KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

Transkript

1 CS CS CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 05/10/06 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ. PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (předložený Komisí) PRÁVNÍ OZNÁMENÍ Tento dokument je určen pro konzultace vnitrostátních odborníků a zúčastněných třetích stran. Jedná se o pracovní dokument vypracovaný útvary GŘ pro hospodářskou soutěž, který nevyjadřuje nutně postoj Evropské komise. Evropská komise ani osoby jednající jejím jménem neodpovídají za případné použití informací uvedených v tomto dokumentu. V souvislosti s obsahem tohoto dokumentu nelze uplatňovat žádná práva. CS CS

3 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1) Cíl a souvislosti návrhu S cílem zajistit účinný dohled a zjednodušení administrativy, aniž by se oslabil dohled Komise, nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory 1 opravňuje Komisi, aby prohlásila prostřednictvím nařízení, že určité kategorie podpory jsou slučitelné se společným trhem a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství. Jde o podpory de minimis 2, podpory ve prospěch malých a středních podniků, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí, zaměstnanosti a vzdělávání a podpory, jež odpovídají mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát. Komise ve svém akčním plánu pro oblast státních podpor 3 zveřejněném v červnu 2005 vyhlásila zahájení konzultace se zainteresovanými třetími stranami 4 a předložila plán reformy státních podpor, která se uskuteční v průběhu let 2005 až 2009 a kterou Komise bude řídit v úzké spolupráci s členskými státy a zainteresovanými subjekty. Komise ve svém akčním plánu zejména oznámila, že posoudí, nakolik je nezbytné rozšířit oblast působnosti nařízení Rady (ES) č. 994/98 s cílem zmocnit Komisi, aby z oznamovací povinnosti vyňala nové kategorie státních podpor, zejména ve prospěch kultury a zachování kulturního dědictví. Tato potřeba rozšířit oblast působnosti tohoto zmocňovacího nařízení vychází z hodnotící zprávy o provádění zmocňovacího nařízení, kterou má Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě každých 5 let v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení 5. Tato zpráva poukazuje zejména na potřebu rozšířit oblast působnosti stávajících nařízení o výjimkách s cílem omezit oznamovací požadavky a s ohledem na to, aby se uvedená nařízení týkala pouze kategorií podpor, které nezpůsobují vážné obtíže v oblasti hospodářské soutěže. Situace ohledně státních podpor v oblastech kultury a zachování kulturního dědictví Stávající nařízení Rady č. 994/98 zmocňuje Komisi zejména k tomu, aby přijala nařízení o výjimkách pro všechny kategorie státních podpor ve prospěch malých a středních podniků. Na základě těchto ustanovení může tedy Komise vyjmout z oznamovací povinnosti státní podpory v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví udělované malým a středním podnikům. Skutečná využitelnost takového nařízení o výjimkách by však byla omezena, jelikož příjemci státních podpor, zejména v kinematografickém a audiovizuálním odvětví, jsou často velké podniky. Z toho pro Komisi a členské státy vyplývá významné pracovní zatížení, přestože se často jedná o běžné případy s omezenými rozpočty; některé malé 1 Úř. věst. L 142, , s Možnost jejich vynětí je stanovena v článku 2 nařízení (ES) č. 994/98. 3 Internetová stránka EUR-Lex, 4 Výsledky konzultace týkající se akčního plánu pro státní podpory Podrobné shrnutí, internetová stránka GŘ COMP 5 Při zpracování této zprávy Komise vycházela z dotazníků týkajících se zkušeností členských států Unie a ESVO a ze závěrů multilaterální schůzky ze dne 27. června 2006 s orgány členských států. Zpráva byla předložena k přezkumu poradnímu výboru pro státní podpory dne xx xx CS 2 CS

