Plán rozvoje obce Velké Žernoseky na léta 2017 až Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO

Transkript

1 Plán rozvoje obce Velké Žernoseky na léta 2017 až 2021 Zpracovaný podle metodiky OBCEPRO Schváleno zastupitelstvem obce dne:

2 Vážené dámy a pánové, předkládáme k vaší pozornosti plán rozvoje naší obce na léta Potřeba zpracování tohoto dokumentu vychází jak z platného právního rámce zákona o obcích, tak i ze stále rostoucí potřeby naší obce shrnout to, co se nám daří, ale také to, na čem budeme muset a také chceme v následujícím období pracovat. Dalším, byť ne hlavním důvodem, je také možnost žádat a následně úspěšně získávat dotační prostředky na ty akce, které často výrazně převyšují rozpočet obce. Bez shrnutí aktuálního stavu vývoje naší obce a vymezení priorit jejího dalšího vývoje by podávání žádostí nebylo smysluplné a koncepční. Jsem velmi ráda, že jste se do přípravy tohoto plánu také zapojili prostřednictvím provedeného dotazníkového šetření. Za vaše náměty a připomínky bych vám chtěla velmi poděkovat. S výsledky dotazníkového šetření, které bylo zpracováno v přípravč rozvojového plánu obce, se můžete seznámit v jedné z částí tohoto dokumentu. Tento plán má dvě části, které se liší svou délkou, nikoliv však svým významem. V první části najdete informace o tom, jak na tom naše obec je, v druhé pak jakých cílů bychom rádi v následujících letech dosáhli. Příležitosti pro rozvoj naší obce, stejně jako závažnost problémů, které se nás týkají, si uvědomujeme. Některé problémy lze odstranit jednoduše, na některé síly naše ani náš rozpočet nestačí, u dalších nezáleží jejich řešení pouze na nás, ale je třeba koordinované úsilí více institucí a organizací. Současný stav představuje důležitou výzvu k tomu, aby se v naší obci žilo dobře. Výsledky šetření, kterého se zúčastnilo 20 z vás občanek a občanů naší obce, poukázalo na to, že se v naší obci žije dobře, oceňujete blízkost přírody a klidný život v obci a výsledky práce za posledních 20 let. Naopak vám vadí nezájem o dění v obci a špatná dostupnost některých služeb a malé výsledky v oblasti zajištění protipovodňové ochrany obce. Období, na které je tento plán vymezen, představuje velmi dlouhou dobu v našich osobních životech i v životě naší obce. Uvědomujeme si, že na nás čeká celá řada úkolů, z nich některé opravdu nejsou snadné a není jisté, zda se je podaří v tomto období naplnit. Věříme však, že díky koordinovanému úsilí a vaší angažované pomoci, se nám podaří to, aby naše obec byla příjemným místem pro život s vyhovující infrastrukturou a dostupnějšími veřejnými službami. Vaše starostka, 2

3 1. Území Obec Velké Žernoseky se rozkládá na pravém břehu řeky Labe a leží zhruba 5 km na západ od města Litoměřice, do jehož správního obvodu spadá. Na východě sousedí s obcí Malíč a Michalovice, na severovýchodě s Kamýkem, na severu s obcí Libochovany a na jihu pak s obcí Píšťany a Žalhostice; přes řeku Labe leží Malé Žernoseky, s nimiž je spojuje přívoz. Obec Velké Žernoseky, podobně jako další obce rozkládající se na pobřeží Labe v oblasti Brány Čech (Porta Bohemica), byla pravděpodobně osídlena již v pravěku. První písemná zmínka dle Historického lexikonu obcí zazněla o Velkých Žernosekách v roce 1057 a nachází se v Zakládací listině litoměřické kapituly (Zernosech - Sernossiceh terra rusticalis). Jde o nejstarší českou listinu vůbec, do níž byla na počátku 13. století vepsána i první česká písemně doložená věta. Touto zakládací listinou byla založena katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích současně se založením tamějšího kostela, a to knížetem Spytihněvem II. Písemná zmínka o obci je však až v textu "B" této listiny z roku Jméno obce vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva - sekání velkých žernovů mlýnských. Asi kolem roku 1143 povolal český král Vladislav II. několik desítek mnichů z kláštera Steinfeld nad Rýnem, kterým daroval vesnice Lovosice, Velké Žernoseky a další. Tito němečtí mniši byli pány Žernosek déle než 100 let a na místě hustých lesů založili bohaté vinice. Poté se ujali vlády nad panstvím čeští páni z Lípy, kteří převzali od mnichů obrovské vinné sklepy, jež jsou vytesány do skály. Během pozdního středověku a raného novověku měnila obec často majitele. Páni z Lichtenburga prodali panství cisterciáckému klášteru Mariazell z Míšně, ale během husitství byli mniši vyhnáni. Do roku 1667 patřilo panství pánům z Kamýku a poté Nosticům. Během druhé světové války spadaly Velké Žernoseky pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši. V současnosti tvoří obec jedna část a stejně tak jedno katastrální území s celkovou rozlohou 3,0 km 2 a je součástí okresu Litoměřice a Ústeckého kraje. Na počátku roku 2016 měly Velké Žernoseky 490 obyvatel, takže na 1 km 2 připadalo vysokých 163,3 obyvatel, což bylo více než na úrovni celé ČR (134) i Ústeckého kraje (155) a podstatně více než v okrese Litoměřice (115 obyvatel na km 2 ). Průměrná nadmořská výška obce je 158 m n. m. Tab. 1.1: Základní informace o obci Velké Žernoseky (k ) Název: Obec Velké Žernoseky Velké Žernoseky 63 Sídlo: Počet obyvatel: Litoměřice 1 Rozloha: 3,0 km 2 IČ: Hustota osídlení: 163,3 obyvatel/ km 2 Telefon: Počet částí obce: 1 ouzernoseky@iol.cz Počet katastrálních území: 1 Oficiální www: Pramen: Malý lexikon obcí 2016, ČSÚ, Praha, 2016; 3

