Abstract Key words ÚVOD Založení LBC Hráza Kroměříž
|
|
- Adéla Pospíšilová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 POVODEŇ V LOKÁLNOM BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ FLOOD IN THE LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Tichá Miluše Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Abstract The biocentre Hráza Kroměříž was established at the former pit-run gravel bed in It should be an example how to manage the devastated locality by the controlled succession and to create a highquality territory. The biocentre should show mixed forest, meadow, wetland and aquatic characters. According to its function, it is divided into the recreation and core parts. The realization stage, finished in the spring 1997, covered the landscape regulation and the establishing of all the types of plant communities. The development of communities was interrupted by the flood on July The littoral zone, which was under flood influence till the spring 1998, was mostly damaged. The locality was flooded in early stage of succession, so the young and artificially initiated communities were not sufficiently adapted to the biotope and the succession process and the competitive relations were in the early stages. Fortunately, the townhall of Kroměříž obtained the government grant to continue the restoration. Due this fact the biocentre is well prospering and the succession is tending to suggested target stage. Key words: local biocentre, controlled succession, flood I. ÚVOD Založení LBC Hráza Kroměříž Lokální biocentrum Hráza Kroměříž vzniklo na místě vytěženého ložiska štěrkopísku v roce 1994 vydáním rozhodnutí MěÚ Kroměříž. Likvidační práce štěrkovny byly ukončeny k , přičemž biocentrum bylo zakládáno souběžně s ukončováním těžby, což s sebou nese řadu výhod jak pro těžební společnost, tak pro krajinu a tím pro městský úřad, v jehož péči biocentrum je. Mělo se stát jakousi modelovou ukázkou, jak je pomocí metody řízené sukcese možné navrátit přírodě území zcela zdevastovaná působením člověka - těžbou a prokázat, že se jedná o postup pro krajinu i člověka přínosnější a efektivnější, nežli je rekultivace plochy a její navrácení do zemědělského půdního fondu, což je postup vždy s nejistým výsledkem a vzhledem k vývoji v zemědělství nerentabilní. Veškeré práce vedoucí k rozvoji biocentra byly řízeny v souladu s projektem vypracovaným firmou Löw a spol. v Brně v červnu 1994 a jeho doplňkem z roku 1995, jež obsahují principy řízené sukcese, žádoucí cílový stav, realizační etapy, rostlinné druhy vhodné pro lokalitu i předpokládané náklady nutné k založení biocentra. Realizace projektu se ujala firma Zahrada Olomouc. Dá se říci, že první etapa realizace (modelace terénu, vyhloubení tůní, založení všech typů porostů, první transfery rostlin) spolu s některými nadrámcovými úkony (vrbový plůtek kolem jezera) byla ukončena v rekordním čase na jaře Biocentrum však v létě 1997 zasáhla povodeň, která způsobila obrovské ztráty a posunutí sukcesního vývoje zpět na pomyslnou startovací čáru, jak si budeme demonstrovat později.
