PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Obor právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Obor právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Důlní činnost z pohledu práva Ing. Pavla Machová 2011/2012

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Důlní činnost z pohledu práva zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.

3 Děkuji doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za ochotu, trpělivost, odbornou pomoc a podnětné a věcné připomínky, které mi poskytla při vypracování této práce.

4 Obsah: strana Úvod 6 1. Pojmy, definice Nerost Nerostné bohatství Loţisko nerostů Dobývací prostor Hornická činnost Činnost prováděná hornickým způsobem Organizace Horní právo Historie Současná právní úprava Orgány státní správy v hornictví Ministerstvo ţivotního prostředí Ministerstvo průmyslu a obchodu Český báňský úřad Krajské úřady Vlastnictví Vyhledávání a průzkum loţisek Řízení o povolení provádění geologických prací Řízení o povolení vyhledávání a průzkumu loţisek důlními díly Projektování geologického průzkumu Vyhodnocování výsledků geologických prací Osvědčení o výhradním loţisku Územní ochrana výhradních loţisek Chráněné loţiskové území Ochrana výhradních loţisek orgány územního plánování Příprava dobývání Řízení o stanovení dobývacího prostoru Řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek 42

5 strana 7.3. Řízení o povolení trhacích prací při hornické činnosti Zakládání, sanace a rekultivace Zakládání Rekultivace Zajišťování a likvidace důlních děl Česká geologická sluţba Geofond Stará důlní díla Opuštěná důlní díla Zvláštní zásahy do zemské kůry Úloţiště Průmyslové vyuţívání tepelné energie 59 Závěr 60 Cizojazyčné resumé 62 Seznam pouţitých zdrojů a judikátů 64 Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č. 4 72

6 Důl, cožpak mi mohou vzít důl? Vždyť je to díra v zemi! (J. Cimrman, ze hry Vizionář) Úvod Člověka od pradávna fascinoval svět pod zemí, cesty do hlubin země, poklady, otevírání hor. Stovky metrů pod zemí se rozkládá labyrint kilometrů chodeb, které se rozprostírají na všechny strany, některé se zuţují a sniţují aţ do ztracena. Také na povrchové doly je impozantní pohled, moţná jen trochu děsivý nebo smutný, protoţe ve fázi dobývání je krajina zničená. Na druhou stranu těch pár let, kdy hnědouhelný důl postupuje krajinou, je v porovnání s dějinami lidstva jen pouhý zlomek času a lidé potřebují svítit a topit, potřebují rudu pro výrobu, stavební kámen pro stavby. Jiţ při plánování dobývání je počítáno s tím, ţe se škody na krajině napraví, uţ jsou mnohé oblasti s ukončeným dobýváním k nepoznání. Moje první studium na Vysoké škole báňské jsem absolvovala závěrečnou diplomovou prací na téma těţba zúrodnitelných hlín a spraší před postupem dolu Chabařovice. Bylo to v době, ve které, jak si mnoho lidí myslí, se nedbalo na ţivotní prostředí, přesto tato práce také směřovala k tomu, aby se po ukončení těţby krajina zase vzpamatovala. A s jednou z nejcennější surovinou půdou - bylo zacházeno, alespoň v některých případech, správným způsobem, byla uchráněna pro budoucí pouţití. Platí to skutečně generálně? Skrývka kulturních vrstev půdy se těţila na separátní deponie i v době, která pojem chránit ţivotní prostředí pouţívala minimálně a jen v případech, kdy se to politicky hodilo. Samozřejmě to neplatí obecně, ale domnívám se, ţe by se v této věci spíš jednalo o selhání jednotlivců, pokud by svrchní část půdy byla zničena. Dalším studiem mám moţnost k technickému pohledu na dobývání nerostných surovin přidat další pohled, ten, který se týká právních aspektů. 6

7 Bakalářská práce je věnována tématu právních vztahů při realizaci vyuţívání nerostného bohatství. Budu se zabývat správními řízeními, kterými musí projít organizace při všech fázích vyuţívání nerostných surovin, které začíná geologickým průzkumem a končí sanací a rekultivací krajiny. Cílem této práce je vyloţit sloţitost problematiky právní úpravy v oblasti horního práva. V současné době probíhají práce na připravované novele horního zákona, kterou předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Současná právní úprava nedostatečně zabezpečuje ochranu soukromého vlastnictví a zvýhodňuje stát vlastníka loţisek vyhrazených nerostů, kterému umoţňuje v případě převládajícího veřejného zájmu na vyuţití tohoto loţiska vyvlastnění pozemku. Připravovaná novela řeší úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a vyuţíváním nerostného bohatství. Navrhovaná úprava bez náhrady odstraňuje právo státu, resp. těţební organizace, nabývat vyvlastněním práva k pozemkům. 1 1 knihovna připravované legislativy, [cit ]. Dostupné: 7

8 1. Pojmy a definice Pojmy, se kterými se setkáváme v horním právu, zejména v zákonech č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (dále horní zákon) a č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (dále zákon o hornické činnosti) pouţívají i jiné vědní obory, například geologie nebo stavebnictví. Základními pojmy současného horního práva jsou především: - nerosty - nerostné bohatství - loţisko nerostů - dobývací prostor - organizace 1.1.Nerost Tento pojem vymezuje horní zákon jako všechny části zemské kůry, ať jsou tuhé, kapalné nebo plynné a zároveň vyjmenovává, co není za nerosty povaţováno podle tohoto zákona. 2 Nerosty jsou zákonem rozděleny na dvě základní skupiny: - nerosty vyhrazené - nerosty nevyhrazené Rozsah vyhrazených nerostů se v průběhu času rozšiřoval, zejména ze strategických důvodů v závislosti na důleţitosti poţadované látky pro stát. 2 Horní zákon za nerosty nepovaţuje: a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichţ se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i kdyţ se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty. Dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů, c) rašelinu, d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném mnoţství, e) kulturní vrstvu půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva. 8

