Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Zásahy na nevybuchlou munici z pohledu hasičů

Transkript

1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva Zásahy na nevybuchlou munici z pohledu hasičů Student: Pavel Švarc Vedoucí diplomové práce: Ing. Kamil Soldán Studijní obor: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

2 Místopřísežné prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně. V Plzni dne 30 dubna 2011 Pavel Švarc 2

3 ANOTACE: ŠVARC, Pavel. Zásahy na nevybuchlou munici z pohledu hasičů. Bakalářská práce, VŠB-TU Ostrava,2011 Tato práce se zabývá problematikou zásahů jednotek požární ochrany při nálezu nevybuchlé, především válečné munice. V práci jsou uvedeny vlastnosti trhavin, třaskavin a příklady munice. Dále je také uvedena statistika nálezů nevybuchlé munice a příklady některých nálezů. Jsou zhodnoceny poznatky a uvedeny taktické postupy a návrhy možné spolupráce mezi složkami IZS. Klíčová slova: Nevybuchlá munice, munice, výbuch, trhavina, třaskavina. ANNOTATION ŠVARC, Pavel. Unexploded Explosive Ordnance Response Actions. Baccalaureate thesis, VŠB-TU Ostrava,2011 This work deal with problems hit troop fire protection at finding unexploded, above all wartime ammunition. At work are state properties demolitions, explosive and instance munition. Further is also state statistics finding and instance one finding and estimation piece of knowledge and state technique possible cooperation between component Integrated rescue system. 3

4 REŠERŠE Vybrané rešerše, vztahující se k obsahu práce. Zdrojem byli odborné materiály Hasičského záchranného sboru, Integrovaného záchranného systému a internet. V nich je zmíněna zejména problematika nástražných výbušných systémů, ale i nevybuchlé munice a některé taktické postupy a doporučení. Čerpáno bylo ze všech uvedených rešerší bylo. Dále bylo čerpáno z praxe z několika mimořádných událostí, které se stali za posledních několik let v Plzeňském kraji. MV GŘ HZS ČR. Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu Nebezpečí výbuchu výbušných látek a pyrotechnických směsí, Metodický list N č. 22, Praha, 2004 Metodický list řeší problematiku výbušné přeměny výbušných látek. Uvádí některé základní pojmy a definice, předpokládaný výskyt a možnou ochranu. MV GŘ HZS ČR. Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu Zásah při výskytu výbušných látek výbušných předmětů před jejich iniciací. Metodický list L č. 12, Praha, 2004 Metodický list se zaobírá problematikou zásahu zejména při výskytu nástražného výbušného systému a jiných pyrotechnických směsí. MV GŘ HZS ČR. Katalogový soubor typové činnosti Oznámení o nálezu nebo uložení výbušného předmětu. Praha 2006 Soubor uvádí typovou činnost jednotlivý složek IZS v případě zásahu při oznámení nálezu výbušného předmětu, nástražného výbušného systému. Hrazdíra I., Cigánik Ľ. PhD, Policejní pyrotechnika I., Výbušniny, výbušné systémy, Praha 1998 Publikace řeší problematiku policejní pyrotechniky, různých druhů výbušnin a jejich vlastností. Dělí ji podle druhu a podle použití. 4

5 OBSAH OBSAH... 5 Seznam použitých zkratek ÚVOD ZÁKLADNÍ POJMY TYPY VÝBUCHU Podle vlastností Podle rychlosti chemické reakce ÚČINKY VÝBUCHU (EXPLOZE) Primární účinky Sekundární účinky VÝBUŠNINY Trhaviny Vojenské trhaviny Třaskaviny Střeliviny MUNICE Rozdělení munice Výzbroj jednotlivce Dělostřelecká munice Pozemní raketová munice Letecká munice Ženijní munice Statistika Příklady nalezené munice Současná situace Taktika zásahu s přítomností nevybuchlé munice Postupy a zásady vedení zásahu Příjezd Průzkum Činnost na místě zásahu Likvidace munice Technika HZS Tatra AV Kontejnerový automobil Scania Možné způsoby využití techniky HZS

6 13 Závěr Seznam použité literatury

7 Seznam použitých zkratek IZS HZS TNT PČR Jednotky PO MPa RPG 75 9M32M AGS 17 RG - 4 F - 1 OKTE AV 20 (28,30) MV GŘ HZS ČR Integrovaný záchranný systém Hasičský záchranný sbor Trinitrotoluen Policie České republiky Jednotky požární ochrany MegaPascal (jednotka tlaku) Ruční protitankový granátomet ráže 68 mm Protiletadlová řízená střela ráže 72 mm Granátomet ráže 30 mm Ruční granát Ruční granát Odbor kriminalistické techniky a expertíz Vyprošťovací autojeřáb Ministerstvo vnitra Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru Česká republika 7

