Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice

Transkript

1 Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice NET4GAS, s.r.o. Na Hřebenech II 1718/ Praha 4 Nusle Tel.: Fax: tyndp@net4gas.cz Web:

2 Obsah 1 Shrnutí Úvod Provozovatel přepravní soustavy v ČR Projekty společného zájmu (PCI) Popis přepravní soustavy provozované společností NET4GAS, s.r.o Stávající investiční plánování Publikované informace o soustavě, přístupu do ní a kapacitách Rozvoj kapacity přepravní soustavy Reverse flow (Zpětný tok) Finální investiční rozhodnutí Předpokládaná investiční rozhodnutí Projekty třetích stran Připojení plynových elektráren a tepláren Finální investiční rozhodnutí Předpokládaná investiční rozhodnutí Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny Finální investiční rozhodnutí Předpokládaná investiční rozhodnutí Napojení nových uskladňovacích kapacit Finální investiční rozhodnutí Předpokládaná investiční rozhodnutí Finální investiční rozhodnutí Předpokládaná investiční rozhodnutí Projekty navyšující přeshraniční kapacitu Změny vůči Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy ČR Rozvoj těžby a uskladnění plynu v České republice Vlastní zdroje plynu v České republice Zásobníky plynu v České republice Vývoj spotřeby plynu v České republice Vývoj roční spotřeby plynu v České republice Vývoj maximální denní spotřeby plynu v České republice Přiměřenost vstupní kapacity přepravní soustavy

3 11 Analýza přiměřenosti výstupní kapacity do domácí zóny v České republice Přiměřenost výstupní kapacity v regionu jižní Čechy Přiměřenost výstupní kapacity v regionu Praha Přiměřenost výstupní kapacity v regionu severozápadní Čechy Přiměřenost výstupní kapacity v regionu východní Čechy Přiměřenost výstupní kapacity v regionu jižní Morava Přiměřenost výstupní kapacity v regionu severní Morava Bezpečnost dodávek v České republice Závěr Právní doložka Definice pojmů a zkratek

4 Seznam obrázků: Obrázek 1 Projekty EEPR společnosti NET4GAS, s.r.o Obrázek 2 Přepravní soustava provozovaná NET4GAS, s.r.o Obrázek 3 Internetové stránky společnosti NET4GAS, s.r.o Obrázek 4 Rozdělení domácí zóny v České republice Seznam grafů: Graf 1 Skutečná domácí produkce plynu v České republice v letech a prognóza pro rok Graf 2 Prognóza vývoje spotřeby plynu v České republice v letech v objemových jednotkách Graf 3 Prognóza vývoje maximální denní spotřeby plynu v České republice v letech v objemových jednotkách Graf 4 Očekávaný vývoj využití vstupní kapacity přepravní soustavy v letech Graf 5 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu jižní Čechy (E.ON Distribuce, a.s.) Graf 6 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu Praha (Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.) Graf 7 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu severozápadní Čechy (RWE GasNet, s.r.o.) Graf 8 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu východní Čechy (RWE GasNet, s.r.o.) Graf 9 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu jižní Morava (RWE GasNet, s.r.o.) Graf 10 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu severní Morava letní situace Graf 11 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu severní Morava zimní situace Graf 12 Přiměřenost výstupní kapacity a vývoj maximální denní spotřeby plynu v regionu severní Morava situace v měsíci duben Graf 13 Analýza bezpečnosti dodávek v České republice v letech dle vzorce N Graf 14 Bezpečnost dodávek v České republice v letech

5 Seznam tabulek: Tabulka 1 Celkový instalovaný výkon kompresních stanic Tabulka 2 Reverse flow finální investiční rozhodnutí - nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy.. 14 Tabulka 3 Napojení elektráren - předpokládaná investiční rozhodnutí - přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Tabulka 4 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny - finální investiční rozhodnutí - nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Tabulka 5 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny - předpokládaná investiční rozhodnutí přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Tabulka 6 Napojení nových uskladňovacích kapacit finální investiční rozhodnutí nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Tabulka 7 Napojení nových uskladňovacích kapacit - předpokládaná investiční rozhodnutí přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Tabulka 8 Projekty navyšující přeshraniční kapacitu - předpokládaná investiční rozhodnutí přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Tabulka 9 Změny v projektech oproti Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR Tabulka 10 Stávající provozovatelé zásobníků plynu v České republice Tabulka 11 Procentuální vyjádření roční spotřeby plynu v České republice pokryté ze zásobníků plynu v roce 2015 a výhled do budoucna Tabulka 12 Skutečná roční spotřeba plynu v České republice v letech Tabulka 13 Prognóza vývoje roční spotřeby plynu v České republice v letech Tabulka 14 Prognóza vývoje maximální denní spotřeby plynu v České republice v letech Tabulka 15 Očekávaná vstupní kapacita pro dodávky do České republiky (mil. m3/den) Tabulka 16 Bezpečnost dodávek v České republice v letech (v mil. m3/den) Tabulka 17 Bezpečnost dodávek v České republice v letech při 25 % objemu stavu zásob (v mil. m3/den) Tabulka 18 Bezpečnost dodávek v České republice v letech při použití průměrného přepravitelného objemu ze zásobníků (v mil. m3/den)

6 1 Shrnutí Předkládaný analyzuje vývoj spotřeby a přiměřenosti vstupní a výstupní přepravní kapacity do domácí zóny v České republice v letech 2016 až V plánu je uveden popis přepravní plynárenské soustavy a charakteristika stávajícího investičního plánování. Ve shodě s platnou legislativou jsou zde uvedeny i informace o soustavě, přístupu do ní a kapacitách, které je možné najít na internetových stránkách provozovatele přepravní soustavy. Publikovány jsou dále realizované a připravované investiční projekty navyšující stávající přepravní kapacitu soustavy, kterou vlastní provozovatel přepravní soustavy, společnost NET4GAS, s.r.o. Pozornost je dále věnována rozvoji těžby a uskladnění plynu v ČR a vývoji roční a maximální denní spotřeby. V závěru je pak provedena analýza přiměřenosti soustavy a bezpečnosti dodávek (N-1). Obě tyto analýzy ukazují, zda je zajištěna dostatečná kapacita přepravní soustavy pro vývoj spotřeby v příštích deseti letech a zároveň zda jsou splněny požadavky na bezpečnostní infrastrukturní standard. Tento plán byl provozovatelem přepravní soustavy konzultován se všemi relevantními účastníky trhu s plynem v České republice a byl předán Energetickému regulačnímu úřadu a Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR dle požadavků energetického zákona1. 2 Úvod V souladu s ustanovením 58 odst. 8 písm. s) energetického zákona, vypracoval provozovatel české přepravní soustavy Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v ČR pro roky 2016 až Konkrétní požadavky týkající se Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR jsou definovány v 58k odst. 3 energetického zákona. Jedná se především o tyto body: Provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně zpracovat a předložit MPO ČR a ERÚ Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v ČR. Předmětem Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavy tak, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v ČR: o pro potřeby účastníků trhu uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících deseti letech vybudovat nebo rozšířit, 1 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 6