9 Vyhrazený nerost byl vţdy oddělen od pozemku, ať se nacházel na něm nebo pod ním. Naproti tomu nevyhrazené nerosty byly vţdy součástí pozemku. Toto rozdělení platilo v minulosti stejně jako v současné právní úpravě. Vyhrazené nerosty jsou zákonem vymezeny taxativně 3 a neuvedené nerosty patří mezi nerosty nevyhrazené. Podle odborníků není tento výčet jednoznačný a praxe prokázala, ţe mohou nastat pochybnosti a spekulace v zařazení. 4 Například v případě dobývání některých hornin, které jsou-li blokově dobyvatelné a leštitelné, jsou zařazeny do vyhrazených nerostů a v opačném případě, při nedodrţení alespoň jedné z podmínek, jsou zařazeny do nevyhrazených nerostů. Loţiska nerostů však mohou mít v různých úsecích rozdílné vlastnosti. Stejné pochybnosti mohou nastat při posuzování vhodnosti k chemicko-technologickému zpracování či technické vyuţitelnosti. Toto ve svých důsledcích můţe vyvolat právní nejistotu vlastníka pozemku či pro toho, kdo tento nerost dobývá. 5 V zákoně by měla být změněna definice vyhrazeného nerostu takovým způsobem, aby byla zcela jasná a nebyl důvod k pochybnostem. Při zařazování nerostů na základě subjektivního posouzení můţe docházet k výkladovým sporům. 3 v 3 odst. 1 horního zákona. Patří mezi ně: a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy uhlí, ropy a hořlavého zemního plynu a bituminózní horniny c) nerosty, z nichţ je moţno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichţ je moţno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluor nebo jejich sloučeniny, f) kamenná sůl, draselné, borové a bromové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichţ je moţno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné a travertin, j) technicky vyuţitelné krystaly nerostů a drahé kameny, k) halloyzit, kaolin, keramické a ţáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, ţivce, perlit, a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec a trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichţ se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, n) technicky vyuţitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b) 4 Problémem se zabývá např. MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999 nebo BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 27, ISSN: MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, s

10 Dosud platnou výjimkou jsou loţiska nevyhrazených nerostů, které byly prohlášeny výhradními loţisky před účinností novely horního zákona č. 541/1991 Sb Nerostné bohatství Podle 5 odst. 1 horního zákona nerostné bohatství tvoří loţiska vyhrazených nerostů. Nerostné bohatství je ve vlastnictví České republiky, 1.3. Ložisko nerostů Z geologického hlediska je loţisko nerostů přirozené nahromadění nerostu nebo skupiny nerostů. Horní zákon rozšiřuje tuto definici o nahromadění nerostů, která vznikla hornickou činností (základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště). Z rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené podobně vyplyne následné rozdělení na loţiska výhradní a loţiska nevyhrazených nerostů. Reţim výhradních a nevýhradních loţisek spočívá v odlišnosti vlastnictví. Nevyhrazená loţiska nerostů nejsou předmětem úpravy horního zákona Dobývací prostor Dobývací prostor představuje geometricky vymezený prostor stanovený uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami a s vrcholy určenými v platném souřadnicovém systému. Pod povrchem se prostorové hranice stanoví 6 Z 5 horního zákona byla vypuštěna část, která za vyhrazené nerosty určovala i ta loţiska nevyhrazených nerostů, která byla vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství 7 Vyjma ustanovení, která se týkají výhradních loţisek nevyhrazených loţisek, Dosud platnou výjimkou jsou loţiska nevyhrazených nerostů, které byly prohlášeny výhradními loţisky před účinností zákona č. 541/1991 Sb. 10

11 zpravidla svislými rovinami. Výjimečně se mohou prostorové hranice stanovit podle přirozených hranic (např. tektonických poruch) Hornická činnost Horní zákon zmiňuje v různých souvislostech pojem hornická činnost, definici však nenajdeme. Taxativní výčet činností vymezuje zákon o hornické činnosti v 2: - vyhledávání a průzkum loţisek vyhrazených nerostů (výhradních loţisek), - otvírku, přípravu a dobývání výhradních loţisek, - zřizování, zajišťování a likvidaci důlních děl a lomů, - úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, - zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) d), - zvláštní zásahy do zemské kůry, - zajišťování a likvidaci starých důlních děl. - báňská záchranná sluţba, - důlně měřická činnost. Z tohoto úplného výčtu vidíme, ţe jde o základní technologické etapy dobývání loţiska od jeho vyhledání aţ po zahlazení následků těţby po jeho vytěţení. Nebo s nimi úzce souvisí, jako důlně měřičská činnost a báňská záchranná sluţba. Výjimkou jsou zvláštní zásahy do zemské kůry, které souvisí například s uskladňováním odpadů v podzemních prostorech či podzemní zásobníky plynů a kapalin. Právní pojem zvláštní zásahy do zemské kůry pouţil poprvé horní zákon. Jedná se o nové technologie, které se pouţívají teprve několik desítek let a nebyly dříve posuzovány jako hornická činnost, přešly však pod dozor státní báňské správy jiţ v roce 1972 nabytím účinnosti zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. 8 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, s

12 1.6. Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle zákona o hornické činnosti rozumí: a) dobývání loţisek nevyhrazených nerostů včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním a vyhledávání a průzkum loţisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, b) těţba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těţbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údrţbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udrţování v bezpečném stavu, e) zemní práce prováděné za pouţití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více neţ m³ horniny, s výjimkou zakládání staveb, f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely neţ k činnostem uvedeným v 2 a 3, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udrţování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v raţení štol a tunelů, jakoţ i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším neţ 300 m³ horniny. Tyto činnosti nesouvisí s dobýváním vyhrazených nerostů a některé ani s dobýváním nevyhrazených nerostů Organizace Horní zákon povaţuje za organizaci právnickou nebo fyzickou osobu, která v rámci své podnikatelské činnosti vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání 12