4 projekty (filmy osobního charakteru, filmy se velkým kulturním významem nebo nízkorozpočtové filmy) může v podstatě realizovat velká společnost a není důvod, aby Komise vynakládala své prostředky na jejich kontrolu. Komise s ohledem na své zkušenosti při zpracování těchto oznámení má za to, že u některých návrhů a za určitých podmínek je třeba umožnit, aby tyto podpory mohly být vyňaty z oznamovací povinnosti, a že je proto třeba v tomto smyslu upravit nařízení Rady č. 994/98. Situace u státních podpor v oblasti přírodních pohrom Ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny výše, nařízení Rady č. 994/98 zmocňuje Komisi vyjmout z oznamovací povinnosti státní podpory v oblasti přírodních pohrom udělované malým a středním podnikům, ale neumožňuje pokrýt podpory udělované velkým podnikům. V posledních letech došlo v Evropě k rozsáhlým povodním, které si vyžádaly finanční zásah ze strany členských států. V takové situaci je důležité, aby členské státy mohly urychleně přijmout a udělit podpory dotčeným podnikům. Povinnost předběžného oznámení jednak způsobuje významnou administrativní zátěž pro útvary Komise i členské státy a pak také nutná zpoždění v přidělování podpor dotčeným podnikům. Podle zkušeností získaných při zpracování těchto oznámení však zůstávají rizika vážného narušení hospodářské soutěže omezena. Podpory udělované velkým podnikům mohou obecně vyvolat vážnější narušení hospodářské soutěže a finanční obtíže způsobené přírodními pohromami jsou pro ně obecně méně závažnější než pro malé a střední podniky. Nicméně pokud je podpora správně definována a omezena na materiální škody způsobené přírodní pohromou a pokud je její výše ověřena nezávislým subjektem, vynětí z oznamovací povinnosti se jeví jako oprávněné. V důsledku toho je potřeba pozměnit nařízení Rady č. 994/98 s cílem pokrýt tyto kategorie státních podpor. Situace u státních podpor v zemědělském odvětví Článek 36 Smlouvy o ES stanoví, že pravidla hospodářské soutěže se neuplatňují pro výrobu a obchod se zemědělskými výrobky, jinak nazývány také jako produkty přílohy 1, pouze do té míry, kterou stanovila Rada. Na rozdíl od ostatních odvětví tedy pravomoc Komise kontrolovat státní podpory v zemědělském odvětví nevyplývá přímo ze Smlouvy, ale z právních předpisů přijatých Radou ve smyslu článku 37, a je podřízena omezením, jež může stanovit Rada. V praxi však veškerá tato nařízení zavádějící společnou organizaci trhu stanovují, že pro dané výrobky se uplatňují pravidla pro státní podpory uvedené v článcích 87 až 89 Smlouvy. Proto je v zemědělském odvětví vhodné uplatňovat stejná procesní pravidla jako v ostatních odvětvích. Nařízení č. 994/98 Rady Komisi zejména zmocňuje, aby z oznamovací povinnosti vyňala státní podpory v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh zemědělských výrobků udělované malým a středním podnikům ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1/2004 ze dne 23. prosince , které je v současnosti přezkoumáváno. Toto nařízení však neumožňuje pokrýt podpory udělované podnikům, které jsou větší než malé a střední podniky. Zkušenosti získané v této oblasti ukázaly, že Komise přijímá četná oznámení o zemědělských státních podporách udělovaných jiným podnikům, než jsou malé a střední podniky, u kterých nelze uplatnit 6 Úř. věst. L 1, , s. 80. CS 3 CS