8 1 ÚVOD Zásahů s výskytem nevybuchlé munice pocházející z minulosti není mnoho, ale to a ani fakt, že od konce války uplynulo již několik desítek let neznamená, že je nelze brát na lehkou váhu. Množství munice, která se vyskytovala na území tehdejší Československé republiky nebylo malé, vzhledem k tomu, že na našem území operovala jak Sovětská tak Německá a Česká vojska a některé oblasti byly vystaveny nemalým leteckým útokům. Výskyt je hlavně v místech kde probíhaly válečné operace (Střední a Západní Čechy, Severní Morava). Vzhledem k době jaká již uplynula, je již těžké přesněji určovat místa možných nálezů. Výskyt lze ovšem více předpokládat na určitých místech kde se nacházely strategické objekty. Vzhledem k době která již uplynula, se podoba měst od II.sv. války radikálně změnila, především se rozrostla a naprosto změnila svou podobu. Zvláště v městské zástavbě, vzhledem k její dnešní hustotě obydlení, infrastruktuře, může být nález velmi vysokým nebezpečím, které si ne každý dokáže uvědomit. Práce řeší problematiku zásahů na nevybuchlou munici z pohledu hasičů, snaží se navrhnout postupy a zásady bezpečného vedení zásahu a nabízí možnosti řešení některých zásahů. 8

9 2 ZÁKLADNÍ POJMY Brizance schopnost výbušniny tříštit okolní pevná tělesa, příčinou je prudký náraz zplodin detonace na pevné těleso, její účinky jsou největší v bezprostředním okolí a rychle klesají se čtvercem vzdálenosti. Největší brizanci mají třaskaviny. 1 Citlivost výbušniny má význam pro praktické manipulování s výbušninami. Změna citlivosti může mít nepříznivý vliv na bezpečnost při manipulaci s výbušninami, nebo může vést k selhání. Některé změny mohou vést ke zvýšení citlivosti výbušniny na tepelné i mechanické podněty nebo mohou způsobit i samovznícení výbušniny 2 Detonace intenzivní výbušná přeměna trhavin, při které se uvolní značné množství energie ve velmi krátkém čase. Při detonaci se trhavinou šíří detonační vlna rychlostí větší než je rychlost zvuku ve zplodinách výbuchu, které se při něm vytvoří, řádově to je několik tisíc m/s. Tímto způsobem vybuchuje převážná většina současných trhavin. 1,3 Detonační rychlost hodnota detonační rychlosti je jednou z nejdůležitějších vybušninářských charakteristik. Slouží např. k posouzení brizance, podstatně ovlivňuje pracovní schopnost a výkon výbušniny, detonační tlak, stabilitu detonace apod. Obecně lze říci, že čím má výbušnina vyšší detonační rychlost, tím je z hlediska účinku efektu kvalitnější. U průmyslových trhavin se pohybují rychlosti okolo m/s, u vojenských m/s. 3,4 Detonační tlak tlak zplodin výbuchu v čele detonační vlny 1 Elektrická rozněcovadla rozněcovadla přiváděná k činnosti elektrickou energií 1 Iniciace (roznět) počáteční podnět, vyvolávající výbuchovou přeměnu, může se jednat o zážeh a počin (rozbuch) Zážeh je roznět vyvolávající (explozivní) výbuchové hoření Počin (rozbuch) je roznět vyvolávající detonaci 9

10 Podle svého druhu potřebují látky k roznětu různé množství energie, ta jim může být dodána jedním z následujících způsobů: Mechanicky (úderem, nárazem, třením, průstřelem) Tepelně (jiskrou, plamenem, ohřátím) Chemicky (reakcí s intenzivním vylučováním tepla) Detonací jiných výbušnin (výbuchem rozbušky a přenos detonace) 1 Kyslíková bilance rozdíl mezi množstvím kyslíku ve výbušnině a jeho množstvím potřebným k úplnému spálení všech složek výbušniny. Kyslíková bilance může být kladná, vyrovnaná a záporná. Je-li kyslíková bilance výbušniny záporná, vznikají při výbuchu jedovaté zplodiny (oxid uhelnatý). Všechny vojenské výbušniny mají zápornou kyslíkovou bilanci. Průmyslové výbušniny mají zpravidla kyslíkovou bilanci vyrovnanou. 3 Objem výbušných zplodin se udává v l na 1kg výbušniny. Objem vzniklých plynů se pohybuje v rozmezí l/kg. Skutečný objem plynů je v důsledku rozpínání působením vysokých teplot asi desetkrát vyšší. 4 Stabilita výbušniny je schopnost zachovat si fyzikální, chemické a balistické vlastnosti po určitou dobu. Snahou je vyrábět vysoce stabilní výbušniny, aby byla zajištěna manipulační bezpečnost a byla umožněno dlouhodobé skladování. 1 Výbuch (exploze) fyzikální děj nebo chemická reakce šířící se samovolně, velkou rychlostí při uvolnění velkého množství tepla a ohřátých plynů, ty umožňují okamžitou přeměnu chemické energie v energii mechanickou vzniká práce.v širším slova smyslu se jedná o náhlé a rychlé unikání plynů z omezeného prostoru pod vysokým tlakem, spojené s tvorbou vysokých teplot a doprovázené silným zvukovým efektem. 1,3 Výbušniny látky schopné chemického výbuchu. Dělí se na třaskaviny, trhaviny a střeliviny. K výbušninám se řadí též pyrotechnické slože, i když některé nemají vyhraněný charakter výbušniny. 1 Výbuchová teplo teplo uvolněné 1 kg trhaviny, bez přístupu kyslíku za stálého objemu. Vyjadřuje se v kj/kg. 1 10