7 o vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž realizaci provozovatel přepravní soustavy již rozhodl, a určuje nové investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech, o a stanovuje termíny realizace těchto investic. Při vypracování Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR vychází provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem provozovatel přepravní soustavy provádí analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední investiční plány provozovatelů distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, provozovatelů zásobníků plynu a plán rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení (ES) č. 715/ Účelem tohoto plánu je vytvoření přehledu předpokládaných investic představujících navýšení kapacit české přepravní soustavy a posouzení schopnosti této soustavy dostát požadavkům trhu s plynem. V plánu jsou definovány tři druhy projektů: i) projekty dokončené v roce 2014 a 2015 v návaznosti na předchozí plán rozvoje přepravní soustavy, ii) projekty s finálním investičním rozhodnutím, které bylo přijato do 16. října 2015 (FID) a iii) plánované projekty neboli projekty s předpokládaným investičním rozhodnutím (non-fid). Účastníci trhu jsou během vypracování plánu osloveni formou konzultačního procesu. Konzultace k Desetiletému plánu přepravní soustavy v ČR pro roky proběhla v červenci a v srpnu roku Workshop s účastníky trhu se uskutečnil 8. října Provozovatel přepravní soustavy předložil Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice Ministerstvu průmyslu a obchodu a Energetickému regulačnímu úřadu do 31. října Plán byl vypracován na základě vstupů od producentů plynu, provozovatelů zásobníků plynu, provozovatelů distribučních soustav, operátora trhu (dále OTE) a provozovatele přepravní soustavy. Pokud není uvedeno jinak, zdrojem dat je provozovatel přepravní soustavy. Výpočty kapacit přepravní soustavy byly provedeny na základě dat získaných z interních i externích zdrojů prostřednictvím software SIMONE společnosti SIMONE Research Group, s.r.o. Pro potřeby tohoto plánu byla očekávaná spotřeba v České republice stanovena na základě stávajících i nových žádostí o připojení a předpokládaného nárůstu potřeb trhu. Při sestavení prognózy roční spotřeby plynu v ČR vycházel provozovatel přepravní soustavy z teplotního normálu3, který reprezentuje dlouhodobou průměrnou teplotu. Roční spotřeba plynu je pak určena na základě vztahu mezi teplotou a spotřebou a při uplatnění metodiky teplotního normálu reprezentuje průměrnou roční spotřebu.4 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/ Teplotní normál reprezentuje dlouhodobou průměrnou teplotu na území ČR pro konkrétní časovou periodu roku zjišťovanou ČHMU. 4 V minulém desetiletém plánu byla prognóza roční spotřeby určena uplatněním metodiky nejhoršího možného scénáře, tedy pro každý měsíc se vycházelo z nejnižší měsíční průměrné teploty za posledních 20 let. Prognóza roční spotřeby plynu v minulém desetiletém plánu tak reprezentovala maximální možnou roční spotřebu. 7

8 Při vytváření nejhoršího možného scénáře pro denní spotřebu postupoval provozovatel přepravní soustavy v souladu s požadavky Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/20105 a vycházel z nejvyšší historické spotřeby (23. ledna 2006) za posledních 20 let, kterou dále upravil pomocí vztahového koeficientu mezi spotřebou a teplotou. Vypočtená hodnota je dále pro každý rok eskalována podle očekávaného vývoje spotřeby v souladu s předpovědí nárůstu spotřeb OTE. Na závěr provozovatel přepravní soustavy připočetl jednotlivá nová přímá připojení velkých zákazníků. Na základě výše uvedeného scénáře denní spotřeby provozovatel přepravní soustavy analyzoval přiměřenost vstupní a výstupní kapacity přepravní soustavy. Při své analýze vycházel provozovatel přepravní soustavy z předpokladu, že prokáže-li se dostatečná kapacita přepravní soustavy během tzv. nejhoršího možného scénáře, tak je dostatečná kapacita zaručena i pro ostatní scénáře spotřeby. Pokud není uvedeno jinak, v celém plánu byly použity jednotky dle definice EASEE-gas CBP /01, objemová jednotka pro plyn m3 při 0 C a tlaku 1,01325 bar a pro energetické jednotky bylo použito spalné teplo 11,14 kwh/m3 6 s referenční spalovací teplotou 25 C. 3 Provozovatel přepravní soustavy v ČR Provozovatelem přepravní soustavy plynu v ČR je společnost NET4GAS, s.r.o. Tato společnost je držitelem výlučné licence pro přepravu v ČR a zabezpečuje přepravu plynu přes a do ČR. V rámci EEPR programu byly v minulých letech úspěšně realizovány projekty Zpětného toku západ-východ, výstavba plynovodu Česko-polský propoj(stork) a nový vysokotlaký plynovod DN 1000 mezi kompresní stanicí (KS) Břeclav a zásobníkem plynu (ZP) Tvrdonice. Všechny tyto projekty významně posílily bezpečnost dodávek pro Českou republiku a středoevropský region. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES 6 Hodnota byla stanovena provozovatelem přepravní soustavy pro účely Plánu na základě dlouhodobého průměru spalného tepla plynu na vstupu do ČR ze všech hraničních předávacích bodů za období

