Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.10 Botanický inventarizační průzkum ve vybraných lučních kompleech CHKO Jeseníky Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Martin Kočí, Ph.D., Karlovice 279, Termín:

2 Obsah 1 Název Cíle výzkumu Historie výzkumu luk v CHKO Jeseníky Metodika Charakteristika území Flóra Vegetace Zhodnocení stavu území Literatura Přílohy

3 1 NÁZEV 2.10 Botanický inventarizační průzkum ve vybraných lučních kompleech CHKO Jeseníky 2 CÍLE VÝZKUMU a) Floristická inventarizace a inventarizace rostlinných společenstev ve vybraných lučních kompleech (Obrázek 1) na území CHKO Jeseníky. Jedná se o tyto luční kompley: Alojzovské, nad Novými Losinami, nad Horním Údolím, Bělskou stráň nad Domášovem a nad Maršíkovem. Celková rozloha lučních kompleů je cca 670 ha. b) Zhodnocení aktuálního stavu (zachovalosti) rostlinných společenstev, vhodnosti současného obhospodařování území ve vztahu k jeho flóře, návrh doporučení pro budoucí management území, tj. posouzení vhodnosti nastavených agro-environmentálních programů. Obrázek 1: Lokalizace lučních kompleů na území CHKO Jeseníky 3

4 3 HISTORIE VÝZKUMU LUK V CHKO JESENÍKY Mezofilní luční vegetace, která je i převažující vegetací zájmových území, byla v minulosti na území Hrubého Jeseníku věnována spíše okrajová pozornost, těžiště zájmu se vždy soustředilo na vegetaci horskou. V případě luk pak byla větší pozornost věnována spíše vegetaci vlhkých a rašelinných luk (Rybníček et al. 1984). V sedmdesátých letech se mezofilní luční vegetaci severovýchodní části území věnovala Blažková (1973) a okrajově Šeda (1972). V osmdesátých letech studovala v oblasti Hrubého Jeseníku vegetaci vlhkých luk Balátová-Tuláčková (2000), výzkum se okrajově týkal také některých mezofilních luk (Balátová-Tuláčková (1985). Větší pozornost byla mezofilním loukám věnována ještě na počátku let devadesátých (Bureš et al. 1990a, b, Bureš et Burešová 1991a, b). Celkové zhodnocení vegetace luk v rámci celého území ČR zpracoval Chytrý et al. (2007). O tom, že mezofilní vegetace patří v CHKO Jeseníky k opomíjeným vegetačním typům svědčí i to, že tento typ luk je zde chráněn pouze v jednom maloplošném chráněném území, PP Chebzí, na rozloze necelých tří ha. 4 METODIKA Dosavadní floristický průzkum, fytocenologický průzkum a mapování luční vegetace bylo provedeno formou terénních ekurzí v průběhu měsíců května až září Území byla navštěvována opakovaně tak, aby byla postiženy všechny aspekty flóry, jarní, letní a pozdně letní aspekt. V každém ze zkoumaných lučních kompleů byl v průběhu návštěv pořízen celkový soupis druhů, který byl při opakovaných návštěvách území dále doplňován. U běžných druhů byl zaznamenáván výskyt bez přesnější lokalizace, vzácné druhy byly lokalizovány pomocí GPS. Mapování vegetace a fytocenologické snímkování bylo prováděno současně. Před návštěvou území byly vytipovány předpokládané vegetační mapovací jednotky, které byly při vlastním mapování dále upřesňovány. Výsledné stanovení a zpřesnění mapovacích jednotek bylo vytvořeno po klasifikaci a analýze snímkového materiálu. Jako základní mapovací jednotkou byly použity vegetační jednotky rozlišované v aktuálních vegetačních přehledech pro území ČR (Chytrý et al. 2001, Chytrý et al. 2007). Mapování luk bylo prováděno do ortofotomap 1: Mapovaná vegetace byla průběžně dokumentována fytocenologickými zápisy. Fytocenologické snímky byly zhotoveny dle tradiční metodiky curyšsko-montpelierské školy (cf. Moravec et al. 1994). Pro ohodnocení pokryvnosti jednotlivých druhů v terénu byla použita modifikovaná Braun-Blanquetova (Br.-Bl.) stupnice (van der Maarel 1979), v níž je stupeň 2 rozdělen na tři podstupně: r 1 až 2 jedinci s nepatrnou pokryvností + pokryvnost pod 1 % nebo hojný druh s malou pokryvností 1 pokryvnost 1 až 5 % 2m pokryvnost kolem 5 %, velký počet jedinců 2a pokryvnost 6 až 15 % 2b pokryvnost 16 až 25 % 3 pokryvnost 26 až 50 % 4 pokryvnost 51 až 75 % 5 pokryvnost 76 až 100 % Fytocenologické zápisy byly zapsány do databázového programu Turboveg for Windows (Hennekens & Schaminée 2001) a uloženy do České národní fytocenologické databáze (Chytrý et Rafajová 2003). Poté byly dále zpracovány v pomocí programu pro numerickou analýzu dat Juice 7.0 (Tichý 2002). Pomocí algoritmu Twinspan (Hill 1979) byl soubor klasifikován do 11 skupin snímků podle jejich podobnosti. Toto rozdělení bylo porovnáno s automatickou klasifikací fytocenologických snímků pomocí epertního systému vegetace České republiky ( a se stávající moderní klasifikací 4

5 vegetace (Chytrý et al. 2007). Poté byly definitivně stanoveny vegetační typy na úrovni asociací. Nomenklatura rostlinných společenstev se řídí prací Chytrý et al. (2001, 2007), názvosloví biotopů odpovídá práci Chytrý et al. (2001). Taonomické pojetí a jména rostlin jsou sjednoceny podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Chráněné druhy jsou vyznačeny podle přílohy vyhlášky č. 395/1992 Sb., stupeň ohrožení se řídí podle aktuální verze červeného seznamu (Procházka 2001). Zeměpisná poloha významných druhů a fytocenologických snímků byla určena pomocí GPS Garmin etre Vista-C (souřadnicový systém WGS 84). 5

6 5 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 5.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÝCH ÚZEMÍ Dle regionálního fytogeografického členění ČSR (Skalický 1988) náleží zkoumaná území do několika fytogeografických okresů. Do okresu 97. Hrubý Jeseník jednoznačně patří oblast luk nad Horním Údolím a výše položená část luk nad Novými Losinami. Níže (západněji) položené nad Novými Losinami již spadají do podokresu 73b. Hanušovická vrchovina, stejně jako luční kompley nad Maršíkovem a Alojzovem. Oblast Bělské stráně naopak leží na hranici okresu 97. Hrubý Jeseník s podokresem 73a. Rychlebská pahorkatina. Dle biogeografického členění ČR (Culek 1996) všechna území náleží do Jesenického bioregion (1.70), respektive do jeho přechodné oblasti k sousedním bioregionům, zejména Šumperskému bioregionu (1.53). Klima v těchto oblastech náleží (dle Quitta 1971,1975) převážně ke klimatické oblasti mírně chladné CH7, v nejníže položených částech hraničí s mírně teplou oblastí MT2. Na podloží tvořeném převážně metamorfovanými vyvřelými horninami se vytvořil půdní typ převážně hnědé půdy kyselé (Tomášek 2000). Původní, převažující vegetací jsou zde listnaté a smíšené lesy. Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) by zde zcela převažovaly bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario eneaphylli-fagetum), které by byly lokálně nahrazovány acidofilními horskými bučinami svazu Luzulo-Fagion. Přirozenou náhradní vegetací jsou mezofilní svazu Arrhenatherion a pastviny svazu Cynosurion. Maloplošně se mohou vyskytovat krátkostébelné trávníky se smilkou tuhou (Violion caninae) a na vlhkých místech svazu Calthion. 5.2 BĚLSKÁ STRÁŇ Luční komple v katastru obce Domašov u Jeseníka (Obrázek 2) o rozloze cca 100 ha. Rozkládá se převážně na západně orientovaných svazích nad údolím Bělé, cca 0.5 km JJV od obce Horní Domášov. Svahy dosahují sklonu okolo 15 až 20. Území se leží v rozpětí nadmořských výšek od 550 do 750 m. Luční vegetace v území je tvořena pasenými a enými mezofilními loukami a krátkostébelnými loukami svazu Violion caninae, ostatní typy luční vegetace se vyskytují jen okrajově. V současnosti je cca 10% porostů využíváno jako pastviny, zbývající část porostů je pouze ena (mulčována). Obrázek 2: Bělská stráň, mezofilní s kostřavou červenou ve východní části území (6/2010). 6

7 5.3 LOUKY NAD NOVÝMI LOSINAMI Území představuje komple cca 250 ha luk (Obrázek 3) na svazích údolí Novolosinského potoka, v katastru obce Nové Losiny, luční komple leží severně od obce. Převažují v něm jihozápadně až západně orientované svahy, malá část svahů má orientaci severní. Svahy dosahují sklonů od 7 do 15. Území se rozkládá v rozmezí nadmořských výšek m. Luční vegetaci v území je tvořena především pastvinami a přepásanými mezofilními loukami. V území se maloplošně vyskytují také vlhké. Obrázek 3: Nové Losiny, eutrofizované mezofilní se statnými lučními druhy v západní části lučního kompleu. (6/2010). 5.4 LOUKY NAD HORNÍM ÚDOLÍM Luční komple v katastru obce Horní Údolí (cca 80 ha) v závěru údolí Olešnice se rozkládá na severních a severovýchodních svazích nad obcí (Obrázek 4). Převážně svažité území dosahuje sklonů od 5 do 15. Území leží v rozmezí nadmořských výšek od 550 do 750 m. Luční vegetaci v území je tvořena pasenými a enými mezofilními loukami, ostatní typy luční vegetace se vyskytují jen okrajově a maloplošně. V současnosti je cca 40% porostů využíváno jako pastviny, zbývající část porostů ve vyšších polohách území je pouze ena. Obrázek 4: Horní Údolí, Přepásané kostřavovotrojštětové v centrální části lučního kompleu 7

8 5.5 LOUKY NAD MARŠÍKOVEM Luční komple o rozloze cca 110 ha leží v katastru obce Maršíkov (Obrázek 5) na převážně jižně až západně orientovaných svazích, východně od obce. Svahy dosahují sklonu od 10 do 20. Území se rozkládá v rozmezí nadmořských výšek od 440 do 640 m. Luční vegetaci v území je tvořena pastvinami a enými mezofilními loukami, ostatní typy luční vegetace se vyskytují jen okrajově a maloplošně. V současnosti je cca 70% porostů využíváno jako ené a příležitostné pastviny, zbývající část porostů slouží jako pastviny. 5.6 ALOJZOVSKÉ LOUKY Obrázek 5: Maršíkov, ené mezofilní s kostřavou červenou ve centrální části území. (6/2010). Území představuje komple cca 130 ha luk ležících cca 1 km jihovýchodně od obce Branná (Obrázek 6). Jedná se o převážně západně (SZ-JZ) orientované svahy rozkládající se v rozmezí nadmořských výšek m n.m. Svahy dosahují různých sklonů, převažují mírné sklony od 10 do 15. Luční vegetaci v území tvoří především mezofilní a pastviny, případně přepásané, v území se maloplošně vyskytují také krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae. Obrázek 6: Přední Alojzov, mezofilní kostřavovotrojštětové v jižní části území (6/2010) 8

