. Každému jsem poskytla dostatek času na jeho vyplnění, a pak mu poděkovala za jeho čas, který mi věnoval. Vyplněné anonymní dotazníky respondenti odevzdali do předem připraveného a označeného boxu. 35

36 Ze 110 (100,00 %) rozdaných dotazníků se mi všechny dotazníky vrátily. Návratnost je 100 %. Při zpracování dotazníků jsem pro neúplnost odpovědí 12 (10,91 %) dotazníků vyřadila V mé bakalářské práci jsou zařazeny výsledky šetření od 98 (89,09 %) respondentů, kteří správně vyplnili dotazníky. Výsledky této skupiny představují 100 % respondentů zařazených do průzkumu. Získané výsledky jsem vložila do počítačového programu Microsoft Excel. Tabulky a grafy jsem zpracovala do absolutní četnosti AČ a relativní četnosti RČ. Absolutní četnost je rovna součtu celkového počtu odpovědí. Relativní četnost je uváděna v procentech, získáme ji jako podíl jednotlivých absolutních četností z celkového rozsahu.a součet je roven 100 % Srov. SEGER, J. HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství, s

37 8 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA Analýza položky č.1 Tab. č. 1 - Pohlaví respondentů. Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost % Muži Ženy Celkem 41 41,84 % 57 58,16 % ,00 % Položka č. 1,,Identifikační údaje zjišťovala pohlaví respondentů. Tabulka č.1 a graf č.1 znázorňuje kolik respondentů je pohlaví mužského a kolik pohlaví ženského. Z 98 dotázaných respondentů bylo 57 (58,16 %) žen a 41 (41,84 %) mužů. Ženy 58% Muži 42% Muži Ženy Graf č. 1 - Pohlaví respondentů. 37

38 Analýza položky č.2 Tab. č. 2 - Rozdělení do skupin podle věku. Věk Absolutní četnost Relativní četnost % do 30-ti let 27 27,55 % let 28 28,57 % let 19 19,39 % 61 a více let 24 24,49 % Celkem ,00 % Položka č. 2,,Věk respondentů zjišťovala věk dotazovaných respondentů. Tabulka č. 2 a graf č.2 znázorňuje počet respondentů rozdělených do skupin podle věku. Nejčetnější skupinou byli respondenti ve věku let 28 (28,57 %). Další skupinou byli respondenti do 30-ti let 27 (27,55 %). Pak následovali zástupci věkové skupiny 61 a více let, 24 (24,49 %). Nejmenší skupinu tvořili respondenti ve věkové skupině let, kterých odpovídalo na dotazník celkem 19 (19,39 %). 24,49% 27,55% 19,39% 28,57% do 30-ti let let let 61 a více let Graf č. 2 - Rozdělení do skupin podle věku. 38

39 Analýza položky č.3 Tab. č. 3 - Vzdělání respondentů. Vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost % Základní 8 8,16 % Vyučen 23 23,47 % Vyučen s maturitou 15 15,31 % Střední úplné s maturitou 16 16,33 % Střední odborné s maturitou 18 18,37 % Vyšší odborné 6 6,12 % Vysokoškolské 12 12,24 % Celkem ,00 % Položka č. 3 Dosažené vzdělání v tabulce č.3 a grafu č.3 zobrazuje, jaké dosáhli dotazovaní respondenti vzdělání. Z 98 respondentů nejvíce dotazovaných respondentů uvedlo vyučení 23 (23,47 %). Další skupinu tvořili respondenti se středním odborným vzděláním s maturitou 18 (18,37 %). Dále byli zastoupeni respondenti se středním úplným vzděláním s maturitou 16 (16,33 %). Vyučeno s maturitou bylo 15 (15,31 %) respondentů. Dále následovali vysokoškolsky vzdělaní respondenti 12 (12,24 %). Základní vzdělání uvedlo 8 (8,16 %) respondentů. Nejméně zastoupenou skupinou byli respondenti s vyšším odborným vzděláním 6 (6,12 %). 6,12% 12,24% 8,16% 23,47% 18,37% 16,33% 15,31% Základní Vyučen Vyučen s maturitou Střední úplné s maturitou Střední odborné s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Graf č.3 - Vzdělání respondentů. 39

40 Analýza položky č.4 Tab. č.4 - Kouření. Kouření Absolutní četnost Relativní četnost % Do 10ti cigaret denně 15 15,31 % Do 20ti cigaret denně 12 12,24 % 20 a více cigaret denně 3 3,06 % Nekouřím 68 69,39 % Celkem ,00 % Položka č. 4 Kouříte zjišťovala, zda respondenti kouří. Tabulka č. 4 a graf č.4 znázorňuje, že z celkového počtu dotazovaných respondentů nekouří 68 (69,39 %). Respondenti, kteří kouří do 10-ti cigaret denně 15 (15,31 %). Do 20-ti cigaret denně kouří 12 (12,24 %) respondentů. V dotazníku odpověděli pouze 3 (3,06 %) respondenti, že kouří 20 a více cigaret denně. 15,31% 12,24% 69,39% 3,06% Do 10ti cigaret denně Do 20ti cigaret denně 20 a více cigaret denně Nekouřím Graf č. 4 - Kouření. 40

41 Analýza položky č.5 K zubnímu lékaři Tab. č. 5 - Návštěva zubního lékaře. Absolutní četnost Relativní četnost % 1x ročně 19 19,39 % 2x ročně 37 37,76 % pouze při potížích 35 35,71 % až mě pozve lékař 7 7,14 % celkem ,00 % Položka č. 5,,Jak často navštěvujete zubního lékaře v tabulce č. 5 a grafu č.5 hodnotí odpovědi, jak často respondenti navštěvují zubního lékaře. Nejčastější odpověď byla 2x ročně 37 (37,76 %). Na dalším místě odpovědělo 35 (35,71 %) respondentů, že k zubnímu lékaři přijdou pouze při potížích. Jedenkrát ročně k zubnímu lékaři přijde 19 (19,39 %) respondentů ze všech dotázaných. K lékaři půjde, až je lékař pozve 7 (7,14 %) respondentů. 7,14% 19,39% 35,71% 37,76% 1x ročně pouze při potížích 2x ročně až mě lékař pozve Graf č.5 - Návštěva zubního lékaře. 41

42 Analýza položky č. 6 Tab. č.6 - Získané informace o paradentóze. Informace Absolutní četnost Relativní četnost % od zubního lékaře 40 33,06 % od odborného lékaře 2 1,65 % od všeobecné sestry 3 2,48 % od zubní hygienistky 4 3,31 % z časopisů 36 29,75 % z internetu 11 9,09 % od přátel 16 13,22 % nemám informace 9 7,44 % Četnost odpovědí ,00 % Položka č. 6,,Informace o paradentóze jste získal/a se zobrazuje v tabulce č.6 a grafu č.6, kde je znázorněno, kdo nejvíce informuje respondenty o paradentóze. Nejvíce informací získávají respondenti od zubního lékaře 40 (33,09 %), 36 (29,75 %) odpovědí bylo, že informace mají respondenti z časopisů. Od přátel 16 (13,22 %), z internetu 11 (9,09 %). Od zubní hygienistky informace získali pouze 4 (3,31 %) respondenti.2 (1,65 %) respondenti odpověděli, že informace získali od odborného lékaře. 9 (7,44 %) respondentů odpovědělo, že nemá vůbec žádné informace o paradentóze. 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 33,06% 1,65% 2,48% 3,31% 29,75% 9,09% 13,22% 7,44% od zubního lékaře od odborného lékaře od všeobecné sestry od zubní hygienistky z časopisů z internetu od přátel nemám informace Graf č.6 - Získané informace o paradentóze. 42

43 Analýza položky č.7 Vznik onemocnění Tab. č.7 - Vznik paradentózy. Absolutní četnost Relativní četnost % dědičnost 59 21,15 % infekce horních cest dýchacích 2 0,72 % povlak v dutině ústní 33 11,83 % kouření 37 13,26 % nesprávná životospráva 25 8,96 % zanedbání lékařem 30 10,75 % věk 17 6,09 % nedostatečná hygiena dutiny ústní 58 20,79 % užívání léků 11 3,94 % nevím 7 2,51 % Četnost odpovědí ,00 % Položka č. 7,, Co ovlivňuje vznik paradentózy v tabulce č. 7 a grafu č.7 znázorňuje odpovědi respondentů co si myslí, že ovlivňuje vznik paradentózy. Odpovídajících 98 respondentů mělo uvést pro ně tři nejdůležitější faktory z nabízených možností. Nejčastější odpovědí byla dědičnost v 59 (21,15 %) odpovědích. Hned jako další byla nedostatečná hygiena dutiny ústní 58 (20,79 %). Na třetím místě bylo označeno kouření v 37 (13,26 %) odpovědích. Povlak v dutině ústní označilo 33 (11,83 %) respondentů a 30 (10,75 %) uvedlo zanedbání lékařem. Nesprávná životospráva byla v 25 (8,96 %) odpovědích. Věk, jako ovlivňujícím faktorem označilo 17 (6,09 %) respondentů. Užívání léků 11 (3,94 %) odpovědí. Odpověď, kdy bylo napsáno nevím využilo 7 (2,51 %) respondentů. Infekci horních cest dýchacích, jako ovlivňující faktor při vzniku paradentózy označili 2 (0,72 %) respondenti. 43

44 25,00% 20,00% 15,00% 21,15% 20,79% 10,00% 5,00% 0,00% dědičnost infekce horních cest dýchacích 0,72% 11,83% 13,26% 8,96% 10,75% 6,09% povlak v dutině ústní kouření nesprávná životospráva zanedbání lékařem věk nedostatečná hygiena dutiny ústní 3,94% užívání léků nevím 2,51% Graf č.7 - Vznik paradentózy. 44