9 Obrázek 1 Projekty EEPR společnosti NET4GAS, s.r.o. V rámci programu Transevropských energetických sítí (TEN-E) 2011 a 2012 společnost NET4GAS získala finanční podporu od Evropské unie na Studii a před-investiční práce související s využíváním a možnostmi dalšího rozvoje propojovacího plynovodu Polsko Česká republika a Studii související s prvním přímým rakousko-českým propojem. Druhý jmenovaný projekt byl v letošním roce úspěšně dokončen. 3.1 Projekty společného zájmu (PCI) V roce 2011 začala příprava nové evropské politiky v oblasti rozvoje energetické infrastruktury v celoevropském měřítku platné pro roky Dle evropského Nařízení (EU) č. 347/20137 ze dne 17. dubna 2013, doznala změn politika a finanční rámec stávajících TEN-E. Na základě Nařízení získává prioritu 12 strategických transevropských koridorů a oblastí rozvoje energetické infrastruktury. Nařízení stanovuje pravidla, podle kterých se určují projekty společného zájmu (PCI) pro definované 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 9

10 kategorie energetické infrastruktury. Zavádí se proces výběru PCI projektů, který je založený na práci regionálních skupin složených ze zástupců členských států, energetických regulačních orgánů, Evropské komise, provozovatelů přepravních a přenosových soustav, vlastníků projektů, zástupců ACER, ENTSOG a ENTSO-E. Konečné rozhodnutí o celounijním seznamu projektů společného zájmu, který je každé dva roky aktualizován, podle Nařízení přijímá Evropská komise. Nařízení kromě jiného stanovuje také podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu pro přidělení finanční pomoci Unie v rámci nástroje pro propojení Evropy (CEF), a to jak v případě studií, tak i prací. V letech proběhla příprava prvního celounijního seznamu projektů společného zájmu, který byl v konečné formě vydán Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne V rámci prioritního koridoru pro přepravu plynu Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě (NSI East Gas) se společnost NET4GAS účastnila tohoto procesu se třemi svými projekty, které také PCI status obdržely. PCI č Seskupení projektů Česká republika Polsko modernizace propojení a související vnitřní posílení v západním Polsku (seskupení zahrnuje 11 projektů) Propojení Polsko Česká republika [v současné době označované jako Stork II] mezi místy Libhošť Hať (CZ/PL) Kędzierzyn (PL) PCI č PSZ obousměrné propojení mezi Rakouskem Českou republikou, a to v místech Baumgarten (AT) Reinthal (CZ/AT) Břeclav (CZ) PCI č PSZ spojení jižní části českého přenosového systému v bodě Oberkappel (AT) V říjnu 2014 byl Evropskou komisí zahájen proces přípravy druhého Unijního seznamu projektů společného zájmu (PCI). Kandidátskými projekty společnosti NET4GAS jsou tyto projekty: Propojení Polsko Česká republika (CZ) - na české straně se projekt skládá z následujících dílčích projektů: a) Propoj Polsko Česká republika (STORK II) (PCI ) b) Plynovod Tvrdonice-Libhošť (včetně modernizace KS Břeclav) Obousměrné propojení mezi Rakouskem a Českou republikou (BACI) (PCI 6.4.) Připojení k Oberkappelu (PCI 6.17.) Přijetí návrhu druhého seznamu PCI se očekává ve čtvrtém čtvrtletí 2015 a jeho finální vydání v lednu Popis přepravní soustavy provozované společností NET4GAS, s.r.o. Společnost NET4GAS, s.r.o. provozuje plynovody pro tranzitní a vnitrostátní přepravu o celkové délce 3 819,03 km se jmenovitými průměry od DN 80 do DN 1400 a se jmenovitými tlaky od 4 do 8,4 MPa. 8 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu 10

11 Požadovaný tlak plynu v plynovodech je zajišťován na kompresních stanicích. Na severní větvi to jsou KS Kralice nad Oslavou a KS Kouřim, na jižní větvi jde o KS Veselí nad Lužnicí a KS Břeclav, která je využitelná pro více směrů. Celkový instalovaný výkon kompresních stanic je 243 MW. Jednotlivé větve soustavy jsou vzájemně propojeny v klíčových rozdělovacích uzlech Malešovice, Hospozín, Rozvadov a Přimda. Místem propojení linií jsou kromě kompresních stanic také trasové uzávěry. Obrázek 2 Přepravní soustava provozovaná NET4GAS, s.r.o. Plyn je na vstupu a výstupu z ČR přejímán a předáván, tzn. objemově a kvalitativně měřen na hraničních předávacích stanicích, mezi ČR a Slovenskem v Lanžhotě a v Lanžhotě Mokrém Háji, mezi ČR a Německem na Hoře Svaté Kateřiny Sayda, na Hoře Svaté Kateřiny - Olbernhau, na Waidhausu a na Brandově (ze systému OPAL při běžném provozu vstup do ČR a do systému STEGAL výstup z ČR). Mezi ČR a Polskem je plyn na vstupu a výstupu předáván na HPS Cieszyn. Tabulka 1 Celkový instalovaný výkon kompresních stanic Kompresní stanice Počet turbosoustrojí a jejich jednotlivé výkony Kralice nad Oslavou Kouřim Břeclav 5x 6 MW 5x 6 MW 9x 6 MW 2x 13 MW 2x 13 MW 1x 23 MW Veselí nad Lužnicí 9x 6 MW 11

12 Instalovaný výkon na KS 56 MW 56 MW Celkový instalovaný výkon pro přepravu 77 MW 54 MW 243 MW Z přepravní soustavy je plyn dále předáván přes 95 předávacích stanic do distribučních soustav, zařízení přímo připojených zákazníků a do zásobníků plynu. Na všech předávacích stanicích je instalováno obchodní měření množství plynu. Kvalita plynu je měřena na 24 uzlových místech soustavy. 5 Stávající investiční plánování Investiční plán provozovatele přepravní soustavy se vytváří na základě dlouhodobé strategie, kapacitních výpočtů a vyhodnocení analýz budoucích potřeb kapacity. Dlouhodobá strategie provozovatele přepravní soustavy analyzuje nejen situaci na energetickém trhu, ale i vývoj základního mixu paliv. Tato strategie je založena na dlouhodobém výhledu dodávkových tras do Evropy i na vývoji spotřeby plynu v závislosti na plánovaném připojení distribučních soustav, zásobníků plynu, plynových elektráren a dalších velkých průmyslových odběratelů. Kapacitní výpočty přepravní soustavy jsou prováděny pravidelně na základě dlouhodobých a krátkodobých informací o vývoji trhu s plynem. Data získaná z interních i externích zdrojů jsou analyzována prostřednictvím softwaru SIMONE společnosti SIMONE Research Group, s.r.o. Pomocí tohoto softwaru hledá provozovatel přepravní soustavy možnosti optimálního využití přepravní soustavy a nejlepší variantu připojení nové infrastruktury. Na základě dlouhodobé strategie a kapacitních výpočtů přepravní soustavy pak provozovatel přepravní soustavy provádí vyhodnocení analýzy budoucích potřeb kapacity a zjišťuje, zda je potřeba upravit režim provozování či dané kapacity v návaznosti na připojení nového zákazníka nebo distribuční soustavy rozšířit. Ve všech případech je vždy na každý projekt nahlíženo z hledisek bezpečnosti provozu plynárenské soustavy, spolehlivosti dodávek plynu, případného vlivu na životní prostředí, technologie a ekonomické efektivnosti. 6 Publikované informace o soustavě, přístupu do ní a kapacitách Na internetových stránkách provozovatele přepravní soustavy ( jsou v záložce Služby a zákazníci v sekci Prodej kapacity publikované informace o síti a obchodní podmínky. 12

