Plán rozvoje obce Libochovany na léta 2017 až Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO

Transkript

1 Plán rozvoje obce Libochovany na léta 2017 až 2021 Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO Schváleno zastupitelstvem obce dne:

2 Úvodní slovo Vážené dámy a pánové, předkládáme k vaší pozornosti plán rozvoje naší obce na léta Potřeba zpracování tohoto dokumentu vychází jak z platného právního rámce zákona o obcích, tak i ze stále rostoucí potřeby naší obce shrnout to co se nám daří, ale také to, na čem budeme muset a také chceme v následujícím období pracovat. Dalším, byť ne hlavním důvodem je také možnost žádat a následně úspěšně získávat dotační prostředky na ty akce, které často výrazně převyšují rozpočet obce. Bez shrnutí aktuálního stavu vývoje naší obce a vymezení priorit jejího dalšího vývoje by podávání žádostí nebylo smysluplné a koncepční. Jsem velmi ráda, že jste se do přípravy tohoto plánu také zapojili prostřednictvím provedeného dotazníkového šetření. Za vaše náměty a připomínky bych vám chtěla velmi poděkovat. S výsledky dotazníkového šetření, které bylo zpracováno v přípravy rozvojového plánu obce, se můžete seznámit v jedné z částí tohoto dokumentu. Tento plán má dvě části, které se liší svou délkou, nikoliv však svým významem. V první části najdete informace o tom, jak na tom naše obec je, v druhé pak jakých cílů bychom rádi v následujících letech dosáhli. Příležitosti pro rozvoj naší obce, stejně jako závažnost problémů, které se nás týkají, si uvědomujeme. Některé problémy lze odstranit jednoduše, na některé síly naše ani náš rozpočet nestačí, u dalších nezáleží jejich řešení pouze na nás, ale je třeba koordinované úsilí více institucí a organizací. Současný stav představuje důležitou výzvu k tomu, aby se v naší obci žilo dobře. Výsledky šetření, kterého se zúčastnilo 24 z vás občanek a občanů naší obce se často co do zmiňovaných problémů liší podle toho, v jaké místní části respondentka nebo respondent žije, společné je však kladné hodnocení ve vztahu ke klidnému životu a blízkosti přírody, naopak některé kritické hlasy zaznívají k veřejné dopravě, horší dostupnosti služeb a obchodů, ale také některých druhů lékařské péče. Období, na které je tento plán vymezen, představuje velmi dlouhou dobu v našich osobních životech i životě naší obce. Uvědomujeme si, že na nás čeká celá řada úkolů, z nich některé opravdu nejsou snadné a není jisté, zda se je podaří v tomto období naplnit. Věříme však, že se díky koordinovanému úsilí a vaší angažované pomoci se nám podaří to, aby naše obec byla příjemným místem pro život s vyhovující infrastrukturou a dostupnějšími veřejnými službami. Vaše starostka, 2

3 1. Území Obec Libochovany se rozkládá na pravém břehu řeky Labe a sousedí na severu s krajským městem Ústí nad Labem (Církvicemi a Sebuzínem). Leží zhruba 8 km na severozápad od města Litoměřice, do jehož správního obvodu spadá. Na východě sousedí s obcí Kamýk a na jihu s Velkými Žernosekami; přes řeku Labe pak s Prackovicemi nad Labem a rovněž kouskem hranice s Malými Žernosekami. Na území obce se nachází jedno z nejmohutnějších pravěkých opevnění v Čechách s plochou přes 20 ha (hradiště Hrádek). Fortifikace pochází pravděpodobně z doby halštatské (7. až 5. století př. n. l.), ale vyloučeno není ani její raně středověké stáří. V katastru Libochovan se nachází 15 archeologických nalezišť, v katastru Řepnice 12. První písemná zmínka dle Historického lexikonu obcí zazněla o Libochovanech však až v roce 1057 (Lutbohovass) a nachází se v Zakládací listině litoměřické kapituly. Jde o nejstarší českou listinu vůbec, do níž byla na počátku 13. století vepsána i první česká písemně doložená věta. Touto listinou byla založena katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích současně se založením tamějšího kostela, a to knížetem Spytihněvem II. Během pozdního středověku a raného novověku měnila obec často majitele. Zdejší tvrz byla na konci 16. století přestavěna na malý pozdně renesanční zámek. Zároveň začínají dějiny Libochovan splývat s dějinami Velkých Žernosek. V průběhu let 1658 až 1681 byl zdejší zámek přestavován a v roce 1667 získali panství Nosticové, kterým zůstalo až do konce 19. století. V roce 1916 získal zámek střekovský továrník J. Schicht, který ho držel až do roku Poté se zámek stal majetkem československého státu. Část obce Řepnice se objevila v písemných pramenech v roce Během druhé světové války spadaly Libochovany i Řepnice pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši. V současnosti tvoří obec dvě části a stejně tak dvě katastrální území s celkovou rozlohou 8,3 km 2 a je součástí okresu Litoměřice a Ústeckého kraje. Na počátku roku 2016 měly Libochovany 577 obyvatel, takže na 1 km 2 připadalo pouze 69,5 obyvatel, což byla zhruba polovina jako na úrovni celé ČR (134) i Ústeckého kraje (155), ale také méně než v okrese Litoměřice (115 obyvatel na km 2 ). Průměrná nadmořská výška obce je 146 m n. m. Tab. 1.1: Základní informace o obci Libochovany (k ) Název: Obec Libochovany Libochovany 5 Sídlo: Počet obyvatel: Libochovany Rozloha: 8,3 km 2 IČ: Hustota osídlení: 69,5 obyvatel/ km 2 Telefon: Počet částí obce: 2 starosta@libochovany.cz Počet katastrálních území: 2 Oficiální www: Pramen: Malý lexikon obcí 2016, ČSÚ, Praha, 2016; 3