13 loţisek nebo jinou hornickou činnost. Tato činnost není ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ţivností. K tomu, aby organizace mohla v oblasti hornictví podnikat, to znamená vykonávat hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, musí splňovat poţadavky zákona č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, to značí vyvíjet soustavnou podnikatelskou činnost za účelem zisku, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost. Podnikatelem v této oblasti je tedy buď obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku nebo osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění (podle zákona o hornické činnosti nebo podle geologického zákona). Podmínky k získání oprávnění pro vykonávání hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem i k projektování objektů, které jsou součástí těchto činností, jsou stanoveny ve vyhlášce ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakoţ i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. 9 9 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, s

14 2. Horní právo Hornictví napomáhalo vývoji právní úrovně společnosti jiţ v dobách, kdy se většina společnosti řídila obyčejovým právem. V minulosti bylo v popředí mezi obory lidské činnosti nejen po stránce organizační nebo technické, ale také po stránce právní. Zajištění spolupráce mnoţství řemesel, zvládnutí sloţitých technologií při těţbě a zpracování nerostů vyţadovalo psané zákony. Mohlo by se říct, ţe hornictví patřilo mezi změnotvorné síly i v právním odvětví. Základní etická hodnota, společná pro všechna právní odvětví, je řád a fungování společenského systému jako celku. 10 Horní právo svou myšlenkou podnikatelské svobody jako druhou základní zásadou předstihlo vývoj práva o více neţ šest století. Volný přístup k vyhledávání a dobývání nerostů, oddělení vyhrazených nerostů od pozemkového vlastnictví, ale i další omezení vlastnických práv majitelů půdy, pod jejíţ povrchem probíhala důlní činnost, byl velmi váţný zásah do tehdy nedotknutelného vlastnictví Historie V dlouhé historii na území naší země se stalo mnoho událostí, které ovlivnily vývoj horního práva. Omezím se pouze na ty, které povaţuji ze svého pohledu za zásadní. Horní zákoník krále Václava II. neboli Constitutiones juris metallici či Ius regale montanorum je povaţován za nejstarší zákoník v dějinách českého práva. Za vznikem tohoto předpisu byl obrovský rozmach kutnohorského hornictví. Kutná Hora tehdy představovala největší hornické a technologické centrum českého státu a organizace a správa tak rozsáhlého průmyslového komplexu si vyţadovala dokonalejší právní úpravu. Byly nahrazeny staré, nevyhovující, převáţně zvykové normy tímto novým a svým pojetím moderním zákoníkem horního práva. Podle 10 CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta str CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta str. 15, MAKARIUS, Roman. Vývoj hornictví a horního práva v českých zemích do roku In Hornická Příbram ve vědě a technice. Sborník přednášek-sekce 140. výročí účinnosti obecného horního zákona. 1995, s

15 současných poznatků tento horní zákoník představuje nejstarší kodifikaci zvykového a psaného horního práva vzniklého v Evropě. 12 Horní právo vycházelo ze dvou právních principů, z horního regálu 13 a horní svobody. Zásada horního regálu znamenala výhradní právo panovníka na nerostné bohatství. Vycházela z principu, ţe panovníkovi patří všechno nerostné bohatství nacházející se na jeho území a pouze panovník disponoval výhradním právem vydávání báňských zákonů a propůjčování báňských oprávnění a za to mu byla odváděna část výtěţku ve formě dávky z vytěţené rudy. 14 Báňské podnikání bylo vţdy mimořádně riskantní, přitom ale ekonomicky významné a přínosné pro panovníka i pozemkové vlastníky. Úspěchy v báňském podnikání nebylo moţno vynutit, pro povzbuzení iniciativy byly proto báňským podnikatelům udíleny rozsáhlé výsady, souhrnně označované jako horní svoboda. 15 Ius regale montadorum platil v českých zemích aţ do roku 1854, kdy vydává císař František Josef I Obecný horní zákon, který upravuje podmínky kutání, náhrady důlních škod, organizaci bratrských pokladen, vrchního dozoru báňské správy atd. Tento zákon byl vydán, aby sjednotil dosud rozdílnou právní úpravu hornictví v korunních zemích habsburské monarchie. 16 Zestátnění soukromého důlního majetku v Československu bylo provedeno k zvláštním dekretem prezidenta republiky č. 100 z o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, který představoval nejvýznamnější převrat v dosavadním chápání horního práva. Zákonem č. 114/1948 Sb. byla realizována další etapa znárodnění hornických organizací, které těţily například sklářské písky. Ústavní zákon č. 150/1948 Sb. z prohlásil v 148, ţe nerostné bohatství je vlastnictví státu a jeho těţba 12 KNOLL, Vilém, SMRŢOVÁ Petra, ZBORNÍKOVÁ Alena. Vybrané mezníky českých právních dějin. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002, s Pojmem horní regál se zabývají také např. DYMEŠ, Bohumil. Horní regál a horní vlastnictví. Praha: Orbis, 1937, ŠAMAN, Václav. Příručka horního práva. Nákladem vlastním, SULDOVSKÝ, Josef. Kronika hornictví zemí koruny české. Vydavatelství CDL Design s.r.o., 2006, st CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta str KNOLL, Vilém, SMRŢOVÁ Petra, ZBORNÍKOVÁ Alena. Vybrané mezníky českých právních dějin. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002, s