2 Co znamená řízená sukcese Na rozdíl od sukcese spontánní se jedná o sukcesi, tedy postupný zákonitý vývoj rostlinného společenstva spějící ke stabilitě klimaxu, záměrně ovlivněnou člověkem. Člověk vstupuje do tohoto procesu s cílem podpořit sukcesní vývoj a směřovat jej ke vzniku společenstev blízkých požadovanému cílovému stavu. Vzniknou tak společenstva vykazující odlišné, ale pro konkrétní účel za kterým byla založena, příznivější parametry než společenstva, jež by se vyvinula zcela spontánní sukcesí. Tohoto je možné docílit systémem správně volených zásahů, kterými mohou být introdukce, nebo-li přenos rostlin, případně i živočichů, z lokalit přírodně blízkých zájmovému stanovišti (jedná se o nejčastější a často stěžejní opatření), výsev či dosev chybějících žádoucích druhů, údržba (kosení) porostů, přidávání symbiontů (zejména mykorhitických hub), dodání živin a organické hmoty do půdy (např. přenos organické mokřadní půdy), monitoring úspěšnosti zásahů, aktuálního stavu území, flóry, fauny apod. Řízená sukcese je jednou, nikoli jedinou možností péče o založené krajinné prvky. Zejména pro svou finanční náročnost má opodstatnění v místech, kde se kromě funkce ekologickostabilizační předpokládá ještě jiná, např. výchovně-naučná nebo rekreační funkce, právě tak jako je tomu v biocentru Hráza Kroměříž. Povodňová vlna Povodeň byla způsobena dvěma obdobími silných srážek ve dnech 4. až 9. a 17. až 21. července V horním povodí Moravy a Bečvy byly zaznamenány extrémní hodnoty denních úhrnů srážek, v jejichž důsledku došlo k vybřežení toku. Inundance dosahovala na některých místech pásu o šířce více než 10 km. Povodňová vlna, jež zarovnala sníženiny mezi tratí Kroměříž Kotojedy a řekou Moravou, se přelila na lokalitu Hráza mezi 12. a 13. červencem. Asi 2 dny stav kulminoval, přibližně do byla přelita příjezdová komunikace, tj. celá lokalita kromě vysokých břehů ve východní části. Hladina jezera tak byla oproti normálnímu stavu zvýšena asi o 2,5 m. Jelikož je bývalá štěrkovna bezodtokou depresí, po opadu Zacharky docházelo pouze k běžnému odpařování hladiny. Výrazněji byla hladina snížena až prokopáním strouhy do Zacharky a zpětným odvedením vody do koryta toku. Ještě byl však zaznamenán stav vody asi o 2 m nad normálem, což znamenalo zatopení přibližně 2/3 porostů biocentra. Teprve další umělé odvodnění v polovině srpna snížilo hladinu na sloupec cca 1,5 m nad běžný stav, čili pod hladinou zůstaly břehové porosty. K obnovení břehové linie došlo prakticky až na jaře 1998 díky technickému zásahu, při kterém byla přebytečná voda odvedena prostřednictvím městské kanalizace. Mokřadní vegetace břehu a okolí tůní (pro článek stěžejní část) tak utrpěla největší újmy, ale téměř celé biocentrum bylo zničeno. I. Materiál a metoda Popis lokality a stav před povodní Biocentrum se nachází v bezprostřední blízkosti města Kroměříž v nadmořské výšce 188 m. Rozloha lokality činí 20,4 ha, z čehož 13,9 ha tvoří vodní hladina izolovaného jezera s malým ostrůvkem v jižní části. Je rozděleno do dvou částí. První větší území v severní části má polyfunkční charakter. Slouží především k rekreaci a sportu. Je v něm umístěn i areál vodních sportů, kde stojí