45 Analýza položky č.8 Vliv vzniku Pravidelná návštěva zubního lékaře výběrem kartáčku Tab. č. 8 - Ovlivnění vzniku. AČ Absolutní četnost RČ Relativní četnost používání ústní vody správnou technikou čištění přečtením informací o onemocnění návštěvou zubní hygienistky zubní pastou z reklamy ničím celkem 1.místo AČ ,14 100,00 RČ 53,06 % 4,08 % 0,00 % 19,39 % 2,04 % 5,10 % 9,19 % % % 2.místo AČ ,14 100,00 RČ 14,29 % 23,47 % 7,14 % 18,37 % 3,06 % 22,45 % 4,08 % % % 3.místo AČ ,14 100,00 RČ 18,37 % 26,54 % 15,31 % 10,20 % 8,16 % 12,24 % 2,04 % % % 4.místo AČ ,14 100,00 RČ 4,08 % 31,63 % 10,20 % 21,44 % 4,08 % 15,31 % 6,12 % % % 5.místo AČ ,14 100,00 RČ 2,04 % 2,04 % 29,59 % 12,24 % 14,29 % 18,37 % 14,29 % % % 6.místo AČ ,14 100,00 RČ 0,00 % 4,08 % 23,48 % 8,16 % 22,45 % 16,33 % 18,36 % % % 7.místo AČ ,14 100,00 RČ 1,02 % 1,02 % 7,14 % 3,06 % 38,78 % 3,06 % 38,78 % % % Položka č. 8,,Jak mohu ovlivnit vznik paradentózy v tabulce č.8 zachycuje možnosti, které měli respondenti vybrat a podle důležitosti očíslovat od 1 do 8. V tabulce i v textu jsem zvýraznila nejčastější odpovědi u každé varianty. Pravidelnou návštěvu zubního lékaře na první místo umístilo 52 (53,06 %) respondentů. Na druhé místo 14 (14,29 %), na třetí 18 (18,37 %), na čtvrté 4 (4,08 %), na páté 2 (2,04 %), na šesté 0 (0,00 %) a na sedmé místo 1 (1,02 %) respondent. Ovlivnit vznik výběrem kartáčku na první místo umístili 4 /4,08 %) respondenti. Na druhé místo 23 (23,47 %), na třetí 26 (26,54 %), na čtvrté 31 (31,63 %), na páté místo 2 (2,04 %), na šesté místo 4 (4,08 %) a na sedmé místo 1 (1,02 %) respondent. Používání ústní vody na první místo neoznačil žádný respondent, tedy 0 (0,00 %). Druhé místo označilo 7 (7,14 %) respondentů, třetí místo 15 (15,31 %), čtvrté 10 (10,20 %), páté místo 29 (29,59 %), šesté 23 (23,47 %) a na sedmé místo vložilo 7 (7,14 %) respondentů. 45

46 Správnou techniku čištění zubů označilo na první místo 19 (19,39 %) respondentů. Na druhé místo 18 (18,37 %), na třetí 10 (10,20 %), na čtvrté 21(21,44 %), na páté místo 12 (12,24 %). Šesté místo správné techniky čištění zubů označilo 8 (8,16 %) respondentů. Sedmé místo označili 3 (3,06 %) respondenti. Vznik paradentózy se může ovlivnit přečtením informací o onemocnění podle 2 (2,04 %) respondentů, kteří tuto možnost umístili na první místo. Na druhém místě tato možnost byla označena 3 (3,06 %) respondenty. Třetí místo označilo 8 (8,8,16 %), čtvrté 4 (4,08 %), páté 14 (14,29 %), šesté 22 (22,45 %) a sedmé místo 38 (38,78 %) respondentů. Návštěvou zubní hygienistky může na prvním místě ovlivnit vznik paradentózy 5 (5,10 %) respondentů. Na druhém místě 22 (22,45 %), třetím 12 (12,24 %), na čtvrtém 15 (15,31 %), pátém 18 (18,37 %), šestém 16 (16,33 %) a na sedmém 3 (3,06 %) respondenti. Zubní pastu z reklamy na první místo označilo 9 (9,19 %) respondentů, druhé 4 (4,08 %), třetí 2 (2,04 %), čtvrté místo 6 (6,12 %), páté 14 (14,29 %), šesté 18 (18,37 %). Důležitost zubní pasty na sedmém místě označilo 38 (38,78 %) respondentů. Osmou možnost, že ničím se neovlivní vznik paradentózy označilo 7 (7,14 %) respondentů. Pro orientaci nejčetnějších odpovědí uvádím v grafu č. 8 jen 1., 2. a 7. místo. Podrobné grafy položky č. 8 uvádím v příloze č.2. 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 53,06% 4,08% 0,00% 19,39% 2,04% 5,10% 9,19% 7,14% 14,29% 23,47% 7,14% 18,37% 3,06% 22,45% 4,08% 7,14% 1,02% 1,02% 7,14% 3,06% 38,78% 3,06% 38,78% 7,14% 1.místo 2.místo 7.místo pravidelná návštěva zubního lékaře používání ústní vody přečtením informací o onemocnění zubní pastou z reklamy výběrem kartáčku správnou technikou čištění návštěvou zubní hygienistky ničím Graf č.8 - Ovlivnění vzniku. Nejčetnější odpovědi. 46

47 Analýza položky č.9 Potíže Tab. č.9 - Výčet potíží Absolutní četnost Relativní četnost % krvácení dásní 29 22,14 % viklavost zubů 12 9,16 % zápach z úst 19 14,50 % citlivost zubů 30 22,90 % odhalené zubní krčky 1 0,77 % nemám žádné uvedené potíže 40 30,53 % Četnost odpovědí ,00 % V položce č.9,,máte některé níže uvedené potíže jsem chtěla od respondentů zjistit, zda mají některé z nabízených potíží, které by mohly signalizovat paradentózu. 98 respondentů celkem označilo 131 odpovědí, které jsou znázorněny v tabulce č.9 a grafu č.9. Krvácení dásní uvedlo 29 (22,14 %) respondentů, viklavost zubů 12 (9,16 %), zápach z úst 19 (14,50 %) a citlivost zubů 30 (22,90 %) respondentů. Navíc 1 (0,77 %) respondent uvedl, že má odhalené zubní krčky. Žádné uvedené potíže nemá. 40 (30,53 %) respondentů 30,53% 22,14% 0,76% 22,90% 14,50% 9,16% krvácení dásní zápach z úst odhalené zubní krčky viklavost zubů citlivost zubů nemám žádné uvedené potíže Graf č. 9 - Výčet potíží. 47

48 Analýza položky č.10 Příznaky Tab. č.10 - Příznaky paradentózy. Absolutní četnost Relativní četnost % kazivost zubů 6 3,14 % krvácení dásní 78 40,84 % světle růžová sliznice dásní 7 3,66 % zápach z úst a pachuť v ústech 31 16,24 % žloutnutí zubů 3 1,57 % zářivý úsměv 0 0,00 % bolest v krku 1 0,52 % viklavost zubů 53 27,75 % bolest zubů,přecitlivělost 1 0,52 % nevím 11 5,76 % Četnost odpovědí ,00 % V položce č.10,,které příznaky podle Vás signalizují paradentózu si respondenti mohli vybrat odpovědi z nabízených možností. Výsledky odpovědí jsou v tabulce č.10 a grafu č. 10. Respondenti mohli označit více možností, proto jsem získala celkem 191 odpovědí. Podle 6 (3,14 %) respondentů kazivost zubů je příznakem paradentózy. Nejčetnější odpovědí bylo krvácení dásní podle 78 (40,84 %) respondentů. Světle růžovou sliznici, jako příznak paradentózy uvedlo 7 (3,66 %) a zápach z úst 31 (16,24 %) respondentů. Žloutnutí zubů jako příznak paradentózy uvedli 3 (1,57 %) respondenti. Zářivý úsměv neuvedl ani jeden respondent. Bolest v krku se objevila v odpovědích od 1 (0,52 %) respondenta. Viklavost zubů, jako druhou nejčetnější odpověď uvedlo 53 (27,75 %) respondentů. Jako možnost navíc, uvedl 1 (0,52 %) respondent bolest zubů, přecitlivělost. Odpověď nevím byla od 11 (5,76 %) respondentů. 48

49 0,52% 5,76% 3,14% 27,75% 40,84% 0,52% 0,00% 1,57% 16,23% 3,66% kazivost zubů krvácení dásní světle růžová sliznice dásní zápach z úst a pachuť v ústech žloutnutí zubů zářivý úsměv bolest v krku viklavost zubů bolest zubů,přecitlivělost nevím Graf č.10 - Příznaky paradentózy 49

50 Analýza položky č.11 Tab. č Vliv paradentózy na jiná onemocnění. Vliv na jiná onemocnění Absolutní četnost Relativní četnost % cukrovku 32 25,40 % onemocnění srdce 35 27,78 % angínu 7 5,56 % onemocnění ledvin 3 2,37 % kopřivku 2 1,59 % předčasný porod 2 1,59 % nevím 45 35,71 % Celkem odpovědí ,00 % Položka č. 11,,Mohla by paradentóza ovlivnit vznik nebo průběh jiného onemocnění v tabulce č.11 a grafu č.11 znázorňuje odpovědi, kdy měli respondenti označit z nabízených možností, zda paradentóza může ovlivnit i jiná onemocnění. Cukrovku označilo 32 (25,40 %) respondentů, 35 (27,78 %) onemocnění srdce, 7 (5,56 %) angínu, 3 (2,37 %) onemocnění ledvin. Kopřivku 2 (1,59 %) a taktéž předčasný porod 2 (1,59%) respondenti. Odpověď nevím označilo 45 (35,71 %) respondentů. 35,71% 25,40% 1,59% 1,59% 2,38% 5,56% 27,78% cukrovku onemocnění srdce angínu onemocnění ledvin kopřivku předčasný porod nevím Graf č. 11 Vliv na jiná onemocnění. 50