13 V sekci Informace o síti jsou zveřejněny aktuální údaje o přepravní soustavě, měsíční využití kapacit pro vstupní a výstupní body, historické využití kapacit, i dlouhodobá předpověď volných kapacit pro následujících 10 let. Dále je zde možné nalézt plán odstávek technologických zařízení na aktuální rok včetně Vyhlášky č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů. V sekci Obchodní podmínky v části Přepravní řády a legislativa je pak publikován Řád provozovatele přepravní soustavy, přehled alokačních režimů pro hraniční předávací stanice a virtuální zásobníky plynu a Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. Kromě těchto údajů lze v této sekci nalézt i informace o tarifech a cenách, vzor žádosti o připojení, vzory smluv a další dokumenty. Pro obchodníky s plynem je určen obchodní systém trygas zajišťující obchodní bilancování přepraní soustavy ČR a komunikaci s obchodními subjekty. Hlavní funkcí systému trygas je on-line rezervace kapacit (včetně aukcí), přijímání nominací, matching a potvrzování nominací, dále stanovení alokací dodávek a odběrů. Poskytuje hodnoty volných a technických kapacit a další informace, jež jsou publikovány na dedikovaných internetových stránkách (extranetu) společnosti NET4GAS,s.r.o. (extranet.net4gas.cz). Obrázek 3 Internetové stránky společnosti NET4GAS, s.r.o. 13

14 7 Rozvoj kapacity přepravní soustavy V následujících bodech jsou uvedeny jednotlivé skupiny investičních projektů zvyšujících vstupní a výstupní kapacitu přepravní soustavy v ČR. 7.1 Reverse flow (Zpětný tok) Finální investiční rozhodnutí S ohledem na nestabilní geopolitickou situaci podél přepravní trasy plynu na Ukrajině a prohlášením společnosti Gazprom Export o ukončení přepravy plynu přes území Ukrajiny v roce 2019, provozovatel přepravní soustavy dále posiluje přepravu plynu ve směru ze západu na východ. Na hraničním bodě Lanžhot byla již v loňském roce navýšena výstupní kapacita o 30 mil m3/den (viz Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v ČR pro roky ), a to realizací dočasného řešení, které bude nyní nahrazeno projektem uváděným v tomto i minulém plánu, jehož podstatou jsou potrubní úpravy, které umožní zvýšení přepravy filtrovaného plynu přes I. a II. měřicí sekci ve zpětném toku. Druhým projektem na HPS Lanžhot je harmonizace měřicí technologie změnou měřicího principu na I. měřicí sekci jedná se o výměnu clonového měření za ultrazvukové. Projekt se právě nachází v implementační fázi. Přínosem projektu je zpřesnění obchodního měření množství plynu. Provozovatelé přepravní soustavy ČR a SR vedou diskusi ohledně tohoto projektu. Dalšími připravovanými projekty jsou úpravy ve vstupním a výstupním objektu (VVO) Veselí nad Lužnicí a VVO Břeclav. Zde uvedené čtyři připravované projekty společně navýší kapacitu ve směru na Slovensko o dalších 12 mil m3/den nad stávající kapacitu. Dokončení projektů je plánováno v roce Tabulka 2 Reverse flow finální investiční rozhodnutí - nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Zpětný tok (FID) Kód projektu Bod přepravní soustavy RF X Lanžhot RF X Lanžhot Nárůst kapacity Rok zprovoznění mil. m3/den X Lanžhot 2016 (VVO Veselí nad Lužnicí) X Lanžhot RF (VVO Břeclav) Změna měřicího principu na I. měřicí sekci HPS Lanžhot a úpravy ve VVO Veselí nad Lužnicí a VVO Břeclav jsou nově zařazenými projekty v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR RF Předpokládaná investiční rozhodnutí Provozovatel české přepravní soustavy v současnosti nemá detailněji připraveny žádné další projekty v oblasti Reverse flow, jelikož všechny přeshraniční přepravní plynárenské infrastruktury v ČR splňují požadavky na umožnění obousměrné kapacity vyplývající z článku 7 Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/

15 7.1.3 Projekty třetích stran Podle návrhu německého plánu rozvoje (NEP) 2015, který byl publikován pro konzultaci v 04/2015, společnosti GRTgaz Deutschland GmbH společně s Open Grid Europe GmbH připravují projekt zpětného toku Reversierung West-East MEGAL VDS Waidhaus (NEP ID ). Projekt je ve fázi plánování, nemá finální investiční rozhodnutí a zprovoznění projektu je předběžně plánováno na 12/2018. Na české straně není třeba žádného investičního projektu, protože zpětný tok z Německa přes HPS Waidhaus je technicky možný Připojení plynových elektráren a tepláren Finální investiční rozhodnutí Provozovatel přepravní soustavy v současné době v oblasti připojení plynových elektráren a tepláren neeviduje žádné projekty s finálním investičním rozhodnutím Předpokládaná investiční rozhodnutí Provozovatel přepravní soustavy eviduje v současné době dvě žádosti o připojení nových plynových elektráren, a to od různých investorů. Po prvotním posouzení těchto žádostí provozovatel přepravní soustavy vydal k oběma těmto žádostem souhlasné stanovisko, neboť vyhověly jeho požadavkům za podmínky, že bude s žadatelem uzavřena smlouva o připojení. U první z žádostí byly zahájeny přípravné fáze s cílem rozpracovat technické řešení a vybrat konkrétní místo napojení a optimální trasu pro nový plynovod. Předpokládaný termín dokončení tohoto projektu je rok Podmínkou je však uzavření smlouvy o připojení k přepravní soustavě. Se žadatelem jsou v současné době vedena jednání ohledně uzavření této smlouvy. U druhé žádosti probíhají jednání o uzavření smlouvy. Předpokládaný termín dokončení projektu je rok Tabulka 3 Napojení elektráren - předpokládaná investiční rozhodnutí - přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Napojení elektráren (non-fid) Kód projektu Bod přepravní soustavy Přibližný nárůst kapacity Předpokládaný rok zprovoznění E X domácí 3,61 mil. m3/den 2020 E X domácí 1,82 mil. m3/den 2019 Poznámka: Projekty uvedené v této kapitole představují pouze ty projekty, u kterých již byla předložena žádost o připojení. Potenciální projekty, které byly s provozovatelem přepravní soustavy konzultovány, ale nebyla k nim předložena žádost o připojení, nejsou uváděny. 15