3 několik budov a hřiště. Jižní část lokality má mít jednoznačně funkci biocentra. Tato jádrová část zujímá včetně vodní plochy 7 ha. Okolo břehu bylo vyhloubeno 5 tůní pro obojživelníky. Před povodní asi ve vzdálenosti 3 m od jezera. Díky abrazi a kolísání vodní hladiny se ale tato vzdálenost zmenšuje. Další dominantou je uměle navršený pahorek s lesním porostem, u jehož úpatí se nachází malá plocha mokřadního charakteru. Biocentrum má mít dle projektu smíšený charakter se zastoupením lesních, lučních, mokřadních a vodních společenstev (viz. obr.1). Všechna tato společenstva byla na jaře 1997 založena. V porostech lesního charakteru se uchytilo 95 % sazenic a přirůstaly, jetelotravní směsí nově vysévané nelesní plochy (břehy, luční porosty) byly po několika pokosech plošně téměř zapojené, skupiny stromů se ujaly na 100 % obdobně jako javorová alej kolem příjezdové komunikace, která až na několik prosýcháním poškozených jedinců odrůstala velmi dobře. Břeh jezera a ostrůvek byl po celém obvodu zpevněn vrbovým plůtkem. Byla zastoupena mokřadní a vodní vegetace (první introdukce). První realizační etapa založení porostů, byla dokončena, návazná etapa základní péče a zásahů řízené sukcese byla zasažena povodní, po jejímž odeznění ji nahradila náročná etapa obnovy. Obr. 1. Návrh realizace LBC Hráza (odpovídá dnešnímu stavu) Legenda: Hranice biocentra Potok Zacharka Vzrostlé původní dřeviny Nově vysazené dřeviny Areál Klubu vodních sportů Hranice jádrové časti biocentra Vysázená lesní společenstva Travobylinná společenstva Původní travobylinná společenstva Nově vysetá travobylinná společenstva Tůňky Jezero Ostrůvek Polyfunkční část Mokřadní vegetace Projekt navrhuje: 1. chrastice rákosovitá 2. rákos obecný 3. orobinec sp. 4. sítiny a ostřice sp. 5. kosatec žlutý 6. zevar sp. Jádrová část
4 Metodika V tomto článku se přednostně zmíníme o dvou průzkumech uskutečněných na lokalitě, jež se vztahují k obnově mokřadní vegetace břehu a tůní. První z nich probíhal ve vegetačních obdobích let a týkal se vegetace břehové linie a okolí tůněk. Na dvou vytyčených plochách velikosti 1m 2 byly v měsíčních intervalech zapisovány fytocenologické snímky dle rozšířené Braun - Blanquetovy stupnice (Moravec, 1994), odhadována pokryvnost celková i jednotlivých druhů a zakreslovány mikromapy. Stav vegetace a průběh povodně byl zachycen rovněž fotograficky. Druhý průzkum byl uskutečněn v roce 2002, v rámci fytocenologického průzkumu lučních společenstev. Při něm byly v průběhu vegetační sezóny zapsány rostlinné druhy vyskytující se v okolí tůněk (bez abundance). Druhy přímo v břehové linii zapsány nebyly, nicméně lze předpokládat, že z velké části korespondují s druhy u tůní, neboť ty jsou dnes ve vzdálenosti cca 1,5 m od jezera a stanovištní podmínky jsou zde obdobné. Vzájemným srovnáním výsledků průzkumů si můžeme vytvořit představu o rychlosti a dynamice vývoje mokřadních a vodních společenstev lokality. Z archivních materiálů bylo dále převzato popovodňové hodnocení ostatních společenstev založených v biocentru, a to pro lepší představu o škodách, které může přírodní živel napáchat. III. Výsledky a diskuse V červnu 1997 byla pokusná plocha vytyčená na břehu jedné z tůní dosud z větší části rostlinami neobsazena a sukcese vstupovala do svých počátečních stádií. Tomu nasvědčuje celková pokryvnost, jež dosahovala 5 % a floristická skladba vykazující značnou nevyrovnanost, spočívající v roztroušeném výskytu druhů a výskytu druhů pro mokřadní společenstva netypických. Počet typických druhů a jejich abundance však převyšovala. Dalo se předpokládat, že vývojová trajektorie sukcese povede k vytvoření očekávaných rostlinných společenstev. Povodeň však měla na vývoj vegetace obrovský vliv. Výsledek průzkumu z června roku 1998 prokázal, že celková pokryvnost dosahovala opět 5 %, čili stejně jako před příchodem povodně. Je zjevné, že sukcesní vývoj probíhal od obnažení zaplavené plochy v zimě 1997 od jara 1998 zcela od začátku. Byl podpořen přenosem Typha latifolia, který v dalším průběhu roku prodělal značný