9 6 FLÓRA Stávajícím botanickým průzkumem bylo v územích zjištěno cca 270 druhů cévnatých rostlin. Zaznamenané taony jsou uspořádány v Tabulce 1. Druhy jsou řazeny abecedně podle vědeckého jména. Za vědeckým jménem jsou ve sloupcích pomocí zkratek vyznačeny kategorie podle stupně ohrožení jednotlivých druhů, odkazy na legislativní druhovou ochranu v naší republice (Vyhláška č. 395/1992 Sb.), ohrožení podle červeného seznamu ČR (Procházka et al. 2001), červeného seznamu CHKO Jeseníky (Bureš et Burešová 2008) a červeného seznamu Moravskoslezského kraje (Sedláčková et Plášek 2005). Vzhledem k tomu, že byl průzkum zaměřen na a luční vegetaci, nelze tento seznam pro daná území považovat za vyčerpávající neboť zahrnuje především druhy, které byly nalezeny na loukách, nikoliv druhy rostoucí na mezích, v remízech a lesících mezi lučními porosty. Na těchto stanovištích rostou běžné druhy dřevin, ze stromů jsou to nejčastěji druhy Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Fagus sylvatica, Frainus ecelsior, Picea abies, Populus tremula, Sali caprea, Prunus avium, Sorbus aucuparia, Tilia cordata, Quercus robus, v keřovém patře se častěji vyskytují např. Corylus avellana, Crataegus spp., Prunus padus ssp. padus, Prunus spinosa, Ribes uva-crispa, Rosa canina, Sambucus nigra. Bylinné patro remízů je tvořeno běžnými lesním druhy, např. Asarum europaeum, Athyrium fili-femina, Dryopteris carthusiana, Dryopteris fili-mas, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Impatiens noli-tangere, Impatiens parviflora, Mercurialis perennis, Oalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus a řadou dalších. Tabulka 1: Seznam druhů zaznamenaných v lučních kompleech v CHKO Jeseníky a jejich ohrožení. Luční kompley: 1 Bělská stráň, 2 Nové Losiny, 3 Horní Údolí, 4 Maršíkov, 5 Přední Alojzov. chráněné druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený, 2 silně ohrožený, 3 ohrožený druh. ČR ohrožení podle červeného seznamu ČR (Procházka et al. 2001): C1 kriticky ohrožený, C2 silně ohrožený, C3 ohrožený, C4a, b vzácnější druh vyžadující další pozornost. CHKO Červený seznam rostlin CHKO Jeseníky (Bureš et Burešová 2008): E = vyhynulé, Ms = nezvěstné, P = nejasné, E = kriticky ohrožené, R = vzácné, V = ohrožené, I = zasluhující pozornost, O = mimo nebezpečí. Kraj Červený seznam rostlin Moravskoslezského kraje (Sedláčková et Plášek 2005): C1 kriticky ohrožené, C2 silně ohrožené, C3 ohrožené, C4 taony vyžadující pozornost. Lokalita ČR CHKO Kraj Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla glabra V C4 Alchemilla glaucescens Alchemilla monticola Alchemilla obtusa C3 R Alchemilla subcrenata Alchemilla vulgaris s. str. Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthoanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Aquilegia vulgaris C3 V C2 9

10 Lokalita ČR CHKO Kraj Arabidopsis thaliana Arabis glabra Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Athyrium fili-femina Avenula pubescens Barbarea vulgaris Bellis perennis Betula pendula Briza media Bromus hordeaceus ssp. hordeaceus Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Calluna vulgaris Caltha palustris Campanula patula Campanula persicifolia Campanula rapunculoides Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardamine pratensis Carduus personata Care brizoides Care caryophyllea Care echinata Care flava C4a I C4 Care hirta Care leporina Care muricata agg. Care nigra Care pallescens Care panicea Care pilulifera Care sylvatica Carlina acaulis Carum carvi Centaurea jacea Centaurea scabiosa Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cirsium arvense Cirsium heterophyllum I Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Crataegus laevigata 10

11 Lokalita ČR CHKO Kraj Crepis biennis Crepis mollis ssp. hieracioides C3 V C2 Crepis paludosa Cruciata glabra Cuscuta epithymum Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii ssp. fuchsii 3 C4a V C4 Dactylorhiza majalis 3 C3 V C3 Danthonia decumbens Daucus carota Dentaria bulbifera Deschampsia cespitosa Dianthus deltoides Elytrigia repens Epilobium montanum Epilobium obscurum C3 I C1 Epilobium parviflorum Epipactis helleborine C4a I C4 Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Eriophorum angustifolium Erophila verna Euphorbia cyparissias Euphrasia rostkoviana Euphrasia stricta Festuca pratensis Festuca rubra agg. Ficaria verna ssp. bulbilifera Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fragaria vesca Frainus ecelsior Fumaria officinalis ssp. officinalis Galeopsis bifida Galeopsis pubescens Galeopsis tetrahit Galium album ssp. album Galium aparine Galium odoratum Galium pumilum Galium uliginosum Geranium pyrenaicum Geranium sylvaticum Geum rivale Geum urbanum Gladiolus imbricatus 2 C2 V C2 Glechoma hederacea Glyceria fluitans 11

12 Lokalita ČR CHKO Kraj Glyceria nemoralis C3 V C1 Gnaphalium sylvaticum Gymnadenia conopsea ssp. conopsea 3 C3 V C1 Heracleum sphondylium Hieracium aurantiacum C3 I C3 Hieracium bauhinii Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus lanatus Holcus mollis Hylotelephium maimum Hypericum maculatum Hypochaeris maculata Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chenopodium bonus-henricus Chrysosplenium alternifolium Impatiens parviflora Juncus articulatus Juncus effusus Juncus squarrosus C3 I C3 Juncus tenuis Knautia arvensis Lathyrus pratensis Lathyrus sylvestris Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Ligusticum mutellina 3 C3 O C3 Lilium bulbiferum 2 C2 V C2 Listera ovata C4a I C4 Lolium perenne Lotus corniculatus Lupinus polyphyllus Luzula campestris agg. Luzula luzuloides Luzula pilosa Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Malva moschata Matricaria discoidea Medicago lupulina Melampyrum sylvaticum Melilotus albus Mentha arvensis Mentha longifolia Myosotis arvensis 12

13 Lokalita ČR CHKO Kraj Myosotis nemorosa Myosotis ramosissima Myosotis sylvatica Myosoton aquaticum Narcissus pseudonarcissus Nardus stricta Orchis mascula ssp. signifera 2 C3 V C3 Origanum vulgare Oalis acetosella Persicaria bistorta Persicaria hydropiper Petasites albus Petasites hybridus Phleum pratense Phragmites australis Phyteuma spicatum Picea abies Pimpinella major Pimpinella saifraga ssp. saifraga Plantago lanceolata Plantago major Platanthera bifolia 3 C3 V C3 Poa annua Poa chaiii Poa nemoralis agg. Poa pratensis Poa trivialis Polygala comosa Polygala vulgaris Polygala vulgaris ssp. oyptera Potentilla anserina Potentilla erecta Primula elatior I Prunella vulgaris Prunus avium Pteridium aquilinum Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus platanifolius C4a I C3 Ranunculus repens Rhinanthus minor Rosa canina Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rume acetosa Rume acetosella ssp. acetosella Rume crispus Rume obtusifolius Sali caprea Sali silesiaca Saifraga granulata 13

14 Lokalita ČR CHKO Kraj Scabiosa ochroleuca Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio fuchsii Silene alba Silene dioica Silene vulgaris Sorbus aucuparia Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria media Stellaria nemorum Steris viscaria Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraacum sect. Ruderalia Thalictrum aquilegiifolium Thesium alpinum C3 V C3 Thymus pulegioides Tragopogon orientalis Trifolium arvense Trifolium dubium Trifolium medium Trifolium montanum I Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Tussilago farfara Urtica dioica Vaccinium myrtillus Valeriana ecelsa ssp. sambucifolia C4a I Veratrum album ssp. lobelianum C4a I C4 Verbascum nigrum Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Veronica sublobata Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis Viola canina Viola palustris I Viola reichenbachiana Viola tricolor V druhovém spektru zkoumaných území převládají druhy mezofilních luk a pastvin, které jsou zde převažujícími rostlinnými společenstvy. Přestože mezofilní zpravidla neoplývají vzácnými a ohroženými druhy rostlin bylo v územích zaznamenána řada druhů (Tabulka 2), které zasluhují 14

15 pozornost. Celkem bylo při floristickém výzkumu zaznamenáno 8 druhů chráněných zákonem (Vyhláška č. 395/1992 Sb.), 23 druhů, které náležejí do některé z kategorií červeného seznamu ČR, 28 druhů náleží do některé z kategorií červeného seznamu CHKO Jeseníky a 22 druhů je uvedeno v červeném seznamu Moravskoslezského kraje. Níže jsou tyto druhy stručně komentovány. Pro každý z těchto druhů byla také vytvořena samostatná GIS vrstva jeho výskytů (*.shp), viz Tabulka 16. Tabulka 2: Seznam významných druhů zaznamenaných v lučních kompleech v CHKO Jeseníky. Taon vědecké jméno druhu; Bod číslo bodu ve vrstvě GIS; Latitude zeměpisná šířka (ss mm vv.v ); Longitude zeměpisná délka (ss mm vv.v ); Luční komple: 1 Bělská stráň, 2 Nové Losiny, 3 Horní Údolí, 4 Maršíkov, 5 Přední Alojzov; Počet jedinců odhad počtu jedinců; Přesnost (m) přibližné okolí souřadnice s výskytem taonu; Datum datum nálezu (rrrrmmdd). Taon Bod Latitude Longitude Luční komple Počet jedinců Přesnost (m) Datum Aquilegia vulgaris roztroušeně Aquilegia vulgaris roztroušeně Care flava desítky rozroušeně Care flava desítky rozroušeně Care flava desítky rozroušeně Cirsium heterophyllum porost 10 m Cirsium heterophyllum porost 5 m Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Dactylorhiza majalis Doronicum austriacum Epipactis helleborine Epipactis helleborine Epipactis helleborine Epipactis helleborine ojediněle Epipactis helleborine roztroušeně Epipactis helleborine ojediněle desítky Epipactis helleborine rozroušeně Eriophorum angustifolium porost 5 m Eriophorum angustifolium porost 1 m Eriophorum angustifolium porost 1 m Gladiolus imbricatus Gladiolus imbricatus Gladiolus imbricatus Gladiolus imbricatus jednotlivě

16 Taon Bod Latitude Longitude Luční komple Počet jedinců Přesnost (m) Datum Gladiolus imbricatus Gymnadenia conopsea Gymnadenia conopsea Gymnadenia conopsea roztroušeně Gymnadenia conopsea Gymnadenia conopsea Gymnadenia conopsea Gymnadenia conopsea roztroušeně Gymnadenia conopsea Gymnadenia conopsea Ligusticum mutellina porost 5 m Ligusticum mutellina porost 5 m Lilium bulbiferum Lilium bulbiferum Lilium bulbiferum desítky Lilium bulbiferum rozroušeně desítky rozroušeně Lilium bulbiferum Lilium bulbiferum Listera ovata Listera ovata roztroušeně Listera ovata rozroušeně Listera ovata Listera ovata Listera ovata desítky rozroušeně Listera ovata desítky rozroušeně Listera ovata desítky rozroušeně Listera ovata Listera ovata desítky rozroušeně Listera ovata Listera ovata Myrrhis odorata porost 5 m Orchis mascula Orchis mascula Orchis mascula Orchis mascula Orchis mascula Orchis mascula Orchis mascula Orchis mascula Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia Platanthera bifolia desítky Platanthera bifolia rozroušeně Platanthera bifolia stovky

17 Taon Bod Latitude Longitude Luční komple Počet jedinců Přesnost (m) Datum Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia roztroušeně Platanthera bifolia roztroušeně desítky rozroušeně Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia roztroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia Platanthera bifolia stovky Platanthera bifolia stovky Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia stovky Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia Platanthera bifolia desítky rozroušeně Platanthera bifolia desítky rozroušeně desítky rozroušeně Ranunculus platanifolius Thesium alpinum trsů Trifolium montanum roztroušeně Veratrum album ssp. lobelianum Veratrum album ssp. lobelianum Viola palustris desítky rozroušeně desítky rozroušeně desítky rozroušeně

18 6.1 KOMENTÁŘE K VÝZNAMNÝM DRUHŮM Aquilegia vulgaris zaznamenána na dvou místech v oblasti Alojzovských luk. Roste zde v přepásaných mezofilních loukách a na světlých okrajích mezí. Druh je u nás rozšířen především v níže položených oblastech. Dříve byl často pěstován a zplaňoval, v poslední době patrně vlivem změn v obhospodařování luk z řady míst ustoupil. Care flava druh nevápnitých i vápnitých slatinišť, v širším území CHKO Jeseníky poměrně vzácný, ohrožený především zánikem vhodných stanovišť, jakými jsou luční prameniště a mokřady s nízkou ostřicovo-mechovou vegetací. Byl nalezen na dvou neobhospodařovaných lučních mokřadech v oblasti Bělské stráně a na jedné mokřadní lokalitě v Horním Údolí. Cirsium heterophyllum druh se vyskytuje poměrně hojně ve výše položených oblastech, zejména v západní polovině území naší republiky. Na území CHKO Jeseníky se vyskytuje roztroušeně, je vázaný zejména na některé typy vegetace nad horní hranicí lesa. Byl zaznamenán na dvou lokalitách, na lučním prameništi v oblasti Bělské stráně a na okraji mezofilní v Horním Údolí. Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii přesto, že se jedná o jeden z našich nejběžnějších druhů orchidejí, byl zaznamenán jen jedenkrát v ené mezofilní louce v oblasti Horního Údolí (Obrázek 7). Dactylorhiza majalis jeden z nejběžnějších zástupců čeledi Orchidaceae, dříve velmi hojný na vlhkých loukách. Byl zaznamenán v několika silnějších populacích v oblasti Nových Losin a Bělské stráně, v malém počtu také v Horním údolí. Ústup druhu souvisí především se zánikem vhodných stanovišť, jakými jsou luční prameniště a mokřady, a s absencí jejich vhodného obhospodařování. Obrázek 7: Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Doronicum austriacum druh zaznamenaný na jednom místě v oblasti Horního údolí, ve výše položených oblastech v CHKO Jeseníky poměrně hojný. Epilobium obscurum druh vázaný na luční prameniště a mokřady, ohrožený především zánikem vhodných stanovišť. Zaznamenán vzácně na lučních mokřadech v oblasti Nových Losin, Maršíkova a Alojzova. Epipactis helleborine byl zaznamenán v oblasti Alojzova, Horního Údolí a Bělské stráně, pravděpodobně se však vyskytuje ve všech územích. Jedná se o naši nejběžnější orchidej vázanou na světlé lesy, lesní lemy a okraje luk, často roste například na obvodu remízů v lučních kompleech. Eriophorum angustifolium druh lučních pramenišť, rašelinišť a vlhkých luk. V celém území CHKO poměrně vzácný, ohrožený především zánikem vhodných stanovišť. Obrázek 8: Gladiolus imbricatus 18