4 2. Obyvatelstvo Základní charakteristikou území jakékoliv velikosti je obyvatelstvo, vývoj jeho počtu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska, pohyb obyvatel a také jeho struktura Vývoj počtu obyvatel Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v obci Velké Žernoseky v době moderního statistického zjišťování měnil dosti výrazně. Nejvíce obyvatel žilo v obci při sčítání lidu v roce 1930, a to přes 700. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) vedly k výraznému snížení počtu obyvatel až pod hranici 600 osob. Dalšího maxima ve sledovaném období bylo dosaženo v roce 1961, avšak od té doby počet obyvatel v obci ubýval až do počátku devadesátých let. V roce 1991 bylo dosaženo minima od počátku 20. století, neboť počet obyvatel klesl pod 450, což se naposledy stalo v roce V následujících dvou dekádách počet obyvatel postupně rostl, ale ani při posledním sčítání lidu nedosáhl 500 obyvatel. V roce 2011 žilo v obci pouze o 40 obyvatel více než v roce 1869 (nárůst o 8,8 %). Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Velké Žernoseky v letech Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011 Z obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR. Změny v počtu obyvatel obce byly výraznější než na ostatních územích, což je charakteristické pro malé obce v blízkosti velkých měst. Dynamika vývoje v obci Velké Žernoseky však nedosahovala intenzity v Ústeckém kraji, kde se počet obyvatel zvýšil o 70 % oproti výchozímu stavu již do roku 1910 (v obci tehdy pouze o 40 %). Svého maxima dosáhly všechny územní jednotky v roce Poválečný propad počtu obyvatel byl však v Ústeckém kraji mnohem výraznější než na úrovni celé ČR, ale zatímco v okrese se počet obyvatel snížil pod hodnoty z roku 1869, v kraji i ve Velkých Žernosekách se udržel nad touto úrovní (v obci zhruba o 30 % vyšší, v případě kraje o 20 %, což byl shodný údaj s tím republikovým). Zatímco na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k nárůstu počtu obyvatel, ve Velkých Žernosekách, jak již bylo zmíněno, ubýval počet obyvatel od šedesátých až do konce osmdesátých let minulého století, a to velmi rychle, takže v roce 1991 byla populace obce menší než v roce Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 1869 = 100%) Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty Důvodem úbytku počtu obyvatel byla především migrace (v sedmdesátých letech se dle statistik odstěhovalo celkem 160 osob, v osmdesátých také), avšak po roce 1991 začala být obec migračně zisková, i když velmi mírně (v devadesátých letech nárůst migrací o 32 osob). Trend nárůstu počtu obyvatel, který byl v relativním vyjádření vyšší než na všech ostatních sledovaných územních úrovních, vydržel i v prvním desetiletí 21. století. Vývoj v posledních deseti letech dle průběžné evidence počtu obyvatel zachycuje obrázek č

5 Od roku 2006 do roku 2010 vykazoval vývoj počtu obyvatel rostoucí tendenci (s výjimkou roku 2009) a právě v roce 2010 bylo dosaženo maximálního počtu osob trvale žijících ve Velkých Žernosekách, i když hranice 500 nebyla překročena. Po statistické opravě počtu obyvatel v důsledku sčítání lidu v roce 2011 se vykazovaný stav oproti roku 2010 téměř nezměnil a i nadále kolísal mezi 480 a 490, což představoval stav populace na konci roku Jak ukazuje obr. 2.4, jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých obcích v krátkodobém časovém horizontu mnohem výraznější než ve větších územích, avšak trendy jsou hodně podobné. V kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl a po poklesu v roce 2011 zapříčiněném statistickou opravou spíše stagnoval. V okrese Litoměřice rostl i nadále a stagnovat začal až od roku Za celé sledované období se počet obyvatel v kraji mírně snížil, v ČR se zvýšil o více než 2 %, v okrese Litoměřice o 5 % a ve Velkých Žernosekách dokonce o téměř 9 %. Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Velké Žernoseky v letech (vždy k ) Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016 Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (bazický index rok 2006 = 100%) Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 5

6 2.2. Pohyb obyvatel Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.1 ukazuje vývoj přirozené měny v letech v obci Velké Žernoseky včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na počet obyvatel středního stavu (k daného roku). Za posledních deset let se v obci Velké Žernoseky narodilo celkem 56 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně téměř 6 dětí za rok. Zemřelo celkem 60 osob, tzn. průměrně rovněž 6 osob za rok. Přirozený přírůstek za celé sledované období byl tedy v podstatě nulový. Tab. 2.1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Velké Žernoseky v letech Hrubá míra (v ) Počet živě Počet Přirozený Rok narozených zemřelých přírůstek přirozeného porodnosti úmrtnosti přírůstku ,4 13,1-8, ,1 14,9 2, ,3 8,2 6, ,5 20,7-6, ,4 10,4 2,1 Průměr ,0 6,4-0,4 12,6 13,4-0, ,2 6,1 6, ,2 22,7-16, ,4 4,1 8, ,3 18,5-6, ,2 6,1 4,1 Průměr ,2 5,6-0,4 10,7 11,5-0,8 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty Srovnání s vývojem v okrese Litoměřice, Ústeckým krajem a ČR nabízí obrázek č Je z něho patrné, že v obci Velké Žernoseky panují v posledních deseti letech o něco lepší podmínky z hlediska porodnosti, ale zároveň horší úmrtnostní podmínky než v ostatních sledovaných územních celcích. Tabulka 2.2 zachycuje vývoj mechanického pohybu obyvatel, tedy počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda ve Velkých Žernosekách v letech Je patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí mnohem více než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do obce přistěhovalo 202 osob, tj. průměrně 20 ročně, kdežto vystěhovalo se pouze 181 obyvatel obce, tedy 18 ročně. První pětileté období bylo migračně mnohem příznivější než posledních pět let. Zatímco v letech vzrostl počet obyvatel v důsledku pozitivní migrace o 25 osob, tedy průměrně ročně přibylo do obce 5 obyvatel, v letech klesala populace obce migrací, i když velmi mírně. Průměrná roční hrubá míra migračního salda činila v prvních pěti letech 10 promile, v posledních pěti -1,2 promile. Je tedy zřejmé, že se trend v procesu stěhování v obci otočil, což mohlo být dáno i zhoršenou situací na trhu práce v důsledku ekonomické krize vrcholící v ČR v letech