nárůst. Druhové složení bylo v červnu 1998 chudší 5 druhů oproti červnu druhů. Nicméně větším dílem byly zastoupeny druhy pro lokalitu považované za žádoucí (např.juncus articulatus, Juncus bufonius, Ranunculus scleratus). V létě 1998 se počet druhů zvýšil na 12 (i díky introdukci) a celá plocha se počíná diferencovat na část druhově pestřejší s převažujícími hygrofyty a hydrofyty a na část méně ovlivněnou vodou, kam pronikaly druhy z okolních ploch osetých jetelotravní směskou a náletové druhy trav. Z 13 druhů určených v červnu 1999 jich lze 8 označit za vodní nebo mokřadní. Celková pokryvnost v tomto roce dosáhla v červenci již 70 %. Značnou měrou se na nárůstu pokryvnosti podílely druhy z částí méně ovlivněných vodou Trifolium repens, ale i hydrofyty (Alisma plantago aquaica, Batrachium trichophylum, Juncus articulatus), takže plocha si udržovala vysokou druhovou bohatost a pestrost. Situace v těsné břehové linii byla díky déle trvajícímu zatopení (do jara 1998) ještě horší, a to i přes
5 introdukce v roce 1998 (Alisma plantagoaquatica, Butomus umbellatus, Iris pseudacorus, Nuphar lutea, Typha latifolia). Zátopou došlo k přerušení sukcesního vývoje, ke snížení počtu druhů na stanovišti a jejich úplné proměně, k expanzi druhu Butomus umbellatus a Typha latifoli. Na podzim sem expandovaly terestrické druhy (Trifolium repens, Trifolium pratensis). K nárůstu pokryvnosti došlo teprve mezi roky 1998 a 1999, a to o 25 % ke stavu z června 1997, který byl s pokryvností 5 % stejný jako stav před povodí (nulový nárůst), což svědčí o úplném zničení vegetace (vegetativních i generativních orgánů). Navíc na pobřeží jsou schopny přežít jen druhy snášející kolísání hladiny jezera, tudíž druhová skladba se v průběhu let výrazně proměňovala. V roce 1999 převládali Typha latifolia a Bolbochenus maritimus. Naopak se vytratil Polygonum lapathifolium. Celková pokryvnost dosáhla maxima v září roku %, ale obvykle stagnovala na hodnotě asi 50 %. Jisté je, že povodeň působila i následně po svém odeznění. Z celkových pokryvností ploch v jednotlivých letech vyplývá, že mokřadní společenstva ztratila celý jeden rok možného sukcesního vývoje. V roce 2002 již byl porost břehu i tůněk zapojen a byl druhově bohatý. Celkem bylo zaznamenáno 58 druhů rostlin, z toho 19 druhů vlastních mokřadním společenstvům. Stále se zde objevují i terestrické druhy z okolních lučních porostů. Lze usuzovat, že se mokřadní společenstva vyvíjejí žádoucím směrem a že bude dosaženo cílového stavu a stanou se zcela funkčními a stabilními. Je jim ale stále nutné věnovat pozornost, neboť průzkum odhalil nebezpečí šíření synantropních druhů, které jsou agresivní a představují hrozbu pro vývoj všech rostlinných společenstev lokality. Povodeň samozřejmě nenapáchala škody jen na pobřežní části, ale zničila téměř celé biocentrum. Byl odplaven vrbový plůtek. Značnou újmu pocítila lesní výsadba, jež byla zničena asi ze 3/4. Ztráty se zvýšily po odeznění povodně v důsledku chorob a oslabení v zimě. Jako nejodolnější se ukázaly druhy Quercus robur, méně Ulmus minor a Fraxinus excelsior. Naopak Tilia cordata, Carpinus betulus, Acer pseudoplatanus, platanoides a campestre zaznamenaly značné poškození. Úplný úhyn nastal u Prunus avium. Javorová alej u příjezdové cesty byla zničena zcela. Kořenový bal a kmen nesnesli zamokření trvající asi 1,5 měsíce. Stejná situace byla u solitérů a skupin stromů. Jetelotravní porosty vyseté v obou částech biocentra byly 100 % zničeny na březích, ve vzdálenějších částech došlo k částečné přirozené obnově drnu. Nicméně jejich složení bylo chudé, a proto si porosty vyžádaly řadu zásahů v