16 můţe být prováděna pouze státními organizacemi. Tímto krokem došlo k likvidaci soukromého báňského podnikání. Právní důsledky, které vyplynuly z těchto ústavních a zásadních změn, ukázaly neudrţitelnost situace, protoţe část předpisů byla zrušena a část předpisů, která neodporovala danému právnímu stavu, byla ponechána v platnosti. Nepřehledný zbytek byl nahrazen zákonem č. 41/1957 Sb. 17 Nahradil všeobecný horní zákon a přetransformoval horní regál do státního vlastnictví vyhrazených nerostů. Problematikou horního práva a jeho postavením v československém právním řádu se zabývá například JUDr. Ing. Milan Pekárek v příspěvku na konferenci v roce Srovnává zde právo vyuţívat loţisko nerostů v předsocialistické éře a v socialistickém právu, kdy ztratilo smysl třídit právo na veřejnoprávní a soukromoprávní, protoţe se socialistický stát stal vlastníkem nerostného bohatství a současně jediným podnikatelem v báňské oblasti Současná právní úprava Horní právo představovalo vţdy samostatnou, nikoliv však ucelenou oblast práva. 19 Převáţná část řízení podle horního práva je správními řízeními podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Řízení, respektive postupy, která nejsou správními řízeními, jsou uvedena v 41 horního zákona a 46 zákona o hornické činnosti CHARUZA, Jan. Institut ochrany nerostného bohatství. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. Dům techniky ČSVTS Ostrava str PEKÁREK, Milan. Pozemkové právo a horní zákon. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. Dům techniky ČSVTS Ostrava str MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, s Podle 41 horního zákona se jedná o: - rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu podle 3 odst. 3 horního zákona o tom, zda se jedná o vyhrazený nebo nevyhrazený nerost, - vydání osvědčení Ministerstva ţivotního prostředí o výhradním loţisku podle 6 horního zákona, - výpočet zásob výhradního loţiska podle 13 horního zákona, - klasifikace, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradního loţiska ministerstvem ţivotního prostředí podle 14 horního zákona, - odpis a změna stavu zásob výhradních loţisek podle 14a horního zákona, - návrh na odpis zásob a vydání stanoviska OBÚ a územních orgánů ministerstva ţivotního prostředí k návrhu organizace podle 14c horního zákona, - vyvlastňovací řízení podle 31 odst. 4. horního zákona k získání práv k nemovitostem. 16

17 V současné právní úpravě v oblasti ochrany a vyuţívání nerostného bohatství je základním pramenem zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), který zrušil zákon č. 41/1957 Sb. Horní zákon rozšířil pojem a význam nerostného bohatství, nově upravil vlastnictví k loţiskům a podrobněji stanovil loţiskový průzkum. Byly uzákoněny právní instituty jako ochrana nerostného bohatství, chráněné loţiskové území, povolování staveb v těchto územích apod. Byly vytvořeny, případně převzaty, nové právní instituty: uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách, ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech, a průmyslové vyuţívání tepelné energie zemské kůry, které byly označeny jako tzv. zvláštní zásahy do zemské kůry. Odlišně od předešlé úpravy byly upraveny: důlní škody a jejich náhrady, vyuţívání důlních vod, poţadavky na měřičskou a geologickou dokumentaci apod. 21 Druhým podstatným pramenem v této oblasti je zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, který stanovil podmínky provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, uzákonil báňskou záchrannou sluţbu, podmínky pouţívání výbušnin a nově zřídil orgány státní báňské správy včetně jejich práv a povinností. Podle 46 zákona o hornické činnosti: - rozhodnutí ČBÚ, zda jde o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem podle 4 zákona o hornické činnosti, - povolení ČBÚ k pouţívání vybraných důlních strojů, zařízení a pomůcek a povolení OBÚ organizacím, které vykonávají hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení podle 8 zákona o hornické činnosti, - rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu v pochybnostech, zda jde o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek podle 21 odst. 5 zákona o hornické činnosti, - rozhodnutí ČBÚ v pochybnostech, zda jde o pomůcku nebo zda jde o trhací práce podle 21 odst. 5 zákona o hornické činnosti, - povolení ČBÚ zhotovovat jednoduché druhy trhavin na trhací práce jiným organizacím, resp. těm, které nemají souhlas ministerstva průmyslu a obchodu podle 23 odst. 2 zákona o hornické činnosti, - povolování výbušnin a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování vydávaná ČBÚ podle 24 zákona o hornické činnosti, - povolování k odběru výbušnin vydávaných OBÚ podle 25 zákona o hornické činnosti, - povolování pouţívat typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek ČBÚ podle 40 odst. 5 písm. b) zákona o hornické činnosti. 21 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, s

18 Oba zákony nabyly účinnosti a je mezi nimi úzká spojitost, protoţe souhrnně upravují hornickou činnost. Kompletnost horních zákonů doplňuje zákon 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu. Tyto předpisy byly doplněny prováděcími vyhláškami Českého báňského úřadu, Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Za nejdůleţitější můţeme povaţovat: - Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o pouţívání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách vyuţívání loţisek nevyhrazených nerostů, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MŢP 364/1992 Sb., o chráněných loţiskových území - Vyhláška MPO 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakoţ i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MŢP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních loţisek ve znění pozdějších předpisů 18