5 vynětí z oznamovací povinnosti, přestože je podpora v omezené výši.. V důsledku toho je potřeba pozměnit nařízení Rady č. 994/98 s cílem pokrýt tyto kategorie státních podpor. Situace u státních podpor sociálního charakteru v oblasti dopravy Ustanovení čl. 87 odst. 2 písm. a) považuje podpory sociálního charakteru udělované jednotlivým spotřebitelům za slučitelné se společným trhem za podmínky, že jsou udělovány, aniž by došlo k diskriminaci spojené s původem produktů. Za posledních deset let se Komise setkala s významným nárůstem počtu oznámení o podporách se sociálním charakterem v oblasti dopravy, což způsobilo vzrůstající administrativní zátěž pro útvary Komise a členských států. Přesto Komise na základě své zkušenosti 7 s podporami sociálního charakteru v oblasti dopravy konstatuje, že od té doby, co je u původu produktů nebo služeb a u výběru kategorií spotřebitelů, kteří jsou příjemci podpory, dodržována zásada nediskriminace, se prokázalo, že takové podpory nezpůsobují specifické obtíže. Komise má tedy za to, že je třeba, aby za určitých podmínek bylo možno tyto podpory vyjmout z oznamovací povinnosti, a to včetně těch, které jsou určeny velkým podnikům, a že je proto třeba v tomto smyslu upravit nařízení (ES) č. 994/98. Ustanovení týkající se transparentnosti Komise oznámila ve svém akčním plánu pro oblast státních podpor svůj záměr zvýšit v této oblasti transparentnost a zároveň se vyhnout zbytečné administrativní zátěži a zajistit účinnou kontrolu případů, které jsou ve smyslu narušení hospodářské soutěže nejrizikovější. Rovněž hodnotící zpráva Komise ohledně provádění zmocňujícího nařízení ukazuje přání členských států, aby zavedení nařízení o výjimkách nebylo doprovázeno nadměrnou administrativní zátěží. Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení č. 994/98 v této věci stanoví zejména že při uskutečňování režimů podpory nebo jednotlivé podpory poskytnutých mimo jakýkoliv režim, které byly vyňaty podle takových nařízení, předloží členské státy Komisi vzhledem k jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství souhrny informací o režimech podpory nebo jednotlivých podporách, na které se nevztahuje vynětí. V roce 1998, kdy bylo přijato nařízení č. 994/98, se zveřejnění těchto souhrnů v Úředním věstníku Evropských společenství jevilo jako nejvhodnější prostředek. Nicméně vzhledem jednak k významnému nárůstu počtu jazykových znění v důsledku několika rozšíření a pak také k rozvoji nových prostředků pro elektronickou komunikaci Komise zastává názor, že 7 Rozhodnutí Komise ze dne o náhradách za leteckou přepravu pro obyvatele Kanárských ostrovů (N 387/1998) a Baleárských ostrovů (N 386/1998). Rozhodnutí Komise ze dne o spojeních mezi oblastí Madeira a ostatním územím Portugalska (N 414/1998). Rozhodnutí Komise ze dne o spojeních na malé ostrovy Sicílie (N 399/1999). Rozhodnutí Komise ze dne o spojeních mezi městy Marseille a Nice na jedné straně a městy Ajaccio, Bastia, Calvi a Figari na straně druhé (N 24/2000). Rozhodnutí ze dne o spojeních mezi městy Ajaccio a Bastia na jedné straně a městem Montpellier (N 638/2000) a mezi městy Ajaccio, Bastia, Calvi a Figari na jedné straně a městem Lyon na straně druhé (N 639/2000). Rozhodnutí Komise ze dne o spojení mezi Guadeloupe a Francií N 607/04 Sociální podpory Réunion (N 385/04) Rozhodnutí Komise ze dne Francie Změna režimu N 516/2004 o podporách sociálního charakteru zavedených ve prospěch některých kategorií cestujících na leteckých trasách spojujících Martinique a metropolitní Francii (N 223/2006) Rozhodnutí ze dne ve věci N 781/2001 Francie Režim jednotlivých podpor sociálního charakteru pro námořní spojení Korsiky CS 4 CS