11 Výbuchová teplota je nejvyšší teplota ve C, na kterou se při výbuchu zahřejí zplodiny výbuchu. Podstatou určení výbuchové teploty je předpoklad, že výbuchová přeměna je adiabatický pochod, který probíhá za konstantního objemu, a že výbuchové teplo se spotřebuje jen na zahřátí výbuchových zplodin: Hodnota výbuchové teploty je důležitá pro výpočet tlaku a skutečného objemu zplodin. Také je kritériem pro posouzení bezpečnosti, přičemž platí, že čím vyšší bezpečnost trhaviny, tím je nutná nižší výbuchová teplota a naopak. Z hlediska výkonu trhaviny naopak požadujeme vysokou hodnotu výbuchové teploty. Pohybuje se přibližně v hodnotách 1500 C 7000 C. 3,4 Teplota vzbuchu minimální teplota, která za předepsaných podmínek způsobí roznět výbušniny. 3 11

12 3 TYPY VÝBUCHU 3.1 Podle vlastností Mechanický charakteristický postupným, pomalým nárůstem tlaku v tlakové nádobě. Pokud není nádoba vybavena pojistným ventilem, dosáhne uvnitř tlaku, který překoná materiálovou pevnost jejího pláště a dochází k výbuchovému účinku. 1 Chemický způsobuje extrémně rychlá reakce, při které dochází k extrémně přeměně rychlé změně skupenství tekuté nebo pevné chemické látky na skupenství plynné o mnohem vyšším objemu než původně měly. Celý proces trvá velice krátký časový úsek řádově setiny vteřiny a je doprovázený značně vysokými teplotami (několik set C ), tlakem, světelným a výbušným efektem. S výjimkou jaderných explosiv je charakteristický pro všechna vyráběná explosiva. 1,2 Nukleární lze vyvolat buď štěpením (dělením) atomů jádra nebo syntézou, při které se atomová jádra pod velkým tlakem spojují. Při spojování a štěpení atomů dochází k uvolnění obrovské energie, tepla, plynů a tlaků. Např. atomové bomby svržené v Japonsku odpovídali výbušné síle 20 tisíc tun TNT (trinitrotoluen), přičemž materiál potřebný k výbuchu takové energie vážil zhruba jeden kilogram. 2 Z hlediska munice a pyrotechniky je nejdůležitější chemický výbuch. 3.2 Podle rychlosti chemické reakce Výbuchové (explosivní) hoření druh chemického výbuchu, jehož výbuchová rychlost je menší než rychlost zvuku ve zplodinách výbuchového hoření za podmínek, které se při něm vytvoří. 1 Detonace je chemický výbuch, při němž vzniká ve výbušnině detonační vlna pohybující se výbušnou rychlostí větší, než je rychlost zvuku ve zplodinách výbuchu, které se při něm vytvoří. Rychlost se při detonaci pohybuje od 1000 do 9000km/s, což je závislé na druhu výbušniny a podmínkách výbuchu. Je charakterizována prudkým skokem tlaku v místě 12

13 výbušné proměny, až Mpa a velmi prudkým tříštivým účinkem na okolní prostředí. 1,2 Rozdíl mezi explozivním hoření a detonací je v různé rychlosti spalovací akce. 13

14 4 ÚČINKY VÝBUCHU (EXPLOZE) 4.1 Primární účinky Tlaková vlna (pozitivní a negativní fáze) Fragmentační účinek Zápalný tepelný účinek Tlaková vlna po odpálení nálože se během asi jedné desetitisíciny vteřiny uvolní velmi horké rozpínavé plyny, ty vykonávají tlak až 100 tun na čtverečný centimetr atmosféry v blízkosti výbuchu a dál se šíří rychlostí až 20 tisíc kilometrů za hodinu,přičemž stlačují okolní vzduch. Rozpínavé plyny se šíří ve velkých kruhových vlnách směrem od místa výbuchu a svým tlakem boří vše co stojí v cestě. Vlna postupně s rostoucí vzdáleností od místa vzniku slábne a velké vzdálenosti se rozplyne. 1,2 Tlaková vlna má dvě různé fáze, ty vyvolávají dva typy tlaku na překážky, a to pozitivní tlaková fáze a negativní (tzv. sací) tlaková fáze. Obrázek č. 1: Časové fáze tlakové vlny 2 Pozitivní tlaková fáze vytvoří se v okamžiku detonace, vyvolaný tlak stlačí okolní vzduch, tyto stlačené vrstvy, jsou někdy viditelné jako bílé, rychle se rozpínající kruhy. Fronta je jen několik milimetrů silná, představuje tu část atmosféry, která je stlačována těsně před tím, než se dá do pohybu a sama se stane součástí pozitivní tlakové vlny. 14