19 Druh byl zaznamenán na neobhospodařovaných lučních mokřadech, na jedné lokalitě v oblasti Bělské stráně, Nových Losin a Horního Údolí. Gladiolus imbricatus druh vlhkých luk, na území CHKO poměrně vzácný. V několika populacích byl zaznamenán v oblasti Horního Údolí (Obrázek 8), několik rostlin bylo nalezeno také v oblasti Bělské stráně. Glyceria nemoralis nejvzácnější z našich zblochanů, je vázán především na minerálně bohatší prameny. Druh byl zaznamenán na neobhospodařovaných lučních mokřadech, na jedné lokalitě v oblasti Maršíkova, Nových Losin a Alojzova. Gymnadenia conopsea subsp. conopsea druh mezofilních luk a pastvin a krátkostébelných trávníků svazu Violion caninae, je častější především na etenzivně obhospodařovaných, neeutrofizovaných lokalitách (Obrázek 9). Zaznamenán byl vzácně v Horním Údolí, na Bělské stráni a Alojzově. Ligusticum mutellina druh je vázaný především na subalpínský stupeň. V nižších polohách se vyskytuje velmi zřídka. Byl zaznamenán pouze v nejjižněji položené luční enklávě na Bělské stráni v několika menších populacích. Lilium bulbiferum na našem území druh se vyskytuje roztroušeně až vzácně v podhorských oblastech na etenzivně obhospodařovaných mezofilních loukách. Byl zaznamenán vzácně v oblasti Horního Údolí a častěji na loukách v Alojzově (Obrázek 10). Obrázek 9: Gymnadenia conopsea subsp. conopsea Listera ovata druh patří mezi naše nejběžnější orchideje. Roste na zachovalých mezofilních loukách i v lesních lemech. Častěji byl zaznamenán v oblasti Bělské stráně, Horního Údolí a Alojzova. Myrrhis odorata druh se v ČR vyskytuje roztroušeně zejména v oblasti sudetských pohoří, v Jeseníkách je vzácný. Byl zaznamenán na jedné lokalitě v oblasti Bělské stráně. Orchis mascula subsp. signifera patří k našim běžnějším orchidejím, na území CHKO je však vzácný. Roste v zachovalých mezofilních lučních porostech, častěji byl zaznamenán v oblasti Bělské stráně (Obrázek 11) a Horního Údolí, vzácně také v oblasti Maršíkova. Platanthera bifolia poměrně hojný druh na v zachovalejších loukách v celém území CHKO, roste na tradičně obhospodařovaných loukách a pastvinách. Hojně se vyskytuje v oblasti Bělské stráně, Horního Údolí a Alojzova, vzácně byl zaznamenán v oblasti Maršíkova. Obrázek 10: Lilium bulbiferum 19

20 Ranunculus platanifolius druh zaznamenaný na jednom místě v lučním okraji v oblasti Horního údolí, ve výše položených oblastech v CHKO Jeseníky poměrně hojný. Thesium alpinum druh je vázány především na subalpínský stupeň. V nižších polohách se vyskytuje velmi zřídka. Byl zaznamenán pouze v západní části luk nad Novými Losinami v několika malých populacích. Trifolium montanum teplomilný druh světlých a vysychavých stanovišť hojný především v níže položených oblastech. Na území CHKO se vyskytuje vzácně. Zaznamenán byl na jedné lokalitě v oblasti Alojzova. Veratrum album subsp. lobelianum (C4a) druh zaznamenaný na několika místech v lučních porostech v oblasti Horního údolí, těžiště rozšíření v CHKO Jeseníky má ve výše položených oblastech nad horní hranicí lesa, kde je poměrně hojný. Častěji sestupuje také do nižších poloh. Viola palustris druh převážně podhorských a horských poloh vázaný především na rašelinné a slatinné. Ohrožený především kvůli zániku vhodných stanovišť. Na území CHKO se vyskytuje roztroušeně. Byl zaznamenán na jedné lokalitě v oblasti Nových Losin. Obrázek 11: Orchis mascula subsp. signifera 20

21 7 VEGETACE Při fytocenologickém průzkumu bylo ve zkoumaných územích zapsáno celkem 72 fytocenologických zápisů (Tabulka 4, 5), z toho v oblasti Předního Alojzova 14 snímků, na Bělské stráni 15 snímků, v oblasti Horního Údolí 9 snímků, na loukách u Maršíkova 14 snímků, a nad Novými Losinami 20 snímků. Několik dalších zápisů pro doplnění, zejména vzácnějších typů vegetace asociace Geranio- Trisetetum flavescentis, bylo zapsáno i v jiných lučních kompleech v CHKO Jeseníky. Celkem bylo v rámci průzkumů lučních kompleů zapsáno 81 fytocenologických zápisů luční vegetace. Snímkový materiál byl klasifikován na celkem 11 skupin fytocenologických snímků odpovídající 5 rostlinným společenstvům na úrovni asociací. Tyto vegetační typy (Tabulka 3) zároveň odpovídají mapovacím jednotkám, které byly použity pro tvorbu map luční vegetace v jednotlivých lučních kompleech. Tabulka 3: Převodní tabulka rozlišených typů luční vegetace, asociací a biotopů soustavy NATURA2000. Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N Mokřady se zblochany Glycerietum nemorali-plicatae Kopecký 1972 M1.5 2 Vlhké se skřípinou Scirpetum sylvatici Ralski 1931 T1.5 3 Nerozlišené vlhké 4 Horské trojštětové s kakostem lesním 5 Degradované mezofilní 6 Degradované pastviny 7 8 Eutrofní kostřavovo-trojštětové Oligotrofní kostřavovo-trojštětové 9 Etenzivní pastviny 10 Suché podhorské pasené 11 Suché podhorské typické svaz Calthion palustris Tüen 1937, fragmentární a degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 T1.5 Geranio sylvatici-trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.2 svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty X5, X7A, X7B svaz Cynosurion cristati Tüen 1947, degradované porosty X5 Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 Lolio perennis-cynosuretum cristati Tüen 1937 Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.3 Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis T1.3/T2.3 Balátová-Tuláčková 1980, pasené porosty Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 21

22 7.1 CHARAKTERISTIKA VEGETAČNÍCH TYPŮ (MAPOVACÍCH JEDNOTEK) 1. Mokřady se zblochany Glycerietum nemorali-plicatae Kopecký 1972 Tabulka 4-6, snímky 1-3, Obrázek 12 Do této jednotky náleží porosty s dominantním zblochanem hajním (Glyceria nenoralis). V bylinném patře se vedle G. nemoralis častěji vyskytuje ještě lipnice obecná (Poa trivialis). Z dvouděložných bylin se častěji vyskytují Equisetum arvense, Myosotis nemorosa, Ranunculus repen a Veronica beccabunga. Porosty se vyskytují maloplošně, na několika metrech čtvereční v těsném okolí silněji zvodnělých lučních mokřadů a pramenišť. Porosty jsou zpravidla dosti eurofizovány a ruderalizovány, nejčastěji druhy Rume obtusifolius a R. crispus. Eutrofizace a ruderalizace je důsledkem disturbancí působených při pastvě dobytka. Vegetace však tyto disturbance poměrně dobře snáší a poměrně snadno regeneruje. Porosty nevyžaduje žádný speciální management. Vhodným způsobem obhospodařování je mokřady v lučních kompleech s intenzivní pastvou oplotit a příležitostně séci. Obrázek 12: Glycerietum nemoraliplicatae 2. Vlhké se skřípinou Scirpetum sylvatici Ralski 1931 Tabulka 4-6, snímky 4-7, Obrázek 13 Do jednotky náleží druhově chudé porosty s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Vedle ní se s vyšší stálostí vyskytují další vlhkomilné druhy. Ve zkoumaných územích byly častěji zaznamenány např. druhy Care nigra, Cirsium rivulare, Lychnis flos-cuculi, Myosotis nemorosa, Veronica beccabunga, a také některé druhy luční, např. Alopecurus pratensis, Lathyrus pratensis, Poa trivialis, Ranunculus repens. Porosty se vyskytují maloplošně v návaznosti na prameniště v lučních kompleech, zpravidla dosahují rozlohy jen několika desítek metrů čtverečních. Vlivem pastvy bývají porosty eutrofizovány může v nich docházet k šíření nitrofilních druhů. Absence e vede k ochuzování druhového složení a převládnutí dominantních druhů. Vhodným způsobem obhospodařování těchto lučních mokřadů je s několikaletou periodou. Vhodné je mokřady v lučních kompleech s intenzivní pastvou oplotit. Obrázek 13: Sirpetum sylvatici - pozdně letní aspekt vegetace s Mentha longifolia 22

23 3. Nerozlišené vlhké Svaz Calthion palustris Tüen 1937 Tabulka 4-6, snímky 8-10, Obrázek 14 Do této jednotky jsou řazeny fragmenty vlhkých luk, které se v území maloplošně a zpravidla netypicky vyvinuté vyskytují. Vegetace se druhovým složením a strukturou nejvíce blíží asociaci Cirsietum rivularis Nowiński V loukách se spolu s pcháčem potočním (Cirsium rivulare) vyskytují další vlhkomilné druhy trav a bylin, např. Alopecurus pratensis, Chyerophyllum hirsutum, Scirpus sylvaticus, Lysimachia vulgaris, Myosotis nemorosa, časté jsou druhy mezofilních luk Care pallescens, Festuca rubra, Holcus mollis, Lathyrus pratensis, Ranunculus acris, Ranunculus repens. Porosty jsou často degradované, druhově chudé a syntaonomicky nevyhraněné. Degradace je patrně důsledek dřívějšího zemědělského hospodaření, kdy mohly být orány, hnojeny, odvodňovány nebo přisety travní směsí. Druhové složení porostů neumožňuje zařazení do některé ze známých asociací. Vhodným způsobem obhospodařování pro tyto porosty je každoroční. 4. Horské trojštětové s kakostem lesním Obrázek 14: Degradovaná vlhká louka svazu Calthion Geranio sylvatici-trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Tabulka 7-9, snímky 1-15; Obrázek 15 V porostech se vedle trav kostřavy červené (Festuca rubra agg.), psinečku obecného (Agrostis capillaris) a trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens) vyskytují některé druhy horských širokolistých bylin a trav, častěji např. Alchemilla subcrenata, Bistorta major, Chaerophyllum hirsutum, Crepis mollis subsp. hieracioides, Geranium sylvaticum, Phyteuma spicatum a Poa chaiii. Na několika lokalitách v území byl vzácně zaznamenán také výskyt druhu Ligusticum mutellina, který jinak běžně roste až ve společenstvech horských holí v subalpínském stupni. Horské trojštětové patří na území Hrubého Jeseníku mezi jedny z nejvíce ohrožených lučních společenstev. Představují poměrně mladý typ luční vegetace, který vznikl v dobách předintenzívního zemědělského hospodaření. Intenzívní zemědělské hospodaření je patrně také důvodem jeho ústupu a přeměny v jiné typy mezofilních luk, nejčastěji v asociace. Obrázek 15: Horská trojštětová louka s kakostem lesním 23

