Program rozvoje města TRMICE

Transkript

1 Program rozvoje města TRMICE Program rozvoje obce byl schválen na zasedání zastupitelstva města dne , usnesením č. 46/2016.

2 Úvodní slovo Vážené spoluobčanky, vážení spoluobčané, dovolte mi, abych Vám představila plán rozvoje města Trmice na léta Jedná se o základní plánovací dokument, jehož zpracování obecně vychází z platného právního rámce zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.) a zejména stále důležitější a obecnější potřeby našeho města shrnout to kde jsme i vytvořit si představu o tom, kam by vývoj našeho města měl směřovat v následujících letech. Obecným cílem dokumentu je, aby se nám v našem městě dobře žilo, abychom mohli rozvíjet to, co se nám dobře daří a lépe si poradili s tím, co nás trápí. Šíři i závažnost problémů, s kterými se naše město potýká, všichni známe a uvědomujeme si je. Na řešení těchto problémů bohužel neexistuje jednoduchý recept a jejich řešení je dlouhodobé a náročné. Na základě výše uvedeného zákona je zřejmé, že ačkoliv priority, které jsou v tomto dokumentu vyjádřeny, nezahrnují celou šíři témat, která jsou pro naše město důležitá, nemůžeme a nechceme opomíjet nic, byť se dané téma dnes nemusí jevit jako aktuální a urgentní. Cílem našeho města je rozvíjet se všestranně. Budeme využívat všech vhodných příležitostní a možností, které se budou pro naše město nabízet, ať se již jedná o využívání našich vlastních či dotačních prostředků, aktivitu nás občanek a občanů obce nebo organizací, které na území naší obce fungují nebo do budoucna fungovat budou. Našim cílem je prosazování veřejný zájem ve městě, a vyvažovat různé, často protichůdné zájmy partikulární. Časový rámec tohoto dokumentu vymezuje relativně dlouhé období, které přinese našemu městu i nám jako jednotlivcům mnoho nového. V této souvislosti chceme poděkovat všem, kteří se na tvorbě tohoto dokumentu podíleli, zejména pak Vám občankám a občanům našeho města, kteří jste prostřednictvím dotazníkového šetření vyjadřovali vaše názory, přání a doporučení k tomu, jak by se mělo naše město rozvíjet. Některé otázky rozvoje můžeme řešit vlastními silami, realizace jiných není výlučně v našich možnostech a musíme spoléhat na dostupnost dotačních prostředků, některá přání by si vyžádala změnu legislativy nebo takový rozsah finančních prostředků, které nejsou k dispozici. Podle vašich odpovědí v rámci provedených dotazníkových šetření, oceňujeme nejvíce blízkost přírody a klidný život, naopak nejvíce kritičtí jsme v oblasti kvality životního prostředí, veřejné dopravy a špatných mezilidských vztahů. Citlivě vnímáme sociální situaci v obci, stejně jako otázku kriminality a bezpečnosti. Věříme, že také tento dokument k tomu může, přispět k tomu, že Trmice budou kvalitním a příjemným místem pro život. Víme, že cesta k tomuto cíli bude obtížná a čeká nás velké množství práce a budeme muset překonat řadu problémů. Věříme, že společně s Vámi se nám to může podařit. Děkuji, vaše starostka

3 1. Území První písemná zmínka o Trmicích dle Historického lexikonu obcí pochází z roku Rozvoj zaznamenaly Trmice až za vlády Nosticů, kteří převedli roku 1664 právo trhové z Řehlovic na Trmice, a tak se staly Trmice poddanským městem. Kolem Trmic se rozkládaly vinice. Administrativně patřily Trmice od poloviny 15. století pod Litoměřický kraj se sídlem v Litoměřicích (s výjimkou let , kdy bylo sídlo v České Lípě), kde byl také krajský soud obdobně jako v Ústí nad Labem. První zpráva o dobývání uhlí na panství trmickém je z roku Avšak počátek organizované těžby uhlí dal teprve nový horní regál z roku Po roce 1830 se začínalo topit uhlím v továrnách, od roku 1850 na železnicích. V roce 1848 ve městě probíhaly projevy lidového odporu. Během druhé světové války spadaly Trmice pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši. Trmice byly od roku 1950 součástí Ústí nad Labem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí. Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. V roce 1996 dostaly Trmice statut města. V současnosti mají svůj prapor i znak. Nyní tvoří město tedy tři části a dvě katastrální území s celkovou rozlohou 6,7 km 2 a je součástí okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje. Na počátku roku 2015 měly Trmice 3,2 tis. obyvatel, takže na 1 km 2 připadalo 477 obyvatel, což bylo podstatně více než v ČR (133), v Ústeckém kraji (155) i v okrese Ústí nad Labem (295 obyvatel na km 2 ). Průměrná nadmořská výška města je 148 m n. m ( m n. m.). Tab. 1.1: Základní informace o městě Trmice Název: Město Trmice Fügnerova 448/29 Sídlo: Počet obyvatel: Trmice Rozloha: 6,66 km 2 IČ: Hustota osídlení: 476,7 obyvatel/ km 2 Telefon: Počet částí obce: 3 posta@mutrmice.cz Počet katastrálních území: 2 Oficiální www: Pramen: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, Praha, 2015;