4 Počet obyvatel 2. Obyvatelstvo Základní charakteristikou území jakékoliv velikosti je obyvatelstvo, vývoj jeho počtu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska, pohyb obyvatel a také jeho struktura Vývoj počtu obyvatel Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v obci Libochovany v době moderního statistického zjišťování až tak výrazně neměnil, s výjimkou některých období. V roce 1869 žilo v obci něco přes 600 obyvatel a jejich počet rostl pozvolna až do konce předminulého století, přičemž nepřekročil hranici 700 osob. To se událo až v prvním desetiletí nového století a v roce 1910 bylo v obci evidováno 777 obyvatel. Avšak ve druhém desetiletí došlo k mírnému poklesu jejich počtu, i když nad hranicí 700 se udržel. Ve 20. letech pak rostl počet obyvatel velmi rychle, takže při sčítání lidu v roce 1930 jich žilo v Libochovanech přes 900. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) vedly k výraznému snížení počtu obyvatel až téměř znovu na hranici 700 osob. Dalšího maxima ve sledovaném období bylo dosaženo v roce 1961, avšak od té doby počet obyvatel v obci ubýval až do počátku devadesátých let. V roce 1991 bylo dosaženo minima za celé sledované období, neboť počet obyvatel se přiblížil 500. V následujících dvou dekádách sice rostl, ale ani při posledním sčítání lidu nedosáhl 600 obyvatel. V roce 2011 žilo v obci o 18 obyvatel méně než v roce 1869 (pokles o 2,9 %). Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Libochovany v letech Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011 Z obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR. Dynamika vývoje v obci Libochovany nedosahovala zdaleka intenzity v Ústeckém kraji, kde se počet obyvatel zvýšil o 70 % oproti výchozímu stavu již do roku 1910 (v obci tehdy pouze o necelých 30 %). Svého maxima dosáhly všechny územní jednotky v roce Poválečný propad počtu obyvatel byl však v celém Ústeckém kraji mnohem výraznější než na úrovni celé ČR, ale zatímco v okrese se počet obyvatel snížil pod hodnoty z roku 1869, v kraji i v Libochovanech se udržely na úrovni zhruba o 20 % 4

5 Bazický index (rok 1869=100 %) vyšší, což byl shodný údaj s tím republikovým. Na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k nárůstu počtu obyvatel, kdežto v Libochovanech, jak již bylo zmíněno, ubýval počet obyvatel od šedesátých až do konce osmdesátých let minulého století, a to velmi rychle, takže v roce 1991 žilo v obci pouze něco málo přes 80 % populace z roku Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 1869 = 100%) 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80, Rok Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty Důvodem úbytku počtu obyvatel byla především migrace (v sedmdesátých letech se dle statistik odstěhovalo celkem 125 osob, v osmdesátých pak dokonce 132 obyvatel), avšak po roce 1991 začala být obec migračně zisková, i když velmi mírně (v devadesátých letech nárůst migrací o 23 osob). Trend nárůstu počtu obyvatel, který byl v relativním vyjádření vyšší než na všech ostatních sledovaných územních úrovních, vydržel i v prvním desetiletí 21. století. Vývoj v posledních deseti letech dle průběžné evidence počtu obyvatel zachycuje obrázek č Od roku 2006 do roku 2010 vykazoval vývoj počtu obyvatel rostoucí tendenci (s výjimkou roku 2009) a právě v roce 2010 bylo dosaženo maximálního počtu osob trvale žijících v Libochovanech. Po statistické opravě v důsledku sčítání lidu v roce 2011 se vykazovaný stav oproti roku 2010 nezměnil. Během roku 2012 se naopak zvýšil na své desetileté maximum, neboť překročil hodnotu 600 obyvatel. V posledních třech letech však opět klesal a do konce roku 2014 se snížil na 570 obyvatel, což bylo nejméně od roku Během roku 2015 došlo k mírnému nárůstu na 577 obyvatel. Jak ukazuje obr. 2.4, jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých obcích mnohem výraznější než ve větších územích, avšak trendy jsou hodně podobné. V kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl a po poklesu v roce 2011 zapříčiněném statistickou opravou spíše stagnoval. V okrese Litoměřice podobně jako v obci Libochovany rostl i nadále a stagnovat začal až od roku Za celé sledované období se 5

6 Bazický index (rok 2005=100 %) Počet obyvatel počet obyvatel v kraji mírně snížil, v ČR se zvýšil o více než 2 %, v okrese Litoměřice o 5 %, kdežto v Libochovanech se v posledních dvou letech pohyboval pod hodnotou roku Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Libochovany v letech (vždy k ) Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016 Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 2006 = 100%) 106,0 Rok 104,0 102,0 100,0 98, Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty Rok Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR 6

7 2.2. Pohyb obyvatel Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.1 ukazuje vývoj přirozené měny v letech v obci Libochovany včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na počet obyvatel středního stavu (k daného roku). Za posledních deset let se v obci Libochovany narodilo celkem 71 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně 7 dětí za rok. Zemřelo celkem 66 osob, tzn. průměrně 6,6 osob za rok. Přirozený přírůstek ve svém relativním vyjádření za celé sledované období činil 0,5 promile. Z tabulky je zřejmé, že v prvním pětiletém období se počet obyvatel přirozenou měnou téměř nezměnil a k větší dynamice došlo až v posledních pěti letech, kdy vzrostla porodnost, ale také úmrtnost, i když o něco méně, takže přirozený přírůstek byl kladný. Tab. 2.1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Libochovany v letech Rok Počet živě narozených Počet zemřelých Přirozený přírůstek porodnosti Hrubá míra (v ) úmrtnosti přirozeného přírůstku ,4 8,7 1, ,6 10,3-1, ,2 15,3-5, ,1 10,2-5, ,6 5,1 8,5 Průměr ,6 5,8-0,2 9,6 9,9-0, ,7 6,8 16, ,9 5,0 9, ,0 14,9-5, ,1 20,6-15, ,7 15,7 0,0 Průměr ,2 7,4 0,8 13,9 12,5 1,4 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty Srovnání s vývojem v okrese Litoměřice, Ústeckým krajem a ČR nabízí obrázek č Je z něho patrné, že v obci Libochovany panují o něco lepší podmínky z hlediska porodnosti, ale zároveň o něco horší úmrtnostní poměry než v ostatních sledovaných územních celcích. Tabulka 2.2 zachycuje vývoj mechanického pohybu obyvatel, tedy počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda v Libochovanech v letech Je patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí mnohem více než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do obce přistěhovalo 204 osob, tj. průměrně 20 ročně, a vystěhovalo se 191 obyvatel obce, tedy 19 ročně. První pětileté období bylo migračně mnohem příznivější než posledních pět let. Zatímco v letech vzrostl počet obyvatel v důsledku pozitivní migrace o 24 osob, tedy průměrně ročně přibylo do obce 5 obyvatel, v letech klesl o 11 osob, tj. o dva obyvatele ročně. Průměrná roční hrubá míra migračního salda činila v prvních pěti letech více než 8 promile, v posledních pěti -3,7 promile. Je tedy zřejmé, že se trend migrace se v obci otočil, což mohlo být dáno i zhoršenou situací na trhu práce v důsledku ekonomické krize vrcholící v ČR v letech