6 zveřejňování těchto souhrnů na internetové stránce Komise by umožnilo zvýšit transparentnost a urychlit lhůty pro zveřejnění a tím snížit administrativní zátěž. V současnosti je pro třetí strany, zejména pro podniky, snadnější navštívit internetovou stránku Komise, než shlédnout Úřední věstník Evropských společenství, aby se dozvěděli o nejnovějších informacích v oblasti státních podpor. Povinnost zveřejnit v Úředním věstníku Evropských společenství uvedené souhrny by tedy měla být nahrazena povinností zveřejnit informace na internetových stránkách Komise. Ustanovení týkající se kontroly Ustanovení čl. 3 odst. 3 nařízení č. 994/98 stanoví, že členské státy budou zaznamenávat a shromažďovat veškeré informace týkající se uplatnění skupinových výjimek. Pokud bude mít Komise informace, které ji povedou k pochybám o tom, zda je nařízení o vynětí patřičně používáno, členské státy jí poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné k posouzení, zda je dotyčná podpora v souladu s daným nařízením. Jak bylo oznámeno v akčním plánu pro oblast státních podpor, Komise si přeje významným způsobem rozšířit rozsah působnosti nařízení o výjimkách a omezit tak administrativní práci členských států spojenou s oznámeními. V případě, kdy se neprovádí oznámení ale Komise nemá informace o podporách ještě před jejich udělením. Je třeba, aby Komise mohla provádět následnou kontrolu, která by byla přiměřená, ale účinná, s cílem zajistit, aby byla účinně dodržována příslušná ustanovení práva Společenství. Zejména je třeba, aby tyto kontroly mohly být prováděny namátkově v různých oblastech činností pokrytých nařízeními o výjimkách. Aby tyto kontroly byly účinné, je třeba, aby si Komise mohla od členských států vyžádat informace ohledně souladu některých podpor, aniž by musela mít předem k dispozici informace, které vzbuzují pochybnosti ohledně správného uplatňování nařízení. Komise je tedy názoru, že ustanovení uvedená v čl. 3 odst. 3 je třeba v tomto smyslu pozměnit. Ustanovení čl. 3 odst. 4 nařízení č. 994/98 stanoví zejména, že členské státy předloží Komisi nejméně jednou za rok zprávu o uplatňování skupinových výjimek v souladu se specifickými požadavky Komise, pokud možno v elektronické podobě. Vzhledem k vývoji nových elektronických komunikačních prostředků má Komise za to, že zaslání elektronickou cestou dnes představuje nejrychlejší a nejúčinnější prostředek pro předložení zmíněné zprávy Komisi. Možnost pro členské státy předložit danou zprávu v elektronické podobě v souladu s podmínkami stanovenými Komisí by tedy měla být nahrazena povinností využít pro předání zmíněné zprávy Komisi elektronické prostředky. Ustanovení týkající se postupu pro přijetí nařízení o výjimkách Komisí V souladu s ustanoveními článku 8 nařízení č. 994/98 musí Komise ještě před přijetím nařízení o výjimkách: - konzultovat návrh s poradním výborem pro státní podpory; - zveřejnit návrh a umožnit tak třetím stranám sdělit jejich připomínky ve lhůtě, která nesmí být delší než jeden měsíc; CS 5 CS

7 - podruhé konzultovat návrh s poradním výborem pro státní podpory. Konzultace výboru se konají na zasedání, které se koná nejdříve po uplynutí dvou měsíců od zaslání oznámení členským státům. Tuto lhůtu je možné zkrátit v případě druhé konzultace, stejně jako pokud jde o naléhavý případ nebo o jednoduché prodloužení platnosti nařízení. Komise ve svém akčním plánu v oblasti státních podpor oznámila svůj cíl snížit administrativní zátěž i počet podpor, jež je třeba oznámit, a urychlit tak rozhodovací proces. V této souvislosti je nezbytné postup zjednodušit a zajistit plnou spolupráci s členskými státy. Povinné uspořádání dvou zasedání za účasti představitelů členských států, které je stanoveno ve stávajícím nařízení, způsobuje zpoždění a vyžaduje vysoké finanční náklady. Organizace zasedání se jeví jako zbytečná v případě jednoduchého prodloužení stávajícího nařízení anebo při předložení malých úprav, jako jsou přizpůsobení nových právních nástrojů, odstranění ustanovení, která se stala bezpředmětnými, aktualizace nástrojů kontroly. V obdobném smyslu je navrhováno odstranit povinnost pořádat zasedání před zveřejněním návrhu za účelem sdělení připomínek. Po přezkoumání připomínek obdržených po zveřejnění návrhu je nezbytná konzultace členských států, ale ta nevyžaduje pořádání zasedání. Je navrhováno, aby bylo toto zasedání nahrazeno písemnou konzultací členských států. Nicméně se jeví jako opodstatněné stanovit možnost uspořádat zasedání, pokud o to požádá většina členských států. Při přijetí nového nařízení nebo zásadních úprav by mělo být rovněž zrušeno pořádání prvního zasedání s členskými státy před zveřejněním návrhu. Po přezkoumání připomínek zaslaných po zveřejnění návrhu je nezbytná konzultace členských států. Je rovněž vhodné stanovit možnost uspořádat druhé zasedání, pokud o něj požádá většina členských států. S cílem zvýšit transparentnost, považuje Komise rovněž za nezbytné na své internetové stránce zveřejňovat veškeré návrhy, aby k nim mohly všechny třetí strany učinit vhodné připomínky. Návrhy musí být členským státům oznámeny elektronickou cestou, aby bylo urychleno předávání informací. 2) Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tento návrh je v souladu s obecnými cíli Unie, kterými jsou především provádění lisabonské strategie. Tento návrh je v podstatě součástí reformy státních podpor, která je uskutečňována v období a která reaguje na nové výzvy učiněné v rámci nového impulsu pro lisabonskou strategii. Komise uvedla ve svém akčním plánu v oblasti státních podpor hlavní zásady této reformy státních podpor a hlavně upřesnila, jakým způsobem zamýšlí využít pravidla pro státní podpory stanovené Smlouvou o ES, aby podpořila členské státy v provádění strategie pro růst a zaměstnanost. Komise s cílem uskutečnit cíle strategie pro růst a zaměstnanost navrhuje zejména zjednodušit a vylepšit stávající pravidla a snížit administrativní zátěž tak, že sníží počet podpor, jež je třeba oznámit, a urychlit tak rozhodovací proces.. V této souvislosti je tento návrh plně v souladu s cílem zlepšení právní úpravy. 3) Právní aspekty Právní základ CS 6 CS