4 Počet obyvatel 2. Obyvatelstvo Důležitým údajem pro každou obec či město je počet obyvatel v něm žijících a jeho vývoj včetně demografických charakteristik, jako je pohyb a struktura populace. Cílem vedení každého města by měl být spokojený život obyvatel, tedy dostatečná vybavenost obce infrastrukturou i službami, zdravé životní prostředí, dostupnost pracovních příležitostí a bezpečnost. To by mělo být zárukou toho, že se počet obyvatel nebude snižovat migrací, v lepším případě zde bude jejich počet růst a struktura bude příznivá (převaha dětí nad seniory, vysoký podíl produktivní složky obyvatel, kvalitní vzdělanostní struktura, vysoká ekonomická aktivita, nízká nezaměstnanost, pestrá spolková činnost apod.) Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel lze do úrovně obcí a měst sledovat i z dlouhodobého hlediska, a to díky českým statistikám již od roku 1869, kdy proběhlo první moderní sčítání lidu v českých zemích. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v Trmicích v době moderního statistického zjišťování velmi podstatně měnil. Nejvíce obyvatel žilo v Trmicích při sčítání lidu v roce 1930, a to 8,5 tis. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) vedly k výraznému snížení počtu obyvatel až pod hranici 6 tis. osob. Ten vydržel i při sčítání v roce 1961, ale poté již docházelo k velmi rychlému úbytku počtu obyvatel, a to každých deset let zhruba o tisíc osob až do roku V osmdesátých letech klesla populace města pod hranici dvou tisíc osob a dostala se tak na minimum od roku K nárůstu počtu obyvatel došlo znovu až v devadesátých letech a v roce 2001 mělo trvalé bydliště v Trmicích již téměř 2,7 tis. obyvatel. Jejich počet rostl i nadále, takže v roce 2011 žilo ve městě 3,1 tis. obyvatel, což však bylo pouze o 922 více než v roce 1869 (nárůst o 41,7 %). Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích v letech Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011

5 Bazický index (rok 1869=100 %) Z obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a ČR. Dynamika vývoje v Trmicích dosahovala mnohem větší intenzity než v okrese Ústí nad Labem, kde se počet obyvatel od roku 1869 do roku 1930 zvýšil 2,5krát (v Trmicích téměř čtyřikrát). Poválečný propad počtu obyvatel byl však v celém Ústeckém kraji mnohem výraznější než na úrovni celé ČR. Zatímco na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k více (okres) či méně (kraj, ČR) intenzivnímu nárůstu počtu obyvatel, v Trmicích, jak již bylo zmíněno, ubýval počet obyvatel od šedesátých až do konce osmdesátých let minulého století, a to velmi prudce. Růst počtu obyvatel v posledních dvaceti letech byl však výraznější než na ostatních územních úrovních. Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 1869=100%) 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50, Rok Trmice Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty Následující tabulka zachycuje vývoj počtu obyvatel z dlouhodobého hlediska ve všech třech částech města Trmice. Tab. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích podle částí obce v letech Název části obce * Koštov Trmice Újezd Trmice celkem Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , I. díl, ČSÚ, Praha, 2006, Statistický lexikon obcí ČR 2013, ČSÚ, Praha, 2013, vlastní výpočty *data za rok 2011 nejsou plně srovnatelná s předchozími roky, neboť se jedná o obvykle bydlící obyvatele, nikoliv o trvale bydlící jako v předchozích letech

6 Počet obyvatel Zatímco v Koštově a Trmicích bylo maximálního počtu obyvatel dosaženo v roce 1930, v Újezdu to bylo v roce 1921, kdy zde žilo přes 200 obyvatel, což se v dalším vývoji již neopakovalo a od roku 1961 byl v Újezdě sečten vždy nižší počet obyvatel než sto. Zatímco počet obyvatel Trmic klesal rovnoměrně až do roku 1991, v Koštově došlo k mírnému navýšení v padesátých letech, takže v roce 1961 žilo v této části města přes 500 obyvatel. To vydrželo až do počátku sedmdesátých let, avšak poté přes propopulační politiku státu se počet obyvatel i v Koštově snižoval a svého minima od roku 1869 dosáhl v roce V posledních dvou desetiletích přibylo do Koštova zhruba 100 osob (nárůst o 40 %). V posledních deseti letech od roku 2005 do roku 2014 vývoj počtu obyvatel s výjimkou prvních dvou let kolísal v rozmezí 3,1 3,2 tis. obyvatel. Po opravě dat v důsledku sčítání lidu v roce 2011 se vykazovaný stav mechanicky snížil, ale klesal i reálně, takže v roce 2013 žilo ve městě trvale jen obyvatel. Jejich počet se mírně navýšil v roce 2014, ale hranici 3,2 tis. nepřesáhl. Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích v letech (vždy k ) Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015 Jak ukazuje obr. 2.4, jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých městech mnohem výraznější než ve větších územích, avšak trendy jsou hodně podobné. Rovněž v okrese, kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl a po poklesu v roce 2011 zapříčiněném statistickou opravou v případě ČR spíše stagnoval, v okrese i kraji klesal, avšak tento pokles byl mnohem mírnější než na území Trmic. Za celé sledované období se počet obyvatel v okrese i kraji zvýšil minimálně, v ČR o více než 2 % a v Trmicích o více než 4 %. Rok

7 Bazický index (rok 2005=100 %) Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 2005=100%) 106,0 104,0 102,0 100, Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty 2.2. Pohyb obyvatel Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.2 ukazuje vývoj přirozené měny v letech v Trmicích včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na 1000 obyvatel středního stavu. Tab. 2.2: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v Trmicích v letech Rok Počet živě narozených Počet zemřelých Přirozený přírůstek Hrubá míra (v ) přirozeného porodnosti úmrtnosti přírůstku ,0 7,6 7, ,1 8,2 5, ,0 10,7 3, ,9 9,2 5, ,6 10,9 0,6 Průměr ,9 9,4 4, ,9 9,1 1, ,5 8,2 7, ,0 11,4 2, ,9 10,5 0, ,0 7,0 6,0 Průměr ,0 9,2 3,8 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty Rok Trmice Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

8 Průměrná hrubá míra porodnosti a úmrtnosti (v ) Za posledních deset let se v Trmicích narodilo celkem 418 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně 42 dětí za rok. Zemřelo celkem 291 osob, tzn. 29 osob za rok. Přirozený přírůstek činil tedy 127 osob a ve svém relativním vyjádření za celé sledované období 4,1 promile, což je velmi pozitivní. Při rozdělení na dvě pětiletá období lze zachytit trend mírného poklesu porodnosti i úmrtnosti a také mírného snížení přirozeného přírůstku, který byl však i v posledních pěti letech podstatně vyšší než v okrese, kraji i v ČR. Územní srovnání hrubých měr nabízí obrázek č Je z něho patrné, že v Trmicích panovaly v posledních deseti letech o něco lepší podmínky z hlediska porodnosti, ale i úmrtnosti než v ostatních sledovaných územních celcích. Obr. 2.5: Změna hrubé míry porodnosti a úmrtnosti v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech ,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 13,4 11,4 10,8 10,7 10,1 10,7 10,2 9,3 0,0 HMP HMÚ Trmice Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v Trmicích v letech Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně , , , , ,2 Průměr , , , , , ,2 Průměr ,5 Pramen: Demografická ročenka okresů 2005 až 2014, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