8 Průměrná hrubá míra porodnosti a úmrtnosti (v ) Obr. 2.5: Průměrná roční hrubá míra a porodnosti a úmrtnosti v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v období ,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 11,7 11,2 11,1 10,9 10,8 10,7 10,7 10,2 0,0 HMP HMÚ Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v obci Libochovany v letech Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně , , , , ,1 Průměr ,6 15,8 4,8 8, , , , , ,2 Průměr ,2 22,4-2,2-3,7 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje následující obrázek. Průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech v obci Libochovany shodná s průměrem ČR a vyšší než v kraji. Na rozdíl od vývoje v okrese počet obyvatel přirozenou měnou v obci rostl, i když velmi mírně. Intenzita migrace, vyjádřená průměrnou roční hrubou mírou migračního salda, za posledních deset let překračovala 2 promile a byla tak nižší než v okrese i v ČR, kde jde navíc pouze o zahraniční stěhování. Při porovnání s Ústeckým krajem byly Libochovany o něco atraktivnější z hlediska migrace. A je to právě migrace, 8

9 Průměrné hrubé míry (v ) která změny v počtu obyvatel ovlivňuje v obci především. Celkový přírůstek počtu obyvatel přirozeným a mechanickým pohybem činil za posledních 10 let 2,7 promile ročně, což bylo stejně jako v okrese Litoměřice, výrazně více než v Ústeckém kraji, ale stále méně než na úrovni celé ČR. Obr. 2.6: Průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech ,0 3,5 3,0 2,5 2,0 2,2 2,9 3,1 2,7 2,7 3,6 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5 0,5 1,1 1,2 0,5 0,1-0,2 HMPP HMMS HMCP Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 2.3. Struktura obyvatelstva Důležité pro ekonomický rozvoj obce je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány Struktura obyvatelstva podle věku Následující tabulka 2.3 zachycuje věkovou strukturu obyvatel obce Libochovany v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhlo celostátní sčítání lidu, neboť to jsou hlavní zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat v delším časovém horizontu a sledovat, k jakým změnám v daném období došlo. V roce 2011 žilo v Libochovanech dle sčítání lidu celkem 595 obyvatel, což bylo o 8 % více než při sčítání v roce 2001 (v okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel o 4,4 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). Nárůst počtu obyvatel mezi jednotlivými censy byl tedy výraznější než na ostatních vyšších územních úrovních. Z celkového počtu obyvatel bylo 94 dětí, což představovalo 15,8 %. Od roku 2001 se počet dětí žijících v obci téměř nezměnil, ale jejich podíl klesl, což byl obdobný trend zjištěný i v případě okresu Litoměřice, Ústeckého kraje i celé ČR. Podíl dětí v obci byl v roce 2001 zhruba stejný jako v okrese a v ČR, ale nižší než v Ústeckém kraji. V roce 2011 byl ve srovnání s ostatními sledovanými územími nejvyšší. 9

10 Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj Česká republika 0 14 let 90 16, , let , ,7 65 a více let 87 15, ,5 celkem , ,0 index stáří 96,7 97,9 index ekonomického zatížení 47,3 45, let , , let , ,6 65 a více let , ,4 celkem , ,0 index stáří 83,0 102,9 index ekonomického zatížení 42,3 43, let , , let , ,2 65 a více let , ,5 celkem , ,0 index stáří 72,1 94,7 index ekonomického zatížení 41,1 42, let , , let , ,7 65 a více let , ,9 celkem , ,0 index stáří 85,4 109,6 index ekonomického zatížení 42,9 43,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů , ČSÚ, Praha, 2002; Sčítání lidu, domů a bytů předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Zatímco v absolutním vyjádření se počet obyvatel ve věku let ve všech sledovaných územích zvýšil, vzrostl jejich podíl na celkové populaci pouze v Libochovanech. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. V Libochovanech byl však nárůst jejich počtu minimální ve srovnání s ostatními celky, takže došlo k tomu, že se jejich podíl od roku 2001 ještě mírně snížil. Navzdory tomu se zvýšil v Libochovanech index stáří, tedy poměr mezi osobami staršími 65 let a těmi ve věku do 15 let. Zatímco v Libochovanech však byl tento nárůst minimální a index stáří nepřekročil hranici 100, ve všech ostatních územních celcích došlo k výraznému nárůstu indexu stáří, což odpovídá současným trendům stárnutí populace. V kraji index stáří ještě nepřekročil hranici 100,0, neboli počet dětí stále převyšoval počet seniorů, ale v okrese Litoměřice i na úrovni celé ČR již převažovali senioři. V roce 2001 byl index stáří ze všech sledovaných území nejvyšší právě v Libochovanech, v roce 2011 byl však vyšší v okrese i v ČR. Z hlediska věkové struktury populace je v Libochovanech situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky. 1 Podle aktuální evidence OÚ je počet obyvatel