19 - Vyhláška ČBÚ č. 298/2005 Sb., o poţadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů Polistopadové změny v roce 1989 přinesly nové politické a ekonomické prostředí a vyvolaly nutnost legislativních změn horního práva. Jaký byl pohled na dobývání surovin před rokem 1989 je zřejmé z vysokoškolské učebnice lomového dobývání: Při rozhodování o způsobu obstarání nerostné suroviny hraje důležitou úlohu postavení příslušné suroviny v národním hospodářství. Bude záležet na naléhavosti potřeby této suroviny a na množství, ve kterém je v dané době k dispozici. U významných nedostatkových surovin se usiluje o maximální využití domácích zdrojů, přičemž hledisko jejich rentability při exploataci ustupuje do pozadí. 22 I úpravu povinností ohledně ţivotního prostředí lze pouze odvodit z některých ustanovení horního zákona z roku Tento stav však odpovídá období vzniku, protoţe pojem ochrana ţivotního prostředí bychom nenašli ani v ostatních právních předpisech. 23 Horní zákon byl novelizován zákonem ČNR č. 541/1991 Sb. Účelem novelizace, jak vyplývá z důvodové zprávy, bylo především umoţnit dobývání loţisek vyhrazených nerostů i dalším subjektům neţ pouze státním podnikům a také stanovit způsob a rozsah báňských oprávnění, zajistit obcím a občanům lepší moţnost uplatnění svých chráněných zájmů a zabezpečit ochranu veřejných zájmů. Znění zákona bylo uvedeno do souladu s novou organizací státní správy a byly zavedeny úhrady z dobývacích prostorů. Zákon o hornické činnosti byl také novelizován, a to zákonem ČNR č. 542/1991 Sb. Novela zákona umoţnila podnikání v báňské oblasti všem fyzickým a právnickým osobám, po splnění podmínek zákona. Také rozšířila poţadavky na bezpečnost práce, nově byla ustanovena báňské záchranná sluţba. Další novela horního zákona v roce 1993 zákonem č. 10/1993 Sb., a zákonem č.168/1993 Sb. a novela zákona o hornické činnosti zákonem č. 169/1993 Sb. přinesla znovu zařazení 22 SMETÁNKA J., KALÁT J., STOČES J. Lomové dobývání ložisek. SNTL Nakladatelství technické literatury Praha PRŮCHOVÁ Ivana. Horní zákon a ţivotní prostředí. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. Dům techniky ČSVTS Ostrava str

20 povinnosti rekultivovat území dotčené těţbou a také povinnost vytvářet finanční rezervy na sanace, rekultivace a důlní škody. Obvodním báňským úřadům byla uloţena povinnost schvalovat výši vytvářených rezerv a jejich čerpání. Úprava vycházela ze skutečnosti, ţe po ukončení dobývání jiţ organizace nemá zdroj prostředků na vypořádání škod způsobených dobývání. Tuto finanční rezervu je nutno vytvořit v průběhu dobývání ve výši předpokládaných nákladů. Nezanedbatelnou úlohu mají i obce, obvodní báňské úřady jsou povinny vyţadovat jejich vyjádření. 24 Další novelizace postupovaly takto: zákonem č. 132/2000 Sb. (zohlednila vytvoření krajů), zákonem č. 258/2000 Sb., (nepodstatná změna, hygienické sluţby nahradilo slovní spojení ochrana veřejného zdraví), zákonem č. 366/2000 Sb., (upravil nakládání s úhradami z vydobytých nerostů), zákonem č. 315/2001 Sb., (zajištěna plná harmonizace českého práva s právem Evropské unie), zákonem č. 61/2002 Sb., (týkal se starých důlních děl) 25, zákonem č. 320/2002 Sb., (souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů), zákonem č. 150/2003 Sb., (upravil nakládání s pozemky ve vlastnictví státu), zákonem č. 3/2005 Sb., (upravuje mj. i předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru), zákonem 386/2005 Sb., (zrušil sníţení odškodnění z poddolování o koeficient prodejnosti), zákonem č. 186/2006 Sb., (souvislost s novým stavebním zákonem a zákonem o vyvlastnění), zákon č. 313/2006 Sb., (převedení rezerv na rekultivace a důlní škody na zvláštní vázaný účet, který nepodléhá exekuci cílem novely bylo dosaţení jistoty, ţe finanční rezerva, kterou důlní společnosti vytvoří v průběhu dobývání, bude pouţita v případě insolvence a konkurzu těţební společnosti na svůj účel a závazky na zahlazení následků hornické činnosti nezůstanou státu. 26 ), zákon č. 296/2007 Sb. (souvislost se změnou insolvenčního zákona), zákon 157/2009 Sb. (souvislost se zákonem o nakládání s těţebním odpadem), zákon 227/2009 Sb. (souvislost s 24 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, který byl schválen pod č. 169/1993 Sb., [cit ]. Dostupné: 25 Důvodem novely byly nejednotné výkladové názory, např. povrchový důl o hloubce 180 m nebyl za důlní dílo v podzemí povaţován, ačkoliv se na něho ostatní předpisy jako na důlní dílo vztahovaly. Nebyl za staré důlní dílo povaţován, přestoţe ohroţoval zdraví a ţivoty lidí a jeho sanace byla ve veřejném zájmu. (z důvodové zprávy k poslaneckému návrhu zákona č. 31/2002 Sb., [cit ]. Dostupné: 26 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, [cit ]. Dostupné: 20

21 přijetím zákona o základních registrech), zákon č. 281/2009 Sb. (změna v souvislosti s přijetím daňového řádu). Společenské změny po roce 1989 měly mít dopad na soustavu horních zákonů. Provedené novelizace odstranily pouze zásadní překáţky k podnikání v této oblasti, případně přinesly kosmetické úpravy v souvislosti se změnami jiných zákonů. Domnívám se, ţe trojici zákonů, která upravuje báňské hospodářství, měl jiţ před časem nahradit jeden moderní kodex. 3. Orgány státní správy v hornictví Působnost státní správy je rozdělena mezi Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český báňský úřad a jemu podřízené báňské úřady a krajské úřady. Pravomoci jsou stanoveny v horním zákoně, v zákoně o hornické činnosti a v zákoně o geologických pracích Ministerstvo životního prostředí Působnost Ministerstva ţivotního prostředí je uplatňována na počátku vyuţívání nerostných surovin. Na Ministerstvu ţivotního prostředí je pro oblast vyuţívání nerostného bohatství odbor ochrany horninového a půdního prostředí s odděleními: - oddělení geologie, ţivotního prostředí a výzkumu - oddělení nerostných zdrojů - oddělení geologických prací - oddělení ochrany půdy Pravomoci Ministerstva ţivotního prostředí v oblasti vyuţívání nerostného bohatství jsou zejména: - podle 2 odst 6 zákona o geologických pracích rozhoduje v pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu - podle 3 odst 3 zákona o geologických pracích rozhoduje o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací. Rozhodnutí se vydává na dobu 21