7 Obr. 2.5: Změna hrubé míry porodnosti a úmrtnosti v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v obci Velké Žernoseky v letech Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně , , , , ,1 Průměr ,4 20,6 4,8 10, , , , , ,0 Průměr ,0 15,6-0,6-1,2 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016, vlastní výpočty Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje následující obrázek. Průměrná roční hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech ve Velkých Žernosekách záporná, a počet obyvatel ubýval přirozenou měnou intenzivněji než v okrese. V kraji a v ČR mírně přibýval. Intenzita migrace, vyjádřená průměrnou roční hrubou mírou migračního salda, za posledních deset let překračovala v obci 4 promile a byla tak vyšší než v okrese, kraji i v ČR, kde jde však jen o zahraniční stěhování. A je to právě migrace, která změny v počtu obyvatel ovlivňuje v obci především. Celkový přírůstek počtu obyvatel přirozeným a mechanickým pohybem činil za posledních 10 let 3,5 promile ročně, což bylo stejně jako v na úrovni celé ČR, ale více než v okrese Litoměřice a rovněž výrazně více než v Ústeckém kraji. Obr. 2.6: Změna hrubé míry přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty 2.3. Struktura obyvatelstva Důležité pro ekonomický rozvoj obce je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány Struktura obyvatelstva podle věku 7

8 Následující tabulka 2.3 zachycuje věkovou strukturu obyvatel Velkých Žernosek v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhlo celostátní sčítání lidu, neboť to jsou hlavní zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat v delším časovém horizontu a sledovat, k jakým změnám v daném období došlo. V roce 2011 trvale žilo ve Velkých Žernosekách dle sčítání lidu celkem 497 obyvatel, což bylo o 5,3 % více než při sčítání v roce 2001 (v okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel o 4,4 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). Nárůst počtu obyvatel mezi jednotlivými censy byl tedy výraznější než na ostatních vyšších územních úrovních. Z celkového počtu obyvatel bylo 75 dětí, což představovalo 15,1 %. Od roku 2001 se počet dětí žijících v obci zvýšil absolutně i relativně, což byl opačný trend než ten zjištěný v případě okresu Litoměřice, Ústeckého kraje i celé ČR. Podíl dětí v obci byl v roce 2001 podstatně nižší než jinde v okrese, kraji i v ČR. V roce 2011 byl ve srovnání s okresem i krajem srovnatelný, ale vyšší než republikový průměr. 8

9 Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Velké Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj Česká republika 0 14 let 69 14, , let , ,8 65 a více let 72 15, ,1 celkem , ,0 index stáří 104,3 93,3 index ekonomického zatížení 42,6 41, let , , let , ,6 65 a více let , ,4 celkem , ,0 index stáří 83,0 102,9 index ekonomického zatížení 42,3 43, let , , let , ,2 65 a více let , ,5 celkem , ,0 index stáří 72,1 94,7 index ekonomického zatížení 41,1 42, let , , let , ,7 65 a více let , ,9 celkem , ,0 index stáří 85,4 109,6 index ekonomického zatížení 42,9 43,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů , ČSÚ, Praha, 2002; Sčítání lidu, domů a bytů předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty Zatímco v absolutním vyjádření se počet obyvatel ve věku let ve všech sledovaných územích zvýšil, vzrostl jejich podíl na celkové populaci pouze ve Velkých Žernosekách. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. Ve Velkých Žernosekách se jejich počet za 10 let téměř nezměnil, takže došlo k tomu, že se jejich podíl od roku 2001 snížil. Tomu odpovídal i pokles indexu stáří, tedy poměru mezi osobami staršími 65 let a těmi ve věku do 15 let. Zatímco v roce 2001 překračoval index stáří ve Velkých Žernosekách na rozdíl od ostatních území hodnotu 100, neboli počet dětí převyšoval počet seniorů, do roku 2011 klesl na 93, což byl opačný trend než v okrese Litoměřice i na úrovni celé ČR, kde již převažovali senioři. V kraji sice došlo rovněž ke stárnutí populace, ale stále zde převažovaly děti nad osobami staršími 65 let. Z hlediska věkové struktury populace je ve Velkých Žernosekách situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky. V případě ukazatele index ekonomického zatížení (podíl osob mladších 15 let a starších 65 let z počtu osob ve věku let) lze sledovat mírný nárůst hodnoty u všech sledovaných území opět s výjimkou Velkých Žernosek. Rozdíly mezi jednotlivými územími však nebyly značné. 9

10 Změny ve struktuře obyvatel dle věku lze sledovat na úrovni obcí i v posledních pěti letech. Z následující tabulky vyplývá pozitivní trend především z hlediska rostoucího podílu dětí do 15 let, a to ve Velkých Žernosekách rychlejším tempem než na ostatních územních úrovních. Na druhé straně počet seniorů vzrostl v obci v posledních pěti letech mírněji než v ostatních sledovaných územích. Zatímco v roce 2011 byl podíl osob starších 65 let podprůměrný, do konce roku 2015 se poměry vyrovnaly. Také index stáří vzrostl pouze velmi mírně a v žádném případě nedosáhl v roce 2015 hranice 100 na rozdíl od ostatních vyšších územních celků i v kraji již převažovali senioři nad počtem dětí. Index ekonomického zatížení byl v obci v roce 2011 výrazně nižší než v okrese, kraji i v ČR a situace se nezměnila ani přes jeho podstatný nárůst. Je tedy možné konstatovat, že obyvatelstvo ve Velkých Žernosekách stárne pomaleji než jinde v okrese, kraji a ČR a rostoucí počet dětí je pro vývoj obce vždy pozitivní. Tab. 2.4: Struktura obyvatelstva v obci Velké Žernoseky podle věkových skupin v období (vždy k ) Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Velké Žernoseky Okres Litoměřice Ústecký kraj Česká republika 0 14 let 73 15, , let , ,2 65 a více let 66 13, ,3 celkem , ,0 index stáří 90,4 92,6 index ekonomického zatížení 39,9 46, let , , let , ,9 65 a více let , ,3 celkem , ,0 index stáří 104,0 115,5 index ekonomického zatížení 44,8 51, let , , let , ,5 65 a více let , ,7 celkem , ,0 index stáří 95,6 111,7 index ekonomického zatížení 43,5 50, let , , let , ,3 65 a více let , ,3 celkem , ,0 index stáří 110,4 119,0 index ekonomického zatížení 44,6 50,8 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka okresů , ČSÚ, Praha, 2016; Demografická ročenka krajů , ČSÚ, Praha, 2016; vlastní výpočty Struktura obyvatelstva podle vzdělání Sčítání lidu tentokrát jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci obce z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura ve Velkých Žernosekách je o něco horší než v jiných částech republiky. Z celkového počtu 422 obyvatel starších 15 let mělo 97 osob nejvýše základní vzdělání, což představuje více než pětinu populace obce (v roce