9 Průměrné hrubé míry (v ) Předchozí tabulka zachycuje vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda v Trmicích v letech Je z ní patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí mnohem více než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do města přistěhovalo osob, tj. průměrně 216 ročně, a vystěhovalo se obyvatel města, tedy 205 ročně. V prvním pětiletém období bylo zaznamenáno více přistěhovalých než ve druhém a v případě vystěhovalých to bylo naopak. Z tohoto důvodu bylo prvních pět let migračně ziskových a posledních pět let ztrátových. Hrubá míra migračního salda činila v prvních pěti letech více než 10 promile, v posledních pěti pak byla průměrná roční ztráta 3,5 promile. Tento obrat může být dán i zhoršenou situací na trhu práce v okrese v důsledku ekonomické krize. Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje následující obrázek. Hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech v Trmicích mnohem vyšší než jinde a o něco vyšší byla v Trmicích také hrubá míra migrace vyjádřená průměrnou výší migračního salda, které za posledních deset let dosahovalo 3,5 promile, zatímco v okrese i v kraji pouze 1 promile a v ČR, kde jde však pouze o zahraniční stěhování, činila hrubá míra 3,1 promile. Migrační přírůstek v Trmicích byl tedy za posledních deset let výraznější než v jiných územích ČR, nicméně změny v počtu obyvatel ovlivňoval v posledních deseti letech v Trmicích spíše přirozený přírůstek. Celkový přírůstek byl od roku 2005 tedy velmi značný a výrazně překračoval hodnoty za okres, kraj i ČR. Pokud je tedy cílem samosprávného celku růst počtu obyvatel ve spravovaném území, lze tyto údaje hodnotit jako velmi pozitivní. Česká statistika bohužel neposkytuje údaje o struktuře migrantů (věkové, vzdělanostní ani národnostní). Obr. 2.6: Změna hrubé míry přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech ,0 7,0 6,0 7,5 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 4,1 3,5 3,1 2,2 1,2 1,0 1,1 1,2 0,1 0,5 HMPP HMMS HMCP 3,6 Trmice Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

10 2.3. Struktura obyvatel Důležité pro ekonomický rozvoj obcí je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány Struktura obyvatelstva podle věku Následující tabulka zachycuje věkovou strukturu obyvatel Trmic v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhlo celostátní sčítání lidu, neboť to jsou jediné zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat a sledovat, k jakým změnám v daném časovém období došlo. Celkový počet obyvatel mezi oběma sčítáními vzrostl v Trmicích o 16,5 % (v okrese o 10,8 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Trmice okres Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika 0 14 let , , let , ,8 65 a více let , ,4 celkem , ,0 index stáří 45,4 52,7 index ekonomického zatížení 51,0 43, let , , let , ,8 65 a více let , ,6 celkem , ,0 index stáří 72,9 93,3 index ekonomického zatížení 41,2 43, let , , let , ,2 65 a více let , ,5 celkem , ,0 index stáří 72,1 94,7 index ekonomického zatížení 41,1 42, let , , let , ,7 65 a více let , ,9 celkem , ,0 index stáří 85,4 109,6 index ekonomického zatížení 42,9 43,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů , ČSÚ, Praha, 2002; Sčítání lidu, domů a bytů předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty V roce 2011 žilo v Trmicích dle sčítání lidu celkem obyvatel, z nichž 620 bylo dětí, což představovalo pětinu všech obyvatel. Od roku 2001 se počet dětí téměř nezměnil, ale jejich podíl se snížil, nicméně i tak byl výrazně vyšší než v případě okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraji i celé ČR, kde podíl dětí činil zhruba 15 %. O více než pětinu vzrostl počet obyvatel

11 v produktivním věku, což bylo nesrovnatelné s hodnotami za okres (1,1 %), kraj (0,3 %) i ČR (2,8 %). Odlišně tedy od vývoje na ostatních územních úrovních vzrostl v Trmicích podíl obyvatel ve věku let a dosáhl téměř 70 %, což odpovídalo ostatním průměrným podílům. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. V Trmicích byl však nárůst jejich počtu nižší (15 %) ve srovnání s ostatními celky (přes 20 %, v ČR 18 %), takže se zde nezměnil ani jejich podíl (stále desetina populace), zatímco jinde se jejich podíl zvýšil a dosahoval 15 %. Index stáří, tedy poměr mezi osobami ve věku do 15 let a těmi staršími 65 let, nedosahoval v roce 2001 v Trmicích ani hodnoty 50, takže na jednoho seniora připadaly více než 2 děti. Do roku 2011 byla sice hranice 50 překonána, ale situace se příliš nezměnila na rozdíl od ostatních území. V okrese i kraji sice index stáří v roce 2011 nepřekročil hranici 100,0, neboli počet dětí stále převyšoval počet seniorů, ale této hranici se rychle blížil a překročil ji v obou územích již v roce Nicméně z hlediska věkové struktury populace je zde situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky. V případě ukazatele index ekonomického zatížení, který vyjadřuje poměr předproduktivní a poproduktivní složky obyvatel na obyvatelstvu ve věku let, lze sledovat nárůst hodnoty u všech sledovaných území s výjimkou Trmic. Počet obyvatel v produktivním věku se zde zvýšil intenzivněji než počet dětí a seniorů a i z tohoto hlediska je tedy věková struktura města příznivá Struktura obyvatelstva podle vzdělání Sčítání lidu opět jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci města z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura v Trmicích je podstatně horší než v jiných částech republiky, a to především v případě osob s nejvýše základním vzděláním. Těch bylo z celkového počtu 2,5 tis. obyvatel starších 15 let zjištěno 832, což představuje třetinu (v roce 2001 se jednalo o 37,0 %), tedy výrazně více než v okrese, kraji i ČR. Od roku 2001 ubyl počet osob s nejvýše základním vzděláním ve všech sledovaných územích zhruba stejným tempem (v ČR bylo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 25,3 %), v Trmicích však mnohem pomaleji. Tab. 2.4: Struktura obyvatel Trmic, okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a ČR k podle vzdělání Vzdělanostní kategorie město Trmice abs. % okres Ústí nad Labem (%) Ústecký kraj (%) základní ,1 21,8 24,1 19,1 střední bez maturity ,7 34,2 37,2 34,9 střední s maturitou ,9 33,1 30,3 32,9 vysokoškolské 134 5,3 10,9 8,4 13,2 celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty Pouze o něco více je mezi obyvateli Trmic osob s výučním listem; ty tvoří největší skupinu a představují téměř dvě pětiny všech obyvatel města (v roce 2001 to bylo stejně). Jejich podíl je vyšší než v ostatních územích, ale v nich podíl osob se středním vzděláním bez maturity od ČR (%)