24 Vhodným způsobem obhospodařování této vegetace je jednou až dvakrát v roce, kterou je však vhodné vždy po několika letech doplňovat mírným přihnojením. Bez hnojení dochází časem k ochuzování půdy o živiny, přibývá oligotrofních druhů a porosty se přeměňují ve smilkové trávníky. Horské trojštětové s statnými bylinami byly zaznamenány vzácně v oblasti Bělské stráně a Horního Údolí. 5. Degradované mezofilní Svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 Tabulka 7-9, snímky 16-19; Obrázek 16 Do této jednotky jsou zařazeny porosty, které druhovým složením nejvíce odpovídají eutrofnímu typu asociace Poo-Trisetetum flavescenstis. V důsledku zemědělského hospodaření a převážení statných nitrofilních druhů je však jejich druhové složení ochuzeno o trávy a byliny nižšího vzrůstu. V bylinném patře zpravidla dominuje Dactylis glomerata spolu s Chaerophyllum aromaticum, pravidelně se vyskytují další statné druhy trav a bylin, např. Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Festuca pratensis, Phleum pratense, Poa pratensis, Poa trivialis, Trisetum flavescens. V nižší vrstvě bylinného patra jsou hojné druhy Ranunculus acris, Ranunculus repens, Rume acetosa, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys apod. Tato vegetace se ve zkoumaných územích vyskytuje především ve spodních částech svahů dobře zásobených živinami a snáze dostupných pro obhospodařování. Často se jedná o degradované a ruderalizované luční porosty, které vznikly zatravněním bývalých polí a následnou dlouhodobější í, nebo degradací původních ovsíkových luk, ať už vlivem intenzivního hospodaření spojeného s přihnojováním, případně eutrofizací vlivem pastvy, nebo vlivem dlouhodobější absence hospodaření. V obou případech je výsledkem vytvoření porostů bez ochranářského významu v nichž se vedle běžnějších lučních druhů nevyskytují žádné významné druhy rostlin. Porosty jsou zpravidla také ruderalizované, vyskytují se zde nejčastěji druhy Rume obtusifolius, Tanacetum vulgare, Urtica dioica a Calamagrostis epigejos. Vhodným způsobem obhospodařování pro takovéto porosty je, nejlépe dvojí a absence hnojení, aby došlo k odebrání živin z lučního ekosystému a potlačení dominantních nitrofilních druhů. 6. Degradované pastviny Svaz Cynosurion cristati Tüen 1947 Tabulka 7-9, snímky Obrázek 16: Eutrofizovaná mezofilní louka s nitrofilními druhy Do této jednotky jsou zařazeny porosty, které druhovým složením nejvíce odpovídají eutrofnímu typu kulturních pastvin, blízkému asociaci Lolietum perennis Gams V porostech dominuje Festuca 24

25 pratensis a Trifolium repens, hojné jsou nízké byliny snášející okus a sešlap, Plantago major, Poa annua, Ranunculus repens, Taraacum sect. Ruderalia. Porosty jsou většinou silně ruderalizovány např. druhy Urtica dioica a pastevními plevely. V důsledku intenzivní pastvy dochází k silné disturbanci a eutrofizaci, převážení nitrofilních druhů a ochuzení bylinného patra. Porosty nemají ochranářský význam, vedle nejběžnějších druhů luk a pastvin se zde nevyskytují žádné významné druhy rostlin. Tato vegetace se ve zkoumaných územích vyskytuje především v oblastech trvalejší koncentrace dobytka, v okolí pastevních zařízení a ustájení, nebo se jedná o porosty založené v minulosti výsevem a následně pasené. Vhodným způsobem obhospodařování pro takovéto porosty je kombinovaná s pravidelnou í, aby došlo k odebrání živin z lučního ekosystému a potlačení dominantních nitrofilních a ruderálních druhů. 7. Eutrofní kostřavovo-trojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Tabulka 7-9, snímky 22-34; Obrázek 3 Jednotka představuje porosty v nichž se na rozdíl od typických porostů (viz následující jednotka) vyskytují častěji statné druhy trav a bylin. V porostech nejčastěji dominují druhy Trisetum flavescens spolu s Festuca rubra, hojněji jsou zastoupeny i některé statné trávy, např. Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata a Festuca pratensis. Častější jsou i některé druhy statných bylin, např. Crepis biennis, Chaerophyllum aromaticum a Tragopogon orientalis. Druhy statného vzrůstu však v porostech nedominují a jsou zde proto schopny růst i druhy nižšího vzrůstu. Porosty se vyskytují zpravidla v níže položených částech svahů, v minulosti byly patrně intenzivněji obhospodařovány a častěji hnojeny. Vegetace je závislá na pravidelné i a jen občasném mírném přihnojování. Porosty mohou být také etenzivně přepásány. V případě ponechání ladem vegetace během krátké doby zarůstá mezofilními nebo nitrofilními druhy bylin. Vhodným způsobem obhospodařování pro takovéto porosty je dvojí a absence hnojení, aby došlo k odebrání živin z lučního ekosystému a potlačení nitrofilních druhů. 8. Typické kostřavovo-trojštětové Knapp e Oberdorfer 1957 Tabulka 7-9, snímky 35-50; Obrázek 17 Nejrozšířenějším typem luční vegetace ve studovaných územích jsou podhorské mezofilní s dominantní kostřavou červenou (Festuca rubra agg.) ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), psinečkem obecným (Agrostis capillaris) a trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens). Hojné jsou i další druhy trav Obrázek 17: Zachovalá, druhově bohatá kostřavová louka nižšího vzrůstu, např. Anthoanthum odoratum a Luzula campestris agg. Jedná se o rostoucí na svazích i plošinách, častěji v horních částech svahů, nebo ve vzdálenějších částech území, které jsou obtížněji dostupné a tudíž byly méně intenzivně obhospodařované. V porostech se vedle trav pravidelně vyskytuje velké množství bylin nižšího vzrůstu, např. Achillea millefolium, Alchemilla monticola, Campanula patula, Cerastium holosteoides, Dianthus deltoides, Hypericum maculatum, Lathyrus pratensis, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Plantago 25

26 lanceolata, Ranunculus acris, Thymus pulegioides, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys apod. V zachovalých porostech bývají hojné některé druhy čeledi Orchideaceae, nejčastěji se zde vyskytuje Platanthera bifolia, vzácně i další druhy, např. Gymnadenia conopsea a Listera ovata. Porosty jsou závislé na pravidelné i a občasném mírném přihnojování. Mohou být také etenzivně přepásány. V případě ponechání ladem, podobně jako u předchozího typu, vegetace postupně zarůstá mezofilními nebo nitrofilními druhy bylin. Vhodným způsobem obhospodařování pro takovéto porosty je minimálně jednou za rok, vhodné je mírné hnojení pro doplnění í odebraných živin. 9. Etenzivní pastviny Lolio perennis-cynosuretum cristati Tüen 1937, Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty Tabulka 7-9, snímky Bylinné patro pasených porostů je tvořeno druhy dobře snášející pravidelný okus a sešlap, např. jetelem plazivým (Trifolium repens), máchelkou podzimní (Leontodon autumnalis), jitrocelem větším (Plantago major), černohlávkem obecným (Prunella vulgaris). Z trav se typicky uplatňují druhy poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), dominantami jsou často kostřava červená (Festuca rubra), tomka voná (Anthoanthum odoratum) psineček obecný (Agrostis capillaris) nebo kostřava luční (Festuca pratensis). Dobře vyvinutá vegetace mezofilních pastvin se vyskytuje, zpravidla však jen maloplošně, v částech území, které jsou dlouhodobě paseny. Většina porostů má přechodný charakter k mezofilním loukám asociace a jedná se o delší dobu etenzivně pasené luční porosty, které se zvolna mění v pastviny. Pasené porosty mají však proti eným loukám odlišný charakter, jsou tvořeny druhy nízkého vzrůstu a zpravidla se zde vyskytují ostrůvky nespasených rostlin a drobné nálety křovin. Podobně jako v podhorských mezofilních loukách se i zde v porostech s přiměřenou intenzitou pastvy vyskytují některé vzácné druhy, častěji např. Platanthera bifolia. Vhodným způsobem obhospodařování pro pastviny je především a dlouhodobá kombinovaná s občasnou í nedopasků. Porosty asociace Lolio-Cynosuretum mohou vzniknout i při m vypásání někdejších luk, které se však po mnoho let projevuje spíše Obrázek 18: Dlouhodobě etenzivně pasená suchá podhorská louka jen změnami v pokryvnosti druhů než výraznou změnou druhového složení. 10. Suché podhorské smilkové pasené Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková Tabulka 7-9, snímky 56-71; Obrázek 18 26

27 Krátkostébelné smilkové trávníky se vyskytují zpravidla na prudších výslunných svazích, především na živinami chudých stanovištích v horních částech svahů nebo na ochuzovaných částech reliéfu, jako jsou konvení vyvýšeniny ve svazích. Vzhledem ke své malé rozloze má většina porostů přechodný charakter k mezofilním loukám asociace nebo v případě pastvy k vegetaci pastvin asociace Lolio perennis-cynosuretum cristati. V dlouhodobě etenzivně pasených porostech se na rozdíl od následujícího typu vedle níže zmíněných druhů častěji vyskytují také druhy pastvin, zejména, Cynosurus cristatus, Hypochaeris radicata, Prunella vulgaris a Trifolium repens Vhodným způsobem obhospodařování porostů je občasná kombinovaná s občasnou í. 11. Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková Tabulka 7-9, snímky 56-71; Obrázek 19 Dominantou typických porostů je zpravidla kostřava červená (Festuca rubra), vzácněji se vyskytují Nardus stricta a Danthonia decumens. Vyšších pokryvností dosahují i některé nízké byliny, např. Thymus pulegioides a Leontodon hispidus. V druhovém složení se uplatňuje řada suchomilnějších oligotrofních druhů, např. Briza media, Carlina acaulis, Dianthus deltoides, Euphrasia rostkoviana, Hieracium pilosella, Luzula campestris, Polygala vulgaris, Pimpinella saifraga, Thymus pulegioides, Veronica officinalis apod. Porosty bývají dosycovány druhy sousedních mezofilních luk, např. Campanula patula, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Stellaria graminea apod. Pro tuto vegetaci představuje nebezpečí eutrofizace, která ústí v přeměnu na běžné mezofilní asociace Poo-Trisetetum, tak také absence hospodaření vedoucí snadno k zarůstání křovinami. Vhodným způsobem obhospodařování porostů je nebo. Obrázek 19: Suchá podhorská louka s výrazně kvetoucí Lychnis viscaria 27

28 8 ZHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ Zhodnocení stavu území bylo prováděno subjektivně v průběhu mapování pomocí čtyřčlenné škály zachovalosti jednotlivých mapovaných segmentů. Každý segment byl posuzován z hlediska stavu vegetace, která se v něm nachází. V souladu s Metodikou aktualizací mapování biotopů Natura 2000 (Lustyk et Guth 2008) bylo u vegetace v segmentech přihlédnuto k následujícím chrakteristikám: 1.) druhovému složení vegetace, tj. k přítomnosti a množství druhů typických pro daný vegetační typ, 2.) k míře degradace, tj. míře antropického ovlivnění, přítomnosti nepůvodních (synantropních a ruderálních) druhů, míře eutrofizace, stavu obhospodařování segmentu apod., 3.) struktuře a funkci porostů, jako syntetickému kritériu zohledňujícímu kvalitativní a kvantitatívní vlastnosti porostu, např. vertikální a horizontální strukturu, zastoupení dominant, druhovou bohatost apod. Hodnocení bylo prováděno pomocí níže definované souborné škály: 1 zachovalé porosty odpovídajícího druhového složení a optimální struktury, bez degradace nebo jen se zanedbatelnou degradací, např. sporadickým výskytem ruderálních a nitrofilních druhů. Porosty pravidelně a vhodným způsobem obhospodařované. Takto hodnocené porosty se nacházejí v optimálním stavu z pohledu ochrany přírody. 2 porosty odpovídajícího druhového složení s mírnou degradací projevující se na struktuře a složení porostů. Mírnou degradací se rozumí např. častější výskyt ruderálních a nitrofilních druhů, šíření některých porostních dominant vlivem absence hospodaření, výraznější eutrofizace apod. Porosty jsou zpravidla pravidelně a vhodným způsobem obhospodařované nebo i neobhospodařované, ale zatím stabilní. Takto hodnocené porosty se nacházejí ve stavu uspokojivém z pohledu ochrany přírody. 3 degradované porosty pozměněného druhového složení s pozměněnou strukturou, např. s velkým podílem nitrofilních a ruderálních druhů, převládnutím dominant vlivem výrazné eutrofizace, nebo porosty bez pravidelného a vhodného způsobu obhospodařovaní. Takto hodnocené porosty se nacházejí v neuspokojivém stavu z pohledu ochrany přírody. 4 silně degradované porosty, nevhodného druhové složení, se silně pozměněná strukturou, intenzivně obhospodařované nebo naopak dlouhodobě neobhospodařované. Porosty bez ochranářského významu. 8.1 BĚLSKÁ STRÁŇ Převažujícím typem luční vegetace v území (Obrázek 20, Tabulka 10) jsou typické kostřavovotrojštětové (cca 80%) asociace. Porosty jsou většinou v optimálním nebo uspokojivém stavu (Obrázek 21), bez degradace nebo jen mírně degradované vlivem slabé eutrofizace a rudelizace. Dalším výrazně zastoupeným typem jsou suché podhorské smilkové paseného i nepaseného typu. Oba typy spolu tvoří četné přechody, které se vyznačují velkou druhovou bohatostí. Tyto porosty se vyskytují zpravidla v optimálním stavu. Vzácně se zde také vyskytují horské trojštětové s kakostem lesním (cca 5% území). Tyto porosty se vyskytují v uspokojivém stavu, mírně degradované patrně v důsledku absence vhodného hospodaření. Ostatní typy luční vegetace jsou zastoupeny jen maloplošně. Podíl porostů v neuspokojivém nebo horším stavu je zanedbatelný. Současný způsob hospodaření v území se jeví jako optimální, většina porostů kostřavovo-trojštětových luk je pravidelně ena nebo mulčována, menší část i přepásána. Porosty horských trojštětových luk jsou eny pravidelně avšak bez přihnojování, což způsobuje jejich ochuzování a oligotrofizaci. Optimální by bylo, vedle pravidelné e, občasné přihnojení přírodními hnojivy (chlévskou mrvou). Vhodnějším managementem nežli mulčování, které bylo letos v území prováděno, je při které dochází k a živin z ekosystému. Mulčování přesto, že se jedná o výhodný 28