11 se jednalo o téměř 30 %), tedy o něco méně než v kraji, ale více než v okrese a ČR. Od roku 2001 ubyl podíl osob s nejvýše základním vzděláním ve všech vyšších územích zhruba stejným tempem, a to o pětinu (v ČR žilo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 27,2 %), kdežto ve Velkých Žernosekách o třetinu, což je pozitivní. Tab. 2.4: Struktura obyvatel obce Velké Žernoseky, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k podle vzdělání Vzdělanostní kategorie Velké Žernoseky abs. % Okres Litoměřice (%) Ústecký kraj (%) základní 97 22,9 21,8 24,1 19,1 střední bez maturity ,3 37,6 37,2 34,9 střední s maturitou ,9 31,7 30,3 32,9 vysokoškolské 29 7,0 9,0 8,4 13,2 celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty Nejvíce bylo mezi obyvateli Velkých Žernosek osob s výučním listem; ty představovaly v roce 2011 více než dvě pětiny všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo 47,1 %). Jejich podíl byl v roce 2011 vyšší než v ostatních sledovaných územích a bylo tomu tak i v roce 2001, neboť osoby se středním vzděláním bez maturity tvořily v okrese pouze 40,9 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 %. Ve všech sledovaných územích však tato kategorie dle vzdělání kumuluje stále největší počet obyvatel ze čtyř uvedených kategorií. Obdobné rozdíly jsou zřejmé i v případě středoškolského vzdělání s maturitou, kterého dosáhla pouze čtvrtina obyvatel trvale bydlících ve Velkých Žernosekách, kdežto jinde to bylo vždy více než 30 % (v roce 2001 jich bylo v obci pouze 21,8 %, což bylo méně než v okrese 26,2 %, kraji 25,7 % i v ČR 28,7 %). Velmi nízký byl ve Velkých Žernosekách podíl vysokoškoláků, kteří tvořili 7 % všech obyvatel obce starších 15 let (v roce 2001 to bylo jen 1,5 %, tedy rovněž podstatně méně než v kraji 5,5 %, v okrese 5,7 % i na republikové úrovni 8,8 %). Ve srovnání s průměrem ČR byl v obci podíl vysokoškoláků poloviční, což je však charakteristické pro menší obce Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice i ve Velkých Žernosekách je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR, a to především u věřících hlásících se k některé z církví uznávaných v ČR. Věřících celkem žilo v obci 8,8 % (v roce 2001 bylo věřících 21,2 %, tedy o něco více než v okrese 18,1 % a kraji přes 15 %, ale mnohem méně než v ČR 32,1 %). Ze všech věřících se nejvíce obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi (59,1 % všech věřících, v roce 2001 to bylo 84,0 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %). Zatímco ve Velkých Žernosekách bylo 43,9 % obyvatel bez vyznání (v roce 2001 to bylo 55,5 %) a v okrese i kraji překračoval podíl osob bez náboženské víry také dvě pětiny, v ČR tvořili nevěřící pouze zhruba třetinu. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť vyznání neuvedla jen méně než desetina obyvatel, takže bez vyznání tehdy byla více než ¾ obyvatel okresu i kraje a v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. V roce 2011 však svůj vztah ČR (%) 11

12 k náboženství a církvím neuvedlo vysoké procento respondentů (45-50 %), přitom ve Velkých Žernosekách to bylo více než v okrese, kraji i ČR. Tab. 2.5: Struktura obyvatel obce Velké Žernoseky, okresu Litoměřice, Ústeckého kraje a ČR k podle náboženského vyznání Náboženské vyznání Velké Žernoseky abs. % Okres Litoměřice (%) Ústecký kraj (%) Věřící nehlásící se k církvi 11 2,2 4,7 4,8 6,7 Věřící hlásící se k církvi 33 6,6 6,3 5,2 13,9 Církev římskokatolická 26 5,2 3,5 2,8 10,3 Českobratrská církev evangelická 0 0,0 0,5 0,2 0,4 Bez náboženské víry ,9 42,9 43,8 34,2 Neuvedeno ,3 46,2 46,1 45,2 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty ČR (%) 12

13 3. Bydlení Další důležitou charakteristikou obydleného území je domovní či bytový fond, u něhož lze sledovat díky sčítání lidu, domů a bytů také další vlastnosti jako je např. stáří domovního fondu, vybavenost bytů, jejich vlastnictví apod., a to až do úrovně obcí. V následujícím textu však bude analyzován pouze vývoj počtu domů, resp. bytová výstavba v posledních deseti letech. Počet domů ve Velkých Žernosekách rostl pozvolna do roku 1910, avšak poté došlo během dvou desetiletí k velmi rychlému nárůstu počtu domů nejprve na 120 do roku 1921 a poté až na 156 do roku 1930, tedy téměř na přesný dvojnásobek počtu domů než v roce Poté se již počet domů příliš neměnil (od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů) a velké změny nenastaly ani po roce 1991, kdy do počtu domů byly již započteny i ty trvale neobydlené. Při sčítání v roce 2011 se na území Velkých Žernosek nacházelo 160 domů, což byl druhý nejvyšší počet po roce Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v obci Velké Žernoseky v letech Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů do roku 1910 byl v obci téměř shodný jako na úrovni okresu i celé ČR, ale naopak pomalejší než v kraji. Poté však rostl počet domů mnohem rychleji a obdobně jako v okrese, kraji i v ČR dosáhl svého maxima v roce 1950, a to na mnohem vyšší úrovni než jinde. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl v obci zdaleka tak výrazný jako v okrese či v kraji a odpovídal průměrnému celorepublikovému pohybu. Obdobně tomu bylo až do konce 70. let minulého století, kdy počet domů v obci i v ČR spíše stagnoval, kdežto v okrese i kraji klesal. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR počet domů intenzivně růst, v Ústeckém kraji a jeho okresech byl nárůst velmi mírný a totéž platilo i o Velkých Žernosekách. Od počátku sledovaného období do roku 2011 vzrostl počet domů v kraji obdobně jako v okrese pak zhruba o %, kdežto v ČR i ve Velkých Žernosekách se více než zdvojnásobil. Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v obci Velké Žernoseky v letech (bazický index, rok 1869 = 100 %) Pramen: Historický lexikon obcí České republiky , ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 V závěru této kapitoly je možné doplnit, že za posledních deset let ( ) nebyla v obci Velké Žernoseky dokončena výstavba žádného bytu, resp. domu. Nicméně do budoucna jsou územním plánem vymezeny plochy pro nové rodinné bydlení. 13