12 posledního sčítání klesl (v okrese bylo v roce 2001 evidováno 37,5 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 % osob s výučním listem). Ve všech sledovaných územích tato kategorie kumuluje stále největší podíl obyvatel. Výrazně menší procento občanů Trmic ve srovnání s ostatními územími dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou (22,9 %, v roce 2001 to bylo pouze 19,1 %, což bylo podstatně méně než v okrese Ústí nad Labem a více než v Ústeckém kraji 25,7 % - i v ČR 28,7 %). Obdobně nízký je také podíl vysokoškoláků, kteří tvoří 5,3 % všech obyvatel (v roce 2001 to bylo jen 3,3 %, tedy méně než v kraji 5,5 %, v okrese 7,6 % - i na republikové úrovni 8,8 %). Ve srovnání s průměrem ČR, ale i s krajem a okresem je tedy v Trmicích vzdělanostní struktura velmi špatná a především osob nejméně s maturitou je zde výrazný nedostatek Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, okrese Ústí nad Labem i v Trmicích je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR. Věřících žije v Trmicích zhruba desetina (v roce 2001 bylo věřících 22,4 %, tedy o něco více než v okrese i kraji přes 15 %, ale rovněž mnohem méně než v ČR 32,1 %). Z věřících se nejvíce obyvatel hlásí k římskokatolické církvi (24,3 % věřících, v roce 2001 to bylo 82,3 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %). V ČR je podíl věřících zhruba dvojnásobný a rovněž členů římskokatolické církve je dvakrát více (asi polovina všech věřících). Naopak v okrese i kraji tvoří věřící zhruba desetinu a příznivců římskokatolické církve je zde pouze %. V Trmicích je počet obyvatel bez vyznání zhruba stejný jako v ČR, kde tvoří nevěřící zhruba třetinu, zatímco v okrese i kraji jde o téměř 44 %. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť bez vyznání tehdy bylo v Trmicích 70,6 %, více než ¾ obyvatel okresu i kraje, kdežto v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. Situace je však špatně vyhodnotitelná, neboť vysoké procento respondentů neudalo při sčítání 2011 svůj vztah k náboženství a církvím, přičemž v Trmicích to bylo podstatně více než v okrese, kraji i ČR. Tab. 2.5: Struktura obyvatel Trmic, okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a ČR k podle náboženského vyznání Náboženské vyznání město Trmice abs. % okres Ústí nad Labem (%) Ústecký kraj (%) Věřící nehlásící se k církvi 168 5,4 4,9 4,8 6,7 Věřící hlásící se k církvi 174 5,6 5,1 5,2 13,9 Církev římskokatolická 83 2,6 2,7 2,8 10,3 Českobratrská církev evangelická 2 0,1 0,2 0,2 0,4 Církev československá husitská 6 0,2 0,2 0,2 0,5 Bez náboženské víry ,0 43,7 43,8 34,2 Neuvedeno ,0 46,3 46,1 45,2 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty ČR (%)

13 Počet domů 3. Bydlení Moderní sčítání lidu, domů a bytů umožňuje zpětně až do úrovně obcí analyzovat vývoj počtu domů. Počet domů v Trmicích rostl rychle až do roku 1950, kdy stálo v Trmicích 800 domů. Od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů a jejich počet v podstatě až do roku 1980 klesal velmi pomalu. Během osmdesátých let se však snížil velmi rapidně, a to o více než 200 domů, takže jejich celkový počet klesl v roce 1991 na 446. Při posledních dvou sčítáních do počtu domů byly již znovu započteny i ty trvale neobydlené. Až v posledních dvou desetiletích začala intenzita bytové výstavby růst a počet domů v Trmicích opět překročil hodnotu 500. Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v Trmicích v letech Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů do roku 1950 byl v Trmicích mnohem intenzivnější než v průměru v celé ČR, kraji i okrese počet domů se zvýšil 3,5krát. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl tak výrazný jako v okrese či v kraji. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR počet domů intenzivně růst, v Ústeckém kraji rostl jen mírně a v okrese Ústí nad Labem obdobně jako v Trmicích ještě do roku 1991 klesl. Tehdy bylo v Trmicích sečteno dvakrát více domů než na počátku sledovaného období a podobně tomu bylo i na úrovni celé ČR, zatímco Ústecký kraj a okres vykázaly zvýšení pouze o 50 %. Nárůst počtu domů v posledních dvaceti letech byl v Trmicích intenzivnější než v jiných částech okresu, kraje i ČR.