rámci řízené sukcese (dosevy, přenos sena pro vysemenění atd). Původní luční porosty krátce povodňované víceméně přežily bez újmy, poškozeno bylo asi 25 % luk blízko břehů. Stav biocentra v současnosti Díky dotaci, kterou se podařilo MěÚ Kroměříž získat ze Státního fondu ŽP a operativně vypracovanému projektu obnovy porostů, se na jaře 1998 podařilo obnovit výsadby a výsevy na postižených plochách a realizaci LBC Hráza tak zachránit. Byl vypracován plán péče pro všechny plochy v biocentru, rozsah a způsob zásahů vedoucích k podpoře vývoje společenstev, neboť obnova postižené plochy a její další vývoj byli bez nových energetických vkladů člověka nemyslitelné. Všechny typy společenstev navrhované projektem jsou dnes zapojené a schopné samostatné existence, stromy dosáhly výšky cca 1,50 2,0 m, luční i mokřadní porosty jsou poměrně pestré, břeh
6 jezera je osídlen vegetací, jež spolu s tůněmi skýtá úkryt řadě živočichům, především obojživelníkům a ptactvu. Biocentrum je tedy částečně funkční a postupně se stává plnohodnotnou složkou ÚSES. Lokalita se díky blízkosti města stala velmi oblíbeným místem k rekreaci. V polyfunkční části jsou rozmístěny lavičky, tabule naučné stezky, břeh je zpevněn pohozem pro lepší přístup k vodě. Obyvatelé však nerespektují hranice této části a jádrová oblast je hodně frekventovaná. To s sebou přináší zatížení v podobě šíření synantropních druhů rostlin, mechanického poškozování vegetace i rušení živočichů volně pobíhajícími psy. Je proto nutné pokračovat v monitoringu biocentra a proti případným hrozbám včas zasáhnout. Súhrn Biocentrum Hráza Kroměříž bolo založené na mieste vyťaženého ložiska štrkopiesku v roku Má byť vzorovou ukážkou ako sa pomocou riadenej sukcesie starať o lokalitu zničenú ťažbou a ako vytvoriť prírodne cenné územie. Biocentrum má mať zmiešaný charakter so zastúpením lesných, lúčnych, mokradných a vodných spoločenstiev. Funkčne je rozdelené na časť rekreačnú a časť jadrovú. Etapa realizácie bola dokončená na jar Týkala sa modelácie terénu a založenia všetkých typov spoločenstiev. Ich vývoj však skoro prerušila povodeň v júli Najväčšie škody napáchala v pobrežnej zóne, ktorá bola pod vodou ešte v zime. Zničené boli takmer všetky porasty v biocentre, čo znamenalo nielen veľkú finančnú stratu, ale aj obrovskú škodu už v základe cieľového biotopu. Povodeň zasiahla lokalitu príliš skoro, keď mladé, umelo iniciované spoločenstvá neboli dostatočne prispôsobené stanovišti, proces sukcesie a konkurenčné vzťahy boli v počiatočných štádiách. Našťastie sa podarilo získať finančnú dotáciu a mohla tak následovať etapa obnovy. Vďaka nej dnes biocentrum dobre prosperuje a sukcesný vývoj sa uberá požadovaným smerom. Kľúčové slová: lokálne biocentrum, riadená sukcesia, povodeň Literatura MORAVEC, M.: Fytocenologie. Praha, Academia, s. ISBN X. PRZYWARA, J.: Sledování vývoje vegetace v realizovaném lokálním biocentru Hráza u Kroměříže (Disertační práce). Brno: MZLU v Brně, s. TICHÁ, M.: Hodnocení stavu ochrany přírody na Kroměřížsku (Diplomová práce). Brno: MZLU v Brně, 2003, 78s. ZIMOVÁ, E: Projekt biocentra Hráza u Kroměříže. Brno: Löw a spol. s.r.o., s. ZIMOVÁ, E.: Biocentrum Hráza projekt obnovy porostů po povodni Brno: Löw a spol. s.r.o., s. Kontaktní adresa Ing. Miluše Tichá, MZLU v Brně, Ústav krajinné ekologie, Zemědělská 1, Brno, tel: , t.mila@ .cz
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :
LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE
TECHNICKÁ ZPRÁVA. Polní cesty v k.ú.ovčáry u Kolína a Volárna. Technická zpráva 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Katastrální území: Středočeský.
