Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů MK ČR E 17014

Transkript

1 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů MK ČR E /07 Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs památkově chráněné stavby jak se stavěla poštovna mosty věc veřejná soutěž Stavba roku

2 Navštivte nás na veletrhu ForArch Praha v PAVILONU 1A, EXPOZICE č. 9 Liapor ZDIVO, jak dokonale přesné... Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s Vintířov tel.: fax: info@liapor.cz EXTRÉMNÍ TICHO A TEPLO To jsou základní požadavky na kvalitní bydlení, a to pro každého. My Vaše požadavky bereme vážně, a proto jsme je promítli přímo do samotné podstaty našich výrobků. Pečlivý vývoj a výroba pomáhají termoakustickému zdicímu systému Liapor zajistit pro Vás skutečné ticho a teplo. Kalibrované zdivo Liapor pro přesné zdění Nové kalibrované tvarovky pro přesné zdění mění pohled na stávající technologii provádění zdiva. Představují vyšší produktivitu zdění, celkové snížení pracnosti, zásadní snížení vlhkosti, rychlejší vysychání zdiva, úsporu zdicí malty, zvyšují tepelný odpor celého fragmentu zdiva při vytvoření téměř dokonalého materiálového monobloku.

3 editorial Vážení čtenáři! Konečně! Už nám scházely zoufalé praktiky z dob před rokem 1989, konstatovala s notnou dávkou ironie řada našich kolegů stavebníků i stavbařů. Na trhu chybí základní stavební materiál, nebo ho lze sehnat jen pod pultem. Situaci ještě vyhrotila média v čele s nejsledovanějšími televizními zprávami. Ta současný (a dočasný) problém nedostatku cihel či izolačních materiálů na českém trhu prezentovala tak, že řada vystrašených stavebníků hned ráno telefonovala firmám, zdali mají na jejich projekt zajištěný materiál. Podle stavbařů není situace nijak tragická, i když stavebníci to asi mohou cítit jinak. Podstatné je, že není-li v současnosti nějaká komodita na trhu, tak to není vinou centrálního plánovaní státní ekonomiky. Určitě je ale dobrá otázka (na níž neumíme jednoznačně odpovědět), proč se tyto problémy vyskytly? Vždyť stavební boom v České republice není už dávno ničím novým, objem stavebních prací roste, ale rozhodně ne skokem. Takže co se vlastně stalo? Teplá zima, během níž se nepřestalo na stavbách pracovat a firmy produkující stavební materiál tak neměly čas si vydechnout a vyrábět na sklad, nebo za to může neočekávaná a nečekaně vysoká poptávka z ciziny, strach z navýšení DPH... S největší pravděpodobností všechno dohromady. Každopádně doufejme, že tento předlistopadový problém brzy zmizí musí, protože není v zájmu stavebníků ani stavbařů. Odpověď na jinou otázku hledají (opět často marně) pracovníci památkových úřadů a firmy či soukromé osoby provádějící rekonstrukce památkově chráněných staveb. Kde leží hranice mezi zachováním historické identity stavby a její funkčností, respektive životností? Odpovědi budou vždy naprosto subjektivní, stejně jako jsou jedinečné památkově chráněné stavby. Proto se toto téma dá prezentovat především na konkrétních ukázkách a zářijové číslo časopisu Stavebnictví se o to ve své odborné části pokouší. Pokud byla na začátku řeč o mediální hysterii, tak srpen byl v tomto smyslu skutečně bohatý a tragická havárie mostu v Minneapolis oživila téma špatného technického stavu českých mostů. Současnou situaci komentují odborníci na nejvyšší úrovni Ing. František Menšík, autor petice Mosty věc veřejná a Ing. Václav Mach, zkušený projektant mostních konstrukcí. V následujících dnech začnou první akce Dne stavitelství a architektury, kterým věnujeme v čísle pět stránek s užitečnými informacemi. A mimochodem, jestliže byla řeč o mostech, tak mottem letošního Dne stavitelství a architektury je věta belgického duchovního a nositele Nobelovy ceny za mír Georgese Pirese: Lidé budují mnoho zdí, ale málo mostů. Dnes by byl Pire spokojen na budování zdí nejsou cihly a mostů je tolik, že je nestačíme opravovat. Hodně štěstí přeje Milan Kunčák šéfredaktor inzerce stavebnictví 09/07 3

4 obsah 09/07 září editorial časopis stavebnictví 4 obsah 5 aktuality reportáž 6 Experiment Anežka 12 Stav silničních a dálničních mostů ČR management 10 Zpomalí se růst bytové výstavby? numerikon 16 Stavebnictví v červnu 2007 Sněžka s novou poštovnou Na nejvyšší hoře České republiky vyrostla velice zajímavá, ale i kontroverzní stavba. Dosavadní osud nové poštovny popsali v reportáži její architekti i stavitelé Lesk a bída českých mostů Tragédie v Minneapolis rozpoutala mediální hysterii. Jaký je skutečně stav českých mostů a jakým způsobem se kontrolují? Americká tragédie by se u nás odehrát neměla, ale situace není dobrá, shodují se experti fenomén 18 Přemístění historického mostu Podolsko Stádlec konference 23 Konference ESCL 68 Konference PASIVNÍ DOMY Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje téma: památkově chráněné stavby 24 Finanční příspěvky na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu 29 Příprava celkové obnovy chrámu svaté Barbory ve městě Kutná Hora 31 Oprava gotického chrámu sv. Barbory 39 Spolupráce restaurátorů a stavebních profesí na obnově historických staveb 4 2 Obnova památky v malém městě Luže 4 4 Nové veřejné osvětlení v památkové zóně města Český Krumlov Plešivec 4 8 Kvalitním řemeslem k záchraně a zachování kulturního dědictví 50 Průzkum a návrh sanace vlhkého zdiva historické budovy ve městě Český Brod 54 Rekonstrukce a dostavba areálu Vršovického zámečku z 19. století 57 Budoucí směry památkové péče v ČR stavební paragrafy 62 Ochrana archeologického dědictví a zájem na trvalém rozvoji území kauza soudního znalce 64 Havárie při rekonstrukci Paláce Elektra den stavitelství a architektury 69 Lidé budují mnoho zdí, ale málo mostů 70 Den otevřených dveří na stavbách a vzdělávacích organizacích Přihlášené stavby do soutěže Stavba roku 76 infoservis 78 firemní blok 81 reakce 82 v příštím čísle Přemístění unikátního mostu Řetězový most přes Vltavu u Podolska z roku 1848 byl před třiatřiceti lety přemístěn do Stádlece. Unikátní projekt popsal jeden z vedoucích pracovníků celé realizace Ing. František Stejskal. foto na titulní straně: chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Tomáš Malý 4 stavebnictví 09/07

5 aktuality Oprava Dlouhých Strání končí Rekonstrukce horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně skončila 19. srpna, o dvanáct dní dříve oproti původním plánům. Elektrárna může hned poté začít vyrábět elektřinu. ČEZ ještě musí dokončit opravu cesty na koruně hráze. Pro veřejnost budou prostory elektrárny i cyklostezka vedoucí areálem zpřístupněny 20. září, řekl ředitel organizační jednotky ČEZ Vodní elektrárny Zdeněk Saturka. Za rekonstrukci nádrže a výměnu řídícího systému celé elektrárny zaplatí ČEZ přibližně 360 milionů korun. Opravu nařídili technici pouhých jedenáct let po zprovoznění díla. Asfaltobetonová přehradní nádrž totiž byla postavena ze špatného materiálu a její technický stav se výrazně zhoršoval, hrozilo dokonce uzavření elektrárny. Na stavbě se pracovalo dvanáct hodin denně, protože případné zpoždění by mohlo mít velké následky. Dodavatelské firmy i lidé podali v extrémních podmínkách maximální výkony, dodal Saturka. ČEZ musel kvůli opravám vypustit horní nádrž, která pojme téměř tři miliony metrů krychlových vody, což se běžně nedělá. Samotná oprava horní nádrže elektrárny spočívala v odfrézování osmi centimetrů stávající těsnící vrstvy asfaltobetonového pláště na svazích nádrže a položení nové vrstvy o výšce osmi a místy až deseti centimetrů, řekl Saturka. Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně patří k vyhledávaným stavebně-technickým památkám, loni ji navštívilo více než lidí. Kvůli opravám musel ČEZ zařízení dočasně uzavřít, z bezpečnostních důvodů omezil provoz také na turistických stezkách v okolí přehrady. V energetické soustavě mají Dlouhé Stráně funkci jak při využití přebytku energie, která slouží pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období ne- text a foto: ČTK, redakce Práce na opravě asfaltobetonové nádrže elektrárny Dlouhé Stráně dostatku energie, kdy elektrárna může během několika desítek vteřin začít vyrábět elektřinu a dodávat ji do sítě. Spuštění jaderné elektrárny přitom trvá několik dní, tepelná elektrárna se rozjíždí na plný výkon několik hodin. Stavba elektrárny, jejíž podobu vytvořil architekt Ladislav Konečný, začala v roce Do provozu byla uvedena o 18 let později. Na jihu Moravy se staví méně bytů O miliardu více na opravy mostů Stavební boom na jihu Moravy zpomaluje, za první pololetí se začalo stavět o pětinu bytů méně než loni. Zatímco od ledna do června 2006 zahájily firmy výstavbu téměř 2800 bytů, o rok později to bylo 2200 jednotek. Stavebnictví v posledních letech trhalo rekordy hlavně díky výhodným hypotékám a obavám ze zvýšení sazby DPH. Také proto jsou některé stavební materiály nedostatkovým zbožím, což může zpomalit výstavbu. Pokles zahájené výstavby zaznamenalo osm ze čtrnáct krajů, jižní Morava si udržela ve srovnání s ostatními regiony třetí místo. V předstihu jsou jen Praha a Středočeský kraj. Stejné pořadí platí také u žebříčku dokončených bytů. Těch naopak na jihu Moravy v meziročním srovnání přibylo, a to o 28 % na 2100 jednotek. niční nadjezdy na dálnici D 1. K technickému stavu českých mostů se obrátila pozornost po katastrofě v americkém městě Minneapolis, kde se před několika týdny zřítil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá příští rok na opravy mostů v majetku státu 4,2 miliardy korun, tedy o 900 milionů více než letos. Podle mluvčího Ministerstva dopravy ČR Karla Hanzelky půjde o kombinaci peněz ze státního rozpočtu a evropských fondů. Konečná verze rozpočtu SFDI na příští rok se nyní připravuje. Na havarijní stav některých mostů upozornily v petici Mosty věc veřejná stovky architektů a stavbařů. Podle údajů ministerstva dopravy je z celkových 4200 mostů na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích první třídy ve špatném stavu asi sedm procent. Víme o tom, ale jsme limitování penězi, řekl Hanzelka, podle kterého půjde stejná částka jako příští rok na opravy mostů každoročně do roku V havarijním stavu jsou například některé mosty a dálmost přes řeku Mississippi. Na stránkách časopisu Stavebnictví najdete obsáhlou reportáž věnovanou stavu silničních mostů v České republice. Jeden z mnoha mostů v havarijním stavu, ilustrační foto stavebnictví 09/07 5

6 reportáž text: Petr Zázvorka foto: Tomáš Malý, Hoffman Rajniš Architekti české straně zbyla kromě bufetu na konečné stanici lanovky ještě provizorní dřevěná bouda poštovna (ve třicátých letech minulého století sloužící jako kiosk s občerstvením), v roce 1995 opravená. Podle představ Krkonošského národního parku (KRNAP) z této doby měla na české straně být pouze vyhlídková plošina, předpokládalo se zrušení i lanovky z Růžohorek na vrchol (sloužící od roku 1949). Problémem byla neujasněnost dalších plánů souvisejících s možností vybudovat skiareál na Růžohorkách. Příští rekonstrukce lanovky může v moderní variantě zvětšit počet turistů i změnit architekturu horní stanice lanovky. Chybí společná koncepce s polskou stranou, kam vede na vrcholek silnice. O výstavbě lanovky, která v současnosti končí na Malém stavu, se však zde uvažuje rovněž. Nicméně v loňském roce, po složitých jednáních mezi KRNAP, městem Pec pod Sněžkou a soukromou investorkou Jaroslavou Skrbkovou, došlo k definitivnímu rozhodnutí o výstavbě nové poštovny. Zadavatelé soutěže (tři zmíněné subjekty) na výstavbu nové poštovny určili po vzájemné dohodě limity stavby (viz níže). Spolu s odbornou porotou vybrali z řady návrhů architektonické studio Hoffman Rajniš Architekti, které předložilo vzhledem k složitým podmínkám devět různých variant finálního projektu. Experiment z pohledu architekta Nová poštovna na Sněžce, srpen 2007 Experiment Anežka Na vrcholu Sněžky, ve výšce 1602 m, bývala na počátku minulého století téměř vesnička se stálými obyvateli a možností přenocování v Pruské boudě (z roku 1850) nebo v České boudě (1868), s kaplí svatého Vavřince (1681), základním trigonometrickým bodem (1824) a řadou příležitostných stavbiček. Od roku 1900 zde byla nejvýraznější stavbou 18 m vysoká dřevěná budova meteorologické stanice, jištěná ocelovými kotevními lany. V roce 1899 zahájila provoz i poštovna, umožňující odesílat pohlednice a dopisy se speciálním razítkem. V době, kdy přivítání východu slunce z vrcholku hory patřilo k nejsilnějším turistickým zážitkům, se v České boudě připravovalo kolem dvou set snídaní a k zábavě sloužil i taneční sál. Poštovna byla zrušena v roce 1938, na České boudě se bylo možné ubytovat až do 50. let minulého století. V současné době zůstala na Sněžce původní pouze kaplička a trigonometrický bod. Namísto Pruské boudy byla na polské části Sněžky postavena v roce 1976 Polská bouda připomínající tři létající talíře. V roce 1990 byla snesena dřevěná konstrukce původní meteorologické stanice. V tomtéž roce uzavřeli hygienici Českou boudu, která od té doby chátrala. Kolem její rekonstrukce či spojení se stanicí lanovky, eventuálně zbourání se vedly spory, stejně jako o vlastnictví a rekonstrukci lanovky. V roce 2004, po četných peripetiích vývoje řešení sporu, byly nadzemní části České boudy sneseny do údolí. Na Je těžké nalézt v Čechách obtížnější podmínky pro návrh nové stavby, nacházející se v extrémních klimatických podmínkách, v 1. zóně ochrany KRNAP, říká Martin Hoffman, mladší z dvojice projektantů. Stavba je umístěna na původních základech demolované České boudy, a díky tomu může využívat jejích sklepních prostor o objemu cca 165 m³. Limity pro návrh stavby byly následující: maximální zastavěná plocha poštovny 74 m² podlažní plochy, z toho 12 m² je trvale otevřené závětří; obestavěný prostor nesmí přesáhnout 460 m³; samotná stavba musí zároveň plnit své praktické poslání provoz poštovny, tedy opravdové malé soukromé pošty včetně skladových prostor s trvalým zázemím pro dva členy osádky; vstupní zařízení má kdykoliv zajistit minimální úkryt návštěvníkům hor. Jistým problémem byl další limit výška poštovny, říká druhý 6 stavebnictví 09/07

7 projektant poštovny Martin Rajniš. Byla samozřejmě stanovena a my jsme ji dodrželi. Jenže kvůli vyhlídkové plošině na střeše poštovny tuto výšku překračovala postava eventuálního návštěvníka, který by z plošiny pozoroval krajinu. Vznikl poměrně legrační spor, jedná-li se o jeden nebo o dva oddělené subjekty. Součástí zadání nové poštovny byl také imperativ na likvidaci odpadů. U WC nebylo možné například použít vybudované kapacitně dostačující jímky na polské straně, protože by odpadní trubky překračovaly státní hranice. Odpad se proto separuje a vozí lanovkou v sušší formě dolů do Úpy. V objektu jsou dvě umývadla v hygienickém zázemí a v prostoru pro obsluhu. Uvedená zařízení jsou určena pouze pro personál. Expediční dům Vítězný projekt (nakonec byla zvolena minimální varianta nazvaná Anežka), akceptující všechny požadavky, neskrývá, že je avantgardní. Sami autoři přiznávají, že jde v podstatě o experiment. Nová poštovna vychází z typického materiálu, dřeva, které ji zejména v zimě přizpůsobí charakteru horské boudy. Odráží přitom zkušenosti z Grónska, Islandu i ze stavby pavilonů světových výstav. Ten, kdo dosáhne vrcholu Sněžky, podniká svým způsobem expedici a měl by nalézt i expediční dům, shodují se Hoffman i Rajniš. Této myšlence zcela odpovídá vzhled stavby i její konstrukce. Originální dřevěná stavba, zpevněná proti poryvům větru vnitřními ocelovými táhly, má navržený plášť ze zdvojeného skla a vnější izolované dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním lze měnit podobu stavby. Vhodná manipulace s okenicemi dokáže zabránit poryvům větru a současně umožňuje maximální využití tepla slunečních paprsků, vysvětluje Hoffman. Tvar stavby Samotný tvar stavby se vyvíjel delší dobu. Proč byla zvolena rovná střecha? Při extrémně silném větru, který není na Sněžce výjimkou, je totiž často voda hnána i vzhůru po šikmé střeše a tím mizí hlavní fyzikální opodstatnění pro použití šikmé střechy. Rozhodnutí pro plochou střechu má tedy velmi racionální důvody. Na střeše tohoto typu silný vítr bez překážek odfoukává sníh, což je pro polohu stavby s extrémním spadem sněhu důležité. Další rozhodnutí postavit dům na volné podpory a situovat podlahu nad úroveň terénu zabrání vytváření závějí na závětrné straně stavby. Zde se autoři, podle svých slov, nechali inspirovat již zmíněným Grónskem, kde je podobné klima jako na vrcholu Sněžky, a kde je tento postup běžně realizován. I volba půdorysného tvaru poměrně štíhlého obdélníku 3,6x17 m má své důvody. Šířka 3,6 m (tři moduly po 1,2 m) je vhodná pro sezení hostů po obou stranách, s ponecháním dostatečné komunikace uprostřed. Kromě toho působí i fakt, že na vrcholu převládají západní větry a je tudíž logické situovat delší osu po větru. Svoji roli hraje i velká plocha fasády na jih, umožňující pasivní využívání slunečního záření. Plochá střecha stavby umožňuje konstrukci vyhlídkové terasy, na kterou vede jemná válcová věž s kruhovým schodištěm, která je zcela volná, bez zasklení. V prostoru původního sklepa České boudy pod terasou je malý servisní modul. Zde je místo pro ubytování obsluhy, sociální zázemí a koncentrovaný skladovací blok. Konstrukce a plášť stavby Architektonické studio Hoffman Rajniš Architekti, které bylo v soutěži zadavateli vybráno, se zabývá Půdorys přízemí nové poštovny: 001 zádveří (otevřené závětří), 002 výdejní prostor poštovny, 003 prostor pro obsluhu poštovny, 004 sezení pro návštěvníky prostor pro psaní, odpočinek, občerstvení, 005 schodiště na terasu, 006 dřevěná paluba, 007 štětová dlažba stavebnictví 09/07 7

8 Stavba poštovny, červen 2007 již delší dobu systémem nosných dřevěných lešeňových rámů, který byl nazván SSBS. Tento systém je chráněn patentovým vzorem a na základě jeho principu bylo realizováno již několik staveb. Při návrhu pláště bylo užito proměnlivého čtyřvrstvého systému. První vrstva byla vytvořena dřevěnými rámy SSBS, druhá předsazeným zasklením dvojskly v rastru těchto rámů. Vnější vrstvu tvoří systém stavitelných, velmi odolných žaluzií a vnitřní izolační vrstvu tvoří sendvičové desky dělené a vyklápěné do polí nosného rámu. Uvedený systém je velmi flexibilní. Umožňuje vytvořit varianty od otevřeného průhledného domu až po zcela uzavřenou krabičku pro období zimních bouří a námraz. Vytápění objektu Koncepčně se jedná o stavbu, kde se nepředpokládá zdržování návštěvníků po delší dobu. Z hlediska vytápění je budova rozdělena na několik provozních celků, z nichž každý je temperován podle skutečné potřeby. Zádveří a skladové prostory nejsou vytápěny vůbec. Prostory pro návštěvníky jsou vytápěny jenom na teplotu C. Pouze tam, kde se zdržuje obsluha, dosahuje teplota C. Prostor horní stavby je vytápěn elektrickými sálavými panely, které jsou rozmístěny rovnoměrně pod stropem v místech, kde je předpokládán pohyb osob. Podlaha v prostoru pro obsluhu je přitápěna elektrickými topnými rohožemi. V prostoru spodní stavby jsou osazeny také přímotopné konvektory. Pro zajištění patřičné kvality prostředí je koncepce topení doplněna o rekuperační jednotku. Vzduchotechnika zajišťuje optimální prostředí pro pobyt osob i pro působení vlivu vnitřního prostředí na stavební konstrukci. V budově by podle návrhu mělo být prostředí s nuceným větráním v součinnosti s odvodem měrné vlhkosti těchto prostor pro případ, že nebude možné vyvětrání přirozeným způsobem okny. Rovněž je tu možnost uzavření výklopných panelů s tím, že jeden z nich zůstane nezaklopen. Tyto panely jsou opatřeny parotěsnou zábranou. Pokud i přesto dojde k pravděpodobné kondenzaci vodních par na vnitřním zasklení, bude kondenzát odváděn kanálky mimo fasádu. Vodní hospodářství V průběhu stavby bylo zjištěno, že vodovodní přípojka k původní České boudě, přivedená z polské strany, dosud funguje. Přesto je nutné předpokládat i její zamrznutí. Pro tento případ bylo navrženo zásobování budovy vodou z akumulační jímky pitné vody. Na nosné desce stolu je osazena akumulační plastová nádrž o objemu 300 l. Plnění Příčný řez novou poštovnou: 001 jednoplášťová fasáda: otočné dřevěné lamely, nosná dřevěná konstrukce (SSBS), 002 vestavěná přepážka, 003 tříplášťová fasáda: otočné dřevěné lamely, dvojvrstvé prosklení, sendvičové izolační panely (shadowboxy), nosná dřevěná konstrukce (SSBS) 8 stavebnictví 09/07

9 nádrže je navrženo dvojím způsobem. V případě provozu vodovodní přípojky je možné doplňovat nádrž hadicí, při jejím výpadku bude zásobník plněn vodou dovezenou. Likvidace odpadů Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, je WC řešeno jako eko toaleta s vysoušením exkrementů. Vysušením se redukuje zápach, množství koliformních bakterií a také objem exkrementů. Kompostování probíhá v kompostéru (výměnné nádobě) pod samotným WC. Od WC je provedeno potrubí odvětrání, které ústí nad střechou prostoru ubytování, v polovině výšky fasády prostoru pro návštěvníky tím je zajištěno, že případný zápach nezasáhne pochozí terasu. Stavba z hlediska stavbyvedoucího Realizaci projektu prováděla Stavební & inženýrská firma Klimeš. Bratři Miloslav Klimeš a Pavel Klimeš, kteří zastupují rodinnou stavební firmu z Horního Maršova, mají zkušenosti s řadou atypických staveb. Navíc jsou na Sněžce doslova jako doma. Stejná firma totiž stavěla nové chodníky z Růžohorek a Obřího dolu a bourala i Českou boudu v roce Tehdy nám musel pomáhat vrtulník, jinak by to po naší straně Sněžky nešlo, říká Miloslav Klimeš. Krov České boudy tvořilo jedenáct párů ručně tesaných krokví. Tesaři je v roce 1868 spasovali a protloukali dřevěnými hřeby. Představte si, že obyčejné smrkové kolíky zajišťovali konstrukci na střeše Čech plných 136 let! Při bourání firma vytloukla 11 kolíků, které rozdala těm kteří měli s Českou boudou něco společného. Jeden z kolíků jsme zatloukli i do nové poštovny, dodal Miloslav Klimeš. Problémy s novým projektem odpovídaly složitosti skládanky, kterou budova v podstatě je. Jedná se vlastně o stavebnici, která má přes komponentů, vozíte ji po částech lanovkou a sešroubováváte v počasí, jaké zrovna na Sněžce je. Přitom musíte samozřejmě i improvizovat, ale v zásadě je všechno přesně dané, všechno musí k sobě pasovat a držet pohromadě tak, aby to přečkalo i největší nepřízeň počasí, vyprávějí bratři Klimešové. Logistický problém řešili stavbaři podle přesného harmonogramu. Dole, v hlavní dílně v Maršově byly vyrobeny podle projektu potřebné díly. Na jednom z nich byla ještě v údolí provedena pokusně montáž. Každý z dílů byl potom očíslován a transportován postupně do skladu v bývalém sklepě České boudy. Šest odborníků tesařů pak spolu s brigádníky montovalo konstrukci. Jednotlivé díly se dají smontovat i rozebrat stejně lehce, bez násilných zásahů do přírodních systémů. To je důležité, protože si musíme uvědomit, že lidské dílo je tady jen dočasným návštěvníkem, míní Miloslav Klimeš a dodává, že po dokončení stavby bude odstraněna i původní bouda staré poštovny. Základní údaje o stavbě Stavba: Nová česká poštovna na vrcholu Sněžky Varianta: Anežka Vlastník pozemku: Správa Krkonošského národního parku Architektonické řešení: Hoffman Rajniš Architekti prof. Ing. arch. Martin Rajniš, Ing. arch. Patrik Hoffman Investor: Jaroslava Skrbková Realizace: Stavební & inženýrská firma Klimeš Doba výstavby: 6/2006 9/2007 Další fotografie naleznete na inzerce Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem EXCON Steel, a.s. v Hradci Králové a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na autority a profesionály v oboru. UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK EXCON, a.s. Sokolovská 187/ Praha 9 Tel.: Fax: excon@excon.cz stavebnictví 09/07 9

10 management text: Ing. Michael Smola, MBA Zpomalí se růst bytové výstaby? Bytová výstavba je významným zakázkovým okruhem našeho stavebnictví. Přestože se každoročně zvyšují počty dokončených bytů i nově zahajované výstavby bytů, poptávka není zdaleka naplňována. Mezinárodní srovnání Podíl bytové výstavby na celkové stavební produkci je u nás velmi nízký, činí pouhých 12,5 %. Srovná-li se tento údaj s ostatními evropskými státy, objeví se překvapivá fakta. Ve východní Evropě znamená bytová výstavba asi 25 % produkce (sem spadá i podíl České republiky, který tento výsledný údaj ředí ). Intenzita bytové výstavby v západní Evropě je řádově vyšší. Znamená tam téměř polovinu stavebních prací, přesně 49 %. Stejná situace je i u oprav domovního fondu, které u nás zaostávají ještě více než výstavba nových domů a bytů. Porovnání některých charakteristik bytového fondu s většinou starých zemí Evropské unie není pro Českou republiku vůbec lichotivé a staví ji na jedno z posledních míst v Evropě. V počtu bytů na 1000 obyvatel není Česko první ani v nových státech, ze starých předbíhá pouze Irsko, a to jen díky tomu, že v této zemi jsou početnější rodiny. Zatímco Španělsko, Řecko a Finsko mají přes 500 bytů na 1000 obyvatel (tj. svůj byt má každý druhý občan), u nás jich je 374 (přibližně každý třetí). V posledních třech letech dokončují v Portugalsku 11,9 bytu na 1000 obyvatel každý rok, v ČR je to 3,2 bytu. Zatímco průměrná užitná plocha bytu je v ČR 78 m 2, v Rakousku je to 95 m 2 a v Německu dokonce 121 m 2. Obytná plocha v ČR činí v průměru 53 m 2, v Rakousku 68 m 2 a v Německu 89 m 2. V jednom bytě u nás žije v průměru 2,6 obyvatel, v Německu 2,2. Z hlediska poptávkového rozsahu v oblasti bydlení je pro další léta zvýšení kvality bydlení objektivní potřebou. Přes veškerou snahu dotahovat se na úroveň Evropy ke kvalitativnímu zlomu ještě nedošlo. Důvody vyšší potřeby Věková struktura bytů je velmi nepříznivá, před rokem 1945 bylo postaveno 36 % dosud užívaných bytů. V domech vybudovaných panelovou technologií je bytů, tj. 31 % bytového fondu. Znamená to, že každý třetí občan bydlí v paneláku. Zanedbávaná údržba se na těchto domech projevuje nejvýrazněji. Vykazují statické vady, vady vnitřní rozvodů elektřiny, plynu, vody, mají špatné tepelně izolační vlastnosti a nevyřešenou ochranu proti požárnímu nebezpečí. Celkově mají nízký standard. Zahájené opravy a rekonstrukce probíhají příliš pomalu. Vývoj v počtu dokončených bytů po roce 1990 zaznamenal velký zvrat. Zatímco ještě v roce 1990 bylo dokončeno bytů, již v roce 1993 to bylo pouhých 7450 bytů. Počet se sice každoročně zvyšoval, vrcholu dosáhl v roce 2005 se dokončenými byty, ale v loňském roce počet dokončených bytů klesl o 8,1 %. O stejné procento se zvýšil počet zahajovaných bytů. Téměř polovina nových bytů vzniká v rodinných domech. Nově postavené byty ale zdaleka neznamenají přírůstek domovního fondu. Byty také ubývají stárnou a bourají se, přeměňují se na nebytové prostory, jsou spojovány do větších. Čisté přírůstky jsou tedy menší v průměru o 10 %. Současně to ale znamená, že vzrůstá kvalita bytů. I když klesá každoročně počet obyvatel, vzrůstají nároky na bytovou výstavbu. Magické číslo Z demografického vývoje, z věkové struktury bytů, ze samozřejmé snahy o vyšší kvalitu bydlení vyplývá vypočtená potřeba výstavby přibližně bytů ročně. Při optimistické životnosti 100 let činí jenom prostá reprodukce bytů ročně. Toho samozřejmě není zdaleka dosaženo, současná výstavba tedy nepokrývá ani tuto reprodukci. Dalším parametrem jsou sociologické faktory zvyšuje se potřeba bytů, i když počet obyvatel nemá rostoucí tendenci. Je to dáno vyšším počtem jednočlenných domácností (vyšší rozvodovost, nesezdané partnerské vztahy, každý se svým bytem), ale i vyšší průměrný věk obyvatelstva a příliv cizinců. Má-li se tedy zdůvodnit toto vysoké, dnes téměř nepředstavitelné číslo bytů ročně, je řeba vzít v úvahu, že je to součet několika faktorů technického stavu a stáří budov, demografických a sociologických faktorů a zvyšujících se nároků na úroveň bydlení. Toto mnohdy zpochybňované číslo je nezbytnou nutností pro to, aby Česká republika mohla být rovnocenným partnerem Evropě. Bytová politika státu Vláda ve svém prohlášení otázku bytové politiky staví mezi priority státu. Stanovuje si věnovat pozornost všem aspektům bydlení, přičemž základním cílem bytové politiky má být vytvoření takové situace, kdy si každá domácnost bude moci najít a udržet finančně dostupné bydlení v odpovídající kvalitě. V mnoha mezinárodních dokumentech i v bytové politice vlády je formulováno právo občanů na přiměřené bydlení. To není nárokové, takže stát neposkytuje přímo bydlení, ale vytváří podmínky, aby si lidé mohli zajistit bydlení buď sami, nebo s určitou pomocí státu. Stát v zásadě nemá zasahovat do ekonomického fungování trhu s byty, na druhé straně musí vytvářet podporu pro takové skupiny, které nejsou schopny se samy o své bydlení na trhu postarat. Proto má Ministerstvo pro místní rozvoj ČR několik podpůrných programů pro bytovou výstavbu, které jsou financované jednak ze státního rozpočtu a také ze Státního fondu rozvoje bydlení. Ze státního rozpočtu to jsou: podpora výstavby sociálních nájemních obecních bytů pro znevýhodněné osoby (pro věk nebo pro zdravotní stav); podpora výstavby technické infrastruktury pro následnou výstavbu rodinných domů i bytových domů; podpora regenerace panelových sídlišť (jde o revitalizaci veřejných prostranství, dostavbu občanské vybavenosti). Státní fond rozvoje bydlení zajišťuje programy: podporu výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby, jde o nájemní obecní byty; poskytování nízko úročených úvěrů mladým lidem do 36 let na výstavbu nebo pořízení bytu, nebo na opravu bydlení; poskytování úrokových dotací k úvěrům; podporu oprav havarijních vad panelových bytových domů (program Panel ). Samozřejmě je to rovněž stát, kdo podporuje individuální výstavbu, 10 stavebnictví 09/07

11 a to formou stavebního spoření, nebo výhodnými hypotékami, kterých velmi rychle přibývá. Jak to dopadne s DPH Česká republika ještě za vlády Jiřího Paroubka žádala Evropskou komisi o prodloužení výjimky na sníženou sazbu DPH pro bytovou výstavbu i po roce 2008, kdy již neměla na základě závěrů přístupových dohod platit. Posledního prosince letošního roku měla skončit 5 % sazba a bytová výstavba měla být zatížena 19 % daní, tedy stejnou jakou má ostatní výstavba již od doby vstupu ČR do Evropské unie. Desetitisíce občanů proto začaly shánět byty nebo stavět domy, ale také je opravovat. Nové domy by od roku 2008 kvůli zvýšené sazbě podražily o statisíce. Protože vláda se svou žádostí v Bruselu nepochodila, vymyslela jak se dopadu zdražení vyhnout. Letos v únoru schválila definici tzv. sociálního bytu, u kterého by snížená sazba měla platit i nadále. Šlo o většinu bytů, protože hranice byla stanovena velmi příznivě. U rodinných domů to bylo nejvýše 350 m 2 podlahové plochy, ale nesměly mít víc než jeden byt. U bytů bylo stanoveno maximum na 120 m 2. Současně bylo stanoveno, že bytové domy nesmí mít ani jeden byt přes tuto hranici, jinak se snížená sazba nebude vztahovat na žádný byt, vyšší sazba by platila pro všechny byty. inzerce Evropská komise letos 4. července přijala návrh, kterým se výjimka na sníženou sazbu z daně u bytové výstavby prodlouží až do konce roku K tomuto rozhodnutí dospěla proto, že by se státy měly dohodnout na novém systému výjimek, aby starší členové nebyli zvýhodňováni před novými. Brusel chce tedy do té doby, než se státy dohodnou, zachovat původní sazbu. Toto rozhodnutí by mělo být potvrzeno na podzimním jednání členských států Unie. Co může komplikovat bytovou výstavbu Vláda ve svém reformním balíku, který připravila pro poslaneckou sněmovnu, plánuje zvednout sníženou sazbu DPH z dosavadních pěti na devět procent. Je to součást jejího širokého návrhu daňových a sociálních reforem pro rok Má tomu být i u bytové výstavby, a to i přesto, že Evropská komise počítá se zachováním původní sazby. Je to rozhodně velká škoda, protože ostatní státy sazbu měnit nebudou. I když zvýšení daně nebude téměř čtyřnásobné (z 5 % na 19 %), i téměř dvojnásobek bude znamenat zvýšení ceny bytu. Další zvýšení cen bytů přinese i nepochybné zvýšení cen stavebních prací. Bude pokračovat prudký nárůst cen energií, který se promítne především do cen stavebních materiálů. Porostou mzdy, zvýší se finanční náklady, projeví se příprava na přechod na jednotnou evropskou měnu a vliv bude mít i působení zahraničních firem, především developerů, na našem trhu. Podstatnou měrou porostou i ceny pozemků. Další komplikací pro stavebníky je zvyšování ceny peněz. Česká národní banka zatím jen mírně, ale vytrvale zvyšuje úrokovou sazbu a neopomene vždy připomenout, že máme jednu z nejnižších v Evropě. Tím vysílá signál, že se i ona bude chtít Evropě brzy vyrovnat a že úroková sazba i nadále poroste. To má bezprostřední vliv na hypotéky a jejich přístupnost. O drahé hypotéky bude méně zájemců a tím i méně potenciálních investorů v bytové výstavbě. Lze také očekávat, že dojde ke změně směrování do jiného poptávkového segmentu z hlediska velikosti bytů. Ukončení regulace nájemného, zdražování energií a služeb bude znamenat zvýšení nákladů bydlení. Ty nebudou pokryty zpomalenými valorizovanými příjmy, především u starších občanů. Bude hodně těch, kteří se svých větších bytů zbaví Bytová výstavba v Prostějově, ilustrační foto a vymění je za menší, méně provozně nákladné s těmi, kdo jim budou ochotni takový byt nabídnout. Tím patrně dojde k menšímu zájmu o nové větší byty, ty budou totiž na trhu nabízené výměnou za menší. I přes vyjmenované předpokládané změny, které budou provázet bytovou výstavbu, nelze očekávat její větší propad v příštích letech. Tak jako spěchali stavebníci, aby stihli konec roku 2007, nebudou chtít zmeškat rok I v příštích letech bude pořád platit již zmíněné magické číslo. Také je jisté, že Česká republika nebude chtít, ani moci, nechat Evropu se od ní vzdalovat. Lze proto očekávat možná jen krátké oddechnutí, které by se mohlo projevit jen velmi malým a krátkodobým poklesem. I přesto, že se roční počet dokončených bytů zvyšuje, že budou působit některé nepříznivé vlivy, je bytů stále nedostatek, zájem pokračuje, trh není nasycen, a proto se očekává další nárůst poptávky. stavebnictví 09/07 11

12 reportáž text: Ing. František Menšík, Hana Dušková foto: Tomáš Malý, archiv BMS - Pontex Ukázka dovednosti českých mostařů lávka pro pěší přes D 8 u Varvažova Stav silničních a dálničních mostů ČR Mostní stavby jsou kulturním dědictvím lidstva. Jejich význam pro všechny druhy dopravních komunikací je prokázán mnoha tisíci lety a je tedy neoddiskutovatelný. Životnost mostů, plánovaná tč. teoreticky na všeobecně uznávanou dobu cca 100 let, bývá v závislosti na druhu vlastní konstrukce i materiálu často překonána, což dokazují mnohé příklady z historie. Jistá je skutečnost, že dobře navržený a udržovaný most by měl od doby svého postavení sloužit mnoha generacím. Historie: nevyhovující stav silničních mostů O stavu silničních i dálničních mostů v ČR se hovořilo v letech na všech dosavadních dvanácti mezinárodních sympoziích Mosty v Brně a také na diskuzních seminářích, se sympozii souvisejících. Stav mostů bývá předmětem školení pracovníků, provádějících hlavní prohlídky mostů, je diskutován na školeních mostmistrů i na seminářích týkajících se údržby komunikací. Na potřebu zlepšení stavu mostů v ČR upozorňují i usnesení celostátních silničních konferencí, pořádaných Silniční společností. Z toho, co bylo předneseno a napsáno, stojí za zmínku poznatek, že požadavky na zlepšení stavu silničních mostních objektů na území ČR byly definovány mimo jiné již v Usneseních vlády ČSR z let 1974 a S ohledem na zjištěný stav mostů v ČR byl v roce 1996 tehdejším Ředitelstvím silnic a dálnic předložen Ministerstvu dopravy ČR rozsáhlý Plán oprav mostních objektů s předpokládaným pětiletým časovým horizontem do roku K jeho uskutečnění bohužel nedošlo především kvůli nedostatku finančních prostředků. Ačkoliv byly od té doby na výše zmíněných odborných akcích opakovány skutečnosti o špatném stavu mnohých mostních objektů v ČR, nesetkala se tato upozornění s patřičným ohlasem u kompetentních orgánů ČR, což se odrazilo v přetrvávající nedostatečné garanci financování údržby a oprav stávajících mostů. Současnost: nevyhovující stav silničních mostů Současný žalostný stav mnoha českých mostů je zapříčiněn známými faktory, z nichž lze jmenovat stáří staveb, mnohdy oproti původním předpokladům podstatně zvětšené a dynamicky působící zatížení. Někdy také nedostatky projektu, chyby stavební činnosti, nedodržení technologické kázně, špatná kvalita dříve používaných izolačních a jiných materiálů, zanedbaná kontrolní a inspekční činnost, nedostatečná údržba a nezajištění včasné opravy drobných vad, atmosférické a chemické vlivy, poruchy způsobené nenadálými příhodami (havárie, přírodní katastrofy) atd. Dlouhou dobu opakovaná slova špatné mosty, tj. nevyhovující současnému bezpečnému provozu, lze dnes spojit s ohledem na přetrvávající nedostatečné finanční zajištění údržby a oprav již s přívlastkem žalující špatné mosty, což jistě může dosvědčit každý, kdo se podrobně profesně stavem mostů na našich silnicích zabývá. Mnoho vrcholných představitelů a hospodářských pracovníků, ale především profesionálů mostařů, uvedlo ve sbornících z předchozích dvanácti ročníků mezinárodních sympozií Mosty i v další dostupné technické literatuře množství článků, z nichž vyplývá snaha o zlepšení stavu mostů na území ČR. Pokusy mostařů o zjednání nápravy jsou až na výjimky marné, 12 stavebnictví 09/07