29 způsob údržby luční vegetace je při dlouhodobější aplikaci pro mezofilní a oligotrofní luční typy paradoně nevhodné. 8.2 HORNÍ ÚDOLÍ Převažujícím typem luční vegetace v území (Obrázek 22, Tabulka 11) jsou typické a eutrofní kostřavovo-trojštětové (cca 80%) asociace. Porosty jsou většinou v optimálním nebo uspokojivém stavu (Obrázek 23), bez degradace nebo jen mírně degradované vlivem slabé eutrofizace a rudelizace. Dalším výrazněji zastoupeným typem jsou horské trojštětové s kakostem lesním (cca 20% území). Tyto porosty se vyskytují v uspokojivém stavu, mírně degradované patrně v důsledku absence hospodaření. Ostatní typy luční vegetace jsou zastoupeny jen maloplošně. V neuspokojivém stavu jsou pouze zbytky vlhkých luk, které se v území vyskytují v těsném okolí svahových pramenišť, jejich podíl je však v území zanedbatelný. Současný způsob hospodaření v území se jeví jako optimální, většina porostů kostřavovo-trojštětových luk je pravidelně ena, menší část i přepásána. Porosty horských trojštětových luk jsou eny nepravidelně. Důsledkem toho je šíření pasekových druhů a převládaní statnějších trav a bylin. Optimální by byla a po zlepšení stavu také občasné přihnojování přírodními hnojivy, nebo příležitostné přepásání. 8.3 LOUKY NAD NOVÝMI LOSINAMI Převažujícím typem luční vegetace v území (Obrázek 24, Tabulka 12) jsou eutrofní kostřavovotrojštětové a typické kostřavovo-trojštětové (cca 60%) asociace Poo-Trisetetum flavescentis. Jen malá část porostů, především ve východní části lučního kompleu je v optimálním stavu z pohledu ochrany přírody (Obrázek 25). Většina porostů těchto typů je jen v uspokojivém nebo neuspokojivém stavu. Porosty jsou zpravidla různou měrou degradovaná vlivem eutrofizace a ruderalizace, v oblasti se v minulosti patrně intenzivně páslo. Poměrně velká část porostů (cca 40%) v centrální a západní části území pak byla hodnocena jako porosty bez ochranářského významu, tedy degradované mezofilní, v nichž převládají statné nitrofilní luční druhy. Ostatní vegetační typy jsou zastoupeny jen maloplošně, zpravidla nejvýše v uspokojivém stavu. Současný způsob hospodaření v území se jeví jako dobrý, většina porostů eutrofních kostřavovotrojštětových luk je ena a přepásána, porosty suchých podhorských smilkových luk převážně paseny. U kostřavovo-trojštětových luk a degradovaných luk by pro zvýšení kvality porostů byla optimální vícečetná dvakrát v roce a jen. 8.4 LOUKY NAD MARŠÍKOVEM Převažujícím typem luční vegetace v území (Obrázek 26, Tabulka 13) jsou eutrofní kostřavovotrojštětové a typické kostřavovo-trojštětové (cca 80%) asociace Poo-Trisetetum flavescentis. Jen menší část porostů, především v severovýchodní části lučního kompleu je v optimálním stavu z pohledu ochrany přírody (Obrázek 27). Většina porostů těchto typů je jen v uspokojivém nebo neuspokojivém stavu. Porosty jsou zpravidla různou měrou degradovaná vlivem eutrofizace a ruderalizace, způsobené dřívější zemědělskou činností, patrně intenzivní pastvou. Menší podíl rozlohy (cca 20%) v území náleží m pastvinám a dlouhodobě paseným mezofilním loukám. Tyto porosty jsou většinou v optimálním stavu. Ostatní vegetační typy, fragmenty mokřadní a vlhkomilné vegetace, jsou zastoupeny jen maloplošně, zpravidla nejvýše v uspokojivém stavu. Současný způsob hospodaření v území se jeví jako odpovídající, většina porostů eutrofních kostřavovo-trojštětových luk je pravidelně ena, část přepásána. 29

30 8.5 ALOJZOVSKÉ LOUKY Převažujícím typem luční vegetace v území (Obrázek 28, Tabulka 14) jsou eutrofní kostřavovotrojštětové (cca 60%) asociace. Porosty jsou většinou v uspokojivém stavu (Obrázek 29), zpravidla mírně degradované vlivem mírné, místy i silnější, eutrofizace a rudelizace. Ta souvisí patrně s pastvou, která na větší části území probíhá. Dalším výrazně zastoupeným typem jsou suché podhorské smilkové paseného i nepaseného typu. Tyto porosty se vyskytují v optimálním stavu, udržovány pastvou a občasnou í. Ostatní typy jsou zastoupeny jen maloplošně. Podíl porostů v neuspokojivém nebo horším stavu je zanedbatelný. Současný způsob hospodaření v území se jeví jako optimální, většina porostů eutrofních kostřavovotrojštětových luk je ena a přepásána, porosty suchých podhorských smilkových luk převážně etenzivně paseny. U převládajícího typu eutrofních kostřavovo-trojštětových luk by bylo vhodné při dalším obhospodařování upřednostňovat před pastvou, případně volit dvakrát v roce. 30

31 9 LITERATURA Balátová-Tuláčková E. (1985): Louky třídy Molinio-Arrhenatheretea Tüen 1937 v okolí Rejvízu (Hrubý Jeseník). Čas. Slez. Muz., Opava, Ser A, 34: Blažková D. (1973): Louky severního a východního okraje Hrubého Jeseníku. Campanula, Ostrava, 4: Bureš L. et al. (1990a): Záchrana lučních ekosystémů Hrubého Jeseníku. Msc., Ekoservis Jeseníky. /tet 12 p./ Bureš L. et al.. (1990b): Genofondová plocha Mnichovské : geobotanické zhodnocení. Msc., Správa CHKOJ, ONV Bruntál. /tet 17 p., mapa/ Bureš L. et Burešová Z. (1991a): CHPV Filipovické : geobotanické zhodnocení. Msc., Správa CHKOJ, ČÚOP Praha. / tet 15 p., mapa/ Bureš L. et Burešová Z. (1991b): Hodnocení eperimentálních biotechnických zásahů v lučních ekosystémech CHKO Jeseníky. Msc., Správa CHKOJ, ČÚOP Praha. /tet 36 p., 3 mapy/ Bureš L. et Burešová Z. (2008): Červený seznam cévnatých rostlin CHKO Jeseníky. 10. verze (2008). Msc. 14 pp. Culek et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Hennekens S. & Schaminée J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: Hill O. (1979): TWINSPAN A FORTRAN program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. Cornell University, Ithaca. Chytrý & Rafajová (2003): Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. Preslia 75: Chytrý (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Chytrý, Kučera T. et Kočí (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Kočí (2009): Botanický inventarizační průzkum vybraných lučních kompleů v CHKO Jeseníky. Dílčí zpráva I. Msc., 5 p. Kočí (2010): Botanický inventarizační průzkum vybraných lučních kompleů v CHKO Jeseníky. Dílčí zpráva II. Msc., 18 pp. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Lustyk P. et Guth J. (2008): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů (verze 2008). Msc, AOPK ČR, Praha. Neuhäuzlová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18: Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1: Geografický ústav ČSAV, Brno. Rybníček K., Balátová-Tuláčková E. et Neuhäusl R. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa. Studie ČSAV, Praha, 1984/8: Sedláčková et Plášek V. [eds.] (2005): Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005). Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: , 2005 Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. [red.]: Květena České socialistické republiky, 1: , Praha. Šafář J. et al. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. et Sedláček (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI. AOPK ČR, Ekocentrum Brno, Praha, 456 pp. Šeda Z. (1972): Předběžná zpráva o vegetaci v okolí Podlesí (CHKO Jeseníky). Campanula, 3 (1972): Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. J. Veg. Sci. 13: Tomášek (2000): Půdy České republiky. Český geologický ústav, Praha. 31

32 10 PŘÍLOHY Seznam obrázků a mapových výstupů Obrázky v tetu: Obrázek 1: Lokalizace lučních kompleů na území CHKO Jeseníky Obrázek 2: Bělská stráň, mezofilní s kostřavou červenou ve východní části území (6/2010). Obrázek 3: Nové Losiny, eutrofizované mezofilní se statnými lučními druhy v západní části lučního kompleu. (6/2010). Obrázek 4: Horní Údolí, Přepásané kostřavovo-trojštětové v centrální části lučního kompleu (6/2010). Obrázek 5: Maršíkov, Sečené mezofilní s kostřavou červenou ve centrální části území. (6/2010). Obrázek 6: Přední Alojzov, mezofilní kostřavovo-trojštětové v jižní části území (6/2010) Obrázek 7: Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Obrázek 8: Gladiolus imbricatus Obrázek 9: Gymnadenia conopsea subsp. conopsea Obrázek 10: Lilium bulbiferum Obrázek 11: Orchis mascula subsp. signifera Obrázek 12: Glycerietum nemorali-plicatae Obrázek 13: Sirpetum sylvatici - pozdně letní aspekt vegetace s Mentha longifolia Obrázek 14: Degradovaná vlhká louka svazu Calthion Obrázek 15: Horská trojštětová s kakostem lesním Obrázek 16: Eutrofizovaná mezofilní louka ovsíková louka s nitrofilními druhy Obrázek 17: Zachovalá, druhově bohatá kostřavová louka Obrázek 18: Dlouhodobě etenzivně pasená suchá podhorská louka Obrázek 19: Suchá podhorská louka s výrazně kvetoucí Lychnis viscaria Obrázky - mapy v příloze: Obrázek 20: Mapa vegetačních typů Bělská stráň Obrázek 21: Mapa zachovalosti lučních porostů Bělská stráň Obrázek 22: Mapa vegetačních typů Horní Údolí Obrázek 23: Mapa zachovalosti lučních porostů Horní Údolí Obrázek 24: Mapa vegetačních typů Nové losiny Obrázek 25: Mapa zachovalosti lučních porostů Nové losiny Obrázek 26: Mapa vegetačních typů Maršíkov Obrázek 27: Mapa zachovalosti lučních porostů Maršíkov Obrázek 28: Mapa vegetačních typů Alojzov Obrázek 29: Mapa zachovalosti lučních porostů Alojzov 32