51 Analýza položky č.12 Tab. č.12 - Získané informace o hygieně dutiny ústní. Informace Absolutní četnost Relativní četnost % zubní lékař 80 75,48 % všeobecná sestra 9 8,49 % odborný lékař 0 0,00 % zubní hygienistka 1 0,94 % nikdo 16 15,09 % Četnost odpovědí ,00 % Položka č. 12,,Kdo Vás informoval o hygieně dutiny ústní uvádí v tabulce č. 12 a grafu č.12, kdo nejčastěji informuje respondenty o hygieně dutiny ústní. Nejčetnější odpovědí byl zubní lékař 80 (75,47 %). Všeobecná sestra byla označena v 9 (8,49 %) odpovědích a zubní hygienistka pouze 1 (0,94 %). Odborný lékař nebyl označen ani jednou a v 16 (15,09 %) odpovědích bylo napsáno, že nebyli podány informace o hygieně dutiny ústní vůbec. 8,49% 0,94% 0,00% 15,09% 75,47% zubní lékař všeobecná sestra odborný lékař zubní hygienistka nikdo Graf č Získané informace o hygieně dutiny ústní. 51

52 Analýza položky č.13 Pořadí Tab. č. 13 Pořadí důležitosti při čištění. Doba Značka Výběr strávená zubní kartáčku čištěním pasty zubů Technika čištění Celkem 1.místo AČ RČ 33,67 % 10,20 % 17,35 % 38,78 % 100,00 % 2.místo AČ RČ 29,59 % 23,48 % 28,57 % 18,36 % 100,00 % 3.místo AČ RČ 25,52 % 27,54 % 41,84 % 5,10 % 100,00 % 4.místo AČ RČ 11,22 % 38,78 % 12,24 % 37,76 % 100,00 % Položka č. 13,,Co je pro Vás při čištění zubů nejdůležitější v tabulce č. 13 a grafech č. 13 až 16 přesně ukazuje, jakou důležitost mají u respondentů nabízené možnosti. Dotazovaní respondenti měli v dotazníku očíslovat podle důležitosti od 1 do 4, co je pro ně při čištění zubů nejdůležitější. V tabulce i textu zvýrazněno. Výběr kartáčku je na prvním místě nejdůležitější pro 33 (33,67 %) respondentů, na druhém místě pro 29 (29,59 %), na třetím místě pro 25 (25,52 %) a na čtvrtém místě pro 11 (11,22 %). Značka zubní pasty je na prvním místě pro 10 (10,20 %) respondentů, na druhém místě pro 23 (23,48 %), na třetím místě pro 27 (27,54 %) a na místě čtvrtém pro 38 (38,78 %) respondentů. Doba strávená čištěním zubů je pro 17 (17,35 %) respondentů na prvním místě. 28 (28,57 %) uvedlo dobu na druhé místo, 41 (41,84 %) na třetí místo.12 (12,24 %) respondentů uvedlo dobu čištění na čtvrté místo. Technika čištění zubů je pro 38 (38,78 %) respondentů na prvním místě. Na druhém místě techniku uvedlo 18 (18,36 %) respondentů, na třetím místě 5 (5,10 %) a na čtvrtém místě 37 (37,76 %) respondentů. 52

53 Výběr kartáčku 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 33,67% 29,59% 25,52% 11,22% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo Graf č. 13 Kartáček. Značka pasty 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 38,78% 27,55% 23,47% 10,20% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo Graf č. 14 Zubní pasta. Doba strávená čištěním zubů 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 41,84% 28,57% 17,35% 12,24% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo Graf č. 15 Čas čištění. Technika čištění 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 38,78% 37,76% 18,36% 5,10% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo Graf č. 16 Technika. 53

54 Analýza položky č.14 Tab. č Způsob čištění. Způsob čištění Absolutní četnost Relativní četnost % ráno a večer kartáčkem a pastou 55 50,46 % po každém jídle 12 11,01 % jen večer kartáčkem a pastou 7 6,42 % ráno a večer kartáčkem a pastou, večer navíc další dentální pomůcky 10 9,17 % zuby vyplachuji po jídle vodou 13 11,93 % zuby si nečistím 4 3,67 % 3x denně kartáčkem a pastou 8 7,34 % Četnost odpovědí ,00 % Položka č. 14,,Který způsob hygieny dutiny ústní v současné době používáte v tabulce č. 14 a grafu č. 17 znázorňuje, který způsob hygieny oslovení respondenti nejčastěji používají. Nejčastěji 55 (50,46 %) respondentů čistí ráno a večer kartáčkem a pastou, 12 (11,01 %) po každém jídle. Jen večer kartáčkem a pastou 7 (6,42 %), 10 (9,17 %) respondentů ráno a večer kartáčkem a pastou, večer navíc používá další dentální pomůcky. Zuby vyplachuje po jídle vodou 13 (11,93 %) respondentů a 4 (3,67 %) respondenti si zuby nečistí. Třikrát denně kartáčkem a pastou si čistí 8 (7,34 %) respondentů. 54

55 7,34% 3,67% 11,93% 9,17% 50,46% 6,42% 11,01% ráno a večer kartáčkem a pastou po každém jídle jen večer kartáčkem a pastou ráno a večer kartáčkem a pastou, večer navíc další dentální pomůcky zuby vyplachuji po jídle vodou zuby si nečistím 3x denně kartáčkem a pastou Graf č Způsob čištění. 55

56 Analýza položky č.15 Pomůcky Tab. č.15 - Další pomůcky. Absolutní Četnost Relativní Četnost % jednosvazkový kartáček 10 5,13% mezizubní kartáček 26 13,33% stimulátor 1 0,51% dentální nitě 23 11,79% ústní vodu 41 21,04% zubní pastu 90 46,15% nepoužívám nic 4 2,05% Četnost odpovědí: ,00% V položce č.15,,používáte i nějaké další pomůcky k čištění zubů zjišťuji u respondentů, zda používají nějaké další pomůcky k čištění zubů. V tabulce č. 15 a grafu č.18 jsou uvedeny nejčetnější odpovědi používaných pomůcek. Jednosvazkový kartáček byl označen v 10 (5,13 %) odpovědích, mezizubní kartáček v 26 (13,33 %). Stimulátor 1 (0,51 %), dentální nit 23 (11,97 %) a ústní vodu označilo 41 (21,04 %) respondentů. Zubní pastu k čištění zubů bylo označeno v 90 (46,15 %) odpovědích. Na možnost, kdy při čištění zubů nepoužívá respondent nic, byli označeny 4 (2,05 %) odpovědi. 2,05% 5,13% 13,33% 0,51% 11,79% 46,15% 21,03% jednosvazkový kartáček mezizubní kartáček stimulátor dentální nitě ústní vodu zubní pastu nepoužívám nic Graf č Další pomůcky. 56

57 Analýza položky.16 Tab. č.16 Čas věnovaný čištění zubů. Čas čištění Absolutní četnost Relativní četnost % jednu minutu 30 30,62 % půl hodiny 2 2,04 % 3 minuty ráno, 5 minut večer 9 9,18 % čas jsem nikdy neměřil/a 46 46,94 % jiný čas 11 11,22 % Celkem ,00 % Položka č.16,,jak dlouho si čistíte zuby v tabulce č.16 a grafu č.19 zhodnocuje, jak dlouho si respondenti čistí zuby. Z 98 respondentů 46 (46,94 %) respondentů označilo, že čas si nikdy neměřili. Možnost čištění zubů jednu minutu označilo 30 (30,62 %) respondentů a 3 minuty ráno a 5 minut večer napsalo 9 (9,18 %) respondentů. Půl hodiny napsali 2 (2,24 %) respondenti. Jiný čas označilo 11 (11,22 %) respondentů. 11,22% 30,61% 46,94% 9,18% 2,04% jednu minutu půl hodiny 3 minuty ráno, 5 minut večer čas jsem nikdy neměřil/a jiný čas Graf č.19 - Čas věnovaný čištění zubů. 57

58 Analýza položky č.17 Technika Tab. č Technika čištění. Absolutní četnost Relativní četnost % krouživé pohyby 61 55,96% pouze kousací plošky zubů 3 2,76% stírací technika vodorovně 7 6,42% stírací technika svisle 24 22,02% masážní technika 14 12,84% Četnost odpovědí ,00% V položce č. 17,,Napište, která technika čištění zubů se nejvíce podobá té Vaší, když si čistíte zuby měli respondenti uvést, jak si oni čistí zuby. Uvedené odpovědi jsou v tabulce č. 17 a grafu č.20. Krouživými pohyby 61 (55,96 %) odpovědí, 3 (2,75 %) pouze kousací plošky zubů. Stírací technikou vodorovně 7 (6,42 %) odpovědí a svisle 24 (22,02 %). Masážní techniku při čištění zubů označilo 14 (12,84) respondentů. 12,84% 22,02% 6,42% 2,75% 55,96% krouživé pohyby stírací technika vodorovně masážní technika pouze kousací plošky zubů stírací technika svisle Graf č Technika čištění. 58

59 Analýza položky č.18 Tab. č Druh kartáčku. Druh kartáčku Absolutní četnost Relativní četnost % měkký 33 33,67 % střední 51 52,05 % tvrdý 8 8,16 % elektrický 6 6,12 % celkem ,00 % V položce č.18,,jaký používáte kartáček k čištění zubů je v tabulce č.18 a grafu č.21 uvedeno, jaké používají respondenti nejčastěji kartáčky. Střední kartáček uvedlo 51 (52,05 %) respondentů. Měkký kartáček používá 33 (33,67 %) respondentů a tvrdý kartáček 8 (8,16 %). Elektrický 6 (6,12 %) respondentů. 8,16% 6,12% 33,67% 52,04% měkký střední tvrdý elektrický Graf č.21 - Druh kartáčku. 59