15 Tlaková fronta, za níž následuje tlaková vlna, vykonává drtivý tlak na jakýkoliv předmět ve své cestě. 3 Obrázek č. 2 : Pozitivní tlaková fáze výbuchu 2 Negativní tlaková fáze po vytvoření pozitivní tlakové vlny v okamžiku detonace, se začne tlačit okolní vzduch směrem od detonace. Tento efekt vyvolává částečné vakuum v bodě detonace, takže po rozplynutí tlakové vlny, v místě detonace nastane široké částečné vakuum, to způsobí že stlačená a vytlačená atmosféra obrátí svůj pohyb a začne proudit zpět aby zaplnila vzniklé prázdno. Vytlačený vzduch vracející se zpět do bodu detonace nemá zdaleka takovou rychlost jako původní tlaková vlna, ale i tak velkou hmotnost, sílu i rychlost. Negativní fáze je sice méně mocná, ale trvá třikrát déle než pozitivní fáze. 1,2 15

16 Obrázek č. 3 : Negativní tlaková fáze výbuchu 2 Účinek tlakové vlny je nejsilnějším a nejničivějším z výbušných účinků způsobených detonací rychlých explosiv. Fragmentační účinek po detonaci výbušniny dojde nejen ke škodám způsobených tlakovou vlnou, ale také úlomky z těla bomby, které jsou vymrštěny z bodu detonace velkou rychlostí. Úlomek z detonované bomby dosáhne přibližně rychlosti kulky z vojenské pušky (750 m/s) ve vzdálenosti několika metrů od místa detonace. Úlomky se pohybují přímým směrem, dokud neztratí rychlost nebo nezasáhnou nějaký předmět. Zhruba polovina energie uvolněné explozí je potřeba na roztrhání pouzdra a vymrštění zlomků, ty jsou obrovské teplotě a tlaku zdeformované, zkroucené. Pokud je pouzdro obsahující výbušninu naříznuto pravidelnými zářezy, jdoucími přes sebe, budou mít úlomky pravidelný tvar, velikost a hmotnost. Tato technologie se využívá např. u ručních granátů. Vysoká teplota úlomků způsobených detonací bomby s rychlou výbušninou může způsobit sekundární požáry. Teplo vyvolané v okamžiku detonace je obrovské a posiluje ho trhavý účinek detonace i tlaková vlna. 1,3 Tepelný účinek je obvykle viditelný jako jasný záblesk nebo plamenná koule provázející detonaci. Je závislý na druhu použité výbušniny. Pomalá výbušnina způsobí dlouhodobější tepelný účinek, naproti tomu rychlá vyvolá daleko vyšší teploty. V každém případě lze trvání 16

17 tepelných účinků měřit na zlomky vteřiny. Zápalné účinky jsou obvykle nejméně škodlivé ze všech tří primárních detonačních účinků. 1,2 4.2 Sekundární účinky Odrážení, zaostřování a blokování tlakové vlny Otřesy vzduchu a vody Požáry budov Odrážení, zaostřování a blokování tlakové vlny tlakové vlny, jako jiné vlny, se odrážejí od různých povrchů. Pokud detonace nastane na volném prostoru, ztratí rychle svou sílu a rychlost. K neobvyklým účinkům dochází při detonaci uvnitř budovy v důsledku odrazu nebo blokování vlny. Ta se může odrážet i na velmi dlouhé vzdálenosti od přírodních překážek, např. kopců, nízko ležících mraků a dvacetikilová nálož může rozbít okna na vzdálenost i 8 kilometrů od místa výbuchu. 2 Otřesy vzduchu a vody pokud uložíme nálož do země nebo pod vodu a detonuje, dojde ke stejnému uvolnění plynů., tepla, tlaku a zvuku stejně jako ve volném prostoru. Země se stlačuje mnohém méně než vzduch a vodu stlačit nelze. Detonace pak vypadá slabší, i když se uvolní stejné množství energie, účinky se však projevují jiným způsobem. Tlaková vlna se zemí nebo vodou přenáší jako krátké silné zemětřesení, při tlakovém otřesu může dojít k narušení zdí, vydutí podlah, popraskání trubek. Je-li nálož ponořená do vody způsobí škody na větší vzdálenosti, v důsledku toho že voda není stlačitelná a nemůže tak energii pohltit a přenáší tlakový otřes mnohem rychleji a dále. 2 Požáry budov při výbuchu uvnitř budovy často dochází k požáru. Většinou však nevznikají díky detonaci výbušniny, ale z přerušených rozvodů elektřiny, plynu aj. Úlomky bomby mohou také přispět ke vzniku požáru, proto se pokládají za sekundární účinky detonace. 2 17