16 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny Finální investiční rozhodnutí V současné době se ve fázi realizace nachází jeden projekt. Jedná se o navýšení připojení konečného zákazníka. Termín realizace projektu je stanoven na rok Oproti Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice byl plánovaný projekt připojení nové části distribuční soustavy společnosti RWE GasNet, s.r.o. ze strany žadatele o připojení a po dohodě všech stran zrušen. Tabulka 4 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny - finální investiční rozhodnutí - nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny (FID) Kód projektu Bod přepravní soustavy Nárůst kapacity Rok zprovoznění DZ X domácí 159 tis. m3/den 2015 Předpokládaná investiční rozhodnutí Provozovatel přepravní soustavy připravuje projekt Moravia, který má přispět nejen k zabezpečení dostatečné výstupní kapacity pro oblast severní Moravy, kde současný systém nebyl navrhnut pro další rozšíření kapacit, ale také ke zvýšení spolehlivosti přepravy a bezpečnosti dodávek plynu v ČR, zejména v oblasti střední a severní Moravy. Stávající přepravní soustava v regionu severní Moravy je již plně vytížená a neumožňuje připojení dalších velkých a středních zákazníků, neboť v případě jejich připojení, by zvýšená celková poptávka regionu vedla k tomu, že by provozovatel přepravní soustavy nebyl schopen v letním období přepravit dostatečné množství plynu současně pro spotřebu a pro vtláčení do zásobníků v tomto regionu, což by následně v zimním období vedlo k nedostatečné těžbě ze zásobníků a tím i nepokrytí spotřeby regionu, neboť stávající technická výstupní kapacita přepravní soustavy v regionu nepokrývá maximální denní spotřebu v zimním období a region je tedy závislý na těžbě ze zásobníků, které se v regionu severní Moravy nacházejí (více viz kapitola 11.6). Tudíž by takové žádosti pravděpodobně nebylo vyhověno. V budoucnu, v případě realizace projektu Propojení Polsko Česká republika, investor uvažuje o provedení projektu Moravia a projektu Propojení Polsko-Česká republika jedním plynovodem v úseku projektu Moravia. Tento plynovod tak bude z části sloužit pro dodávky plynu v rámci severojižního plynárenského propojení zemí středovýchodní a jihovýchodní Evropy a z části pro domácí účely. Projekt Moravia reaguje také na požadavky provozovatelů zásobníků plynu na zvýšení možnosti vtláčení a těžby z/do přepravní soustavy a pokrývá i případné připojení nových plynových elektráren a tepláren a/nebo velkých průmyslových zákazníků v oblasti. Díky dlouhodobé politice EU zaměřené na postupné snižování emisí skleníkových plynů je při přípravě projektu brán v potaz i možný přechod severomoravské průmyslové zóny k nízkoemisním technologiím spalování, od uhlí k plynu. Proto také projekt počítá s napojením stávajících elektráren a průmyslových zákazníků. Provozovatel přepravní soustavy zahájil přípravné práce na projektu Moravia již v roce 2010 a v roce 2011 začal zpracovávat studii na posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). EIA byla vydána v únoru

17 Projekt úspěšně získal finanční podporu z fondů EU pro Transevropské energetické sítě (TEN-E), a to ve výši cca 46,5 % oprávněných nákladů na jednu přípravnou fázi projektu (dokumentaci pro územní řízení). V dubnu 2014 byla investorem podána žádost o územní rozhodnutí a připravuje se dokumentace pro výběr zhotovitele stavby. Nyní po dobu více než jednoho roku probíhá projednávání žádosti o územní rozhodnutí Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Zprovoznění je však stále předběžně plánováno na rok V roce 2013 obdržel provozovatel přepravní soustavy žádost o připojení distribuční soustavy. V současné době s žadatelem probíhají jednání o uzavření smlouvy a technickém řešení připojení. Předpokládaný termín dokončení projektu je v roce Tabulka 5 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny - předpokládaná investiční rozhodnutí přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Kód projektu Bod přepravní soustavy Přibližný nárůst kapacity Předpokládaný rok zprovoznění Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny (non-fid) (projekt Moravia) DZ X domácí mil. m3/den* 2019 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny (non-fid) DZ X domácí 23 tis. m3/den 2016 *Jedná se pouze o nárůst kapacity do domácí zóny, tj. není zahrnuta stávající výstupní kapacita již existujícího systému (cca 9-12 mil. m3/den), který nebyl navrhnut pro další rozšíření Napojení nových uskladňovacích kapacit Finální investiční rozhodnutí Oproti minulému Desetiletému plánu dostal jeden z plánovaných projektů finální investiční rozhodnutí. Dokončení projektu je předběžně plánováno na rok Tabulka 6 Napojení nových uskladňovacích kapacit finální investiční rozhodnutí nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Napojení nových uskladňovacích kapacit (FID) Kód projektu Bod přepravní soustavy Nárůst kapacity Rok zprovoznění UGS E RWE GS ZP 8 mil. m3/den 2017 Předpokládaná investiční rozhodnutí Ve fázi přípravy se nachází jeden projekt, jehož cílem je připojení zásobníku plynu. Projekt by měl být realizován v roce Finální investiční rozhodnutí, týkající se tohoto projektu dosud nebylo přijato. S žadatelem probíhají jednání ohledně uzavření smlouvy o připojení k přepravní soustavě. 17