33 Seznam tabulek Tabulky v tetu: Tabulka 1: Seznam druhů zaznamenaných v lučních kompleech v CHKO Jeseníky a jejich ohrožení. Tabulka 2: Seznam významných druhů zaznamenaných v lučních kompleech v CHKO Jeseníky. Tabulka 3: Převodní tabulka rozlišených typů luční vegetace, asociací a biotopů soustavy N2000. Tabulky v příloze: Tabulka 4: Fytocenologické snímky vlhkomilné luční vegetace. Tabulka 5: Fytocenologické snímky vlhkomilné luční vegetace. Hlavičková data k Tabulce 4. Tabulka 6: Lokalizace fytocenologickýh zápisů vlhkomilné luční vegetace z Tabulky 4. Tabulka 7: Fytocenologické snímky mezofilní luční vegetace. Tabulka 8: Fytocenologické snímky mezofilní luční vegetace. Hlavičková data k Tabulce 7. Tabulka 9: Lokalizace fytocenologickýh zápisů mezofilní luční vegetace z Tabulky 7. Tabulka 10: Vegetační typy a jejich zachovalost Bělská stráň Tabulka 11: Vegetační typy a jejich zachovalost Horní Údolí Tabulka 12: Vegetační typy a jejich zachovalost Nové Losiny Tabulka 13: Vegetační typy a jejich zachovalost Maršíkov Tabulka 14: Vegetační typy a jejich zachovalost Přední Alojzov Tabulka 15: Fotografická dokumentace Tabulka 16: Seznam vrstev GIS. 33

34 Tabulka 4: Fytocenologické snímky vlhkomilné luční vegetace. Významné (diagnostické) druhy pro jednotlivé typy jsou zvýrazněny tučně. Čísla snímků jsou uvedena ve zhlaví tabulky. Snímky: 1-3: Glycerietum nemorali-plicatae; 4-7: Scirpetum sylvatici; 8-10: Degradované vlhké Glycerietum nemorali-plicatae Glyceria nemoralis Veronica beccabunga Rume crispus Rume obtusifolius Scirpetum sylvatici Scirpus sylvaticus Epilobium obscurum Stellaria alsine Care nigra Equisetum arvense Alchemilla vulgaris s.str Degradované vlhké Cirsium rivulare Lychnis flos-cuculi Care hirta Lathyrus pratensis Lysimachia vulgaris Ranunculus acris Angelica sylvestris Festuca rubra Veronica chamaedrys Festuca pratensis s.str Holcus mollis Ranunculus repens Myosotis nemorosa Poa trivialis Rume acetosa Alopecurus pratensis Ranunculus ficaria ssp. bulbilifer Trifolium repens Phleum pratense Juncus effusus Stellaria graminea Filipendula ulmaria Holcus lanatus Dactylis glomerata Equisetum sylvaticum Care pallescens Vicia cracca Alchemilla monticola Care leporina Taraacum sect. Ruderalia Druhy vyskytující se méně než ve dvou snímcích: Persicaria hydropiper 1: 1; Myosoton aquaticum 1: +; Acer pseudoplatanus 3: +; Vicia sepium 4: +; Cirsium arvense 5: +; Veronica species 5: +; Galium aparine 5: +; Viola palustris 6: 1; Crepis paludosa 6: +; Symphytum officinale 6: +; Equisetum fluviatile 6: +; Eriophorum angustifolium 6: +; Caltha palustris 6: +; Cardamine amara 6: +; Galium uliginosum 6: +; Care echinata 6: +; Cirsium palustre 7: +; Trisetum flavescens 8: 1; Ajuga reptans 8: 1; Galium album s.lat. 8: +; Centaurea jacea 8: +; Alchemilla glabra 8: +; Anthoanthum odoratum 8: +; Plantago lanceolata 9: 1; Rhinanthus minor 9: +; Dactylorhiza majalis 9: +; Potentilla anserina 10: 2; Poa pratensis 10: 1; Achillea millefolium 10: +; Cerastium holosteoides 10: +; Plantago major 10: +; 34

35 Tabulka 5: Fytocenologické snímky vlhkomilné luční vegetace. Hlavičková data k Tabulce 4. Číslo snímku číslo v zhlaví tabulky 4; Číslo Turboveg číslo snímku v databázi; Datum (rrrrmmdd); Plocha snímku (m 2 ); Nadmořská výška (m n. m.); Orientace plochy ( ); Sklon plochy ( ); Pokryvnost bylinného patra (E1) %. Číslo snímku Plocha snímku (m2) Nadm. výška (m) Číslo Turboveg Datum Orient. ( ) Sklon ( ) Pokryvn. E1 35

36 Tabulka 6: Lokalizace fytocenologickýh zápisů vlhkomilné luční vegetace z Tabulky 4. Číslo snímku číslo v zhlaví tabulky 4; Číslo Turboveg číslo snímku v databázi; Lokalita; Latitude zeměpisná šířka (ss mm vv.v ); Longitude zeměpisná délka (ss mm vv.v ). Číslo snímku Číslo Turboveg Lokalita Latitude Longitude Maršíkov, cca 0,5 km V od kostela Nové Losiny, cca 900 m SSZ od kostela v obci, Z cíp území Alojzov, v J cípu území, cca 1,8 km JJV od kostela v Branné Nové Losiny, V cíp území, Přemyslovské sedlo Alojzov, v J cípu území, cca 1,8 km JJV od kostela v Branné Nové Losiny, dno údolíčka, západní luční enkláva, cca 470 m S od kostela Maršíkov, cca 0,9 km V od kostela Maršíkov, cca 1,5 km V od kostela Nové Losiny, Přemyslovské sedlo, cca 70 m S od odpočívadla u cesty (v sedle) Nové Losiny, luční enkláva, 1,7 km SV kostela v obci

37 Tabulka 7: Fytocenologické snímky mezofilní luční vegetace. Významné (diagnostické) druhy pro jednotlivé typy jsou zvýrazněny tučně. Čísla snímků jsou uvedena ve zhlaví tabulky. Snímky: 1 13: Geranio sylvatici- Trisetetum flavescentis; 16-19: Degradované mezofilní eutrofní porosty; 20-21: Degradované pastviny intenzivně pasené porosty; 22-50: Poo- Trisetetum flavescentis (22-34 eutrofní typ, oligotrofní typ); 51-55: Lolio perennis-cynosuretum cristati; 56-71: Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis (56-59 pasené porosty, ostatní porosty) Geranio-Trisetetum flavescentis Crepis mollis ssp. hieracioides Poa chaiii Angelica sylvestris Geranium sylvaticum Alchemilla subcrenata Chaerophyllum hirsutum Persicaria bistorta Cardamine pratensis Deschampsia cespitosa Ligusticum mutellina Degradované + pastviny Poo-Trisetetum eutrofní typ Crepis biennis Anthriscus sylvestris Chaerophyllum aromaticum Taraacum sect. Ruderalia Poa trivialis Ranunculus repens Tanacetum vulgare Poo-Trisetetum Leucanthemum vulgare Rhinanthus minor Leontodon hispidus Pimpinella saifraga s.str Knautia arvensis Campanula rapunculoides r Lotus corniculatus Avenula pubescens Lychnis flos-cuculi

38 Tabulka 7: Pokračování Lolio perennis-cynosuretum cristati Prunella vulgaris Cynosurus cristatus Veronica arvensis r Veronica serpyllifolia Campanulo rotundifoliae-dianthetum deltoidis Veronica officinalis Carlina acaulis Thymus pulegioides Polygala vulgaris Briza media Hypochaeris radicata Potentilla erecta Care pilulifera Dianthus deltoides Viola canina Fragaria vesca Euphrasia rostkoviana Hieracium pilosella Galium pumilum Steris viscaria Danthonia decumbens Hieracium bauhinii Nardus stricta Veronica chamaedrys Rume acetosa Festuca rubra Dactylis glomerata Ranunculus acris Trisetum flavescens Achillea millefolium r Anthoanthum odoratum Hypericum maculatum Stellaria graminea Plantago lanceolata Agrostis capillaris Campanula patula Vicia cracca

39 Tabulka 7: Pokračování Alchemilla monticola Trifolium pratense Trifolium repens Luzula campestris Galium album s.lat Holcus mollis Arrhenatherum elatius Festuca pratensis s.str Phleum pratense Cerastium holosteoides Lathyrus pratensis Poa pratensis Vicia sepium Lysimachia vulgaris Heracleum sphondylium Phyteuma spicatum r r1... Aegopodium podagraria Acer pseudoplatanus r r Alchemilla glabra Cerastium arvense Platanthera bifolia r r..+..+r... Alchemilla vulgaris s.str Alopecurus pratensis Care pallescens Holcus lanatus Centaurea jacea Rhytidiadelphus squarrosus (E0) Equisetum arvense Frainus ecelsior r Rosa canina s.lat Urtica dioica Tragopogon orientalis Arabidopsis thaliana Cirsium rivulare Care leporina Cruciata glabra Myosotis nemorosa Luzula luzuloides Myosotis ramosissima

40 Tabulka 7: Pokračování Senecio fuchsii Plantago major Rume obtusifolius Prunus avium r Alchemilla obtusa Lilium bulbiferum Geum urbanum Leontodon autumnalis Druhy vyskytující se ve dvou a méně snímcích: Vaccinium myrtillus 65: 2; Anemone nemorosa 2: 1, 4: +; Ajuga reptans 2: +, 42: +; Leucanthemum vulgare agg. 4: +, 67: +; Galium album s.str. 8: 1, 15: +; Primula elatior 8: +, 59: +; Equisetum sylvaticum 11: +, 50: +; Picea abies 14: r, 68: +; Galeopsis bifida 16: 1, 19: +; Myosotis arvensis 16: +, 31: +; Artemisia vulgaris 17: +, 46: +; Medicago lupulina 17: +, 55: +; Mentha arvensis 18: +, 19: 1; Carum carvi 19: +, 30: +; Viola arvensis 19: +, 31: +; Trifolium medium 23: 2, 26: 1; Viola tricolor 28: +, 60: +; Rubus fruticosus agg. 31: 1, 33: +; Hypochaeris maculata 47: 1, 51: 1; Acer platanoides 48: +, 62: +; Care hirta 51: 1, 56: +; Polygala vulgaris ssp. oyptera 66: +, 69: +; Fagus sylvatica 67: +, 69: +; Juncus effusus 1: +; Acer pseudoplatanus [7] 1: +; Orchis mascula 2: +; Petasites hybridus 3: +; Cirsium oleraceum 3: +; Lysimachia nemorum 6: 1; Anthoanthum odoratum agg. 8: 1; Valeriana sambucifolia 8: 1; Luzula luzuloides ssp. luzuloides 8: 1; Pimpinella major 8: +; Care sylvatica 9: +; Potentilla aurea 11: 1; Hieracium aurantiacum 11: +; Dactylorhiza fuchsii ssp. fuchsii 15: +; Rume crispus 20: +; Poa annua 20: +; Saifraga granulata 25: +; Campanula persicifolia 27: 1; Primula veris 27: +; Sorbus aucuparia 28: +; Rume acetosella ssp. acetosella 28: r; Geranium pyrenaicum 30: r; Potentilla anserina 32: +; Filipendula ulmaria 43: +; Melilotus albus 46: r; Alchemilla glaucescens 49: 1; Dactylorhiza majalis 53: +; Bellis perennis 54: +; Crataegus laevigata [4] 58: 1; Rosa canina s.lat. [4] 58: +; Gnaphalium sylvaticum 60: +; Hieracium lachenalii 60: +; Scabiosa ochroleuca 63: +; Pleurozium schreberi [9] 65: 4; Sali caprea 65: +; Gymnadenia conopsea 65: +; Hieracium murorum 65: +; Melampyrum sylvaticum 67: 2; Betula pendula 67: +; Epipactis helleborine 67: r; Polypodium vulgare 68: +; Crataegus species 69: +; Polygala comosa 69: +; Tilia cordata 69: +; Quercus robur 69: +; Trifolium dubium 71: +; Thesium alpinum 71: +. 40

41 Tabulka 8: Fytocenologické snímky mezofilní luční vegetace. Hlavičková data k Tabulce 7. Číslo snímku číslo v zhlaví tabulky 3; Číslo Turboveg číslo snímku v databázi; Datum (rrrrmmdd); Plocha snímku (m 2 ); Nadmořská výška (m n. m.); Orientace plochy ( ); Sklon plochy ( ); Pokryvnost bylinného patra (E1) %. Číslo snímku Plocha snímku (m2) Číslo Turboveg Datum Nadm. výška (m) Orient. ( ) Sklon ( ) Pokryvn. E1 (%) 41

42 Číslo snímku Plocha snímku (m2) Číslo Turboveg Datum Nadm. výška (m) Orient. ( ) Sklon ( ) Pokryvn. E1 (%) 42