8 Právním základem tohoto návrhu je článek 89 Smlouvy o ES, který umožňuje Radě přijímat veškerá potřebná nařízení zejména s cílem stanovit podmínky pro uplatňování čl. 88 odst. 3 a kategorie podpor, které jsou z tohoto postupu vyňaty. Rada je může stanovit kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem. Subsidiarita a proporcionalita Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství, zásada subsidiarity se nepoužije. Tato iniciativa nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejího cíle. Je tedy v souladu s zásadou proporcionality. Volba nástrojů Navrhované nástroje: nařízení. Nařízení je jediným právním nástrojem, který je vhodný pro změnu nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory. 2) Rozpočtové důsledky Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. CS 7 CS

9 Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 89 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise 8, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 9, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10, s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory zmocňuje Komisi prohlásit prostřednictvím nařízení, že některé kategorie státních podpor jsou slučitelné se společným trhem a nevztahuje se na ně oznamovací povinnost. To je zejména případ podpor ve prospěch malých a středních podniků. (2) Pokud neexistuje nařízení o výjimce, jsou v současnosti členské státy povinny Komisi oznamovat návrhy státních podpor v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví. Vzhledem ke zkušenostem, které Komise získala, se zdá, že tato oznámení se týkají zejména návrhů, které vzhledem k politice státních podpor nezpůsobují závažnější obtíže. U některých návrhů a za určitých podmínek lze tedy tyto návrhy podpory vyjmout z oznamovací povinnosti. (3) Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyjmout z oznamovací povinnosti podpory v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví, jedině pokud jde o podpory udělované malým a středním podnikům. Nicméně příjemci podpor v této oblasti, zejména v kinematografickém a audiovizuálním odvětví, jsou často velké podniky, takže některé projekty menšího rozsahu (filmy osobního charakteru, filmy s velkým kulturním významem nebo nízkorozpočtové filmy), i když producenty jsou velké podniky, nejsou důvodem, aby Komise vynakládala své prostředky na jejich kontrolu Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. CS 8 CS