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby: Polní cesty v k.ú.ovčáry u Kolína a Volárna Katastrální území: Volárna Město, obec: Kolín, Ovčáry, Volárna Kraj: Středočeský Objednatel: ČR Ministerstvo
2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK
LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
H O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
Územní systém ekologické stability ÚSES
Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Závěrečná zpráva o projektu
Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Oprava terénního zařízení pro environmentální osvětu v botanické zahradě v Dalovicích Evidenční číslo smlouvy:
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
D.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic
Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,
Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
Návrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek
Povodí Odry, státní podnik - oddělení projekce Varenská 49, 701 26 Ostrava 1, tel. 596 657 111 Ostravice Staré Město oprava balvanitého skluzu km 26,250 26,400 Projektant: Ing. Dalibor Rajnoch Vedoucí
14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)
DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,
Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou
Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
Územní plán obce Rohozec, 2000
Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí
Výsadba městské zeleně a její úskalí
Výsadba městské zeleně a její úskalí JAKÁ JE ÚLOHA MĚSTSKÉ ZELENĚ V KONCEPCI TRALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SÍDEL? 1. odpověď: UTVÁŘENÍ KRAJINNÉHO OBRAZU SÍDLA Proměny městské struktury a proces suburbanizace
Obnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
INDEX QBR Datový list do terénu
INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80
Mokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
Mokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
OPŽP přes MAS. Schváleno rozšíření SCLLD, které nám umožní v rámci regionu MAS rozdělit až ,- Kč především na výsadbu v rámci:
OPŽP přes MAS Schváleno rozšíření SCLLD, které nám umožní v rámci regionu MAS rozdělit až 10.000.000,- Kč především na výsadbu v rámci: Sídelní zeleně 5.000.000,- Kč Realizace ÚSES 3.000.000,-Kč Protierozních
1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice
Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, 373 65 Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84,
Přehled všech projektů najdete na: Revitalizace Jiráskovy aleje
Pořadové číslo projektu: 11 Název projektu: Revitalizace Jiráskovy aleje Popis projektu: Návrhem je řešena komplexní revitalizace Jiráskovy aleje. Pro zlepšení kondice stromů je navrhován dendrologický
Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
Terestrické biotopy obojživelníků
Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo
Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr
Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah
REVITALIZACE VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ V OSTRAVĚ PORUBĚ
REVITALIZACE VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ V OSTRAVĚ PORUBĚ Projekt skutečného provedení stavby SADOVÝCH ÚPRAV PRŮVODNÍ ZPRÁVA Ing. Pavla Miklová, sadovnické úpravy návrh a realizace 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice"
Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice" Boršice u Blatnice Zpracoval: Ing. Petr Kvapil Obsah: Textová část Položkový rozpočet, včetně krycího listu Výkaz výměr Mapové přílohy Fotodokumentace Výpis
Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta
Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Kraj : Jihomoravský Číslo akce: Zpracoval: Zdeněk Vajbar, úsekový technik provozu D. Věstonice Datum
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE
Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE 1. Z historie dolu Tuchlovice V 30. letech minulého století bylo prokázáno geologickým průzkumem, že západní část dobývacího