13 neboť smutnou pravdou zůstává, že obsáhlé statistiky mostních staveb, které vede Silniční databanka a jež jsou předávány vrcholným státním organizacím v jednotlivých letech v pravidelných termínech, bohužel nelžou. Právě z těchto údajů je jednoznačně průkazné, že se stav mostů v České republice rok od roku zhoršuje. Neúnosná a dnes již těžko udržitelná situace vedla české mostaře k tomu, aby předali v květnu v roce 2005 petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (tj. příslušné instituci nejvyššího zákonodárného sboru v ČR) petici Věc veřejná zhoršující se stav mostních objektů na území ČR (podepsána 337 mostařskými odborníky text petice je uveden v plném znění na konci článku). V první odpovědi MD ČR z 29. června 2005 bylo petičnímu výboru přislíbeno, že nelze problematiku oprav a údržby řešit pouhým rozpočtovým opatřením, ale že bude nutné k mostní problematice přistupovat systémově. Jenže v roce 2005 avizované systémové řešení spolu s uvolněním finančních prostředků není doposud na světě tj. ani v srpnu 2007, a to přes urgence a obsažné materiály, zaslané v březnu tohoto roku předsedům obou komor Parlamentu ČR a předsedovi vlády ČR. Dálniční mosty v ČR Stav mostů na českých dálnicích (podle stavebního stavu jejich nosné konstrukce), které vždy patřily a budou patřit státu, je ve sledovaném období od roku 1999 do roku 2006 patrný z grafu 1, ze kterého je zřejmé, že od roku 2004 se počet mostů, kde je nosná konstrukce mostu ve stavu 1 (bezvadný) snižuje. Naopak se od roku 2004 na dálnicích počet mostů ve stavu 4 (podmíněně uspokojivý) a 5 (špatný) zvyšuje. Mosty ve stavu 6 (velmi špatný) a 7 (havarijní) na dálnicích nejsou. Mosty na silnicích S ohledem na platnou kategorizaci pozemních komunikací a převedení silničního majetku ze státu na kraje je nutné připomenout, že došlo současně k převodu mostních staveb. Přibližný počet a z něho vyplývající procento mostních staveb, které si na silnicích I. třídy v majetku ponechal stát a které na silnicích II. a III. třídy byly převedeny do majetku krajů, jsou patrné z grafu 2, z něhož vyplývá, jaké množství mostních staveb bylo v roce 2000 zařazeno podle stavu nosné konstrukce do kategorie 1 až 3, dále pak 4 (podmíněně vyhovující) a nakonec 5 až 7 (špatný, velmi špatný, havarijní). Z porovnání grafu 2 a grafů 3 a 4, lze statisticky jednoznačně potvrdit dlouholetou tendenci permanentního celoplošného zhoršování stavebního stavu mostů na území ČR jak na silnicích I., tak i II. a III. třídy. Mosty v ČR dlouhodobě nadále chátrají, což znamená ve svých důsledcích znehodnocení silniční sítě a mnohdy již i bezprostřední ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Ačkoliv jsou v ČR kapacity, schopné zajistit projekčně i dodavatelsky kvalitní opravy a přestavby mostů, stát již několik desetiletí neuvolňuje na tuto činnost dostatek financí. Byť jsou statistické údaje alarmující a dokumentují nízkou kvalitu silniční sítě (v ČSN je definován koeficient α udávající vztah stavební stav NK a snížená zatížitelnost), není stále zřejmé, zda se podařilo přesvědčit vrcholné státní orgány vládu a Parlament ČR, zda argumenty ovlivnily koncipování státního rozpočtu ve vztahu k přidělení finančních prostředků do oblasti údržby a oprav silničních mostů. Do kompetence vlády ČR a obou komor Parlamentu ČR takový zásah patří. Odpověď na petici, z níž by bylo patrné řešení popsaného problému, po více než dvou letech ani po urgenci z března tohoto roku petiční výbor k datu nedostal. Ostatní mosty na území České republiky Až dosud se výše popisovaná problematika týkala mostních objektů na dálnicích a silnicích I., II. a III. třídy, jejichž statistické údaje jsou evidovány a pravidelně Graf 1. Mosty na dálnicích ČR podle stavu nosné konstrukce v letech Vysvětlivky: 1 bezvadný, 2 velmi dobrý, 3 dobrý, 4 uspokojivý, 5 špatný, 6 velmi špatný, 7 havarijní. Graf 2. Počet silničních mostů podle stavebního stavu NK. Stát (modře) mosty I. třídy celkem 3143 tj. 20,1 %, financování údržby a oprav mostů stát. Kraje (červeně) mosty II. a III. třídy celkem tj. 79,9 %, financování údržby a oprav mostů od roku 2005 kraje. Graf 3. Mosty na silnicích I. třídy ČR podle stavu nosné konstrukce v letech Vysvětlivky: 1 bezvadný, 2 velmi dobrý, 3 dobrý, 4 uspokojivý, 5 špatný, 6 velmi špatný, 7 havarijní. Graf 4. Mosty na silnicích II. a III. třídy ČR podle stavu nosné konstrukce v letech Vysvětlivky: 1 bezvadný, 2 velmi dobrý, 3 dobrý, 4 uspokojivý, 5 špatný, 6 velmi špatný, 7 havarijní. stavebnictví 09/07 13

14 aktualizovány. Lze předpokládat, že majetkoví správci mostů v majetku státu (dálnice, silnice I. třídy) i v majetku krajů (silnice II. a III. třídy) dodržují intervaly prohlídek mostů podle platných ČSN a lze předpokládat, že z prohlídek vyplývající statistické údaje o stavu mostů lze pokládat za aktuální a správné. Situace je však ve skutečnosti podstatně horší než je výše uvedeno, neboť v uvedených grafech a mapách nejsou zahrnuty mosty na místních a účelových komunikacích. K účelovým komunikacím patří např. některé mosty polních a lesních cest nad dálnicemi a silnicemi, jejichž stavební stav je v mnoha případech nevyhovující a je tudíž zdrojem více než oprávněných obav. Týkají-li se výše uváděné statistické údaje souboru, v němž je celkem cca evidovaných mostů dálničních a silničních I., II. a III. třídy, může se na základě odhadu počet statisticky neevidovaných mostů tomuto počtu totiž blížit nebo ho i převýšit. Drážní orgány vedou samostatně statistiky mostů železničních. Pro úplnost je nutné připomenout, že podle údaje, zveřejněného v roce 2006, je na železniční síti v České republice 512 nevyhovujících železničních mostů. Je možná cesta k nápravě stavu mostů? V předchozím textu popisovaný celkový špatný stav mostů v ČR je způsoben přetrvávajícím nedostatkem finančních prostředků na jejich údržbu a opravy. Za diskutabilní lze mimo jiné také pokládat rozpuštění mostních čet v minulých letech. Z tč. známých oficiálních pramenů vyplývá, že zmíněný nedostatek financí je v poslední době zdůvodněn jako důsledek rozsáhlé investiční výstavby na dálnicích zejména D 1, D 8, D 47, D 3, D 11, rychlostních silnicích R 48, R 6 a na obchvatech obcí a měst. Při této stavební činnosti dochází k výstavbě mnoha nových mostních staveb a tím také z pohledu statistiky ke zvýšení počtu mostních staveb ve stavebním stavu 1 (bezvadný). Protože údržba a opravy mostů jsou bez finančních prostředků nerealizovatelné, je jen a jen věcí vrcholných státních orgánů, jakou strategii při hledání finančních zdrojů v případě napjatého státního rozpočtu pro naplnění kolonky údržba a opravy stávajících mostů zvolí. Pouze průkazná evidence celkové výše přidělených financí v jednotlivých letech ukáže, jak je státními orgány hodnocena závažnost problému. Bude však navíc také možné pohodlně zkontrolovat, zda vyčleněné finanční prostředky byly účelně a efektivně využity. Odpověď na otázku Je možná cesta k nápravě mostů v ČR? tedy zní: Ano, cesta je možná. Je plně pouze v kompetenci vrcholných státních orgánů. Mapy nevyhovujících mostů na dálnicích a silnicích I., II. a III. třídy naleznete na Petice adresovaná petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věc veřejná zhoršující se stav mostních objektů na území ČR Ukázka konstrukce mostu v havarijním stavu, ilustrační foto Ukázka konstrukce mostu v havarijním stavu, ilustrační foto Účastníci 10. mezinárodního sympozia MOSTY 2005 (Brno, ) Účastníci semináře Aktuální otázky správy a údržby pozemních komunikací (Znojmo, ) My, níže podepsaní účastníci uvedených odborných akcí, důrazně upozorňujeme na stále se zhoršující stav mostních objektů, sloužících veřejné dopravě v České republice. Vynakládané finanční prostředky na údržbu a opravy stávajících mostů (především mostů staršího data, postavených před rokem 1989), jejichž stavebně-technický stav se podle ověřených statistických údajů prokazatelně neustále radikálně zhoršuje, jsou dlouhodobě nedostatečné. S ohledem na zachování bezpečnosti provozu na mostech pozemních a drážních komunikací požadujeme, aby bylo dostatečnou a účinnou údržbou a stavebními zásahy (opravami, zesílením, přestavbami) zabráněno jejich stále progresivnější postupující devastaci. Tento požadavek je splnitelný pouze za předpokladu zvýšení toku finančních prostředků do této oblasti. Upozorňujeme na skutečnost, že v opačném případě při současném trendu vývoje trvale se zhoršujícího stavu mostů bude nutné kvůli riziku přímého ohrožení uživatelů komunikací omezit na mnoha mostech provoz. Některé mosty bude nutno úplně uzavřít. Podpisy odborníků mostařů i dalších účastníků uvedených odborných akcí, které jsou přiloženy k této Petici a jsou její nedílnou součástí, svědčí o naléhavé potřebě řešení uvedeného a již desítky let odkládaného problému. Cílem nás všech podepsaných je zajistit zlepšení stavů mostů v ČR. Dlouhodobé zanedbávání a podhodnocení popsaného problému tj. oprav mostů bude znamenat podstatné a neúměrné zvýšení finančních nákladů. Pokládáme za nutné vyhodnotit zodpovědně celou problematiku a přijmout bezodkladně taková okamžitá rozpočtová opatření, která si vyžaduje výše popsaná vážnost situace v oboru mostního stavitelství na celém území České republiky. 14 stavebnictví 09/07

15 Může být Minneapolis českou realitou? Po tragických haváriích velkých mostů v USA a Číně se česká média místy až hystericky začala ptát, kolik dní zbývá České republice k podobné katastrofě. Přehánějí novináři? Asi ano, ale situace není rozhodně dobrá, tvrdí Ing. Václav Mach, vedoucí projektant mostních a inženýrských staveb projektového ateliéru VPÚ DECO a předseda ČKAIT. V souvislosti s nedávnými haváriemi velkých mostů ve světě se v médiích objevily obavy, zda k podobné katastrofě nemůže každým dnem dojít i u nás... Těžko. V USA je mostů podobné choulostivé konstrukce (velký rozpon a příhradová konstrukce, pozn. redakce) jako byl zřícený most v Minneapolis přes řeku Mississippi téměř sedm set padesát, takže pravděpodobnost jejich havárií je tam oproti České republice podstatně vyšší. U nás se staví mosty masivnější a skutečně velkých mostních staveb je na české silniční síti minimální počet. Navíc systém jejich kontroly, který je velice dobře promyšlený, možnost jejich pádu na devadesát devět procent vylučuje. Ani u ostatních mostních konstrukcí na našich dálnicích a silnicích první a druhé třídy není tento problém aktuální. Nebezpečná situace je ale u mostů na silnicích třetí třídy, na místních komunikacích, apod. Většinou ne proto, že by hrozil pád mostu jako celku, ale spíše jde o nebezpečí pádu vozidla z nich, když se část špatně udržované konstrukce hlavně krajnic kvůli velkému zatížení zhroutí. To hrozí například autobusům a nákladním autům. Příčina zřícení mostního oblouku v Minneapolis zatím není známa. Co mohlo podle Vás tuto havárii způsobit? Žádná havárie nevzniká z jedné příčiny. Mohlo se jednat o vadu materiálu, mohl být hůře provedený svar, trochu jiná excentricita, než by měla být, připojení prutů k sobě nemuselo být úplně přesné... U příhradové konstrukce může znamenat havárii jeden prvek na špatném místě. Prut je pozvolna přemáhaný, a když přijde další excentrické zatížení, most nevydrží. V příhradové konstrukci jsou tisíce svarů a všechny nejsou ve stejné stoprocentní kvalitě, mikrotrhlinu nebo trhlinu ve svaru nezjistíte. Mohla tam také proběhnout koroze. Pokud vím, tak most byl v posledních měsících sanován a provoz byl vždy omezen jen na některé z jízdních pruhů. Zatížení tedy působilo jenom v části mostu... Jak říkám, s největší pravděpodobností vše dohromady. Jak je u nás zajištěn systém kontrol mostních staveb? Každý most má svého správce. Ředitelství silnic a dálnic má ve správě dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy. Správu silnic II. a III. třídy provádí příslušná krajská správa a údržba komunikací. Tito správci zabezpečují pravidelné prohlídky mostů. Běžné údržby a prohlídky technického stavu mostů vykonávají dvakrát do roka odborně školení mostmistři. Při uvedení mostu do provozu se provádí první hlavní prohlídka a zhruba po pěti letech pak probíhají další hlavní prohlídky, na které si správci objednávají odborníky s oprávněním k jejich výkonu. Tito lidé procházejí zkouškou a povinně se ročně zúčastňují školení. Rozsah a způsob provádění prohlídek odpovídá platné normě. Součástí výstupní zprávy je hodnocení údržby, doporučení pro další postup a termín další prohlídky vzhledem k zjištěnému technickému stavu mostních konstrukcí. Záznamy o průběhu zkoušek jsou doloženy fotodokumentací a jsou podkladem pro příští prohlídky. Stav mostu se zjišťuje zejména vizuální kontrolou, velkou roli při tom hraje zkušenost. V případě potřeby je přizván diagnostik, který ověří některé parametry pomocí přístrojů. Dokumentují se například trhliny. Ty někdy mohou vypadat strašidelně a pak zjistíte, že byly před osmdesáti lety stejné. Před rekonstrukcí se pak diagnostika provádí vždy. U železobetonových konstrukcí se například zjišťuje stupeň a hloubka karbonatace. (Karbonatace betonu je chemický proces stárnutí prostředí zapříčiněné působením kysličníku uhličitého a vody, pozn. redakce). U větších mostů se ještě průběžně provádí zaměřování deformací, kdy se na základě zaměřování výškových bodů na mostech usuzuje, jak se daná konstrukce chová. Hlavní prohlídka zatřiďuje mosty do kategorií. Nový most, který je staticky i vzhledově v pořádku, je zařazen do první kategorie. V druhé kategorii jsou mosty, které mají vzhledové vady, apod. Sedmá kategorie pak znamená okamžitou uzávěru mostu, ale takový případ by neměl nastat a já si myslím, že u nás žádný takový most neexistuje. Řada možných příčin havárie se dá řešit v předstihu určitými opatřeními. V této souvislosti je třeba zvláště upozornit na negativní vliv provozu přetěžovaných kamionů na našich silnicích a na nezájem tomuto jevu zabránit. V zahraničí hrají v tomto směru důležitou roli například pojišťovny, které za dopravní přestupky zvedají výši pojistného. Na stav mostních konstrukcí má zásadní vliv pravidelné provádění jejich údržby. Jaká je u nás situace v této oblasti? Mosty se pravidelně udržují spíše na větších, hodně používaných komunikacích a mosty zastrčené chátrají. Na zářijové mostařské konferenci jsem na stávající stav upozorňoval a apeloval jsem na to, že dokud nikde most nespadne, situace se nezmění. Profesně se pochopitelně jako technici snažíme o to, aby konstrukce maximálně vydržely, ale to nebezpečí tady je a nerad bych se takové havárie dožil. Situace by se měla důsledně zvážit zejména politicky. Fond dopravní infrastruktury by měl mít na tuto oblast přidělenu standardní částku, která by nebyla vázaná na roční rozpočet, a byl by tak čas situaci koncepčně řešit. V řadě případů by pomohla nezávislá expertiza a odpovídající vyváženost společenského působení. Když například jedete po dálnici D 1, minete několik zbytečně drahých ekologických mostů, které jsou sice hezké, ale daleko dražší, než by musely být. Nezdá se vám, že malá pozornost, která se dnes mostům věnuje, neodpovídá jejich významu? Jak bylo devatenácté století technikou fascinované, tak v současnosti je tato oblast samozřejmostí. Technice není přisuzován význam, který by zasluhovala. Mostní konstrukce jsou někdy skutečně zázračná díla, k jejichž vytvoření je potřeba velké invence. Každé technické dílo je unikátem a je o něj třeba pečovat, starat se o jeho údržbu. Některé havárie technických staveb v posledních letech jsou signálem, že je současný vztah společnosti k těmto dílům třeba změnit a přistupovat k této oblasti odpovědněji. stavebnictví 09/07 15

16 numerikon text: Ing. Petra Cuřínová, Ing. Zdeněk Kunc, CSc. Stavebnictví v červnu 2007 Celková stavební produkce v červnu 2007 klesla po třináctiměsíčním nepřetržitém růstu meziročně ve stálých cenách o 4,4 %. Po vyloučení vlivu pracovních dní klesla o 3,0 %, protože v červnu 2007 bylo o jeden pracovní den méně. Celková stavební produkce očištěná od sezónních vlivů byla v červnu meziměsíčně reálně o 0,2 % nižší a její trend meziměsíčně klesl o 0,5 %. Pokles stavební produkce byl ovlivněn zejména: vysokým růstem stavební produkce v červnu 2006 (+10,0 %); rostoucím nedostatkem odborných stavebních profesí; problémy na trhu některých stavebních materiálů. S celkem v mil. Kč běžných cen Z toho podle OKEČ: příprava staveniště pozemní a inženýrské stavitelství stavební montážní práce dokončovací stavební činnosti 2. čtvrtletí Od počátku roku Index v % ze stálých cen ,8 111, ,2 101,7 114,6 123,5 131,1 110,9 113,2 129,7 Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) v členění podle převažující činnosti (OKEČ) za podniky s 20 a více zaměstnanci Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvoří podniky s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za mil. Kč, což bylo o 4,7 % méně než v červnu Na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích bylo prostavěno mil. Kč (-4,0 %) a na opravách a údržbě mil. Kč (-19,5 %). Pokles o 47,2 % zaznamenaly ostatní práce a stavební práce v zahraničí se meziročně zvýšily o 53,3 %. Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více zaměstnanců, klesl o 2,2 % proti červnu roku Průměrná nominální měsíční mzda zaměstnanců byla Kč a meziročně se zvýšila o 3,4 % (reálná mzda vzrostla o 0,9 %). Průměrná hodinová mzda byla 137 Kč a proti stejnému období 2006 vzrostla o 9,0 %. Produktivita práce na jednoho zaměstnance poklesla o 2,6 %. Zpomalení stavební produkce v červnu 2007 přispělo k tomu, že ve 2. čtvrtletí 2007 vzrostla celková stavební produkce pouze o 3,7 % oproti stejnému období minulého roku. Byly provedeny stavební práce za mil. Kč a stavební produkce malých podniků (do 19 zaměstnanců) byla podle odhadu ČSÚ více než třetinová z celkového objemu stavebních prací. Zpomalení tempa růstu stavební produkce bylo ovlivněno zejména zhoršením plynulosti dodávek některých stavebních a izolačních materiálů, nedostatkem odborných stavebních řemesel a obtížemi při přípravě projektů a jejich financování. Ve struktuře stavebních prací došlo ke zpomalení na inženýrských stavbách především z důvodu vyšší meziroční srovnávací základny. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2006 se zvýšily objemy stavebních prací u nové výstavby, rekonstrukcí a modernizaci, a to především u pozemního stavitelství, které bylo ovlivněno realizací developerských stavebních projektů zahraničních investorů, zaměřených především na výstavbu výrobních hal, administrativních a multifunkčních center. Zaměstnanost Průměrný evidenční počet zaměstnanců pracujících ve stavebních podnicích, které ve 2. čtvrtletí 2007 měly 20 a více zaměstnanců, byl 160 tisíc osob (o 1,7 % méně než ve 2. čtvrtletí 2006), z toho manuálně pracujících bylo 101 tisíc osob (o 3,6 % méně). Počet technickohospodářských zaměstnanců se zvýšil o 1,9 %, což souviselo zejména s rozvojem developerských činností u velkých stavebních podniků. Pokles počtu zaměstnanců nastal u více než poloviny velikostních skupin. Největší pokles byl u podniků s 500 až 999 zaměstnanci (-17,7 %). Nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců byl u podniků se 400 až 499 zaměstnanci (+27,6 %). V pozemním a inženýrském stavitelství pracovalo 129,4 tisíc zaměstnanců (-2,3 %), na stavební montážní činnosti 17,3 tisíc osob (-2,2 %) a na dokončovací stavební činnosti 5,4 tisíc zaměstnanců (+3,0 %). Komentář statistiky stavebnictví v červnu 2007 Celková stavební produkce snižuje svoji dynamiku, i když od počátku roku si udržela růst v úrovni 12,7 %. Dochází k růstu zaměstnanosti ve stavebnictví. Ve 2. čtvrtletí v tomto odvětví pracovalo 443,1 tisíc osob, což ve srovnání se stejným obdobím 2006 je o 7400 více. Zatímco v květnu byl pokles dynamiky produkce zaznamenán zejména u velkých firem, dochází rozšíření ztráty dynamiky i na střední a malé firmy. Tomu například odpovídá i vyšší dynamika (13,1 %) stavebních prací realizovaných stavebními podniky (s 20 a více zaměstnanci) oproti hodnotě stavebních prací podle dodavatelských smluv (11,5 %). Tento trend je markantní u větších stavebních firem se 400 a více zaměstnanci, kdy tyto firmy snižují rozsah přijímaných poddodávek. Snížení tempa stavebních prací v červnu 2007 obdobně jako v květnu připadá zejména na vrub inženýrských staveb, především z důvodu obtíží při jejich přípravě a financování. Rovněž vysoká srovnávací základna (červen 2006) patří k výrazným momentům nižšího tempa růstu v červnu letošního roku. Ve vztahu k očekávaným výsledkům za rok 2007 je prozatím předčasné hovořit o tom, zda se jedná o déletrvající trend z titulu poklesu poptávky, či zda důvody dalšího výraznějšího poklesu postupně odezní v důsledku snížení srovnávací základny v druhém pololetí. Výraznými faktory, které ovlivní další průběh roku 2007, jsou: plynulost financování veřejné zakázky, zejména inženýrských staveb (dopravních, infrastruktury); financování stavebních investic podnikatelskou sférou; investice obyvatelstva do bydlení. Z pohledu vývoje stavebních povolení, růstu hodnoty staveb, na něž bylo vydáno stavební povolení, a rozestavěnosti řady velkých akcí lze očekávat v roce 2007 růst celkové stavební produkce na úrovni 4 % 6 %. Další tabulky a grafy naleznete na 16 stavebnictví 09/07

17 inzerce Ekochod na Slovenské D 1 Pilotní projekt realizace Ekochodu vyrobeného z obloukových lepených lamelových dřevěných nosníků na stavbě slovenské dálnice D 1 Mengusovce Jánovce vznikl v roce Společnost SMP CZ ve spolupráci s projekční organizací VALBEK s.r.o. předložila v tomto roce investorovi stavby Národní dálniční společnosti návrh na záměnu deskového železobetonového oblouku dřevěnou lepenou konstrukcí. Navrhovatelé změny nabídli úsporu nákladů o 10 % a zajištění staveništní dopravy v trase po celou dobu výstavby, s výjimkou krátké časové přestávky při vlastní montáži konstrukce. Investor po řadě jednání souhlasil s podmínkou dokladování maximální životnosti a požární odolnosti konstrukce. Předmětný ekochod, označený v projektové dokumentaci jako objekt C 231 se nachází v extravilánu, v zářezu hlubokém cca 8,5 m. Má za úkol umožnit migraci zvěře z přilehlých polnohospodářských oblastí. Projektant mostu Ing. Jachan z firmy VALBEK ho navrhl jako tříkloubový oblouk z nosníků z lepeného lamelového dřeva. Oblouk o rozpětí 36 m a vzepětí 9 m, je založen na dvou plošných základech o půdorysu 4,5x42,3 m a výšce 3 m. Horní plocha základů je kolmá proti oblouku. Na ní jsou osazeny ocelové klouby pro uložení nosné konstrukce. Nosná konstrukce Výrobou a montáží nosníků byla pověřena společnost CB s.r.o., která je známá výrobou konstrukcí lávek a mostů z lepeného lamelového dřeva. V případě objektu C 231 se lepené nosníky dovezly přímo na stavbu. Zde se opatřily na obou koncích ocelovými klouby. Montáž nosníků se prováděla pomocí dvou mobilních jeřábů Rapid 28 a montážní plošiny Manitou. Po namontování vnitřních nosníků Nápad využít Liapor jako nasypaný materiál byl už realizován na stavbě průtahu Karlovými Vary byly nakonec namontovány šikmé římsové nosníky s atypickými dvoukloubovými nosníky připojenými do kloubů v základech římsového nosníku. Na závěr byly mezi vazníky osazeny příčníky, a byl proveden záklop oblouku z řeziva a zhotoveny římsy. Tím byla vytvořena plocha pro izolaci mostu. Elegance stavby zdůrazněná kulisou Vysokých Tater je nezanedbatelná Izolace Izolace oblouku a vyřešení všech detailů při napojení izolace na římsu, detaily v oblasti základových pasů, kotvení izolačních vrstev si vyžádalo řadu výrobních porad za účasti dodavatele izolace Ing. Karla Matějů, CSc. ze společnosti IZOMEX, projektanta stavby, dodavatele nosné konstrukce a stavebníka. Výsledkem je řešení zajišťující dostačující životnost stavby. Vzhledem k jejímu ojedinělému charakteru a použitému základnímu materiálu bylo rozhodnuto aplikovat dva nezávislé izolační systémy s použitím špičkových, avšak vzájemně zcela odlišných materiálů, neboť jak známo, každý ze současných izolačních systémů vykazuje svoje specifické přednosti a výhody. První izolační systém tedy tvoří dvouvrstvá izolace z modifikovaných asfaltových izolačních pásů s kombinací nosných vložek z polyesterového rouna a sklotkaniny z výroby české společnosti Dehtochema Bitumat, s.r.o. Skloelast Extra a Polyelast Extra. Tento systém byl mechanicky fixován k povrchu konstrukce a byl podložen účinnou mikroventilační vrstvou z prostorové textilie, která umožní dýchání dřevěné konstrukce. Pojistný izolační systém a současně ochrana izolace před případným prorůstáním kořínků rostlin pak tvoří fólie z měkčeného PVC z výroby společnosti SIKA ze Švýcarska. Součástí tohoto volně kladeného systému je separační a ochranná podkladní netkaná textilie a krycí netkaná textilie, tvořící ochranu izolačního systému před poškozením během provádění zásypu. Zásyp objektu Aby se maximálně snížil vodorovný tlak zásypu na dřevěný oblouk, rozhodl dodavatel stavby SMP CZ použít jako zásypový materiál Liapor o průměru 8/16, sypaný po vrstvách výšky 0,7 m s přisypáním zeminou výšky 0,3 m, aby bylo možno provést dokonalé hutnění, které by vyloučilo drcení liaporových kuliček. Pravidla pro ukládání a hutnění Liaporu zpracoval pro dodavatele Ing. Vítězslav Herle, CSc. z SG Geotechnika. Nápad využít Liapor jako nasypaný materiál nebyl nový. Byl realizován na stavbě průtahu Karlovými Vary, kde část násypu bylo nutno vytvořit na území bývalé skládky. Společnost Lias Vintířov zajistila dodávku materiálu ve velkoprostorových vozech přímo na stavbu. Protože při provádění zásypu by mohlo dojít ke zvýšení vzepětí oblouku a porušení jeho křivky, provedl dodavatel zatížení vrcholu dřevěného oblouku trvalou zátěží z hubeného betonu o hmotnosti 200 t. Závěr Tento první projekt dřevěného ekochodu ve Slovenské republice je určitě velmi zajímavým řešením pro projektanty a dodavatele podobných staveb. Jeho elegance, zdůrazněná kulisou Vysokých Tater je nezanedbatelná. Při uplatnění dalších progresivních technologií při zásypu a izolaci objektu vzniká dílo, které si určitě zaslouží následování. stavebnictví 09/07 17

18 fenomén text: Ing. František Stejskal foto: archiv autora Přemístění historického mostu Podolsko Stádlec O unikátním přemístěném řetězovém mostu z roku 1848 z Podolska do Stádlece bylo po stránce historické i po stránce výběru nové lokality v odborném tisku napsáno mnoho. Tento článek by měl naopak zachytit jeho projektování a stavbu přes Lužnici u obce Stádlec. Odborná terminologie tohoto článku odpovídá době realizace projektu přemístění řetězového mostu do Stádlece. Vypracování studie přemístění a poté i jednostupňového projektu bylo svěřeno Hutnímu projektu v Praze. Současně s pracemi na studii nového umístění byl most převezen ze skládky v Podolsku na staveniště ve Stádleci. Kovové díly byly uloženy do krytého skladu, čištěny a konzervovány. Barva na kamenných kvádrech však byla v některých případech velmi špatně čitelná nebo vůbec neznatelná čísla na kvádrech byla sice obnovena, ovšem docházelo k omylům, zvláště u čísel římských, což při opětném sestavování jak v projektu, tak při samotné stavbě způsobilo dost potíží. Při podrobné inventarizaci materiálu byl přesně změřen tvar, vykreslen a spočítán počet železných částí i kamenných kvádrů. Bylo zjištěno, že mnohé železné části jsou poškozeny nebo scházejí, pouze články řetězu byly v plném počtu. Popis konstrukce Hlavní nosnou konstrukcí mostu jsou čtyři řetězy, uspořádané do dvou dvojic. Ve dvojici jsou řetězy nad sebou ve svislé rozteči 430 mm. Řetězy jsou uloženy pomocí horního většího a dolního menšího železného kruhového segmentu, sloužícího jako kluzné ložisko, na dvou kamenných pylonech branách, s půdorysnými rozměry 4000x9000 mm a vysokých nad vozovkou mm. Na koncích jsou ukotveny do koncových čepů válců o průměru 105 mm a délky 1110 mm, uložených v hácích osmi železných kotevních desek, z nichž každá váží 2,3 t. Tyto desky jsou součástí kotevních bloků dříve na Podolsku kamenných, nyní ve Stádleci železobetonových s kamenným obložením a omítkou; jejich vlastní hmotnost bezpečně přenáší celou kotevní sílu. Každý článek řetězu se skládá ze šesti lamel 105x16 mm, na koncích opatřených oky pro spojovací čepy délky mezi středy ok 3160 mm. Články řetězu na železných segmentech v pylonech jsou dlouhé jen 450 mm. Čepy řetězu válce o průměru 53 mm a délky 261 mm jsou na obou koncích opatřeny drážkami hlubokými 6 mm, do nichž byly zapuštěny ve žhavém stavu kovářským způsobem zajišťovací kroužky. Na středy čepů mezi lamelovými pláty, střídavě vždy na horní a dolní řetěz, jsou navlečeny závěsy 32x26 mm různých délek, na dolním konci opatřených závity zvláštními maticemi a nosnými stoličkami, na nichž visí dřevěná mostovka. Delší závěsy 2500 mm, které se vyskytují poblíž pylonů, jsou ze dvou částí, navzájem spojených malým řetězovým článkem se šrouby o průměru 30 mm. Dřevěná mostovka je složena z dubových příčníků 140x260 mm, které jsou ve dvojicích uloženy na nosných stoličkách závěsů. Na příčnících je uloženo sedm podélníků 220x240 mm, na kterých leží mostiny 160x160 mm, do nichž je na krajích pomocí zářezu zapuštěn obrubník 160x220 mm vše ze smrkového dřeva. Příčníky, podélníky a obrubníky jsou navzájem střídavě staženy šrouby o průměru 20 mm se zapuštěnou čtvercovou hlavou i čtvercovou maticí. Sloupky zábradlí jsou tvořeny páskovým železem 25x10 mm, na dolním konci rozvětveným v patku a v horní části s otvory na provlečení výplně zábradlí. Sloupky jsou situovány vždy uprostřed mezi závěsy a jsou připevněny za patky k obrubníkům kovaným hřeby. Výplň zábradlí tvoří čtyři dráty o průměru 8 mm tažené mezi pylony, provlékané otvory ve sloupcích a pomocí ok připevněné i k závěsům. Ke středu rozpětí mostu, kde se nosné řetězy přibližují k dřevěné mostovce, se počet drátů výplně postupně zmenšuje až na jeden. Šířka mostu mezi osami řetězů a závěsů je 6400 mm, světlá délka mezi vnitřními líci pylonů mm a celková délka mostu mm. Hmotnost železných částí mostu je 102,65 t celkový objem dřevěné mostovky 162 m 3. Práce na studii Dokončení montáže řetězů a stavba kamenných pylonů Obvyklý postup navrhování: pro danou překážku a dané dopravní parametry projektant vytváří nový most. V případě přemístění mostu z Podolska měl projektant nejen údolí, ale i hotový most (historicko-technickou památku zafixovanou ve vědomí veřejnosti), který musel s údolím skloubit tak, aby působil esteticky co nejvěrněji, aby vyhověl všem přísným požadavkům památ- 18 stavebnictví 09/07

19 Pohled na most káře, a aby mohl být využíván i dopravně. Údolí Lužnice má však jiný charakter než údolí Vltavy u Podolska. Je mnohem užší a sevřenější, takže kolmý přechod řeky nebyl možný, protože by vyžadoval při napojení na silnici Stádlec Dobřejice příliš velké zemní úpravy na obou březích. Trasa zde původně přecházela řeku brodem a přívozem, což nebýval v odloučených končinách výjimečný případ. Asi devadesát metrů pod brodem je starý jez bývalého mlýna na pravém břehu. Řetězový most celkové délky mm byl umístěn šikmo asi v poloviční vzdálenosti mezi brodem a jezem tak, aby navázání na silnici bylo na obou březích co nejjednodušší. Detail pylonu s vnitřní ocelovou konstrukcí S úkolem vsadit most do údolí těsně souviselo obtížné určení výšky jeho nivelety, protože na žádném vodohospodářském úřadě nebyly k dispozici záznamy o výšce stoleté vody. Otázka byla tedy řešena místním šetřením u starousedlíků majitelů okolních obydlí a zaměstnanců přívozu. Rozhodující údaje poskytla povodeň v roce 1890 a plující ledová tříšť v roce Označená místa byla nivelována a s ohledem na konstrukční výšku vozovky a rezervu asi 1500 mm byla určena niveleta na kótě +374,0 m. Studie byla ukončena v červenci 1970, byla schválena a posloužila také jako situační podklad pro geologický průzkum v listopadu Projekt současně se stavbou Stavba byla zahájena 15. února 1971 přípravou staveniště. Na podzim roku 1971 se konal v Praze XIV. Světový silniční kongres. Na něm měla být návštěvníkům, jako chlouba československého stavebnictví, prezentována unikátní ukázka záchrany technického díla. Proto bylo od projektanta i dodavatele stavby vyžadováno maximální urychlení prací, aby prohlídka byla možná ve fázi montáže vlastního řetězu. Výsledkem bylo etapové předávání dokumentace a současně s projektovými pracemi již probíhaly i počáteční fáze stavebních prací. Založení pylonů na základě geologického průzkumu bylo navrženo na pilotách, protože v určených místech se vyskytly náplavy mocnosti 4000 až 5000 mm. Čtyřicet železobetonových pilot pod každým pylonem mělo čtvercový průřez 350x35 mm, délku 6000 mm, ocelový břit a zesílenou výztuž hlavy. Na betonovém základě měl být postaven pylon z připravovaných a očíslovaných kamenů. Kamenné pylony v původní formě byly vyskládány z kamenných kvádrů spojovaných železnými kotvami zalévanými olovem a v horní části bylo kamenné zdivo ještě jištěno železnými kleštinami. Nová výstavba si takový postup nemohla dovolit. V projektu bylo předpokládáno naskládání kvádrů po obvodě pylonu, vyplnění vnitřku betonem a v místě uložení řetězů v hlavě železobetonem. I tento způsob se však jevil zdlouhavý, a proto bylo dodatkem navrženo postavit do jádra pylonů ocelové branky, na nichž by mohly být zavěšeny nosné řetězy časově nezávisle na rychlosti zdění kamenného pylonu. Původního cíle zkrácení doby výstavby nebylo dosaženo, ale nový stavební postup byl zúčastněnými uvítán a realizován, protože umožňoval v maximální míře časovou volnost a nenávaznost mezi HM Ostrava a SSaŽ Praha. Kotevní bloky na rozdíl od zcela kamenných v Podolsku byly vytvořeny jako masivní betonové bloky se vstupní šachtou do komory v zadní části, kde jsou zakotveny nosné řetězy. Pouze horní část bloků nad silnicí a budoucím terénem byla navržena obezděná lomovým kamenem s omítkou a překryta původními kamennými deskami. Založení kotevních bloků bylo předpokládáno na obou březích ve skalním podloží do výkopu. Ještě při zpracování prováděcího projektu stavebnictví 09/07 19

20 Postup montáže řetězu půdorys Příčný řez středem mostu byla na žádost památkářů více nakolměna trasa mostu vzhledem k toku Lužnice, čímž došlo k posunu na obou březích o několik metrů. Ukázalo se, jak takový posun v blízkosti řeky může podstatně změnit základové poměry. Při otevírání stavební jámy na pravém břehu bylo podloží naplavenin tak hluboké, že bylo nutné kotevní blok založit jako pylony na pilotách. Použilo se dalších 23 pilot profilu 300x300 mm, dlouhých 8000 mm. Stavba bloků probíhala ve dvou etapách. V první etapě byla postavena dolní část bloků s kotevní komorou a rýhou pro vedení řetězů, pak byly osazeny Jeden z řetězů při montáži spadl do zamrzlé Lužnice železné kotevní desky, smontovány nosné řetězy a jen potom se mohlo přistoupit k etapě druhé, tj. k uzavření rýhy pro řetězy, zakrytí kotevní komory stropní deskou a dostavění bloků do plné výšky. Pylony jsou s kotevními bloky na obou březích spojeny dvěma železobetonovými trámy profilu 600x1000 mm, které nesou boční kamenné zdi silnice, ale zároveň rozpěrným účinkem zlepšují statické působení kotevní soustavy. Přípojka na levém břehu za kotevním blokem v půdorysném oblouku prochází hlubokým odřezem a svah musel být zajištěn vysokou a nákladnou opěrnou zdí. Obtížným úkolem bylo stanovit přesný geometrický tvar řetězů, který závisel nejenom na vypnutí, ale také na délce jednotlivých závěsů vozovky, která musí mít plynulý tvar s mírným nadvýšením ve středu rozpětí. Zaměření mostu před jeho rozebíráním zachytilo pouze délkové kóty a výšky kamenných pylonů a kotevních bloků, ale řetěz kromě koncového kotevního čepu nebyl výškově zaměřen. Úloha byla ztížena tím, že z 218 závěsů jich nakonec 13 zcela chybělo a 27 bylo poškozeno. Ve snaze použít nový materiál co nejméně, byly poškozené závěsy upraveny na kratší a na jejich místo vloženy závěsy vyrobené z dnešní oceli Přelomené závěsy byly opraveny původní technologií, tj. kovářským svarem na přeplátování. Geometrický tvar řetězů byl stanoven postupným přibližováním na takový konečný tvar, že při rozpětí krajních ok na ložiscích mm byl průvěs horního řetězu bez zatížení mostovkou 5917 mm. To znamenalo pro mostovku ve středu rozpětí nadvýšení oproti mostovce u pylonů 560 mm. Velkým otazníkem však stále ještě zůstávalo, k jak velkému protažení řetězu a tím i ke snížení mostovky dojde dosednutím ok řetězu na spojovacích čepech. Řetězy se montovaly opačným postupem než probíhala demontáž na Podolsku, ovšem složitějším pomocným zařízením. Mezi kamennými pylony a kotevními bloky byly na obou březích postaveny montážní kozy vysoké mm, na nichž byly posazeny skříňové horní zasouvací dráhy, jejichž horní hrana byla asi 8000 mm nad ložiskovými segmenty na pylonech. Těsně za kotevními bloky byly situovány rošty pro napínací elektrické vrátky a dolní zasouvací dráhy. Řetěz byl sestavován na montážní plošině pod pravobřežní kozou, hotová část se postupně pomocí lana o průměru 42,5 mm přetahovala nad řeku k levobřežnímu pylonu. Přitom bylo dbáno, aby průvěs lana řetězu byl vždy alespoň 6500 mm, což zaručovalo nepřekročení největší napínací síly v nosném laně 400 kn. Po přetažení řetězu v celé délce mezi pylony byl řetěz na pravobřežní koze nadzdvižen a pak na všech čtyřech zasouvacích drahách příčně posunut na místo uložení. Následovalo spojení s krajními částmi řetězů vedoucími do kotevních bloků, vyrektifikování, spuštění na ložiska, další vyrektifikování a definitivní zakotvení v kotevní komoře. Nejprve byl vždy namontován dolní a pak horní řetěz, protože závěsy zavěšené na čepech horního řetězu musely být provlékány otvory v dolním řetězu, což vyžadovalo poměrně velkou pečlivost a pracnost. Řetěz zavěšený na nosném laně se dopínal pomocí kratšího lana stejného profilu, uchyceného třecím spojem ze sedmi segmentových lamelových svorek, vyložených ferodem a stažených vysokopevnostními šrouby průměru 20 mm. Při montáži jednoho ze čtyř řetězů došlo k prokluzu dopínacího lana sevřeného lamelovými svorkami, což bylo v zimním období a uvolněný řetěz spadl do zamrzlé řeky Lužnice. Některé lamely a závěsy byly zohýbány a zlámány. Příčinou prokluzu, jak se poté zjistilo, bylo použití normálních (černých) šroubů, místo šroubů vysokopevnostních, které neměly požadovanou svěrnou sílu. 20 stavebnictví 09/07