22 neurčitou a můţe být zrušeno pro závaţné porušování ustanovení zákona o geologických prací nebo předpisů vydaných na jeho základě. - podle 4a zákona o geologických pracích stanovuje průzkumné území v rozhodnutí o stanovení průzkumného území - na základě 6 odst. 1 horního zákona vydává osvědčení o výhradním loţisku - v případě, ţe nebude výhradní loţisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, pověřuje právnickou osobu zabezpečit ochranu loţiska na základě 8 horního zákona - na základě 17 odst. 1 horního zákona stanovuje chráněné loţiskové území (po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem) - podle 24 odst. 2 horního zákona uděluje předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru (po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu) - na základě 29 horního zákona vede evidenci osvědčení o výhradním loţisku, evidenci chráněných loţiskových území a souhrnnou evidenci zásob výhradních loţisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky - vypořádá i případné škody na hmotném majetku způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl na základě 35 odst. 5 horního zákona 3.2. Ministerstvo průmyslu a obchodu Další pravomoci v oblasti dobývání nerostů jsou svěřeny Ministerstvu průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro průmyslovou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a vyuţívání nerostného bohatství. Působnost v této oblasti se týká hlavně surovinové a energetické politiky státu V sekci průmyslu a energetiky působí tyto odbory: - odbor hornictví a stavebnictví - odbor surovinové a energetické bezpečnosti 22

23 - odbor plynárenství a kapalných paliv 27 K pravomocem Ministerstva obchodu a průmyslu patří např.: - rozhodnutí v pochybnostech, zda je určitý nerost vyhrazený či nikoliv (v dohodě s Ministerstvem ţivotního prostředí) na základě 3 odst. 3 horního zákona - v období vyhledávání a průzkumu výhradního loţiska rozhoduje o návrhu na odpis zásob výhradního loţiska (se souhlasem Ministerstva ţivotního prostředí); v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního loţiska (po projednání s Českým báňským úřadem) na základě 14c odst. 1 horního zákona - podle 32a odst. 2 horního zákona stanovuje základ pro vyměření úhrady pro nerosty, u nichţ není známa trţní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů (po projednání s Ministerstvem ţivotního prostředí a Ministerstvem financí) - sníţit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady (v dohodě s Českým báňským úřadem, s Ministerstvem ţivotního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichţ území jsou dotčena) - na základě 33 odst. 3 horního zákona vydává rozhodnutí o řešení střetů zájmů, pokud nedošlo k dohodě nebo jestliţe krajský úřad nesouhlasí s dohodou (po projednání s Ministerstvem ţivotního prostředí, Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu) 3.3. Český báňský úřad Český báňský úřad je ústřední orgán státní správy pro veškerou hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem a má podřízených osm 27 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: 23

24 obvodních báňských úřadů se sídly v Praze, Plzni, Sokolově, Mostě, Hradci Králové, Brně, Ostravě a Liberci. Činnost je stanovena v 40 zákona č. 61/1988 Sb. a patří zde především: - zajišťování vydávání právních předpisů k provedení horního zákona, zákona o hornické činnosti a výbušninách a o státní báňské správě, zákona o zbraních a střelivu - řízení výkonu státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů - rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím podřízených obvodních báňských úřadů - vykonávání vrchního dozoru nad veškerou hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem, - kontroluje, zda dozorované organizace vykonávají tyto činnosti v souladu s horním zákonem, zákonem o hornické činnosti a předpisy vydanými na jejich základě, - inspekční činnost v oblasti bezpečnosti práce a provozu u hornických organizací a organizací pouţívajících a vyrábějících výbušniny, - šetření závaţných důlních havárií, - povoluje uvedení výbušnin do oběhu při prvním pouţití v rizikovém prostředí - vydává osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu funkcí závodního dolu, závodního lomu s těţbou nad t, technického vedoucího odstřelu a hlavního důlního měřiče, - ověřování odborné způsobilosti u vedoucích pracovníků revírních báňských záchranných stanic, - vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů, - ukládání opatření k zajištění hospodárného vyuţívání loţisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení 24

25 - dozor nad hlavními báňskými záchrannými stanicemi, dává souhlas ke zřízení, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost Krajské úřady Působnost stanovená krajskému úřadu předpisy horního práva je výkonem přenesené působnosti na základě 41a horního zákona a 16 odst. 4 zákona o hornické činnosti. Jedná se o tyto pravomoci: - rozhodovat o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uloţením povinnosti strpět provedení geologických prací, pokud nedojde k dohodě (omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu) podle 14 odst. 2 zákona o geologických pracích - spory o jednorázovou náhradu rozhoduje krajský úřad, v jehoţ správním obvodu je nemovitost na základě 16 odst. 4 zákona o hornické činnosti - vyjadřovat se ke stanovování chráněného loţiskového území 29 - vydávat stanovisko k dohodě o řešení střetů zájmů mezi těţební organizací Státní báňská správa České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 29 s Ministerstvem ţivotního prostředí viz. 17 odst. 1 horního zákona 30 pro Ministerstvo průmyslu a obchodu viz. 33 odst. 3 horního zákona 25