11 V případě ukazatele index ekonomického zatížení (podíl osob mladších 15 let a starších 65 let z počtu osob ve věku let) lze sledovat mírný nárůst hodnoty u všech sledovaných území s výjimkou Libochovan; přes mírné snížení však v roce 2011 zůstával index ekonomického zatížení v obci nad průměrem okresu, kraje i ČR stejně jako v roce Strukturu obyvatel dle věku lze sledovat na úrovni obcí i v posledních pěti letech. Z následující tabulky vyplývá, že se struktura obyvatel Libochovan příliš nezměnila, pouze opět velmi mírně klesl počet i podíl seniorů na rozdíl od ostatních územních úrovní, kde jejich počet i podíl výrazně vzrostl. Počet dětí do 15 let v obci mírně klesl, ale jejich podíl se nezměnil, zatímco v ostatních územích mírně vzrostl. K výrazným změnám tím pádem nedošlo ani u indexu stáří, který se dokonce mírně snížil a dosáhl hodnoty 95 seniorů na 100 v obci žijících dětí, ani u indexu ekonomického zatížení, který zůstal téměř beze změny. Ve všech ostatních sledovaných územích se však index stáří dostal nad hranici 100, a to i v Ústeckém kraji (na úrovni ČR téměř 120). Zatímco v roce 2011 byl index ekonomického zatížení v obci výrazně vyšší než jinde, do roku 2015 se poměry vyrovnaly a tento index byl již nejnižší. Vývoj byl tedy velmi odlišný od toho na úrovni okresu, kraje i ČR. Tab. 2.4: Struktura obyvatelstva v obci Libochovany podle věkových skupin v období (vždy k ) Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj Česká republika 0 14 let , , let , ,5 65 a více let 99 16, ,3 celkem , ,0 index stáří 97,1 95,0 index ekonomického zatížení 50,6 50, let , , let , ,9 65 a více let , ,3 celkem , ,0 index stáří 104,0 115,5 index ekonomického zatížení 44,8 51, let , , let , ,5 65 a více let , ,7 celkem , ,0 index stáří 95,6 111,7 index ekonomického zatížení 43,5 50, let , , let , ,3 65 a více let , ,3 celkem , ,0 index stáří 110,4 119,0 index ekonomického zatížení 44,6 50,8 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 11

12 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Sčítání lidu tentokrát jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci obce z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura v Libochovanech je o něco horší než v jiných částech republiky. Z celkového počtu 501 obyvatel starších 15 let mělo 112 osob nejvýše základní vzdělání, což představuje více než pětinu (v roce 2001 se jednalo o třetinu), tedy o něco méně než v kraji, ale více než v okrese a ČR. Od roku 2001 ubyl podíl osob s nejvýše základním vzděláním ve všech vyšších územích zhruba stejným tempem, a to o pětinu (v ČR žilo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 27,2 %), kdežto v Libochovanech o třetinu. Tab. 2.4: Struktura obyvatel obce Libochovany, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k podle vzdělání Vzdělanostní kategorie Libochovany abs. % Okres Litoměřice (%) Ústecký kraj (%) základní ,3 21,8 24,1 19,1 střední bez maturity ,7 37,6 37,2 34,9 střední s maturitou ,1 31,7 30,3 32,9 vysokoškolské 39 7,9 9,0 8,4 13,2 celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty Více bylo mezi obyvateli Libochovan osob s výučním listem; ty tvořily největší skupinu a představovaly v roce 2011 více než dvě pětiny všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo 42,1 %). Jejich podíl byl v roce 2011 o něco vyšší než v ostatních sledovaných územích a bylo tomu tak i v roce 2001, neboť osoby se středním vzděláním bez maturity tvořily v okrese 40,9 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 %. Tato kategorie dle vzdělání však kumuluje všude stále největší počet obyvatel ze čtyř uvedených kategorií. Obdobné rozdíly jsou zřejmé v případě středoškolského vzdělání s maturitou, kterého dosáhlo pouze 28,1 % obyvatel trvale bydlících v Libochovanech, kdežto jinde to bylo vždy více než 30 % (v roce 2001 ji mělo pouze 22,8 % obyvatel Libochovan, což bylo méně než v okrese 26,2 %, kraji 25,7 % i v ČR 28,7 %). Velmi nízký byl v Libochovanech podíl vysokoškoláků, kteří tvořili 7,9 % všech obyvatel obce starších 15 let (v roce 2001 to bylo jen 2,2 %, tedy rovněž podstatně méně než v kraji 5,5 %, v okrese 5,7 % i na republikové úrovni 8,8 %). Ve srovnání s průměrem ČR byl v obci podíl vysokoškoláků sotva poloviční, což je však charakteristické pro menší obce v zázemí velkých měst Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice i v Libochovanech je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR, a to především u věřících hlásících se k některé z církví uznávaných v ČR. Věřících celkem žilo v obci 10,5 % (v roce 2001 bylo věřících 20,7 %, tedy o něco více než v okrese 18,1 % a kraji přes 15 %, ale mnohem méně než v ČR 32,1 %). Ze všech věřících se nejvíce obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi (25,8 % všech věřících, v roce 2001 to bylo 86,0 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %). ČR (%) 12

13 Tab. 2.5: Struktura obyvatel obce Libochovany, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k podle náboženského vyznání Náboženské vyznání Libochovany abs. % Okres Litoměřice (%) Ústecký kraj (%) Věřící nehlásící se k církvi 39 6,6 4,7 4,8 6,7 Věřící hlásící se k církvi 23 3,9 6,3 5,2 13,9 Církev římskokatolická 16 2,7 3,5 2,8 10,3 Českobratrská církev evangelická 2 0,3 0,5 0,2 0,4 Bez náboženské víry ,7 42,9 43,8 34,2 Neuvedeno ,9 46,2 46,1 45,2 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty Zatímco v Libochovanech žilo 39,7 % obyvatel bez vyznání (v roce 2001 to bylo 74,2 %) a v okrese i kraji překračoval podíl osob bez náboženské víry dvě pětiny, v ČR tvořili nevěřící zhruba třetinu. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť vyznání neuvedla méně než desetina obyvatel, takže bez vyznání tehdy byla více než ¾ obyvatel okresu i kraje a v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. V roce 2011 však svůj vztah k náboženství a církvím neuvedlo vysoké procento respondentů (45-50 %), přitom v Libochovanech to bylo více než v okrese, kraji i ČR. ČR (%) 13