21 S pečlivostí příslušnou historickému dílu byla zkoumána otázka nátěrů. Povrch železných částí vykazoval mnohem menší korozi, než by se očekávalo od sto dvacet let staré stavby. To je možné vysvětlit vlastnostmi železa při tehdejším způsobu výroby a zpracování, ale také poměrně velkou tloušťkou opakovaných nátěrů. Přímá písemná zmínka o nátěru mostu nebyla nalezena, ale v Allgemeine Bauzeitung ročník 1844 v článku, který se týká otevření mostu v Poděbradech v roce 1842, se píše, že všechen železný materiál i dřevo na mostě bylo natřeno grafitem smíšeným s kamenouhelným dehtem. Ke spolupráci byl přizván Státní výzkumný ústav ochrany materiálu G. V. Skinova, který doporučil očištění škrabkou a odmaštění trichlóretylénem, nanesení základního nátěru suříkovou barvou v jedné vrstvě a dvou vrstev fermežovou barvou 02013, tedy klasický nátěr, kterého se používá v současné době. Všechny nátěry byly provedeny ještě před montáží, což částečně zkomplikovalo montáž. V části řetězu mezi pylony, kde je na každém čepu ve středu navlečen závěs, je nasunuto z každé strany šest článků řetězu. To znamená, že se na čepu stýká celkem 26 ploch. Při pečlivě provedeném nátěru, který na některých článcích byl tlustší než 0,3 mm, to znamenalo zvětšení tloušťky celého svazku na čepu o 5 až 10 mm; tak se stalo, že čep řetězu byl krátký a nebylo možno do jeho drážky zasunout zajišťovací kroužek. Proto byly vrstvy vrchní fermežové barvy z vnitřních styčných ploch odstraněny a ponechán pouze suříkový základ. Materiálové zkoušky a posouzení zatížitelnosti Znovupostavený most z Podolska byl ve Stádleci budován také pro praktické využití. Ovšem hned na počátku bylo zřejmé, že míra užívání bude mít své limity s ohledem na materiál a dimenze. Most je vyroben ze svářkového železa. Jaké jsou jeho vlastnosti byla otázka, protože teprve 40 let po postavení tohoto mostu (v roce 1887) byla rakouským mostním řádem poprvé úředně formulována charakteristika svářkového železa pro mosty. Dodržení těchto požadavků bylo závislé nejen na způsobu výroby v huti, ale i na jakosti rudy. K získání dokonalého obrazu pro výpočet byly ze všech nosných železných částí mostu odebrány vzorky a podrobeny laboratorním zkouškám ve Výzkumném ústavu železničním v Praze. Z tab. 1 je zřejmé, že požadovanému kritériu nevyhověl hlavní kotevní čep. Lze usoudit, že pokles meze kluzu i pevnosti je způsoben nízkým obsahem křemíku. Prvky mostu mají jeden způsob namáhání buď tah nebo smyk, jen u hlavního kotevního čepu je namáhání smykové kombinované s ohybem. Již při rozebírání mostu v Podolsku bylo zjištěno, že dva Konstrukční část Mez pevnosti [Mpa] Tab. 1. Výsledky zkoušek původního materiálu a chemický rozbor Tab. 2. Zatížitelnost původních částí mostu Tab. 3. Zatížitelnost dřevěné mostovky Mez kluzu [MPa] Tvrdost HB Chemické složení [%] C Mn Si P S Čep řetězu stopy 0,06 0,18 0,31 0,011 Článek řetězu stopy 0,07 0,21 0,30 0,009 Závěs mostovky ,5 0,02 stopy 0,25 0,2 0,003 Hlavní čep kotevní ,02 0,11 0,09 0,17 0,005 Kritéria pro svářkové železo udávané v literatuře Prvek Prvek Normální zatížitelnost [kn] Montáž prvního ze čtyř řetězů nad 340 min Normální zatížitelnost [kn] Výhradní zatížení [kn] V ý h r a d n í z a t í ž e n í [kn] Výjimečná zatížení [kn] 0,03 až 0,09 V ý j i m e č n á z a t í ž e n í [kn] 0,02 až 0,08 Napětí za výjimečné zatížitelnosti [MPa] 0,20 Napětí za výjimečné zatížitelnosti [MPa] 0,10 až 0,50 max. 0,050 Dovolené namáhání [MPa] Táhlo 104,6 247,9 451,18 243,7 140 Spojka táhla 148,7 352,3 641,2 246,6 140 Šroub Otlačení 110,9 262,7 478,1 341,9 1,4.k z = 96 spojky Smyk 112,1 265,6 483,4 146,6 0,6.k z = 84 Řetěz tah 65,73 394,19 717,4 183,4 140 Čep řetězu Otlačení 8,50 50,8 92,4 192,8 1,3.k z = 182 Smyk 143,48 Únosnost je mnohem větší rozhoduje otlačení Dovolené namáhání [MPa] / mez pevnosti v ohybu Mostiny 37,2 119, ,2 10/55 Podélník ,6 10/55 Příčník ,2 15,55 13/62 stavebnictví 09/07 21

22 hlavní čepy jsou prasklé a dva ohnuté. Metalografický rozbor odhalil u hlavního čepu strukturální závadu trhliny po obvodu feritických zrn. Zkouška vrubové houževnatosti potvrdila malou odolnost proti rázovému namáhání. To vše vedlo k návrhu vyměnit všechny ostatní hlavní čepy (celkem osm kusů) a nahradit je novými z oceli Navíc byla vykonána tahová zkouška závěsu s maticí, kde došlo k porušení v závitu šroubu při zatížení 170 kn a napětí σ pt = 494 MPa, a dále tahová zkouška sestavy tří článků řetězu spojených čepem, kde se roztrhlo oko článku řetězu ve směru podélné osy při tahu 620 kn, přičemž čep zůstal neporušen. Z celkové hmotnosti železných částí mostu 102,65 t je nového materiálu 14,10 t, tedy 13,8 %. Statický přepočet zatížitelnosti byl proveden podle oborové normy ON Správa a údržba mostů na dálnicích, silnicích a místních komunikacích, platné od Přepočet vycházel z dovoleného namáhání svářkového železa k z = 140 MPa. Z tab. 2 a 3 je zřejmé, že nejslabším původním prvkem mostu je čep řetězu a u dřevěné mostovky příčník. S ohledem na jejich únosnost a zatížitelnost byla připravena zatěžkávací zkouška. Ze statického výpočtu vyplývá, že převážná část únosnosti je spotřebována na vlastní hmotnost a pouze 7,27 % únosnosti zbývá na užitné zatížení. Pro normální zatížitelnost bylo zatěžováno jedním proudem vozidel o 15,13 t. Zatížitelnost byla podél celého mostu rozložena jako rovnoměrné zatížení, a to v poloze symetrické v podélné ose mostu a v poloze nesymetrické těsně u jednoho řetězu. Pro výhradní zatížitelnost bylo zatěžováno nákladním autem o hmotnosti 5,7 t ve čtyřech polohách v polovině a ve čtvrtině rozpětí vždy v poloze symetrické a nesymetrické. Znovuvybudování mostu stálo Kčs. Generálním dodavatelem stavby, který provedl úpravu přilehlých úseků silnic, zemní práce a stavbu levobřežní opěrné zdi, byly Silnice, n.p., České Budějovice, závod Písek. Kamenné pylony a kotevní bloky postavil n.p. Stavby silnic a železnic Praha, závod 2, železnou konstrukci mostu smontoval n.p. Hutní montáže Ostrava, montáž dřevěné mostovky zajistil Okresní stavební podnik Tábor. Stavba byla ukončena slavnostním vložením pamětního kamene do pravobřežního pylonu. Autor článku děkuje všem bývalým kolegům v tehdejším Hutním projektu Praha za spolupráci. Jmenovitě Ing. Josefu Zemanovi; skupině geologického průzkumu v dané lokalitě, vedené Ing. Charvátem; skupině Ing. Znamenáčka, která zpracovávala projekt základů a kamenného obložení pylonů; skupině geometrů vedené Ing. Jaroslavem Křížkem; Ing. Miladě Wolfové, projektantce přilehlých úseků silnice, všem kolegům ocelářům, Ing. Karlu Kocourkovi, který projektoval dřevěnou mostovku a Ing. Ivanu Divíškovi, který pomáhal zpracovat inventarizaci všech kovových prvků. Další fotografie naleznete na Podolský resp. stádlecký most byl slavnostně otevřen celkem třikrát. Roku 1848 při uvedení do provozu, roku 1974 po jeho přemístění a naposledy v roce 2006, kdy byl most rekonstruován a dočkal se například nové dubové mostovky. Národní kulturní památka ŘETĚZOVÝ MOST STÁDLEC MOST PŘES VLTAVU U OBCE PODOLSKO POSTAVIL VOJTĚCH LANNA V LETECH PODLE NÁVRHU ING. BEDŘICHA SCHNIR- CHA. VE SPOLUPRÁCI PODNIKŮ SILNICE ČESKÉ BUDĚJOVICE, HUTNÍ MONTÁŽE OSTRAVA A STAVBY SILNIC A ŽELEZNIC BYL MOST V LETECH PŘENESEN NA TOTO MÍSTO. V R BYL PROHLÁŠEN NÁ- RODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU. TUTO DESKU OSADILA ČES- KÁ KOMORA AUTORIZOVA- NÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ V R inzerce Nápadná krásou,odolná původem Přijďte vyhrát střechu zdarma! září 2007 Hala 1, Blok A, Stánek č Mít krásnou střechu dnes není problém. Vyberte si z mnoha barev a tvarů pravých pálených střešních tašek TONDACH vyrobených z přírodních materiálů a můžete mít střechu, která bude široko daleko nejkrásnější. Navíc se zárukou 33 let. 22 stavebnictví 09/07

23 konference text a foto: Česká společnost pro stavební právo Konference ESCL Česká společnost pro stavební právo informuje, že na základě rozhodnutí zasedání prezidentů národních společností sdružených v Evropské společnosti pro stavební právo (ESCL), konaném ve Stockholmu 25. srpna 2006, bylo rozhodnuto o uspořádání konference ESCL a zasedání prezidentů v Praze ve dnech září podporu již přislíbily společnosti SKANSKA, a. s., ČEZ, a. s., Metrostav, a. s., Eurospektrum Group, a. s., ČSOB, a. s., HVB Bank Czech Republic, a. s., Linde Praha, a. s., Zipp Bratislava, s.r.o., Becker & Poliakoff, v.o.s., Nemak Czech Republic, s.r.o., Huyndai Motor Manufacturing Czech, s.r.o., Rumpold, s.r.o., Salans, v.o.s., a také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Doufáme, že informace o konferenci připravované Českou společností pro stavební právo vzbudí Váš zájem a že bude impulzem pro Vaše rozhodnutí se jí aktivně zúčastnit, popřípadě ji sponzorsky podpořit. Konference bude zaměřena na dvě aktuální témata související s novým právním rámcem v České republice za účelem konfrontace názorů našich expertů a evropských partnerů. Prvním tématem jsou Evropské perspektivy při povolování staveb a druhým Kvalifikační požadavky na uchazeče a zadavatele veřejných zakázek, včetně vytváření seznamů certifikovaných stavebních dodavatelů. Vlastní jednání konference se uskuteční dne 21. září 2007 v konferenčním sále hotelu Jalta a bude inzerce zakončena slavnostním setkáním účastníků v Kaiserštejnském paláci. Návazně na konferenci proběhne jednání prezidentů národních společností sdružených v ESCL dne 22. září 2007 zakončené slavnostním obědem. Konference proběhne pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s partnerskou Slovenskou společností pro stavební právo a za podpory sponzorů z řad významných podnikatelských subjektů, zejména z oblasti výstavby. Svou Jan Mareček (vlevo) prezident České společnosti pro stavební právo a Miroslav Hegenbart čestný prezident České společnosti pro stavební právo stavebnictví 09/07 23

24 památkově chráněné stavby text: Alena Belzová foto: archiv Ministerstva kultury ČR Finanční příspěvky na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu Ing. Alena Belzová (*1961) Absolventka Stavební fakulty ČVUT oboru Pozemní stavby (1985) a dvouletého dálkového studia památkové péče na Státním památkovém ústavu (2001). Od roku 1999 pracuje na Ministerstvu kultury ČR v odboru památkové péče. Má na starosti především Havarijní program. alena.belzova@mkcr.cz Kulturní památka je definována jako nemovitá nebo movitá věc, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti dle 2 odst. 1a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Specifikem oboru památkové péče je skutečnost, že předmět jeho ochrany je nenahraditelný, neopakovatelný. Jednou zaniklá památka je definitivně ztracena, může se nahradit kopií, která však nemůže mít nikdy hodnotu originálu. Jednou z povinností státu je chránit kulturní památky jako součást kulturního dědictví. K tomu napomáhá zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči [1], ve znění pozdějších změn a vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se tento zákon provádí [2]. Tento zákon vlastníkům kulturních památek ukládá povinnosti, ale definuje i možnosti poskytnutí finančních příspěvků na jejich opravu. Dům č. p. 212, obec Poniklá, okres Semily, kraj Liberecký. Stav před rekonstrukcí. Oprava štítu, krovu, stropu, zděných a roubených konstrukcí, vnějších a vnitřních omítek. Povinnosti vlastníka kulturní památky Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Tuto povinnost má také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe. I ten, kdo není vlastníkem kulturní památky, je povinen si počínat tak, aby nedošlo k jejímu poškození. Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, případně ji přenechá k dočasnému užívání nebo předá k provedení její obnovy, je povinen ho uvědomit, že věc je kulturní památkou [1]. Základním předpokladem zůstává, aby vlastník přijal svoji zodpovědnost za uchování památkové hodnoty vlastního majetku a s tím spojená omezení v nakládání s ním. Stát pamatuje jak na finanční podporu kulturních památek, tak na postihy v případě porušování zákona o státní památkové péči. V případě porušování zákona o státní památkové péči může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu až do výše Kč fyzické osobě a Kč právnické osobě [1]. Na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou může vlastníkovi kulturní památky ze svých rozpočtů přispět obec, kraj nebo Ministerstvo kultury ČR. Každý krajský úřad má pro poskytování finanční podpory svoje vlastní podmínky a termíny, proto je třeba pro bližší informace se spojit s příslušným krajským úřadem podle místa kulturní památky. Na kulturní památky může poskytovat finanční podporu prostřednictvím svých programů více ministerstev. K nim patří především Ministerstvo kultury ČR (programy odboru památkové péče, Státní fond kultury ČR), dále v omezené míře Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (Program obnovy venkova a Regenerace Program podpory podnikání v památkových rezervacích a zónách) a Ministerstvo životního prostředí ČR (Státní fond životního prostředí a Program péče o krajinu). Před provedením údržby, opravy, rekonstrukce nebo restaurování kulturní památky, ať už je prováděna zcela na náklady vlastníka nebo s finančním příspěvkem, je vlastník povinen předem si vyžádat závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, která má úsek památkové péče (v případě národní kulturní památky je nutné závazné stanovisko památkového úseku krajského úřadu). Památkový úsek obce nebo krajského úřadu vydá závazné stanovisko formou rozhodnutí po písemném vyjádření (odborném posudku) příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (ÚOP NPÚ). Tato pracoviště jsou v Praze (pro hl. město Prahu a pro Středočeský kraj), v Plzni (pro Plzeňský kraj), v Lokti (pro Karlovarský kraj), v Ústí nad Labem (pro Ústecký kraj), v Liberci (pro Liberecký kraj), v Pardubicích (pro Pardubický kraj), v Josefově (odloučené pracoviště NPÚ pro Královéhradecký kraj), v Brně (pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina), v Kroměříži (pro Zlínský kraj), v Olomouci (pro Olomoucký kraj), v Českých Budějovicích (pro Jihočeský kraj) a v Ostravě (pro Moravskoslezský kraj). V závazném stanovisku se příslušný památkový úsek státní správy vyjádří, zda vlastníkem navrhované práce jsou z hlediska památkové péče přípustné a stanoví základní podmínky, za nichž lze tyto práce provést. Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky, stavební změny nebo udržovacích prací vlastník nebo pro- 24 stavebnictví 09/07

25 Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé, obec Vyšní Lhoty, okres Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský. Oprava krovu, opláštění a klempířských prvků. jektant projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče (ÚOP NPÚ). Je třeba upozornit, že památkáři z Národního památkového ústavu provádějí odborný dozor a zúčastňují se kontrolních dnů, ale výkonnou moc mají památkáři z obcí s rozšířenou působností. Takže jakékoliv změny, ke kterým dojde, musí být písemně odsouhlaseny památkáři z obecního úřadu obce s rozšířenou působností, i když byly projednány s památkáři z památkového ústavu. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko platí také pro vlastníky nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky. Bohužel, podle stávajícího zákona nemají vlastníci těchto objektů nárok na finanční příspěvek, i když jsou ve svých právech omezováni, např. v určení druhu střešní krytiny, rozšíření objektu atd. To by se mělo změnit ve prospěch vlastníků v novém znění zákona o památkové péči, který se připravuje. Stále platí, i podle nového zákona č. 183/2006 ( 106) Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), že všechny udržovací práce na objektu, který je kulturní památkou, musí být ohlášeny na stavebním úřadě (nestačí tedy ohlášení na stavební komisi obecního úřadu). V případě poskytnutí příspěvku je třeba, aby se stavební úřad vyjádřil písemně, nestačí automatický souhlas, který platí v případě, kdy se stavební úřad nevyjádří do 40 dnů ode dne, kdy bylo ohlášení na stavební úřad doručeno. Stavební úřad může dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem památkového úseku obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud bylo stanoveno v závazném stanovisku, že movité kulturní památky, případně některé prvky nemovité kulturní památky (např. omítky, kamenná ostění, fresky atd.) mají být restaurovány, musí tyto práce provádět fyzické osoby, které mají příslušné povolení k restaurování. Uděluje ho Ministerstvo kultury ČR po prokázání odborné způsobilosti žadatele. Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé před opravou Finanční příspěvky na obnovu kulturní památky K programům, jejichž prostřednictvím odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR může poskytnout finanční příspěvek na náklady spojené s obnovou kulturní památky, patří: Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) Tento program napomáhá k obnově kulturních památek nacházejících se v historických částech měst které byly prohlášeny za MPR nebo MPZ. Město musí mít vypracován program regenerace a spolu s vlastníkem, kterým může být obec, církev, fyzická nebo právnická osoba, se finančně podílí na obnově kulturní památky. Informace k tomuto programu podají příslušné městské úřady. stavebnictví 09/07 25

26 se předkládají do 15. května předchozího roku na Ministerstvo kultury ČR. K žádosti o zařazení do tohoto programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. Projekt záchrany, který není stavebním projektem, ale je to vypracování dokladu o deseti předepsaných bodech, charakterizující kulturní památku, její využití a záměr obnovy. Žádosti do Programu mohou podávat všechny typy vlastníků. Výběr akcí obnovy zařazených do Programu a výši finančního příspěvku provádí Komise pro Program záchrany architektonického dědictví, která zasedá vždy začátkem daného kalendářního roku. Větrný mlýn, obec Přemyslovice, okres Prostějov, kraj Olomoucký. Oprava točny mlecího soukolí, krovu a střechy, včetně vikýře. Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem je podporována obnova kulturních památek spíše většího rozsahu, jako jsou hrady, zámky, tvrze, kostely, mosty, technické památky apod. Žádosti o zařazení do Programu na určitý rok Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s restaurováním movitých kulturních památek, které tvoří mobiliáře hradů, zámků a kostelů, jako např. obrazy, oltáře, nábytek, tapisérie, varhany atd. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení do Programu prostřednictvím příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu, vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy movité kulturní památky do Programu restaurování movitých kulturních památek. Návrh musí být včetně dalších podkladů, uvedených ve formuláři, podán do 30. června. Příspěvek se přiděluje v roce následujícím. Podrobné informace a odbornou pomoc k Programu poskytují příslušná územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu. Program péče o vesnické památkové rezervace (VPR), vesnické památkové zóny (VPZ) a krajinné památkové zóny (KPZ) Tento program se zaměřuje na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jakými jsou např. zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, ale i na zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, soch a pomníků, které se nacházejí v uvedených památkově chráněných územích. O příspěvek z tohoto programu mohou zažádat všechny typy vlastníků. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení do programu prostřednictvím územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy počátkem příslušného roku. Havarijní program Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na záchranu nemovitých kulturních památek, jako jsou např. zemědělské usedlosti, chalupy, kostely, zámky, tvrze, městské domy, kaple, technické památky apod. Příspěvky se poskytují zejména na jejich statické nebo celkové stavební zajištění a na opravy krovů a střech (včetně opravy nebo provedení klempířských prací, komínů a hlavní římsy). Upřednostňují se objekty, které se nenacházejí v žádné památkové rezervaci nebo zóně. O příspěvek z tohoto programu mohou zažádat všechny typy vlastníků, s výjimkou státu. Vlastník kulturní památky žádá o zařazení prostřednictvím územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu vyplněním formuláře návrhu na zařazení akce obnovy počátkem příslušného roku. Práce mohou být prováděny i svépomocí, potom příspěvek může tvořit max. 70 % z ceny materiálu pořízeného v daném roce. Materiál nakoupený v určitém roce musí být v témže roce použit při obnově objektu. Větrný mlýn, obec Přemyslovice, okres Prostějov, kraj Olomoucký. Oprava točny mlecího soukolí, krovu a střechy, včetně vikýře. Základní podmínkou podání žádostí do programů Ministerstva kultury ČR je, že objekt musí být prohlášenou kulturní památkou. Vlastníci mohou podávat žádosti do více programů Ministerstva kultury současně, ale v případě zařazení do více programů je možno finanční příspěvky čerpat pouze z jednoho programu. Lze sčítat příspěvek poskytnutý z rozpočtu Ministerstva kultury ČR (tzn. ze státního rozpočtu) a z rozpočtu krajského úřadu na tentýž objekt a tytéž práce. 26 stavebnictví 09/07

27 Doklady k žádostem do jednotlivých programů Doklady, které se přikládají k žádostem do jednotlivých programů, se liší podle typu programu. Jejich základ tvoří vždy tyto doklady: Doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce, tj. originál výpisu z katastru nemovitostí nebo jeho úředně ověřená kopie a kopie snímku katastrální mapy, popř. geometrického plánu s vyznačením předmětného objektu, které nejsou starší než 6 měsíců k datu podání žádosti. Kopie závazného stanoviska vydaného podle 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k obnově kulturní památky, na niž má být příspěvek poskytnut. Kopie dokladu příslušného stavebního úřadu stavebního povolení, sdělení k ohlášení stavebních prací, popř. nařízení o udržovacích nebo zabezpečovacích pracích, vydané příslušným stavebním úřadem. Kopie podepsané smlouvy o dílo na práce na obnově kulturní památky. Tato smlouva, případně dodatek smlouvy, musí obsahovat specifikaci a rozsah prací, na něž bude příspěvek poskytován, a termín provedení prací. V rámci vyúčtování se Ministerstvu kultury ČR předkládají faktury na práce provedené od 1. ledna do 31. prosince příslušného roku. Kopie položkového rozpočtu stavebních nebo restaurátorských prací akce obnovy kulturní památky. Fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky (alespoň 1 celkové foto objektu a dále těch částí, ke kterým se váže žádost o dotaci). Doporučení územně příslušného odborného pracoviště Národního památkového ústavu, popř. krajského úřadu, či obecního úřadu. To se liší podle druhu programu. Ve všech programech zasedají komise (poté, co je rozdělen státní rozpočet a jsou stanoveny částky pro jednotlivé programy), ať už na Národním památkovém ústavu nebo na Ministerstvu kultury ČR, které vyberou akce obnovy a doporučí poskytnutí příspěvku. Pokud vlastník dodá všechny potřebné doklady v pořádku, Ministerstvo kultury ČR vyhotoví Rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku. Finanční příspěvek se poskytuje účelově na úhradu nákladů spojených s obnovou kulturní památky jako nevratný. Bývá proplacen vlastníkovi kulturní památky po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (15 dnů ode dne převzetí na poště posledního z vlastníků) předem, před předložením faktur za provedené práce na obnově nemovité kulturní památky, a to bezhotovostním převodem na účet příjemce. Ve všech těchto programech je požadována finanční spoluúčast vlastníka (kromě obnovy národních kulturních památek v Programu záchrany architektonického dědictví). Ta se liší u jednotlivých programů podle typu vlastníka, případně podle druhu prací, na které je příspěvek poskytován. V případě právnické osoby se finanční příspěvek nebo jeho část proplácí po nabytí právní moci Rozhodnutí a po předložení faktur za práce provedené při obnově nemovité kulturní památky na základě Oznámení limitu výdajů. Je to určitý druh šeku, na základě kterého určený peněžní ústav právnické osobě otevře účet a finanční částku proplatí. Do 15. ledna následujícího roku příjemci příspěvku předkládají Ministerstvu kultury ČR doklady k finančnímu vypořádání finančních prostředků vynaložených v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky v období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku. Doklady mají obsahovat kopie faktur, vystavených zhotovitelem díla, včetně soupisů provedených prací, kopie výpisů z účtu k jednotlivým fakturám (jako doklad o proplacení faktury) a foto provedených prací. Bývalý mlýn č. p. 33, obec Nišovice, okres Strakonice, Jihočeský kraj. Oprava krovů, střechy a klempířských prvků obytné části stavby. Pokud se práce na obnově nemovité kulturní památky neprovedou ve výši smlouvy o dílo, kterou vlastník předložil na začátku roku a z které mu byla vypočítána procenta spoluúčasti, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku a vlastník tedy vrací jeho poměrnou část. Finanční úřady kontrolují čerpání těchto příspěvků vlastníkem i několik let zpětně, proto je nutné, aby vlastník tyto doklady uschoval. Ministerstvo kultury ČR všechny doklady týkající se poskytnutých příspěvků archivuje, proto je v případě potřeby může předložit. stavebnictví 09/07 27

28 Profesionální lepidlo pro ploché střechy inzerce V oblasti nepřímé pomoci státu vlastníkům kulturních památek jsou některými daňovými předpisy stanovena osvobození od daní a další daňová zvýhodnění. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti [4], upravuje osvobození od daně pro stavby, které jsou kulturními památkami, a na nichž jejich vlastníci provádějí stavební úpravy. Osvobození trvá po dobu osmi let počínaje rokem, jenž následuje po vydání příslušného stavebního povolení. Od daně z nemovitosti jsou dále osvobozeny budovy, které jsou kulturními památkami, a jsou na základě smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury ČR a vlastníkem zpřístupněny veřejnosti pro výchovně-vzdělávací účely. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani darovací a dani z převodu nemovitostí [5], stanovuje osvobození od daně darovací při nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k němu dochází mezi příbuznými v řadě přímé nebo mezi manžely. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [6], zvýhodňuje odpisy na nemovitých kulturních památkách v případě jejich technického zhodnocení. Bližší údaje k uvedeným daňovým výhodám poskytují finanční úřady. Návrhy na zařazení či žádosti o zařazení do jednotlivých programů Ministerstva kultury ČR, včetně zásad poskytování, se naleznou na jeho internetových stránkách: Informace o dalších programech probíhajících na jednotlivých ministerstvech podají příslušná ministerstva. Poradenské a informační služby a odbornou pomoc při zpracování žádosti do některého z podpůrných programů odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR poskytují vlastníkům bezplatně územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu v jednotlivých krajích, případně odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR. Použitá literatura [1] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči [2] Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči [3] Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [4] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti [5] Zákon č. 357/1992 Sb., o dani darovací a dani z převodu nemovitostí [6] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [7] Příručka vlastníka kulturní památky Přednosti profesionálního lepidla pro ploché střechy INSTA-STIK : jednoduchá, rychlá a čistá aplikace rychlá a pevná přilnavost vysoká vydatnost obsah nádoby INSTA-STIK postačí pro lepení plochy až 90 m 2 žádné tepelné mosty rovnoměrná a úsporná aplikace s možností opětovného použití Pro více informací navštivte webové stránky nebo kontaktujte distributora: english synopsis Financial Contributions to Renewal of Cultural Monuments from State Budget Liabilities of the State include protection of its cultural monuments as part of the country s cultural heritage. This is supported by Act no 20/1987 Coll., on State Conservation, as amended, and Decree no 66/1988 Coll., executing the Act. This act stipulates liabilities of owners of cultural monuments and also defines options of financial subsidies to their repair. klíčová slova: kulturní dědictví státu, památka kulturní, zákon o státní památkové péči, programy obnovy památek kulturních Reprezentační zastoupení: Dow Europe GmbH Záhřebská 23/ Praha 2 Tel.: Fax: sstajer@dow.com 28 stavebnictví 09/07 Distribuci zajišťuje: RAVAGO RESINEX CZ s.r.o. Přátelství Praha 10 - Uhříněves Tel.: Fax: ravago@ravago.cz keywords: country s cultural heritage, cultural monument, state conservation act, programmes of renewal of cultural monuments Ochranná známka společnosti Dow Chemical nebo přidružené firmy

29 památkově chráněné stavby text: Dagmar Fundová foto: archiv autora Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře Příprava celkové obnovy chrámu svaté Barbory ve městě Kutná Hora Dagmar Fundová (*1958) Je autorizovaným stavitelem v oboru Pozemní stavby a absolventem SPŠ stavební. Ředitelka nadace Kutná Hora památka UNESCO. Podílela se na týmové práci při přípravě koncepcí města Kutné Hory v oblasti regenerace historického jádra Kutné Hory, včetně přihlášky do zápisu Kutné Hory na listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. unesco@pvtnet.cz Chrám sv. Barbory byl kdysi postaven, snad jako protiváha katedrále sv. Víta, z podnětu světské moci a z bohatství kutnohorských dolů. Poslední významné stavební úpravy byly realizovány naposledy před sto lety ze státních prostředků. Již tehdy bylo zřejmé, že tak velká a složitá stavba nemůže být finančně kryta z prostředků církve. Obnova chrámu sv. Barbory, která je národní kulturní památkou zapsanou jako součást světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO, by tedy měla být prvořadou záležitostí. stavebnictví 09/07 29

30 Obnova chrámu ovšem vyžaduje značné finanční prostředky. Kutnohorské doly jsou už vyčerpány, prostředky královéhradecké diecéze jsou omezené, město Kutná Hora vydává ročně miliony korun na obnovu historického jádra. Pokud bude obnova chrámu hrazena pouze z prostředků vlastníka, je zcela nereálná. Chrám sv. Barbory bude muset prostě ještě jednu generaci přežít. Pokud vydrží, budou ovšem náklady na záchranu astronomické. Tento úryvek byl součástí žádosti o pomoc při zajišťování finančních prostředků na záchranu chrámu, která byla rozeslána všem zainteresovaným odborníkům a institucím v roce Příprava obnovy chrámu Po zjištění, že opěrný systém chrámu hrozí zřícením, se nadaci Kutná Hora památka UNESCO a Římskokatolické farnosti arciděkanství Kutná Hora, v roce 2003 podařilo ustanovit realizační tým a čestný výbor na obnovu chrámu. Pro realizaci obnovy pláště chrámu bylo navrženo pět pracovních úseků, které vždy tvoří několik polí hlavní lodi či presbyteria, příslušné oblouky a odpovídající úsek stěn bočních lodí či kaplí. Samostatný úsek bude tvořit západní průčelí a vybudování dešťové kanalizace. Dosud realizované úseky I. úsek část jižní lodi (v roce 2003); II. úsek část jižní lodi (v roce 2004); III. úsek presbyterium byl vzhledem ke složitosti rozdělen do 3 pracovních částí: III. A transept jižní lodi (v roce 2005); III. B plášť presbyteria (v roce 2006 a v roce 2007 bude dokončen); III. C statické zajištění triforia, restaurování kamene a maleb v klenbě presbyteria (v roce 2006). Úseky v přípravě IV. úsek je rozdělen na dvě pracovní části: IV. A transept severní lodi (v roce 2006 a v roce 2007 bude dokončen); IV. B severní loď (předpoklad v roce 2008); V. úsek západní průčelí (předpoklad v roce 2009). Realizace za čtyři roky plně potvrdila obavy odborníků, že plášť chrámu je ve velmi špatném technickém stavu, a to jak z hlediska statického (zejména opěrný systém), tak i z hlediska špatného stavu kamene, oken, omítek a již zcela nefunkčních klempířských prvků a krytin. Základním cílem opravy chrámu je zejména odstranit havarijní stavy konstrukcí a v plném rozsahu zajistit jejich statickou funkci, konzervovat a zrestaurovat gotické prvky v původním stavu, zachovat účinnost architektonického výrazu celku a zastavit nebo výrazně zpomalit korozi materiálu. Způsob financování opravy a restaurování vnějšího pláště chrámu V roce 2003, 2004, 2005 byla oprava finančně zajištěna ze státního rozpočtu, v rámci poslaneckých iniciativ přispěl také Středočeský kraj. V roce 2006 a 2007 je oprava financována z rozpočtu Ministerstva kultury ČR a z prostředků vlastníka. Do července letošního roku bylo proinvestováno 110 mil. Kč. K dokončení je předpokládáno ještě dalších 70 mil. Kč (34 mil. Kč je DPH). Závěr Pojem katedrály kdysi vystihl vyjímečný člověk, čestný občan Kutné Hory, profesor Dobroslav Líbal: Zjev gotické katedrály je nejpravdivějším svědectvím o pravé podobě středověku a jeho kultuře, daleko ryzejší než haldy kronikářských zpráv. Právem dnes existuje literatura, která se zabývá abstraktním pojmem katedrály. S obdobný jevem se nesetkáváme nikdy a nikde po celou dobu dějin lidského kulturního života na zemi. Tvorba katedrály předpokládá specifickou náboženskou, kulturní, ideovou, technickou i výtvarnou atmosféru, která měla podmínky jen u národů a států nejvyšší dobové úrovně. Katedrála představuje akumulaci všech hodnot technických, architektonických i výtvarných v užším slova smyslu (malířství, plastika, umělecké řemeslo). Je ztělesněním nejvyššího vypětí duchovních sil směřujících ke zcela nadlidským, nadčasovým hodnotám, k úctě k Bohu. Velkolepé rozvinutí do délky i výšky, skvělá výtvarná vybavenost i v místech, kde budou díla nejvyšší úrovně spatřena jen zcela vzácně nejužším okruhem návštěvníků, prokazují všestrannou jedinečnost katedrály. Představují zcela zvláštní, nenapodobitelný a neopakovatelný úsek gotické architektonické aktivity. Stavba katedrály předpokládá existenci vysoce duševně vznešeného stavebníka a velkolepý soubor architekta, stavitele, techniků, výtvarníků, kameníků, zedníků, kteří všichni byli hluboce prostoupeni touhou vytvořit dílo, jehož konce se nedožijí. Všichni pracovali pro lepší budoucnost. Vědomí této skutečnosti působí až závrať, celá tato aktivita není dnes již pochopitelná a srozumitelná. Základní údaje o stavbě Investor: Památkový dozor: Projektant: Realizační tým: Realizační firmy: english synopsis arciděkanství v Kutné Hoře, zastoupené Mons. Vladimírem Hronkem a ředitelkou nadace Kutná Hora památka UNESCO Dagmar Fundovou ústřední pracoviště Národního památkového ústavu a Středočeský krajský úřad. MURUS monumenta revonamus, projekce, spol. s r.o. Dagmar Fundová, inženýrská činnost a stavební dozor Mons. Vladimír Hronek, arciděkan Pavel Jerie, generální ředitel NPÚ Praha Ing. Vladimír Brabec, odbor investic MK ČR Ing. Jan Vinař, vedoucí projektant Gema Art Group a.s., Obnova památek, s.r.o., Hochtief CZ a.s., Mlýnek, s.r.o., Turek elektropráce, Skuhravý sklovitráže. Preparation of Overall Reconstruction of St. Barbora s Church in Kutná Hora Renewal of St. Barbora s Church, a national cultural monument listed among world cultural and natural wealth by UNESCO, has been implemented since 2003, when the implementation team and the honorary committee for restoration of the church was formed. The article deals with the preparatory stage of the reconstruction, focusing on financing methods of the church repair. klíčová slova: Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, památka UNESCO, prvky gotické, systém opěrný, presbyterium, rozpočet Ministerstva kultury ČR keywords: St. Barbora s Church in Kutná Hora, UNESCO monument, gothic elements, support system, presbytery, budget of the Ministry of Culture 30 stavebnictví 09/07

31 památkově chráněné stavby text: Jan Vinař foto: archiv MURUS, autor Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře. Opěrný systém po obvodu chrámu. Oprava gotického chrámu sv. Barbory Ing. Jan Vinař (*1947) Je absolventem ČVUT Fakulty stavební. Od roku 1991 působí jako vedoucí projektant a statik v pražském ateliéru MURUS - monumenta renovamus, s.r.o. Podílí se jako statik na projektech oprav a rekonstrukcí významných staveb. Je autorizovaným inženýrem v oborech Pozemní stavby a Statika a dynamika staveb. murus@kolodeje.cz Oprava jednoho z našich největších a nejvýznamnějších kostelů je akce mimořádná svým rozsahem a náročností, ale také mimořádnou péčí, která je věnována přípravě, dokumentaci i realizaci. Je třeba zdůraznit zejména komplexnost dokumentace a zkoumání stavby ve všech jejích složkách a funkcích odborníky různých profesí. Sleduje se zejména hledisko historické, architektonické, umělecké, stavebně Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře je klenotem české gotické architektury, na jeho stavbě se podíleli nejvýznamnější stavitelé tehdejší doby, zejména Petr Parléř, Matěj Rejsek a Benedikt Ried, ale i náš nejvýznamnější představitel historismu a památkové péče 19. století Josef Mocker. Po stu letech, které uplynuly od rozsáhlé restaurace a dostavby realizované Josefem Mockerem a Ludvíkem Láblerem, bylo v roce 1996 nutno přistoupit k celkové opravě chrámu. Opěrný systém po obvodu chrámu stavebnictví 09/07 31

32 Gotická plastika v triforiu Byla doložena nezbytnost fotogrammetrického zaměření a detailního průzkumu a dokumentace kamenného pláště z lešení, před zpracováním realizační dokumentace. V roce 2000 byl na základě projektové dokumentace pro stavební povolení opraven krov a položena nová břidlicová krytina stanových střech trojlodí. V říjnu 1999 až dubnu 2000 byla zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení na opravu vnějšího pláště celého chrámu, ve kterém byla stavba rozdělena na úseky a byl kvantifikován rozsah prací. V prosinci 2002 byly zpracovány podklady pro výběrové řízení na dodavatele prací. Na opravu vnějšího pláště, která probíhá po úsecích od roku 2003, naváže oprava interiéru (v současné době se zpracovává projektová dokumentace pro stavební povolení). Pro opravu každého úseku se zpracovává realizační projektová dokumentace, jejíž součástí je dokumentace současného stavu, podrobné průzkumy provedené z lešení, koncepce a návrh opravy. Dokumentaci současného stavu tvoří zaměření pohledů na všechny stěny a oblouky opěrného systému se zakreslením všech prvků a vyznačeným přesným kamenořezem (spárami mezi jednotlivými kamennými kvádry či tesanými prvky). Měření kombinací fotogrammetrie, geodetického měření a oměřování z lešení provádí odborná geodetická firma ve spolupráci s projektantem, který pomáhá při identifikaci stavebních prvků a kontroluje správnost kresby. Současně se provádí podrobná fotodokumentace celků i detailů pořízených z lešení. Zaměření je podkladem podrobných průzkumů, jejichž výsledky se zakreslují do pohledů na stěny a oblouky opěrného systému. Komplexní průzkum Okenní kružby znečištěné holubím trusem technické, statické, technologické, restaurátorské. Investor, kterým je arciděkanství v Kutné Hoře, si od počátku akce uvědomoval důležitost pečlivé přípravy. Obnova chrámu započala v roce 1996, kdy byla zpracována přípravná etapa průzkumů, kterou tvořil průzkum stavebně historický, předběžný průzkum stavebně technický a koncepce opravy. Součástí stavebně historického průzkumu byly dějiny objektu, soupis archivních plánů, reprodukce vybraných plánů a ikonografie, syntéza současného stavu poznání (kterou zpracoval Dr. Dobroslav Líbal). Byl stanoven podrobný program stavebně historické dokumentace a průzkumu, které musí být nezbytnou součástí opravy chrámu. Předběžný stavebně technický průzkum konstatoval havarijní stav krytiny hlavních střech, zjistil existenci trhlin ve styku západní dostavby se starší stavbou, konstatoval existenci starších poruch v klenbě, nutnost dalšího zkoumání statiky stavby, havarijní stav odvodnění a havarijní stav kamenných prvků vnějšího pláště. V návrhu koncepce opravy bylo doporučeno zahájit práce opravou střech hlavní lodi a navázat opravou vnějšího pláště. Byl určen program jednotlivých etap opravy, rozsah nezbytných podkladů a průzkumů. V petrologickém průzkumu je určen a ve výkresové dokumentaci u každého kamene vyznačen jeho druh, jsou charakterizovány vlastnosti kamene a jeho původ (lokalita lomu). V detailním stavebně-historickém průzkumu jsou po jednotlivých kamenech vyznačeny stavební etapy, kresebně i fotograficky jsou dokumentovány všechny kamenické značky, nápisy i graffiti, je zakresleno jejich umístění. Průběžně je doplňován archivní průzkum a reprodukována ikonografie (historická vyobrazení a fotografie) a archivní plány. Postupně jsou reprodukovány, analyzovány a se zjištěným stavem porovnávány skicáře Josefa Mockera. Současně s detailním poznáním stavby se doplňuje stavebně historická analýza. Průběžně se provádí umělecko-historický průzkum a analýza uměleckých prvků, která se zabývá ikonografií, genetickými vztahy, slohovou polohou, datováním a otázkami rukopisu a autorství. V dosud realizovaných úsecích se umělecko-historický průzkum zabýval sochařskými artefakty. V interiéru chrámu se bude věnovat i nástěnným malbám a figurálním vitrajím. Detailně se dokumentuje stavebně technický stav. Zjišťuje se a do pohledů zakresluje rozsah omítek, spárování, nátěrů, všechny stavební detaily a nepravidelnosti (kapsy, otvory, výměny kamene, vložky). Zakreslují se všechny kovové prvky (táhla, oka, skoby, třmeny, závěsy, trny, olověné zálivky spár a trnů). Dokumentují se všechna poškození statické poruchy (trhliny, deformace), chybějící prvky, odlomené nebo uvolněné prvky nebo jejich části, narušený povrch kamene, omítek, spárování, přítomnost vegetace, biotické napadení, znečištění. Stavebně technický průzkum zjišťuje a dokumentuje i vlhkost v konstrukcích a určuje její příčiny. Provádí se statická analýza každého úseku, jejímž cílem je určení příčin statických poruch, návrh jejich odstranění a návrh opravy. Při analýze statiky se využívají výpočtové modely výseků nosných konstrukcí. Provádějí se laboratorní zkoušky pro zjištění materiálových 32 stavebnictví 09/07