43 Tabulka 9: Lokalizace fytocenologickýh zápisů mezofilní luční vegetace z Tabulky 7. Číslo snímku číslo v zhlaví tabulky 4; Číslo Turboveg číslo snímku v databázi; Lokalita; Latitude zeměpisná šířka (ss mm vv.v ); Longitude zeměpisná délka (ss mm vv.v ). Číslo snímku Číslo Turboveg Lokalita Latitude Longitude Klepáčov, střední část obce, cca 0,36 km V od kostela Horní údolí, cca 350 m Z od kostela Horní údolí, potoční niva, cca 330 m Z od kostela Bělá pod Pradědem, Domášov, horní konec, báze J svahů Horní údolí, V část, cca 0,6 km JJV od kostela Bělá pod Pradědem, Borek u Domašova, lesní hřbitov Horní údolí, JV část, cca 0,5 km V od kostela Bělá pod Pradědem - Domášov, 0,2 km S od soutoku Bělé a Studeného potoka, vedle silnice Malá Morávka, na horním konci při cestě na Hvězdu Bělá pod Pradědem, Domášov, SV svahy na jižním konci obce Klepáčov, báze S svahů ve střední části obce, cca 0, km JV od kostela Bělá pod Pradědem, Domášov, 0,7 km SSZ od soutoku Bělé a Studeného potoka Bělá pod Pradědem, Domášov, horní konec, báze J svahů Bělá pod Pradědem, SV svahy na jižním konci obce Bělá pod Pradědem - Domášov, 0,9 km SZ od soutoku Bělé a Studeného potoka Nové Losiny, luční enkláva, 1,6 km SV kostela v obci Maršíkov, 0,5 km SV od kostela v obci Nové Losiny, luční enkláva, 2,1 km SV kostela v obci Nové Losiny, luční enkláva enkláva, cca 1,3 km SSV od kostela Nové Losiny, luční enkláva enkláva, cca 2,0 km SV od kostela Nové Losiny, luční enkláva, cca 1,2 km SZ Přemyslovského sedlacentrální část území Maršíkov, cca 1 km SZ od kostela Přední Alojzov, v J cípu území, cca 1,8 km JJV od kostela v Branné Horní údolí, rozcestí v centrální části, cca 600 m JZ od kostela Maršíkov, horní část lučního kompleu, cca 1,2 km SV od kostela Přední Alojzov, při vstupu silnice do lučního kompleu, cca 1,5 km JJV od kostela v Branné Vrbno pod Pradědem, myslivecké střelnice, cca 0, km SV soutoku Černé a Střední Opavy Přední Alojzov, cca 1,6 km JV od kostela v Branné Nové Losiny, cca 0,9 km SSV od kostela Přední Alojzov, střední část, cca 1,2 km JZ od kostela v Branné

44 Číslo snímku Číslo Turboveg Lokalita Latitude Longitude 31 Přední Alojzov, v J cípu území, cca 1,9 km JJV od kostela v Branné Nové Losiny, 1,5 km SSV kostela v obci Maršíkov, cca 1,2 km V od kostela, V část lučního kompleu Maršíkov, cca 0,5 km V od kostela Přední Alojzov, SV cíp území, cca 2,5 km VSV od kostela v Branné Nové Losiny, luční enkláva cca 2,2 km SV kostela v obci, nejvýše položená část území Nové Losiny, Přemyslovské sedlo, cca 500 m S od sedla Horní údolí, JZ část území (u křížku), cca 1 km JZ od kostela Nové Losiny, luční enkláva, cca 1.2 km S od kostela v obci Vrbno pod Pradědem, Mnichov, Tetřívek, cca 1,5 km SZ od kostela v obci Mnichov Horní údolí, Z část, cca 0,7 km JJZ od kostela Nové Losiny, V cíp území Maršíkov, cca 1,3 km SV od kostela Horní údolí, SZ cíp, cca 700 m ZJZ od kostela Maršíkov, cca 1 km V od kostela Maršíkov, cca 0,5 V od kostela Maršíkov, cca 0,8 km V od kostela Bělá pod Pradědem, Svahy cca 0,8 km JV od soutoku Bělé a Červenohorského potoka Bělá pod Pradědem, cca 3,3 km jižně od kostela v Horním Domašově, východní enkláva Nové Losiny, 2. enkláva, SV část území Maršíkov, cca 0,9 km V od kostela Bělá pod Pradědem, cca 0,5 km V od vodárny Bělá pod Pradědem, Bělská stráň, cca 360 m SV od soutoku Bělé a Zaječího potoka, cca 150 m VSV od vodárny Přední Alojzov, horní část Alojzovských luk, cca 1, km V od kostela v Branné Maršíkov, cca 0,4 km V od kostela v obci Nové Losiny, luční enkláva cca 1 km SV kostela v obci, pastevní areál Přední Alojzov, centrální část, cca 1,1 km JV od kostela v Branné Nové Losiny, luční enkláva cca 1 km SV kostela v obci, pastevní areál Přední Alojzov, střední část (nahoře), cca 1,2 km VJV od kostela v Branné Přední Alojzov, SV cíp území, cca 2,6 km VSV od kostela v Branné Přední Alojzov, cca 1,9 km V od kostela v Branné

45 Číslo snímku Číslo Turboveg Lokalita Latitude Longitude 62 Bělá pod Pradědem, Bělská stráň, svahy cca 1.3 km JJV od soutoku Bělé a Červenohorského potoka, nad ovčínem Bělá pod Pradědem, Domášov, cca 150 m SSV od vodárny Bělá pod Pradědem, horní konec, cca 3,5 km jižně od kostela v Horním Domašově Bělá pod Pradědem, horní konec údolí, JZ svahy Bělá pod Pradědem, spodní část, cca 150 Z od vodárny Bělá pod Pradědem, cca 2 km JV od kostela v Horním Domašově, SV cíp největší luční enklávy Horní údolí, v J cípu území, cca 1,1 km JZ od kostela Bělá pod Pradědem, svahy nad vodárnou, cca 300 m S od soutoku Bělé a Zaječího potoka Přední Alojzov, cca 100 m V od chalup v centru luční enklávy Nové Losiny, luční enkláva, caa 1,2 km S od kostela v obci

46 Tabulka 10: Vegetační typy a jejich zachovalost Bělská stráň. Segm. číslo segmentu; Kód kód mapovací jednotky (viz Tabulka 3); Mapovací jednotka; Fytocenologická jednotka; N2000 biotop Natura2000; Zach. zachovalost vegetace v segmentu; Mng. I stávající management; Mng. II doporučený management. Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II 1 4 Horské trojštětové s kakostem lesním Geranio sylvatici- Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.2 2 občasné přihnojení 2 11 Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 mulčování, eno, 3 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno 4 11 Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 mulčování, eno, 5 4 Horské trojštětové s kakostem lesním Geranio sylvatici- Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.2 1 mulčování, eno občasné přihnojení Nerozlišené vlhké Suché podhorské smilkové svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T1.5 3 T2.3 1 mulčování, eno, 8 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno 9 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 3 absence 10 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 absence Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 absence, 46

47 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 2 absence, Suché podhorské smilkové Nerozlišené vlhké Nerozlišené vlhké 16 9 Etenzivní pastviny 17 9 Etenzivní pastviny Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T2.3 2 absence T1.5 2 absence T1.5 2 absence T1.3 2 T1.3 1 mulčování,, eno,,, 18 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno Suché podhorské smilkové Nerozlišené vlhké Vlhké se skřípinou Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 Scirpetum sylvatici Ralski 1931 Knapp e Oberdorfer 1957 T2.3 1 T1.5/R1.2 1 T1.5 2 absence T1.1 1 mulčování, eno, příležitosná 23 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 mulčování, eno 24 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 mulčování, eno 47

48 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1, 26 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 3 absence 27 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 mulčování, eno 28 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 mulčování, eno 29 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno 30 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 mulčování, eno, Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 2 absence, Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 mulčování, eno, 34 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno 35 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 mulčování, eno 36 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 mulčování, eno 37 2 Vlhké se skřípinou Scirpetum sylvatici Ralski 1931 T1.5 2 absence příležitosná 38 2 Vlhké se skřípinou Scirpetum sylvatici Ralski 1931 T1.5 2 absence příležitosná 48

49 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II 39 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 mulčování, eno 40 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno 41 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 mulčování, eno 42 4 Horské trojštětové s kakostem lesním Geranio sylvatici- Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.2 2 absence občasné přihnojení 43 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 3 eno 44 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 3 eno 45 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2, eno 46 9 Etenzivní pastviny Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.3 2, 49

50 Tabulka 11: Vegetační typy a jejich zachovalost Horní Údolí. Segm. číslo segmentu; Kód kód mapovací jednotky (viz Tabulka 3); Mapovací jednotka; Fytocenologická jednotka; N2000 biotop Natura2000; Zach. zachovalost vegetace v segmentu; Mng. I távající management; Mng. II doporučený management. Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka Biotop Zach. Mng. I Mng. II 1 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno 2 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 3 11 Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3B 1 eno, 4 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 5 4 Horské trojštětové s kakostem lesním Geranio sylvatici-trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.2 2 eno občasné přihnojení 6 3 Nerozlišené vlhké svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 T1.5 3 absence 7 6 Degradované pastviny svaz Cynosurion cristati Tüen 1947, degradované porosty X5 4 intenzivní 8 3 Nerozlišené vlhké svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 T Etenzivní pastviny Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.3 2, Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3B 1 eno, 11 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 12 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 50

51 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka Biotop Zach. Mng. I Mng. II 13 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2, eno 14 7 Etenzivní pastviny Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.1 2 eno, 15 4 Horské trojštětové s kakostem lesním Geranio sylvatici-trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.2 2 eno občasné přihnojení 51

52 Tabulka 12: Vegetační typy a jejich zachovalost Nové Losiny. Segm. číslo segmentu; Kód kód mapovací jednotky (viz Tabulka 3); Mapovací jednotka; Fytocenologická jednotka; N2000 biotop Natura2000; Zach. zachovalost vegetace v segmentu; Mng. I távající management; Mng. II doporučený management. Segm. Kód Mapovací jednotka Vlhké se skřípinou Vlhké se skřípinou Nerozlišené vlhké Degradované mezofilní Degradované mezofilní Degradované mezofilní Fytocenologická jednotka Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Scirpetum sylvatici Ralski 1931 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Scirpetum sylvatici Ralski 1931 svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty Biotop Zach. Mng. I Mng. II T1.1 1 T1.1 1 eno, eno, T1.5 3 T1.1 2 T1.1 2 T1.1 2 T1.1 3 eno, eno, eno, eno, T1.5 3 T1.5 2 X5 4 X5 4 X5 4 eno, eno, eno, eno, 52

53 Segm. Kód Mapovací jednotka Degradované mezofilní Eutrofní kostřavovotrojštětové Fytocenologická jednotka svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Biotop Zach. Mng. I Mng. II X5 4 T1.1 3 eno, eno, 15 3 Nerozlišené vlhké svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 T1.5 3 eno, 16 8 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 eno, 17 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno, 18 5 Degradované mezofilní svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty X5 4 eno, 19 8 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 eno, Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 2 eno,, Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 2 eno,, 22 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno, 23 1 Mokřady se zblochany Glycerietum nemorali-plicatae Kopecký 1972 M1.5 2 absence 24 5 Degradované mezofilní svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty X5 4 eno, 53

54 Segm. Kód Mapovací jednotka Degradované mezofilní Vlhké se skřípinou Degradované pastviny Suché podhorské smilkové pasené Degradované pastviny Degradované mezofilní Degradované pastviny Degradované mezofilní Degradované pastviny Fytocenologická jednotka svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty Scirpetum sylvatici Ralski 1931 svaz Cynosurion cristati Tüen 1947, degradované porosty Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980, pasené porosty svaz Cynosurion cristati Tüen 1947, degradované porosty Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 svaz Cynosurion cristati Tüen 1947, degradované porosty Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty svaz Cynosurion cristati Tüen 1947, degradované porosty Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 Biotop Zach. Mng. I Mng. II X5 4 eno, T1.5 3 absence X5 4 T1.3 2 X5 4 T1.1 3 eno, X5 4 eno T1.1 3 eno, X5 4 T1.1 3 X5 4 eno, eno, X5 4 T1.1 3 etenzivně T1.1 3 eno,, ení nedopasků,, ení nedopasků, ení nedopasků, ení nedopasků 54

55 Segm. Kód Mapovací jednotka 39 5 Degradované mezofilní Fytocenologická jednotka svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty Biotop Zach. Mng. I Mng. II X5 4 eno, 55