14 4. Hospodářství a trh práce Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství), od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy ve Velkých Žernosekách zachycuje následující tabulka. Struktura území je velmi odlišná od charakteristiky okresu, kraje i ČR. Největší plochu obce zaujímají z celkové plochy 295,9 ha sady, zahrady a vinice, a to 21,9 %, což bylo velmi výrazně více než v jiných částech okresu, kraje i ČR. Téměř pětinu plochy obce tvoří orná půda, ale její rozloha je výrazně nižší než v celém okrese Litoměřice (58,0 %), v kraji i v ČR. Pětinu plochy rovněž zabírají lesní půdy, jejichž podíl je sice o něco vyšší než v okrese, ale opět podstatně nižší než v kraji i v ČR, kde překračuje 30 %. Trvalé travní porosty zaujímají naopak nadprůměrný podíl z celkové plochy obce ve srovnání s ostatními celky a podobně jsou na tom i ostatní plochy, které soustředí především území bývalé či současné těžby nerostných surovin, silnice apod. Relativně vysoké procento území zde zabírají i vodní plochy. Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP tvoří v obci celkem 58 % plochy, což je podstatně méně než v okrese Litoměřice (71,1 %), ale více než v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Obec spadá do zemědělské výrobní oblasti řepařské. Průměrná cena zemědělské půdy činí na katastru Velkých Žernosek 2,8 Kč/m 2 (pro rok 2016). Tab. 4.1: Struktura půdního fondu v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2015 (v ha, v %) Území Orná půda Sady a zahrady TTP Lesní plochy Vodní plochy Zastav. plochy Ostatní plochy Celková výměra V. Žernoseky (abs.) 56,3 65,1 50,3 56,9 15,6 7,0 44,8 295,9 V. Žernoseky (%) 19,1 21,9 17,0 19,2 5,3 2,4 15,1 100,0 Okres Litoměř. (%) 58,0 6,1 7,0 16,4 1,8 2,0 8, Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14, ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9, Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2016, vlastní výpočty Velké Žernoseky jsou významné vysokou koncentrací vinic, které spadají do Litoměřické vinařské podoblasti (vinice Velká Vendule, Malá Vendule, Mariánská, Kostelní, Pod Třešňovkou, U Lomu, Na Jámě) a vážou na sebe několik malých vinařů. Již od prehistorických dob vznikaly v místě dnešní obce a jejím okolí lomy. Těžily se zde především opuky a křemenné porfyry vhodné k všestrannému použití. Pojmenování obce je odvozeno z pracovní činnosti dávných obyvatel, kteří z kamenů vyráběli tesáním či sekáním mlýnské kameny - žernovy. V současnosti zde již nejsou aktivní lomy ani chráněné ložiskové území pro těžbu nerostných surovin a rovněž se zde nenachází žádné poddolované území. Na území obce Velké Žernoseky má sídlo jeden podnik s zaměstnanci, a tím je CS- Beton, s.r.o. Jde o výrobce betonových prvků pro venkovní a zahradní architekturu a silniční stavitelství. Obec Velké Žernoseky a také firma Žernosecké vinařství, s.r.o. zaměstnává zaměstnanců. Ta obhospodařuje na území obcí Velké Žernoseky, Žalhostice a Lovosice více než 30 ha viničních ploch. Vína zde rovněž prodává a poskytuje služby v oblasti cestovního ruchu. Dále zde má sídlo přes 100 ekonomických subjektů, z nichž však pouze 58 vykázalo v roce 2015 aktivitu. Většina z nich jsou fyzické osoby a čtyři jsou společnosti s ručením omezeným. Z hlediska ekonomické činnosti se 10 a více aktivních firem zabývá obchodem a také stavebnictvím jako svou hlavní činností. Na sto ekonomicky aktivních obyvatele tak 14

15 připadá 22,1 aktivních podniků, což je zhruba stejně jako na úrovni okresu (22,5) a kraje (21,1), ale o něco méně než v ČR (28,0). S výskytem ekonomických subjektů v obci a okolí, tedy především ve velkých městech, souvisí také struktura trvale bydlících obyvatel dle sektorů a odvětví ekonomiky, která se během vývoje mění, ale v případě Velkých Žernosek ne tak výrazně jako v jiných územích. Na začátku devadesátých let z celkového počtu 230 zaměstnaných pracovalo v primárním sektoru 39 (tj. 17 %) osob a v průmyslu 76 osob, tj. 33 %, z toho jednoznačně nejvíce v potravinářském průmyslu (26, tj. 11,3 %). Mimo průmysl pak bylo vysoké také zastoupení odvětví stavebnictví (33 osob, tj. 14,3 %) a dopravy a spojů (13,5 %). Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Velké Žernoseky Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 17 7,7 6,9 3,3 4,7 - z toho zemědělství 17 7,7 6,4 2,6 3,8 II. sektor 95 43,0 37,5 41,2 40,4 Průmysl 54 24,4 27,3 32,4 31,3 Těžba nerostných surovin 2 0,9 0,2 3,8 1,2 Zpracovatelský průmysl 44 19,9 25,0 25,0 27,9 - potravinářský 7 3,2 6,2 3,6 3,6 - TOK* 17 7,7 3,5 3,3 3,5 - dřevozpracující 4 1,8 1,4 1,1 2,0 - papírenský a polygrafický 1 0,5 3,5 1,4 1,3 - chemický 5 2,3 3,1 3,1 1,8 - sklářský a stavebních hmot 2 0,9 1,2 2,7 1,4 - hutnický a kovozpracující 5 2,3 2,1 3,5 4,1 - elektrotechnický 1 0,5 0,6 0,8 1,8 - strojírenský 1 0,5 2,0 3,2 5,9 - ostatní zpracovatelský 1 0,5 1,4 2,2 2,4 Výroba a rozvod energií a vody 8 3,6 2,1 3,5 2,2 Stavebnictví 41 18,6 10,2 8,9 9,1 III. sektor ,3 55,6 55,5 54,9 Obchod 28 12,7 10,8 10,7 11,3 Ubytování a stravování 5 2,3 3,1 3,4 3,8 Doprava a skladování 16 7,2 8,7 8,7 7,3 Finančnictví 8 3,6 1,7 1,9 2,3 Služby pro podniky 6 2,7 4,7 4,7 5,7 Veřejná správa a obrana 18 8,1 8,3 7,7 6,9 Vzdělávání 11 5,0 5,9 6,0 6,0 Zdravotní a sociální péče 12 5,4 6,9 6,6 6,2 Ostatní služby 5 2,3 5,3 5,6 5,4 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl V roce 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v obci 221 zaměstnaných, z toho 7,7 % bylo zaměstnáno v primárním sektoru, což bylo podstatně více 15