33 konstant zadávaných do výpočtových modelů. Podkladem statické analýzy jsou i dlouhodobá měření deformací, měření seismicity, měření povrchových teplot konstrukcí. Do pohledů se zakreslují výsledky detailních restaurátorských průzkumů, tj. stav kamene a spárování, stupeň narušení a jeho příčiny. U polychromovaných prvků se provádí průzkum a analýza povrchových úprav kamene, zjišťuje se existence vrstev autentických. Provádí se i průzkum patiny a krust, které se v důsledku znečištění vytvářejí na povrchu kamene, zjišťuje se, zda jsou patiny autentické, zda krusty jsou nositeli tvarové informace, nebo zda obsahují stopy barevné úpravy. U omítek a maleb se provádí průzkum a určení jednotlivých vrstev povrchových úprav, zjišťuje se funkce jednotlivých vrstev, jejich stav a technologie. Průzkum omítek je podkladem pro rozhodnutí o odstranění narušených nebo nevhodných novějších povrchových vrstev, restaurování omítek autentických, případně o provedení dalšího průzkumu. Restaurátorský průzkum se provádí také u ostatních prvků uměleckého řemesla, zejména u prací sklenářských, truhlářských a kovářských. V dosud realizovaných částech chrámu pocházely tyto prvky většinou z doby jeho novogotické restaurace. U figurálních vitrají nebo zasklení do olova ze šestihranných skel se prověřuje stav olověné osnovy, která se časem uvolňuje a křehne a není schopna plnit svou funkci, zjišťuje se rozsah mechanického poškození (rozbitá, chybějící skla), znečištění skla, u barevných vitrají stav barevné vrstvy (odskelnění, odloupnutí), stav zatmelení tabulek do drážek oken. U železných výztuh tabulek (nátěry, koroze), zasklívacích lišt a železných příček oken, které jsou v některých případech ještě středověké, se zkoumá rozsah koroze a stav nátěrů. U truhlářských prvků se zjišťuje stav dřeva (napadení), stav dřevěné konstrukce (mechanické poškození, borcení, sesychání), stav kování (úplnost, funkčnost, koroze), původní podoba a současný stav nátěrů dřeva i železa. Ke kovářským prvkům, které z velké části pocházejí z původní stavby, patří zejména táhla. Původní příčná i podélná táhla s klínovými zámky jsou osazena pod klenbou v pilířích trojlodí. V meziokenních pilířích obvodových stěn jsou zazděna oka, do kterých byla (zřejmě zatepla) osazována táhla s háky na koncích. Kovové prvky byly původně i při novodobé obnově užívány pro spojování prvků z tesaného kamene, zejména v opěrném systému chrámu. Některé kamenné prvky, například fiály, byly osazovány na železné čepy zalévané olovem. Olovo bylo užíváno pro temování nebo zalévání spár namáhaných tlakem. Drobné hlavice fiál byly k pilířům kotveny pomocí železných objímek. Železné a později bronzové skoby (kramle) byly užívány pro spojování parapetů zábradlí, nebo pro kotvení dodatečných vložek nebo novodobých kopií sochařské výzdoby. Posuzuje se stav prvků, koroze a povrchové úpravy kovových prvků. Nezbytným podkladem pro zjištění fyzikální a chemické stavby kamene, složení materiálů a chemismu jejich narušení, pro zjištění původních povrchových úprav a jejich technologií jsou průzkumy technologické, průzkumy vlhkosti a salinity, které používají různé metody fyzikální a chemické, mikroskopii i metody nedestruktivního zkoumání struktury materiálu. Koordinace prací Všechny uvedené průzkumy je nutno navzájem koordinovat a sjednotit jejich podklady a výstupy, protože jsou provázané a vzájemně využívají svých výsledků. Jako příklad uvádíme návaznost ostatních průzkumů na průzkum petrologický. Středověká stavba byla zbudována z místního biodetritického písčitého vápence (tzv. mušláku), který se používal Stavebně-historický průzkum stavby. Ukázka části projektové dokumentace. pro výměnu narušeného kamene při dílčích opravách až do 19. století. Při dostavbě a celkové opravě chrámu koncem 19. století, kdy došlo k rozsáhlým výměnám kamene, byl však pro všechny kamenické i sochařské práce užíván výhradně hořický pískovec. Rozlišení druhu kamene petrologickým průzkumem tak určuje nejenom základní časové určení stavebních fází, ale i rozsah a postup oprav, který měl mnohdy zásadní důležitost při vzniku statických poruch. Použité druhy kamene a jejich vzájemný vztah jsou v řadě případů příčinou chemických změn v materiálu, které způsobují narušení kamene (viz níže). Druh kamene, kvalita užitého kusu a jeho expozice ve stavbě ovlivňuje i rozsah mechanického narušení kamene. Koordinace prací ve stadiu průzkumů je velmi důležitá, protože průzkumy v terénu a jejich vyhodnocení zaberou relativně dlouhou dobu (u jednoho úseku několik týdnů). Dokumentaci skutečného stavu a průzkumy zpracovává současně několik desítek pracovníků, je nutný jejich pravidelný kontakt a osobní angažovanost. Koordinace a výměna informací a zjištění musí mezi zúčastněnými odborníky proběhnout už ve stadiu průzkumů, které jsou podkladem pro další fázi zpracování dokumentace koncepci a návrh opravy. stavebnictví 09/07 33

34 Statické poruchy stavby. Půdorys přízemí. Dokumentace stavby Průzkumy jsou podkladem pro zpracování realizační projektové dokumentace, která obsahuje restaurátorské záměry na opravu uměleckých a umělecko-řemeslných prvků (restaurování kamene, omítek, maleb, vitrají apod.) a návrh stavebních prací. Součástí projektové dokumentace jsou i upřesněné výkazy výměr jednotlivých prací, které jsou podkladem pro jejich ocenění. Koncepce opravy stavebních prvků a restaurátorské záměry na restaurování umělecko řemeslných a uměleckých prvků se koordinují v průběhu konzultací a projednávání s památkovými orgány. Koncepce a návrh opravy vycházejí důsledně z principu konzervace. Jsou respektovány všechny etapy stavebního vývoje, nedochází k rekonstrukci původního stavu. Cílem je oprava poškození konstrukcí a jednotlivých prvků, prodloužení životnosti stavby jako celku i všech jejích částí, odstranění závad, které jsou na újmu funkce konstrukce. Všechny autentické části a prvky stavby, včetně prvků provedených jako kopie nebo prvků nově vytvořených při opravě před sto lety, se zachovávají, konzervují a restaurují. Opravy jsou navrženy a prováděny tak, aby se nesnížila vypovídací hodnota památky, kterou představují nejen její architektonické formy, ale i zbytky nátěrů a omítek, nápisy a doklady historické technologie, jako jsou kamenické značky, rukopis opracování kamene apod. Nezbytné nové zásahy jsou navrženy a realizovány tak, aby byly co nejméně patrné a aby si stavba zachovala svou historickou patinu. Zásahy do autentických konstrukcí se minimalizují, dává se přednost doplňkům odstranitelným nebo skrytým (například u statického zajištění opěrných oblouků viz níže). K drobným změnám dochovaného stavu dochází například při výměně kamene, když se mění jen narušená část kamene za cenu lokální změny kamenořezu nebo když se použije jiný druh kamene tam, kde dochází k chemické korozi v kontaktu vápence a pískovce (viz níže). Realizaci všech prací sleduje a kontroluje technický dozor investora, autorský dozor projektanta a dozor památkový, který vykonává ústřední pracoviště Národního památkového ústavu a Středočeský krajský úřad. V průběhu realizace se provádí výkresová i fotografická dokumentace skutečného provedení, která se odevzdává současně s restaurátorskými zprávami při kolaudaci každého úseku. Vybrané významné prvky sochařské výzdoby jsou dokumentovány formou sádrových odlitků. Veškerá dokumentace je zpracována digitálně, vydává se v tištěné podobě i na CD Rom. Některé části průzkumů jsou zpracovány interaktivní formou, která umožňuje vyhledat v pohledech místa detailních fotografických záběrů, nebo kamenické značky a nápisy. Na závěr opravy chrámu bude zpracována syntéza stavebně a umělecko-historických, technických i technologických poznatků získaných v průběhu obnovy. V umělecko-historické části by měl být precizován stavební vývoj a datace jednotlivých etap výstavby, proveden umě- 34 stavebnictví 09/07

35 lecko-historický rozbor architektury, sochařské i malířské výzdoby, včetně analýzy autorství uměleckých artefaktů původní stavby i dostavby z 19. století, ikonografický rozbor výzdoby chrámu, přehled kamenických značek a jejich svědectví o postupu a realizaci stavby, vyhodnocení historických vyobrazení a fotografií, zhodnocení Mockerových deníků, dokumentace, analýza a vyhodnocení restaurace chrámu z konce 19. století, přehled a dokumentace rozptýlených kusů původní kamenické a sochařské výzdoby, které jsou uloženy na různých místech v Kutné Hoře i jinde. Ve stavebně technické části by měla být představena syntéza petrologického průzkumu, dokumentovány výsledky stavebně technického průzkumu a průzkumů technologických, které dokládají podobu stavebních konstrukcí, způsob stavby a skladbu materiálů. Syntetickou formou by měly být zpracovány výsledky dílčích fází analýzy statiky nosných konstrukcí. Měl by být dokumentován rozsah, postup a technologie současné opravy a restaurování. Součástí závěrečné fáze dokumentace by měla být i fotografická, plánová i fotogrammetrická dokumentace stavu před opravou i po opravě, dokumentovány by měly být zejména části obtížně přístupné. Týmová práce při zpracování projektu Práce na průzkumech i návrhu opravy je nesmírně zajímavá, dává možnost získání nových poznatků i objevů, prohloubení poznání historického stavitelství, zejména stavby katedrál, která představuje absolutní vrchol stavitelství své doby. Je možno říci, že všichni účastníci průzkumů i obnovy své práci věnují maximální úsilí. Práce na obnově chrámu klade vysoké nároky na kvalifikaci, zdatnost i preciznost všech zúčastněných, od administrativních pracovníků, přes techniky, restaurátory, až po řemeslníky. Velmi důležitý je výběr pracovníků, kteří se podílejí na zpracování dokumentace i na realizaci obnovy. Zkušenost získaná v průběhu realizace této stavby i jiných staveb obdobného rozsahu a významu nás poučila, že kvalitu výběru pracovníků je možno nejlépe zaručit tehdy, když je zodpovědnost za zpracování průzkumů a projektové dokumentace v jedněch rukách, a obdobně je koncentrována i zodpovědnost za realizaci tedy za přípravu stavby zodpovídá generální projektant, za realizaci generální dodavatel. V praxi často z různých důvodů (zejména s ohledem na způsob financování) zadává některé průzkumy a dílčí části projektů, případně dílčí části realizace stavby investor. V těchto případech investor přebírá zodpovědnost za koordinaci, zadání, úplnost i kvalitu dílčích prací a dává ostatním partnerům možnost nedostatky své práce, nedodržování termínů apod. svádět na špatnou koordinaci nebo nedostatečnou kvalitu subdodávek. Investor by se ovšem neměl vzdávat možnosti ovlivnit výběr subdodavatelů a možnosti jejich vyloučení ze spolupráce v případě nedostatků jejich práce. Tuto možnost vždy lze ošetřit podmínkami smlouvy o dílo a její uplatnění důslednou kontrolou stavby. Zde je vhodné připomenout, že podmínkou úspěšné realizace složité stavby je dobré fungování všech účastníků stavebního procesu. U stavebních památek jsou těmito účastníky investor, technický dozor investora, projektant, dodavatel a památkový dozor. Nezbytnou podmínkou je jejich profesionalita, aktivní účast a zodpovědnost. Lze s uspokojením konstatovat, že dosavadní průběh obnovy je možno považovat za úspěšný mimo jiné i proto, že pracovní tým, který se s určitými obměnami obnovy chrámu účastní, těmto požadavkům vyhovuje. Práce, která klade nároky na dodržení vysoké kvality návrhu i provedení, kde špatný návrh nebo provedení jednoho detailu může ohrozit nebo znehodnotit související část stavby, je vynikající školou týmové spolupráce. V dobře pracujícím týmu jsou technické a pracovní problémy podnětem k hlubší analýze problému, podněcují tvůrčí aktivitu pracovníků, zdařilá práce je zdrojem jejich uspokojení. Obnova chrámu svaté Barbory. Interiér stavby. Důkladná a systematická příprava obnovy, jejíž podstatou je dokumentace, poznání a analýza všech složek stavby, má velký význam i pro precizování metodiky opravy významných památek. V praxi se prokazuje nejenom účelnost, ale i nezbytnost tohoto přístupu. Dosavadní průběh přípravy a realizace obnovy chrámu sv. Barbory pomáhá kodifikovat obsah a rozsah dokumentace památek této kategorie. Statika stavby Jednou z oblastí, které je při obnově věnována velká pozornost, je statika. Chrám sv. Barbory je jedním z několika kostelů u nás, které byly postaveny jako katedrály s opěrným systémem. stavebnictví 09/07 35

36 Statické poruchy stavby. Půdorys patra. Nosná konstrukce chrámu sv. Barbory má charakter prostorového skeletu, jehož svislé nosné konstrukce jsou poměrně subtilní. Přízemní část chrámu je z masivního zdiva, stejně jako spodní část opěrných pilířů vymezující kaple ochozu, vnitřní stěny transeptu, sakristie a schodišť, zdivo mezi tesanými články obvodových stěn a arkád a západní štítová zeď. Exponované prvky (nosné pilíře, mezilodní arkády, arkáda triforia, okenní ostění a kružby, přípory a žebra kleneb, opěrný systém) jsou z tesaného kamene. Masivní zdivo je převážně z lomového kamene, v menším rozsahu se uplatnilo masivní zdivo kvádrové. Všechny vodorovné konstrukce jsou klenuté. Klenby jsou žebrové, žebra jsou z tesaného kamene, kápě kleneb jsou z lomového zdiva, případně z cihel. Po celém obvodu chrámu je opěrný systém tvořený pilíři a opěrnými oblouky, které zachycují vodorovné síly od kleneb. Původním konstrukčním prvkem jsou i železná táhla s klínovými zámky, která zachycují vodorovné síly působící ve stavbě a zvyšují její tuhost. Původním stavebním kamenem byl kutnohorský mušlák (druhohorní písčitý vápenec s velkým obsahem schránek mlžů), při opravě koncem 19. století se široce uplatnil hořický pískovec. Oba materiály svými mechanickými pevnostmi vyhovují zatížením, která se v neporušené stavbě uplatňovala. V průběhu staleté existence stavby docházelo působením vnějších činitelů ke zhoršování vlastností malt i kamene. Degradace materiálů působila lokálně, nejvíce v exteriéru stavby, narušený materiál byl v průběhu existence stavby vyměňován. Původní táhla nebyla degradací materiálů narušena natolik, aby nebyla schopna plnit svou funkci. Chrám je založen na skalních výchozech písčitého vápence, nemá poruchy související se založením. Analýzou nosné konstrukce a opěrného systému (pomocí výpočetních modelů) dosud opravovaných částí chrámu bylo zjištěno, že nosné konstrukce byly navrženy tak, že byly schopny spolehlivě přenést statické zatížení od stavby do základů. Seismickým měřením bylo prokázáno, že běžné dynamické vlivy nemohly způsobit významnější porušení konstrukcí. Naproti tomu výpočetní modely prokázaly, že při návrhu stavby se neuvažovalo s tepelným namáháním, zejména s deformacemi a napětími vznikajícími při objemových změnách subtilních opěrných oblouků, ke kterému dochází při velkých změnách teploty konstrukcí. Poruchy opěrného systému způsobené tepelným namáháním byly zjištěny a opraveny v dosud realizovaných etapách obnovy chrámu (viz níže). V průběhu staleté existence stavby se uplatnily další vlivy. K nejvýznamnějším z nich patří síly od porušených krovů. Jejich působení je doloženo zejména v historických zprávách z roku 1733, kdy byly původní stanové střechy nahrazeny barokním krovem. Narušené krovy působily především vodorovnými silami na vnější zdivo, způsobily vyklonění pilířů a vznik trhlin a deformací v klenbě trojlodí. Klenba trojlodí bude zajištěna v rámci opravy interiéru. Konstrukční systém chrámu je pro svou subtilnost, relativně nízkou tuhost a mimořádné rozměry velmi citlivý na změny zatížení, zejména na působení zatížení lokálních. Analýzou příčin poruch bylo zjištěno, že některé poruchy byly způsobeny nevhodným postupem stavby nebo oprav. 36 stavebnictví 09/07

37 Radikální změna koncepce stavby navržená Benediktem Riedem změnila dosavadní statické působení některých prvků a konstrukcí a vyvolala lokální poruchy. K nejvýraznější změně tohoto typu patří zbudování klenutých pasů nad klenbami severní a jižní lodi trojlodí, které nesou diagonálně položená okna závěru trojlodí. Existující pilíře trojlodí nebyly schopny plně zachytit šikmou reakci klenutého pasu, došlo k jejich vychýlení a vzniku trhlin. Tyto poruchy budou zajištěny v rámci opravy interiéru. K pochybení došlo i při novodobé opravě a dostavbě chrámu, která byla jinak prováděna velmi pečlivě a zodpovědně. Při výměně opěrných oblouků byla nevhodným způsobem změněna technologie spáry mezi klenáky opěrných oblouků byly vyplněny olovem, takže nebyly schopny zachytit smykové síly, kterými je spára namáhána při tepelných změnách, a došlo k trvalému poklesu některých klenáků. Největší poruchy byly v jihozápadní části chrámu, kde šířka otevřených spár byla tak veliká, že do spáry bylo možno vložit ruku. Deformace klenutých pasů byly odstraněny pasy byly podepřeny na dřevěné skruže, jednotlivé klenáky byly uvolněny a zvednuty do původní polohy. Konstrukční závada byla odstraněna vložením nerezové výztuže do vrtů vedených přes spáry mezi klenáky tak, aby procházely střednicí oblouku. Ocelové trny zachycují smykové i tahové síly, umožňují však vzájemné pootočení klenáků, při osazení výztuže v neutrální ose klenutého oblouku nedochází k jeho namáhání momentem. Realizace statického zajištění oblouků byla velmi náročná na přesnost provedení a obtížná vzhledem k pracovnímu prostoru, omezenému lešením a podpůrnou konstrukcí. Při průzkumu a návrhu opravy presbyteria a triforia byly zjištěny a opraveny poruchy, způsobené s největší pravděpodobností nevhodným způsobem opravy opěrných oblouků v 19. století. Trhliny a poruchy táhel nasvědčovaly tomu, že při výměně opěrných oblouků došlo k jejich poklesu (zřejmě povolila výdřeva podpírající rozebraný oblouk). Při opravě byly korigovány deformace opěrných oblouků a zajištěny trhliny. Lokální poruchy statického charakteru vznikly při opravě a výměně kružeb a části ostění oken. Kamenořez kružeb nebyl vždy proveden s ohledem na přenos sil od zatížení, došlo k porušení spár nebo i ke vzniku trhlin v kameni působením smyku, případně i ohybu. Důsledkem výměny části profilace ostění bylo oslabení kamenného profilu, vyvětrávání široké spáry mezi původním ostěním a vložkami, nedostatečné spolupůsobení okenní kružby s ostěním a její odtržení a uvolnění v důsledku tepelného a dynamického namáhání. V některých místech bylo koncentrováno zatížení do nedostatečného průřezu kamene, došlo k jeho porušení tlakovými nebo smykovými trhlinami. Tyto poruchy mají lokální význam, opravují se důkladným vyplněním spár, trhliny v kružbách a nevhodně umístěné spáry se zajišťují pomocí trnů. Poruchy v celém nosném systému vznikly (jsou doloženy i v archivních zprávách) v místě provizorního uzavření západní štítovou zdí. Tyto poruchy se nepodařilo odstranit ani při přestavbě chrámu koncem 19. století. Jsou v zásadě stabilizované, dochází v nich však k dilatacím. Příčiny vzniku těchto poruch budou upřesněny v průběhu realizace. Ke vzniku poruch docházelo i vlivem degradace materiálu, zejména v důsledku působení povětrnostních činitelů. Degradace materiálu (zejména malty a kamene) způsobila zhoršení mechanických vlastností materiálu a vznik lokálních poruch. Významně se uplatňují i síly vznikající zvětšováním objemu vlhkých materiálů při mrznutí, rozpínání korozivních produktů železa osazeného v kameni nebo při krystalizaci sádrovce v porézním hořickém pískovci. Použití hořického pískovce v kombinaci s kutnohorským písčitým vápencem je jednou z příčin intenzivní degradace kamene v exteriéru. Po stu letech, které uplynuly od Mockerovy restaurace, je mnoho tehdy osazených kamenných prvků poškozeno natolik, že je nutná jejich Klenba presbyteria výměna nebo zpevnění. K degradaci hořického pískovce dochází tam, kde je osazen pod mušlákem. Při smáčení mušláku dešťovou vodou se v ní rozpouští vápenec, ionty vápníku se usazují v pórézním hořickém pískovci, kde reakcí s kysličníkem siřičitým z ovzduší vzniká sádrovec. Krystalizační tlak rozpínajícího se sádrovce působí destrukci pískovce. Narušení hořického pískovce je nejsilnější v místech, která jsou smáčena vodou stékající z vápence, a která jsou (zdánlivě paradoxně) současně chráněna před prouděním vzduchu a před deštěm. Vysvětlení vidíme v tom, že proudící vzduch kámen vysušuje, nedochází tedy k pronikání vody s rozpuštěným vápníkem do pórů pískovce, déšť z pískovce rozpuštěný vápník vymývá. Restaurátorské práce Oprava kamenného pláště, zejména opěrného systému, který je vzhledem k působení povětrnostních činitelů mimořádně exponován, tvoří podstatnou část restaurátorských prací. Uplatňuje se přísně konzervační metoda, to znamená, že se zachovává současná podoba stavby, nekorigují se změny provedené při opravě koncem 19. století, výměny kamene se provádějí jen v místech, kde je kámen narušen natolik (trhlinami nebo degradací materiálu), že nemá dostatečnou stabilitu a pevnost. Výměny kamene nejsou příliš rozsáhlé, týkají se většinou kamene osazeného před sto lety. Prvky vyrobené z mušláku, které byly při Mockerově restauraci v opěrném systému ponechány, jsou většinou v relativně v dobrém stavu pravděpodobně totiž nejsou původní, ale byly vyměněny při dílčích opravách, které probíhaly po celou dobu existence chrámu. Ve většině případů se narušený kámen stavebnictví 09/07 37

38 Vitraje oken opravuje vsazením vložek, případně domodelováním poškozených nebo chybějících částí umělým kamenem. Při výměně kamene nebo výměně vložek z doby Mockerovy restaurace se uplatňují zásady minimálního rozsahu výměn, pokud možno zachování kamenořezu původního nebo kamenořezu z poslední opravy, nahražení kamenem stejného druhu. Tyto zásady jsou uplatňovány diferencovaně, například tam, kde nevhodná kombinace druhů kamene byla příčinou degradace materiálu, se použije kámen, který nebude působit sádrovcovou korozi. Pro doplnění se užívá kámen obdobných vlastností a vzhledu jako kámen původní. Protože kutnohorský mušlák se již netěží, užívá se pro výměnu dovážený kámen stejného charakteru. Vyměňovaný kámen se upevňuje stejným způsobem jako kámen původní. Železné trny se nahrazují nerezovými, uplatňují se zálivky olovem. Ostatní kovové prvky (kramle, objímky, oka aj.) se opravují, doplňují, upevňují a ošetřují proti korozi. Většina oprav kamene se provádí zpevněním navětralého povrchu, vyplněním trhlin a doplněním z umělého kamene těch částí, které jsou nezbytné z funkčního hlediska (odvodnění povrchu kamene, uzavření spáry, dotvoření drážky pro zasklení) nebo tam, kde je to nutné pro zachování architektonické formy (tektonické linie, které se pohledově uplatňují). Umělý kámen musí vyhovovat vzhledově (barvou i strukturou) i technologicky (nesmí uzavírat povrch kamene). Oprava vnějšího pláště postupuje po dílčích krocích. Po předběžném zajištění nejvíce poškozených prvků se povrch kamene očistí. Čištění se provádí citlivým omytím tak, aby nebyly poškozeny autentické povrchové úpravy (například malované spárování nebo nátěry zachované zejména na stěnách chrámu). Čištění se provádí diferencovaně, například u původních sochařských prvků, kde je kámen pod povrchovou krustou vytvořenou nečistotami a chemickými změnami kamene degradovaný, se uplatňují speciální metody. Krusty, které jsou nositelem tvarové informace, se v těchto případech zachovávají, kámen pod nimi se zpevňuje. Po očištění kamene se na základě komisionálního posouzení (za účasti památkového, autorského i technického dozoru) upřesní rozsah výměn a dalších restaurátorských zásahů. Současně s výměnami a restaurováním kamene se opravuje spárování. Autentické spárování se zachovává, odstraňuje se spárování technologicky nevhodné (cementové malty). Nové spárování se přizpůsobuje spárování autentickému. Povrch se upravuje patinováním, které koriguje nečistoty kamene, které nebylo možno odstranit, zceluje výměny, vložky a doplňky s původním kamenem. Patinace se provádí s ohledem na výtvarné působení architektury, kamenořezu a přirozeného vzhledu kamene. Po očištění a opravě se velmi působivě uplatňuje barevnost hořického pískovce i jeho kontrast s mušlákem. Restaurují a retuší se upravují i malované spáry a omítky, na kterých jsou místy zachovány autentické nátěry. Jen stručně se můžeme zmínit o dalších pracech, které provádějí restaurátoři a specializovaní řemeslníci. Restaurátorským způsobem se opravují vitraje z čirého skla i vitraje malované. Vysokou odbornost vyžaduje výměna břidlicové krytiny a klempířské práce. Kamenné konstrukce ve zvýšené míře vystavené srážkové vodě (odvodňovací žlaby, podlahy ochozů) se kryjí olověným plechem. Návrhu i provedení se věnuje velká péče. Problémy s odstraňováním sněhu z ochozů a odvodňovacích žlabů se řeší instalací topných kabelů. Kružby parapetů před restaurováním english synopsis Repair of Gothic Church of St. Barbora St. Barbora s Church in Kutná Hora is a gemstone of Czech Gothic architecture built by the most outstanding builders of the period. Restoration of the building is exceptionally extensive and demanding and great care has been devoted to its preparation, documentation and implementation. The aspects to be emphasized include complexity of the documentation and investigations of the building and all its component parts and functions by experts from various fields, including historians, architects, artists, construction technologists, structural engineers, technologists and conservers. klíčová slova: chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, komplexní průzkum stavby, koordinace prací stavebních Kružby parapetů před restaurováním keywords: St. Barbora s Church in Kutná Hora, complex survey of building, construction works coordination 38 stavebnictví 09/07

39 památkově chráněné stavby text: Jan Bradna foto: archiv autora Portál kláštěrního kostela Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Stav po restaurování kolektivem restaurátorů. Spolupráce restaurátorů a stavebních profesí na obnově historických staveb Jan Bradna (*1943) Akademický sochař a restaurátor. V letech studoval na AVU v Praze, obor Sochařství a restaurování a v letech postgraduální studium na FF UK obor Teorie restaurování a památkové péče. Je výkonným předsedou Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu. Od r restauroval řadu významných stavebních historických památek. janbradna@seznam.cz Velká část našich uměleckých děl z kamene nebo štuku je nedílnou součástí stavebních památek. Proto jsou velmi často tyto části památky restaurovány a opravovány společně. Na jedné stavbě se setkává řada různých profesí, které společně tvoří, spolupracují, nebo alespoň pracují vedle sebe a pracovně na sebe navazují. Na chování, profesionalitě a slušnosti všech stran velmi záleží, zda tato spolupráce a soužití bude dobré a užitečné, nebo zda bude jen příčinou svárů, a tedy i špatných vztahů a výsledků práce. Osobně jsem poznal tuto spolupráci z obou stran, a proto ji mohu objektivně posoudit. Historickou stavbu vždy v určitém procentu doplňuje umělecká výzdoba. Památkářská a restaurátorská pozornost musí být věnována zejména této hlavní stavební části, protože i dobré restaurování uměleckých doplňků už mnoho nezachrání, když stavební část není dobře provedena. Veškeré části památkových objektů bez rozdílu musejí být přijímány s plnou vážností z hlediska ochrany a zachování historického charakteru a tomu musejí odpovídat právě i veškeré řemeslné, např. zednické a kamenické práce. stavebnictví 09/07 39

40 Modely organizace práce V základu se můžeme na historických objektech setkat se třemi modely organizace práce: Generálním dodavatelem je stavební organizace, která provádí stavební práce. Ta přijme jako subdodavatele restaurátory, kteří provádějí dílčí restaurátorské práce. Tento způsob lze přijmout při dobrých vztazích a vzájemném respektování. Výhodou je zde využívání lešení i další vybavenosti stavby v rámci dodávaných prací. Někdy je zde nebezpečí přílišné nesamostatnosti a závislosti restaurátora na stavební organizaci, která je zadavatelem. V tomto směru je snadnější způsob, kdy restaurátor má smlouvu s majitelem nebo investorem a je rovnocenným partnerem stavby. Užívání vybavenosti stavby není samozřejmostí a restaurátor musí přijmout určité podmínky jejího užívání. Pokud pracují řemeslníci a restaurátoři vedle sebe a má-li práce vést k užitečnému výsledku, musejí se vždy domluvit a vzájemně respektovat. Je velmi dobré na začátku v plánech přesně vyznačit hranici částí, kde kdo pracuje a vzájemně ji potvrdit. Tím se předejde mnoha sporům. U obou těchto modelů restaurátor často sleduje stavební práce a postupy, se kterými nesouhlasí. Záleží na vedení stavby i výkonných řemeslnících, zda jsou jeho připomínky a názory přijímány a respektovány. U třetího modelu je restaurátor generálním dodavatelem restaurování stavby a stavební firmy jsou subdodavateli. Restaurátoři pracují s přizvanou agenturou, která je zastupuje v administrativních oblastech, nikoliv však v odborných záležitostech restaurátorských a stavebních. Tento model je vhodný u stavebních památek, kde restaurátorská činnost tvoří většinu prací, a činnost stavební pak práci jen doplňuje. Výhodou je, že restaurátor udává celé práci tón i úroveň, kterou potom také vyžaduje od dodavatelské firmy, včetně dodržování používaných materiálů, technologií, čistoty pracoviště a dalších aspektů. Pro restaurátora, který většinou tíhne spíše k tiché tvůrčí práci, je to velmi těžký úkol. Dochází zde k častým rozporům, které jsou potom řešeny až nekompromisním vyžadováním dodržování smlouvy, kde všechny případné problematické momenty musejí být dobře ošetřeny. Zkušenosti z praxe Na akcích, kde na vzácném památkovém objektu pracuje řada profesí a dodavatelů, není nic snazšího, než něco bleskově zkazit, zapomenout nebo nenapravitelně zničit. Mohl bych vyjmenovat celou řadu do nebe volajících příkladů památek zbytečně zničených neznalostí, lajdáctvím nebo úmyslnou zavilostí ukázat, že jemu dotyčnému nebude nikdo říkat, co a jak má dělat. Příkladné byly naopak akce, kde restaurátory požádalo vedení stavby, aby je seznámili se svou prací a opravovanou památkou a aby jim poradili, jak k celé práci přistupovat a dělníky poučili, jak v některých úkonech postupovat. Zažil jsem i chvíle, kdy řemeslníci sami přišli se žádostí, abychom jim poradili, jak určité problémy vyřešit a práci dobře provést. Nejlepší domluvou potom je, když restaurátor ukáže, že není jen studovaný teoretik, ale že ovládá dobře svoje i další řemesla a že to, co požaduje, udělat jde a také, že to sám rukama umí. Škola řemesla První školou práce na památkách byla pro mne práce stavebního dělníka při opravě kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Poznal jsem důvěrně celé prostředí stavby a řadu vynikajících řemeslníků. Další praktickou školou po absolvování AVU pro mne bylo třináctileté členství v restaurátorské komisi Českého fondu výtvarných umění. Zde jsem mohl sledovat práci asi sto třiceti restaurátorů od podání rozpočtů a návrhů restaurování, až po kolaudování výsledků práce. Mnoho akcí zde souviselo s pracemi na historických stavebních památkách. Jinou, stejně výbornou školou, byla spolupráce skupiny nás, mladších restaurátorů, s akademickým malířem Jiřím Blažejem, který byl duchem a spolutvůrcem rekonstrukce gotického domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Nejen že jsme zde pracovali pod vedením odborníka, ale sledovali jsme práci řady výborných kameníků a zedníků. Naučil jsem se zde např. rekonstrukci gotických omítek. Nejlepší školou, hlavně u řemesla, je sledování práce těch zkušených. Tito řemeslníci by měli být vysoce ceněni a měli by mít své následovníky. Zato když jsem byl subdodavatelem celé dodávky restaurování kaple v Arcibiskupském paláci v Praze, nezadal jsem zde jedinou práci řemeslníkovi, protože náročnost prací v prostoru kaple to nedovolovala. Například i rýhy na kabely pro novou elektroinstalaci jsem si raději mezi bohatou štukovou výzdobou vysekal sám a velmi se mi to vyplatilo. Restaurování vnějšího pláště katedrály sv. Petra a Pavla v Brně Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. Jižní gotická předsíň. Stav po rekonstrukci v roce Nejtěžším úkolem v mé kariéře bylo restaurování vnějšího pláště katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, kde jsem byl generálním dodavatelem. Administrativní práci velmi dobře prováděla přizvaná odborná agentura a já jsem se mohl věnovat plně restaurátorské práci a vedení 40 stavebnictví 09/07

41 řady mladých restaurátorů, kteří zde pracovali. Atmosféra vztahů investora, památkářů i restaurátorů byla výborná, a tím byly dosaženy i dobré výsledky práce. Románský portál v Záboří nad Labem Nejpříjemnější spolupráce se stavebními profesemi je na menších, ale náročných akcích. V nedávné době jsem po čtyři roky restauroval velký románský portál z roku 1170 v Záboří nad Labem. Jeho stavební část a statika byly ve velmi vážném stavu. Celý portál hrozil zřícením. Museli jsme jej podepřít, vynést klenby bočních oken. Dále bylo třeba portál stáhnout do rámů, vyzdít z historických materiálů základy, hloubkově vyinjektovat vnitřní praskliny a dutiny 581 litry směsi ze speciálně pro tento účel připraveného vápna. Pro tuto injektáž jsem připravoval 99 otvorů na pečlivě volených místech. Nad portálem jsme rozebrali 4,5 t pozdějšího barokního řádkového zdiva, zaklenuli klenbu a zedníci na ni znovu zdivo dokonale vyzdili. Spolupráce s místními řemeslníky byla dokonalá. Byla to opravdová radost a potěšení ze spolupráce a přátelství, které zde panovalo. Podobná spolupráce není častá, ale když se povede, výsledek práce tomu odpovídá. Krypta sv. Kateřiny v Kouřimi Jsou také místa, kde jsem se na čtyři roky uzavřel světu. Restauroval jsem podzemní gotickou kryptu sv. Kateřiny v Kouřimi. Mimo restaurování centrálního sloupu, klenebních žeber, konzol, dvou portálů a oltáře jsem hlavně restauroval omítky na stěnách, které zde od roku 1272 trpí vlhkostí a byly asi desetkrát vyspravované. Obvykle by měl tuto práci dělat zedník. Ale jsou i omítnuté stěny, které vyžadují tu nejodbornější restaurátorskou práci. Základní přístupy k restaurování stavebních památek Jednou jsem jako restaurátor dozoroval opravu kostela z 19. století s celokamenným pláštěm. Byl zde stavbyvedoucí, kameníci, zedníci. Vstoupil jsem do už rozpracované akce, která neprobíhala dobře, a snažil jsem se všem vysvětlit, jak mají pracovat při restaurování kamenných kvádrů. Bylo to stále málo platné. Proto jsem jednou přijel na stavbu, převlékl se do montérek, vyndal své nářadí a materiály, se kterými jsem denně pracoval. Svolal jsem pracovníky a od začátku jsem ukázal, jak zvolím skladbu písků, jak míchám tmel, jak jej probarvuji, jak jej nanáším, zpracovávám, barevně komponuji. Všichni ocenili, že to, co jsem říkal, není jen pouhá teorie a poznali něco nového. Zmiňoval jsem problémy a vztahy, které se dají při dobré vůli většinou uspokojivě vyřešit. A restaurátor může být nápomocen dobrému výsledku celé práce. Co ale restaurátor vyřešit nemůže, je základní přístup, se kterým se v současné době k restaurování stavebních památek přistupuje. Zplenění vzácné stavební památky na přání majitele, kdy celkový přístup i postupy jsou výsměchem památkové péči a pohaněním našeho kulturního dědictví. Ničení je také často způsobeno neodborností stavební firmy a nedbalostí nebo zoufalou bezmocností památkového dozoru. Investování peněz do opravy památek je užitečná, záslužná a krásná věc. Ale jestliže práce nejsou provedeny na patřičné profesionální úrovni, jsou spíše ke škodě než k užitku. Bezduché nově hladce omítnuté a pestře obarvené kulisy, které se často brzy začnou olupovat, nejsou žádným kulturním přínosem ani účelným využitím peněz. Záleží na cestě, kterou zvolíme. Zda si své kulturní dědictví uchráníme ve vzácné autentické podobě, nebo zda je zničíme. Krypta sv. Kateřiny z roku 1272 v Kouřimi. Stav během restaurování. english synopsis Cooperation of Conservers and Builders in historic House Renewal A large part of our works of art of stone or stucco forms an integral part of historic building monuments. One house is a meeting point of many professions, creating, cooperating, or at least working side by side and following each other. The author reminds of the fact that conduct, professional approach and decency of all parties are very important for good and useful cooperation and coexistence avoiding excessive and unnecessary disputes, bad relationships and consequent poor work results. klíčová slova: restaurování památek stavebních, práce restaurátorské, práce řemeslné, autentičnost stavby keywords: building monument conservation, conservation works, craftwork, building authenticity stavebnictví 09/07 41

42 památkově chráněné stavby text: Tomáš Soukup foto: archiv autora Historické město Luže Obnova památky v malém městě Luže Ing. arch. Tomáš Soukup (*1972) Vystudoval Fakultu architektury ČVUT Praha. Od roku 2002 je starostou města Luže a od roku 2004 zastupitelem Pardubického kraje a předsedou Výboru pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva Pardubického kraje. xsoukupt@seznam.cz Luže je historické městečko s 2500 obyvateli. Městská památková zóna (MPZ) vyhlášená v roce 1998 zahrnuje více než polovinu jeho rozlohy a zbytek podléhá památkové ochraně alespoň v rámci ochranného pásma hradu Košumberku. MPZ byla vyhlášena především pro autenticky dochovaný půdorys středověké zástavby se dvěma náměstími, nezměněnou uliční sítí i několika barokními domy na renesančních a starších základech. Ve městě je také původně gotický kostel sv. Bartoloměje a významný poutní kostel Panny Marie na Chlumku s přilehlou rozsáhlou jezuitskou rezidencí a částečně dochovanou židovskou čtvrtí, včetně již zrekonstruované synagogy. Dům č. p. 87 Na křižovatce u kostela sv. Bartoloměje, asi 100 m od náměstí, stojí dům č. p. 87, který tvořil spolu se sousedním domem uzavřený dvorec zemědělsko-řemeslného využití. Jako jednotný celek se však tyto budovy nedochovaly. Majetkově došlo k rozdělení na dva samostatné měšťanské domy již asi před sto lety. Druhá budova byla navíc znehodnocena necitlivou přestavbou v 80. letech 20. století. Samotný dům č. p. 87 si uchoval svou autentickou podobu, danou dobou vzniku a skutečností, že Měšťanský dům č. p. 87 před rekonstrukcí v roce 2004 poslední větší rekonstrukce proběhla v 19. století a za dalších více než sto let nedošlo, kromě postupného chátrání, k výrazným změnám. Když byl dům roku 2002 i s přilehlými pozemky městem od tehdejšího majitele vykoupen, velká část členů zastupitelstva, ale i obyvatel města, byla přesvědčena o nevyhnutelnosti jeho demolice. Nejdůležitější v této fázi tedy bylo obhájit záchranu této budovy. Obnova památky na malém městě je zpravidla limitována nedostatkem financí a složitějším hledáním nové náplně jak dům využít a přitom nezničit jeho historickou hodnotu. Přestavba na penzion by znamenala výrazný zásah do dispozice domu a také ekonomika takového návrhu by byla těžko obhajitelná. Navíc tomuto využití příliš nenahrávala blízkost poměrně frekventované komunikace. Po rozvaze bylo rozhodnuto, že dům bude využíván základní uměleckou školou a knihovnou s informačním centrem. Ve výběrovém řízení bylo osloveno pět architektonických ateliérů, jejichž výběr byl konzultován s památkáři. Požadována byla jednostupňová projektová dokumentace s častým autorským dozorem v průběhu stavby. Poté již rozhodovala pouze cena. Bylo zřejmé, že rekonstrukce bude probíhat na etapy po několik let, vždy podle toho, jakou částku rozpočet města dovolí a kolik prostředků se podaří získat z grantů a Programu Regenerace MPZ Ministerstva kultury ČR. V prvním roce byla nákladem dva miliony korun zrekonstruována střecha, která již byla v havarijním stavu. V dalším roce proběhlo výběrové 42 stavebnictví 09/07