10 S cílem zamezit nadbytečným oznamovacím postupům u státních podpor a umožnit Komisi zaměřit se na typy státní podpory, které nejvíce narušují hospodářskou soutěž, je tedy vhodné rozšířit oblast působnosti nařízení (ES) č. 994/98 na podpory udělované na podporu kultury a zachování kulturního dědictví. (4) Pokud neexistuje nařízení o výjimce, jsou členské státy povinny oznamovat Komisi rovněž návrhy státní podpory v případě přírodních pohrom. Vzhledem ke zkušenostem, které Komise získala, se zdá, že tato oznámení se týkají zejména návrhů, které vzhledem k politice státních podpor nezpůsobují závažnější obtíže. Kromě toho společnosti zasažené takovými pohromami se často ocitají v obtížné hospodářské situaci, která si vyžaduje rychlý zásah členských států. Za určitých podmínek lze tedy tyto návrhy podpory vyjmout z oznamovací povinnosti. (5) Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyjmout z oznamovací povinnosti podpory v oblasti přírodních pohrom, jedině pokud jde o podpory udělované malým a středním podnikům. Členské státy ale v případě přírodních pohrom většinou využívají režimů podpory, které pokrývají všechny podniky. Kromě toho i když podpory udělované velkým podnikům jsou obecně rizikovější z hlediska závažných narušení hospodářské soutěže než podpory malým a středním podnikům, lze tyto podpory z oznamovací povinnosti vyjmout za určitých podmínek usilujících o to, aby se zamezilo udělování neoprávněných podpor. Je proto třeba rozšířit oblast působnosti nařízení (ES) č. 994/98 na podpory určené k nápravě škod způsobených přírodními pohromami. (6) Nařízení (ES) č. 994/98 zejména zmocňuje Komisi, aby z oznamovací povinnosti vyňala státní podpory v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh zemědělských výrobků udělovaných malým a středním podnikům ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1/2004 ze dne 23. prosince , které je v současnosti přezkoumáváno. Toto nařízení však neumožňuje pokrýt podpory udělované podnikům, které jsou větší než malé a střední podniky. Zkušenosti získané v této oblasti ukázaly, že Komise přijímá četná oznámení o zemědělských státních podporách udělovaných jiným podnikům, než jsou malé a střední podniky, u kterých nelze uplatnit vynětí z oznamovací povinnosti, přestože je podpora v omezené výši.. V důsledku toho je potřeba pozměnit nařízení Rady č. 994/98 s cílem pokrýt tyto kategorie státních podpor. (7) Pokud neexistuje nařízení o výjimce, jsou členské státy rovněž povinny oznamovat Komisi návrhy režimů podpory sociálního charakteru, zejména v oblasti dopravy. Zkušenosti získané v tomto odvětví ukazují, že vzhledem k tomu, že zásada nediskriminace, pokud jde o původ produktů nebo služeb a výběr kategorií spotřebitelů, kteří jsou příjemci podpory, je dodržována, tyto návrhy nevedou k zvláštním obtížím. Je proto vhodné rozšířit oblast působnosti nařízení (ES) č. 994/98 s cílem usnadnit, za určitých podmínek, provádění režimů podpory sociálního charakteru v oblasti dopravy. (8) Pro zabezpečení transparentnosti opatření přijatých členskými státy je nezbytné zveřejnění souhrnů podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98 a v době, kdy bylo uvedené nařízení přijato, se jevilo jako nejúčinnější prostředek jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství. Nicméně s ohledem na rozvoj nových elektronických komunikačních prostředků se zdá, že nejrychlejším a nejúčinnějším 12 Úř. věst. L 1, , s. 80. CS 9 CS

11 prostředkem pro zveřejnění těchto souhrnů by bylo jejich umístění na internetových stránkách, které by zvýšilo transparentnost ve prospěch zainteresovaných třetích stran. Je proto třeba nahradit uveřejnění uvedených souhrnů v Úředním věstníku Evropských společenství uveřejněním na internetových stránkách Komise. (9) Informace uvedené v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 994/98 jsou pro Komisi nezbytné, zejména aby mohla provádět průběžný přezkum stávajících režimů podpory v členských státech v souladu s ustanoveními čl. 88 odst. 1 Smlouvy. Podstatné rozšíření oblasti působnosti nařízení o výjimkách omezuje předběžnou kontrolu prováděnou Komisí a umožňuje ji provádět účinnější dodatečné kontroly s cílem dohlížet na dodržování práva Společenství. Aby tyto kontroly byly účinné, je třeba, aby si Komise mohla od členských států vyžádat informace ohledně souladu některých podpor, aniž by musela mít předem k dispozici informace vzbuzující pochybnosti ohledně správného uplatňování nařízení. (10) V souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 994/98 jsou členské státy povinny předložit Komisi zprávu ohledně uplatňování výjimek v jednotlivých kategoriích. Vzhledem k rozvoji nových elektronických komunikačních prostředků se nyní jeví jako rychlejší a účinnější tuto zprávu předkládat v elektronické podobě v souladu s podmínkami stanovenými Komisí. (11) S ohledem na zkušenosti získané při přijímání nařízení o výjimkách je třeba upravit postup stanovený v článku 8 nařízení (ES) č. 994/98 s cílem zkrátit jeho dobu trvání a umožnit pravidelný přezkum nařízení o výjimkách s ohledem na vývoj v hospodářské a právní oblasti. V případě jednoduchého prodloužení nařízení nebo jeho drobných úprav není nezbytné stanovit povinnost konzultovat před zveřejněním návrhu poradní výbor. Je třeba zavést povinnost provést po zveřejnění návrhu písemnou konzultaci s poradním výborem. Nicméně je třeba stanovit možnost uspořádat zasedání, pokud o něj požádá většina členských států. (12) Při přijetí nového nařízení nebo zásadních úprav by mělo být rovněž zrušena konzultace poradního výboru před zveřejněním návrhu. Je vhodné zachovat povinnost uspořádat zasedání poradního výboru po zveřejnění návrhu a stanovit možnost, že většina členských států může požádat o uspořádání druhého zasedání. (13) Nařízení (ES) č. 994/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Nařízení (ES) č. 994/98 se mění takto: Článek 1 1) V čl. 1 odst. 1 písm. a) se přidávají body v), vi) a vii): v) vi) vii) kultury a zachování kulturního dědictví; škod způsobených přírodními pohromami; produkce, zpracování a uvádění na trh zemědělských výrobků. CS 10 CS