14 Počet domů 3. Bydlení Další důležitou charakteristikou obydleného území je domovní či bytový fond, u něhož lze sledovat díky sčítání lidu, domů a bytů také další vlastnosti jako je např. stáří domovního fondu, vybavenost bytů, jejich vlastnictví apod., a to až do úrovně obcí. V následujícím textu však bude analyzován pouze vývoj počtu domů, resp. bytová výstavba v posledních deseti letech. Moderní sčítání lidu, domů a bytů umožňuje zpětně až do úrovně obce analyzovat vývoj počtu domů. Počet domů v Libochovanech rostl pozvolna do roku 1921, kdy stálo v obci 159 domů, tedy o 63 % více než v roce K velmi intenzivní výstavbě došlo ve dvacátých letech minulého století, během nichž se počet domů zvýšil na 194. Poté však počet domů pozvolna ubýval až do roku 1980 (od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů), kdy se v obci nacházelo 166 trvale obydlených domů. Během 80. let se počet domů mírně navýšil na 182. Velké změny nenastaly ani po roce 1991, kdy do počtu domů byly již započteny i ty trvale neobydlené. Při sčítání v roce 2011 se na území Libochovan nacházelo 186 domů, což bylo stejně jako v roce Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v obci Libochovany v letech Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů do roku 1930 byl v obci téměř shodný jako na úrovni celé ČR, o něco rychlejší než v okrese, ale naopak pomalejší než v kraji. Zatímco v Libochovanech se počet domů do roku 1950 snížil, v okrese, kraji i ČR ještě rostl a v případě Ústeckého kraje dosáhl svého dosavadního maxima. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl v obci tak výrazný jako v okrese či v kraji a odpovídal průměrnému celorepublikovému pohybu. Obdobně tomu tak bylo až do konce 70. let minulého století, kdy počet domů v obci i v ČR spíše stagnoval, kdežto v okrese i kraji klesal. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR počet domů intenzivně růst, v Ústeckém kraji a jeho okresech byl nárůst velmi mírný, takže od počátku sledovaného období do roku 2011 vzrostl počet domů v kraji 14

15 Bazický index (rok 1869=100 %) obdobně jako v Libochovanech pouze o 50 %, v okrese pak zhruba o 60 %, kdežto v ČR se více než zdvojnásobil. Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index, rok 1869 = 100 %) 250,0 200,0 150,0 100,0 50, Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Intenzitu bytové výstavby v posledních deseti letech zachycuje následující tabulka. Průměrný počet bytů postavených v obci Libochovany za rok činil 0,9 bytu, takže v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu to představovalo 1,5 bytu. To bylo podobně jako v případě okresu Litoměřice a Ústeckého kraje, ale podstatně méně než v průměru v ČR. Lze tedy říci, že území obce je pro bydlení v rámci kraje i okresu průměrně atraktivní. Dle územního plánu jsou v obci vymezeny navazující plochy bydlení s převažující individuální výstavbou rodinných domů. Tab. 3.1: Vývoj počtu dokončených bytů v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Území Intenzita Libochovany ,5 Okres Litoměřice ,7 Ústecký kraj ,3 ČR ,1 Pramen: Veřejná databáze Dokončené byty v obcích (správních obvodech), ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty Rok Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR 15

16 4. Hospodářství a trh práce Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství) a od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy v Libochovanech zachycuje následující tabulka. Největší plochu obce zaujímá z celkové plochy 830,4 ha orná půda (41,1 %), ale její rozloha je výrazně nižší než v celém okrese Litoměřice (58,0 %). Ve srovnání s krajem a ČR je naopak vyšší. Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP tvoří v obci celkem 60,3 % plochy, což je podstatně méně než v okrese Litoměřice (71,1 %), ale více než v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Obec spadá do zemědělské výrobní oblasti (ZVO) bramborářské (1), nicméně leží na hranicích s úrodnější ZVO řepařskou. Průměrná cena zemědělské půdy činí na katastru Libochovan 4,86 Kč/m 2 a na katastru Řepnice 4,95 Kč/m 2 (pro rok 2016). Tab. 4.1: Struktura půdního fondu v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2015 (v ha, v %) Území Orná půda Sady a zahrady TTP Lesní plochy 16 Vodní plochy Zastav. plochy Ostatní plochy Celková výměra Libochovany (abs.) 341,1 64,9 94,8 156,1 49,6 12,3 111,6 830,4 Libochovany (%) 41,1 7,8 11,4 18,8 6,0 1,5 13,4 100,0 Okres Litoměřice (%) 58,0 6,1 7,0 16,4 1,8 2,0 8, Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14, ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9, Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2016, vlastní výpočty Necelou pětinu území obce tvoří lesní půdy, avšak zde zdaleka nejsou dosahovány průměrné hodnoty za kraj ani za ČR, kde tvoří vždy více než 30 % území. Obdobně jako v kraji je i v Libochovanech vysoký podíl tzv. ostatních ploch (přes 13 %). Mezi ostatní plochy patří i zdejší bývalé či současné kamenolomy na čtyřech lokalitách vyhlášených jako těžební oblasti v letech 1967, 1972, 1975 a V současnosti těží na území obce společnost EUROVIA Kamenolomy, a.s. Lomy jsou lokalizovány v severní části katastru severozápadně (dotěžené Plato) a jihozápadně (Libochovany 2) pod vrcholem Deblík. Těžen je jemnozrnný čedič. Relativně vysoké zastoupení zde mají vodní plochy (6,0 % oproti méně než 3 % v okrese, kraji i ČR) a sady a zahrady včetně vinic (7,8 %; v okrese, kraji i v ČR vždy méně než 5 %). Pod průměrem kraje i ČR je podíl trvalých travních porostů (11,4 %, což je o něco více než v okrese). Na území obce Libochovany se nenachází žádný podnik s více než 10 zaměstnanci, nicméně má zde sídlo přes 100 ekonomických subjektů, z nichž však pouze 47 vykázalo v roce 2015 aktivitu. Většina z nich jsou fyzické osoby a šest jich je společností s ručením omezeným, z nichž dvě mají 1-5 zaměstnanců (výrobce nábytku Dřevovkus s.r.o. a producent ostatních stavebních výrobků tesařských a truhlářských FH Komplet s.r.o.). Z dalších subjektů zde má sídlo Římskokatolická farnost Libochovice, Český svaz chovatelů - Základní organizace Libochovany, Česká společnost přátel zvířat a Polabské děti - občanské sdružení pro děti a mládež. Z hlediska ekonomické činnosti se pět a více aktivních firem zabývá ubytováním a stravováním, obchodem a také stavebnictvím. Na území obce podniká v místním lomu také již zmiňovaná společnost EUROVIA Kamenolomy, a.s., která má sídlo v Liberci. Na sto ekonomicky aktivních obyvatele tak připadá 16,5 aktivních podniků, což je podstatně méně než na úrovni okresu (22,5), kraje (21,1) i ČR (28,0).