43 Rekonstrukce jížní fasády v roce 2004 řízení na dodavatele, s podmínkou rozdělení stavby do etap dle finančních možností města. Kombinací všech tří finančních zdrojů se také podařilo, aby započala rekonstrukce v přední části domu, včetně hlavní jižní fasády. V letošním roce byla vyslyšena i naše žádost o dotaci adresovaná poslancům Parlamentu ČR. Zdá se, že se již v tomto roce podaří stavbu s celkovými náklady kolem 15 milionů dokončit. Dispoziční řešení Bylo navrženo dispoziční řešení vycházející ze samostatného komunikačního systému předního a zadního domu, umožňující oddělený provoz všech funkčních jednotek, ale i vzájemné propojení personálními vstupy. Obnova domu Dům je dobře založen, na svazích v Luži jsou běžné výchozy kvalitní opuky. Stavba neměla trhliny, které by svědčily o závadách v založení. Zdivo je velmi kvalitní, pečlivě vázané z pevné opuky, která v chráněném prostředí nevětrá. Malta má dostatečné množství vápna, pouze v suterénu byla pro zdění užita malta hliněná. V režném zdivu nechráněném proti působení povětrnosti však některé cihly intenzívně zvětrávaly, místy byly narušeny vlhkostí, a narušené zdivo si vyžádalo přezdění a zpevnění hloubkovým spárováním, případně injektáží. Zvětralé stavivo bylo vyměněno. U kamenných kleneb postačilo k obnovení jejich funkce hloubkové vyspárování trhlin, v cihelných klenbách byly, kromě zajištění trhlin, vyměněny zvětralé cihly a nejvíce deformované části byly lokálně přezděny. Všechna táhla zajištující tuhost domu byla prověřena, opravena a v některých případech znova vypnuta a konzervována. Tuhost domu nepříznivě ovlivňovaly spáry mezi jednotlivými částmi stavby, které byly nedostatečně provázané. Účinným prostředkem pro zvýšení tuhostí bylo osazení ocelových tyčí, zainjektovaných v křížení hlavních nosných zdí. Další poruchy zdiva vznikly působením vodorovných sil od krovu, který byl na mnoha místech narušen v uložení hnilobou. Dobře dimenzované dřevěné stropy byly na několika místech silně narušeny hnilobou a byla nutná jejich radikální oprava. Velkou péči bylo třeba věnovat sanaci napadení dřeva a jeho konstrukční ochraně. Návrh odvlhčení stavby Vlhkostní poměry jsou dány propustným podložím i spádem okolního terénu. Příčinou zvýšené vlhkosti opukového i cihelného zdiva bylo Nová fasáda domu také dlouhodobé zanedbání stavby, neregulovaný růst vegetace, hromadění sutí a odpadu v okolí domu i uvnitř a zatékání do konstrukcí. Ke zvýšení vlhkostí přispělo i pronikání kanalizační vody do zdiva a do podloží a zvýšená salinita zdiva v místech, která byla využívána jako chlévy. Pro snížení vlhkosti bylo navrženo zřízení větraných podlah v přízemí, v nejvíce exponovaných prostorách pak celoplošná dutina a v ostatních místnostech kanálky vedené podél zdiva. Větrané podlahy budou navzájem propojeny, proudění vzduchu zajistí nasávací a výdechové otvory a napojení na komíny. Dutina pod podlahou bude tepelně izolována, aby nedocházelo k ochlazování podlah. V suterénu není možno zajistit přirozené nasávání vzduchu, proto bude účinnost odvlhčení zdiva nižší. Vrstva štěrku pod podlahou a vzduchové kanálky podél zdí sníží vzlínavou vlhkost ve zdech. Podlahové vrstvy v kontaktu s opukovým zdivem sklepa by měly být prodyšné, proto je navržena dlažba uložená do suché malty, která nemá uzavřené spáry. Je nutno počítat s vyšší vzdušnou vlhkostí, které bude nutno přizpůsobit provoz výtvarných dílen, které zde budou umístěny. Vyšší vlhkost je nezbytná pro zajištění vhodného klimatu pro opukové zdivo v suterénu zděné na hlínu, pro jehož dobrý stav je nezbytná relativní vlhkost vzduchu minimálně 60 %. Přetápění prostoru nebo jeho intenzívní větrání by vedlo k vysychání hliněné malty, k jejímu vypadávání, a tím k uvolňování kamene. Intenzívní vysychání opuky vyvolává objemové deformace kamene a vznik napětí, která mohou způsobit i vznik trhlin. Opukové zdivo bude proti vysychání chráněno vápenným nátěrem. S ohledem na charakter stavby nebude nutné zřizovat vodotěsné izolace podlah a zdiva. Na zdivu se zvýšenou vlhkostí budou aplikovány sanační omítky do výše cca 1,5 m od úrovně terénu. english synopsis Historic Monument Renewal at Luže Small Town Luže is a small historic town with the population of The town conservation zone declared in 1998 includes more than 50% of the town area. The rest of the town is protected together with the Košumberk castle. The article focuses on description of the renewal of the Baroque burgher house no 87, preserving its authentic appearance. klíčová slova: město Luže, Městská památková zóna, obnova památky, dům barokní měšťanský keywords: Luže municipality, Town Conservation Zone, historic monument renewal, Baroque burgher house stavebnictví 09/07 43

44 památkově chráněné stavby text: Hana Zachová foto: archiv autora Nové veřejné osvětlení v památkové zóně města Český Krumlov Plešivec Ing. akad. arch. Hana Zachová Absolventka ČVUT Fakulty architektury a Akademie výtvarných umění obor Architektura. Od roku 1993 vede vlastní projekční ateliér. V posledních letech se specializuje na rehabilitace městských prostor: náměstí, ulice a parky (Praha, Český Krumlov, Telč, Beroun, Hradec Králové, Slaný). hzachova@volny.cz V památkové zóně Plešivec v Českém Krumlově probíhala před několika lety rozsáhlejší stavební akce, jejíž součástí byla také instalace nového veřejného osvětlení. Ta si vyžádala nejen nové trasy kabelových rozvodů, ale i vývoj nového svítidla. Z historie veřejného osvětlení (stručně z díla PhDr. Jana Müllera) V průběhu staletí se venkovní osvětlení ulic a náměstí proměňovalo podle dobových technických znalostí i podle finančních možností obce, která je pořizovala. Prosperita nebo stagnace města se obrazila jak v rozsahu venkovního osvětlení, tak v tvarování svítidel, stožárů a konzol. Kdysi louče, pak lampy na olej, plynové lucerny (1. pol. 19. století), petrolejové lampy (50. léta 19. století), svítidla s elektrickými žárovkami (konec 19. a počátek 20. století) a dnes elektrické výbojky. Design svítidla, stožárů nebo konzol tohoto technického doplňku veřejných prostor se vyvíjel také, a to nejen podle druhu použitého média a finančních možností pořizovatele. Výběr svítidel vycházel i z významu veřejných prostor, a také z dobových architektonických názorů. Ve veřejných prostorech postupně koně a potahy vystřídaly automobily, a tak vzrůstaly nároky na bezpečnost chodců. V Českém Krumlově se, mimo výše uvedená fakta, lišil charakter venkovního osvětlení zámeckých nádvoří, historického jádra a okraje města, dnes památkové zóny. Například na konci 19. století osvětloval zámecké nádvoří složitý a zdobný litinový dodnes dochovaný kandelábr s petrolejovou lucernou, na periferii města byly petrolejové lampy umístěny na dřevěném sloupu. V roce 1906 umožnila elektrifikace iluminaci města elektrickým osvětlením. Konzolová svítidla sestávala z obloukové konzoly, talířovitého stínidla a žárovky. Dále existovala svítidla zavěšená na laně mezi domy a na významných místech stály stožáry se svítidlem. O designu svítidel je možné usuzovat z nabídkových dobových firemních letáků, ale především z historických fotografií. Instalace veřejného osvětlení v památkové zóně Plešivec v Českém Krumlově. Atypické svítidlo lampa, zavěšené na konzole. Projektová příprava nového veřejného osvětlení Památkovou zónu Plešivec tvoří cca 15 ulic, které se rozkládají v jižní a jihozápadní části Českého Krumlova, a obdobně jako historické jádro, jsou položeny ve značně dramatickém terénu. Názvy ulic přibližují různorodý charakter této lokality: například Rybářská ulice podél Vltavy, Linecká, jako páteřní ulice s budovou soudu, od Vltavy příkře stoupající ulice Horská, Strmá nebo Plešivecká ulice vedoucí k Plešiveckému náměstíčku se středověkými budovami a ulice Krásné údolí, která se ztrácí v sadech. Město zadalo studii veřejného osvětlení a výběr vhodného typového svítidla jako předstupeň před návrhem rekonstrukce inženýrských sítí. Zadání obsahovalo pochopitelně požadavek na soulad s platnými normami, ale i na návrh intenzity osvětlení, vycházející nejen z dopravního režimu, ale i z charakteru jednotlivých ulic. Studie prokázala, že pro 44 stavebnictví 09/07

45 zachování hierarchie ulic, atmosféry prostředí, ale i rovnoměrného osvětlení jednotlivých veřejných prostor, bude nutná kombinace jak různých nosičů svítidel (stožár, parkový stožárek, konzola), tak zřejmě i kombinace vizuálně odlišných svítidel. Charakter svítidel byl určen na základě vynikajícího elaborátu Dějiny veřejného osvětlení Českého Krumlova (PhDr. Jan Müller). Z hlediska designu měla svítidla harmonicky doplnit prostředí památkové zóny a odlišit se i od tzv. pražské lucerny, použité v historickém jádru města. Svítidlo mělo být pasířsky nebo zámečnicky provedeno v jednoduchém tradičním tvaru s důrazem na vhodnou kombinaci svítidla a konzoly. Ta byla nezbytná kvůli úzkým ulicím, jež neumožnily osazení stožárů. Prezentace typových svítidel přímo v Českém Krumlově nepřinesla uspokojivé řešení. Následující fáze projektové činnosti zahrnovala tvarový design a technický návrh atypických svítidel, včetně různých druhů nosičů. Cílem architekta bylo vytvořit sestavy vizuálně odlišných svítidel při zachování stejného základu, splňujícího soudobé elektrotechnické normy. Základní idea návrhu Malebná památková zóna Plešivec se svou přívětivou atmosférou bydlení je i vyhledávaným turistickým cílem. Otázka zní, zda obyvatelé a návštěvníci hledají v technickém vybavení lokality, jakým veřejné osvětlení je, to módní a soudobé. Charakter a atmosféra památkové zóny se staly podkladem pro návrh jednoduchých tvarů a detailů inspirovaných tradiční výrobou. Snad právě tady je na místě Hand made in Czech Republic. Soudobý návrh odráží současné architektonické a výtvarné trendy. Výsledkem je určitý kontrast mezi původním a novým. Nový prvek může dokonce hrát dominantní vizuální roli, a to jak v pozitivním, tak i negativním slova smyslu. Zdařilé příklady vytvářejí vzájemnou souhru a obohacení, méně zdařilé jsou disharmonií nesouzvukem. Rizikem může být rychlé zestárnutí nevydařeného módního designu, což lze jen obtížně předvídat. Instalace veřejného osvětlení v památkové zóně Plešivec v Českém Krumlově. Lampa v kombinaci se stožárem. Sestava kombinací lampy se stožárem, výložníkem a konzolou stavebnictví 09/07 45

46 města, který posuzoval především praktickou stránku instalace a údržby tohoto svítidla. Tvarový a technický základ: tubus s elektrotechnickým zařízením, tvořící horní části svítidla (materiál měděný tlačený plech); tvarované stínidlo (materiál měděný tlačený plech); typový jednoduše vyměnitelný skleněný kryt zdroje. Z tohoto základu vznikla dvě svítidla, která se liší uchycením k nosiči: lucerna svítidlo je osazeno na nožkách/vzpěrách na stožáru, konzole; lampa svítidlo je zavěšeno například na výložníku, konzole atd. Architekt navrhl kombinaci lucerny a lampy s různými stožárky a konzolami, čímž vznikly sestavy svítidla a nosiče, vyhovující jak z technického, tak estetického hlediska. Pro jednotlivé ulice pak byly vybrány vhodné kombinace, v návrhu doplněny zákresy jednotlivých svítidel do fotografií a odsouhlaseny příslušnými institucemi. Atypické svítidlo pro Český Krumlov nabídlo vysokou variabilitu v možnosti instalace, ale vyhovělo i požadavkům na soudobé technické řešení. Svítidlo má minimální požadavky na údržbu. Je vyrobeno z mědi, která má neomezenou životnost a netrpí deformací slunečním zářením, tak jako plasty. Svítidlo je vybaveno zdrojem 70 W SHC, splňuje příslušné elektrotechnické požadavky např. IP 43, je v souladu s normami EU a bylo pro ně vydáno ES prohlášení akreditovanou laboratoří. Atypické svítidlo lucerna Atypické svítidlo lampa Tradiční, kontextuální návrh vychází z dlouhodobě ověřených architektonických a výtvarných principů i z kontextu, do kterého nový prvek vstupuje. Jde o symbolické dání přednosti, smeknutí projektanta před tím, co se vyvíjelo po desítky let, nebo dokonce po staletí. V některých případech může být pro investora a projektanta určitým zklamáním to, že veřejnost změnu málo vnímá. Opravdu zdařilý tradiční design se však může stát nadčasovým. Nelze jej sice zařadit mezi módní trendy, ale dodržení klasických zásad je vnímáno pozitivně. Investor i architekt se rozhodli podpořit atmosféru památkové zóny jednoduchým designem barevného osvětlení. Atypické svítidlo veřejného osvětlení Na základě architektonického návrhu byly vyrobeny prototypy a vybraný dodavatel musel zajistit příslušné elektrotechnické certifikáty. Ve výběrové komisi byli zástupci města Český Krumlov, zástupci památkových orgánů, projektant, ale i zástupce Technických služeb Sestava kombinací lucerny se stožárem, výložníkem a konzolou 46 stavebnictví 09/07

47 Architektonický návrh jako podklad pro výrobu prototypu Instalace veřejného osvětlení v památkové zóně Plešivec v Českém Krumlově. Lucerna v kombinaci s konzolou. Základní údaje Architekt: Inženýr elektro silnoproud: Statický posudek půlkruhové konzoly: Investor: Výrobce: Ing. akad. arch. Hana Zachová Ing. Bohumil Tejnor Ing. Michael Trnka, CSc. Město Český Krumlov Firma Josef Pechlát english synopsis New Public Lighting in the Town Conservation Zone of Český Krumlov Plešivec Installation of public lighting in the Plešivec conservation zone at Český Krumlov was part of a more extensive building project including reconstruction of infrastructure and new paving of public areas. The new public lighting required not only new cable laying but also design and development of a new lamp. klíčová slova: Český Krumlov Plešivec, osvětlení veřejné, parametry elektrotechnické, intenzita osvětlení keywords: Český Krumlov Plešivec, public lighting, electro-technical parameters, lighting intensity stavebnictví 09/07 47

48 památkově chráněné stavby text: Jiří Langner foto: archiv autora Mansarda v prejzové krytině s oplechováním vikýřového okna Kvalitním řemeslem k záchraně a zachování kulturního dědictví Jiří Langner (*1951) V roce 1969 vyučen v oboru klempíř, od roku 1993 pracoval jako klempíř v Pražské stavební obnově, závod Fasádostav. V roce 1994 s Karlem Kropíkem založil firmu Krolan s.r.o., která má v současnosti 70 zaměstnanců v oborech klempíř, tesař, pokrývač, zedník, zámečník. langner@krolan.cz Naše památky a jejich historie jsou světově známé. Obdivují je jak domácí, tak zahraniční turisté. Při svých procházkách ulicemi či uličkami se setkáváme se skvosty architektury a objevujeme místa, kde historie má svůj domov a kde duch staletí sídlí dodnes. Naštěstí již minula doba mnoha let zanedbávání těchto historických děl a uvědomujeme si důležitost jejich uchování pro další generace. Starat se o památkový fond však znamená jej nejen udržovat, ale také provádět opravy, a v mnoha případech nákladné rekonstrukce. Rekonstrukce historických budov kladou na základě restaurátorského průzkumu důraz na použité materiály, specifické barevné odstíny fasád a samozřejmě na typ a druh střešních krytin. Zejména u střešních konstrukcí, které byly po léta vystaveny různým rozmarům počasí a zub času na nich vykonal své, je nutný zásah kvalitních a zkušených řemeslníků. Počínaje tesařskou opravou poškozených zhlaví vazných trámů, hambalků či uhnilých konců krokví u pozednic, při zachování maximálního množství původní dřevěné konstrukce. Spoje plátováním se v mnoha případech provádějí jako za časů minulých, bez použití hřebíků a svorníků, jen dubovými kolíky a klíny. Tato za náročných podmínek prováděná díla, kdy jednotlivé části krovu musí být přizvedávány Výměna zhlaví nosných trámů krovu 48 stavebnictví 09/07

49 Dílenská výroba ozdobných prvků na nároží věže a poškozené části vyměňovány, již patří do kategorie uměleckých děl a řemeslník se v těchto a v mnoha dalších případech stává téměř restaurátorem. V následujících krocích přijde na řadu řemeslo pokrývačské a jeho mistři. Na historických střešních konstrukcích je nejčastěji používaná prejzová krytina pokládaná do malty, kde se postup prací desetiletími nezměnil, tašky bobrovky a krytiny z břidlice, či jiné, v malé míře používané krytiny. Při pokládce těchto krytin musí pokrývač prokázat dostatek umu a zkušeností, aby se vyrovnal se zborcenými, kulatými či jinak nepravidelnými tvary, s kterými se na těchto historických střechách setkává. K tomu, aby byla v celku vytvořena krásná funkční konstrukce, je třeba dokonalé souhry těchto řemesel také s profesí klempířskou a jednotliví řemeslníci musejí prokázat své kvality, estetické cítění a mnohdy mistrovský fortel. V dobách vzniku těchto památek majitelé zdůrazňovali svou majetnost a vážnost okrasným a členitým provedením jak fasád, tak i střech, na nichž vznikaly různorodé tvary ploch, mansardy zdobené profilovanými maskami nebo věže zakončené ozdobnými hroticemi, či jinými okrasnými prvky, zdůrazňujícími jejich majestát. Střechy těchto staveb se vždy vykazovaly maximální složitostí, pracností a náročností na řemeslné zpracování. V současnosti je tedy třeba dokázat se vyrovnat s prací starých mistrů a, byť v novém tisíciletí, vytvořit repliky ozdobných klempířských prvků historickými metodami. Zde nepomůže technický pokrok. Rozvin ozdobných hrotic, či jiných ozdob, je třeba namalovat za pomoci kružítka, pravítka a vlastních zkušeností, jako v dobách naší Detailní pohled na složité profilování říms při napojení na ozdobné prvky nároží věže historie. Vyklepání ozdobného prvku, třeba jen do dřevěného špalku na úrovni pasířského a kovotlačitelského řemesla, dokáže jen zkušený řemeslník, mistr znalý svého řemesla. Závěr Je nutno podotknout, že náročnost jak odborná, tak finanční, mnohdy zapříčiní podstatné zjednodušení a vypuštění složitých řemeslných prvků, bohužel vždy na úkor zachování původního stavu dané památky pro další generace. Přes všechny tyto problémy je mnoho památek, u kterých je při rekonstrukcích hlavním cílem zachování původní podoby, původního členění a historické věrnosti. K tomu, že tyto památky budou dále chloubou našich ulic, že zachováme odkazy dávných stavitelů a řemeslníků v původní podobě, musíme vychovávat nové generace řemeslníků, kteří, přes všeobecné degradování řemesel v nedávných dobách, pozvednou laťku úrovně řemeslné dovednosti opět do výšek uznávaných mistrů. Díky nim při procházení se zdviženou hlavou ulicemi vidíme obzory, které uvidí i další naše generace. english synopsis Quality Craft for Rescue and Preservation of Cultural Heritage After years of neglect a period has come when the nation has begun to focus on preservation of historic monuments for future generations. The fact that the process of reconstruction and renewal of historic monuments is often too demanding after the years of neglect often causes substantial simplifications and omitting of historic elements at the cost of preservation of the original condition of the given monument. The article is an appeal for the necessity to preserve the original status of the historic building, the original structure of it and historical faithfulness at reconstruction, reminding of the relevance of quality craftwork in this context. klíčová slova: práce řemeslná, historické konstrukce střešní, práce pokrývačské, práce klempířské, práce tesařské Výměna zhlaví nosných trámů krovu keywords: craftwork, historic roof constructions, roofers craft, tinsmiths craft, formwork carpenters craft stavebnictví 09/07 49

50 památkově chráněné stavby text: Michael Balík foto: archiv autora Původně secesní budova penzionu Anna v Českém Brodě Průzkum a návrh sanace vlhkého zdiva historické budovy ve městě Český Brod Ing. Michael Balík, CSc. (*1947) Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Majitel ateliéru pro návrhy sanace zdiva, ochrany fasád a všech souvisejících vlivů, autor šesti odborných publikací v daném oboru. Předseda Odborné společnosti pro odvlhčování staveb ČSSI. Je také expertem Českého egyptologického ústavu FFUK. balikm@volny.cz Penzion Anna, budova sociálních služeb pro seniory v Českém Brodě, je historická, původně secesní čtyřkřídlá stavba, která byla v nedávné minulosti celkově zrekonstruována a dostavěna. V rámci stavebních prací došlo nejenom k doplnění půdorysu budovy, ale zejména k vybudování rozsáhlých podzemních prostor nových sklepů, které jsou situovány pod dvorem. Zdivo budovy je cihelné a ve spodní části stavby kamenné. Poruchy z hlediska vlhkosti se projevují zejména v přízemí a v suterénu stavby. Penzion Anna. Pohled na stavbu z nově podsklepeného dvora. Poruchy z hlediska vlhkosti stavby V přízemí se tyto poruchy projevují zejména (viz schéma vlhkostních poruch): v celé oblasti východní části, tj. vlevo od hlavního vchodu (v oblasti, která není podsklepena); v rizalitu hlavního schodiště, v jeho jižní části; v celém rozsahu západního křídla, zejména v chodbové oblasti, v místech křížení nosných zdí a v místech na rozhraní podsklepené a nepodsklepené části; v části křídla jižního (jihovýchodní nároží). 50 stavebnictví 09/07

51 Poruchy zdiva z hlediska vlhkosti, zejména v prostorech pokojů mají vliv na kvalitu mikroklimatu, resp. na zdraví lidí, kteří zde dlouhodobě pobývají. Relativní vlhkost orientačně měřená dosahovala až 75 %. Tento stav je třeba považovat za havarijní. V suterénu se poruchy z hlediska vlhkosti stavby projevují zejména (viz schéma vlhkostních poruch): na části obvodních zdí pod rizalitem hlavního vchodu; na schodišťovém tělese na straně západní; na středních zdech, zejména při chodbách na straně jižní; v celé dispozici nároží jihozápadního; v suterénu jsou dále výrazné poruchy volným vtékáním vody do oblastí dvora a zatravněného pozemku, zejména v oblasti výdechů klimatizace. Stav stěn suterénů, včetně velkých částí stropů, je třeba považovat za havarijní a může mít vliv i na statiku stavby. Stav zdiva z hlediska vlhkosti má také vliv na vnitřní mikroklima prostor, které se tak stávají z hlediska obecné hygieny velmi těžce využívatelné. Průzkumy Vlhkost Po provedení orientačního měření bylo zjištěno, že u zdiva je nutno počítat s relativní vlhkostí kolem 60 %, tj. přiměřenou hmotnostní vlhkostí materiálu do 5 %. Vyhodnocení hmotnostní vlhkosti bylo řešeno grafickou formou. V přiložených schématech jsou barevně kategorizovány zdi s velmi vysokou, vysokou a zvýšenou vlhkostí. Salinita Z důvodů podezření na vysokou salinitu byly odebrány vzorky pro určení obsahu solí. Bylo zjištěno, že salinita není pro další rozhodování o sanaci směrodatná. Vlhkostní poruchy v nepodsklepené části stavby Příčiny poruch Základní příčinou poruch zdiva z hlediska vlhkosti je: voda volně vtékající prasklinami povrchů dvora a vadnou izolací podél vzduchotechnických vývodů do stropu suterénu; voda, vzlínající z podzákladí v celém rozsahu porušených zdí; voda, která se kumuluje v nepodsklepených oblastech, do zdiva proniká z boků a druhotně vzlíná; nedostatečné řešení sanace v době rekonstrukce. Schéma vlhkostních poruch a měření salinity stavebnictví 09/07 51

52 Projevy vlhkostních poruch zdiva v interiéru stavby Technologie sanačních úprav Návrh snížení vlhkosti je na základě výsledků analýzy řešen ve dvou variantách: stavebními úpravami a aplikací mírné elektroosmózy v rozsahu obvodových a částečně středních zdí; vzduchovým podélným kanálem a částečně aplikací tzv. infuzních clon. Obě varianty v sobě zahrnují také předláždění a novou izolaci dvora a zatravněné části nad vjezdem do garáží, včetně utěsňujících povlaků viz schémata. Varianta 1 metoda mírné elektroosmózy Na určené části obvodového zdiva a zdiva středního bude aplikována metoda mírné elektroosmózy. Jedná se o snížení vlhkosti zdiva v celé jeho výšce s tím, že bude odsouvána i voda ve zdivu nahromaděná. Současně s odvlhčením zdiva dochází i k odsunu solí a tím k menší zátěži povrchů vzhledem k budoucím omítkám. Řešení je nezávislé na ostatních stavebních a instalačních pracích. Pokud není systém řešen kovovými prvky, které by podléhaly korozi, je jeho účinnost prakticky neomezená. Vlastní řešení je založeno na zabudování navzájem propojených kladných a záporných elektrod (síťových a tyčových prvků systému). Orientační návrh sanace zdiva varianta 1 Vlhkostní poruchy obvodového zdiva stavby 52 stavebnictví 09/07

53 Vlhkostní poruchy zdiva nepodsklepené části stavby Obě elektrody jsou napájeny z vlastního elektrického zdroje. Anody (kladný pól), které jsou tvořeny velkoplošně prvky tvaru mřížek šířky 250 mm a chráněny speciálním vodivým lakem, budou umístěny předběžně zvenku na fasádách, ze strany chodeb v přízemí a na schodišťových zdech. Menší část bude na zdech vnitřních v přízemí v části jihozápadní a na chodbových zdech v suterénu. Katody (záporný pól) jsou tvořeny speciálními tyčemi, uloženými do vývrtů pod podlahami suterénů a v terénech. Varianta 2 vzduchové kanály a infuzní clony Podél zdí z úrovně přízemí při nepodsklepené oblasti bude proveden relativně mělký kanál do hloubky cca 0,9 m, jehož konstrukce zůstane otevřená a bude využíván jako odvlhčování proudícím vzduchem. Kombinací k této úpravě jsou tzv. infuzní clony, které utěsní zdiva ve vytipovaných oblastech. Nepropustná bariéra vznikne naplněním vrtů ve zdivu chemickou směsí, která má hydrofobní, event. utěsňující účinky. Doporučuje se použití chemické směsi, ekologicky nezávadné, vodou rozpustné, například silikonových mikroemulzí nebo směsného prostředku. english synopsis Examination of Walls of Historic Building with Regard to Moisture, Rehabilitation Proposals The building of social service for seniors, Anna Pension, is a historic, originally turn-of-the-century (art nouveau) four-wing house, recently totally reconstructed and extended. The reconstruction involved not only extension of the building ground plan but also building of large underground spaces new cellars under the yard. The design of wall moisture reduction included two variants: Building adaptations and application of moderate electro-osmosis within the scope of the peripheral and partly the partitioning walls; A longitudinal air channel and partial application of the so called infusion curtains. klíčová slova: metody sanační, voda vzlínající, salinita,elektroosmóza, clony infuzní keywords: rehabilitation methods, water capillarity, salinity, electro-osmosis, infusion curtains Orientační návrh sanace zdiva varianta 2 stavebnictví 09/07 53

54 památkově chráněné stavby text: Filip Rozsíval foto: archiv autora Jižní fasáda Vršovického zámečku návrh rekonstrukce Rekonstrukce a dostavba areálu Vršovického zámečku z 19. století Ing. Filip Rozsíval (*1978) Studium na ČVUT v Praze, obor Pozemní stavby a architektura, ukončeno v roce V současnosti zaměstnanec ateliéru Masák & Partner, je pověřen vedením projektu Rekonstrukce Vršovického zámečku. rozsival@masak-partner.com výrobní budovy pro manufakturu. Z té doby pochází i základ pseudorenesanční fasády, spojující obě části. V osmdesátých letech devatenáctého století budova připadla do správy obce. Začátkem dvacátého století prošla stavba razantní proměnou interiérů, vyplývající z proměny účelu stavba začala sloužit pro potřeby radnice, včetně sálu určeného pro svatby. V této době byl zámeček mezi obyvateli Vršovic, zejména díky svatebním obřadům konaným v historických interiérech, velmi populární. Od konce osmdesátých let minulého století stavba sloužila pouze jako skladiště. Postupná degradace konstrukce stavby vyplynula ze stáří stavby i ze zanedbání údržby v posledních padesáti letech. V současnosti je areál zámečku památkově chráněn. Vršovický zámeček a přilehlé budovy a pozemky jsou ve vlastnictví Magistrátu hl. m. Prahy. Správa je svěřena Městské části Praha 10. Projekt Rekonstrukce a dostavby areálu Vršovického zámečku je pilotním projektem, kde dochází ke spojení soukromého a státního investora. Správcem majetku byla vypsána soutěž na rekonstrukci areálu Vršovického zámečku se zapracováním níže uvedeného programu. Soutěže se zúčastnila firma Vršovický zámeček, a.s., s projektem ateliéru Masák & Partner, s.r.o. Na základě vítězství v této soutěži byl touto firmou zpracován projekt pro stavební povolení; v současnosti je připravována dokumentace pro provedení stavby firmou Němec a spol. Historie a funkce Vršovický zámeček si nechal vybudovat v roce 1843 italský obchodník Giuseppe Rangheri jako rodinné sídlo. Zámeček byl postaven na místě bývalé vinice spojením dvou mírně odlišných staveb, snad původně určených jako Architektonické řešení Cílem projektu je vrátit zámečku život provázaný s potřebami čtvrti a města. Z předcházejících funkcí byla zachována svatební síň, doplněná o další služby. Kromě nové toho bude zámeček využit jako hotel, který je určen nejen jako zázemí pro pořádání svateb. Díky svému vybavení se může stát nový areál společenským centrem čtvrti. Celý komplex zámečku bude doplněn o dostavbu nové budovy pod jižní terasou před zámečkem. Zde budou umístěny doplňkové funkce určené pro veřejnost, například fitness studio, bazén a bar. Architektonické řešení vychází z principů uplatnění historických vazeb i soudobých potřeb. Návrh chce především uchovat stavbu jako jasnou stopu původního jádra obce, tedy jako přirozené společenské centrum. Stavbu takového významu nelze vnímat bez vazeb na okolí, proto je součástí projektu i úprava zástavby podél hlavní třídy, nové řešení svahu, úprava přiléhajícího uličního i parkového parteru. Vlastní stavba bude v závislosti na symetrickém jižním průčelí stejným způsobem doplněna o prostorově odpovídající křídla. Nové boční vstupy do areálu zámečku budou navazovat na ponechané přístupové cesty. Boční propojení s terasou pak umožní přímou návaznost parku. Se snahou o posílení komunikačních vazeb byly upraveny i spodní stavby areálu, jimiž jsou komerční přístavby u Moskevské ulice. Přidáním kryté pasáže se má doplnit obraz městského parteru o zvláštní prvek, podtrhující význam místa. 54 stavebnictví 09/07

55 Panoramatický pohled z jihu se zákresem projektovaných staveb Zakládání a rozšíření zámečku Celý zámeček stojí na skalnatém podloží (břidlice 4. třídy těžitelnosti). To byl patrně i důvod, proč je zámeček v přízemí pouze jednotraktový, zatímco ve druhém nadzemním podlaží (2. NP) je již dvoutraktový. V rámci zakládání je nutné jej rozšířit o jeden trakt v úrovni přízemí (1. NP). K rozšíření této úrovně dojde dále do parku, kde tak vzniknou nové podzemní garáže. Pod garážemi budou na úrovni prvního podzemního podlaží (1. PP) vytvořeny strojovny pro technologie a pod budovou zámečku budou vedeny koridory, spojující vertikální komunikace s přístavbou pod jižní terasou. Zámeček je situován v Heroldových sadech a aby byly minimalizovány zásahy do stávající zeleně v parku, bylo při výkopech voleno zajištění stavební jámy kotvenými pilotovými stěnami s pažením do zápor. Volné svahování terénu je možné provést pouze na několika místech uvnitř stavby a na východní straně, kde zámeček přiléhá k terase. Vzhledem ke komplikovanosti a stísněnosti zakládání bylo voleno použití založení metodou tzv. bílé vany, kdy bude stavební jáma z vnější strany tepelně izolována extrudovaným polystyrenem. Před zahájením zemních prací byl celý zámeček zpevněn zazděním všech okenních a většiny dveřních otvorů. Konstrukce bude následně v příčném směru stažena ocelovými táhly, kotvenými do fasády a umístěnými v rozteči 1,5 m v úrovni stropů. Poté bude severní obvodová zeď a část střední nosné zdi vynesena bárkami (sloupy tvořené příhradovou konstrukcí), které budou vysoké 4 m, tedy na výšku jednoho patra. V místě spojovacích koridorů budou bárky vysoké 9,5 m. Podél vynášených zdí dojde k vyvrtání pilot, do kterých budou vsazeny a v patě zakotveny ocelové trubky. Nosnou zdí bude v příčném směru proražen otvor, do něhož bude vložen I profil, který bude opřen o piloty. Tento profil bude následně ve zdi zabetonován, aby se zajistilo jeho dostatečné spojení se stávající zdí. Po nabytí příslušné pevnosti budou zdi postupně podkopávány. Při postupném odkrývání výkopem budou ocelové piloty zpevňovány zavětrováním z ocelových profilů. Při předběžných průzkumných pracích byla zjištěna nedostatečná únosnost střední podélné nosné zdi v západní polovině objektu. Tato zeď bude ve všech patrech po částech přezděna v původní tloušťce novým zdivem tak, aby byly zachovány všechny klenbové stropy, včetně klenebních pasů. z broušeného nebo hrubého betonu. Tato omítka má vysoký difuzní odpor, proto bude na vlhké zdivo pod omítku aplikována nopová fólie, která bude štěrbinami u podlah a pod podhledem napojena na interiér. Meziokenní pilíře v západním křídle jsou ve staticky nevyhovujícím stavu, proto zde bylo prozatím přikročeno k vyzdění okenních otvorů. V budoucnu budou pilíře přezděny z plných cihel. Podlahy v přízemí budou vesměs budovány nově. Pod nové podlahy bude podél nosných zdí instalována řada odvětrávacích tvarovek IGLÚ, které budou napojeny na venkovní prostředí na jižní fasádě. Odvětrání bude zaústěno do nevyužívaných komínových sopouchů, vzniklý tah bude podloží u nosných stěn vysoušet. Řešení věžičky Věžička zámečku je propojena s prezidentským apartmá, umístěným v podkroví přímo pod věží. Věžička je oplechována mědí, její nosná konstrukce je v dobrém stavu, a proto není zapotřebí do ní zasahovat. Do věžičky vede točité schodiště s jednou mezipodestou, okolo celé věžičky probíhá dřevěný ochoz. Bylo zvoleno řešení, kdy věžička bude zateplena po úroveň mezipodesty. Zde bude osazeno tepelně izolační zasklení s dveřmi. Zasklení vyplní mezeru mezi podestou a střešní rovinou. Vnitřní prostor věžičky tak zůstane nezateplený. Stávající okna a dveře na ochoz budou repasovány a zaskleny jednoduchým zasklením. Technologie Celý areál bude mít společné přípojky, kterými bude napojen na budovu zámečku. Ze zámečku budou jednotlivé přípojky rozvedeny do ostatních budov areálu, přičemž spotřeba elektřiny, vody a plynu každé budovy bude samostatně měřitelná. Řez stavbou Vršovického zámečku, včetně dostavby podzemních podlaží Obvodové zdivo a vlhkost Problém vlhkosti se týká především obvodových zdí v 1. NP, které se opírají o terén. Rovněž se negativně vlhkost projevila v části západního křídla, kde docházelo k zatékání dešťové vody do meziokenních pilířů. Rozšířením zámečku a přístavbou podzemních garáží dojde z velké míry k odstranění kontaktu stavebních konstrukcí se zeminou. Stávající obvodové zdivo bude po obvodu odkopáno a dodatečně izolováno nopovou fólií, která zajistí dostatečné vysychání zdiva a zároveň ho bude chránit proti vlhkosti. Vnitřní omítky budou provedeny stavebnictví 09/07 55

56 těchto staveb vznikne na straně svahu částečně krytá kolonáda. Jednotlivé obchody budou mít zděná nároží, jinak jejich nosnou konstrukci budou tvořit dřevěné lepené sloupy, na které bude ukotven fasádní systém. Střecha, která se uplatňuje v pohledech ze zámečku, bude mít zelenou barvu. Nosným prvkem budou na sebe položené OSB desky, které budou vynášeny příčnými trámy z lepených dřevěných vazníků. Technologicky jsou i tyto přístavby napojeny na zámeček. Pouze vytápění a chlazení je zajištěno lokálními jednotkami konvertory, ohřev TUV je zajištěn průtokovými ohřívači. Areál Vršovického zámečku situace Stavby A, B, C1 až C6 Pro celý areál bude zřízena nová trafostanice, která se umístí v severní ohradní zdi. V sousedství trafostanice bude umístěn i náhradní zdroj energie dieselagregát. Hlavní rozvaděče jsou umístěny u strojoven technologií na úrovni 1. PP. V 1. PP, pod severní hranou garáží, budou umístěny veškeré technické místnosti, strojovna vzduchotechniky (VZT), chlazení a kotelna. Podél východního přístupového koridoru bude veden hlavní průlezný instalační kanál, kterým vedou hlavní rozvody do budov pod terasou a do jednotlivých obchůdků na úrovni Moskevské ulice. V rámci areálu zámečku jsou rozvody vedeny několika hlavními stoupačkami, které se dále rozvětvují v podhledech hotelových chodeb. Pro potřeby chlazení bude chladicí vzduch nasáván přes garáže a otvory v podlaze bude procházet do strojovny chlazení. Výdech je zajištěn v meziprostoru dvojité ohradní zdi, ukončující dvůr na severní straně. Stejným způsobem je vyvedena VZT. Nasávání VZT je umístěno na opačném konci ohradní zdi. Kotelna je řešena jako plynová se dvěma kondenzačními kotli o výkonu 740 kw, odkouření je vyvedeno poblíž hřebene nad střechu. V celém komplexu je důsledně dbáno na rekuperaci tepla včetně odpadního tepla z technologie chlazení. Bylo zvažováno i zřízení podzemního zásobníku na dešťovou vodu, která by byla určena na zalévání zeleně, a dále zásobníku s vodou na akumulaci přebytku tepla, které by bylo odčerpáváno v chladnějších měsících. Tyto technologie jsou stále zvažovány. Stavba B pod jižní terasou Před zámeček bude pod jižní terasou přistavěna nová přístavba. Tento trakt je celý zapuštěný pod terénem, jižní stěna je maximálně prosklená a otevřená do ulice. Prostor je určen jak pro návštěvníky zvenku, tak i pro hotelové hosty, proto je s hotelem spojen dvěma koridory, které navazují na hlavní vertikální komunikace. Budova těsně přiléhá k jižní fasádě zámečku, od ní je odsazena jen o technologicky nejnutnější prostor tak, aby bylo možné provést záporové pažení, které zajistí jižní stěnu zámečku a umožní vyhloubit jámu. Celá přístavba bude provedena jako betonová podzemní stavba technologií bílé vany. Střecha konstrukce je pojízdná, slouží pro parkování svatebčanů a bude umožňovat i požární zásah pro zámeček. Technologicky je tato přístavba napojena na zámeček, pouze bazénové technologie jsou umístěny pod bazénem. Obchody: stavby C1 až C6 Stávající obchody na úrovni Moskevské ulice budou odstraněny. Na jejich místě vzniknou nové, které budou mít charakter prosklené kolonády. Podél Základní údaje o stavbě Stavba: Rekonstrukce a dostavba areálu Vršovického zámečku, Moskevská 21/120, Praha 10 Investor: Městská část Praha 10, Vršovická 68, Praha 10; Vršovický zámeček, a.s., Moskevská 374/27, Praha 10 Vlastník objektů a pozemků: Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1 Správa svěřena: Městská část Praha 10, Vršovická 68, Praha 10 Stavebník: Městská část Praha 10, Vršovická 68, Praha 10; Vršovický zámeček, a.s., Moskevská 374/27, Praha 10 Odpovědný projektant: Ing. arch. Jakub Masák, autorizovaný architekt, Ing. Ladislav Brett, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby Autoři projektu: Masák & Partner, s.r.o. Ing. arch. Jakub Masák, Ing. arch. Petr Němec, Ing. Filip Rozsíval, Ing. Marie Antošíková, Ing. Martin Navrátil; Vršovický zámeček, a.s. Vlastimil Riedl Spolupráce: Masák & Partner Ludvík Doleček, DiS, Němec Polák, s.r.o., Ing. Ladislav Brett Vršovický zámeček, a.s. Vlastimil Riedl Předpokládaný termín výstavby: září 2007 září 2009 Odhadované náklady: 440 mil. Kč english synopsis Vršovice Chateau The building of the 19 th century chateau was used in 20 th century for offices of the city hall of Prague 10 Vršovice. Due to poor maintenance the building began to be used for storage since 1990s. The building is a state-protected historic monument. The necessary reconstruction, repair and extension of the chateau are based on a PPP project combining state and private capital fro the purpose. The owner of the chateau is the Magistrate of the Capital City of Prague and the operator and builder is a private company and the City Quarter Prague 10. The chateau will continue to be the centre of the quarter with a wedding hall, a fitness centre and an indoor pool. The underground floor will offer parking and the building will be extended with a glazed colonnade with shops. The reconstruction and extension will require complex foundation laying in a slope. The infrastructure of the whole area will be dealt with in a single common project. klíčová slova: Vršovický zámeček, Městská část Praha 10 Vršovice, zakládání staveb, projekty PPP, rekonstrukce staveb keywords: Vršovice chateau, City Quarter Prague 10 Vršovice, building foundation laying, PPP (public-private partnership) projects, building reconstructions 56 stavebnictví 09/07