18 Tabulka 7 Napojení nových uskladňovacích kapacit - předpokládaná investiční rozhodnutí přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Kód projektu Napojení nových uskladňovacích kapacit (non-fid) UGS Bod přepravní soustavy Přibližný nárůst kapacity Předpokládaný rok zprovoznění E SPP ZP 8,4 mil. m3/den 2017 X SPP ZP 6,5 mil. m3/den 2017 Poznámka: Žadatel o připojení upravil očekávaný nárůst kapacity oproti minulému TYNDP Oproti Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR pro roky došlo u jednoho projektu k přijetí finálního investičního rozhodnutí a jeden projekt byl z Plánu vyjmut, jelikož drobné změny nebudou vyžadovat investici na straně provozovatele přepravní soustavy a nebudou mít za následek navýšení kapacit Projekty navyšující přeshraniční kapacitu Finální investiční rozhodnutí Provozovatel přepravní soustavy v současné době v oblasti projektů, které navyšují přeshraniční kapacitu, neeviduje žádné projekty s finálním investičním rozhodnutím Předpokládaná investiční rozhodnutí Provozovatel přepravní soustavy v České republice, společnost NET4GAS, s.r.o., společně s provozovatelem přepravní soustavy v Polské republice, společností GAZ-SYSTEM S. A., připravují projekt rozšíření propojení mezi Českou republikou a Polskem realizací druhého propojení mezi těmito státy (projekt Propojení Polsko-Česká republika, dříve Polsko-český propojovací plynovod II). Projekt bude součástí české a polské přepravní soustavy a zvýší přeshraniční kapacitu mezi těmito dvěma zeměmi vytvořením velkého přepravního koridoru, který umožní flexibilní obousměrnou přepravu plynu ve střední Evropě, ve směru sever-jih. Projekt je plánován, jako součást severojižního plynárenského koridoru se strategickým významem pro celou střední Evropu. Rozvoj propojení mezi Polskem a Českou republikou přispěje k posílení efektivního fungování přepravních soustav, k výměně plynu mezi trhy, zvýší bezpečnost dodávek nejen v Polsku a České republice, ale také v celém regionu střední a východní Evropy a to tím, že umožní propojení trhu s plynem a trhu s LNG prostřednictvím LNG terminálu ve městě Świnoujście v Polsku. Uvedený projekt potenciálně zvýší možnost konkurence na trhu s plynem v regionu. V České republice se projekt Propojení Polsko-Česká republika (kandidátský projekt na druhý seznam PCI) skládá z následujících dílčích projektů: 1) Propoj Polsko Česká republika (STORK II) (PCI projekt č ) a 2) Plynovod Tvrdonice-Libhošť (včetně modernizace KS Břeclav) (kandidátský subprojekt na druhý seznam PCI). Druhý dílčí projekt představuje rozvoj přepravní soustavy v České republice, který je nutný k zajištění plné funkčnosti polskočeského propojení. Realizace tohoto projektu je předpokládaná jedním plynovodem společně s vnitrostátním projektem Moravia. Tento přístup představuje možnost nižších realizačních nákladů v porovnání s vybudováním dvou samostatných projektů. Podíl mezinárodního a vnitrostátního projektu je stanoven na základě rozhodnutí národních regulačních orgánů v souladu s žádostí o investici podanou v 10/

19 V současné době probíhá projednání dokumentace pro získání územního rozhodnutí a příprava zadávací dokumentace pro generálního dodavatele stavby a pro nákup materiálu. Dokončení projektu je předběžně plánováno na rok Koncem roku 2014 získal projekt, Propojení Polsko - Česká republika [v současné době označován STORK II] mezi místy Libhošť (CZ) - Hať (CZ/PL) - Kędzierzyn (PL), v současné době znám pod kandidátským jménem pro druhý seznam PCI jako Propoj Polsko Česká republika (STORK II) (PCI ), grant z programu CEF ve výši 50 % na přípravné studie a dále získal v červenci 2015 grant na práce z programu CEF ve výši 20% na celý projekt (podmínky a znění grantové dohody jsou v jednání). Dále je plánován projekt Obousměrné propojení mezi Rakouskem Českou republikou (Bidirectional Austrian-Czech Interconnection, BACI) (PCI projekt č. 6.4.), který bude novým propojením, které spojí rakouský a český trh s plynem. Projekt BACI umožní poprvé přímou přepravu mezi těmito dvěma členskými státy EU a bude napojen na stávající přepravní soustavu v České republice přes KS Břeclav a přepravní soustavu v Rakouské republice přes Baumgarten. Provozovatel přepravní soustavy v České republice, společnost NET4GAS, s.r.o., na projektu spolupracuje společně s provozovatelem části přepravní soustavy v Rakouské republice, společností GAS CONNECT AUSTRIA GmbH. Realizace projektu zajistí dostatečnou přepravní kapacitu mezi oběma zeměmi, umožní integraci trhu, podpoří flexibilitu a diverzifikaci tras a zdrojů plynu ve střední a východní Evropě a v neposlední řadě zvýší bezpečnost dodávek plynu nejen těchto dvou zemí, ale i dalších zemí střední a východní Evropy. Projekt BACI úspěšně získal finanční podporu z fondů EU pro Transevropské energetické sítě (TEN-E). Finanční podpora činila 50 % oprávněných nákladů vynaložených na aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí a na studii budoucích možností propojení české a rakouské plynárenské přepravní soustavy. Studie byla dokončena v roce 2013, žádost o územní rozhodnutí byla podána v květnu Koncem roku 2014 projekt získal grant z programu CEF ve výši 50 % na přípravné studie. V současné době na české straně probíhají práce na přípravě obchodního plánu pro tuto investici. Předpokládaný termín dokončení projektu je rok Posunutí termínu dokončení je následkem změny legislativy a projednání s dotčenými orgány a obcemi v rámci procesu projednávání dokumentace pro územní rozhodnutí. Dalším připravovaným projektem je propojení české přepravní soustavy s bodem Oberkappel na německorakouské hranici (Connection to Oberkappel) (PCI projekt č ). Projekt si klade za cíl propojit stávající přepravní soustavy České republiky (Jihočeský kraj) a Rakouska (region Horní Rakousy). Projekt posílí diverzifikaci zásobovacích cest plynu v regionu dalším obousměrným severojižním koridorem táhnoucím se od Německa až do Itálie. Navíc, zvýší bezpečnost dodávek a integraci trhů tím, že zvýší míru propojení stávajících přepravních sítí (CZ, AT a DE) a nepřímo připojí zásobníky plynu v Rakousku a Německu k přepravní soustavě v České republice. V roce 2014 byla podána žádost na posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) na Ministerstvo životního prostředí. Termín dokončení projektu je předběžně plánován na rok