17 S výskytem ekonomických subjektů v obci a okolí souvisí také struktura obyvatelstva dle sektorů a odvětví ekonomiky, která se během vývoje mění, ale v případě Libochovan ne tak výrazně jako v jiných územích. Na začátku devadesátých let z celkového počtu 280 zaměstnaných pracovalo v průmyslu 62 osob, tj. 22,1 %, z toho jednoznačně nejvíce v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (23, tj. 8,2 %). Mimo průmysl pak bylo vysoké také zastoupení odvětví stavebnictví (29 osob, tj. 10,4 %), obchodu (16,4 %) a dopravy a spojů (14,6 %). Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Libochovany Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 12 5,2 6,9 3,3 4,7 - z toho zemědělství 11 4,8 6,4 2,6 3,8 II. sektor 75 32,5 37,5 41,2 40,4 Průmysl 49 21,2 27,3 32,4 31,3 Těžba nerostných surovin 6 2,6 0,2 3,8 1,2 Zpracovatelský průmysl 39 16,9 25,0 25,0 27,9 - potravinářský 18 7,8 6,2 3,6 3,6 - TOK* 4 1,7 3,5 3,3 3,5 - dřevozpracující 1 0,4 1,4 1,1 2,0 - papírenský a polygrafický 0 0,0 3,5 1,4 1,3 - chemický 7 3,0 3,1 3,1 1,8 - sklářský a stavebních hmot 0 0,0 1,2 2,7 1,4 - hutnický a kovozpracující 2 0,9 2,1 3,5 4,1 - elektrotechnický 2 0,9 0,6 0,8 1,8 - strojírenský 4 1,7 2,0 3,2 5,9 - ostatní zpracovatelský 1 0,4 1,4 2,2 2,4 Výroba a rozvod energií a vody 4 1,7 2,1 3,5 2,2 Stavebnictví 26 11,3 10,2 8,9 9,1 III. sektor ,3 55,6 55,5 54,9 Obchod 20 8,7 10,8 10,7 11,3 Ubytování a stravování 3 1,3 3,1 3,4 3,8 Doprava a skladování 47 20,3 8,7 8,7 7,3 Finančnictví 3 1,3 1,7 1,9 2,3 Služby pro podniky 8 3,5 4,7 4,7 5,7 Veřejná správa a obrana 34 14,7 8,3 7,7 6,9 Vzdělávání 5 2,2 5,9 6,0 6,0 Zdravotní a sociální péče 12 5,2 6,9 6,6 6,2 Ostatní služby 12 5,2 5,3 5,6 5,4 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl V roce 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v obci 231 zaměstnaných, z toho 49 pracovalo v průmyslu (21,2 %). Pouze odvětví potravinářství zaměstnávalo více než 5 % zaměstnaných obyvatel obce, což platilo i v okrese Litoměřice. V ČR vykazoval více než 5 % zaměstnaných pouze strojírenský průmysl. Sektor služeb koncentroval 62,3 % zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Libochovanech, což bylo o poznání 17