14 Počet obyvatel na 1 dům Bazický index (rok 1869=100 %) Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v Trmicích v letech (bazický index, rok 1869 = 100 %) 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100, Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 V případě Trmic stojí za zmínku ještě ukazatel počet obyvatel připadajících na jeden dům. Přestože do roku 1950 docházelo k velmi výrazné bytové výstavbě ve městě, nestačilo to poptávce ze strany narůstajícího počtu obyvatel. Zatímco v roce 1869 připadalo na jeden dům deset obyvatel (v okrese, kraji i ČR zhruba 7), v roce 1910 to bylo již 16 obyvatel, tedy zhruba dvojnásobek ve srovnání s průměrem ČR (v okrese asi 10,5 a v kraji 9). Obr. 3.3: Vývoj počtu obyvatel na počet domů v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech ,0 Rok Trmice Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4, Trmice Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012; vlastní výpočty

15 Situace se výrazně zlepšila až po válce, kdy počet obyvatel klesl o 2,5 tis. a počet domů se zvýšil o téměř 140, takže na jeden dům připadalo 7,4 obyvatel (v okrese 6,2, v kraji 4,8 a v ČR 5,1). Nad průměrem kraje a ČR zůstal počet obyvatel připadajících na jeden dům ještě v roce 1970, a však v následujících 30 letech již byly hodnoty podprůměrné. V roce 1991 připadalo na jeden dům v Trmicích 4,1 obyvatel, kdežto v okrese přes 10, v kraji 7 a v ČR 5,5. Za posledních 20 let se mírně zvýšil počet obyvatel připadajících na jeden dům, ale stále odpovídal průměru ČR, nicméně byl podstatně nižší než v celém okrese, což je logické vzhledem k přítomnosti krajského města, kde je řada panelových sídlišť s vysokopodlažními domy a vysokými kapacitami bydlících obyvatel. Intenzitu bytové výstavby v posledních deseti letech zachycuje následující tabulka. Celkový počet bytů postavených v Trmicích činil 17 bytů, průměrně za rok tedy necelé 2 byty, takže v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu to představovalo 0,5 bytu za rok. To bylo výrazně méně než v případě okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje i ČR. Lze tedy říci, že území města není v současnosti pro bydlení v rámci kraje či okresu atraktivní, i když dopad na bytovou výstavbu mohla mít v Trmicích i ekonomická krize, neboť v letech se zde postavily pouze 2 nové byty. V Ústeckém kraji došlo k propadu především v posledních dvou letech, a to k velmi výraznému (v roce 2014 se v kraji postavila zhruba polovina bytů, co v roce 2012). Obdobný vývoj nastal i v ČR, kde byl však pokles zřejmý již v roce Dle územního plánu má město vyčleněn dostatek zastavitelných ploch pro bydlení. Tab. 3.1: Vývoj počtu dokončených bytů v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Intenzita Trmice ,5 Okres ÚL ,4 Ústecký kraj ,3 ČR ,1 Pramen: Veřejná databáze Dokončené byty v obcích (správních obvodech), ČSÚ, Praha, 2015

16 4. Hospodářství a trh práce Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství) a od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy na území Trmic zachycuje následující tabulka. Největší plochu zaujímají z celkové rozlohy 666,1 ha tzv. ostatní plochy, které mj. zahrnují právě území po těžbě nerostných surovin. Jejich podíl ve městě je více než třetinový a výrazně vyšší než v ostatních vyšších územních celcích. Čtvrtinu rozlohy zabírají lesní plochy převažující především v jižní části katastru města, ale jejich podíl je podstatně nižší než jinde. O něco vyšší než v okrese, ale také výrazně nižší než v kraji i v ČR je podíl orné půdy (16,9 %). Desetinu rozlohy tvoří trvalé travní porosty (TTP) a jejich podíl je pouze o něco nižší než v kraji i v ČR, ale třikrát nižší než v okrese. Vzhledem k vysokému stupni urbanizace je výrazně nadprůměrný podíl zastavěných ploch. Tab. 4.1: Struktura půdního fondu v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2014 Území Orná půda Sady a zahrady TTP Lesní plochy Vodní plochy Zast. plochy Ostatní plochy Celková výměra (ha) Trmice (abs.) 112,4 31,6 68,1 166,4 12,8 43,1 231,8 666,1 Trmice (%) 16,9 4,7 10,2 25,0 1,9 6,5 34,8 100,0 Okres ÚL (%) 12,4 2,9 29,5 32,0 2,5 2,2 18, Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14, ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9, Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2015, vlastní výpočty Nízké zastoupení zde mají vodní plochy a naopak mírně nad průměrem jsou sady a zahrady včetně vinic (4,7 %; v okrese, kraji i v ČR vždy méně než 4 %). Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP, tvoří v Trmicích pouze 31,8 % plochy, což je méně než v okrese Ústí nad Labem a podstatně méně než v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Bilance půdy tedy nasvědčuje, že území města není vhodné pro zemědělskou výrobu, ale nejsou zde ani podmínky příliš vhodné pro rozvoj cestovního ruchu. Přírodní podmínky přímo na katastrech měst však nelze hodnotit příliš striktně, neboť důležité pro rozvoj cestovního ruchu je právě jejich okolí. Hospodářská situace ve městě dlouhodobě souvisela s těžbou uhlí a přítomností elektrárny, resp. teplárny. Současná Teplárna Trmice spadající pod společnost ČEZ, a.s., patří mezi největší energetické závody v republice. S výstavbou elektrárny se začalo již v roce 1914 a dostavěna byla za dva roky. Vyrobený proud rozvádělo dálkové vedení o vysokém napětí do rozsáhlého území od Teplic až po Českou Lípu. Elektrárna ztratila svůj význam v 60. letech 20. století. V teplárnu se změnila definitivně v roce 1974 a po modernizaci dodává teplo dodnes. Ke konci osmdesátých let minulého století zaměstnávala teplárna v Trmicích (patřila pod Severočeskou elektrárnu v Komořanech) přes 600 osob. Mezi další významné průmyslové podniky v Trmicích patřil před ekonomickou transformací také státní podnik Metaz se sídlem v Týnci nad Sázavou (slévárna kovů, výroba pístů na motocykly Jawa), kde pracovalo přes 500 zaměstnanců a téměř 400 jich měl národní podnik Prefa, který zpracovával škváru z těžby uhlí do stavebních materiálů (škvárobetonové stavební tvárnice i velké panely). Oba posledně jmenované podniky v Trmicích skončily, nicméně zde nyní působí jiné tři, které v roce 2014 měly více než 100 zaměstnanců. Jedná se o německou společnost KS Kolbenschmidt Czech Republic, a. s., která při výrobě plastů do spalovacích motorů a kompresorů zaměstnává zhruba 700 osob, dále nizozemskou firmu Black & Decker (Czech)