56 Tabulka 13: Vegetační typy a jejich zachovalost Maršíkov. Segm. číslo segmentu; Kód kód mapovací jednotky (viz Tabulka 3); Mapovací jednotka; Fytocenologická jednotka; N2000 biotop Natura2000; Zach. zachovalost vegetace v segmentu; Mng. I távající management; Mng. II doporučený management. Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II 1 9 Etenzivní pastviny Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.3 1, Eutrofní kostřavovotrojštětové Mokřady se zblochany Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Glycerietum nemorali-plicatae Kopecký 1972 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 3 eno, M1.5 2 absence T1.1 2 eno, 5 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno 6 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno, 7 7 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 3 eno, 8 9 Etenzivní pastviny Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.3 2, 9 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno 10 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno 11 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno 12 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno 56

57 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II 13 5 Degradované mezofilní svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty X5 4 absence 14 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 eno 15 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 eno 16 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 eno 17 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 18 3 Nerozlišené vlhké svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 T1.5 2 eno 19 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 20 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 21 3 Nerozlišené vlhké svaz Calthion palustris Tüen 1937, degradované porosty blízké asociaci Cirsietum rivularis Nowiński 1927 T1.5 2 eno 22 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 23 8 Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno 24 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno, 25 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno, 57

58 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové 31 9 Etenzivní pastviny 32 9 Etenzivní pastviny Vlhké se skřípinou Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty Knapp e Oberdorfer 1957, pasené porosty T1.1 2 T1.1 2 T1.1 3 T1.1 3 T1.1 2 eno, eno, eno, eno, eno, T1.3 1 T1.3 1 Scirpetum sylvatici Ralski 1931 T1.5 3 Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Knapp e Oberdorfer 1957 Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 T1.1 2 T1.1 2 T1.1 2 T1.1 1 eno, eno, eno, eno, eno,,, 58

59 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II 39 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 1 eno, 40 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 1 eno, 41 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 1 eno, 42 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 3 eno, 43 5 Degradované mezofilní svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty X5 4 eno 59

60 Tabulka 14: Vegetační typy a jejich zachovalost Přední Alojzov. Segm. číslo segmentu; Kód kód mapovací jednotky (viz Tabulka 3); Mapovací jednotka; Fytocenologická jednotka; N2000 biotop Natura2000; Zach. zachovalost vegetace v segmentu; Mng. I távající management; Mng. II doporučený management. Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka N2000 Zach. Mng. I Mng. II Eutrofní kostřavovotrojštětové Mokřady se zblochany Eutrofní kostřavovotrojštětové Vlhké se skřípinou Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Glycerietum nemoraliplicatae Kopecký 1972 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty Scirpetum sylvatici Ralski 1931 T1.1 2 eno M1.5 2 absence T1.1 2 eno T1.5 2 absence příležitosná příležitosná 5 5 Degradované mezofilní svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926, degradované porosty X5 4 absence 6 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno 7 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno 8 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno, 9 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno, Suché podhorské smilkové pasené Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980, pasené porosty T2.3 1, 11 8 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 1 eno Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 eno, 60

61 Segm. Kód Mapovací jednotka Fytocenologická jednotka Suché podhorské smilkové pasené Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980, pasené porosty N2000 Zach. Mng. I Mng. II T2.3 1, 14 7 Eutrofní kostřavovotrojštětové Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957, eutrofnější porosty T1.1 2 eno Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 eno, 16 8 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 absence Suché podhorské smilkové Campanulo rotundifoliae- Dianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 T2.3 1 eno, 18 8 Poo-Trisetetum flavescentis Knapp e Oberdorfer 1957 T1.1 2 absence 61

62 Tabulka 15: Fotografická dokumentace. Jméno souboru *.jpg 1.jpg 2.jpg 3.jpg Označení v tetu Foto na obálce Obrázek 6 Obrázek 6 Umístění Popis Lokalizace Autor Datum Tet CD Tet 4.jpg Obrázek 4 CD 5.jpg Obrázek 4 Tet 6.jpg 7.jpg 8.jpg 9.jpg 10.jpg 11.jpg 12.jpg 13.jpg 14.jpg 15.jpg 16.jpg 17.jpg 18.jpg Obrázek 2 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 3 Obrázek 5 Obrázek 5 Obrázek 7 Obrázek 7 CD Tet CD Tet Tet CD CD Tet Kostřavovo-trojštětová louka typická, detail porostu Sečené a přepásané kostřavovo-trojštětové u Předního Alojzova Sečené a přepásané kostřavovo-trojštětové u Předního Alojzova Přepásané kostřavovotrojštětové v centrální části lučního kompleu Přepásané kostřavovotrojštětové v centrální části lučního kompleu Sečené mezofilní s kostřavou červenou ve východní části území. Sečené mezofilní s kostřavou červenou ve východní části území. Eutrofizované mezofilní s statnými lučními druhy v západní části lučního kompleu. Eutrofizované mezofilní s statnými lučními druhy v západní části lučního kompleu. Sečené mezofilní s kostřavou červenou ve centrální části území. Sečené mezofilní s kostřavou červenou ve centrální části území. Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Obrázek 8 CD Gladiolus imbricatus Obrázek 8 Tet Gladiolus imbricatus Obrázek 9 Obrázek 9 Obrázek 10 CD Tet CD Gymnadenia conopsea subsp. conopsea Gymnadenia conopsea subsp. conopsea Lilium bulbiferum Maršíkov, N E Přední Alojzov, N E , směr focení SZ Přední Alojzov, N E , směr focení SZ Horní Údolí, N E , směr focení S Horní Údolí, N E , směr focení S Bělská stráň, N E , směr focení SZ Bělská stráň, N E , směr focení SZ Nové Losiny, N E , směr focení JJZ Nové Losiny, N E , směr focení JJZ Maršíkov, N E , směr focení V Maršíkov, N E , směr focení V Horní Údolí, N E Horní Údolí, N E Horní Údolí, N E Horní Údolí, N E Přední Alojzov, N E Přední Alojzov, N E Přední Alojzov, N E Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí

63 Jméno souboru *.jpg 19.jpg 20.jpg 21.jpg 22.jpg 23.jpg 24.jpg 25.jpg 26.jpg 27.jpg 28.jpg 29.jpg 30.jpg 31.jpg 32.jpg 33.jpg 34.jpg 35.jpg 36.jpg 37.jpg Označení v tetu Obrázek 10 Obrázek 11 Obrázek 11 Umístění Popis Lokalizace Autor Datum Tet CD Tet Lilium bulbiferum Orchis mascula subsp. signifera Orchis mascula subsp. signifera Obrázek 12 CD Glycerietum nemorali-plicatae Obrázek 12 Tet Glycerietum nemorali-plicatae Sirpetum sylvaticae - pozdně Obrázek letní aspekt vegetace s Mentha 13 Tet longifolia Obrázek 13 CD Obrázek 14 CD Obrázek 14 Tet Obrázek 15 CD Obrázek 15 Tet Obrázek 16 CD Obrázek 16 Tet Obrázek 17 CD Obrázek 17 Tet Obrázek 18 Tet Obrázek 18 CD Obrázek 19 CD Obrázek 19 Tet Sirpetum sylvatici - pozdně letní aspekt vegetace s Mentha longifolia Nerozlišená vlhká louka svazu Calthion Nerozlišená vlhká louka svazu Calthion Horská trojštětová s kakostem lesním Horská trojštětová s kakostem lesním Degradovaná ovsíková louka s nitrofilními druhy Degradovaná ovsíková louka s nitrofilními druhy Zachovalá, druhově bohatá kostřavová louka Zachovalá, druhově bohatá kostřavová louka Dlouhodobě etenzivně pasená suchá podhorská louka Dlouhodobě etenzivně pasená suchá podhorská louka Suchá podhorská louka s výrazně kvetoucí Lychnis viscaria Suchá podhorská louka s výrazně kvetoucí Lychnis viscaria Přední Alojzov, N E Bělská stráň, N E Bělská stráň, N E Maršíkov, N E , detail porostu Maršíkov, N E , detail porostu Bělská stráň, N E , detail porostu Bělská stráň, N E , detail porostu Nové Losiny, N E , směr focení J Nové Losiny, N E , směr focení J Horní údolí, N E , směr focení ZSZ Horní údolí, N E , směr focení ZSZ Nové Losiny, N E , směr focení VSV Nové Losiny, N E , směr focení VSV Maršíkov, N E , směr focení SV Maršíkov, N E , směr focení SV Nové Losiny, N E , detail porostu Nové Losiny, N E , detail porostu Přední Alojzov, N E , detail porostu Přední Alojzov, N E , detail porostu Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí

64 Jméno souboru *.jpg 38.jpg 39.jpg 40.jpg 41.jpg 42.jpg Označení v tetu Umístění Popis Lokalizace Autor Datum CD CD CD CD CD Crepis mollis subsp. hieracioides Zachovalá, druhově bohatá kostřavová louka Horská trojštětová s kakostem lesním Mírně eutrofizované mezofilní s statnými lučními druhy v západní části lučního kompleu. Kostřavová louka před pozdní í Bělá, Horní Domášov, N E , detail květenství Nové Losiny, Přemyslovské sedlo, N E , směr focení JJZ Bělá, Horní Domášov, N E , detail porostu Nové Losiny, N E , směr focení V Bělská stráň, podzimní aspekt luk, N E , směr focení SSZ Kočí Kočí Kočí Kočí Kočí

65 Tabulka 16: Seznam vrstev GIS. Soubor název souboru *.shp; U souborů s vymapovanými výskyty druhů je název tvořen prvními čtyřmi písmeny z rodového a druhového jména druhu, u subspecií je druhá čtveřice ze jména poddruhu. Soubor Téma Poznámka Snimky.shp fytocenologické snímky vrstva lokalit zapsaných snímků Belska.shp Udoli.shp Losiny.shp Marsikov.shp Alojzov.shp Bělská stráň - vegetční typy a jejich zachovalost Horní Údolí - vegetční typy a jejich zachovalost Nové Losiny - vegetční typy a jejich zachovalost Maršíkov - vegetční typy a jejich zachovalost Přední Alojzov - vegetční typy a jejich zachovalost Mapované segmenty v lučním kompleu Bělská stráň, viz Tabulka 10. Mapované segmenty v lučním kompleu Horní Údolí, viz Tabulka 11. Mapované segmenty v lučním kompleu Nové Losiny, viz Tabulka 12. Mapované segmenty v lučním kompleu Maršíkov, viz Tabulka 13. Mapované segmenty v lučním kompleu Přední Alojzov, viz Tabulka 14. Aquivulg.shp Aquilegia vulgaris Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Careflav.shp Care flava Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Cirshete.shp Cirsium heterophyllum Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Dactfuch.shp Dactylorhiza fuchsii Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Dactmaja.shp Dactylorhiza majalis Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Doroaust.shp Doronicum austriacum Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Epiphell.shp Epipactis helleborine Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Erioangu.shp Eriophorum angustifolium Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Gladimbr.shp Gladiolus imbricatus Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Gymncono.shp Gymnadenia conopsea Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Ligumute.shp Ligusticum mutellina Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Lilibulb.shp Lilium bulbiferum Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Listovat.shp Listera ovata Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Myrrodor.shp Myrrhis odorata Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Orchmasc.shp Orchis mascula Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Platbifo.shp Platanthera bifolia Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Ranuplat.shp Ranunculus platanifolius Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Thesalpi.shp Thesium alpinum Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Trifmont.shp Trifolium montanum Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Veralobe.shp Veratrum lobelianum Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 Violpalu.shp Viola palustris Vymapované výskyty druhu, viz Tabulka 2 65

66 Obrázek 20: Mapa vegetačních typů Bělská stráň. Čísla u segmentů odpovídají kódům jednotek v Tabulce 3. 66

67 Obrázek 21: Mapa zachovalosti lučních porostů Bělská stráň. 1-4 stupně zachovalosti vegetace. 67

68 Obrázek 22: Mapa vegetačních typů Horní Údolí. Čísla u segmentů odpovídají kódům jednotek v Tabulce 3. 68

69 Obrázek 23: Mapa zachovalosti lučních porostů Horní Údolí. 1-4 stupně zachovalosti vegetace. 69

70 Obrázek 24: Mapa vegetačních typů Nové losiny. Čísla u segmentů odpovídají kódům jednotek v Tabulce 3. 70

71 Obrázek 25: Mapa zachovalosti lučních porostů Nové losiny. 1-4 stupně zachovalosti vegetace. 71

72 Obrázek 26: Mapa vegetačních typů Maršíkov. Čísla u segmentů odpovídají kódům jednotek v Tabulce 3. 72

73 Obrázek 27: Mapa zachovalosti lučních porostů Maršíkov. 1-4 stupně zachovalosti vegetace. 73

74 Obrázek 28: Mapa vegetačních typů Alojzov. Čísla u segmentů odpovídají kódům jednotek v Tabulce 3. 74

75 Obrázek 29: Mapa zachovalosti lučních porostů Alojzov. 1-4 stupně zachovalosti vegetace. 75