60 Analýza položky č.19 Výměna Tab. č.19 - Výměna kartáčku. Absolutní četnost Relativní četnost % vždy po použití 0 0,00 % 1x měsíčně 15 13,27 % 4x do roka 19 15,31 % po nachlazení nebo angíně 9 1,02 % podle opotřebení kartáčku 66 59,18 % Celkem odpovědí ,00 % Položka č.19,,jak často si měníte kartáček za nový vypovídá o tom, jak často si dotazovaní respondenti mění svůj zubní kartáček za nový. V tabulce č. 19 a grafu č. 22 jsou odpovědí od 98 respondentů, kteří uvedli i více možností výměny kartáčku. Podle opotřebení kartáčku uvedlo 66 (59,18 %) respondentů, 19 (15,31 %) 4x do roka, 15 (13,27 %) 1x měsíčně a 9 (1,02 %) po nachlazení nebo angíně. Vždy po použití neuvedl ani jeden respondent. 0,00% 13,76% 17,43% 60,55% 8,26% vždy po použití 4x do roka podle opotřebení kartáčku 1x měsíčně po nachlazení nebo angíně Graf č.22 - Výměna kartáčku. 60

61 Analýza položky č.20 Doba čištění Tab. č Doba čištění. Absolutní četnost Relativní četnost % ráno, když vstanu 8 7,69% ráno a večer 63 60,58% jenom před spaním 4 3,85% po každém jídle 20 19,24% vůbec nebo jen jablkem, žvýkačkou 3 2,88% jen před zubním ošetřením 3 2,88% jednou denně 3 2,88% Četnost odpovědí ,00% Položka. 20,,Kdy si nejčastěji čistíte zuby v tabulce č. 20 a grafu č. 23 uvádí odpovědí, které označili oslovení respondenti. Ráno, když vstanu uvedlo 8 (7,69 %) respondentů, ráno a večer 63 (60,58 %), jenom před spaním 4 (3,85 %) a po každém jídle 20 (19,24 %) respondentů. V nabídce vůbec, nebo jen žvýkačkou odpověděli 3 (2,88 %), taktéž jen před zubním ošetřením 3 (2,88 %). Zuby čistí jednou denně 3 (2,88 %) respondenti. 2,88% 2,88% 2,88% 7,69% 19,23% 3,85% 60,58% ráno, když vstanu ráno a večer jenom před spaním po každém jídle vůbec nebo jen jablkem, žvýkačkou jen před zubním ošetřením jednou denně Graf č Doba čištění. 61

62 Analýza položky č.21 Tab. č.21 - Čistíte jazyk. Čištění jazyka Absolutní četnost Relativní četnost % ANO NE Celkem 39 39,80 % 59 60,20 % ,00 % Položka č.21,,při čištění zubů, čistíte i jazyk v tabulce č.21 a grafu č. 24 je uvedeno, zda respondenti si při čištění zubů, čistí i jazyk. NE uvedlo 59 (60,20 %) respondentů a 39 (39,80 %) respondentů uvedlo ANO. ANO 39,80% NE 60,20% Graf č.24 - Čistíte jazyk. 62

63 9 DISKUSE K výzkumu své bakalářské práce jsem použila dotazníkového šetření. Nenašla jsem práci, která by se zabývala podobnou tematikou, proto jsem provedla porovnání některých svých výsledků s autory v odborné literatuře. V první části dotazníku jsou identifikační položky s čísly od 1 do 3, kde jsem se dozvěděla, že ve výzkumném období přišlo k zubnímu lékaři více žen 57 (58,16 %) než mužů 41 (41,84 %). Jelikož dotazník vyplňovala náhodná skupina respondentů, domnívám se, že zájem o prevenci mají více ženy. Věková skupina dotazovaných respondentů byla vyrovnaná. Do 30-ti let 27 (27,55 %), let 28 (28,57 %), 61 a více let 24 (24,49 %). Nejméně početně zastoupenou byla skupina respondentů let 19 (19,39 %). V položce č. 4 - kouření, jsem se dozvěděla, že ve zkoumané skupině respondentů bylo nejvíce nekuřáků 68 (69,39 %). Těch co kouří 20 a více cigaret jen 3 (3,06 %). Zjištění této skutečnosti, že ve výzkumné skupině je tolik nekuřáků mne potěšilo a považuji to za dobrou cestu ke zdraví. V položce č. 9, jsem zjišťovala zdraví respondentů. V dotazníku 98 respondentů označilo 131 odpovědí. Zjišťuji, zda respondenti mají nějaké potíže z nabízených možností. Celkem 58 (59,17 %) respondentů potíže má a pouze 40 (40,83 %) respondentů uvedlo, že nemá žádné uvedené potíže, které by signalizovaly paradentózu. Tato skutečnost by se měla podchytit zvýšenou informovaností a instruktážemi v péči o dutinu ústní. Pravdou je, že statistiky uvádí, že u nás se vyskytuje až 90 % dospělých, kteří trpí záněty dásní, tak jak o tom píše Martina Riebauerová ve svém článku. 37 V tom případě, by moje zkoumaná skupina byla na tom mnohem lépe. Nemá dostatek informací, nebo nechce se svým zdravím nic dělat? Na tuto odpověď by byla nutná hlubší analýza formou rozhovoru s pacientem. 37 Srov. RIEBAUEROVÁ, M. Péče o zuby je umění. Jde i o život.[ online] 63

64 Cílem číslo 1 bylo v mé práci zjistit, jaké mají informace respondenti o parodontitidě. Analýzou položek č. 6, 7, 8, 10, 11, 12 jsem si mohla odpovědět na hypotézy číslo 1 4. Položka č. 7 zjišťovala, co si respondenti myslí, že ovlivňuje vznik parodontitidy. Z výsledků této položky jsem získala odpověď na hypotézu č. 1, kde předpokládám, že více než 55 % respondentů bude jako důvod vzniku parodontitidy nejčastěji uvádět dědičnost. Nejčastější odpovědí respondentů byla dědičnost 59 (21,15 %). Parodontitidu ve většině případů způsobuje nedostatečná hygiena dutiny ústní, která byla označena 58 (20,79 %) respondenty. Na třetím místě bylo respondenty označeno kouření v 37 (13,26 %) odpovědích, které nepovažuji za následek vzniku parodontitidy. Povlak v dutině ústní 33 (11,83 %) respondentů, kteří ve většině odpovědí označili i nedostatečnou hygienu. Další faktory mohou být nápomocny vzniku onemocnění, ale samostatně parodontitidu nezpůsobují. Odpověď nevím využilo 7 (2,51 %) respondentů. Hypotéza č. 1 se nepotvrdila. Odpověď na hypotézu č. 2 předpokládám, že více než 75 % respondentů bude v dotazníku uvádět, že o parodontitidě získalo informace od svého zubního lékaře jsem získala z položky č. 6, kde jsem se dozvěděla, že nejvíce informací o paradentóze poskytují zubní lékaři 40 (33,09 %), 36 (29,75 %) jsou informace z časopisů. Od přátel 16 (13,22 %), z internetu 11 (9,09 %). Od zubní hygienistky informace získali pouze 4 (3,31 %) respondenti. Podání informací od všeobecné sestry označili jen 3 (2,48 %) respondenti. Od odborného lékaře získali informace 2 (1,65 %) respondenti. 9 (7,44 %) respondentů odpovědělo, že nemá vůbec žádné informace o paradentóze.při zjištění těchto výsledků jsem opravdu zaskočena a vidím v tom velké nedostatky v informovanosti od zdravotnických pracovníků. Hypotéza č. 2 se nepotvrdila. V položce č. 8 měli respondenti vybrat a označit číslem podle důležitosti, jak mohou ovlivnit vznik parodontitidy. Z této položky jsem získala odpověď pro 3. hypotézu, kde předpokládám, že méně než 35 % respondentů bude uvádět, že nemůže ovlivnit vznik parodontitidy. Odpověď, že ničím nelze ovlivnit vznik parodontitidy označilo 7 (7,14 %) respondentů. Hypotéza č. 3 se potvrdila. 64