12 2) V čl. 1 odst. 1 se přidává písm. c): c) podpory sociálního charakteru v oblasti dopravy. 3) V článku 3 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto: 2. Při uskutečňování režimů podpory nebo jednotlivé podpory poskytnutých mimo jakýkoliv režim, které byly vyňaty podle takových nařízení, předloží členské státy Komisi v elektronické podobě v souladu s podmínkami stanovenými Komisí souhrny informací o režimech podpory nebo jednotlivých podporách, na které se nevztahuje vynětí, vzhledem k jejich zveřejnění na internetových stránkách Komise v jejich původním jazykovém znění. 3. Členské státy zaznamenávají a shromažďují veškeré informace týkající se použití výjimek u jednotlivých kategorií. Pokud o to Komise požádá, členské státy jí poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné k posouzení, zda je dotyčná podpora v souladu s daným nařízením. 4. Členské státy předloží Komisi nejméně jednou za rok zprávu o uplatňování skupinových výjimek v souladu se specifickými požadavky Komise, a to v elektronické podobě. Komise tyto zprávy zpřístupní všem členským státům. Poradní výbor uvedený v článku 7 tyto zprávy jednou ročně přezkoumá a vyhodnotí. 4) Článek 8 se nahrazuje tímto: 1. Komise konzultuje poradní výbor pro státní podpory před přijetím nařízení. 2. a) Jakmile Komise navrhne přijmout anebo pozměnit nařízení, konzultace výboru se uskuteční na zasedání svolaném Komisí. K oznámení o svolání zasedání se přikládají návrhy a dokumenty, které mají být přezkoumány. Na této schůzi lze stanovit druhou konzultaci výboru na žádost prosté většiny členů výboru. 2. b) Pokud Komise navrhne prodloužit platnost nařízení anebo přijmout drobné úpravy, vyzve členy poradního výboru, aby do jednoho měsíce předložili své písemné připomínky. K oznámení o svolání zasedání se přikládají návrhy a dokumenty, které mají být přezkoumány. Na žádost prosté většiny členů výboru se uspořádá zasedání. 3. Pokud je vyžádáno, zasedání poradního orgánu se koná nejdříve dva měsíce po zaslání svolání. Tato lhůta se snižuje na jeden měsíc v případě konzultací uvedených v odst. 2 písm. b) anebo na žádost prosté většiny členů výboru; lze ji rovněž snížit v naléhavých případech. 4. Na zasedání představitel Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor vydá své stanovisko, v případě potřeby na základě volby. 5. Stanovisko je při zasedání uvedeno do zápisu anebo je v případě písemné konzultace předmětem shrnutí; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu anebo shrnutí uveden jeho postoj. Poradní výbor může doporučit zveřejnění stanoviska v Úředním věstníku Evropských společenství 6. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila. CS 11 CS

13 Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne [ ]. Za Radu předseda / předsedkyně [ ] CS 12 CS

14 PŘÍLOHA. CS 13 CS