18 více než v průměru v celé ČR, v Ústeckém kraji i v okrese Litoměřice, a to opět vlivem vysokého podílu zaměstnaných v odvětví dopravy a skladování (20,3 % oproti necelým 9 % v ostatních sledovaných územích) a také veřejné správy (14,7 %). Tato situace není pro venkovské obce příliš obvyklá, nicméně zde se jedná o vyjížďku do zaměstnání (v obci tehdy pracovalo pouze 21 obyvatel, kdežto do jiných obcí v okrese jich vyjíždělo 100, tedy 46,3 % všech vyjíždějících, a dalších 84 vyjíždělo za prací i za hranice okresu). Podprůměrný podíl zaměstnaných pracoval v obchodě, vzdělávání a také v odvětví ubytování a stravování. Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Libochovany Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 11 3,9 4,1 2,1 3,0 - z toho zemědělství 11 3,9 3,8 1,7 2,4 II. sektor 80 29,5 35,8 38,8 36,2 Průmysl 58 21,3 27,1 30,9 28,5 Těžba nerostných surovin 3 1,0 0,4 2,6 0,8 Zpracovatelský průmysl 47 17,4 24,8 25,4 25,6 - potravinářský 12 4,3 4,1 2,3 2,6 - TOK* 5 1,9 2,1 1,4 1,3 - dřevozpracující 0 0,0 0,9 0,5 0,8 - papírenský a polygrafický 1 0,5 2,0 1,0 0,8 - chemický 5 1,9 3,3 3,2 2,5 - sklářský a stavebních hmot 3 1,0 1,1 2,0 1,1 - hutnický a kovozpracující 1 0,5 3,0 4,1 4,7 - elektrotechnický 3 1,0 1,3 3,3 3,4 - strojírenský 10 3,7 5,7 6,3 6,9 - ostatní zpracovatelský 7 2,6 1,4 1,3 1,6 Výroba a rozvod energií a vody 8 2,9 2,0 2,9 2,0 Stavebnictví 22 8,2 8,7 7,9 7,7 III. sektor ,7 60,1 59,1 60,8 Obchod 20 7,2 10,6 10,6 11,5 Ubytování a stravování 14 5,3 3,0 3,1 3,6 Doprava a skladování 37 13,5 8,0 7,6 6,3 Finančnictví 9 3,4 2,1 2,2 2,8 Služby pro podniky 35 13,0 9,3 9,8 12,0 Veřejná správa a obrana 38 14,0 8,2 7,7 6,6 Vzdělávání 4 1,4 6,8 6,8 6,8 Zdravotní a sociální péče 16 5,8 8,7 7,8 7,4 Ostatní služby 8 2,9 3,4 3,4 3,8 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obci činil 272, tedy o 41 více (tj. o 17,7 %; počet obyvatel celkem se zvýšil o 8 %). Počet zaměstnaných v primárním sektoru se ještě mírně snížil stejně jako na všech ostatních územních úrovních. Počet zaměstnaných v sekundéru se mírně zvýšil, ale jeho podíl na celkové zaměstnanosti klesl na necelých 30 %, což bylo podstatně méně než na ostatních územních úrovních. Nižší byl i podíl průmyslu, přičemž 18

19 pětiprocentní hranici nepřekročilo již žádné průmyslové odvětví. V okrese, kraji i v ČR se přes 5 % dostalo odvětví strojírenství, které zahrnuje i výrobu automobilů a komponent pro výrobu dopravních prostředků. Terciární sektor znovu posílil v roce 2011 v něm pracovaly dvě třetiny všech zaměstnaných, což bylo opět podstatně více než na ostatních územních úrovních. Přes deset procent zaměstnaných pracovalo v rámci terciéru v odvětví doprava a skladování, i když zde jejich podíl od posledního sčítání mírně klesl, a také ve veřejné správě a službách pro podniky, které zahrnují služby v oblasti nemovitostí, poradenství, vědu a výzkum, administrativní činnosti apod., kde naopak výrazně vzrostl. Poddimenzováno zůstalo odvětví obchodu a vzdělávání. V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách. Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k (v %) Libochovany Okres Litoměřice služby; 66,7 zemědělství, lesnictví a rybářství; 3,9 stavebnictví; 8,7 služby; 60,1 stavebnictví; 8,2 průmysl; 21,3 průmysl; 27,1 zemědělství, lesnictví a rybářství; 4,1 Ústecký kraj ČR stavebnictví; 7,9 služby; 59,1 stavebnictví; 7,7 služby; 60,8 průmysl; 30,9 zemědělství, lesnictví a rybářství; 2,1 průmysl; 28,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 3,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 Jak již bylo řečeno, Libochovany neposkytují místním občanům dostatek pracovních příležitostí. Existuje zde tedy významná vyjížďka do zaměstnání mimo obec. V roce 2001 dle tehdejšího sčítání lidu vyjíždělo mimo obec za prací 194 všech zaměstnaných trvale bydlících v Libochovanech (tj. 84,4 % z celkového počtu 231 zaměstnaných). V roce 2011 však udalo pouze 96 osob, tj. 35,3 % všech zaměstnaných osob trvale bydlících v obci (272 osob), že za prací vyjíždí mimo její hranice. Hlavní směr dojížďky představovalo Ústí nad Labem (54,2 % všech vyjíždějících) a Litoměřice (37,5 %), a to podobně jako v roce 2001, kdy byly však podíly vyrovnanější (40,7 % do Ústí nad Labem, 37,1 % do Litoměřic). Je však třeba upozornit, že ve srovnání se sčítáním lidu v roce 2001 vykázaly při sčítání v roce 2011 směr 19

20 vyjížďky do zaměstnání pouze necelé dvě třetiny zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo obec svého bydliště (podrobněji Hampl, Marada, 2015). Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání v Libochovanech 11,4 % a byla tak vyšší než v okrese (6,4 %) a v ČR (9,3 %), ale nižší než v Ústeckém kraji (15,5 %). Při sčítání v roce 2011 bylo v obci nezaměstnaných 13,3 %, takže opět více než v ČR (9,8 %) a v okrese (10,5 %), ale stejně jako v kraji (13,4 %). Následující údaje však pochází z průběžné evidence dosažitelných uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR od konce roku 2007, který lze považovat za poslední rok ekonomické konjunktury před nástupem ekonomické krize, až do konce roku 2015 (vždy k ) 2. Tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v obci. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i podíl nezaměstnaných osob (PNO) v Libochovanech výrazně zvýšil. Zatímco na konci roku 2007 žilo v obci pouze 25 nezaměstnaných, na konci roku 2010 to bylo 36 osob bez práce, což bylo maximum nezaměstnaných za sledované období. Tomu odpovídal i podíl nezaměstnaných osob, který v roce 2010 překročil hranici 8,5 %. Během roku 2011 došlo k mírnému snížení počtu uchazečů o zaměstnání a PNO klesl na 7,6 %. Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v obci Libochovany v letech (vždy k ) Rok Obyvatelstvo ve věku let Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob , , , , , , ,0 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 Rok 2014, který již na většině území ČR znamenal ekonomické oživení a snížení nezaměstnanosti, nebyl v obci vůbec příznivý a PNO dosáhlo svého maxima nad hranicí 9 %. Pozitivní vývoj nastal až v roce 2015, na jehož konci bylo v evidenci úřadu práce pouze 23 uchazečů a podíl nezaměstnaných osob tak činil jen 6 %, což bylo méně než na úrovni celé ČR. Z níže uvedeného grafu tedy plyne, že nezaměstnanost byla v posledních letech v Libochovanech sice stále vyšší než na úrovni celé ČR, ale ekonomická krize neměla na obec z hlediska nezaměstnanosti tak negativní vliv (alespoň do konce roku 2011) jako v případě okresu Litoměřice či Ústeckého kraje. 2 Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období