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA
OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA k.ú. Vojkovice u Židlochovic Dokumentace pro stavební povolení A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva Datum: 04/2011 Vypracoval: Bc. Dagmar Kabelová zakázky: 97/09
TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250
Výsadba biocenter a liniové zeleně
07.04.2017 Výsadba biocenter a liniové zeleně Pobočkou Nymburk v okresech Nymburk a Praha-východ Místo konání: Praha budova ČSVTS, Novotného lávka 200/5 Ing. Zdeněk Jahn, CSc. vedoucí Pobočky Nymburk biocentrum
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
Čelákovice. Územní plán Čelákovic ideový návrh. město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem. textová část
Územní plán Čelákovic ideový návrh textová část Čelákovice město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem Propojování, prolínání, sjednocování... Seznam příloh: A.1 - Hlavní výkres, měř. 1 :
ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ
ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE ZPRACOVATEL: ING.ARCH.MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ OBJEDNATEL: OBEC MORAŠICE DATUM: 09/2014 NÁVRH ÚP MORAŠICE 2 Zastupitelstvo obce
Monitoring aluviálních ekosystémů
Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu
J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a
J e v i š o v i c k á p ř e h r a d a Zatopená plocha při hladině stálého nadržení (Ms) 3,00 ha Zatopená plocha při max.hl. zásobního prostoru (Mz) 8,10 ha Zatopená plocha maximální 12,6 ha Hladina zásobního
Výstavba vodních nádrží v procesu pozemkových úprav
STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. Praha Pobočka Nymburk, Soudní ul. čp. 17, PSČ 28800 Tel: 725921570, 724067745 e-mail: z.jahn@spucr.cz 19.10.2017 Výstavba vodních
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
Bakov nad Jizerou - obnova zeleně v parku Komenského sady
Bakov nad Jizerou - obnova zeleně v parku Komenského sady Současný stav : V současné době je zeleň v parku málo zastoupena, plocha parku je víceméně v pořádku, ale vzrostlé zeleně je zde velký nedostatek.
Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Zajištění péče o luční záhony na území města Olomouce
Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Zajištění péče o luční záhony na území města Olomouce dle Smlouvy č OZP-PKZ/DOT/001128/2016/Pri o poskytnutí finanční
KÚ Pardubického kraje Komenského nám PARDUBICE. Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP
KÚ Pardubického kraje Komenského nám. 125 532 11 PARDUBICE Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP Se značným znepokojením Vám oznamujeme, že jsme koncem měsíce listopadu 2011 zaznamenali případy
Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3
Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název
Obec Tučín R E A L I Z A C E
Obec Tučín K O M P L E X N Í P O Z E M K O V É Ú P R A V Y V K.Ú. T U Č Í N - R E A L I Z A C E Obec Tučín S T Á T N Í P O Z E M K O V Ý Ú Ř A D, P O B O Č K A P Ř E R O V N Á V R H P O Z E M K O V É Ú
Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání
Vytvoření zahrady PRM/KHT. Jan Bobek. Rok 2009/10. Fakulta textilní Technická univerzita v Liberci Stránka 1
Vytvoření zahrady PRM/KHT Jan Bobek Rok 2009/10 Fakulta textilní Technická univerzita v Liberci Stránka 1 Vytvoření zahrady Kde najít ideálního (kvalitního) projektanta? Media (noviny,internet,televize)
V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
projektant SO 05 : Eva Wagnerová, Tomešova 1, Brno SO 05 REKONSTRUKCE DVORA STARÉ RADNICE DPS, 11/2014 TECHNICKÁ ZPRÁVA
Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název akce: ZELEŇ PRO BROD Dokončení pasportu zeleně města a obnova vybraných ploch sídelní zeleně města Havlíčkův Brod Investor: Město Havlíčkův Brod Místo stavby: Havlíčkův
POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče
1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz
ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY
ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití
PARK POD PLACHTAMI Nový Lískovec, Brno
PARK POD PLACHTAMI Nový Lískovec, Brno SO 01, SO 02, SO 03 DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Ing.arch. Jan ZEZŮLKA LEDEN 2011 1. strana B 1 - Charakteristika území stavby B 1.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYHLÁŠENÝCH PAMÁTNÝCH STROMECH Kód ústředního seznamu: Vyhlášeno (kým): Název památného stromu (stromů): Javor u barokní brány Okres: Břeclav Vyhlášeno (čím): Vyhlášeno (kdy): Obec: Pověřený
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Vegetace, výsadba, údržba Plánování výsadeb - literatura LITERATURA Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů, Příloha
REALIZOVANÁ MOKŘADNÍ BIOCENTRA A JEJICH OSUDY
REALIZOVANÁ MOKŘADNÍ BIOCENTRA A JEJICH OSUDY Ing. Miluše Tichá, RNDr. Pavel Trnka, CSc. Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita, Zemědělská
VÝKAZ VÝMĚR ROZPOČET K AKCI: REVITALIZACE ZELENĚ V OKOLÍ VODNÍ NÁDRŽE V OBCI PSÁRY
Náklady za rostlinný materiál latinský název VÝKAZ VÝMĚR ROZPOČET K AKCI: REVITALIZACE ZELENĚ V OKOLÍ VODNÍ NÁDRŽE V OBCI PSÁRY český název výsadbová velikost počet jednotek cena za kus cena celkem bez
Ekologická obnova aneb Zamyšlení na téma Jak to dělají jinde?
Ekologická obnova aneb Zamyšlení na téma Jak to dělají jinde? Většina obyvatel naší obce jistě postřehla, že jsou v územním plánu obce Horní Bojanovice zahrnuta lokální biocentra. Zejména lokální biocentrum
CHKO Litovelské Pomoraví
CHKO Litovelské Pomoraví AOPK ČR Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Správa CHKO Litovelské Pomoraví, Husova ul. 906/5, Litovel Společenský význam ZCHÚ a Správa CHKO Litovelské Pomoraví
NÁVRH ZELENĚ. Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně. Ing. Petr FÖRCHTGOTT
NÁVRH ZELENĚ Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně Ing. Petr FÖRCHTGOTT PROSINEC 2014 OBSAH Úvod Současný stav... str. 3 Rozsah a cíl návrhu... str. 3 Návrh Odstranění... str. 4 Výsadba... str. 5 Výkaz
Návrh Výsadba stromořadí v obci Podolí
Návrh Výsadba stromořadí v obci Podolí průvodní a technická zpráva Vypracovala: Ing. Sylva Holánová 15.5.2015 Cíl navrženého opatření Jednostranné stromořadí je navrženo severovýchodně od obce podél polní
V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.
Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 28 Obec: ZDISLAVA DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 Kód obce 564541 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.
Výsadby. Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP. zelená linka:
Výsadby Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Upozornění Uvedené typové projekty byly realizovány mimo území CHKO, avšak typ výsadeb realizovaných
Výsadby a zajištění vodních prvků v biocentrech
14.06.2018 biocentrum Sovenice Výsadby a zajištění vodních prvků v biocentrech Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Praha Ing. Zdeněk Jahn, CSc. vedoucí pobočky SPÚ v Nymburce Biocentrum s vodní plochou
Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991
Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání
Ochrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY
HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby
PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN. Úvod
PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN Úvod Materiální škody významných povodní v roce 1997 vedly ke zpracování vyhledávací studie pro řešení protipovodňových opatření v povodí řeky Novohradky. Studie
Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů
Hodina 34-35 Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů 1 Základní pojmy, hodnocení umělé obnovy obnova lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného porostu přirozená vytváření nového porostu