18 5 VÝBUŠNINY Jsou látky schopné chemického výbuchu. Pokud jsou tyto chemické směsi a sloučeniny vhodným způsobem iniciovány a dojde k rychlému chemickému nebo fyzikálně-chemickému ději jsou schopné uvolnit velké množství energie spojené charakteristickým prudkým vývinem plynů, světla a tepla. 1 Výbušniny se dělí na: Trhaviny Třaskaviny Střeliviny Pyrotechnické slože 5.1 Trhaviny Jsou charakterizovány jako výbušniny, jejichž hlavní formou proměny je detonace. Než třaskaviny jsou méně citlivé na fyzikální a chemické podněty. K vyvolání detonace potřebují silný podnět, nejlépe detonaci jiné výbušniny (třaskaviny). Relativně malá citlivost na úder, tření a tepelné působení zajišťuje dostatečnou bezpečnost při praktickém využívání. Průmyslově se využívají k pro těžbu nerostných surovin (doly, lomy). Pro vykonávání destrukčních prací aj. V oblasti vojenské se využívají k plnění střel, granátů, leteckých pum, raketových hlavic, min aj. 1, Vojenské trhaviny Tyto trhaviny jsou mnohem účinnější a jsou méně citlivé na různé druhy vnějších podnětů. Obvykle jsou k detonaci přiváděny výbuchem třaskaviny (rozbuškou) nebo náloží jiné brizantní výbušniny. Dostatečnou bezpečnost pro jejich praktické využití zajišťuje poměrně malá citlivost na úder, tření a tepelné působení. 1 18

19 5.2 Třaskaviny Jsou výbušniny schopné rychlého přechodu od explozivního hoření k detonaci. Mají schopnost vyvolat výbušný rozklad jiných výbušnin a zpravidla se využívají k iniciaci detonace nebo explozivního hoření v jiné výbušnině. Výhodou je jednoduchá iniciace k výbuchu, počáteční tlak může být mechanický (tlak, náraz, nápich, tření), tepelný (plamen), elektrická jiskra. Proto se používají jako náplně iniciátorů zápalek, roznětek, rozbušek. Třaskavina je schopna v hmotnosti několika desetinách až tisícinách gramu hmotnosti dosáhnout rychlosti rozkladu několika tisíc metrů za sekundu, přičemž většina výbušnin (trhaviny, střeliva) při jejich zapálení v malém množství jen shoří Střeliviny Základními složky střelivin jsou látky umožňující hoření. Střeliviny vždy obsahují látky schopné okysličení tj. palivo a složky okysličující tj. okysličovadlo. Ty mohou být ve formě mechanické směsi, nebo palivová a okysličující složka může být obsažena v jedné molekule chemické sloučeniny. Typický představitel prvního druhu je střelný prach a druhého bezdýmný nitrocelulózový prach. 1 19

20 6 MUNICE Můžeme ji charakterizovat jako bojové prostředky, které využívají energie výbušnin k dosažení cíle a požadovaného účinku. Jejím základem jsou výbušniny. Munice má pro velmi široké rozšíření a své specifické vlastnosti své rozdělení do skupin dle druhu vojsk a způsobu dopravy na cíl Rozdělení munice Výzbroj jednotlivce malorážové střelivo nesených zbraní (pistolí, samopalů, automatických pušek a kulometů) ruční reaktivní protitankové a protiletecké zbraně a granátomety (RPG-75, 9M32M, AGS 17) ruční granáty (RG-4, F-1, atd.) signální střelivo (signální náboje) Dělostřelecká munice Střelivo pro klasické dělostřelectvo (kanóny, houfnice); Střelivo pro zbraně s výtokem plynů při výstřelu (bezzákluzové kanóny); Střelivo pro minomety Střelivo pro salvové raketomety Pozemní raketová munice řízené rakety Letecká munice střelivo palubních zbraní (kulomety, kanóny) neřízené a řízené střely shazované prostředky (letecké pumy) 20

21 6.1.5 Ženijní munice protitankové miny protipěchotní miny protidesantní miny protilodní miny výbušné prostředky k budování průchodu minových polí 21

22 7 Statistika Jako statistický soubor, o počtu nálezu munice zde uvádím počet nalezené munice na území Plzeňského kraje v letech a to nejen vzhledem k tomu že zde bydlím a pracuji jako hasič, ale i k tomu že na území západních Čech, byl v minulosti velký pohyb jak nepřátelských tak spojeneckých vojsk a s tím spojené množství munice, kterou vojska musela disponovat a při odstupu nebylo možné, aby bylo vše zlikvidováno. Samotná Plzeň jako taková čelila mnoha leteckým náletům, především kvůli strategickým podnikům a místům (Škodovy závody,vlakové a seřaďovací nádraží). Problematika výskytu válečné munice se ovšem samozřejmě netýká jen Západních Čech Statistika Granáty (puškové, ruční) Ženijní munice 8 7 Letecké pumy Dělostřel. munice Počet nálezů 1 Spec. munice, rakety, pancéřovky Celkem Graf č. 1: Počet nalezené munice 2006 Zdroj: PČR 22