65 Odpověď na 4. hypotézu, kde předpokládám, že více než 45 % respondentů bude na prvním místě při ovlivnění vzniku parodontitidy uvádět pravidelnou návštěvu zubního lékaře jsem čerpala také z položky č. 8. Pravidelná návštěva zubního lékaře byla respondenty označena na prvním místě od 52 (53,06 %) respondentů. Kromě návštěvy zubního lékaře je nutné správně pravidelně doma pečovat o svůj chrup. Hypotéza č. 4 se potvrdila. Tato odpověď je důležitá pro mou hypotézu, ale jen návštěvou zubního lékaře se nedá ovlivnit vznik parodontitidy. Z výsledků dotazníku vyplývá, že pacienti mají nedostatek informací, které by mohly ovlivnit dentální zdraví. Naopak 38 (38,78 %) respondentů uvedlo až na 7. místo důležitosti přečtení informací o onemocnění. Tato položka si zaslouží další zkoumání, které by bylo potřeba provést v pohovoru s pacientem. Jelikož uvedené informace jsou pro respondenty uvedeny, jako nedůležité a přitom si 52 respondentů myslí, že jen navštívit zubního lékaře postačí k prevenci onemocnění. V položce č. 10 jsem zjišťovala, zda respondenti vědí, které příznaky signalizují parodontitidu. Tyto odpovědi mne potěšily, protože z 191 odpovědí nejčetnější odpovědí bylo krvácení dásní 78 (40,84 %), viklavost zubů 53 (27,75 %) a jako třetí nejčastější odpověď byla zápach z úst 31 (16,24 %). Položka č. 11 se dotazovala respondentů, zda by mohla parodontitida ovlivnit vznik nebo průběh jiného onemocnění. Zde jsem zjistila velké nedostatky v informovanosti, jelikož 45 (35,71 %) respondentů ze 126 odpovědí napsalo, že neví. Cukrovku 32 (25,40 %) a onemocnění srdce označilo 35 (27,78 %) respondentů, ale onemocnění ledvin pouze 3 (2,27 %) a předčasný porod 2 (1,59 %) respondenti. Toto považuji za důležité informace a přesto je dotazovaní respondenti neznali. Tyto fakta se uvádí nejen v odborné literatuře doktora Mutschelknausse. 38 Položka č. 12 zjišťovala, kdo respondenty informoval o hygieně dutiny ústní. Zubní lékař podal informace v 80 (75,47 %) odpovědích. Všeobecná sestra v 9 (8,49 %) a zubní hygienistka v 1 (0,94 %) odpovědi. Šestnáct (15,09 %) respondentů označilo, že jim nikdo nepodal informace o hygieně dutiny ústní. 38 Srov. MUTSCHELKNAUSS, RALF E. Praktická parodontologie. s

66 Cílem č. 2 v mém výzkumu bylo zjištění, jaká preventivní opatření proti parodontitidě respondenti dodržují. Analýzou položek číslo 5, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21 jsem si mohla odpovědět na hypotézy číslo 5 7. Na 5. hypotézu, kde jsem předpokládala, že více než 75 % respondentů bude uvádět, že navštěvuje zubního lékaře dvakrát do roka, mohu odpovědět po analýze položky č. 5. V položce číslo 5 zjišťuji od respondentů, jak často navštěvují zubního lékaře. Nejčastější odpovědí od 37 (37,76 %) respondentů bylo, že navštěvují zubního lékaře 2x ročně. Na dalším místě odpovědělo 35 (35,71 %) respondentů, že k zubnímu lékaři přijdou pouze při potížích. Jedenkrát ročně k zubnímu lékaři přijde 19 (19,39 %) respondentů. Vzhledem k uvedeným výsledkům se hypotéza č. 5 nepotvrdila. Z výsledků vyplývá, že většina (37 a 19) dotazovaných respondentů chodí k zubnímu lékaři pravidelně, a proto se domnívám, že lze hovořit o prevenci. V položce č. 13 jsem zjišťovala, co je pro respondenty nejdůležitější při čištění zubů. Respondentům byly nabízeny 4 možnosti, které měli očíslovat podle důležitosti, a proto je nutné posoudit výsledky jednotlivě. Výběr kartáčku je pro respondenty důležitý na prvním místě pro 33 (33,67 %) respondentů. Značka zubní pasty je pro respondenty méně důležitá, proto na první místo v důležitosti onačilo ji jen 10 (10,20 %) respondentů. Doba strávená čištěním je na prvním místě důležitá pro 17 (17,35 %) respondentů. Techniku čištění zubů na první místo označilo 38 (38,78 %) respondentů. Výsledky této položky bych zhodnotila kladně, protože výběr kartáčku (pokud se jedná o tvrdost a ne barevnost,) a technika čištění zubů patří mezi důležitější faktory z nabízených možností v prevenci onemocnění parodontitidy. Položka č. 14 a 20 se váže k hypotéze č. 6, kde jsem předpokládala, že více než 65 % respondentů si čistí zuby 2x denně. U položky č. 14 a 20 jsem zjišťovala u respondentů, který způsob hygieny se podobá té péči o dutinu ústní, kterou sami provádí. Tyto dvě položky jsou si úmyslně podobné. U obou položek se potvrdilo, že respondenti si nejčastěji čistí zuby ráno a večer. Rozdíl je v počtu, zda s pastou, bez, nebo používají další dentální pomůcky. Ráno a večer s pastou v položce č. 14 označilo 55 (50,46 %) respondentů a 10 (9,17 %) respondentů ráno a večer kartáčkem a pastou, večer navíc používá další dentální pomůcky. V položce č. 20 označilo čištění zubů ráno a večer 63 (60,58 %) respondentů. Hypotéza č. 6 se nepotvrdila. 66

67 Sledování čištění zubů dvakrát denně jsem zvolila z důvodu důležitosti a lze ho srovnat i s názorem Zuzany Zouharové. 39 Někteří respondenti si zuby čistí i častěji. Bohužel se vyskytly v položce č. 14 i odpovědi, že 4 (3,67 %) respondenti si zuby nečistí. V položce č. 20, alternativu vůbec, jablkem, nebo jen žvýkačkou označili 3 (2,88 %) respondenti a taktéž jen před zubním ošetřením 3 (2,88 %) respondenti. Toto zjištění mi jen dokazuje skutečnost, s kterou jsem se setkala v praxi. Myslela jsem si, že to je jen ojedinělý případ. Po tomto zjištění jsem se zaměřila podrobněji na získané odpovědi a zjistila jsem ještě nedostatek při vyplachování zubů vodou. Ve dvou odpovědích bylo označeno jen vyplachování vodou bez čištění zubů. Konfrontace položek 14 a 20 u těchto respondentů prokázala shodu v podobnosti odpovědí. U dalších položek se zaměřím na tyto konkrétní anonymní respondenty, abych zjistila, jaké odpovědi označili u jiných položek. Zda respondenti používají nějaké další pomůcky k dentální hygieně jsem zjišťovala v položce č. 15. Nejčastější odpovědí byla zubní pasta, ale jen v 90 (46,15 %) odpovědích. Ústní voda byla zastoupena v 41 (21,04 %) odpovědích. Bohužel tyto nejčetnější odpovědi nepatří k nejdůležitějším pomůckám při čištění zubů, jsou pouze pomocné. Důležitější pomůckou k dočištění zubů patří mezizubní kartáčky, které používá 26 (13,33 %) respondentů a nebo jednosvazkový kartáček, který byl označen v 10 (5,13 %) odpovědích. Z toho vyplývá, že respondenti nemají dostatek informací, jak předcházet parodontitidě, nebo, jak udržet zdravou dutinu ústní. Položka č. 16 zjišťovala, kolik času respondenti stráví při čištění zubů. Z výsledků jsem se dozvěděla, že nejčastěji 46 (46,96 %) respondentů si čas nikdy neměřilo. Tato odpověď by podle mého názoru mohla být v pořádku tehdy, kdyby si kvalitu vyčištění zubů respondenti zkontrolovali jazykem, aby cítili hladký povrch zubů. Bohužel v praxi to, tak není. Jednu minutu označilo čištění zubů 30 (30,62 %) respondentů. Jiný čas v nabízených možnostech označilo 11 (11,22 %) respondentů. Označená možnost jiný čas se pohyboval v minutách od 2 do 5-ti minut. Jeden respondent uvedl v možnosti jiný čas - žádný čas. Z dotazníků jsem vyčetla, že šlo o respondenta, který si zuby nečistí. Z toho vyplývá, že ostatní respondenti, kteří označili, že si zuby nečistí, nad tímto dotazem 39 Srov. ZOUHAROVÁ, Z. Jak provádět ústní hygienu. Sestra.s

68 moc nepřemýšleli a vybrali možnost, která se jim nejvíce hodila. U zmíněných respondentů, kteří si zuby nečistí to byla jedna minuta, nebo čas si neměří. V hypotéze č. 7 předpokládám, že více než 55 % respondentů bude nejčastěji uvádět techniku čištění zubů krouživými pohyby. Odpověď zjistím analýzou položky č. 17, kde měli respondenti označit techniku čištění zubů. V této položce označili všichni respondenti některou z nabízených možností a někdy i více technik najednou. Nejčastěji se používá u dotazovaných respondentů technika krouživými pohyby. Tato odpověď byla označena v 61 (55,96 %) odpovědích. Podle výsledků se dá usoudit, že respondenti nemají nejnovější informace o hygieně dutiny ústní. Tato technika čištění zubů se z důvodu poškození měkkých i tvrdých zubních tkání již se nemá používat. Používá se pouze metoda podle Foneho, která se doporučuje malým dětem, měkkým kartáčkem. Hypotéza č. 7 se potvrdila. Výsledek z položky č. 18, kde jsem zjišťovala, jaký používají respondenti zubní kartáček na čištění zubů potvrdil, že respondenti nemají dostatek dostupných informací o hygieně dutiny ústní, protože 51 (52,05 %) respondentů používá střední kartáček na zuby. Ten v případě nesprávného čištění zubů by mohl poškodit zubní tkáně. Z praxe vím, že střední kartáček se dá použít při čištění zubů pouze Chartersovou technikou, která se používá na některých parodontologických pracovištích. Zde však probíhá důkladná instruktáž čištění zubů s několika kontrolami, aby nedocházelo k poškození zubních tkání a dáseň přitom byla dokonale masírovaná. Z důkladnějšího průzkumu dotazníků jsem zjistila, že střední kartáček z větší části používají respondenti k čištění zubů krouživými pohyby, takže si způsobují defekty na zubních krčcích. Výměnu kartáčku podle opotřebení označilo 66 (59,18 %) respondentů v položce č. 19, kde jsem zjišťovala, jak často si respondenti mění kartáček za nový. Jen 9 (1,02 %) respondentů uvedlo, že si mění svůj kartáček po nachlazení nebo angíně. Tato položka dosáhla podle mne uspokojivého výsledku. Položka č. 21 zjišťuje, zda si respondenti při čištění zubů čistí i jazyk. Z šetření vyplynulo, že jazyk si čistí pouze 39 (39,80 %) respondentů z 98 dotázaných. Respondenti, kteří uvedli, že si nečistí zuby, si nečistí ani jazyk. Z toho vyplývá, že to nebyly jen náhodné odpovědi, ale fakta. I takoví lidé, v tak civilizovaném světě jsou mezi námi. 68