57 památkově chráněné stavby text: Hana Dušková foto: Aleš Motejl Budoucí směry památkové péče v ČR Účastníci diskuze: Pavel Jerie Generální ředitel Národniho památkového ústavu (NPÚ) PhDr. Anna Matoušková Ředitelka odboru památkové péče Ministerstva kultury České republiky (MK ČR) Ing. arch. Eva Dvořáková Pracovnice sektoru technických památek Národního památkového ústavu (NPÚ) Ing. Václav Jandáček Autorizovaný inženýr v oboru Statika a dynamika staveb, zabývá se materiálem a jeho stárnutím, člen Klubu za Starou Prahu Ing. Helena Klímová Pracovnice Odboru Památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy Ing. Jan Vinař Projektant, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Statika a dynamika staveb, zabývá se rekonstrukcemi památek Tomáš Brabec Zástupce občanské společnosti Sdružení Zlenice, které už jedenáct let pečuje o zříceninu hradu Zlenice, soukromý investor rekonstrukce památky lidové architektury Mgr. Zdeněk Svoboda Kastelán a správce hradu Kašperk, jako zastupitel města se stará o kulturu a památkovou péči v rámci Kašperských hor Další odborná diskuze, kterou v srpnu uspořádala redakce časopisu Stavebnictví v budově ČKAIT v Praze, byla zaměřena na téma památkové péče v České republice. V následujícím textu vybíráme nejzajímavější názory zúčastněných, které v průběhu diskuze, v souvislosti s přípravou nového zákona o státní památkové péči, zazněly. V čem vidíte hlavní problém současné památkové péče staveb v rámci oblasti či organizace, v níž působíte? Matoušková: V současnosti se intenzivně zabýváme ambiciózním úkolem, který si vytkla tato vláda předložit v roce 2009 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky nový památkový zákon, jehož věcný záměr by měl být zpracován do konce letošního roku. Ocitli jsme se však ve svízelné situaci. Potřeba nového památkového zákona je všeobecně deklarována, nicméně pro podobu tohoto zákona není v podstatě žádné oficiální zadání, kromě toho, že památková péče má být vstřícnější, efektivnější a jiná, než je ta současná. Museli jsme jít cestou reflexe současného stavu památkové péče a získat tak podněty a náměty k tomu, jak dál. Vedení Ministerstva kultury proto oslovilo nejdůležitější subjekty, které se v České republice zabývají nakládáním s kulturním dědictvím. Od všech oslovených jsme již obdrželi podněty a náměty, a v současné době tyto vstupy třídíme, klasifikujeme, vyhodnocujeme a posuzujeme jejich váhu. Jerie: Evropská, a posléze světová společnost dospěla postupně k tomu, že kulturní dědictví má být zachováno. Tento trend u nás vyvrcholil už před více než 150 lety založením první státní instituce na ochranu památek. Jenže shoda už není v tom, jak by tohoto cíle mělo být dosaženo. Od počátku 20. století si uvědomujeme, že památky nelze zachovat bez jasné vize, jakým způsobem budou využívány a jak budou sloužit společnosti. Také je zřejmé, že památky by měly být v řadě případů upravovány, transformovány a přizpůsobovány, aby se vůbec zachovaly. Na druhou stranu se ale projevovaly a stále projevují i trendy směřující jenom k prosté konzervaci. Tyto představy se samozřejmě postupně proměňovaly tak, jak se měnil vývoj společnosti. Ještě za první republiky vedla nejednota názorů na to, jak má být o památky pečováno k tomu, že se parlamentní strany na památkovém zákonu nedohodly. Ale povědomí o hodnotě kulturního dědictví bylo silné, a tak bylo možno tuto celou oblast řídit pouze ministerskými dekrety. Dnes máme situaci ztíženou tím, že bylo obecné povědomí o historii mnohokrát pozměněno a různými politickými otřesy zpochybněno. Stačí si jen uvědomit, kolikátá verze historie se u nás učí! Zemský nebo lokální patriotismus je v České republice na velmi nízké úrovni. Ve školách klesl počet hodin výuky dějepisu a o památky se zajímá mizivé procento obyvatel. V tomto ohledu jsme hodně pozadu oproti jiným evropským státům. Kulturní dědictví má pro českou společnost velký význam a je naším národním bohatstvím, přesto nejsou činěny adekvátní kroky k tomu, aby toto poznání přešlo do širokého povědomí a do praktické činnosti. Každý vlastník má jinou představu o tom, co to znamená zachování památky a hospodaření s touto památkou. Reagovat na všechny tyto představy a potřeby je složité, přitom se nehledají mechanizmy, jak tuto situaci zlepšit. V současnosti platný památkový zákon byl ještě před rokem 1989 mnohokrát upravovaný. To znamená, že jeho koncepce rozhodně nepočítala se současným stavebním a ekonomickým boomem. Proto je potřeba nastavit nově pravidla takovým způsobem, aby to neznamenalo škody a úbytek kulturního dědictví. stavebnictví 09/07 57

58 Zároveň ale musí vlastníkům umožnit o kulturní dědictví pečovat, a přitom jim zabránit v možném zničení kulturní památky. Dosáhnout tohoto cíle nebude jednoduché. Klímová: Při praktickém výkonu státní správy na úseku památkové péče je v současnosti velkým problémem skloubit účinnou ochranu památkově chráněných staveb s nároky společnosti na moderní způsob života, na zhodnocování těchto nemovitostí, na obrovský boom nové výstavby, a to všechno v rámci zatím platného zákona. Jandáček: V rámci výkonu památkové obnovy bych se zmínil o několika problémech. Jedním z hlavních problémů, je komunikace mezi jednotlivými účastníky výstavby. Jde o komunikační nevstřícnost, neschopnost nalezení společného jazyka. V této komunikaci by měla být dána pravidla v rámci hranic jednotlivých pravomocí. Někdy se stává, že se v odborných vyjádřeních objevují omezení, která památkovému ústavu ani nepříslušejí. Také se velmi často dostáváme do situace, kdy tito pracovníci vědí, co nechtějí, ale nevědí, co chtějí. To je vůbec nejhorší, protože se předkládají další a další varianty, a ve chvíli, kdy soukromému investorovi jde o čas, to velmi komplikuje situaci. Dále vidím problém v nerovnoměrnosti péče o památky. Některé historické stavby jsem za svůj život viděl restaurovat již poněkolikáté, a přitom prostředky vložené do těchto stavebních prací jsou samozřejmě nemalé. Na druhou stranu se setkávám s naprostým ignorováním památek, u kterých je provedení rekonstrukce akutní. Tuto situaci mohou prolomit snad jen občanská sdružení, která seženou alespoň minimální prostředky nebo sponzory na provedení nejnutnějších oprav. Tato oblast by zasluhovala největší podporu, protože takové úpravy jsou skutečně úpravami záchrannými. Chtěl bych také upozornit na nevyváženost v kvalitě restaurátorských prací, vyplývající ze současného systému udělování restaurátorských licencí. Při výběru restaurátorů se velmi špatně orientuje. Jerie: Památková péče se v tehdejším Československu po roce 1948 vmanévrovala sama do pozice, kdy byla v rámci péče o historická jádra měst a historické stavební dědictví jediným arbitrem elegance. Stavební odbory a úřady přestaly tuto funkci dohledu nad stavební produkcí a opravami vykonávat. Pracovníkům památkové péče se tato pozice vyčítá, jenže zatím tuto roli nikdo nepřevzal. Situaci doposud jen trochu změnil nový stavební zákon. Současný charakter historických měst a kulturní krajiny není rozhodně náhodným dílem. Jejich podoba byla v mnoha ohledech po dlouhou dobu ovlivňována velmi silnou regulací. Praha měla například v meziválečné době přísnou regulaci a ještě v počátcích poválečné doby byly tyto snahy výrazné. V dnešní době jsme naopak svědky naprostého odporu k jakékoli regulaci, který je dán zejména dějinnými okolnostmi. Tento stav však není projevem svobody, ale anarchie, která v konečné podobě vede ke korupci, a dalším negativním vlivům. To, že v památkové péči regulace stále existuje, stejně jako existuje v automobilové dopravě a v jiných oblastech života společnosti, je věc, která by měla být zachována. Dvořáková: Existuje oblast památkové péče, která je velmi v pozadí. Je to technické dědictví stavební fond, který vtisknul našim městům neopominutelný ráz. Přitom je jedním z těch, který se bourá nejčastěji. V Praze tento osud čeká například starou továrnu Waltrovka v Jinonicích a nikdo se ji nesnaží zachránit, naopak. Mediálně atraktivní jsou v současnosti fotografické reportáže o zbourání komínů. K technickému dědictví se chováme špatným způsobem, a to se zmiňuji jen o zlomku současné situace v památkové péči. Klímová: Industriální stavby je dost těžké chránit, protože jsou situovány v území, kde to památkový zákon neumožňuje. Brabec: Z pozice osoby, která reprezentuje soukromou aktivitu v rámci obnovy nemovitých kulturních památek mohu říct, že se primárně setkávám s obdobnými potížemi. Myslím, že jsme, v rámci současných omezených možností, našli klíč k řešení záchrany památek s kolegy se snažíme spolupracovat s místní komunitou, s veřejností. A to přináší velmi rychle výsledky. Vinař: Za bezmála čtyřicet let, kdy se v oblasti památkové péče pohybuji, bylo zavedeno nejméně šest modelů památkové péče a žádný z nich nebyl ideální. Vždy to ale nějak fungovalo, díky nadšení malé skupiny lidí. Nejhorší byla ta období, kdy se tvořily změny, vydávaly nové vyhlášky. Doba, než nový model vešel do praxe, byla vždy provázena i ekonomickými ztrátami. Myslím si, že základní vliv má atmosféra ve společnosti. Samozřejmě je třeba vytvořit nový památkový zákon, ale současně je nutné zvýšit odbornost osob, kteří se památkovou péčí zabývají. Mezi památkáři se určitě najdou vynikající experti, ale také slabší pracovníci. To je problém, který je třeba řešit rychle. Ideální není ani situace mezi projektanty. Projektování elektráren, jezů nebo mostních konstrukcí se věnují projektanti vzdělaní v příslušných oborech, ale památky mohou projektovat téměř všichni. Výuka na vysokých školách je vzdálena praxi nebo požadavkům památkové péče. Tyto dvě oblasti se musí intenzivně propojit. Velkým problémem je pak přístup investorů. Pokud jde o státní hrady a zámky, tak je na poměrně vysoké úrovni. Problematičtější bývá činnost soukromých investorů. Tragická situace je u církevních staveb. Tam sice existují oficiálně zřízená technická pracoviště, ale fungují nesystematicky. Situaci mnohdy ztěžují špatné vztahy mezi fyzickou osobou, tedy farářem, a mezi jeho nadřízenými z biskupství. Zde je potřeba finanční pomoci na zajištění odborné investorské 58 stavebnictví 09/07

59 a současně i projektové práce, protože kostelní stavby se opravují velmi často bez projektové dokumentace. Myslím si, že systém dotací by se měl změnit, aby speciálně pro církev byly připraveny prostředky pro odbornou činnost při rekonstrukcích. Jandáček: Rád bych se vrátil k historickému vývoji názorů a přístupů k praxi památkové péče a trochu tím objasnil situaci církevních staveb. Problém se objevil se vznikem Československé republiky v roce 1918, kdy se kvůli pozemkové reformě začaly měnit majetkové poměry. Do té doby se o ekonomickou stránku dědictví minulosti vždy někdo postaral, jenže najednou došlo u části památkového fondu ke ztrátě ekonomické základny. Tehdy začaly zmiňované problémy s církevními stavbami, patronáty už nebyly uchovávány tak důsledně, mnohé z nich vykonával různými způsoby stát, takže kostely už začaly chátrat v této době. V současnosti jsou církevní památky, jak už bylo zmíněno, oblastí zatím neřešenou, nebo řešenou chaoticky od fantasticky provedených rekonstrukcí, až po rozpadlé a vykradené kostely v Sudetech. Jaké jsou tedy hlavní slabiny současného památkového zákona? Jerie: Památkový zákon byl koncipován v úplně jiných souvislostech a vlastně nastavil jeden mechanizmus rekonstrukcí, jedná-li se o výměnu jedné tašky na střeše, restaurování hradu Karlštejn, či Svatovítské katedrály nebo velkoplošné přestavby. Je zřejmé, že údržbové práce a drobné zásahy takovýto mechanizmus nepotřebují. Na druhou stranu rozsáhlé zásahy ano, protože vyžadují průzkumné a doplňující dokumentace a podobně. Je velmi složité spočítat, kolik potřebuje památka na svoji obnovu. Jedna věc jsou totiž prostředky na zachování památkové hodnoty a druhá věc jsou prostředky, které do tohoto procesu potřebují být vloženy, aby budova fungovala a plnila nový účel. A to už bez ohledu na to, jestli se jedná o kulturní památku či jinou stavbu. I kdyby však bylo k dispozici neomezeně financí, nedá se zachránit jediná památka, pokud není někdo, kdo se jí ujme a kdo o ni začne pečovat. Mnohdy je velkým nepřítelem památkové péče také politika některých měst, protože prodá-li se stavba, byť i ve špatném stavu, v historickém jádru města za obrovskou cenu, tak samozřejmě příslušný developer potřebuje zajistit návratnost takto vynaložených prostředků. A částka, kterou do nákupu stavby nebo volného pozemku vložil, se mu musí vrátit. Prodá-li se nemovitost za maximalistickou či nadhodnocenou cenu, pak nelze očekávat, že k ní bude přistupovat šetrně, ale naopak bude mít snahu zvětšit objem stavby, nebo ji zbourat a postavit stavbu vyšší. A ještě jeden jev je charakteristický pro celou naši společnost. Když otevřete noviny, tak se dočtete, co se zbouralo, co se udělalo špatně, která památka se zničila. Ta tradiční nechuť k autoritám a vzorům u nás vede k tomu, že se nepropagují pozitivní příklady. Svoboda: Podle mých zkušeností z práce na památkově chráněném objektu je z dlouhodobého pohledu důležité, aby se pro zachování kulturního dědictví provedla změna osnov školní výuky. Pokud budou doma děti vychovávány k pozitivnímu vztahu ke kulturním památkám a budou z výuky dějepisu chápat souvislost mezi našimi dějinami, vlastní identitou a těmi památkami, tak v dospělosti budou podporovat jejich obnovu. Tady je prostor pro správce a majitele kulturních památek, kteří mohou školní výuku a popularizaci ochrany památek podporovat různými programy a praktickým poznáváním konkrétních lokalit. Třeba k nám na stavebnictví 09/07 59

60 hrad jezdí každé jaro pravidelně školní výlety a jenom minimum tříd je z výuky připraveno tak, že vědí něco o Karlu IV. nebo o gotice. Většinou jsou učitelé rádi, že děti na těch 45 minut předají průvodci. Jerie: Ano, u obyvatel je potřeba iniciovat vztah ke kulturnímu dědictví a nejen proto, že je cenné, ale také proto, že je součástí identity místa, kde lidé žijí a odlišuje tuto lokalitu od místa jiného. U nás komunistická éra zlikvidovala spolky, zlikvidovala občanskou společnost. Nutila občany sdružovat se jiným způsobem, proto máme ke znovuobnovení dobrovolných společných aktivit generační odpor. A to je škoda. Řada věcí, která dnes leží na bedrech státní památkové péče, je v řadě jiných zemí záležitostí různých spolků, které se ve volném čase starají například o hrady a zámky. O jejich úklid, o jejich úpravu. Toto se u nás zlikvidovalo. Ale je to problém generační, který se nedá přeskočit. Brabec: Musíme hovořit o dvou oddělených světech. O památkové péči, kterou vykonává a realizuje stát a o památkové péči, kterou realizují soukromí investoři. Stát hospodaří se svými penězi, má k dispozici kolektiv odborníků. Soukromý investor se naopak potýká s památkovou péčí ve smyslu boje se spoustou regulativů a norem, které by měl úspěšně splnit. Mluvilo se tu také o nedostatku financí na oblast památkové péče, ale mně chybí nějaký motivační prvek. Proč soukromý investor, který provádí údržbu památkové stavby a provádí ji s citem, musí absolvovat martirium s vyřizováním žádostí a kličkováním? Proč tento spolek či osoba nejsou chápány v širším kontextu a nejde se jim více vstříc, aby se jejich působení přeneslo nějakým přirozeným způsobem dál? To vidím jako problém. Pracujme s tím, co je teď, ať nemusíme čekat dalších dvacet let na další generace. V oblasti péče o památkový fond bývá také kritizován význam současné dotační politiky. Matoušková: Ve všech debatách, které se týkají památkového fondu, se vždy kladou otázky: Co se vlastně má chránit a proč? Kdo to má chránit a proč? A hlavně jak a za co. Právě ona otázka za co, je jedním z největších úskalí nové zákonné formy. Dotační politika je dnes jednou z nejúčinnějších a nejmasivnějších forem kompenzace veřejného zájmu. A to určitě není dobře. Měly by tady být i jiné mechanizmy, méně náročné pro vlastníky kulturních památek, obsahující menší prvek náhodnosti, protože všechny dotační programy jsou v podstatě z pozice vlastníka jistou loterií. Nezajišťují systematickou cestu k obnově památky. Takže budeme muset hledat skutečně ekonomické nástroje, které umožní adekvátní kompenzaci veřejného zájmu. Ještě jedna poznámka k tomu, o čem jsme na této debatě hovořili. Nový památkový zákon je během na dlouhou trať. Proto se snažíme připravit koncepční materiál, který by navázal na koncepci péče o památkový fond, jež skončila v roce Chtěli bychom vytyčit cíle, které by měly zlepšit fungování péče o památkový fond v České republice do té doby, než se podaří prosadit nový památkový zákon. A zcela jistě se na úrovni státu budeme snažit o to, aby se způsob, jakým stát vkládá finanční prostředky do obnovy památek, zlepšil a zefektivnil. Dvořáková: Jenže perspektiva navyšování dotačního programu je v tuto chvíli velmi chabá. A tady je možné si položit otázku, proč je tato společnost hluchá k argumentům, které nám všem znějí logicky. Kulturní dědictví je také kapitá- 60 stavebnictví 09/07

61 lem, který je schopen generovat mnoho ekonomických multiplikačních efektů. Svoboda: K tomu bych řekl příklad z vlastní zkušenosti. Peníze, které investujeme do provozu a do záchrany národní kulturní památky, získáváme kromě vstupného za prohlídky hradu také prodejem občerstvení, informačních materiálů a suvenýrů. A aby nás stát podpořil, tak musíme z toho, co vyděláme nad rámec vstupného, což znamená asi 45 % našich příjmů, ještě platit devatenáct procent DPH. Matoušková: Bohužel, jednu zásadní věc se v tuto chvíli z dotační politiky z veřejných rozpočtů odstranit nepodaří a to jednoduchý mechanizmus, že veřejné rozpočty fungují na bázi roční periody. Peníze, které vynakládají obce, kraje a stát, jsou poskytovány na kalendářní rok a neexistuje možnost, na základě platných rozpočtových pravidel, přesahovat do dalšího roku. To je opravdu základní nedostatek. Vinař: Z dotací by měla zmizet kampaňovitost. Založí se komise, čeká se, až peníze ze státního rozpočtu přijdou a na stavbu se dostávají v nejlepším případě v létě. Jandáček: Dotační a státní peníze se navíc utrácejí nelogicky vždy ve druhé polovině roku, kdy jsou investorům poskytnuty. U stavebních prací tyto částky za poslední dva měsíce roku nelze, jak z důvodů časových, tak i klimatických, vyčerpat. Peníze se pak nemohou investovat smysluplně. Jerie: Když se rozhlédneme po Evropě, tak dotační politika do památkové péče je základním principem, který iniciuje rozdělení dalších peněz na obnovu památek. Tyto mechanizmy jsou však postaveny jinak než u nás. Existují například evropské dotační modely, které jsou víceleté. Vinař: Ano, myslím si, že podobné modely záchrany by měly být součástí našeho systému památkové péče. Každá stavba potřebuje minimálně přes milion korun. Provázanost rozhodnutí památkářů a profinancování dotace by měla být přímější. Je také otázka, jestli by neměly dotace přidělovat památkáři, tím by se zvýšila jejich prestiž. Samozřejmě je to otázka zákona, ale mohlo by to být zajímavé řešení.. Matoušková: Já mám dobrou zkušenost s dotačními programy krajů. Kraje ani obce tady zatím nebyly zmíněny. I tyto orgány územních samospráv ve svých dotačních programech vydávají nemalé prostředky a efekt kofinancování se zde velmi sleduje. Co je tedy nejvíce podstatné pro pozitivní vývoj v oblasti památkové péče? Jerie: Pozitivní propaganda úlohy kulturního dědictví a památkové péče ve společnosti je velmi důležitá a má své ekonomické důsledky. A toto se málo zdůrazňuje. V řadě zemí si uvědomují, že investice do památky je nejrychlejší cestou ke zřízení pracovních míst. Když sledujeme, jak jsou památky v havarijním stavu v České republice lokalizovány, zjistíme, že se zároveň jedná o území s velkou nezaměstnaností. Financování obnovy těchto památek znamená jednak získání množství pracovních míst od kvalifikovaných lidí, až po nekvalifikované a současně možnosti získání dalších pracovních příležitostí v okamžiku, kdy budova začne fungovat a stane se turistickým cílem. Vinař: V současnosti památkovou péči výrazně omezují problematika daní, vztah k církvi, stavební zákon, regulace měst, stav školství atd. V těchto oblastech by Ministerstvo kultury ČR a další organizace reprezentující památkovou péči, měly vytvořit jakýsi program povzbuzení památkové péče nad rámec působení památkového zákona. Klímová: Pro nás úředníky je nový zákon o státní památkové péči věcí opravdu zásadní a bylo by třeba, aby začal fungovat co nejdříve. Adekvátní doba přípravy je ale důležitá, protože ve stávajícím zákonu jsou určité věci opravdu nelogické a je třeba vychytat všechny nesrovnalosti, které z praxe mnozí známe. Matoušková: Pokud mám na závěr odpovědět na otázku, jestli je potřeba předložit nový památkový zákon, tak se skutečně domnívám, že je. Měl by přinést to, o čem se v této diskuzi hovořilo zásadní systémovou změnu, která bude otřesem v dosavadní kontinuitě péče o památkový fond v České republice. english synopsis Future Trends of Conservation in the Czech Republic The principal issue of professional discussion among experts representing individual areas of conservation and care of historic monuments is the current status of conservation in our country, history of conservation in the past 15 years and outlook for the future, especially with a focus on preparation of the new conservation act. klíčová slova: péče památková, činnost stavební, kvalifikovanost v péči památkové, kompetence v péči památkové, zákon o státní památkové péči keywords: conservation, care of historic monuments, building activity, qualified conservation, conservation competencies, state conservation act stavebnictví 09/07 61

62 stavební paragrafy text: Mgr. Jana Kalferstová, Národní památkový ústav Ochrana archeologického dědictví a zájem na trvalém rozvoji území Prokázaná či odůvodněně předpokládaná přítomnost archeologických nálezů v území do jisté míry limituje jeho využití a stávající či potenciální vlastník (správce, uživatel) dotčené nemovitosti by měl být s těmito limity seznámen ještě dřív, než podnikne první úkony v procesu realizace svého investičního záměru. Následující text, který vznikl na základě přesvědčení, že pouze maximální všeobecná informovanost o výše zmíněných skutečnostech otevírá prostor pro eliminaci případných střetů mezi archeology a investory, si klade za cíl ve stručnosti seznámit zainteresovanou veřejnost s tímto frekventovaným tématem. Archeologická terminologie Archeologický nález: je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí... ( 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Archeologické nálezy mohou být movité (nejčastěji nádoby, nástroje, zbraně, ozdoby či šperky vyrobené z hlíny, kamene, kovů a vzácněji i z kůže a kůry a nacházené nejčastěji ve zlomcích), nebo nemovité. Nemovité archeologické nálezy jsou v archeologické terminologii označovány jako archeologické objekty a jde o funkčně či chronologicky více či méně uzavřené celky, a to například pozůstatky po obydlí, opevnění (v podobě valů a náspů), pohřbívání (v podobě hrobů a mohylových násypů) atd. Za nemovitý archeologický nález je však nutno považovat i prostý sled vrstev různého stáří tzv. archeologické souvrství či archeologická stratigrafie, vznikající přímým či zprostředkovaným působením člověka. Kterýkoliv nemovitý archeologický nález zpravidla obsahuje nálezy movité (soubor movitých a nemovitých archeologických nálezů uložený v zemi nebo v zásypech kleneb, stropů či podlah bývá někdy označován jako archeologická terénní situace ). Pro zachování kulturně historické i vědecké hodnoty archeologického nálezu je přitom zásadní, aby zůstal v nezměněné podobě alespoň do doby, než bude odborně prozkoumán. Protože i sebemenší zásahy (například vyjímání movitých nálezů ze souvrství) hodnotu archeologického nálezu výrazným způsobem snižují, je integrita archeologických nálezů chráněna právními předpisy, čehož dokladem jsou ustanovení 23 odst. 2 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a 176 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Archeologické movité a nemovité nálezy představují archeologické dědictví. To je definováno mezinárodní Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovanou), publikovanou pod č. 99/2000 Sb. m. s. (v souladu s ustanovením čl. 10 ústavního zákona č. 395/2001 Sb., jsou mezinárodní úmluvy po ratifikaci součástí právního řádu ČR a jako takové nadřazeny národním zákonům. Úmluva o ochraně archeologického dědictví je součástí právního řádu od ) jako veškeré pozůstatky a objekty a jakékoliv jiné stopy po lidstvu z minulých období. Do archeologického dědictví jsou zahrnuty: stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí, nacházející se jak na souši, tak pod vodou (čl. 1 odst. 2 a odst. 3). Citovaná Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (jinak též Maltská konvence ) jednoznačně deklaruje prioritní zájem na ochraně a údržbě archeologického dědictví, nejlépe na původním místě (čl. 4 odst. 2). V oblasti výzkumu jsou preferovány nedestruktivní metody a pokud nelze jinak, musí být každý výzkum proveden způsobem, který zajistí, že informace, jichž jsou archeologické nálezy nositelem, budou zachyceny tomu odpovídající dokumentací (čl. 3 odst. 1, odst. 2). S kategorií archeologického dědictví pracuje také zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Součástí tohoto právního předpisu jsou tzv. veřejně prospěšná opatření ( 2 odst. 1 písm. m citace stavebního zákona), sloužící mimo jiné právě k ochraně archeologického dědictví. Přítomnost archeologického dědictví v území by měla být v různě velké intenzitě zohledněna jak v procesu územního plánováním (například 11, 18 a 19), tak při vlastní stavební činnosti ( 80, 132, 137, 170 a již výše zmíněný 176). Území s archeologickými nálezy Místo výskytu archeologického dědictví se označuje jako území s archeologickými nálezy ÚAN ( 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Jinak řečeno, za území s archeologickými nálezy lze považovat prostor, kde již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám (konfigurace terénu, geologické, pedologické a hydrologické poměry v lokalitě) či dosavadnímu historickému vývoji (historické, tj. zejména písemné zmínky o lokalitě, struktura osídlení v jejím bezprostředním okolí apod.) tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Na základě metodiky, zpracované v rámci výzkumného úkolu Státní archeologický seznam ČR č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR, lze vyčlenit celkem čtyři kategorie ÚAN: ÚAN kategorie I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; ÚAN kategorie II: území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů % (svědectví písemných pramenů, těsná blízkost ÚAN kategorie I); ÚAN kategorie III: území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV); ÚAN kategorie IV: území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území doly, lomy, cihelny, pískovny apod., kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny čtvrtohorního stáří). Z výše uvedeného plyne, že přítomnost ÚAN je předvídatelná jen s jistou mírou pravděpodobnosti a jeho hranici lze určit jen přibližně 62 stavebnictví 09/07

63 (rozhodně ji není možné vymezit tak exaktně jako například u nadzemních staveb pravděpodobně nejbližší analogií k ÚAN jsou ložiska nerostných surovin). O existenci ÚAN lze tedy mít jisté povědomí, ale jeho skutečný rozsah je určitelný pouze totálním výzkumem, což není vždy v zájmu věci. Zde je třeba si uvědomit, že i metodika archeologických výzkumů se postupem doby vyvíjí a v některých případech ani suma poznatků, které tyto výzkumy mohou přinést, nevyváží definitivní ztrátu archeologického pramene, který se v ÚAN nachází. Úroveň stávajících znalostí o ÚAN je totiž závislá především na následujících faktorech: povaze a intenzitě terénních nebo stavebních akcí, které v řešeném území v minulosti proběhly a jejichž realizace vedla k identifikaci ÚAN (například výstavba železnic, silnic, pevností atd.); aktivitě regionálních badatelů, kteří vedli o zjištěných ÚAN záznamy; existenci regionálních muzeí, jejichž zaměstnanci či spolupracovníci prováděli výzkumy a zaznamenávali informace o archeologických nálezech; alternativních informačních zdrojích, například písemných pramenech, které vypovídají o stáří zde se nacházejících ÚAN; přírodních podmínkách, avizujících míru pravděpodobnosti osídlení jak v pravěku, tak ve středověku a novověku (například půdní typ a druh, dostupnost vody, přítomnost výchozů nerostných surovin apod.). Pro uvedené faktory je přitom typická regionální nevyrovnanost v některých územích jsou zastoupeny v maximální možné míře, v jiných mohou téměř všechny absentovat. Jedinou výjimku představují přírodní podmínky, jejichž analýzu je možné provést kdykoliv, a to pro libovolné území a v objektivně srovnatelné podobě. Tato skutečnost má přitom zásadní význam při vyhodnocování územních studií předkládaných archeology zde je třeba mít na paměti, že absence informací o ÚAN neznamená jejich absenci faktickou a může pouze signalizovat nedostatek informačních zdrojů. Nutno tedy přiznat, že jakkoliv může být o ÚAN známo dost, jen málokdy dostupné informace nabízejí naprostou jistotu, spíše jen jistou míru pravděpodobnosti. Zdroje informací o ÚAN Pro vlastníky, správce či uživatele nemovitostí (staveb i pozemků), dále pro subjekty zabývající se inženýringem a pochopitelně pro investory je zásadní otázkou, kde a jakým způsobem získat údaje o přítomnosti ÚAN, jejich konkrétní povaze a z toho plynoucích omezeních. Rozsáhlou databází ÚAN disponuje Archeologický ústav Akademie věd ČR (databáze ARCHIV) a Národní památkový ústav (databáze Státní archeologický seznam SAS ČR). Regionálně zaměřené a ve srovnání s výše uvedenými často mnohem podrobnější databáze ÚAN spravují některá muzea, případně je mají k dispozici orgány místní samosprávy. Co do výpovědní hodnoty by však měly mít výsadní postavení dokumenty, které jsou výsledkem územně plánovací činnosti, konkrétně jde o zásady územního rozvoje, územní plány a regulační plány. V rámci nyní platného stavebního zákona, tj. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jsou na územně plánovací činnost a kvalitu jejích výstupů kladeny mnohem větší nároky než tomu bylo doposud. Primárním smyslem a cílem územního plánování je zajištění trvalého rozvoje území při maximálním respektu ke všem jeho stávajícím hodnotám. Už z logiky věci je tedy zjevné, že v případě archeologického dědictví, které by mělo být v rámci územního plánování chráněno (čl. 5 odst. 1 3 cit. Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, 18 odst. 4 cit. stavebního zákona), se zájem na jeho zachování na původním místě (čl. 4 odst. 2 cit. Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy) dostává do střetu se zájmem na zajištění trvalého územního rozvoje. Nyní jde o to posoudit, do jaké míry je tento střet řešitelný, respektive zda a jakým způsobem lze eliminovat negativa s ním spojená. V této souvislosti je nutné zohlednit následující skutečnosti: archeologické dědictví v ÚAN existuje nezávisle na tom, zda se informace o něm v územně plánovacích podkladech (ÚPP) a zejména pak v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) objeví pokud tedy pořizovatel ÚPP a ÚPD přítomnost archeologického dědictví v ÚAN záměrně neřeší či pomine, pozdější negativní dopad pro dotčené subjekty (tj. zejména potenciální investory) bude o to větší, neboť nebudou mít prostor pro přípravu a realizaci odpovídajících opatření; v případě, že se ÚAN nachází v památkově chráněném území, tj. areálech kulturních památek, v památkových rezervacích, zónách a jejich ochranných pásmech, je pro pořizovatele ÚPP poskytovatelem údajů Národní památkový ústav viz 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v návaznosti na 32 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel ÚPD spolupracuje s věcně a místně příslušnými orgány státní památkové péče, které jsou v tomto případě orgány dotčenými k tomu viz 26 odst. 2 písm. c), 28 odst. 2 písm. c) a 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Pro ÚAN mimo památkově chráněná území výše uvedené neplatí, nicméně na jejich faktické existenci a kulturně historické ceně to nic nemění a pořizovatel ÚPP, respektive ÚPD by si proto měl informace o nich získat např. v příslušných regionálních muzeích, Archeologickém ústavu Akademie věd ČR, případně v Národním památkovém ústavu, jinak se vystavuje nebezpečí, že jím zpracovaný výstup nebude kompletní. Z přítomnosti archeologického dědictví v ÚAN plynou investorům jisté povinnosti, zejména tedy povinnost umožnit provedení záchranného výzkumu a v případě, že jde o investici realizovanou za účelem podnikání, i povinnost uhradit náklady na jeho provedení ( 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů) informace o povaze archeologického dědictví v území jsou tedy z hlediska kalkulace nákladů na realizaci investičního záměru nepominutelné. Požadavky na ochranu a záchranu archeologického dědictví v ÚAN se mohou v jednotlivých částech řešeného území dost výrazně lišit pořizovatelé ÚPP a ÚPD by proto měli od archeologů vyžadovat fundované informace o archeologické hodnotě zpracovávaného území a konkrétních postupech, jak tuto hodnotu v maximální míře uchovat v tomto případě jde o to, aby bylo zjevné, za jakých podmínek lze stavební či jinou do terénu zasahující činnost v území realizovat. S ohledem na tyto uvedené skutečnosti lze konstatovat, že střet mezi zájmem na ochraně archeologického dědictví a zájmem na trvalém rozvoji území je do jisté míry řešitelný, v ideálním případě dokonce ještě dříve než vznikne. Pokud totiž budou mít potenciální investoři k dispozici maximální množství kvalitních informací, zvažují případnou investici už s tím, že znají všechna omezení a jsou schopni tato omezení v zadání projektu zohlednit. Nelze pochopitelně vyloučit, že pro část investorů se mohou jistá území stát méně atraktivními, ovšem naprostá informační otevřenost o limitách jejich využití se v dlouhodobém časovém horizontu zcela jistě vyplatí. Z hlediska ekonomické a pochopitelně také sociálně demografické stability dotčeného území je totiž zásadní, aby přicházející investoři byli natolik silní, že zvýšené náklady, které jsou spojeny s úpravou projektu zohledňující přítomnost archeologického dědictví, je nedonutí k rezignaci na realizaci plánovaných investic. stavebnictví 09/07 63

64 kauza soudního znalce text a foto: Ing. Karel Kubečka, Ph.D., ING-PAED IGIP Havárie při rekonstrukci Paláce Elektra Dne 29. dubna 1994 zhruba v hod. došlo v 7. NP části C objektu Palác Elektra k destrukci stávající části cihelné zdi. Padající suť zasypala tři pracovníky soukromé stavební firmy, kteří v danou dobu prováděli v bezprostřední blízkosti této stěny betonáž stropní konstrukce. Jeden pracovník této firmy zraněním na místě podlehl, dva pracovníci byli převezeni s těžkými poraněními do nemocnice. Soukromá stavební firma pracovala jako subdodavatel pro jednu z největších stavebních firem na Moravě. Fotografie uvedené v tomto příspěvku jsou pořízeny z kopie videozáznamu, jediného možného zdroje fotografií, a proto autor žádá o tolerování jejich velmi nízké kvality. Předmět znaleckého posudku a prohlídka stavby Předmětem podaného znaleckého posudku bylo přispět k objasnění příčin havárie zřícení části cihelné zdi v 7. NP budovy Palác Elektra část C v průběhu provádění stavebních prací v rámci rekonstrukce objektu. Otázky, které bylo třeba ve znaleckém posudku zodpovědět, byly následující: Z jakých důvodů došlo ke zřícení stěny? Jak byla zajištěna pracovní plocha? Byly prováděné práce v souladu s projektem? Zjištěné skutečnosti Bourání předmětné stěny bylo prováděno, jak vyplývá z několika pramenů [5] (mimo jiné i ústně potvrzeno hlavním stavbyvedoucím) na příkaz stavbyvedoucího prováděcí firmy jako změna projektu. Projekčně toto bourání však není podchyceno a bylo prováděno bez vědomí projektanta [5]. Bourání bylo prováděno převážně v nočních směnách pravděpodobně v časové tísni, zbylá část zdiva nebyla zabezpečena ve směru kolmém k rovině stěny. Způsob bourání byl prováděn tak, že v místech komůrkového zdiva byla odbourána samostatně stojící příčka v tl. 150 mm, včetně převázky v líci příčky, která byla zachována. V místech, kde zdivo (asi 45 % veškerého zdiva) bylo provedeno v tloušťce 450 mm byla odsekávána jeho část v tloušťce 300 mm a takto vytvořená příčka tl. 150 mm byla ponechána. Obdobně byl odbourán betonový lem zdiva nad úrovní střešní roviny. (Tento lem nelze označit jako věnec, neboť funkčně věnci neodpovídal.) Asi týden po provedení bouracích prací [5] bylo přistoupeno k položení výztuže a betonáži. Pro uložení výztuže bylo do zbylé zdi v tl. 150 mm provedeno vysekání kapes [5]. Podle výkresové dokumentace [4] je tento otvor (nazývaný kapsou) široký 300 mm. Tyto otvory jsou od sebe vzájemně vzdáleny 600 mm. Znamená to tedy, že stěna v tl. 150 mm na výšku 4350 mm byla v patě oslabena otvory 300 mm širokými. Toto oslabení představuje 33 %. Dále bylo obhlídkou na místě zjištěno a stavbyvedoucím ústně potvrzeno, že v době pádu zdi byla prováděna betonáž v místě otvoru ve stropě. To znamená, že byla prováděna betonáž na bednění. Z dané skutečnosti vyplývá, že v kritickém čase nebyl stávající strop nad 6. NP přitížen zatížením vyvozeným čerstvou betonovou směsí vysypanou z přepravního koše na jedno místo. Projektovaný stav V průběhu provádění projektu a zejména v průběhu provádění stavebních prací došlo k několika změnám v projektu. Poslední změna byla vyvolána zjištěním špatné nevyhovující únosnosti stávajícího stropu nad 6. NP. Původně byla pravděpodobně navržena na tomto stávajícím stropě deska (snad železobetonová) s tím, že projektant v technické zprávě [4] uvádí: Pro provedení desky je nutno vybourat příčku tl. 150 mm na středním věnci, čímž dojde k nepříznivému ovlivnění stability druhé příčky, protože tyto jsou navzájem provázány. Desku a bourání příčky je nutno proto provádět po částech po cca třímetrových úsecích. Podle vyjádření projektanta vykonávajícího autorský dozor, bylo toto řešení nahrazeno jiným zesilující konstrukce stropu byla provedena jako železobetonový monolitický trámový strop se skrytými trámy po 900 mm osově a železobetonovou deskou nesenou těmito trámy. V tomto duchu je zpracována i změna původního projektu. Technická zpráva k tomuto výkresu, která by řešila technologický postup bourání, pravděpodobně neexistuje. Na výkrese je však zakresleno uložení skrytých trámů na své podpoře a je patrné, že projektant požadoval vybourání kapes pro uložení těchto trámů do zdi v tl. 450 mm, nikoli odbourání celé zdi v tl. 300 mm. Zda tento výkres měli k dispozici pracovníci provádějící bourací práce a pak betonáž, není znalci známo. Podle výpovědi svědků nebyl tento výkres stavební firmě předán a práce byly prováděny po kon- Levá část zřícené stěny Pravá část zřícené stěny 64 stavebnictví 09/07