23 Statistika Počet nálezů Graf č. 1: Počet nalezené munice 2007 Granáty (puškové, ruční) Ženijní munice Letecké pumy Dělostřel. munice Spec. munice, rakety, pancéřovky Celkem Zdroj: PČR Statistika Granáty (puškové, ruční) Ženijní munice Letecké pumy 60 Dělostřel. munice Spec. munice, rakety, pancéřovky Celkem 0 Počet nálezů Graf č. 3: Počet nalezené munice 2008 Zdroj: PČR 23

24 Statistika Granáty (puškové, ruční) Ženijní munice Letecké pumy 150 Dělostřel. munice Počet nálezů 13 Spec. munice, rakety, pancéřovky Celkem Graf č. 4: Počet nalezené munice 2009 Zdroj: PČR 24

25 8 Příklady nalezené munice Několik vybraných zásahů na nevybuchlou munici. Vybrané zásahy jsou většinou na munici po leteckém bombardování, která byla nalezena přímo v Plzni. Nalezené letecké pumy váží několik stovek kilogramů a i přes své stáří je nemožné jejich nebezpečí podceňovat a v případě neodborné manipulace můžou představovat velmi velké nebezpečí Stavební dělníci našli 500librovou leteckou bombu v Jateční ulici. Byla metr pod zemí. Pyrotechnici ji vyzvedli pomocí jeřábu a odpálili ve vojenském prostoru Jince v Brdech Při protipovodňových úpravách břehu řeky Úslavy v Plzni Lobzích objevil bagrista nevybuchlou bombu o hmotnosti 250kg(cca 550liber). Z bezpečnostních opatření policie uzavřela okolí do vzdálenosti půl kilometru od místa nálezu a hlídala přístupové cesty. Pyrotechnik na místě vyňal rozbušku a ve spolupráci s HZS byla puma odvezena ke zneškodnění do vojenského prostoru Pětisetlibrovou pumu částečně narušil a vytáhl bagrista na staveništi v Nádražní ulici v Plzni. Policie prostor uzavřela do vzdálenosti 200 metrů od místa nálezu. Evakuováno bylo více než 300 osob (Městský a okresní soud, Plzeňský pivovar, Správa Západočeského kraje PČR, ). Po deaktivaci pyrotechnikem byla pomocí techniky HZS naložena na nákladní automobil s pískem a odvezena do vojenského prostoru Jince v Brdech, kde byla zlikvidována. Několikahodinové uzavření hlavního průtahu Plzní ulice U Prazdroje a přilehlého okolí způsobilo dopravní kolaps a několikakilometrové kolony Domů do 12-ti poschoďového panelového domu si odnesl Plzeňan munici, kterou nalezl v zahrádkářské kolonii na okraji Plzně. Doma poté dostal strach z nálezu a vše oznámil na policii. Po popisu situace byl instruován policí a munici uložil do vany s napuštěnou vodou. V domě bylo následně evakuováno 36 bytů ve spolupráci s HZS a Městskou policií, na místě byla připravena zasáhnout i Zdravotnická záchranná služba. Pyrotechnik munici zajistil a 25

26 označil jako tříštivo-trhavý náboj do tankového kanónu o ráži 85 mm, pravděpodobně ostrý. 6 26

27 9 Současná situace Ne všechny nálezy nevybuchlé munice vyžadují vždy zásahy všech složek IZS, mnohé nálezy řeší pouze Policie a její pyrotechnická služba. Ta sídlí v Praze a Olomouci a ve Frýdku-Místku, kde se specializují na problematiku nevybuchlé munice. Nálezy jednotlivé munice např. ve vojenských prostorech kde na její odstraňování a likvidaci pracuje Armáda ČR vyžadují minimální asistenci. Nebezpečí je hlavně v případě nálezu této nevybuchlé munice v městské a příměstské zástavbě. I když její nebezpečí není vůbec zanedbatelné mnoho lidí ho podceňuje a myslí si o takto staré munici, že je již nefunkční a představuje pro své okolí minimální nebezpečí. Na to navazují komplikace v případě evakuace a neochota některých lidí akceptovat toto nebezpečí, zvláště pak po deaktivaci a odstranění munice můžou být bezpečnostní opatření jako evakuace a uzavření okolí místa zásahu do vzdálenosti několika set metrů chápána jako přehnaná a zbytečná. Takové mínění je ale naprosto mylné. V současné době při nálezu a nahlášení nálezu nevybuchlé munice a výjezdu složek IZS je jednou z velkých nevýhod výjezdový resp. dojezdový čas na místo zásahu. Zatímco dojezdový čas jednotek HZS se pohybuje řádově do deseti minut, dojezd pyrotechnika na místo může v závislosti na terénu a použitém dopravním prostředku trvat několik desítek minut, ale i více než hodinu a jednotkám HZS nezbývá nic jiného než na místě čekat na jeho příjezd, protože v řadách příslušníků HZS se specialisté pyrotechnici nenachází a hasiči jsou v takovém případě odkázáni na specialistu z řad Pyrotechnické výjezdové skupiny. Pomocí může být přivolání pyrotechniků z bližšího útvaru, z Odboru kriminalistické techniky a expertiz (OKTE) při Krajské ředitelství PČR, pro prvotní zabezpečení místa nálezu. Ovšem ne na každém OTKE při Krajském ředitelství se pyrotechnická služba nachází. To má mnohdy za následky velkou časovou prodlevu. Měnit a hodnotit situaci,že se v řadách příslušníků HZS specialisté pyrotechnici nenachází není cílem této práce a podle mého názoru ani není reálná. 27