17 s.r.o. s 900 zaměstnanci, jejíž výroba je zaměřena na elektrické nářadí a příslušenství pro domácnost a zahradu (závod v Trmicích byl otevřen v roce 2002 a je mj. zaměřen na výrobu kladiv značky DEWALT, patří k němu lisovna plastů a sklad) a norskou společnost Jotun Powder Coatings (CZ) a.s. (výroba práškových nátěrových hmot, 130 zaměstnanců). Přes 50 zaměstnanců má v Trmicích také česká firma Cosmetics ATOK International s. r. o. vyrábějící přírodní kosmetiku. Ještě je možné dodat, že v roce 2007 byl v Trmicích otevřen Průmyslový lihovar Trmice, který za pomoci nových technologií vyráběl biolíh, jenž se přimíchává do benzínu, ale výrobu od počátku provázely problémy se zápachem, takže společnost v roce 2011 provoz ukončila a svých téměř 100 pracovníků propustila. V současnosti vlastní lihovar společnost Liberta Energy s.r.o. (britský kapitál), která zde hodlá výrobu obnovit a biolíh vyrábět klasickou technologií, vybudovat v areálu ČOV a zamezit zápachu. Opětovné zprovoznění lihovaru by mohlo městu přinést nová pracovní místa. Na území Trmic má sídlo více než 600 ekonomických subjektů, z nichž většina jsou fyzické osoby a sto je jich společností obchodních. Z hlediska ekonomické činnosti se jich 50 a více zabývá obchodem, stavebnictvím, zpracovatelským průmyslem a také profesními, vědeckými a technickými činnostmi. Na sto ekonomicky aktivních obyvatele tak připadá 46,7 podniků, což je podstatně více než na úrovni okresu (22,5), kraje (21,1) i ČR (28,0), ale je to charakteristické pro města. S výskytem ekonomických subjektů ve městě a okolí souvisí také struktura obyvatelstva dle sektorů a odvětví ekonomiky, ve kterých pracují a která se během vývoje mění. Jiná byla na začátku devadesátých let, kdy převažoval výrazně počet osob zaměstnaných ve výrobních sektorech, a jiná je v současnosti 1. Do roku 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v Trmicích něco málo přes tisíc zaměstnaných osob, z toho jich 336 pracovalo v průmyslu, zhruba stejně jako na úrovni celého kraje i ČR, ale podstatně více než v okrese. Pouze hutnický a kovozpracující průmysl zaměstnával více než 5 % obyvatel Trmic, v případě okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje to nebylo žádné průmyslové odvětví. V ČR koncentroval více než 5 % zaměstnaných pouze strojírenský průmysl. Sektor služeb soustředil v roce 2001 nadpoloviční většinu zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Trmicích, což bylo o něco více než v průměru v celé ČR i v Ústeckém kraji, ale podstatně méně než v okrese, kde za vysokým podílem stojí především struktura zaměstnanosti v krajském městě. Velmi významné procento obyvatel města pracovalo v odvětví obchodu a ve veřejné správě. V Trmicích v roce 2001 pracovala zhruba polovina trvale bydlících a zároveň zaměstnaných obyvatel, kdežto polovina za prací vyjížděla. Největší dojížďkový proud směřoval do Ústí nad Labem (415 zaměstnaných osob z celkového počtu 503 vyjíždějících, tj. 82,5 %). 1 Při sčítání v roce 1991 byly Trmice ještě součástí Ústí nad Labem, takže nelze zjistit strukturu zaměstnanosti dle odvětví.

18 Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Trmice Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 4 0,4 1,0 3,3 4,7 - z toho zemědělství 4 0,4 0,7 2,6 3,8 II. sektor ,6 33,4 41,2 40,4 Průmysl ,2 24,1 32,4 31,3 Těžba nerostných surovin 0 0,0 0,4 3,8 1,2 Zpracovatelský průmysl ,0 20,3 25,0 27,9 - potravinářský 36 3,5 4,8 3,6 3,6 - TOK* 2 0,2 0,9 3,3 3,5 - dřevozpracující 9 0,9 0,7 1,1 2,0 - papírenský a polygrafický 14 1,4 1,3 1,4 1,3 - chemický 40 4,0 4,8 3,1 1,8 - sklářský a stavebních hmot 9 0,9 0,3 2,7 1,4 - hutnický a kovozpracující 64 6,3 3,2 3,5 4,1 - elektrotechnický 5 0,5 0,6 0,8 1,8 - strojírenský 24 2,3 2,2 3,2 5,9 - ostatní zpracovatelský 19 1,9 1,4 2,2 2,4 Výroba a rozvod energií a vody ,2 3,3 3,5 2,2 Stavebnictví ,4 9,4 8,9 9,1 III. sektor ,1 65,6 55,5 54,9 Obchod ,8 11,6 10,7 11,3 Ubytování a stravování 33 3,3 3,1 3,4 3,8 Doprava a skladování 96 9,5 12,0 8,7 7,3 Finančnictví 12 1,2 2,9 1,9 2,3 Služby pro podniky 25 2,5 5,8 4,7 5,7 Veřejná správa a obrana 98 9,7 8,9 7,7 6,9 Vzdělávání 65 6,4 6,3 6,0 6,0 Zdravotní a sociální péče 45 4,4 8,4 6,6 6,2 Ostatní služby 54 5,4 6,7 5,6 5,4 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní výpočty: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Trmicích činil 1,2 tis. Počet zaměstnaných tedy vzrostl, a to o 19 % (celkový počet obyvatel vzrostl o 16,5 %). Počet zaměstnaných v primárním sektoru se mírně zvýšil, což byl opačný trend ve srovnání s ostatními územními celky, ale byl stále pod průměrem kraje i ČR. Počet zaměstnaných v sekundéru se rovněž mírně zvýšil, ale jejich podíl se snížil, nicméně stále překračoval průměrné hodnoty okresu, kraje i ČR. V sekundéru pracovaly stále dvě pětiny všech zaměstnaných. Oproti roku 2001 se zvýšil význam strojírenského průmyslu, do něhož spadá i výroba dopravních prostředků a většiny komponent pro automobilový průmysl. Stejně jako v ČR šlo o nejvýznamnější průmyslové odvětví a podíl pracujících v něm byl v Trmicích ještě vyšší než v ČR. Více než 5 % však pracovalo stále v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (5,5 %). Výrazně vyšší než jinde byl podíl zaměstnaných ve stavebnictví. Terciární sektor rovněž posílil v roce 2011 v něm pracovalo již téměř 60 % zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Trmicích, což bylo opět srovnatelné se