21 Podíl nezaměstnaných osob (v %) Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v obci Libochovany, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (vždy k ) 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4, Libochovany Okres Litoměřice Ústecký kraj ČR Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 Během prvních měsíců roku 2016 se situace v Libochovanech ještě mírně zhoršila oproti stavu z konce roku PNO vyšplhal na 7,7 % v únoru 2016, avšak poté již rychle klesal a svého minima dosáhl v září (3,1 %). V říjnu znovu vzrostl na 4,2 %, ale v listopadu se počet uchazečů o zaměstnání snížil na 14 a PNO na 3,6 %. V lednu byl PNO nižší než na úrovni okresu Litoměřice (7,7 %) i Ústeckého kraje (9,2 %), a zhruba stejný jako v celé ČR (6,4 %), v listopadu byla v obci situace lepší ještě výrazněji než v okrese (5,9 %), v kraji (na 7,6 %) i v ČR (4,9 %). Z hlediska trhu práce lze shrnout, že se v obci Libochovany nenachází žádný významný zaměstnavatel, což se mj. odráží i v tom, že během sledovaného období bylo v obci hlášeno nejvýše šest volných pracovních míst (leden 2016). Přesto se vlivem intenzivní dojížďky do zaměstnání, především do Ústí nad Labem a do Litoměřic, nezaměstnanost i v době ekonomické krize udržela (alespoň do roku 2011) pod průměrnými okresními hodnotami a v posledních dvou letech klesla i pod průměr republikový. 21

22 5. Dopravní a technická infrastruktura Obec Libochovany leží na pravém břehu řeky Labe, od které ji odděluje železniční trať a směrem na sever také silnice II. třídy č Silnice je hlavní dopravní trasou spojující obec s Ústím nad Labem a dále s Děčínem, opačným směrem pak s částí obce Řepnice a s Litoměřicemi, odkud vede do Štětí a končí v Liběchově (okres Mělník), kde se napojuje na silnici I. třídy č. 16. Dle výsledku sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo obcí téměř 4 tis. vozidel, z toho 3,1 tis. osobních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005 došlo k výraznému zvýšení intenzity dopravy (celkem 2,1 tis. vozů, zvýšení o více než 90 %, přičemž počet projíždějících osobních aut se zdvojnásobil). Ostatní komunikace v obci slouží především pro obslužnost zastavěného území. Dle rozboru udržitelného rozvoje území z roku 2014 silnice II. třídy přestavuje pro zastavěné území sídla především bezpečnostní závadu vzhledem k nedostatečným šířkovým a rozhledovým parametrům. Je vhodné prověřit možnosti opatření, která by měla za následek snížení či eliminaci negativních faktorů. V obci Libochovany se nachází železniční stanice, v níž zastavují pouze osobní vlaky. Jedná se o trať č. 072 Lysá nad Labem Ústí nad Labem-Západ. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať byla zprovozněna roku 1874 jako součást magistrály mezi Vídní a německými hranicemi. V roce 1958 zde proběhla přestavba (2 přeložky tratě, elektrifikace a vybudování dvoukolejné trasy). V obci staví ve všední den celkem 30 osobních vlaků v obou směrech, v sobotu 18 spojů a v neděli ještě o jeden spoj méně. Do obce lze cestovat i autobusovou dopravou, kterou zde provozuje BusLine a.s. Jezdí zde pouze šest spojů ve všední den na trase Libochovany Litoměřice, žádný o víkendech. V obci se také nachází samostatné přístaviště pro osobní lodě a přístaviště pro malá rekreační plavidla. Letní víkendová linková lodní doprava je v provozu na trase Vaňov - Píšťany a zpět. Linková lodní doprava od března do října pak funguje na trase Ústí nad Labem - Litoměřice a zpět. Obec Libochovany včetně části obce Řepnice je napojena na skupinový vodovod Velké Žernoseky. Voda z úpravny vody Malešov a Velké Žernoseky je distribuována v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy zejména na deficitní Ústecko. Na přivaděči pro Ústí nad Labem je vysazena odbočka pro přivaděč do Libochovan a do Řepnice. Rozvodná síť v obci byla vybudována v roce 1975 a postupem doby byla doplňována. V současné době pokrývá celé zastavěné území obce. Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Požární vodu lze odebírat z řeky Labe. V části obce Libochovany i Řepnice je vybudovaná pouze dešťová kanalizace. Většina splaškové vody je zachycována v septicích a odtud přepadové vody odtékají do dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace je dvěma výústními objekty zaústěna do Labe. V rámci PRVK Ústeckého kraje se předpokládá, že stávající dešťová kanalizace bude po rekonstrukci tvořit 75 % jednotné kanalizace. Celková délka rekonstrukce bude téměř 3 km a bude vybudována i nová kanalizace o délce 890 m spojená s případnou novou výstavbou. Rovněž je uvažována stavba ČOV, na kterou budou odváděny splaškové vody také z části obce Řepnice novou oddílnou splaškovou kanalizací o délce 1,11 km. 22

23 Obec Libochovany je plynofikovaná a na plyn byla v roce sčítání lidu (2011) napojena téměř polovina všech obydlených bytů v obci (94 z 203 bytů), což bylo méně než v okrese Litoměřice (57,9 %), v Ústeckém kraji (67,9 %) i v ČR (66,1 %). K vytápění je plyn používán u 81 obydlených bytů; tentokrát jde o vyšší podíl (39,9 %, v okrese 37,7 %, v kraji 27,8 % a v ČR 37,7 % obydlených bytů). 23