28 10 Taktika zásahu s přítomností nevybuchlé munice Pro zásahy jednotek požární ochrany existují doporučení. Ty mají většinou na mysli nástražné výbušné systémy a předměty ze současnosti (amatérské výrobky), i když základní taktika (např. určení bezpečné vzdálenosti) se v zásadě neliší. Ty jsou vydány formou metodických listů. Problematikou s tím spojenou se zabývá Bojový řád jednotek požární ochrany a to Metodický list L č. 12 Zásah při výskytu výbušných látek výbušných předmětů před jejich iniciací a Metodický list N č. 22 Nebezpečí výbuchu výbušných látek a pyrotechnických směsí. Složky Integrovaného záchranného systému mají zpracované katalogové soubory činností, jak postupovat při oznámení nálezu podezřelého předmětu. Postupem IZS se zabývá Katalogový soubor typové činnosti Oznámení o uložení nebo nálezu výbušniny nebo výbušného systému. V drtivé většině případů zásahů se jedná o nálezy, kdy je munice objevena např. v důsledku stavebních a terénních úprav, vlivem eroze aj. Nebezpečí z prodlení může nastat v případě požáru v objektu, kde by se taková munice nacházela a to z jakéhokoliv důvodu. Takové případy jsou velmi ojedinělé postup na místě zásahu je plně v kompetenci velitele zásahu. 28

29 11 Postupy a zásady vedení zásahu 11.1 Příjezd K místu se pokud je to možné najíždí po větru, podle pokynů PČR, pokud se na místě nenachází přijíždí první vozidlo na pomyslnou hranici nebezpečné zóny, ostatní dodržují odstup v závislosti na velikosti nálože, tak aby byla zajištěna prostupnost příjezdových cest, vozidla jsou otočena směrem od výbuchu Vzdálenost se určuje podle místa uložení nálože, odhadnuté velikosti a charakteru prostředí. Pokud budeme brát v úvahu letecké pumy, které mají řádově několik set kilogramů, tak např. při hmotnosti 500kg při dobrém krytí je doporučená vzdálenost 300metrů viz tabulka 1 Síly a prostředky se shromažďují mimo úzké prostory a místa dopadu předpokládaných trosek Jednotky volí vyčkávací taktiku, zůstávají v bezpečné vzdálenosti, vyvarují se provádění samostatných činností v zóně možných účinků výbuch, pokud to není na výslovný pokyn velitele zásahu a pokud nejsou ohroženy lidské životy Jestliže se prokáže přítomnost nevybuchlé munice v souvislosti se zásahem při jiné mimořádné události, zejména požáru, volí jednotky obrannou taktiku z bezpečné vzdálenosti, s cílem zamezit šíření mimořádné události Tabulka č. 1 Doporučená bezpečná vzdálenost 8 Bezpečná vzdálenost Velikost nálože do 1kg 150 m, při dobrém krytí 50 m 1kg 5kg 150 m 200 m, při dobrém krytí min. 100 m 5kg 10kg 200 m 300 m, při dobrém krytí min. 150 m 10kg 25kg 300 m 450 m, při dobrém krytí min. 150 m 25kg 50kg 450 m 600 m, při dobrém krytí min. 200 m 50 kg 500kg 600 m 700 m, při dobrém krytí min. 300 m 500kg 1000kg 700 m 1000 m, při dobrém krytí min. 400 m 600 m nad 1000 kg kg 1000 m 2000 m, při dobrém krytí min. 600 m 1800 m nad kg Více jak 2000m 29