26 4. Vlastnictví Ústavní základy vlastnictví zakotvuje čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále Listiny). Ve vztahu k nerostnému bohatství je významný jeho odstavec 2, který uvádí, ţe jen zákon smí stanovit, který majetek, nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu, smí být jen ve vlastnictví státu nebo jiných určených právnických osob.. Neméně důleţitý je i odst. 3 čl. 11 Listiny, který uvádí, ţe vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneuţito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a ţivotní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Z hlediska vyuţívání nerostných surovin je nejdůleţitější článek 7 Ústavy, který stanoví, ţe stát dbá o šetrné vyuţívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Vlastnictví nerostů je podstatné pro vlastníka pozemku, na kterém nebo pod kterým se provádí nebo bude provádět těţba. V případě pozemku jako objektu vlastnictví se totiţ setkáváme s jednou zvláštností. Zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon v 27, písm. a) vymezuje pozemek jako určitou část zemského povrchu, která je oddělená od sousedních částí hranicí správní nebo katastrálního území, vlastnickou nebo drţby nebo hranicí druhů pozemků, případně hranicí rozsahu zástavního práva. Vlastnictví této plochy však pozemkového vlastníka opravňuje k výkonu vlastnického práva nejen na této ploše, ale i v prostoru nad ní nebo pod ní. To znamená, ţe vlastník pozemku můţe své vlastnictví vykonávat v prostoru nad a pod pozemkem tak vysoko a tak hluboko, jak chce, pokud mu v tom nebrání zvláštní předpis. 31 Pod povrchem jsou skryty hornina a nerosty. A podle horního zákona jsou loţiska vyhrazeného nerostu ve vlastnictví státu. Ovšem zaznívají polemiky, zda toto nemá být jinak: Zatím nepanuje jednoznačná shoda mezi tím, zda mají konkrétní nerosty být ve vlastnictví státu nebo 31 PEKÁREK, Milan a kol. Pozemkové právo. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2010, s. 23

27 zda mají být věcí ničí, res nulius, k jejichž exploataci si pouze stát vyhradí právo rozhodovat o jejich využití. Jde o ústavní souvislosti a jedná se současně o vztah, a to ve svých důsledcích značně nerovný, k vlastnictví pozemků, pod nimiž se nerosty nacházejí. 32 Horní zákon označuje loţiska vyhrazených nerostů na území naší země jako bohatství, bohatství ve vlastnictví České republiky. A i přes toto označení však horní zákon neřeší, co se se státním majetkem, vyhrazenými nerosty, stane po vytěţení. I kdyţ těţební organizace dostane licenci k dobývání, kdyţ je stanoven dobývací prostor, tak z mého pohledu je to stále majetek státu, i po vytěţení. Nezmění na tom nic úhrady z vydobytých nerostů. V zákoně totiţ není definován přechod tohoto vlastnictví státu. A otázkou je, zda úhrady z vydobytých nerostů, pokud jsou jakousi cenou, nejsou příliš nízké, jde přeci o bohatství státu a zdá se, ţe se stát svého bohatství vzdává příliš lacino. Problematika přechodu vlastnických práv k vydobytým vyhrazeným nerostům je dosti sloţitá. V historickém vývoji šly změny od středověkého horního regálu k horní svobodě podle horního zákona z roku 1854, k socialistickému státnímu zřízení a pak zpět k státnímu vlastnictví vyhrazených nerostů. Současný horní zákon je původem z doby státních organizací, které byly výlučným zpracovatelem nerostů, které následně prodávaly, a proto nebylo nutné řešit přechod vlastnických práv. 33 Problému vlastnictví vydobytých nerostů se věnuje více autorů. Názory, opírající se o současné znění horních předpisů zdůrazňují, ţe stát prostřednictvím zvláštních licencí 34 umoţňuje soukromým subjektům dobývání loţisek ve vlastnictví státu. Přechod vlastnického práva k vytěţeným nerostům lze podpůrně vyloţit podle ustanovení 24 odst. 10 horního zákona: Organizace je oprávněna nakládat s 32 PACÁK, Neklan. Výklady a stanoviska k některým problémům horního práva, zejména ve světle analýzy. [cit. ]. Dostupné: 33 BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 29, ISSN: oprávnění k hornické činnosti a oprávnění k dobývání 27

28 vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Následně 32a stanovuje úhrady za stanovený dobývací prostor a za mnoţství vytěţených nerostů z výhradních loţisek. Takto vysvětluje přechod vlastnictví k vytěţeným nerostům JUDr. Ing. Roman Makarius v publikaci České horní právo z roku Ovšem jako předseda Českého báňského úřadu v projevu na konferenci Legislativa těţby nerostných surovin v ČR v roce 2006 (viz dále) vyslovil jiţ odlišný názor. JUDr. Josef Tošner poukazuje ve svém článku na to, ţe stanoví-li tedy zákon, že ve vlastnictví státu je nerostné bohatství (tj. ložiska vyhrazených nerostů), neznamená to, že by stát tím, že od předmětu jeho vlastnictví bude něco odděleno, toto vlastnictví ztrácel. Separací může vlastnictví nabýt pouze vlastník věci, ze které byla oddělena; u jiné osoby by se tak mohlo dít pouze na základě nějakého právního důvodu (zákonu, smlouvy apod.), který by určitě a srozumitelně s takovýmto okamžikem přechod práva spojoval. 35 JUDr. Michal Bernard pak ve své práci upozorňuje, ţe vydobyté nerosty se pak stávají vlastnictvím soukromého subjektu: Stát tak přenechává své nerostné bohatství soukromým subjektům, a to za minimální poplatek. 36 Z této úhrady však nelze nic usuzovat ohledně převodu vlastnického práva. Skutečnost, ţe těţební organizace platí úhrady za vydobytý nerost, nic nevypovídá o tom, kdo má k těmto nerostům vlastnické právo. Uvedenou úhradu navíc nelze ani povaţovat za jakousi kupní cenu, neboť tomu neodpovídá její výše ani zákonná konstrukce úhrad. Úhrada z vydobytých nerostů je totiţ stanovena v kombinaci s poplatkem z dobývacího prostoru jako veřejnoprávní poplatek za těţbu nerostů a charakter úhrad jako veřejnoprávního poplatku je navíc ještě podtrţen tím, ţe báňské úřady postupují při jejich správě podle zákona o správě daní a poplatků (viz 7 odst. 35 TOŠNER, Josef. Stát jako vlastník vyhrazených nerostů. České právo životního prostředí. 2007, č. 19, s , ISSN: BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 27, ISSN:

29 3 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů) 37 Nabývání vlastnictví je řešeno v občanském zákoníku. Vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Ve slovech předchozího předsedy Českého báňského úřadu 38 zaznívá ta skutečnost, ţe přechod vlastnických práv prostřednictvím úhrad není v pořádku: Když dostanou povolení hornické činnosti báňští těžaři, začnou si přivlastňovat ten nerost, který normálně prodávají, a to je z hlediska judis velká závada, protože zde není řečeno, jakým způsobem přechází vlastnictví státu na vlastnictví jednotlivce, ať už právnické nebo fyzické osoby. My si sice pomáháme tím, že podle 32a) byly stanoveny úhrady z vydobytých nerostů, ale je to určitá právní berlička, že podnikatel tím, že platí úhrady, si přivlastňuje ten užitkový nerost. 39 Úhrada z vydobytých nerostů můţe být nejvýše 10% z trţní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná trţní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Pro řadu nerostů je však stanovené procento niţší a u některých nerostů činí pouze 0,5 % (například hlubinně dobývané uhlí) Věc je to sloţitější, ţe se jedná o obrovské finanční částky, které soukromé těţební společnosti získávají a finanční částky na úhrady jsou povaţovány za jakousi cenu za tento nestandardní přechod vlastnictví, jak vyplynulo ze slov předsedy Českého báňského úřadu. Další úhel pohledu je myšlenka právníka, který se zabývá horním právem a se kterou lze jen souhlasit: K tomu je třeba zmínit, že hodnota dobývaných ložisek nerostů nebyla započítána do privatizační hodnoty státních podniků převáděných na 37 TOŠNER, Josef. Stát jako vlastník vyhrazených nerostů. České právo životního prostředí. 2007, č. 19, s , ISSN: JUDr. Ing. Roman Makarius zastával funkci předsedy Českého báňského úřadu od března 1997 do března Z projevu prof. JUDR. Ing. Romana Makariuse, Csc, který zazněl na konferenci Legislativa těţby nerostných surovin v ČR (přínosy a dopady) [cit ]. Dostupné z 29

30 soukromé subjekty. 40 Finanční zisky těžebních společností jsou pak z celkového pohledu značné a z určitých ohledů velmi sporné. 41 Například jsem nalezla návrh řešení: Příjmy plynoucí z úhrady z vydobytých nerostů ponechat zcela obci (případně ve stanoveném koeficientu obci + kraji) s tím, ţe stát si ponechá příjmy plynoucí z uplatnění svých vlastnických práv k vyhrazeným vydobytým nerostům. 42 V tomto případě bych nesouhlasila s dělením mezi obec a kraj. Nejvíce je kaţdopádně zasaţena obec negativy z těţby, tj. hluk, prach, vibrace a jiné, a proto se mi zdá jako správné řešení tyto úhrady směřovat obci, která můţe svým občanům přímo vynahradit určité problémy a protoţe zastupitelé ţijí přímo v místě, vědí, co je v jejich obci aktuálním problémem. Zákonodárce by měl především přechod vlastnických práv zakotvit do právní úpravy. Navrhla bych zachovat poplatek z dobývacího prostoru, protoţe je to poplatek, který je spojený s negativními vlivy na okolí a část jde obcím, na jejichţ území probíhá těţba. Úhrady z vydobytých nerostů bych změnila takovým způsobem, aby bylo ze zákona patrno, ţe jde o cenu, za kterou si těţební organizace koupí příslušný nerost či horninu a její výši bych upravila tak, aby vlastník, Česká republika, se zachovala jako dobrý hospodář. Těţební organizace správně počítá se ziskem ze svého podnikání, ale je potřeba, aby vlastník nerostů také získal odpovídající díl. Jiným přijatelným řešením problému vlastnictví loţisek vyhrazených nerostů, se kterým mohu souhlasit, je tzv. fikce vlastnictví. Proto by se dalo tvrdit, že ve skutečnosti u nerostného bohatství nejde o vlastnictví se všemi atributy, ale pouze o 40 Privatizace státních podniků, zabývajících se těţbou, probíhá podle zákona č.92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V usnesení vlády ČR ze dne č. 96 k návrhu postupu při uplatňování zájmů ochrany ţivotního prostředí v procesu privatizace je v příloze uveden i majetek, který nemůţe být privatizován. Podle tohoto usnesení nemohou být výhradní loţiska předmětem privatizace. BERNARD, Michal. Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně ţivotního prostředí a lidských práv. Právní fórum, VIA IURIS, čtvrtletní příloha 2006, č. III. s. 44, dostupné in: 41 BERNARD, Michal. Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně ţivotního prostředí a lidských práv. Právní fórum, VIA IURIS, čtvrtletní příloha 2006, č. III. s. 44, dostupné in: 42 KNOTEK, Jaroslav. Poplatky jako ekonomické nástroje ochrany ţivotního prostředí slouţící obcím. In Sborník příspěvků z konference Brno, červen 2010 Ekonomické nástroje v právu životního prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s ISBN