16 než v okrese, kraji i v ČR. Celkem 54 osob pracovalo v průmyslu (24,4 %). Pouze odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu zaměstnávalo více než 5 % zaměstnaných obyvatel obce. V okrese Litoměřice šlo o potravinářský průmysl s více než 6 % a v ČR vykazoval více než 5 % zaměstnaných pouze strojírenský průmysl. Sektor služeb koncentroval 49,3 % zaměstnaných s trvalým bydlištěm ve Velkých Žernosekách, což bylo o poznání méně než v průměru v celé ČR, v Ústeckém kraji i v okrese Litoměřice. Nadprůměrný byl tentokrát podíl zaměstnaných v odvětví obchodu (12,7 %), kdežto ostatní odvětví byla spíše poddimenzována. Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k Velké Žernoseky Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 11 4,8 4,1 2,1 3,0 - z toho zemědělství 11 4,8 3,8 1,7 2,4 II. sektor ,6 35,8 38,8 36,2 Průmysl 78 32,8 27,1 30,9 28,5 Těžba nerostných surovin 1 0,5 0,4 2,6 0,8 Zpracovatelský průmysl 73 30,7 24,8 25,4 25,6 - potravinářský 9 3,7 4,1 2,3 2,6 - TOK* 10 4,2 2,1 1,4 1,3 - dřevozpracující 3 1,1 0,9 0,5 0,8 - papírenský a polygrafický 1 0,5 2,0 1,0 0,8 - chemický 9 3,7 3,3 3,2 2,5 - sklářský a stavebních hmot 14 5,8 1,1 2,0 1,1 - hutnický a kovozpracující 4 1,6 3,0 4,1 4,7 - elektrotechnický 6 2,5 1,3 3,3 3,4 - strojírenský 12 5,0 5,7 6,3 6,9 - ostatní zpracovatelský 6 2,6 1,4 1,3 1,6 Výroba a rozvod energií a vody 4 1,6 2,0 2,9 2,0 Stavebnictví 33 13,8 8,7 7,9 7,7 III. sektor ,7 60,1 59,1 60,8 Obchod 15 6,3 10,6 10,6 11,5 Ubytování a stravování 15 6,3 3,0 3,1 3,6 Doprava a skladování 14 5,8 8,0 7,6 6,3 Finančnictví 4 1,6 2,1 2,2 2,8 Služby pro podniky 19 7,9 9,3 9,8 12,0 Veřejná správa a obrana 14 5,8 8,2 7,7 6,6 Vzdělávání 16 6,9 6,8 6,8 6,8 Zdravotní a sociální péče 15 6,3 8,7 7,8 7,4 Ostatní služby 4 1,6 3,4 3,4 3,8 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2016 * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obci činil 239, tedy o 18 více (tj. o 8,1 %; počet obyvatel celkem se zvýšil o 5,3 %) než v roce Počet zaměstnaných v primárním sektoru se opět ještě o něco snížil stejně jako na všech ostatních územních úrovních a nedosahoval již ani 16

17 5 %. Počet zaměstnaných v sekundéru se zvýšil a jeho podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl na 46,6 %, což bylo podstatně více než na ostatních územních úrovních (oproti ČR zhruba o 10 procentních bodů). Vyšší byl i podíl průmyslu, přičemž pětiprocentní hranici překročilo odvětví skla a stavebních hmot a také strojírenství. V okrese, kraji i v ČR se přes 5 % dostalo pouze odvětví strojírenství, které zahrnuje i výrobu automobilů a komponent pro výrobu dopravních prostředků. Výrazně více obyvatel trvale žijících ve Velkých Žernosekách pracovalo ve stavebnictví ve srovnání s ostatními územními celky. Význam terciárního sektoru mírně klesl a nevyrovnal se tak zdaleka okresu, kraji ani ČR. V žádném z odvětví služeb nepracovalo více než 20 osob a kromě odvětví ubytování a stravování a také vzdělávání byla všechna odvětví poddimenzována. V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách. Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k (v %) Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 Na rozdíl od jiných obcí nacházejících se v prostoru mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi poskytují Velké Žernoseky místním občanům dostatek pracovních příležitostí. Na druhé straně také zde existuje významná vyjížďka do zaměstnání mimo obec, která je nejvyšší v rámci okresu Litoměřice. V roce 2001 dle tehdejšího sčítání lidu vyjíždělo mimo obec za prací 172 všech zaměstnaných trvale bydlících ve Velkých Žernosekách (tj. 74,8 % z celkového počtu 230 zaměstnaných). V roce 2011 však udalo pouze 71 osob, tj. 29,7 % všech zaměstnaných osob trvale bydlících v obci (239 osob), že za prací vyjíždí mimo její hranice. Hlavní směr dojížďky představovaly Litoměřice (42,3 % všech vyjíždějících), a to podobně jako v roce 2001 (44,3 %). Na rozdíl od jiných malých obcí je pro Velké Žernoseky typické také to, že sem velká skupina lidí za prací dojíždí. Při sčítání lidu v roce 2011 se jednalo o 90 dojíždějících za prací, z toho o 33 z Litoměřic a dalších 15 z Ústí nad Labem. V roce 2001 byla dojížďka obdobná (celkem 92, z Litoměřic 33), ale je třeba upozornit na to, že ve srovnání se sčítáním lidu v roce 2001 vykázaly při sčítání lidu v roce 2011 směr vyjížďky, resp. dojížďky do zaměstnání pouze necelé dvě třetiny zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo obec svého bydliště (podrobněji Hampl, Marada, 2015). Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání ve Velkých Žernosekách 10,3 % a byla tak vyšší než v okrese (6,4 %) a v ČR (9,3 %), ale nižší než v Ústeckém kraji (15,5 %). Při sčítání v roce 2011 bylo v obci nezaměstnaných 13,7 %, takže opět více než v ČR (9,8 %) a v okrese (10,5 %), ale zhruba stejně jako v kraji (13,4 %). Následující údaje však pochází z průběžné evidence dosažitelných uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR od konce roku 2007, který lze považovat za poslední rok ekonomické konjunktury před nástupem ekonomické krize, až do konce roku 2015 (vždy k ) 1. Tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v obci. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i podíl nezaměstnaných osob (PNO) ve Velkých Žernosekách zvýšil náhle pouze v roce Zatímco na konci roku Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období