19 situací v kraji i v ČR, ale méně než v okrese. Přes deset procent zaměstnaných pracovalo opět v obchodě, i když jeho podíl se snížil, a také v heterogenním odvětví služby pro podniky, které zahrnují činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a další profese. Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Trmice Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 15 1,2 0,7 2,1 3,0 - z toho zemědělství 15 1,2 0,6 1,7 2,4 II. sektor ,7 30,8 38,8 36,2 Průmysl ,6 22,5 30,9 28,5 Těžba nerostných surovin 6 0,5 0,3 2,6 0,8 Zpracovatelský průmysl ,9 19,2 25,4 25,6 - potravinářský 26 2,2 2,3 2,3 2,6 - TOK* 3 0,2 0,5 1,4 1,3 - dřevozpracující 0 0,0 0,3 0,5 0,8 - papírenský a polygrafický 6 0,5 1,0 1,0 0,8 - chemický 25 2,1 3,7 3,2 2,5 - sklářský a stavebních hmot 6 0,5 0,5 2,0 1,1 - hutnický a kovozpracující 66 5,5 3,1 4,1 4,7 - elektrotechnický 38 3,2 2,4 3,3 3,4 - strojírenský 87 7,2 4,7 6,3 6,9 - ostatní zpracovatelský 6 0,5 1,0 1,3 1,6 Výroba a rozvod energií a vody 63 5,2 3,0 2,9 2,0 Stavebnictví ,1 8,3 7,9 7,7 III. sektor ,1 68,5 59,1 60,8 Obchod ,4 11,7 10,6 11,5 Ubytování a stravování 41 3,4 2,9 3,1 3,6 Doprava a skladování 96 7,9 8,8 7,6 6,3 Finančnictví 24 2,0 2,7 2,2 2,8 Služby pro podniky ,6 12,2 9,8 12,0 Veřejná správa a obrana 97 8,1 9,3 7,7 6,6 Vzdělávání 87 7,2 7,6 6,8 6,8 Zdravotní a sociální péče 65 5,4 9,4 7,8 7,4 Ostatní služby 38 3,2 3,8 3,4 3,8 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách ve městě Trmice, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a ČR v roce 2011.

20 Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k Trmice Okres Ústí nad Labem služby; 59,1 zemědělství, lesnictví a rybářství; 1,2 služby; 68,5 stavebnictví; 12,1 průmysl; 27,6 stavebnictví; 8,3 průmysl; 22,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 0,7 Ústecký kraj ČR služby; 59,1 služby; 60,8 stavebnictví; 7,9 průmysl; 30,9 zemědělství, lesnictví a rybářství; 2,1 stavebnictví; 7,7 průmysl; 28,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 3,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 I v roce 2011 existovala v Trmicích významná dojížďka do zaměstnání mimo město, která je logicky nejvyšší do Ústí nad Labem. V roce 2011 však udalo pouze 273 osob, tj. 22,7 % všech zaměstnaných osob, že za prací vyjíždí mimo město. Hlavní směr dojížďky představovalo opět Ústí nad Labem (208 osob, tj. 76,2 % všech vyjíždějících). Na druhou stranu do Trmic dojíždělo z jiných obcí celkem osob za prací (v roce 2001 to bylo však téměř 2 tis. osob), přitom z Ústí nad Labem to bylo 771 (v roce 2001 dvojnásobek). S Ústím nad Labem mají tedy Trmice velmi výraznou pozitivní bilanci dojížďky do zaměstnání. Více než 50 osob dojíždělo do Trmic za prací také z Teplic a Chlumce. Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání v Trmicích 21,7 % a byla tak výrazně vyšší než v okrese (13,6 %) a Ústeckém kraji (15,5 %) i v ČR (9,3 %). Při sčítání v roce 2011 nebyla o nic lepší a činila 20 %, což bylo dvakrát více než v ČR (9,8 %) a opět také výrazně více než v okrese (13,1 %) i kraji (13,4 %). Navíc lze předpokládat, že nezaměstnanost byla ještě vyšší, neboť v Trmicích 16 % obyvatel neudalo, zda jsou ekonomicky aktivní či nikoliv (v ČR 5,5 %) a je pravděpodobné, že svoji příslušnost neudali především lidé nezaměstnaní. Následující údaje však pochází z průběžné evidence uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR v letech 2008, který lze považovat za poslední rok před nástupem ekonomické krize, až 2015 (vždy k ) 2. Následující tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v Trmicích. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i 2 Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období