65 Komůrkové zdivo v okolí dveřního prostoru Obdobná úprava stěny (kolmá stěna v části B objektu) zultaci se stavbyvedoucím jinak v rozporu s projektem. Stabilita zdi po odbourání Před prováděním vlastních bouracích prací byla minimálně 45 % zdi komínová tělesa a tedy zdivo řádně svázané na celou svou tloušťku 450 mm a 55 % zdi bylo tzv. komůrkové zdivo sestávající ze dvou příček v tl. 150 mm svázané vzájemně převázkou. O stabilitě komínových těles je bezpředmětné diskutovat. Co se týká stability komůrkového zdiva, je všeobecně známa jeho vysoká stabilita i únosnost vyplývající z faktu malé vzpěrné délky (vzdálenost převázek). Věnec z prostého betonu měl funkci především ochrannou (kryl zhlaví zdiva) vůči vlastnímu komůrkovému zdivu a jako s věncem s ním nemůže být počítáno, neboť podle zjištění na místě nebyl beton inzerce vyztužen ani minimálně, a tudíž vlivem trhlin v betonu neskýtal záruku statického spolupůsobení tak, jak je tomu u řádně vyztuženého věnce. Pracovníci stavební firmy započali s bouracími pracemi tak, že postupně odbourávali 300 mm cihelného zdiva z celkové tloušťky 450 mm v místech komínových těles a 150 mm tlustou příčku včetně převázek v místě komůrkového zdiva. Oddělen byl i betonový lem (věnec) v horní části zdi. Toto bourání bylo provedeno na celé výšce zdi, to je 4350 mm a na celou délku zdi, to je více než 20 metrů! Není pochyb o tom, že během provádění bouracích prací elektrickým nebo pneumatickým kladivem muselo zákonitě dojít vlivem otřesů a rázů alespoň v místech, kde bylo odbouráváno zdivo v tl. 300 mm, k narušení zdiva i v části, která zůstala zachována. Dá se předpokládat, že došlo k takovému stupni narušení (rozvolnění), že byla porušena soudržnost mezi jednotlivými kusovými stavivy (cihlami) a maltou a tím došlo podobnému efektu, jako by části stěny byly postaveny na sucho. Mezní poměr výšky a tloušťky stěny je dán normou [3] v čl nezávisle na výpočtu únosnosti. Na základě výpočtu výšky a tloušťky stěny byl učiněn závěr, že mezní poměr výšky a tloušťky stěny nebyl dodržen. Druhou a rozhodující podmínkou, která musí být splněna je kritérium štíhlosti. Pro obdélníkový průřez nesmí vypočítaná hodnota štíhlostního poměru λ 1 klesnout pod hodnotu 36. Výpočet ovšem ukázal hodnotu 129,69! Takže ani kritérium štíhlosti nebylo ani zdaleka dodrženo. Jak je ze základních normou [3] stanovených podmínek zřejmé, samostatně stojící stěna nevyhovovala základním kritériím požadovaných normou pro zděné konstrukce. Pro výpočet únosnosti stěny jsou nutné fyzikálně mechanické hodnoty (materiálové charakteristiky) použitého materiálu, které ovšem nebyly k dispozici. Na základě výše uvedených skutečností je tedy možno konstatovat, že provedení tím způsobem, jak bylo uskutečněno, je velmi odvážné a nebezpečné. Je třeba podotknout, že nebezpečné by bylo ponechat samostatně stojící stěnu na tuto výšku v dané tloušťce i za předpokladu, že by byla nově vyzděna. V tomto posuzovaném případě je situace horší, neboť je nutno usuzovat na poškození stěny v průběhu bouracích prací. Působení vnějších vlivů V době provádění betonáže v časovém úseku bezprostředně před vlastní havárií působilo na konstrukci stěny, která se zřítila, několik vnějších vlivů: vliv působení větru; ve stavebnictví Nechybíte mezi významnými firmami? Na adrese hledají denně tisíce zákazníků nejvhodnějšího výrobce, dodavatele či poskytovatele služeb ve stavebnictví. WLW je jedničkou mezi vyhledávači výrobků a služeb a už od roku 1995 je zdarma k dispozici všem uživatelům internetu. Nabízí rychle a jednoduše aktuální a ověřené údaje o firmách, jejich produktech a službách. Váš profesionální vyhledávač stavebnictví 09/07 65

66 náraz do stěny košem na beton zavěšeným na jeřábu; otřesy a dynamické rázy jako důsledek stavební činnosti. Působení větru Podle sdělení vyšetřovatele dosahovala rychlost větru ve výšce okolo 7. NP v daném okamžiku pádu stěny hodnoty 8 m.s -1. Jak plyne z upravené Bernoulliho rovnice, je rychlost základní proměnnou veličinou při určení zatížení větrem. Narazí-li vzdušný proud kolmo na překážku a změní směr, sníží se jeho rychlost. To se projeví tlakem na povrch překážky. Podle výpočtu byla stěna větrem zatížena tak, že její část nad krovem střechy byla vystavena tlaku na straně návětrné a sání na straně závětrné. Zbylá část stěny (pod úrovní hřebene krovu) byla vystavena sání. S tímto sáním je nutno počítat, naopak není zohledněna turbulence vlivem změny směru větru po šikmé střeše krovu a případný tlak na straně krovu (otevřená část střechy, nebo netěsnosti). Stabilita stěny jako celku při působení větru vyhovuje požadavku normy. Při vychýlení těžiště o 36 mm se dostává stěna do nestabilní polohy bez ohledu na únosnost materiálu. Z provedeného výpočtu je zřejmé, že při působení větru mohlo s velkou pravděpodobností dojít k destrukci zdi a to z titulu nízké únosnosti cihelného zdiva v patě zdi. Položená stěna a průraz ve stropě Náraz koše na beton (bádie) na stěnu V průběhu vyšetřování vyvstala domněnka (a snaha přenést přímou odpovědnost za zřícení zdi), že konstrukce nezajištěné zdi byla vystavena nárazu přepravního koše na beton (bádie) zavěšeného na věžovém jeřábu a že tento náraz byl příčinou havárie zdi. Na základě upozornění hlavního stavbyvedoucího byla tato domněnka zaprotokolována a stopy cihel na přepravním koši vyfotografovány techniky PČR. Technici PČR však udělali černobílé fotografie, z nichž není patrno, kde tato stopa je. Vzhledem ke hmotnosti plného (ale i prázdného) přepravního koše a tedy síly při nárazu vyplývající z energie houpajícího se (pohybujícího se při otáčení ramene) břemene je možno prohlásit, že v případě, kdyby došlo k nárazu na zeď, byl by to impulz, který by inicioval pád zdi. Podle dostupných podkladů, které se k danému problému vyjadřují, lze uvažovat následujícím způsobem: Přepravní koš s betonem byl spuštěn do prostoru v těsné blízkosti nezajištěné stěny, do vzdálenosti mm od jejího líce. Do tohoto prostoru jeřábník neviděl, ale byl naváděn pracovníkem stavební firmy. Pracovníci provádějící betonáž vysypávali obsah přepravního koše, přičemž tento koš zavěšený na laně jeřábu vychylovali z jeho svislé polohy a tím sypali beton pravděpodobně směrem od zdi. Tento způsob vysypávaní je běžnou praxí provádění ukládání betonové směsi. Po vysypání celého obsahu přepravního koše dostal jeřábník pokyn k vyzdvižení břemene (prázdného přepravního koše). Podle některých vysvětlení tomuto vyzdvižení předcházel posun břemene od stěny. V okamžiku, kdy jeřábník dostal pokyn k vyzdvižení břemene, zaregistroval pohyb stěny a následně její prolomení a pád ve vlně (stěna se vlnila) směrem do prostoru, ve které stáli pracovníci provádějící betonáž. Přepravní koš byl neprodleně vyzdvihnut z prostoru, do kterého zeď padala. Z vysvětlení [5] vyplývá, že jeřábník při zdvihu břemene nenarazil do zdi a sám náraz do zdi nepotvrdil. Vzhledem ke krátkému časovému okamžiku, ve kterém došlo k souběhu všech okolností se zdá být velmi pravděpodobné, že stopy na přepravním koši od cihelného zdiva komínu nebyly způsobeny nárazem přepravního koše na zeď, ale pádem zdi na přepravní koš. Ten se nárazem cihelného zdiva mohl mírně rozhoupat a rozhoupané břemeno mohlo při zdvihu zachytit o bednění krovu a oplechování, které je rovněž poškozeno. Vliv stavební činnosti v okolí Tyto vlivy představují souhrn veškerých vlivů na konstrukci vyvolaných stavebními pracemi v těsném sousedství stejného dilatačního celku. Jedná se především o otřesy a rázy způsobené dopravou po stavbě a především bouracími pracemi například pneumatickými kladivy na 6. NP apod. Tyto vlivy se sčítají s vnějšími vlivy jako doprava zejména těžkých nákladních vozů v bezprostředním okolí a vliv kolejové MHD. Vzhledem k odlehlosti místa havárie vůči komunikacím, na kterých tato doprava probíhá a při zohlednění hmoty stavby mající souvislost s tzv. vlastní frekvencí konstrukce je možno odhadnout mizivé procento vlivu vnější dopravy na destrukci konstrukce stěny. Vliv stavební činnosti na stabilitu stěny je možno jen odhadovat. Především proto, že došlo minimálně k lokálnímu porušení zdiva vlivem bourání a odbouraná stěna byla znovu ve své patě oslabena. Takto nezajištěná konstrukce je nebezpečná a jakýkoli sebemenší vnější impulz může pak být kritický pro její stabilitu. Zda právě v okamžiku pádu a těsně před tímto okamžikem probíhaly na stavbě práce takového charakteru, které měly za následek dynamické namáhání konstrukcí, které by dále vyvozovalo chvění a vibrace se prakticky nedá zjistit. Je však jisté, že jakési chvění se stavební činností vyvozuje vždy. Ráz a chvění je vyvozeno například náhlým vysypáním betonu z přepravního koše. V době pádu zdi byla prováděna betonáž v místě otvoru ve stropě, to znamená, že byla prováděna betonáž na bednění. Z dané skutečnosti vyplývá, že v kritickém čase nebyl strop nad 6. NP přitížen zatížením vyvozeným čerstvou betonovou směsí vysypanou z přepravního koše na jedno místo a nebyl ani vystaven přímému otřesu vlivem rázu při vysypání. Vliv chvění konstrukce měl na stěnu jistě negativní vliv k její stabilitě nepřispíval. Není však možno prokázat a tedy ani prohlásit, že tento druh zatížení sám o sobě inicioval destrukci konstrukce. Působil však ve spojení s jinými vlivy. Závěr zodpovězení hlavních otázek Z jakých důvodů došlo ke zřícení stěny? Na zřícení stěny mělo podle znalce vliv několik faktorů. Nevhodný způsob, jakým byly vlastní bourací práce prováděny. Pokud bylo rozhodnuto provést bourání jedné ze stěn komůrkového zdiva, pak tato skutečnost měla být řádně projekčně zpracována a probíhat za dozoru a schválení projektanta-statika a projektanta vykonávajícího na stavbě autorský a stavební dozor. Vzhledem k bourání bylo nevhodné provést bourací práce v rozsahu, v jakém byly provedeny, to je na celou délku stěny. Provedení bourání zdiva komínových těles v tloušťce 450 mm a jeho sesekání na tl. 150 mm. V této fázi se předpokládá poměrně rozsáhlé porušení struktury zděné konstrukce zdi a uvolnění cihel a malty, mající za následek snížení soudržnosti a následně pak únosnosti zdi v poškozených místech. Pokud bylo provedeno bourání v rozsahu tak, jak bylo provedeno, měla být stěna okamžitě 66 stavebnictví 09/07

67 zajištěna ve směru kolmém na svou střednicovou rovinu minimálně v hlavě stěny během bouracích prací a následně pak po výšce proti bočním tlakům. V průběhu ukládání betonové směsi stěna dostala impulz, iniciující její havárii. Tento impulz byl pravděpodobně vítr společně s otřesy. Po mírném vychýlení vlivem sání větru došlo k vychýlení působiště síly (těžiště stěny) a ztrátě stability a únosnosti. Následoval pád zdi do prostoru terasy (na pracovní plochu připravenou k betonáži stropu) a zasypání přítomných pracovníků. Tento závěr je v souladu s uspořádáním destruovaného materiálu na ploše terasy. Stěna se položila rovnoměrně na bok a veškerý materiál je na ploše terasy. Nedošlo tedy k zavlnění a vymrštění cihel směrem do prostoru krovu. Tvrzení, že k destrukci zdi došlo vlivem nárazu přepravního koše (bádie) zavěšeného na laně jeřábu na stěnu, nelze potvrdit. Dá se předpokládat, že kdyby došlo k nárazu na stěnu v dolní polovině, stěna by dostala impulz, při kterém by část materiálu spadla do prostoru krovu a část na terasu. Dá se předpokládat, že při nárazu do dolní poloviny zdi a vyboulení stěny do prostoru krovu by stěna nepadala rovnoměrně na bok, tak jak tomu bylo, ale sesula by se (jako podtržená) na menší plochu a tedy pracovníci by měli jistou naději, že by je v blízkosti ochranného zábradlí na líci terasy padající stavební materiál již nezasáhl. Náraz plného přepravního koše do zhlaví stěny před uložením betonu je vyloučený, protože při tomto nárazu by došlo vzhledem k hmotnosti bádie k okamžitému zřícení předmětné konstrukce. Jak byla zajištěna pracovní plocha? Otázka se týká zajištění vlastní stěny. Vzhledem k odbourání stěny na příkaz stavbyvedoucího v celém rozsahu tak, jak bylo provedeno, to je na celou délku zdi, mělo být provedeno okamžité zajištění minimálně v hlavě stěny během bouracích prací, to znamená, že stěna měla být okamžitě zajištěna ve směru kolmém na svou střednicovou rovinu a následně pak po výšce proti bočním tlakům. Toto zajištění nebylo provedeno a stěna stála bez jakékoli opěry v hlavě po několik dní. Kdykoli mohlo dojít k jejímu zřícení. Byly prováděné práce v souladu s projektem? Práce nebyly prováděny v souladu s projektem. Projekt předpokládal provedení do kapes. Posoudit, nakolik je toto řešení reálné, nebylo předmětem znaleckého posudku. Dále je nutno podotknout, že práce byly prováděny nejen v rozporu s projektem, ale i bez vědomí projektanta a autorského dozoru. Použitá literatura [1] Zákon číslo 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb., České národní rady, 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., a zákona č. 83/1998 Sb. ČKAIT Praha 1998 [2] ČSN a Stavební konstrukce a základy. Základní ustanovení pro výpočet [3] ČSN Navrhování zděných konstrukcí [4] Projektová dokumentace Báňské projekty Ostrava Palác Elektra část C, výkres tvaru 7. NP, Řez 6-6, stavební část 7. NP, bourací práce 7. NP, výkres výztuže stropu nad 6. NP, technická zpráva k projektu k provádění stavby [5] Protokoly o výslechu svědků a podání vysvětlení [6] Fotodokumentace různých účastníků fotodokumentace z , Fotodokumentace z , Fotodokumentace stavební policie (Ing. Rybář) ze inzerce Ecofilm F kaïd den jako na pláïi! Topná fólie pod laminátové plovoucí podlahy. Topné fólie ECOFILM jsou určeny k instalaci pod laminátové plovoucí podlahy. Mohou sloužit jako hlavní vytápění nebo jen jako komfortní vyhřívání podlahy. Lze je umístit pod celou plochu nebo pouze v požadovaných místech (např. před sedací soupravu). stavebnictví 09/07 67

68 konference text: redakce Konference Pasivní domy 2007 Mezinárodní konference Pasivní domy má letos před sebou již třetí ročník a navazuje tak na dvě úspěšné konference pořádané v Brně v minulých letech. Za krátkou dobu své existence se stačila vyprofilovat v ucelenou přehlídku vývoje a nejlepších příkladů pasivních domů a zařadit se mezi prestižní evropské akce. Datum a místo konání: , pavilon A na brněnském výstavišti. Pasivní domy patří mezi nejrozvinutější koncepce energeticky úsporných domů a v zahraničí jich stojí již tisíce. Jde o dlouhodobý celosvětový trend, který by Česká republika rozhodně neměla opomenout, naopak. Proto vychází konference Pasivní domy 2007 vstříc nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti. Organizátor akce, organizace Centrum pasivního domu věří, že návštěvnost překoná loňská čísla. V minulém roce se konference zúčastnilo tři sta padesát lidí, na výstavní ploše své produkty prezentovalo dvacet tři vystavovatelů a doprovodnou výstavu navštívilo téměř tisíc lidí, vzpomíná ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. Akce se stala skvělou příležitostí k navázání inspirativní spolupráce při nových inzerce projektech jak v České republice, tak v zahraničí, dodává Bárta. Pasivní domy jsou podle místopředsedy sdružení Centrum pasivního domu Josefa Smoly aktuálním tématem: Jen v Německu se počet pasivních domů každý rok zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 předpovídá Německu šedesát tisíc pasivních domů. V Rakousku překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech trojnásobně jejich nabídku. Celá akce se může uskutečnit díky finanční podpoře evropského programu SAVE Inteligent Energy Europe, příspěvkům České energetické agentury, Deutsche Bundesstifting Umwelt a města Brna. Konference se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Romana Onderky, který říká: Brno jako centrum jihomoravského regionu s významným technologickým a ekonomickým potenciálem podporuje inovace a nová technická řešení, která přinášejí úsporu energie v budovách. To, co občany opravdu zajímá, jsou investiční a provozní náklady veřejných budov. Pokud jsou náklady na výstavbu pasivního domu jen o 10 % vyšší než běžná investice, přičemž tato stavba spotřebuje o 90 % méně energie, není důvod se nepoučit z dobrých příkladů zkušenějších kolegů ze zahraničí. Hlavním tématem konference je transfer technologií výstavby pasivních domů ze zemí západní Evropy. Experti z Rakouska, Německa a Itálie, kde probíhá vývoj pasivních domů nejrychleji, předají své bohaté zkušenosti českým, slovenským, maďarským a polským účastníkům. V programu nebudou chybět ani praktické realizace domů v České republice, v Polsku či na Slovensku. Program je sestaven ve spolupráci se špičkovými českými i zahraničními odborníky, se zástupci státní správy, České energetické agentury a České komory architektů. Konference a semináře se budou věnovat následujícím tématům: Architektonická a technická řešení pasivních domů ( ); Rekonstrukce podle zásad konceptu pasivního domu ( ); Pasivní stavby občanského vybavení ( ); Architektonická a technická řešení pasivních domů ( ); Inovativní výrobky a technická řešení ( ). Doprovodným programem konference bude také veletržní a výstavní sekce, firemní prezentace, prohlídka pasivních domů v Rakousku a další odborné semináře: Seminář pro veřejnou správu ( ); Seminář Pasivní domy pro odborníky ( ); Seminář Výpočet energetické náročnosti pasivních domů ( ). Návštěvníci doprovodné výstavy o pasivních domech budou moci na výstavní ploše pavilonu A shlédnout nabídku výrobků, technologií a služeb dostupných v České republice. Vstup na výstavu je bezplatný, což tradičně ocení i široká laická veřejnost. Bližší informace včetně aktuálního programu konference a možnosti přihlášení naleznete na internetové stránce konference Pasivní domy Další informace: Jan Bárta Centrum pasivního domu Tel.: Mob.: jan.barta@pasivnidomy.cz Mezinárodní konference PASIVNÍ DOMY 2007 PŘIJĎTE NÁS NAVŠTÍVIT... Mezinárodní konference PASIVNÍ DOMY Brno, Výstaviště Doprovodný program: výstava, exkurze, odborné semináře Podpora: Mediální partneři: 68 stavebnictví 09/07

69 den stavitelství a architektury text: redakce Lidé budují mnoho zdí, ale málo mostů Věta uvedená v nadpise tohoto článku je hlavním motem Dne stavitelství a architektury, největší akce propagující obor stavebnictví v ČR, kterou pořádá SIA ČR Rada výstavby; garanty jsou Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Autorem hesla je Georges Pire duchovní a držitel Nobelovy ceny za mír. Osoba, která se stavebnictvím neměla mnoho společného. Nicméně slova belgického dominikána dobře vystihují současnou akutní potřebu českého stavebnictví, které zdánlivě nic nepotřebuje prohlášení o jeho konjunktuře a výborné budoucnosti je víc než dost. Za tímto (oprávněným) nadšením se ale schovává to, co by mělo být posíleno právě Dnem stavitelství a architektury komunikace. Komunikace nejen s odbornou veřejností, nejen s laickou veřejností, ale především s veřejností, která má potenciál stát se z laické odbornou. Ekonomickým výsledkům odvětví stavebnictví totiž vůbec neodpovídá popularita profese stavbaře. Špinavá a špatně placená práce, kterou za nás udělá dělník z východu. To je, bohužel, rozšířená představa o drtivé většině stavebních profesí a řemesel. Je to samozřejmě omyl, protože práce ve stavebnictví je díky novým technologiím zajímavá, díky neutuchajícímu zájmu o novou výstavbu ekonomicky perspektivní a díky náročnosti mnoha projektů také prestižní. Kromě toho je tu obecný fakt, že všichni strávíme drtivou většinu svého života v něčem, respektive na něčem, co bylo postaveno tím se nemůže pochlubit žádné odvětví. Pokud pak mluvíme o komunikaci, je jasné, že výše uvedené je třeba lidem efektivním i efektním způsobem sdělit, a to je právě úkol pro Den stavitelství a architektury. K tomu mají posloužit čtyři na sebe navazující akce Slavnostní večer s vyhlášením vítězů soutěže Stavba roku 2007, Den otevřených dveří na významných stavbách a školách stavebního zaměření v ČR, Kulatý stůl s novináři a Inženýrský den. Pro část veřejnosti, která byla výše nazvána veřejnost, která má potenciál stát se z laické odbornou, jsou nejzajímavější hlavně první dvě akce. Stavba roku má na rozdíl od Dne stavitelství a architektury dlouholetou tradici, nicméně právě spojení se Dnem stavitelství a architektury tuto tradici trochu mění. Cíl ale zůstává stejný předvést veřejnosti to nejlepší z umění českých stavbařů. Zní to jednoduše, ale v České republice vznikne každý rok mnoho krásných, funkčních a technicky náročných staveb, aniž to kdokoli zaznamená. Taky třeba proto, že miss České republiky vždy zaplní první stránky všech možných periodik, zatímco stavba roku je pořád záležitostí především odborných časopisů. Nic proti krásným dívkám, pravděpodobně si své místo v novinách i časopisech zaslouží, ale krásné stavby také. A právě jejich kvalitnější mediální prezentace by měla pomoci oslovit veřejnost (která má potenciál stát se z laické odbornou) a ukázat, že stavařina dnes vůbec neznamená krumpáč a lopatu, ale práci na dílech, díky kterým budou lidé jezdit do České republiky v dalších stoletích. Na následující dvoustraně naleznete obrazový seznam všech přihlášených staveb do soutěže Stavba roku Dne 11. září bude vyhlášeno patnáct finalistů, z kterých se určí pět vítězů. Soutěž se hodnotí bez rozlišení kategorií. Uděluje se pět titulů Stavba roku a jejich držiteli jsou absolutně nejlepší stavby daného ročníku bez ohledu na jejich velikost, typologický druh, bez ohledu na to, zda jde o novostavbu nebo rekonstrukci. Patnáctku nominovaných naleznete ihned po jejím vyhlášení na w e b o v ý c h s t r á n k á c h č a s o p i s u. Druhou akcí pro veřejnost s potenciálem stát se z laické odbornou je Den otevřených dveří na významných stavbách a školách. Seznam doposud přihlášených organizací je na následující dvoustraně. Den otevřených dveří je pro stavební firmy i střední a vysoké školy ideální příležitostí, jak mohou samy ovlivnit to, na co si v současnosti nejvíce stěžují nedostatek uchazečů o vzdělání v oboru a pracovníků na všech úrovních. A bude jen na školách a firmách samotných, jestli dokážou přesvědčit mladé lidi, zda svoje schopnosti a dovednosti budou moci získat a uplatnit právě u nich....zdá se nám, že stavařina jedna z nejstarších profesí, která provází lidstvo, je naší společností málo vnímána a nedostatečně hodnocena. Technické obory nejsou in a rodiče své děti posílají na humanitní obory, které jsou přesyceny. Rádi bychom zvýšili zájem o náš obor a zvýšili prestiž této krásné profese právě Den otevřených dveří na vysokých a středních školách, odborných učilištích, projektových kancelářích, ale též u velkých i malých firem a na jejich stavbách by měl přinést zvýšený zájem o tento obor... Ing. Václav Mach, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě...stavitelství a architektura je obor, který v posledním období prošel velkým vývojem nejen v oblasti estetické, technické i řemeslné, ale také ve vysoké manažerské náročnosti. Architekti, projektanti a stavbaři nejrůznějších profesí tvoří díla, která dnes snesou nejnáročnější evropská měřítka. Oboru se daří, ale již dnes vnímáme určitá rizika z pohledu budoucnosti, především v nedostatku kvalifikovaných řemeslníků. Žáci ani jejich rodiče nemají zájem o tyto učňovské obory, a proto cítíme určitou nejistotu a Den českého stavitelství a architektury má být propagací a prezentací oboru směrem k nejširší veřejnosti... Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR stavebnictví 09/07 69

70 Den otevřených dveří na stavbách a vzdělávacích organizacích Přehled doposud přihlášených staveb a vzdělávacích organizací pro Den otevřených dveří, konaný v rámci Dne stavitelství a architektury. Případní zájemci ze stran firem a vzdělávacích organizací o aktivní účast na Dni otevřených dveří mohou kontaktovat: firmy SPS v ČR, sps@sps.cz; vzdělávací organizace ČKAIT, ckait@ckait.cz Ústecký kraj Garant: Jaroslav Tvrzský Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Areál stavebnin Tomáš Ústí nad Labem Žižkova ul.31 Vodovod Červený Vrch Děčín Červený Vrch Výstavba Technic. a vzdělávacího Teplice institutu Viamont a.s. ul. Na Letné Rekonstrukce kanalizace Žatec Zeyerova ul. Radim Šestal - Factor Horák stav. a obch spol. s.r.o. ABS stavební společnost s.r.o Vodohospodářská stavební, s.r.o Chomutov p. Tomáš Ing. Milerski Ing. Adam Ing. Červený Název organizace Adresa místa otevřených dveří Čas Kontaktní osoba SPŠ Ústí nad Labem Stará 99, Ústí nad Labem Hnízdová Ivana , hnizdova@sps-ul.cz PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl (ředitel školy, Integrovaná střední škola Ústí nad Labem, Čelakovského tel.: , stavební mail: isss@isssul.cz ), Mgr. Vorlíčková Teplice, Na Letné 835, Bude otevřena část stavby Technického a vzdě Viamont, a.s. lávacího institutu Viamont, a.s. Vyšší odborná škola a střední Děčín I, Čs. armády průmyslová škola stavební Ing.Jana Galovičová, tel: , jana.galovicova@seznam.cz Ing. Jan Vyhnálek, , reditel@stavarnadc.cz Liberecký kraj Garant: Václav Weiss Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Obchodní středisko Globus Bytová výstavba Zelené údolí Spojka dálnice Liberec centrum Syner a.s Mgr. Meixner p. Weiss První podještědská stavební s.r.o dtto SSŽ, a.s. závod Liberec dtto Gedos s.r.o dtto Liberec Zelené údolí Liberec na Jablonec n. N. Rochlice Výstavba bytů a Česká Lípa infrastruktury sídl. U Nemocnice Prohlídka Jablonec n. N. areálu závodu U Preciosy BAK OZ, a.s dtto Název organizace Střední průmyslová škola stavební Liberec Střední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II Střední škola tvorby a designu nábytku a SOU Adresa místa otevřených dveří Čas Kontaktní osoba Sokolovské nám. 14, Ing. Jan Lajer, , Liberec 1 ljr@stavlib.hiedu.cz Ing. Vladimír Moc, Truhlářská ul. 360/ , moc@isssro.lb.cz Václav Tichý, , Horská 167, Liberec , spsn@iol.cz, Integrovaná střední škola Semily ul. 28. října 607, Semily Ing. Livio Vaňátko, , iss-sm@ipnet. cz Jihočeský kraj Garant: Antonín Šmejkal Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba 70 CITY CENTRE BD Stromovka 22 byt.jednotek Sídlo firmy Hochtief CZ a.s. Výstava-klimatizér a dřev.domky Křižovatka Nová Hospoda PARK Hotel AluFusion výr. oken a dveří Dálnice D 3 Č.Budějovice F.A.Gerstnera Č.Budějovice Dlouhá louka Č.Budějovice Okružní 544 I S Š s t a v e b n í Č.B. Nerudova 59 Komunikace R 4 u Písku Hluboká nad Vltavou Hluboká n/v Munice Tábor Mezno stavebnictví 09/07 Hochtief CZ a.s. Swietelsky stavební s.r.o. Hochtief CZ a.s. EKOIZOL s.r.o. Strabag a.s. Ing. Kačenka- Building Montera s.r.o. Strabag a.s Ing. Peterka p. Jiřík pí. Petrová p. Brodský Ing. Šetina Ing. Tvrdík p. Vaněček p. Vrzal Adresa místa otevřených Název organizace Čas Kontaktní osoba dveří Jiří Homolka , Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Resslova 440, Volyně (skola@volyne.cz) ISŠ stavební Nerudova 59, České Budějovice 12. a Mgr. Pavel Veselý-ředitel, vesely@issstavcb.cz, sekretariat@issstavcb.cz Plzeňský kraj Garant: Ing. Jan Kapošváry Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Bytové domy Plzeň-Slovany U Ježíška U Ježíška Viladomy Plzeň Zel. trojúhelník-sever Sukova ul. Stafin a.s. Westav s.r.o p. Knechtl p. Šour Název organizace Adresa místa otevřených dveří Čas Kontaktní osoba Střední průmyslová Světce 1, Tachov, Oldřichov, Tachov Mgr. Jana Hrčková, , škola Tachov reditel@cop-tachov.cz KARLOVY VARY KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTÍ NAD LABEM ÚSTECKÝ KRAJ PLZEŇ PLZEŇSKÝ KRAJ Karlovarský kraj Garant: Ing. Anna Vlášková Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Výstavní,sportov. kulturní a kongr. centrum Silnice I/6 objekt 217 Obch.centrum Dragoun Revitalizace Areálu Bohemie Název organizace Karlovy Vary u mostu Kpt.Jaroše Bau-Stav s.r.o Silniční propojení Tuhnice-Rybáře Cheb Odborné učiliště Horní Slavkov Sokolov veřejný park Ing. Keřka Ing. Špička SSŽ, a.s p. Klíma Jaroslav Třešňák p. Hrouda SSŽ, a.s. Ing. Kletečka celý den Střední průmyslová škola stavební a OA Kadaň Komenského 562, Kadaň Střední odborná škola stavební Karlovy Vary PRAHA JIHOČESKÝ KRAJ LIBEREC ČESKÉ BUDĚJOVICE Adresa místa otevřených Čas dveří Kontaktní osoba Ing. Petr Čavojský, Kounice 8, Horní Slavkov , odbuciliste@mbox.vol.cz PaedDr. Zdeněk Hrdina, sps-kadan@sps-kadan.cz SOŠ stavební Karlovy Vary, Sabinovo nám.16, Karlovy Vary Mgr. Michal Vachovec, ( ), podatelna@stavebniskolakv.cz LIBERECKÝ KRAJ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ

71 Olomoucký kraj Garant: Ing. Jan Procházka Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Středisko ekologické Olomouc vých. Horka n/mor. Sluňákov Bytové stavby 36 RD Olomouc ul.ovesná IDOP a.s Eurogema CZ, a.s Kaskádové bytové domy Hněvotín GEMO s.r.o Obytný areál Tělocvična Gymnázia Zábřeh ul. Prievidzská FORTEX-AGS, a Na Hejtmance a.s. Šumperk SAN-JV, s.r.o Adresa místa otevřených Název organizace dveří Střední odborná škola a Střední Jeseník, Dukelská odborné učiliště strojírenské ul a stavební Jeseník Střední průmyslová škola Čas Ing. Janeček, CSc Ing. Válek Ing. Němeček Ing. Hovorka p. Vymazal Mgr. Vlček Kontaktní osoba RNDr. Štěpán Roch, , roch@soje.cz a Obchodní akademie Uničov Školní 164 Uničov Ing. Jan Kadlčík, , unicprum@unicprum.cz Střední průmyslová škola Komenského sady 257, Lipník Ing. Zeiner Vilém, , stavební Lipník nad Bečvou nad Bečvou reditel@spsslipnik.cz 36 řadových rodinných domů EUROGEMA CZ, a.s. Blanická Pražská Východ, Olomouc, Tomáš Obrtlík, , Olomouc Ovesná ul. Ing. Zdeněk Tomek Rejskova 17, stavební firma Olomouc Okresní hospodářská komora Opletalova 1, , Olomouc Olomouc Šumperk, Prievidzská ul.; FORTEX-AGS a.s. Šumperk Zábřeh, ul. Na Hejtmence Střední odborná škola průmyslová a Střední odborné učiliště Studentská 1384, Hranice, strojírenské Skanska DS a.s., stavba III/03551 Olomouc-most u plynárny ev.č a stavba Rychlostní silnice Stavba Olomouc, Babičkova ulice a zařízení staveniště Olomouc, letiště Neředín (návště va dle předchozí dohody) Ing. Jan Tomek, , projekce@zdenektomek.cz Ing. Jaroslav Havelka, , info@hkol.cz Kateřina Schwarzerová, , schwarzerova@fortex-ags.cz Ing. Marcela Kopecká, , fr@sps.hranet.cz Nerušil Jan, , jan.nerusil@skanska.cz Středočeský kraj Garant: Ing. Milan Kalina Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Betonárna Beroun + centrál.laboratoř SOKP 514 Lahovice Slivenec Beroun 660 /areál KD cement./ Praha 5 Lahovice Lahovská 85 Českomoravský beton a.s. Betotech s.r.o. Sdružení Strabag- Hochtief-Bögl u vrátnice sraz každou sudou hodinu p. Žihlo Ing. Paclík Praha Garant: Ing. Milan Kalina Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Nové spojení tunely pod Vítkovem Oprava Karlova mostu Rekonstrukce ČOV Troja Rezidenční čtvrť Botanika Vzorový byt Obytný komplex Harfa Rekonstrukce vodovodu SOKP 514 Lahovice Slivenec Praha 3 ulice Husitská, Pernerova Sdruž. Skanska CZ a.s. Metrostav a.s., S S Ž a. s, S u b t e r r a a. s. Praha-Karlův most SMP CZ a.s z malostran.strany Praha 6 Bubeneč Papírenská 6 SMP CZ a.s. Praha 5 Pekařská ul. Skanska CZ a.s. Schwarzenberská Praha 9 Poděbradská ul. Praha 1 Pařížská ul. Praha 5 Lahovice Lahovská 85 Průmstav a.s. Čermák a Hrachovec a.s. Sdružení Strabag- Hochtief-Bögl Název organizace Adresa místa otevřených dveří Čas Kontaktní osoba Sokolská 15, Praha 2. Informační centrum ČKAIT Bude otevřena prodejna a studovna, databázové a informační služby Radek Hnízdil, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní 6-Dejvice , Ivan.Siman@fs.cvut.cz Technická 4, Praha Ing. Ivan Šiman, CSc , České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební marie.kovandova@fsv.cvut.cz Marie Kovandová, telefon: , Thákurova 7, Praha České vysoké učení technické v Praze, Fakulta ar- Thákurova 7, Praha Antonín Pokorný, pokorny@fa.cvut.cz chitektury Střední odborná škola a Střední odborné učiliště V Kolonii Nymburk Kladno, U Hvězdy SOŠ a SOU Kladno Střední škola technická Zelený pruh 1294, Praha Střední odborné učiliště Hluboš Střední odborná škola a Okružní 1404, Beroun - Hlinky Střední odborné učiliště Beroun - Hlinky Praha 7, Jankovcova 53 nebo DELTAPLAN s.r.o., architektonická a projektová U Pergamenky 2, areál Hall Office Park, budova C, 7. kancelář patro Jestico + Whiles Zubatého 11, Praha pí. Pokorná p. Svoboda Ing. Závadský prohlídka každou celou hodinu p. Šatoplet prohlídka každou celou hodinu Ing. Woleský prohlídka každou celou hodinu Ing. Smolák sraz účastníků každou sudou Ing. Paclík hodinu před Úřadem městské části Praha-Slivenec Ing. Jiří Hubálek, , hubalek@copnb.cz Dr. Marta Malcová, , marta.malcova@iol.cz Ing. Ivo Košař, , ikosar@zelenypruh.cz Mgr. Milan Němec ; , Milan.Nem@seznam.cz Ing. Eva Bauerová - zástupce ředitelky školy, , bauerova@soshlinky.cz Pavel Štěpán, , deltaplan@deltaplan.cz Regina Loukotova, , r.loukotova@jesticowhiles.cz KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ HRADEC KRÁLOVÉ PARDUBICE KRAJ VYSOČINA JIHLAVA PARDUBICKÝ KRAJ BRNO JIHOMORAVSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OSTRAVA OLOMOUCKÝ KRAJ OLOMOUC ZLÍNSKÝ KRAJ ZLÍN Moravskoslezský kraj Garant: Ing. Alfréd Gillar Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Aula a Centrum informačních technologií Automatizovaný park.dům Koma Ostrava-Poruba Areál VŠB-TU Ostrava-Svinov přednádražní prostor OHL ŽS Brno, a.s. závod Ostrava City Invest s.r.o Adresa místa otevřených dveří Název organizace Vysoká škola báňská Technická L. Podéště 1875, univerzita Ostrava, Fakulta stavební Ostrava Poruba Soukromá střední škola PRAKTIK s.r.o. Střední škola řemesel, Bruntál, příspěvková organizace RD Rýmařov s.r.o. Tyršova 59, Horní Benešov Krnovská 9, Bruntál Rýmařov, 8. května 1191/45, PSČ Čas Ing. Kovařík Ing. Žáček Kontaktní osoba Šárka Černá, sarka.cerna@vsb.cz Ing. Richard Havlík, havlikr@quick.cz Mgr. Vladimír Nálepa, , reditel@remesla.bruntal.cz Ing. Jiří Pohloudek, , pohloudek@rdrymarov.cz Zlínský kraj Garant: Karel Mikulec Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Lékárna Koryčany Koryčany Masarykova ul. KOMEST s.r.o Bytový dům Kroměříž ul. 1. máje MIRBAU s.r.o Univerzitní centrum Sdružení Zlín Metrostav Praha, a.s. Nám. T. G. Masaryka Wachal Kroměříž a.s Kontaktní osoba p. Daníček Ing. Zapletal Ing. Petlák p. Dalacosta Kraj Vysočina Garant: Martin Pertl Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Kontaktní osoba Bytové domy Slunečný vrch Rekonstrukce radnice Název organizace Střední škola stavební Třebíč, Jihlava, Horní Kosov Jihlava Masarykovo nám.1 Unistav s.r.o PSJ holding a.s a skupiny Adresa místa otevřených Čas dveří Kubišova 1214, Třebíč, Odborný výcvik - Hrotovická , Třebíč Ing. Ugrin Dr. Ing. arch. Huňáček Kontaktní osoba Mgr. Alois Novák ředitel, , info@spsstrebic.cz, novak@spsstrebic.cz Královéhradecký a Pardubický kraj Garant: Jaroslav Svoboda Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Stavební firma Pardubice Řadové domy Ječmínek s.r.o Staré Čívice Chotkova ul. Investor FATO a.s. Kanalizace Solnice VCES a.s a ČOV Solnice Ještětice,Kvasiny Dvojdomky DBT Trutnov Na Červeném kopci Hornova ulice Název organizace Sřední odborné učilišště stavební Pardubice Maratonstav a.s Kontaktní osoba Ing. Buchta p. Trejtnar p. Friebel Adresa místa otevřených dveří Čas Kontaktní osoba Černá za Bory 110, Ing. Milan Randák, , Pardubice ssouspce@seznam.cz Jihomoravský kraj Garant: Ing. Pavel Bělohlávek Název stavby Adresa stavby Zhotovitel Čas Letiště Brno 12. a Odbavovací terminál Kaláb stavební firma s.r.o. Tuřany M ě s t s k é g o l f o v é hřiště Název organizace Jinačovice Adresa místa otevřených dveří Kaláb stavební firma s.r.o. Čas Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební Veveří 331/95, Brno a Kontaktní osoba Ing. Maruška Ing. Jebavý stavebnictví Kontaktní osoba 09/07 71 doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., , hirs.j@fce.vutbr.cz