20 Všechny výše uvedené projekty úspěšně prošly schvalovacím procesem v regionální skupině pro severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě a byly zařazeny na celounijní seznam projektů společného zájmu (PCI), který byl vydán Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/20139 ze dne Zároveň všechny výše uvedené projekty (včetně Plynovodu TvrdoniceLibhošť zahrnující i modernizaci KS Břeclav) byly předloženy do procesu výběru projektů pro druhý unijní seznam PCI, který započal koncem roku 2014 a jehož přijetí se očekává ve čtvrtém čtvrtletí 2015 a finální vydání v lednu Provozovatel přepravní soustavy v ČR eviduje zájem společnosti Gazprom Export o rozšíření tranzitní kapacity ve směru od západu na východ přes české území, a to v souvislosti s uveřejněním informace o plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream (výstavba 3. a 4. potrubní větve) přes Baltské moře a plynovodu OPAL II. V této souvislosti provozovatel přepravní soustavy v ČR analyzuje možné scénáře přepravy odpovídajícího množství plynu. Tabulka 8 Projekty navyšující přeshraniční kapacitu - předpokládaná investiční rozhodnutí přibližný nárůst kapacity na bodech přepravní soustavy Projekty navyšující přeshraniční kapacitu non-fid Kód projektu Bod přepravní soustavy Přibližný nárůst kapacity Předpokládaný rok zprovoznění TRA-N-136 E, X Hať PL>CZ: 13,7 mil. m3/den CZ>PL: 19,6 mil. m3/den 2019 TRA-N-133 *) E, X Reintal nejméně 18 mil. m3/den 2020 TRA-N-135 *) E, X CZ/AT hranice až 5 10 mil. m3/den 2022 *) Provozovatel přepravní soustavy v ČR upřesnil u jednotlivých projektů očekávaný nárůst kapacity oproti minulému TYNDP Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu 20

21 7.6 Změny vůči Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy ČR V porovnání s Desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy vydaným v roce 2014 došlo u některých projektů ke změně. Jednotlivé změny jsou uvedeny v následující tabulce. Všechny projekty, které byly v předešlém Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy uvedeny, jako dokončené, byly dokončeny. Tabulka 9 Změny v projektech oproti Desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR Kapitola v plánu 7.1 Reverse flow (zpětný tok) 7.3 Zvýšení výstupní kapacity do domácí zóny Stav Stav projektu projektu v plánu v plánu Kód projektu Název projektu RF Úpravy na HPS Lanžhot (změna měřicího principu na sekci I) x FID Jedná se o nový projekt. RF Úpravy v VVO Veselí nad Lužnicí x FID Jedná se o nový projekt. RF Úpravy v VVO Břeclav x FID Jedná se o nový projekt. DZ Žádost o připojení nové části distribuční soustavy FID x Projekt byl ze strany žadatele o připojení a po dohodě všech stran zrušen. DZ Žádost o připojení distribuční soustavy Non-FID Non-FID Posunutí předpokládaného termínu zprovoznění ze strany žadatele. DZ Žádost o připojení konečného zákazníka x FID 21 Poznámka Jedná se o nový projekt.

22 UGS Žádost o připojení zásobníku plynu Non-FID FID UGS Žádosti o připojení zásobníků plynu 3x NonFID 1x NonFID TRA-N-133 BACI Non-FID Non-FID Investor stavby upřesnil předpokládaný termín dokončení. TRA-N-135 Připojení k Oberkappelu Non-FID Non-FID Investor stavby upřesnil předpokládaný termín dokončení. 7.4 Napojení nových uskladňovacích kapacit 7.5 Projekty navyšující přeshraniční kapacitu Projekt získal finální investiční rozhodnutí a došlo k posunutí předpokládaného termínu zprovoznění ze strany žadatele. Jeden projekt získal finální investiční rozhodnutí, u jednoho projektu došlo ze strany žadatele ke změně výše plánovaných kapacit a jeden projekt byl z plánu vypuštěn. 22

23 8 Rozvoj těžby a uskladnění plynu v České republice 8.1 Vlastní zdroje plynu v České republice V ČR jsou poměrně malé vlastní zdroje plynu, které představují necelé 2% roční spotřeby v ČR. Jedná se o zdroje na jižní a severní Moravě. Vzhledem k tomu, že tlak v ložiscích nedosahuje výše potřebné ke vstupu do přepravní soustavy, jsou všichni producenti plynu připojeni přímo do distribučních soustav. Největší producenti plynu, kterými jsou společnost MND, a.s. a LAMA GAS & OIL s.r.o., jsou připojeni k distribuční soustavě RWE GasNet, s.r.o. V současné době neeviduje provozovatel přepravní soustavy žádné žádosti o připojení výrobny plynu. Při své analýze zohlednil provozovatel přepravní soustavy veškeré známé zásoby plynu v ložiscích v ČR a dospěl k závěru, že jejich stávající výše nevyžaduje rozvoj přepravní soustavy. Graf 1 Skutečná domácí produkce plynu v České republice v letech a prognóza pro rok 2015 Zdroj: ERÚ 23