18 žilo v obci 30 nezaměstnaných, o rok později to bylo pouze 21 a ani na konci roku 2009 jejich počet nepřekročil hranici 30 osob. Situace se zhoršila až během roku 2010, na jehož konci zůstalo v evidenci úřadů práce 40 obyvatel Velkých Žernosek, což bylo maximum nezaměstnaných za sledované období. Tomu odpovídal i podíl nezaměstnaných osob, který tehdy překročil hranici 11 %. Během roku 2011 došlo k výraznému snížení počtu uchazečů o zaměstnání a PNO klesl na 7,8 %. Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v obci Velké Žernoseky v letech (vždy k ) Rok Obyvatelstvo ve věku let Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob , , , , , , ,5 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 Rok 2014, který již na většině území ČR znamenal ekonomické oživení a snížení nezaměstnanosti, nebyl v obci nijak příznivý a PNO činilo na konci roku 8 %. Pozitivní vývoj nastal až v roce 2015, na jehož konci bylo v evidenci úřadu práce pouze 15 uchazečů a podíl nezaměstnaných osob tak činil jen 4,5 %, což bylo výrazně méně než na úrovni celé ČR. Z níže uvedeného grafu tedy plyne, že ekonomická krize dopadla na obec Velké Žernoseky z hlediska nezaměstnanosti negativně především v roce 2010, ale po většinu let si udržela zhruba stejné hodnoty jako okres Litoměřice, který je z okresů Ústeckého kraje nejméně problémový. 18

19 Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v obci Velké Žernoseky, v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji a v ČR v letech (vždy k ) Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 Během prvních měsíců roku 2016 se situace ve Velkých Žernosekách ještě mírně zhoršila oproti stavu z konce roku Počet uchazečů se v lednu zvýšil na 21 a v únoru na 23, PNO vyšplhal na 6,8 % v únoru 2016, avšak poté již rychle klesal a svého minima dosáhl v září (3,6 %). V říjnu znovu vzrostl na 4,2 %, ale v listopadu došlo k dalšímu poklesu, tentokrát na rekordních 11 uchazečů o zaměstnání, čemuž odpovídal PNO ve výši 3,3 %. V lednu byl PNO nižší než na úrovni okresu Litoměřice (7,7 %) i Ústeckého kraje (9,2 %), a zhruba stejný jako v celé ČR (6,4 %), v listopadu byla v obci situace lepší ještě výrazněji než v okrese (5,9 %), v kraji (na 7,6 %) i v ČR (4,9 %). Z hlediska trhu práce lze shrnout, že se v obci Velké Žernoseky nachází jeden velmi významný zaměstnavatel, což se mj. odráží i v tom, že během posledního roku bylo v obci hlášeno i 16 volných pracovních míst (březen 2016). Kromě toho i vlivem intenzivní dojížďky do zaměstnání, především do Litoměřic, se nezaměstnanost i v době ekonomické krize udržela po většinu let na průměrných okresních hodnotách a v posledních dvou letech klesla i pod průměr republikový. 19

20 5. Dopravní a technická infrastruktura Obec Velké Žernoseky leží na pravém břehu řeky Labe, od které ji odděluje silnice II. třídy č Silnice je hlavní dopravní trasou spojující obec s Ústím nad Labem a dále s Děčínem, opačným směrem pak s Litoměřicemi, odkud vede do Štětí a končí v Liběchově (okres Mělník), kde se napojuje na silnici I. třídy č. 16. Dle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo obcí téměř 4 tis. vozidel, z toho 3,1 tis. osobních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005 došlo k výraznému zvýšení intenzity dopravy (celkem 2,1 tis. vozů, zvýšení o více než 90 %, přičemž počet projíždějících osobních aut se zdvojnásobil). Směrem na Malíč vede silnice III. třídy č , která nebyla z hlediska intenzity dopravy měřena. Ostatní komunikace v obci slouží především pro obslužnost zastavěného území. V obci Velké Žernoseky se nenachází železniční stanice, ale stanice s názvem Velké Žernoseky leží zhruba půl kilometru od hranic obce na území Žalhostic. Zastavují v ní pouze osobní vlaky. Jedná se o trať č. 072 Lysá nad Labem Ústí nad Labem-Západ. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať byla zprovozněna roku 1874 jako součást magistrály mezi Vídní a německými hranicemi. V roce 1958 zde proběhla přestavba (2 přeložky tratě, elektrifikace a vybudování dvoukolejné trasy). Ve stanici staví ve všední den celkem 30 osobních vlaků v obou směrech, v sobotu 18 spojů a v neděli o jeden spoj méně. Do obce lze cestovat i autobusovou dopravou, kterou zde provozuje BusLine a.s. Jezdí zde 36 spojů ve všední den na trase Velké Žernoseky Žitenice, Velké Žernoseky Litoměřice a Libochovany Litoměřice; o víkendech pak 8 spojů. Na území obce jsou na silnici č. II/261 tři zastávky, a to od jihu Velké Žernoseky, STS, v centru u zámku zastávka Velké Žernoseky a na severovýchodním okraji zastavěného území zastávka Velké Žernoseky, bytovky. Po západním okraji řešeného území je vedena dopravně významná využívaná Labská vodní cesta dolní Labe s přívozem a přístavištěm. Místní přívoz spojuje Velké Žernoseky s Malými Žernoseky a funguje zde také linková lodní doprava od března do října na trase Ústí nad Labem - Litoměřice a zpět a letní víkendová linková lodní doprava na trase Vaňov - Píšťany a zpět. Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy. Obec je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Velké Žernoseky. Vodovod je napojen z hlavního výtlačného přivaděče dopravujícího vodu z úpravny vody Žernoseky do vodojemu Michalovice. Z přivaděče je vysazena odbočka, která se dále rozděluje na dvě samostatné větve pro zásobení vodojemů obcí Velké Žernoseky a Kamýk. Přívod k obci Velké Žernoseky je ukončen ve vodojemu Velké Žernoseky umístěném nedaleko severního okraje zastavěného území obce. Z vodojemu je napojena rozvodná síť obce, která zásobuje pitnou vodou celé zastavěné území. V letech probíhala jeho rekonstrukce v rámci výstavby kanalizační sítě. Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Jak již bylo zmíněno, byla v obci v letech realizována výstavba splaškové kanalizační sítě. Na stokové síti byly vybudovány dvě čerpací stanice odpadních vod, do nichž jsou gravitačně svedeny jednotlivé větve kanalizace vedené v místních komunikacích. Jedna čerpací stanice je umístěna na severozápadním okraji obce. Z čerpací stanice vede výtlačné potrubí dopravující odpadní vody na ČOV Litoměřice. Dešťové vody jsou vedeny 20