72 Stavba roku: přihlášené stavby Prestižní titul Stavba roku je každoročně udělován pěti stavbám bez rozlišení pořadí, jako ohodnocení komplexní kvality dokončeného stavebního díla architektury. Dále se udělují zvláštní ceny: cena časopisu Stavitel za nejlepší stavebně architektonický detail; cena MPO ČR za nejlepší stavbu financovanou z veřejných prostředků; cena SPS v ČR za nejlepší stavebně podnikatelský záměr, cena veřejnosti organizovaná prostřednictvím tisku a internetu; cena Nadace ABF za IT dům; cena Primátora hl. m. Prahy ze staveb přihlášených do soutěže v hlavním městě; cena Státního fondu rozvoje bydlení za nejlepší stavbu určenou pro bydlení a Cena poroty. Letos bude poprvé udělena i Cena předsedy Senátu ČR. Na následujících dvou stránkách najdete všech padesát přihlášených staveb. Dne 11. září bude vybráno 15 nominací, které budou soutěžit o výše uvedená ocenění. Seznam nominované patnáctky naleznete hned po jeho vyhlášení na www. casopisstavebnictvi.cz. Rekonstrukce a oprava kapucínského kláštera s kostelem sv. Josefa Fulnek Ústav molekulární biologie, genomiky, biotechnologií Praha Justiční areál Praha Plzeňský prazdroj projekt stabilita chuti Plzeň Multifunkční projekt EUROPORT Praha Ruzyně Administrativní areál Modřany Praha Dům U Hybernů, rekonstrukce Praha Arcidiecézní muzeum Olomouc, 2. etapa rekonstrukce Rezidenční bydlení Panorama Strahov Praha Obchodně administrativní komplex BB Centrum budova Gamma Praha Polyfunkční dům River Diamond Praha Mandarin Oriental Hotel Praha Polyfunkční centrum QUINTA ANALYTICA Praha Bydlení Doky Lipno Lipno nad Vltavou Komunitní centrum Matky Terezy Praha Obchodně administrativní komplex BB Centrum - budova E Praha Sběrný přepravní uzel Brno Administrativní komplex E-GATE Praha Rekonstrukce Hudebního divadla v Karlíně Praha Aqua centrum Barrandov Praha Výrobní závod Arrow Žďár nad Sázavou 72 stavebnictví 09/07

73 Vodní svět krytý bazén Beroun Bytový soubor N a řece Brno Dálnice D8 Hraniční most ČR SRN Přestavba administrativní budovy Sportturist na Hotel Metropol Praha Obytné domy Barrandov Praha AB Agrofert holding Praha Kalikovský mlýn multifunkční sportovně relaxační centrum Plzeň Městský baseballový stadion Brno Na samotě u lesa RD Pytlíkov M ě s t s k é g o l f o v é h ř i š t ě Jinačovice Nové ústředí ČSOB Praha Dům U Zlatého anděla Praha Lávka pro cyklisty přes řeku Vltavu České Budějovice Rezidenční čtvrť Nová Liboc Praha Bytový Dům Maják Praha Rekonstrukce budov Magistrátu Liberec Obchodní centrum Šestka Praha Regenerace a nové nástavby obytných budov Pod Lipami Praha Ypsilon Golf Resort Liberec Hotel U Zvonu Plzeň Nový závod Bang & Olufsen Kopřivnice Aula a Centrum informačních technologií VŠB TU Ostrava Dům s vlnou rodinný dům Jesenice Informační centrum Technické univerzity Liberec Centrum modelových ekologických projektů pro venkov, Seminární centrum Hostětín Odbavovací terminál letiště Brno Polyfunkční domy Tyršovo náměstí Roztoky Vila Park Jinonice Obytný stavebnictví dům Zatlanka 09/07 Hill 73 Praha

74 konference text: Silvie Marková 4. mezinárodní bienále industriální stopy výstavy / performance / koncerty / exkurze / konference PRAHA KLADNO LIBEREC OSTRAVA Cyklus koncertů, akcí, výstav, exkurzí a konferencí, které se věnují možnostem a úskalím nového využití industriálních objektů. Program probíhá v Praze, Kladně, Liberci a Ostravě. Na všech místech se umělci a další účinkující nechali inspirovat průmyslovou architekturou její minulostí, aktuálním stavem i možným využitím do budoucna. Generální partner: Vítkovice a.s. Odborným vyústěním Bienále bude konference Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje, která proběhne 19. a 20. září 2007 v Ekotechnickém museu. Konferenci uvede Sir Neil Cossons, nejvýznamnější postava britského hnutí za záchranu průmyslového dědictví. Programové tipy KLADNO kavárna vinárna ATELIÉR CONSUMMATUM EST DO- KONÁNO JEST Výstava fotografií J. Pergla Malá galerie České spořitelny Hutníci Výstava fotografií z dílny Kladno : J. Hanke, M. Hladík, D. Kyndrová, Z. Lhoták, J. Rečo, P. Rošický, J. Vyšín Hornický skanzen Mayrau Dole tma, nahoře světlo Výstava objektů a instalací D. Hanzlíka, P. Mrkuse, D. Senna (USA) a J. Stolína Galerie Klubko 55 In Dust Ry Star Výstava fotografií T. Lébra Strojovna Dolu Kübeck Provoz ukončen Výstava grafik T. Voldrába / Hornický skanzen Mayrau, Vinařice Zrní / hudba / Naseto?! / divadlo / Hornický skanzen Mayrau, Vinařice Michal PAVLÍ ČEK / ABRAXAS: kytarová fusion exhibice areál Koněv Koněvský hudební minifestiválek + AUDIOVIZUÁLNÍ galerie Kladno rudé, duchem chudé Vados a Lampos Hornickou rivierou až na Mayrovku, aneb vyjížďky po perlách kladenské černouhelné deprese. Divadelně-poznávací vyjížďky autobusy po stopách hornické činnosti na Kladensku. Provází kladenská divadla V.A.D. a Lampion , odjezd Exkurze z Prahy do Kladna LIBEREC v okolí obchodního domu Tesco Sculpture Forum Liberec M. Cimala, V. Karel Novák, J. Stolín, Č. Suška, L. Typlt, A. Veselý Severočeské muzeum v Liberci Vodní díla na Liberecku / Kotelna, Andělská Hora u Chrastavy Happening v Kotelně Výtvarně-hudební happening a společenské setkání u příležitosti vydání publikace Industriál Libereckého kraje Exkurze z Prahy do Liberce K vydané publikaci Industriál Libereckého kraje OSTRAVA Hornické muzeum OKD Ostrava periferie nebo co?! Výstava fotografií industriálních památek Ostravy ze stejnojmenného workshopu Fotografická galerie Fiducia Takuya Tsukahara Industriální památky v polském Slezsku Výstava fotografií japonského umělce / Dolní oblast, Důl Hlubina Výstava ostravských fotografů, jejichž věhlas přesáhl hranice města a / Důl Hlubina Festival akčního umění / performance MALAMUT Industriální stopa / Hornické muzeum OKD Všehomír + Sonyk bel + Naked floor Koncert ostravských kapel / Důl Hlubina Adash klezmer Interpretace židovské hudby / Důl Michal Industrial opera Představení na hranici performance a koncertu / Prohlídka Dolní oblasti Vítkovic / Prohlídka Dolní oblasti Vítkovic / 14.00, 14.30, a Prohlídka Dolní oblasti, část Důl Hlubina 22. a (Dvoudenní exkurze) Stopy z industriálu Ostravy / Vyjížďka ZA DOLY / ZA HORY Projížďka historickým autobusem po ostravských dolech: Důl Hlubina Adash klezmer, Důl Alexandr, Důl Michal Industriální opera (divadlo Hvízd Holešov) PRAHA trafo Galerie Mezikrystalické koroze Industriální sochy a malby Petra Voříška inspirované čtvrtí Vysočany M Factory Druhý dech průmyslové architektury / Alternativní projekty využití industriálních objektů Projekty studentů škol architektury ČR Staroměstská radnice Tvář průmyslové doby Výstava souboru unikátní dobové fotografické dokumentace ze sbírek Národního technického muzea v Praze / Trafačka Koncert 100 C, Roxor Videoprojekce, light design / Ekotechnické muzeum Komorní orchestr Berg: VIDEO art KON tra KLASI KA / Ekotechnické muzeum Why Not Patterns: Řvoucí ramp a slov Koncert pseudominimalistické psychedelicko-extatické fúze s projekcí a příběhem / a Experimentální konference Archeologie hygieny Přednášky, projekce a performance na téma (reálné i virtuální) nečistoty / Cesta po industriální Praze K vydaným publikacím Pražský industriál a Industriál paměť východiska Podrobný program a přihlášky na exkurze: 74 stavebnictví 09/07

75 Generální partner: 4. mezinárodní bienále industriální stopy 2007 [o možnostech,smyslu a úskalí konverzí] Výstavy / performance / koncerty / exkurze / konference PRAHA KLADNO LIBEREC OSTRAVA září Pod záštitou předsedy Senátu České republiky a prezidenta Hospodářské komory České republiky. Ve spolupráci se statutárními městy Kladno, Ostrava, Liberec, Libereckým krajem a hl. m. Praha. Bienále probíhá v rámci akcí k 300. výročí vzniku CVUT v Praze. Pořádají: Za podpory: S účastí: Mediální partneři: ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV Partner: Český národní komitét ICOMOS, Akademie múzických umění v Praze, Městská část Praha 9, Národní technické muzeum o.s. Za starou Ostravu, o.s. Kladno Záporno, Spacium, o.p.s stavebnictví 09/07 75

76 infoservis text: redakce Veletrhy a výstavy EXPO RETAIL Stavební veletrh zaměřený na obchody vybavení, bezpečnost, IT, marketing, obaly Barcelona, Španělsko info@firabcn.es FOR ARCH PRAHA 18. mezinárodní stavební veletrh Výstaviště PVA Letňany, Praha forarch@abf.cz FOR TECH VERTICAL Mezinárodní veletrh stavební techniky Výstaviště PVA Letňany, Praha forarch@abf.cz FOR SPORT 2. veletrh výstavby a zařízení sportovišť Výstaviště PVA Letňany, Praha forarch@abf.cz DŘEVĚNÉ STAVĚNÍ Odborná výstava progresivního stavění ze dřeva Výstaviště PVA Letňany, Praha forarch@abf.cz AGGREGAtes Veletrh stavebních strojů Quarry of Akçansa, Çatalça Ilçesi, Turecko ilkka.rovamaa@turkey. messefrankfurt.com ROADS, BRIDGES, TUNNELS 9. mezinárodní odborný veletrh silnice, mosty, tunely Výstaviště Michailovskaja Manež, St. Peterburg, Rusko port@restec.ru RENEXPO/IHE HOLZENER- GIE/INTERCARBON Mezinárodní odborné veletrhy a kongresy regenerační energie, energie ze dřeva, projekty na ochranu klimatu a obchod s emisemi Augsburg, Německo redaktion@energie-server.de PARDUBICKÁ STAVEBNÍ VÝSTAVA 12. ročník regionální stavební výstavy Výstavní a společenské centrum Ideon, Pardubice info@pvv-ideon.cz CERSAIE Mezinárodní výstava stavebnictví, keramiky a koupelnového vybavení Exhibition Centre, Bologna, Itálie info@italiatiles.com DESIGNBLOK ročník dnů designu v Praze Festival showroomů s interiérovým designem, výrobců, galerií s designem, módních tvůrců, architektonických a designových studií, konaný na několika místech v Praze pr@profimedia.cz Nábytok a Interiér, Stavexpo VII. ročník výstavy nábytku, bytových a interiérových doplňků a stavebnictví Košice, Slovensko ingfour@ingfour.sk MARMOMACC ročník mezinárodního veletrhu přírodního kamene a technologií jeho zpracování Quartiere Fieristico di Verona, Verona, Itálie info@veronafiere.it Dům a bydlení Liberec Výstava interiérů a exteriérů našich obydlí Výstaviště LVT, Liberec s.spilkova@diamantexpo.cz DŮM A BYT 5. ročník výstavy stavebnictví, nábytek, bydlení Výstaviště Černá louka, Ostrava vijackova@cerna-louka.cz, BAUEN/INFA 2007 Odborná stavební výstava pro stavby, renovace a financování Výstaviště Hannover, Německo margot.fabry@fh.messe.de bauen ENVIRO-PRO 2007 Veletrh environmentálních technologií World Trade Center, Mexico City, Mexiko poblete@ejkrause.com TZB 15. mezinárodní výstava technických zařízení budov Incheba, Bratislava, Slovensko incheba@incheba.sk PISCINA BCN Mezinárodní veletrh bazénů a příslušenství Barcelona, Španělsko b.kuclerova@logostchequie.com Odborné semináře a konference PODLAHY 2007 Celostátní odborná konference, akreditovaná ČKAIT Masarykovy koleje ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 konference@konferencepodlahy.cz Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje Mezinárodní konference pořádaná v rámci 4. bienále industriální stopy 2007 Papírenská 6, Praha 6 office@s-m-art.com Úplný program konference naleznete na str KRAJINNÉ INŽENÝRSTVÍ 2007 Konference Česká zemědělská univerzita Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol havel@zvhs.cz Úplný program konference naleznete na CESB 07 Udržitelná výstavba budov ve střední Evropě Konference Stavební fakulta ČVUT Praha info@cbsservis.eu Navrhování ocelových a dřevěných konstrukcí podle evropských norem Seminář Stavební fakulta ČVUT Praha, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí kalinova@fsv.cvut.cz MOSTY 2007 Diskuzní seminář se zahraniční účastí Hotel Tatra, Na Mikulcově 505, Velké Karlovice sekurkon@sekurkon.cz Ověřování kvalifikace zhotovitelů staveb Seminář Národní stavební centrum Brno, Bauerova 10, Brno novakova@stavebnicentrum.cz Závady v projektování stavebních konstrukcí z hlediska požární bezpečnosti staveb Odborný seminář, součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT studio@studioaxis.cz Oprava a modernizace Královské dvorany (Šlechtovy restaurace) Přednáška pro veřejnost Kloknerův ústav ČVUT, velká zasedací místnost, Šolínova 7, Praha 6 sykora@klok.cvut.cz 76 stavebnictví 09/07

77 Prefabrikace a betonové dílce 4. ročník konference, Dům hudby, Pardubice cbz@cbz.cz Městské vody 7. ročník konference s mezinárodní účastí Dům kultury DELTA, Břeclav mestskevody@ardec.cz Otvorové výplně stavebních konstrukcí II. ročník celostátního odborného semináře Zařazeno do programu celoživotního vzdělávání ČKAIT, 2 body m.bezouska@stavokonzult.cz ENVI-SEC 2007 Mezinárodní konference Hotel Voroněž 1, Křížkovského 47, Brno a.muchova@symma.cz Spory ve výstavbě prevence Seminář Sekurkon, s.r.o., Rašínovo nábřeží 26, Praha 2 sekurkon@sekurkon.cz Příprava k autorizačním zkouškám ČKAIT Školení ke zkoušce Hotel Krystal, José Martího 2/407, Praha 6 studio@studioaxis.cz Řešení sporů ve výstavbě Seminář Stavební fakulta ČVUT Praha, Thákurova 7 jelen@fsv.cvut.cz Změňme přístupy ke kalkulacím nákladů pro nabídkovou cenu a vnitropodnikové kalkulace nákladů Seminář Kurz je akreditován jako vzdělávací program pro Celoživotní vzdělávání členů ČKAIT jelen@fsv.cvut.cz Nový stavební zákon stavební řád a prováděcí vyhlášky Odborný seminář Součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Hotel Krystal, José Martího 2/407, Praha 6 studio@studioaxis.cz Střešní vestavby a nástavby Konference Hotel Skalský Dvůr, Lísek 52, Bystřice nad Pernštejnem sekurkon@sekurkon.cz Nový stavební zákon územní plánování a prováděcí vyhlášky Odborný seminář Součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT studio@studioaxis.cz Asociace pro podporu projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (Asociace PPP) ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR pořádá konferenci: Role a zapojení stavebních a projektových společností do projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Konference se koná v budově ČKAIT, Sokolská 15, Praha 1, přednášková síň, I. patro od 9.00 do Moderuje Igor Snopek. Program: Public-Private Partnership Úvodní slovo Teoretický úvod Co je to PPP, jakým způsobem se zapojuje stavební společnost do projektu, pilotní projekty v ČR, Filip Drapák, PPP centrum Případové studie PPP v různých odvětvích, příležitosti a rizika v PPP projektech, Jakub Slavík, Pro-Serv. Případová studie Skanska, Hana Šantrochová, Skanska. Heren Tunel Lübeck, Německo případová studie, Jan Valentin, Hochtief. Zajímavé projekty, J. Šnajdr, M. Kubešová, Asociace PPP Právní a metodické aspekty PPP Koncesní zákon a koncesní řízení, David Dvořák, Rowan Legal. Náležitosti a uzavírání koncesní smlouvy, Roman Kramařík, Johnson Šťastný Kramařík. Příprava koncesního projektu, Libor Cupal, Ernst & Young. Příprava nabídky v rámci dodavatelského konsorcia, Zdeněk Zabilanský, Mott MacDonald Oběd Workshop panelová diskuze k pohledu stavebních a projektových společností na PPP Praktické aspekty partnerství v projektech, Igor Snopek, Skanska. Otázky k roli a zapojení stavebních a projektových společností do projektů, Ladislav Tichý, Metrostav, Jan Valentin, Hochtief. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru, Zdeněk Zabilanský, Mott MacDonald, Jakub Slavík, Pro-Serv, Miroslav Šebesta, SMP, Jaroslav Veltruský, Mota Engil Volná diskuze a závěrečné slovo Konference je organizována v rámci vzdělávacího projektu Asociace PPP, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu: PPP příležitost pro připravené. Účast na konferenci je bezplatná. Pro účastníky konference bude vydán sborník přednášek a dalších dokumentů. Přihlášky a další informace: Informační centrum ČKAIT, Jan Saidl, tel.: , jsaidl@ckait.cz inzerce stavebnictví 09/07 77

78 firemní blok Téměř padesátimetrový pylon dálničního mostu na D 47 Powerpanel H 2 O s certifikátem ETA Společnost Xella Trockenbau- Systeme získala v roce 2003 jako první v Evropě certifikát ETA European Technical Approval pro sádrovláknité desky (ETA získaly desky FERMACELL). Od června 2007 má Xella Trockenbau-Systeme navíc technickou specifikaci ETA i pro cementovláknité desky. Technickou specifikaci ETA získaly desky FERMA- CELL Powerpanel H 2 O. Ředitele společnosti Xella Trockenbau-Systeme, organizační složka Praha Ing. Miloše Kincela potěšila skutečnost, že i v oblasti cementovláknitých desek je firma prvním evropským výrobcem, který ETU získal: Další náš výrobek opět potvrdil pozici firmy jako absolutní špičky v oblasti stavebních materiálů pro suchou Právě probíhající oprava dvoukilometrového úseku silnice I/47 v Přerově Lýskách potrvá díky unikátní technologii recyklace asfaltu pouhých šest týdnů. Přinese tedy zkrácení doby opravy o desítky procent, a navíc proběhne pouze za částečného omezení provozu. Recyklaci za studena přímo v místě stavby umožňuje systém několika strojů spřažených těsně za sebou, není potřeba na stavbu dovážet nový asfalt a dopravní uzavírky lze zkrátit na minimum. Opravu silnice s využitím unikátního recyklačního zařízení provádí společnost Skanska DS od začátku srpna do 16. září Investorem projektu je Ředitelství silnic a dálnic ČR. S tradiční technologií bychom museli silnici zcela uzavřít. Revýstavbu. Certifikát ETA je nejen zárukou jednotné kvality na všech evropských trzích, ale i stvrzením, že desky Powerpanel H 2 O mají volný přístup na trhy všech zemí EU, včetně Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Cementem pojená deska z lehkého betonu se sendvičovou strukturou přináší novou kvalitu voděodolných materiálů pro všechny vlhké prostory. Desky FERMACELL Powerpanel H 2 O se vyrábějí v tloušťkách od 10 do 15 mm, rozměry desek mohou dosáhnout délky 3000 mm a šířky 1250 mm. Deska je nehořlavá a odpovídá třídě reakce na oheň A1, požární odolnost konstrukcí s deskami o tloušťce větší nebo rovné 12,5 mm odpovídá třídě K10 (podle připravované normy EN ). Cementovláknitá deska FERMACELL Powerpanel H 2 O Unikátní most přes Odru Na více než dva tisíce nosných ocelových lan začali v srpnových dnech stavbaři zavěšovat nový dálniční most přes Odru a Antošovické jezero. Středová část mostu bude upevněna k téměř padesát metrů vysokému pylonu, který ponese tisíce tun váhy mostu i projíždějících vozidel. Most je součástí dálnice D 47 v úseku Hrušov Bohumín, který dokončí společnost Skanska DS v listopadu roku Investorem projektu je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Na stavbě se střídá jedna technologická zajímavost za druhou. V sobotu 11. srpna dokončíme betonování mostu pomocí dvou Recyklovaná silnice horních výsuvných skruží, které nám umožnily pracovat na obou polovinách mostu zároveň, uvedl projektový manažer František Mašek ze společnosti Skanska DS. Dálniční most v délce 605,6 m překračuje řeku Odru a prochází jejím rovinatým záplavovým územím. Kvůli častým záplavám nebylo možné do koryta řeky umístit nosné pilíře, řeku tedy překlenuje mostní pole o rozpětí 105 metrů. Štíhlá konstrukce mostu je zavěšena na 48 metrů vysokém pylonu, deset metrů nad hladinou řeky. Most tvoří dvě samostatné souběžné části, které jsou v zavěšeném úseku propojené. Oprava silnice I/47 za pomoci technologie recyklace asfaltu cyklace asfaltu nám dovoluje zachovat zde nepřerušený provoz a zvládnout opravu během krátké doby, uvedl výrobně -technický ředitel společnosti Skanska DS Josef Richter. Během rekonstrukce pracovníci Skanska DS nejprve odfrézují stávající živičný povrch vozovky, poté pomocí speciálního zařízení zrecyklují 10 centimetrů silnou podkladovou vrstvu, která obsahuje asfalt. Během recyklace fréza odstraní původní asfaltovou vrstvu, ve speciálním stroji se tato směs rozemele, roztřídí a promíchá s přísadami a pomocí finišeru vznikne zcela nová podkladová vrstva. Na ni pracovníci Skanska DS položí nový živičný povrch a instalují vodorovné dopravní značení. 78 stavebnictví 09/07

79 Sídlo společnosti GEMO v Olomouci s fasádou ArGeTon Fasády ArGeTon Provětrávané zavěšené fasády ArGeTon jsou novinkou v sortimentu společnosti Wienerberger cihlářský průmysl. Jsou určeny především pro realizaci velkých reprezentativních budov a obchodních komplexů. Svoje místo naleznou také v případě TCHAS Inženýrská stavba Slovenska 2007 Další významný úspěch si na slovenském stavebním trhu připsala společnost TCHAS, která se jako člen dodavatelského konzorcia Z-A-I stala držitelem ocenění Inženýrská stavba roku za rekonstrukci a dostavbu čistírny odpadních vod Poprad Matejovce pro investora Podtatranskou vodárenskou společnost. Stavba v hodnotě 731 milionů slovenských Čistírna odpadních vod Poprad Matejovce rodinných domů, koncepčně pojatých ve funkcionalistickém stylu. Tento typ fasádního pláště přitom zásadním způsobem ovlivňuje nejen vzhled objektu, ale i jeho užitné vlastnosti. Fasádní systém ArGeTon je složen z několika na sebe navazujících prvků. Jeho základ tvoří nosná hliníková konstrukce EuroFOX, korun, jejíž součástí bylo rozšíření a dobudování kanalizační sítě, zajišťuje kapacitu pro ekvivalentních obyvatel. Dílo s nadregionálního významu, finančně podpořené kohezním fondem EU, vyniká kromě kvalitního provedení také moderní technologií čištění R-A-D-N a optimálním využitím stávajících objektů v rámci rekonstrukce. jež se hmoždinami a nerezovými šrouby v přesných roztečích podle statického výpočtu ukotvuje do zdiva s odsazením od podkladu mm. Podélně děrované terakotové fasádní desky ArGeTon jsou dostupné v rozměrových řadách o výšce mm a délce mm a v celkem třinácti barevných odstínech. Široká barevná škála cihelného střepu (doplněná možností individuálních barevných variací) přitom vychází plně vstříc požadavkům zákazníků. Velkoformátové cihelné desky (nasákavost 4,25 %, průměrná hodnota únosnosti 5,8 kn, minimální jednotlivá hodnota únosnosti 5,2 kn, odolnost proti mrazu minimálně 50 zmrazovacích cyklů podle DIN bez porušení) jsou probarveny v celém střepu a vypáleny počítačově řízenou technologií při teplotě 1080 C. Soutěž Rigips Soutěž S podhledy Rigips do světa je určena všem architektům a projektantům, kteří využívají akustické nebo kazetové podhledové systémy Rigips. Cílem akce je vyzdvihnout a ocenit technický výkon a design. Třetí národní kolo soutěže se již brzy uzavírá. Do soutěže se může přihlásit fyzická i právnická osoba, která navrhla projekt výhradně s podhledy Rigips a ten byl zrealizován (dokončen) v období od 1. srpna 2005 do 30. září 2007 na území České republiky. Hlavními hodnotícími kritérii jsou originalita konstrukcí a celkový estetický dojem. Velikost a objem realizovaného díla nejsou zohledněny. Přihlášky do soutěže musí být doručeny do sídla společnosti Rigips v termínu do Přihláška, podrobná pravidla i vítězné projekty minulých ročníků jsou uveřejněny na webových stránkách společnosti Rigips v části Novinky. inzerce Změny v Bovis Lend Lease Petr Palička (vlevo), generální ředitel společnosti Bovis Lend Lease pro Českou a Slovenskou republiku, odchází ze společnosti po 13 letech působení. Do okamžiku definitivního jmenování nového generálního ředitele pro Českou a Slovenskou republiku přebírá dočasně tuto pozici Peter Titus, regionální ředitel pro Střední a Východní Evropu. Bovis Lend Lease je mezinárodní společností v oblasti řízení staveb působící v téměř čtyřiceti zemích. Na českém trhu je zastoupena od roku Soustředí se na řízení rozsáhlých a náročných staveb. Za dobu své existence realizovala v České republice již více než 120 projektů, například stavbu terminálu Sever 2 letiště Ruzyně. Přeprava těžkých a nadměrných nákladů Obchod s kontejnery HeavyCargo Praha s. r. o. Chrášťany 140 CZ Rudná u Prahy. Doprava/spedice/jeřáby tel.: , fax: Kontejnery/povolení/trasy tel.: fax: info@heavycargo-praha.cz, kontejnery@heavycargo-praha.cz stavebnictví 09/07 79

80 HOCHTIEF CZ členem stavebního klastru Ostrava Stavební klastr Ostrava se zaměřuje na spolupráci stavebních společností, na oblast terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje nových stavebních technologií a materiálů a navazujících odvětví, včetně renovace domů pro bytové a nebytové účely, postavených panelovou technologií. Těch je v Ostravě a okolí velké množství, a s nimi i mnoho problémů, které čekají na řešení. V čele klastru je představenstvo, jehož členem se v květnu 2007 stal také marketingový ředitel divize Morava akciové společnosti HOCHTIEF CZ, Ing. Martin Stančík. Do poloviny září má být předložen projekt pro druhou etapu založení a rozvoje Stavebního klastru v Ostravě. Máme třicet členů, řekl předseda představenstva a manažer klastru Antonín Laš s tím, že pro založení klastru je požadováno nejméně patnáct. Pokud splníme všechny podmínky a žádost nám bude schválena, mohl by klastr v následujících letech čerpat evropské prostředky, vyčleněné na léta 2007 až Hlavním cílem sdružení je poskytovat svým členům, tj. stavebním firmám, bankám, bytovým družstvům, společenstvím vlastníků, městům a obcím a dalším subjektům kompletní informace a servis související s přípravou a realizací projektů, počínaje službami spojenými s přípravou staveb, přes vyhledávání finančních zdrojů, až po realizaci staveb a hlídání kvality stavebních prací. VGP Park Horní Počernice Zakázky společnosti Hörmann Společnost Hörmann, přední výrobce garážových a dveřních systémů, se i v letošním roce bude podílet na realizaci několika velkých logistických center. Mezi významné zakázky patří dodávky pro firmu CTP Humpolec, developerskou společnost VGP Mladá Boleslav nebo distribuční centrum D 8 European Park v Kozomíně u Kralup nad Vltavou. Mezi další významné úspěchy společnosti Hörmann patří Tvarovky pro pohledové zdivo Na letošním stavebním veletrhu představila společnost Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. svoji horkou novinku Pohledové zdivo Liapor, které vhodně doplňuje stávající nabídku stavebního materiálu Liapor. Použití pohledového zdiva Liapor Pohledové zdivo je vyhledáváno stále více a jedním z hlavních důvodů je návrat k přírodním stavebním materiálům, u nichž je možno docílit ve spojení se stavebně fyzikálními vlastnostmi natolik atraktivní vzhled, že další úprava je nadbytečná. Tomuto trendu nahrává i úspora nákladů při použití pohledového zdiva během výstavby. Zajímavá struktura tvarovek Liapor umožnila použít zdivo jako režné, bez omítek. S pohledovým zdivem Liapor l z e v y t v o ř i t esteticky zajímavé interiéry při zachování všech výhod zdiva z lehkého keramického betonu. Mezi tyto výhody patří především mrazuvzdornost, vysoká životnost, požární odolnost a dobré akustické vlastnosti. Všechny typy tvarovek Liapor mají požární odolnost ve třídě A. Pohledové zdivo nachází uplatnění zejména pro stěny výrobních a sportovních hal, kancelářských a technických prostor a pro ostatní neomítané nosné i nenosné příčky v chodbách, suterénech, sklepích a koridorech. Pohledové zdivo má díky přírodnímu materiálu s pravidelnou strukturou a stálou barevností nevšední, příjemně působící povrch. V poslední době bylo pohledové zdivo použito například při rekonstrukci Hudebního divadla v Karlíně, kde našlo své místo v technických a pomocných provozech, prostorách pod jevištěm a v místnostech pro baletky. Více informací na kontrakt na dodávky vrat, límců a nakládacích můstků pro projekt VGP Park Horní Počernice. Na výstavbě komplexu čtyř skladových hal se bude podílet dodáním zhruba 150 kusů nakládacích míst v hodnotě 20 milionů korun. Kromě tohoto projektu plánuje firma VGP na období vybudování dalších logistických center v oblasti Lovosic, Olomouce nebo Liberce. Autodesk dokončil novou akvizici Společnost Autodesk dokončila akvizici společnosti NavisWorks, kterou získala za 26 milionů dolarů. NavisWorks je soukromě vlastněná společnost z anglického Sheffieldu, která dodává software pro koordinaci, spolupráci a sekvenční zpracování v oblasti 3D návrhů a konstrukcí. Autodesk a NavisWorks plánují společně vyvíjet a dodávat komplexní sadu řešení pro oblast návrhů a konstrukcí. Přidání technologie NavisWorks do portfolia Autodesk umožní zákazníkům společnosti Autodesk získávat a integrovat informace z více platforem, včetně řešení od jiných dodavatelů. V této rubrice zveřejňujeme zajímavé relizace a novinky stavebních firem. Rádi využijeme vašich informací, které můžete zasílat na: taborsky@casopisstavebnictvi.cz 80 stavebnictví 09/07

81 reakce Náhlé zřícení zděné klenby z 19. století, číslo 08/07 Tento článek mne vede k zamyšlení nad oprávněností závěru znaleckého zkoumání, že totiž primární příčinou havárie klenby byl chybný návrh. Autoři článku obstarali řadu zajímavých podkladů o navrhování kleneb z konce 19. století a provedli hodnocení klenby podle těchto dokumentů, podle mého názoru však učinili příliš unáhlený závěr o příčině havárie. V textu článku se uvádí, že v místnosti byl (zřejmě nedávno?) odstraněn velmi těžký ovládací pult a byla zhotovena nová podlaha. Dále se uvádí, že v těsné blízkosti krajního pole klenby byl bourán biologický septik (kdy?) a v blízkosti se pracovalo s vibračním válcem (kdy?). V posudku se neuvádí žádné informace o tom, zda v průběhu životního cyklu stavby nedošlo k nějakým dispozičním změnám, kdy byl postaven septik, který se boural (nebo byl původní?), neměly opěry klenby původně ještě nějaké vyztužení, nepomáhal jim zemní tlak v eliminaci výstřednosti výslednice sil? Nedošlo ke změně režimu spodních vod nebo ke změně v odtoku srážkových vod zejména v souvislosti s likvidací septiku? U klenbových konstrukcí může paradoxně i zmenšení svislého zatížení (odstranění těžkého pultu) v kombinaci s otřesy (pojezdy vibračního válce) vyvolat problémy. Stejně tak zvýšení vlhkosti v základové spáře může vyvolat naklonění opěry (to je velmi pravděpodobné!). Bylo provedeno přesné geometrické měření svislosti obou opěr? Která byla nakloněna nebo byly obě vychýleny ze svislice? Jaká byla pevnost cihel a spojovací malty byly provedeny zkoušky? Jaký vliv měla údržba objektu na případnou degradaci materiálu? To všechno jsou otázky, kterými by se měl znalecký posudek zabývat. Doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc Stavba, o které se mluví a ekologická zátěž, o které se nemluví, číslo 08/07 Autobusové nádraží v Českých Budějovicích je mimořádnou stavbou, alespoň nikde jinde jsem neviděl umístěné nádraží na střeše obchodního domu. Ostatně to je také důvod, proč je v poslední době často prezentována. Z ekonomického hlediska je jistě velmi praktické na autobusové nádraží využít méně obchodně zajímavé prostory na střeše obchodního domu stojícího v centru města. O čem se však nemluví je ekologická zátěž. Denně na střechu obchodního domu vyjede přes 800 autobusů. Vyjíždějí velmi pomalu na nízký rychlostní stupeň po prudké rampě do výšky cca 10 m, což představuje nemalé zvýšení množství exhalací, a to právě v centru města, které leží v kotlině na soutoku řek a proto má, hlavně v zimním období, zhoršené rozptylové podmínky. Zatím jsem se nikde nesetkal s uvedením, o kolik víc emisí v centru Českých Budějovic vznikne právě umístěním autobusového nádraží na střeše obchodního centra. Nečetl jsem nikde srovnání ani pomocí kvantifikace absolutních čísel, ani porovnáním, kolik to na příklad ročně představuje kilometrů najetých autobusy v centru města. Z pohledu ekologa a tepelného technika je zde však ještě jeden zajímavý pohled. Rampa, po které vyjíždějí autobusy na střechu, je pro bezpečnost provozu vytápěna. Zajímalo by mě, zda tento objekt, i vlivem tohoto vytápění vozovky, splní stávající požadavky na měrnou potřebu energie na vytápění, když zde je vytápění realizováno pouze proto, aby odtával sníh a námrazy z vozovky. Takto upravený vjezd na parkoviště má parametry, které nemívají ani přistávací dráhy pro letadla. Ing. Roman Šubrt sdružení Energy Consulting, o.s. roman@e-c.cz inzerce POZVÁNKA A ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA Česká betonářská společnost ČSSI a ČBS Servis, s. r. o. ve spolupráci s Kloknerovým ústavem ČVUT v Praze Školení ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE SOUSTAVY ČSN EN 1991 (EUROKÓDU 1) 19. října 2007 Praha, Masarykova kolej ČVUT ODBORNÉ ZAMĚŘENÍ A CÍL ŠKOLENÍ Školení se zaměřuje na nové české normy ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí a vybrané části ČSN EN 1991 Zatížení konstrukcí, které jsou již zavedeny, nebo se zavádějí do soustavy českých norem překladem příslušné EN, Eurokódu, který je vždy doplněn národní přílohou. Takto zavedené normy se již mohou alternativně používat pro navrhování konstrukcí v ČR, v březnu 2010 pak zcela nahradí původní ČSN pro navrhování konstrukcí. V současnosti se tvorba dokumentů EN a jejich zavádění do národních systémů norem dostává do své závěrečné etapy a zanedlouho by tedy měla celá Evropa navrhovat stavby podle jednotných metodických postupů. Cílem školení je přispět k seznámení české technické veřejnosti se zásadami a aplikačními pravidly především základní normy ČSN EN 1990, a dále nejdůležitějších částí ČSN EN Vedle obecných zásad navrhování konstrukcí včetně geotechnických prvků se vysvětlují zásady a aplikační pravidla pro stanovení účinků od stálého a užitného zatížení, od klimatických zatížení sněhem a větrem a od mimořádných zatížení. Studijní texty vycházejí z platného znění norem ČSN EN. Texty se opírají o dlouhodobou zkušenost autorů při národním zavádění Eurokódů včetně tvorby národních příloh i z poznatků získaných při řešení evropského pilotního projektu Leonardo da Vinci Rozvoj znalostí potřebných pro zavedení Eurokódů. Obecné části výkladu nových norem jsou vždy doplněny ilustrativními příklady, které vysvětlují použití zásad i aplikačních pravidel. Školení má tedy přinést praktické znalosti, které se uplatní při navrhování konstrukcí podle nových evropských předpisů. Účastníci školení obdrží jako teoretický a praktický podklad sborník přednášek, příkladů a prezentací. Teoretický výklad lektorů bude omezen tak, aby vznikl dostatečný prostor pro ilustraci problematiky na příkladech, zodpovídání dotazů a pro diskuzi. V závěru školení bude krátkým testem ověřena úroveň znalostí nabytých účastníky. Všem účastníkům, kteří školení v plném rozsahu absolvují, bude na místě předán certifikát ČBS. PROGRAM ŠKOLENÍ Zásady navrhování Zásady navrhování podle EN 1990 Navrhování geotechnických konstrukcí Zatížení stálá, užitná a klimatická Zatížení stálá a užitná Zatížení sněhem Zatížení větrem Zatížení během provádění a zatížení mimořádná Zatížení během provádění Zatížení mimořádná Komplexní příklady Příklady výpočtu účinků zatížení Příklady návrhu základů SBOR LEKTORŮ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., odborný garant školení Doc. Ing. Jana Marková, Ph.D. Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D. Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Česká betonářská společnost ČSSI TERMÍN A MÍSTO KONÁNÍ Školení je jednodenní a bude se konat v Praze v pátek 19. října 2007 v kongresovém sále Masarykovy koleje, Thákurova 1, Praha 6 Dejvice. ORGANIZÁTOR PŘÍJEM PŘIHLÁŠEK ČBS Servis, s. r. o. ČBS Servis, s. r. o., Samcova 1, Praha , ec1@cbsservis.eu URL stavebnictví 09/07 81

82 v příštím čísle 10/07 říjen Odborná část říjnového čísla bude věnována stavbám ze dřeva. Není žádným tajemstvím, že se tento materiál stává stále více populárním. Mezi ukázkami mnoha realizací staveb ze dřeva najdete i takový architektonický skvost, jako je dřevěná kaple v obci Černá. Nebude samozřejmě chybět ani článek o současných trendech využití tohoto přírodního materiálu. Číslo 10/07 vychází 5. října. předplatné Na zkoušku 3 čísla časopisu: Celoroční předplatné (sleva 20 %): 130 Kč včetně DPH, balného a poštovného 520 Kč včetně DPH, balného a poštovného Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, Brno (IČO: , DIČ: CZ , OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, Bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: /0300) Olga Bočková Tel.: Fax: bockova@expodata.cz Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na inzerce Formát Na zrcadlo Rozměr Na spad (ořez) Cena 1/1 strany 185x254 mm (210x297 mm) Kč 1/2 strany na šířku 185x125 mm (210x147 mm) Kč 1/2 strany na výšku 90x254 mm (103x297 mm) Kč 1/2 strany editorial 90x254 mm (103x297 mm) Kč 1/3 strany na šířku 185x82 mm (210x104 mm) Kč 1/4 strany na šířku 185x61 mm Nelze Kč 1/4 strany na výšku 43x254 mm Nelze Kč 1/8 strany na výšku 43x125 mm Nelze Kč 2. a 3. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) Kč 4. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) Kč Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, Brno (IČO: , DIČ: CZ , OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, Bankovní spojení: ČSOB Brno, Číslo účtu: /0300) Mgr. Darja Slavíková tel.: , fax: , slavikova@expodata.cz stavebnictví 2007 časopis Ročník I Číslo: 09/2007 Cena: 65, Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ Brno IČ: Redakce: Sokolská 15, Praha 2 Tel.: Fax: redakce@casopisstavebnictvi.cz Šéfredaktor: Milan Kunčák Tel.: kuncak@expodata.cz Vedoucí redaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: taborsky@casopisstavebnictvi.cz Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: redakce@casopisstavebnictvi.cz Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: duskova@casopisstavebnictvi.cz Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Jiří Hájek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: valehrach@expodata.cz Inzerce: Mgr. Darja Slavíková Tel.: Fax: inzerce@casopisstavebnictvi.cz Předplatné: Olga Bočková Tel.: Fax: bockova@expodata.cz Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o. Náklad: výtisků Povoleno: MK ČR E ISSN EAN Stavebnictví 2007 All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Obsah časopisu Stavebnictví 2007 je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě, bez písemného souhlasu vydavatele, je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů. 82 stavebnictví 09/07

83 49. mezinárodní strojírenský veletrh 4. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Brno Výstaviště Registrace návštěvníků Zaregistrujte se on-line před svou návštěvou veletrhu a ušetříte čas a peníze! Matchmaking event Obchodní jednání na míru podle individuálních požadavků , Kongresové centrum , pavilon H Veletrh pracovních příležitostí Ekonomické fórum Investiční a obchodní perspektivy na východních trzích Business den Ruské federace Mezinárodní logistická konference Budování mýtného systému v ČR CzechTrade Meeting Point exportní veletrh Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště Brno Tel.: Fax: msv@bvv.cz