24 8.2 Zásobníky plynu v České republice Zásobníky plynu v ČR slouží především k sezónnímu vyrovnávání spotřeby plynu. V letním období, kdy je spotřeba plynu nižší, je plyn do zásobníků vtláčen. V zimním období je naopak těžbou ze zásobníku pokryta vyšší spotřeba plynu. Zásobníky plynu tak umožňují nejen velmi rychlou reakci v případě neočekávaného zvýšení spotřeby plynu, ale zároveň slouží i jako velice významné bezpečnostní zásoby pro případ omezení nebo přerušení dodávek plynu ze zahraničí. Provozovateli zásobníků plynu v ČR jsou společnosti RWE Gas Storage, s.r.o., MND Gas Storage, a.s. a SPP Storage, s.r.o. Na území ČR je plyn uskladněn v těchto zásobnících: Dolní Dunajovice, Háje, Lobodice, Štramberk, Třanovice, Tvrdonice (vlastněné společností RWE Gas Storage, s.r.o.) a Uhřice I a II (provozované společností MND Gas Storage, a.s.). Zásobník Dolní Bojanovice (vlastněný SPP Storage, s.r.o.) je v současné době používaný pouze pro krytí spotřeby Slovenské republiky. Tabulka 10 Stávající provozovatelé zásobníků plynu v České republice Provozovatel MND Gas Storage, a.s. RWE Gas Storage, s.r.o. Zásobník plynu Celkový provozní objem Uhřice I a II 0,245 mld. m3 Dolní Dunajovice Háje Lobodice Štramberk Třanovice Tvrdonice 2,554 mld. m³ (při 0 C, 101,325 kpa) Celkem pro přímé zásobování ČR 2,799 mld. m³ SPP Storage, s.r.o. 0,536 mld. m3 Dolní Bojanovice Zdroj: Provozovatelé ZP (údaje pro rok 2015) ČR má ve srovnání s ostatními státy EU velkou kapacitu pro uskladnění plynu vzhledem ke své spotřebě. V současné době kapacita zásobníků pokryje až jednu třetinu běžné roční spotřeby celé ČR. Tato bezpečnost je však provozovateli zajištěna pouze z infrastrukturního pohledu, nikoli z komoditního hlediska, která je předmětem povinností obchodníků s plynem. 24

25 Tabulka 11 Procentuální vyjádření roční spotřeby plynu v České republice pokryté ze zásobníků plynu v roce 2015 a výhled do budoucna Celkový provozní objem ZP využitelný pro přímé zásobování (mld. m³) Roční spotřeba plynu (mld. m³) Spotřeba pokrytá z ZP (%) ,8 2,9 3,2 3,3 3,4 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 7,7 7,9 8,0 8,1 8,9 9,2 10,2 10,3 10,4 10,5 10,6 36,1% 37,3% 40,5% 41,0% 37,8% 37,7% 34,3% 33,9% 33,5% 33,2% 32,8% 9 Vývoj spotřeby plynu v České republice 9.1 Vývoj roční spotřeby plynu v České republice Při sestavení prognózy roční spotřeby plynu v ČR pro roky vycházel provozovatel přepravní soustavy z teplotního normálu a do prognózy zahrnul všechny projekty s finálním i s předpokládaným rozhodnutím o realizaci, které mohou mít v následujících deseti letech vliv na nárůst spotřeby plynu v ČR. V úvahu je bráno zejména zvýšení poptávky konečných zákazníků připojených k navazujícím distribučním soustavám a napojení nových plynových elektráren. Projekty uvedené v kapitole 7 vstupují do analýz až prvním celým rokem, kdy se plánuje jejich provoz. Vývoj skutečné spotřeby za roky je uveden v následující tabulce č. 12 a vychází z publikovaných údajů Energetického regulačního úřadu. Dále v tabulce č. 13 je zachycena prognóza roční spotřeby plynu v ČR do roku 2025, a to v objemových i v energetických jednotkách. Grafické znázornění prognózy vývoje spotřeby v ČR v letech v objemových jednotkách lze pak nalézt v Grafu č. 2. Tabulka 12 Skutečná roční spotřeba plynu v České republice v letech Roční spotřeba v ČR Celková v objemových jednotkách (v mld. m3/rok, při 0 C) 8,51 7,66 7,73 7,85 6,90 Celková v energetických jednotkách (TWh/rok) 94,8 85,3 86,1 87,4 76,9 Zdroj: ERÚ Pozn.: Pro přepočet na energetické jednotky použito spalné teplo uvedené v kapitole č

26 Tabulka 13 Prognóza vývoje roční spotřeby plynu v České republice v letech Roční spotřeba v ČR Bez plánovaných plynových elektráren v objemových jednotkách (mld. m3/rok) 7,7 7,9 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 8,5 8,6 8,7 8,8 Celková v objemových jednotkách* (mld. m3/rok) 7,7 7,9 8,0 8,1 8,9 9,2 10,2 10,3 10,4 10,5 10,6 Celková v energetických jednotkách (TWh/rok) 86,3 87,5 88,6 89,8 99,7 103,0 113,1 114,4 115,7 117,0 118,2 *Zahrnuje plánované plynové elektrárny. Pozn.: Pro přepočet na energetické jednotky použito spalné teplo uvedené v kapitole č. 2. Graf 2 Prognóza vývoje spotřeby plynu v České republice v letech v objemových jednotkách 26

27 9.2 Vývoj maximální denní spotřeby plynu v České republice Při sestavení vývoje maximální denní spotřeby plynu v ČR pro roky vycházel provozovatel přepravní soustavy z tzv. nejhoršího možného scénáře a do prognózy maximální denní spotřeby v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let10, proto zahrnul všechny projekty s finálním i s předpokládaným investičním rozhodnutím, které mohou mít v následujících deseti letech vliv na nárůst denní spotřeby plynu v ČR. V úvahu provozovatel přepravní soustavy vzal zejména zvýšení poptávky konečných zákazníků připojených k navazujícím distribučním soustavám a napojení nových plynových elektráren. Projekty uvedené v kapitole 7 vstupují do analýz až prvním celým rokem, kdy se plánuje jejich provoz. V níže uvedené tabulce je uvedena prognóza vývoje maximální denní spotřeby plynu v ČR do roku 2025, a to v objemových i v energetických jednotkách. Grafické znázornění prognózy vývoje spotřeby v ČR v letech v objemových jednotkách pak lze nalézt v Grafu č. 3. Tabulka 14 Prognóza vývoje maximální denní spotřeby plynu v České republice v letech Maximální denní spotřeba v ČR Bez plánovaných plynových elektráren v objemových jednotkách (mil. m3/den) Celková v objemových jednotkách* (mil. m3/den) 69,1 70,0 0,730 0,730 0,730 0,730 0,770 0,780 0,831 0,831 0,831 0,831 0,831 Celková v energetických jednotkách (TWh/den) *Zahrnuje plánované plynové elektrárny. Pozn.: Pro přepočet na energetické jednotky použito spalné teplo uvedené v kapitole č Požadavek Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/2010. V ČR se jedná o 23. leden