69 Cíl číslo 3 jsem si stanovila pro vytvoření jednoduchého a srozumitelného informačního materiálu, který pomůže zvládat kvalitní hygienu dutiny ústní pacientům každého věku. 69

70 10 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Při analýze výsledků svého dotazníkového šetření jsem zjistila nedostatky, které bych mohla v budoucnu napravit. Jako prvním nedostatkem jsou informace, které respondenti ať už o onemocnění parodontitidou, nebo o hygieně dutiny ústní dostávají. Z odpovědí vyplynulo, že informace ve většině odpovědí podává lékař, všeobecná sestra, nebo zubní hygienistka jen v malém procentu odpovědí. Tento fakt je myslím způsoben systémem na pracovišti, při průzkumu jiných pracovišť by výsledky mohly být úplně jiné. Z dotazníků vyplynulo, že nemají respondenti úplné informace o onemocnění. Informace, které jsou podány pacientům nejsou zcela respondenty pochopeny, a nebo nekladou na ně takový důraz, jaký by měli. Pro zlepšení zdravotního stavu pacientů je nutné zavést edukační programy středně zdravotnického personálu i do zubních ordinací. Ulehčila by se práce zubním lékařům a pacienti by mohli být častěji sledováni i informováni. Měl by být kladen větší důraz na hygienu dutiny ústní, protože výsledky výzkumu ukázaly, že dotazovaní respondenti nemají potřebné informace, aby si kvalitně pečovali o dutinu ústní. Na podporu zjištěných nedostatků mi poslouží 3. cíl mé práce, díky kterému jsem vypracovala doporučení pro pacienty, které jim pomůže se uceleně orientovat v informacích, které obdrželi v zubní ordinaci. Z praxe vím, že člověk, když je ošetřován, ani moc neposlouchá, a tím pádem mu mohou uniknout právě ty důležité informace, které jsou uvedeny na další straně mé bakalářské práce. 70

71 DOPORUČENÍ PRO PACIENTY Milí pacienti, k ucelení informací, které jste obdrželi v naší ordinaci od zubní lékařky, jsem pro Vás sestavila několik doporučení pro orientaci při čištění zubů. Doufám, že to bude pro Vás dostatečně přehledný informační materiál. Krvácení z dásní je jedním z prvních příznaků zánětu dásní, proto by se tento stav neměl brát na lehkou váhu, a vždy a včas se objednat ke svému zubnímu lékaři, kde Vám bude poskytnuta pomoc i rada, jak zvládnout tento stav. Čištění zubů provádíme z toho důvodu, abychom zabránili množení škodlivých mikroorganismů v dutině ústní. Masáže dásní provádíme alespoň jedenkrát denně a to v tu dobu, kdy máme nejvíce času. Cílem čištění zubů je odstranění zubního mikrobiálního plaku, takže se nedá shrnout do přesného času, a proto doporučená doba čištění tři minuty ráno a pět minut večer je jen orientační, a proto dentální hygienu bychom měli provádět minimálně dvakrát denně a to vždy po jídle. Následně doporučujeme jazykem zkontrolovat, zda má chrup hladký povrch. Výběr zubního kartáčku je důležitou záležitostí, a proto Vám lékařka ukázala, který kartáček je pro Vás ten vhodný. Doporučujeme zubní kartáček s pevným, rovným držadlem a krátkou pracovní částí. Vlákna je vhodné mít měkká a narovno zastřižená. Nabídku kartáčků je možno zkonzultovat ve speciálních prodejnách. V Brně je možno navštívit prodejnu Apollonia Dental v Alfa pasáži, nebo prodejnu Péče o zuby ve Vaňkovce od firmy Profimed. Čištěním zadních plošek zubů docílíme odstranění povlaku i v těžko dostupných místech. K tomuto úkonu potřebujete kartáček natočit, tak, aby štětiny směřovaly zezadu k zubům. Vhodnost výměny kartáčku je odvislá od způsobu používání. Není však vhodné zubní kartáček používat déle než osm týdnů. Je důležitý vzhled štětin, které po delším používání mění svůj obvyklý tvar. Výměnu kartáčku bych doporučila také vždy po respiračním onemocnění, aby se zabránilo opětovnému onemocnění. 71

72 Lékařem Vám byla doporučena určitá technika čištění zubů, tuto je vhodné provádět pravidelně, neboť tato technika Vám zajistí čisté zuby a zdravý parodont. Budete-li potřebovat, můžete kdykoli zavolat do naší ordinace. My Vám upřesníme vše, co a jak potřebujete vědět, jak máte co provádět. Popis technik čištění zubů můžete rovněž zhlédnout na internetu: 40 K dočištění zubů používáme i další speciální kartáčky, jako jsou například jednosvazkové kartáčky nebo mezizubní kartáčky, které jsme Vám v naší ordinaci ukázaly a doporučily jejich nákup v již zmíněných prodejnách. V lékárnách sice je možno nějaké pomůcky objednat, ale nikdy tam nebude takový možný výběr jako mají specializované prodejny. Těmito kartáčky pracujeme alespoň jedenkrát denně a to tehdy, kdy máte více času. S těmito kartáčky není třeba pracovat v koupelně, protože se nepoužívá zubní pasta a dočištění zubů Vám zabere více času. Pokud si však kartáčky vezmete k televizi, tak ten čas nebudete ani vnímat a zuby budete mít krásně čisté. Výběr těchto pomůcek je veliký, protože tyto pomůcky vyrábí několik firem. Z toho důvodu Vám lékařka změřila velikosti mezizubních prostor. Vy s těmito údaji se prosím, poraďte v již zmiňované specializované prodejně. Tam Vám předvedou několik druhů, které jsme Vám ukázaly v nabídkovém katalogu, a Vy si budete moci podle zručnosti vybrat, takový mezizubní nebo jednosvazkový kartáček, který Vám bude vyhovovat. Do těžce dostupných míst, nebo tam, kde není možno použít i ten nejmenší mezizubní kartáček použijete dentální vlákno. Vláknem se pracujeme tak, jak Vám ukázala paní doktorka a vždy dbejte na to, abyste si neporanili sliznici, proto vláknem pohybujte pomalu pilovitým způsobem. Vláknem obemknete zub a stíracím pohybem setřete zubní plak. Krásná ukázka použití dentálního vlákna, tak zvaného flosování je na internetové adrese: 41 Mezi další možnosti k udržení dentálního zdraví patří zubní irigátory, ale o těch jsme si říkali, že jsou pouze doplňkové, k odstranění zbytků jídel. 40 Srov. SYCHROVÁ, K. StomaTeam. [online] 41 Srov. DENTAL CARE. [online]. 72

73 K čištění zubů bych doporučila zubní pasty s fluoridem, kterým chráníme zuby před vznikem zubního kazu a dodáváme ústům příjemný pocit. Je vhodné pasty měnit, ale jinak zubní pasta není tím nejdůležitějším, jak jsme si říkali při návštěvě v zubní ordinaci. Pouze v případě citlivosti zubů na kyselé, anebo sladké poživatiny bych Vám doporučila senzitivní zubní pasty, které Vám sníží citlivost zubů. Na závěr svých doporučení bych Vám ráda popřála mnoho zdaru při čištění zubů. V případě jakýchkoliv pochybností, nebo potíží prosím, zavolejte a poraďte se s námi. Všeobecná sestra z Vaší zubní ordinace Hana Lioliasová 73

74 ZÁVĚR Závěrem své práce bych vyhodnotila svá zjištění a vyjádřila se k potvrzení, či nikoliv ke svým daným hypotézám. Při analýze výsledků jsem zjistila v položkách č. 8 a 9, že by bylo vhodné tyto témata zkoumat hlouběji a nejlépe v rozhovoru s pacienty. Mým 1. cílem bylo zjištění jaké mají respondenti informace o parodontitidě. V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že více než 55 % respondentů bude nejčastěji jako důvod vzniku parodontitidy uvádět dědičnost. Na tuto hypotézu odpovídá položka č. 7, ve které měli respondenti vybrat podle sebe tři nejdůležitější faktory, které ovlivňují vznik parodontitidy. Z výsledků dotazovaných respondentů vyplývá, že z 279 odpovědí byla dědičnost uvedena v 59 odpovědích, což je 21,15 % z celkového počtu odpovědí. Hypotéza číslo 1 se mi nepotvrdila. Pravdou však je, že pro respondenty patří mezi tři nejdůležitější faktory, které se podílí na vzniku parodontitidy. Hypotéza č. 2 předpokládala, že více než 75 % respondentů bude nejčastěji uvádět, že o onemocnění parodontitidou získalo informace od svého zubního lékaře. Na tuto hypotézu odpověděli respondenti v položce č. 6, kde je uvedeno 121 odpovědí. Z celkového počtu odpovědí byl sice zubní lékař uveden nejčastěji 40 (33,06 %) odpovědí, ale v hojném počtu byl uveden také časopis 36 (29,75 %), a nebo přátelé 16 (13,22 %). Hypotéza číslo 2 se nepotvrdila. V hypotéze č. 3 předpokládám, že méně než 35 % respondentů bude uvádět, že nemůže ovlivnit vznik parodontitidy. Odpověď na mou třetí hypotézu jsem zjistila z položky č. 8, kde měli respondenti vybrat a podle důležitosti očíslovat jak mohou ovlivnit vznik parodontitidy. Pouze 7 (7,14 %) respondentů označilo, že nemůže ničím ovlivnit vznik onemocnění parodontu. Ostatní respondenti věří, že mohou ovlivnit vznik parodontitidy. Hypotéza číslo 3 se potvrdila. Hypotéza č. 4 předpokládá, že více než 45 % respondentů bude na 1. místě při ovlivnění vzniku onemocnění parodontitidou uvádět pravidelnou návštěvu zubního lékaře. Odpověď na tuto hypotézu jsem získala také z položky č. 8, kde 52 (53,06 %) respondentů označilo na prvním místě pravidelnou návštěvu zubního lékaře. Hypotéza číslo 4 se potvrdila. 74