21 Podíl nezaměstnaných osob (v %) podíl nezaměstnaných osob (PNO) výrazně zvýšil a svého maxima dosáhl pravděpodobně na konci roku 2013, neboť v březnu 2014, což je první údaj, který lze za obce od počátku roku 2012 zjistit, bylo na úřadech práce evidováno 461 uchazečů a PNO činil přes 21 %. Volných pracovních míst bylo tehdy evidováno pouze 7 a to byl začátek jarní sezóny, kdy počet míst v evidenci přibývá, zatímco nezaměstnaných ubývá. Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v Trmicích v letech (vždy k *) Rok Obyvatelstvo ve věku let Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob Počet volných pracovních míst Počet uchazečů o 1 volné pracovní místo , , ,4 9 34, , , , , ,3 7 65, , , , ,2 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2015 * k roku 2013 se vztahuje údaj k Rok 2014, který již na většině území ČR znamenal ekonomické oživení a snížení nezaměstnanosti, nebyl v Trmicích nijak příznivý, i kdy počet uchazečů i PNO pozvolna přece jen klesal a zastavil se těsně pod hranicí 20 %. Mírně přibylo také hlášených volných pracovních míst. Ani v roce 2015 nedošlo k výraznému zlepšení situace na rozdíl od jiných částí republiky, takže na jeho konci bylo v evidenci úřadu práce stále 379 uchazečů a PNO se snížil pouze mírně na 17,6 %, což byla třetí nejvyšší hodnota od roku Z níže uvedeného grafu tedy plyne, že ekonomická krize měla na Trmice velmi negativní vliv. Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (vždy k *) 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2, Trmice Okres Ústí n. L. Ústecký kraj ČR Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 * k roku 2013 se za Trmice vztahuje údaj k

22 5. Dopravní a technická infrastruktura Městem Trmice prochází dálnice D8, souběžně s ní silnice II. třídy č. 258, která prochází zástavbou města a spojuje Trmice s místní částí Koštov, a také jižní obchvat města Ústí nad Labem, silnice č. 613, která spojuje dálnici D8 se silnicí č. I/30. Dálnice je hlavní dopravní trasou spojující Ústí nad Labem s Drážďanami, opačným směrem pak s Lovosicemi (v tomto úseku není dálnice dosud dostavěna). Dle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo po dálnici D8 Trmicemi téměř 13 tis. vozidel, z toho 7,5 tis. osobních a 5,3 tis. nákladních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005, kdy byl v provozu pouze úsek mezi Řehlovicemi a Trmicemi, po němž v roce 2010 jezdilo 11,2 tis. vozidel (6,2 tis. osobních a 4,9 tis. nákladních) došlo k mírnému zvýšení intenzity dopravy (celkem 10,6 tis. vozů, nárůst o 5,7 %). Po silnici č. 613 projíždělo v roce 2010 denně téměř 8,8 tis. vozidel, z toho 5,4 tis. osobních a 3,3 tis. nákladních. Zde došlo od roku 2005 k podstatnému snížení intenzity dopravy, neboť před deseti lety bylo sečteno 12,0 tis. vozidel, z toho 9,3 tis. osobních a 2,6 tis. nákladních (počet nákladních vozů projíždějících městem se tedy zvýšil). Důvodem snížení bylo otevření dálnice D8 v úseku od Trmic dále, která dle sčítání 2010 odvádí ze silnice 613 téměř 5 tis. vozidel. Třetí měřenou silnicí procházející Trmicemi představuje silnice č. 258, po níž v roce 2010 projíždělo denně 3,2 tis. vozidel, z toho pouze minimum nákladních a 2,7 tis. osobních. Od roku 2005 však došlo k výraznému nárůstu počtu projíždějících aut, a to o 1,4 tis., tedy o více než ¾, především osobních aut. Silnice č. 258 zaúsťuje do silnice č. 613 a intenzita dopravy se poté na dalším úseku výrazně zvyšuje a překračuje hranici 15 tis. vozidel, z čehož více než 11 tis. tvoří osobní auta. V tomto úseku došlo od roku 2005 k mírnému snížení intenzity dopravy (z 16,8 tis., tj. o 10,7 %). Ve stejném místě ze severu zaúsťuje do silnice č. 613 komunikace č. 253 (přes Chabařovice, Přestanov a Krupku vede do Teplic). Před napojením bylo na této silnici sečteno 9,8 tis. vozidel, z toho 8,7 tis. osobních, 1,1 tis. nákladních. I zde došlo vlivem dobudování dálnice k pozitivnímu vývoji, neboť od roku 2005 počet projíždějících vozidel klesl o 5,5 tis., tj. zhruba o třetinu. Trmice a jeho část obce Újezd spojuje komunikace IV. třídy č , která pokračuje dále do Hostovic. Intenzita dopravy zde však nebyla měřena. Ostatní komunikace v katastru města slouží především pro obslužnost zastavěného území. V katastru města Trmice se nachází dvě železniční stanice, a to Trmice a Koštov na trati č. 131 Ústí nad Labem Bílina, což je dvoukolejná elektrifikovaná trať vybudovaná v letech Ve stanicích zastavují pouze osobní vlaky. Ve všední den zde staví celkem 20 osobních vlaků v obou směrech, o víkendu 14 spojů. Území města je protknuto sítí kolejí v souvislosti s dřívější těžbou uhlí. Přes území města prochází také železniční trať č. 130 spojující Ústí nad Labem a Chomutov (dvoukolejná, elektrifikovaná železniční trať), ale na ní není v Trmicích železniční stanice. Do Trmic lze cestovat i autobusovou dopravou, kterou zde provozuje Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. a společnost BusLine a.s. Jezdí zde více než deset spojů za hodinu ve všední den, především vlivem lokalizace hypermarketu Globus na území města. Přes centrum (Václavské náměstí) jezdí zhruba 120 spojů ve všední den a přes 50 o víkendech. Ve vlastních Trmicích je 11 zastávek autobusu. Částí Koštov projíždí ve všední den zhruba 40 spojů, o víkendu polovina. Částí Újezd pak 26 spojů ve všední den a 18 o víkendu. V aktuálním územním plánu je navrženo prodloužení autobusové linky do blízkosti jezera Milada. Přes území města Trmice vedou dva vodovodní přivaděče přivádějící pitnou vodu do města Ústí nad Labem: vodovodní řad Meziboří - Ústí nad Labem (tranzitní řad nadokresního