21 převážně systémem povrchových opatření a dílčích trubních propustků do Labe. (Územní plán Velké Žernoseky, 2014) Pro rok 2017 se předpokládá, že současné vzdušné vedení elektrické sítě bude vloženo do země. V obci je zajištěn kabelový systém. Obec je plynofikovaná a na plyn bylo v roce sčítání lidu (2011) napojeno více než 85 % všech obydlených bytů v obci (139 ze 162 bytů), což bylo výrazně více než v okrese Litoměřice (57,9 %), v Ústeckém kraji (67,9 %) i v ČR (66,1 %). K vytápění je plyn používán u 126 obydlených bytů, což byl rovněž vyšší podíl (77,8 %, v okrese 37,7 %, v kraji 27,8 % a v ČR 37,7 % obydlených bytů). Obec je vybavena veřejným rozhlasem a veřejným osvětlením, a to i v chatové části, která byla touto infrastrukturou vybavena v roce Veřejný rozhlas je bezdrátový a je součástí projektu Protipovodňové opatření realizovaného v roce Rekonstrukce veřejného osvětlení je plánována na rok

22 6. Cestovní ruch Obec Velké Žernoseky leží dle Atlasu cestovního ruchu (dále také Atlas) v turistickém regionu Severozápadní Čechy, v oblasti České středohoří a Žatecko a území obce má z hlediska turistiky a rekreace charakter venkovské krajiny s průměrnými přírodními podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu (podíl potenciálních rekreačních ploch z celkové rozlohy území obce činí 38,0 56,9 %). Katastr obce spadá do velkoplošného zvláště chráněného území, a to do CHKO České středohoří, ale její území je zalesněné pouze z menší části na severu a na jihu katastru. Velké Žernoseky jsou v Atlase zařazeny mezi velmi významné vinařské obce srovnatelné v Ústeckém kraji, resp. v české vinařské oblasti pouze s Litoměřicemi a Roudnicí nad Labem. Turisticko-rekreační funkce obce (poměr mezi počtem lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a počtem trvale bydlících obyvatel) je rozvojová, turisticko-rekreační zatížení území (počet lůžek na km 2 ) významné. Přes území obce Velké Žernoseky, resp. po jejích hranicích, vedou dvě turistické trasy, dvě cyklotrasy a jedna naučná stezka. Na severu území po hranicích s obcí Libochovany vede zelená turistická značka, která spojuje centrum obce Kamýk, Kalvárii a přístaviště ve Velkých Žernosekách, přičemž prochází ze severu pod vrcholem Strážiště (362 m n. m.) a téměř celou trasu od Kalvárie do Kamýku je spojená s cyklotrasou č Modrá turistická značka má počátek v Ústí nad Labem-Svádově a vede na jih přes Malečov na rozcestník Čeřečiště, kde se stáčí na západ a hlubokým údolím toku Rytina ústí u Labe v Sebuzíně. Odtud pokračuje dále na jih na Kostelní sedlo a pak jihovýchodně na Plešivec (510 m n. m.). Z něho schází do Kamýku, přes vinice do Malíče a Velkých Žernosek k přístavišti, kde končí. Tamtéž končí také Litoměřická vinařská naučná stezka, která po pravém břehu Labe prochází kolem zdejších vinic a pokračuje okrajovou částí Píšťan do Žalhostic, kde šplhá pod Radobýl (399 m n. m.) a vede dále na sever a východ do centra Litoměřic a na vlakovou stanici Litoměřiceměsto. V roce 2015 vznikla v rámci mikroregionu Porta Bohemica Naučná stezka skřítka Portáše - "Porta Bohemica - Krajem pověstí a zážitků, která propojuje všechny obce mikroregionu včetně Velkých Žernosek, měří celkem 30 km a má 16 zastavení. Oblast Žernosecka je považována za vstupní bránu do naší vlasti Bránu Čech (odtud název mikroregionu Porta Bohemica). Ve Velkých Žernosekách navazuje na cyklomagistrálu Greenway Hamburg Vídeň, resp. na Labskou cyklotrasu č. 2, páteřní cyklotrasa vedoucí od česko-německé hranice (okres Most) Grünthal/Brandov Hora sv. Kateřiny Litvínov - Most Oparno - Malé Žernoseky (cyklotrasa č. 25, 88 km), k níž je z Malých Žernosek zajištěna dostupnost pomocí lodního přívozu. Labská cyklostrasa č. 2 prochází přes celé území katastru Velké Žernoseky v blízkosti Labe a podél železniční tratě č. 072 a má na katastrálním území obce formu zpevněné cyklostezky (od přívozu v Libochovanech až do okolí Žernoseckého jezera, na druhé straně řeky Labe navazuje na cyklostezku vedoucí Oparenským údolím). Obcí prochází další dvě cyklotrasy. Cyklotrasa č začíná v Libochovanech, kde se odpojuje o Labské cyklotrasy č. 2 a přes Kalvárii a Kamýk pokračuje dále do Hlinné, Kundratic a poté se kousek jižně od Tašova stáčí opět na jih, jde přes Miřejovice a končí v Ploskovicích, kde se napojuje na cyklotrasu č U přístaviště ve Velkých Žernosekách se od Labské cyklotrasy odděluje cyklotrasa č. 3058, která vede do Malíče, odtud na jih do Michalovic a znovu na sever na rozcestí Litoměřice-Knobloška, dále na východ do Miřejovic 22