75 Cílem č. 2 bylo zjištění, jaká preventivní opatření proti parodontitidě na ochranu dutiny ústní respondenti dodržují. Hypotéza č. 5 předpokládala, že více než 75 % respondentů navštěvuje zubního lékaře dvakrát do roka. V položce č. 5 respondenti značili, jak pravidelně navštěvují zubního lékaře. Dvakrát do roka bylo nejčastější odpovědí, ale jen od 37 (37,76 %) respondentů. Při potížích navštěvuje zubního lékaře 35 (35,71 %) respondentů a jedenkrát ročně 19 (19,39 %) respondentů. Hypotéza číslo 5 se nepotvrdila. V hypotéze č. 6 předpokládám, že více než 65 % respondentů již před instruktáží hygieny zdravotnickým pracovníkem si čistí zuby minimálně ráno a večer. K objektivní odpovědi na tuto hypotézu jsem vycházela z položky č.14 a č. 20, kdy zjišťuji, jak často si respondenti čistí zuby.úmyslně jsem v dotazníku vytvořila dvě podobné položky, abych mohla porovnat správnost odpovědí. V položce č. 14 jsem dostala 85 (39,91 %) odpovědí, že si zuby čistí respondenti 2x denně a častěji. V položce č. 20 to bylo 78 (36,62 %) odpovědí. Celkem jsem dostala 213 odpovědí z toho 163 (76,53 %) odpovědí, kde si respondenti čistí zuby 2x denně a častěji. Hypotéza číslo 6 se mi potvrdila. Hypotéza č. 7 předpokládala, že více než 55 % respondentů bude nejčastěji uvádět techniku čištění zubů krouživými pohyby. K této hypotéze jsem sestavila položku č. 17. Její výsledky jsem vložila do tabulky č. 17 a grafu č. 20, kde je uvedeno 109 odpovědí a krouživé pohyby při čištění zubů označilo 61 (55,96 %) respondentů. Hypotéza číslo 7 se potvrdila. Cíl č. 3 vytvořit jednoduchý a srozumitelný informační materiál, který pomůže si uceleně zopakovat informace získané v ordinaci a také přispěje k zvládnutí kvalitní hygieny dutiny ústní pacientům každého věku. Stane se také pomocníkem rychleji se orientovat v mnoha informacích a pomůckách na trhu. Vytvořením informačního materiálu jsem cíl číslo 3 splnila a poskytuji ho našim pacientům při odchodu ze zubní ordinace. 75

76 ANOTACE Příjmení a jméno autora: Lioliasová Hana Instituce: Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta Masarykova univerzita Název práce: Informovanost pacientů o paradentóze a její možné prevenci Vedoucí práce: Mgr. Hana Pinkavová Počet stran: 85 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2009 Klíčová slova: Paradentóza, informovanost, prevence, ústní hygiena. Bakalářská práce zjišťuje informovanost pacientů o paradentóze a její možné prevenci. Výsledky práce jsou získány z dotazníkového průzkumu v zubních ambulancích. Celkem byla zpracována data 98 respondentů. Výsledná data jsou vyhodnoceny, zpracovány v tabulkách, grafech a je u nich určena absolutní i relativní četnost. Je kladen důraz na správnou informovanost pacientů o onemocnění a jeho možné prevenci. Z důvodu zjištěných nedostatků v informovanosti a prevenci byl vytvořen pro pacienty pomocný informační materiál k usnadnění provádění preventivních opatření zmíněného onemocnění. The bachelor thesis identifies the level of awareness of patients about paradenthosis and its possible prevention. The results of thesis are based on questionnaire survey proceeded at dental ambulances. Total of 98 questionnaires were processed. Final results are evaluated, interpreted in worksheets and charts, and there are appointed their absolute and relative frequencies. The thesis insists on correct level of awareness of patients about this disease and its possible prevention. From the reason of identified lacks in both level of awareness and prevention there was created a helpful guide of informative instructions to easily perform on preventive care for stated disease. 76

77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ BOLDIŚ, P. Citace a citování. Praha: Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690 A ISO Dostupné z: BOROVANSKÝ, L. Anatomie. 13 vydání. Praha: Státní zdravotnické vydavatelství, s. Svaly hlavy, s. 53. Kapitola: Hlavová část trávicí trubice, s.73. BOTTICELLI, ANTONELLA, TONI. Dentální hygiena, teorie a praxe. První vydání. Praha: Quintessenz, spol. s r.o., s. ISBN Kapitola 2: Motivace, s. 33. Kapitola 3: Kontrola plaku na zubech a implantátech, s.110. Kapitola 7: Podpůrná péče o parodont, s Česká parodontologická společnost. [online] Vytvořeno v ČR. Dostupné z: DYLEVSKÝ, I. DRUGA, R. MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. První vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s r.o s. ISBN Orgány ústní dutiny, s Dentes zuby, s Interaktivní flosování. [online] Česká stomatologická akademie, ISSN IVANOVOVÁ, K. JURIČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. První vydání.olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN s JUŔENÍKOVÁ, P. HŮSKOVÁ, J. Ošetřovatelství 2 část. 1. vydání. Uherské Hradiště: Středisko služeb školám, s. Vyšetřovací metody ve stomatologii, s. 88. Prevence zubního kazu, úrazu stomatologických onemocnění, s

78 KILIAN, J. et al.. Prevence ve stomatologii, Druhé rozšířené vydání. Praha: Galén, s. ISBN Kapitola 1: 1.1 Základní poznatky s Prevence a profylaxe. s. 15. KOLEKTIV AUTORŮ. Lékařské repetitorium. Čtvrté vydání. Praha: Avicenum zdravotnické nakladatelství, n.p, Dva svazky, 1968 s Parodontitis, s KOVAĹOVÁ, E. ĆIERNY, M. Orálna hygiena. 1. vydání. Prešov: Polygraf, s. ISBN Kapitola 5: Vyšetření pacienta s.79-80, s Kapitola 6: Orálna hygiena, s LIOLIASOVÁ, H. Dlouhodobý edukační plán na téma: Onemocnění parodontu. Brno s. Teoretická část práce, s. 2 6, obrazová příloha, s MAZÁNEK, J. et al.. Stomatologie - minimum pro praxi. 1. vydání. Praha: s.isbn Kapitola 2: Záchovná stomatologie, s. 18. Kapitola 3: Parodontologie, 3.1 Definice parodontu, s Dáseň, s MAZÁNEK, J. URBAN, F. et.al. Stomatologické repetitorium. První vydání.praha: Grada Publishing.a.s s. ISBN Kapitola 6.2 Indexy používané v parodontologii s.83. MUTSCHELKNAUSS, RALF E. Praktická parodontologie. 1. vydání. Praha: Quintessenz, s. ISBN Kapitola 1.6: Parodontologické onemocnění jako rizikový faktor pro jiné choroby. s. 28. Parodontologie [online]. Vystaveno v ČR Dostupné z: 78

79 POCHYLÁ, K., České ošetřovatelství 1. Koncepce českého ošetřovatelství. Základní terminologie. Ediční řada Praktické příručky pro sestry. Druhé vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, s. ISBN Základní ošetřovatelská terminologie, s REDAKCE ČASOPISŮ STOMATEAM A STOMATIP. Ústní hygiena. [online]. RIEBAUEROVÁ, M. Péče o zuby je umění. Jde i o život.[online] Dostupné z: Vystaveno v ČR Dostupné z: /zdravi.asp?c=2001m279c10b SEGER, J. HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodárství. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, a.s s. ISBN STAROSTA, M. ADÁMKOVÁ, H. Repetitorium parodontologie. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN Kapitola 1: Etiologie a patogeneze, s. 9, s Kapitola 3: Klasifikace, s Kapitola 6. Konzervativní terapie, s. 30. SYCHROVÁ, K. StomaTeam. [online] Odborný časopis pro stomatology, zubní techniky a hygienistky Dostupné z: publikováno sestrám a hygienistkám. ŠKACH, M. KOSTLÁN, J. et.al. Onemocnění parodontu. 3.přepracované a doplněné vydání. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, s. OLA Úvod s WESTON, TREVOR. Atlas lidského těla. 1. vydání. Praha: Levné knihy KMa, spol. s r.o s. ISBN Kapitola: Čichové a chuťové receptory, s. 58. ZOUHAROVÁ, Z. Jak provádět ústní hygienu. Sestra, 2005, ročník 15, číslo 9, s

80 SEZNAM ZKRATEK AČ Absolutní četnost CPITN Community Periodontal Index of Treatment needs CPI Screeningová část CPITN CT Computerová tomografie Č. Číslo HIV IAP i.o.rtg OHI OPG PBI PI Příl. RČ SONDA WHO Tab. TN WHO Human Immunodeficiency Virus Interdental Access Probe Intraorální rentgenový snímek Oral Hygiene Index Ortopantomogram Papillary Bleeding index Plaque index Příloha Relativní četnost Název parodontologické sondy Tabulka Část CPITN potřeba ošetření WORLD HEALTH ORGANIZATION 80

81 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 - Pohlaví respondentů Tab. č. 2 - Rozdělení do skupin podle věku Tab. č. 3 - Vzdělání respondentů Tab. č. 4 - Kouření Tab. č. 5 - Návštěva zubního lékaře Tab. č. 6 - Získané informace o paradentóze...42 Tab. č. 7 - Vznik paradentózy...43 Tab. č. 8 - Ovlivnění vzniku Tab. č. 9 - Výčet potíží Tab. č Příznaky paradentózy Tab. č Vliv paradentózy na jiná onemocnění Tab. č Získané informace o hygieně dutiny ústní Tab. č Pořadí důležitosti při čištění Tab. č Způsob čištění Tab. č Další pomůcky...56 Tab. č Čas věnovaný čištění zubů Tab. č Technika čištění..58 Tab. č Druh kartáčku Tab. č Výměna kartáčku Tab. č Doba čištění Tab. č Čistíte jazyk

82 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 - Pohlaví respondentů Graf č. 2 - Rozdělení do skupin podle věku...38 Graf č. 3 - Vzdělání respondentů Graf č. 4 - Kouření Graf č. 5 - Návštěva zubního lékaře. 41 Graf č. 6 - Získané informace o paradentóze Graf č. 7 - Vznik paradentózy...44 Graf č. 8 - Ovlivnění vzniku.46 Graf č. 9 - Výčet potíží.47 Graf č Příznaky paradentózy.49 Graf č Vliv na jiná onemocnění...50 Graf č Získané informace o hygieně dutiny ústní...51 Graf č. 13 Kartáček.53 Graf č Zubní pasta...53 Graf č Čas čištění. 53 Graf č. 16 Technika Graf č Způsob čištění Graf č Další pomůcky...56 Graf č Čas věnovaný čištění zubů. 57 Graf č Technika čištění..58 Graf č Druh kartáčku 59 Graf č Výměna kartáčku Graf č Doba čištění...61 Graf č Čistíte jazyk...62 Graf č Pravidelná návštěva zubního lékaře...90 Graf č Výběr kartáčku...90 Graf č Ústní voda..90 Graf č Technika čištění zubů. 91 Graf č Čtení informací

83 Graf č Zubní hygienistka Graf č Pasta z reklamy

84 SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 - Dotazník pro pacienty Příl. 2 - Grafy položky č Příl. 3 - Techniky čištění zubů Příl. 4 - Indexy používané v parodontologii.94 Příl. 5 - Obrazová příloha - mapa péče Příl. 6 - Žádost v nemocnici k rozdání dotazníků

85 PŘÍLOHA 1 - Dotazník pro pacienty na vyplnění v čekárně u zubního lékaře Dobrý den, jmenuji se Hana Lioliasová a jsem studentkou bakalářského studia oboru Ošetřovatelství - Všeobecná sestra na lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Touto cestou bych Vás ráda poprosila o spolupráci na mém prováděném výzkumu o informovanosti pacientů o paradentóze a její možné prevenci určeného pro závěrečnou bakalářskou práci. Chtěla bych Vás tedy požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který je anonymní. Každou otázku si prosím pozorně přečtěte a Vámi vybranou odpověď označte křížkem. Pokud není uvedeno jinak, zakroužkujte pouze jednu odpověď. Předem Vám děkuji za spolupráci. Hana Lioliasová 1. Identifikační údaje: Pohlaví: Muž Žena 2. Věk respondentů do 30 ti let let let více let 3. Dosažené vzdělání základní vyučen vyučen s maturitou střední úplné s maturitou střední odborné s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 4. Kouříte ano do 10ti cigaret denně do 20ti cigaret denně více, uveďte prosím kolik ne 5. Jak často navštěvujete zubního lékaře jedenkrát ročně dvakrát ročně pouze při potížích až mne lékař pozve 85

86 6. Informace o paradentóze jste získal/a od zubního lékaře od odborného lékaře od všeobecné sestry od zubní hygienistky z časopisů z internetu od přátel ne 7. Co si myslíte, že ovlivňuje vznik paradentózy (vyberte pro Vás tři nejdůležitější faktory ) dědičnost infekce horních cest dýchacích povlak v dutině ústní kouření nesprávná životospráva zanedbání lékaře věk nedostatečná hygiena dutiny ústní léky nevím 8. Jak mohu ovlivnit vznik paradentózy (vyberte a očíslujte podle důležitosti) pravidelná návštěva zubního lékaře výběrem kartáčku používáním ústní vody správnou technikou čištění přečtením informací o onemocnění návštěvou zubní hygienistky zubní pastou z reklamy ničím 9. Máte některé níže uvedené potíže krvácení dásní ano ne viklavost zubů ano ne zápach z úst ano ne citlivost zubů ano ne 86

87 10. Které příznaky podle Vás signalizují paradentózu (může být i více odpovědí) kazivost zubů krvácení dásní světle růžová sliznice dásní zápach z úst a pachuť v ústech žloutnutí zubů zářivý úsměv bolest v krku viklavost zubů nevím 11. Mohla by paradentóza ovlivnit vznik, nebo průběh i jiného onemocnění cukrovku ano ne onemocnění srdce ano ne angínu ano ne onemocnění ledvin ano ne kopřivku ano ne předčasný porod ano ne 12. Kdo Vás informoval o hygieně dutiny ústní zubní lékař všeobecná sestra odborný lékař zubní hygienistka nikdo 13. Co je pro Vás při čištění zubů nejdůležitější (očíslujte podle důležitosti) výběr kartáčku značka pasty doba strávená čištěním zubů technika čištění 87

88 14. Který způsob hygieny dutiny ústní v současné době používáte ráno a večer kartáčkem a pastou po každém jídle jen večer kartáčkem a pastou ráno a večer kartáčkem s pastou, večer navíc další dentální pomůcky zuby vyplachuji po jídle vodou zuby nečistím třikrát denně kartáčkem a pastou 15. Používáte i některé další pomůcky k čištění zubů (může být i více odpovědí) jednosvazkový kartáček / sólo / ano ne mezizubní kartáček ano ne stimulátor ano ne dentální nitě ano ne ústní vodu ano ne zubní pastu ano ne 16. Jak dlouho si čistíte zuby jednu minutu půl hodiny tři minuty ráno, pět minut večer čas jsem nikdy neměřil/a jiný čas / prosím uveďte / 17. Napište, která technika čištění zubů se nejvíce podobá té Vaší (když si čistíte zuby) krouživé pohyby pouze kousací plošky zubů stírací technika vodorovně stírací technika svisle masážní technika 88

89 18. Jaký používáte kartáček k čištění zubů měkký střední tvrdý elektrický 19. Jak často si měníte kartáček za nový (může být i více odpovědí) vždy po použití jedenkrát měsíčně čtyřikrát do roka po nachlazení nebo angíně podle opotřebení kartáčku 20. Kdy si nejčastěji čistíte zuby ráno, když vstanu ráno a večer jenom před spaním po každém jídle vůbec nebo třeba jen jablkem, žvýkačkou jen před zubním ošetřením jednou denně 21. Při čištění zubů, čistíte i jazyk ano ne Děkuji Vám za Váš čas, který jste věnovali vyplnění dotazníku. Hana Lioliasová 89

90 PŘÍLOHA 2 Grafy položky č. 8. Pravidelná návštěva zubního lékaře 60,00% 50,00% 53,06% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 14,29% 18,37% 7,14% 4,08% 2,04% 0,00% 1,02% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č. 25 Pravidelná návštěva zubního lékaře. Výběr kartáčku 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 23,47% 26,54% 31,63% 10,00% 5,00% 0,00% 7,14% 4,08% 4,08% 2,04% 1,02% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č. 26 Výběr kartáčku. Používání ústní vody 35,00% 30,00% 25,00% 29,59% 23,48% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 15,31% 10,20% 7,14% 7,14% 7,14% 0,00% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č. 27 Ústní voda. 90

91 Pokračování přílohy č. 2 grafy položky č. 8. Správná technika čištění zubů 25,00% 20,00% 19,39% 18,37% 21,44% 15,00% 10,00% 10,20% 12,24% 8,16% 7,14% 5,00% 3,06% 0,00% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č. 28 Technika čištění zubů. Přečtení informací o onemocnění 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 38,78% 22,45% 14,29% 8,16% 7,14% 2,04% 3,06% 4,08% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č. 29 Čtení informací. Návštěva zubní hygienistky 25,00% 22,45% 20,00% 15,00% 12,24% 15,31% 18,37% 16,33% 10,00% 5,00% 5,10% 3,06% 7,14% 0,00% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č. 30 Zubní hygienistka. Zubní pasta z reklamy 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 38,78% 18,37% 14,29% 9,18% 6,12% 7,14% 4,08% 2,04% 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo ničím Graf č.31 Pasta z reklamy. 91

92 PŘÍLOHA 3 Techniky čištění zubů.42 Stillmanova technika čištění zubů. Bassova technika čištění zubů 42 Srov. KOVAĹOVÁ, E. ČIERNÝ, M. Orálna hygiena. s

93 Pokračování přílohy č.3 techniky čištění zubů. Chartersova technika čištění zubů Nákres techniky čištění zubů pro děti: Fonova technika Srov. JUŘENIKOVÁ, P. HŮSKOVÁ, J. Ošetřovatelství. 2. část. s

94 PŘÍLOHA 4 Nejčastěji používané indexy. 44 CPITN PBI index 44 Srov. KOVAĹOVÁ, E. ČIERNY, M. Orálna hygiena.s

95 PŘÍLOHA 5 Obrazová příloha - mapa péče Srov. LIOLIASOVÁ, H. Dlouhodobý edukační plán. 95

96 Pokračování přílohy č.5 mapa péče 96

97 Druhé pokračování obrazové přílohy č. 5 mapa péče. 97