30 11.2 Průzkum Velitelem průzkumu je příslušník PČR 8 Průzkum místa, zjištění velikosti a druhu nálože a její uložení provádí příslušníci PČR, stejně jako určení nebezpečí, způsobu deaktivace a likvidace Jednotky PO provádí průzkum mimo nebezpečnou zónu s ohledem na činnost po případném výbuchu, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení Jednotka poskytuje veliteli zásahu podporu v odborných otázkách, např. možné riziko s působením na technické zařízení budov, inženýrské sítě a dalšího šíření mimořádné události (sekundární výbuchy, šíření požáru) 11.3 Činnost na místě zásahu Jednotky volí vyčkávací taktiku, vyčkávají na analýzu situace a plánování pro případ výbuchu. Pokud nehrozí nebezpečí z prodlení nebo pokud to není výslovný požadavek velitele zásahu zůstávají jednotky v bezpečné vzdálenosti a příslušníci jsou v pohotovosti, plně vystrojeni připraveni na zásah. Mimo toho jednotky poskytují na žádost velitele zásahu podporu ostatním složkám IZS, provádí průzkum ve vnější zóně, záchranu a transport osob z nebezpečné zóny a v případě nedostatku policejních sil pomáhá provádět vyrozumění a evakuaci osob. 8, Likvidace munice O způsobu likvidace rozhoduje policejní pyrotechnik Pokud je možné munici deaktivovat a z místa nálezu odvést k likvidaci na místo k tomu určené, je možné využití techniky HZS, zvláště jedná-li se o nález jehož hmotnost se pohybuje v řádech stovek kilogramů V případě odvozu munice je třeba dostatečně zabezpečit nejen samotnou kolonu ale i trasu na místo likvidace 30

31 12 Technika HZS Při likvidaci zmiňované mimořádné události je možné využít speciální techniku, kterou HZS disponuje. U leteckých pum, kde se hmotnost pohybuje ve stovkách kilogramů, je manipulace s takto těžkými předměty obtížná a využití takové techniky je na svém místě. Manipulace s takto nalezenou municí musí být citlivá, bez jakýchkoliv rázů či nárazů. Jako příklad lze uvést techniku, která byla již několikrát využita v Plzeňském kraji, při likvidaci několika leteckých pum, které zde byli za posledních několik let nalezeny. Zde byl několikrát využit Automobilový jeřáb Tatra 815 8x8 AV-30 a spolu s ním kontejnerový nákladní automobil Scania s vanou. Ten je vybaven hydraulickou rukou, ale ne s takovým dosahem (3-5m podle hmotnosti břemene), jako automobilový jeřáb. Zde jsou základní technické parametry vozidel Tatra AV Vyprošťovací automobil je vybaven otočným jeřábem s teleskopickým třídílným výložníkem, navijákem, odtahovými brýlemi a stavitelnou sněhovou radlicí, která je odnímatelná. Základní údaje Délka x šířka x výška: Celková hmotnost: Max.nosnost jeřábu: Tah navijáku: Nosnost odtahového zařízení: mm kg kg kg kg 31

32 Obr. č.4 Tatra 815 AV Kontejnerový automobil Scania 10 Jedná se o víceúčelový automobilový nosič s vanou. Automobilový nosič jako takový je vybaven hydraulickou rukou, ale rozhodně ne s takovým dosahem (cca 3-5m podle hmotnosti břemene) jako automobilový jeřáb. 32

33 Obr. č.5 KA Scania 10 Obr. č.6 KA Scania 10 33

34 12.3 Možné způsoby využití techniky HZS Techniku je možné využít v případě, že o tomto postupu rozhodne velitel zásahu. Technika výrazně usnadní manipulaci s municí, s kterou je pro její hmotnost obtížná bezpečná manipulace. V případě, že je možné munici převést nebo její likvidace na místě na místě není možná jako možné řešení se nabízí využití techniky kterou HZS disponuje. Na uvedených fotografiích se nachází technika, kterou disponuje HZS Plzeňského kraje. Tato technika není nijak výjimečná a stejnou nebo obdobnou disponují alespoň stanice v krajských městech či okresních městech (AV 28, AV 20). Výhody využití techniky kterou disponuje HZS je několik: Technika je dostupná téměř v jakoukoliv denní dobu v relativně krátké době Ve většině případech je již vybavena světelným a zvukovým výstražným zařízením, což je pro pasivní bezpečnost převozu velkou výhodou Příslušníci HZS mají zkušenosti s pohybem a chováním v nebezpečném prostředí Doporučené zásady při využití techniky: v případě, že je nosič použit k přepravě nevybuchlé munice je nutné aby byla kontejnerová vana částečně vyplněna pískem. Ten jednak umožňuje bezpečné uložení a zabrání nežádoucímu pohybu během přepravy o počtu a způsobu bezpečného uložení rozhoduje pyrotechnik trasa na místo likvidace, by měla být předem domluvena a zabezpečena, kolona by měla dodržovat dostatečné bezpečné rozestupy v žádném případě nepouštět do kolony jiné účastníky silničního provozu kolona by měla dodržovat plynulost, aby nedošlo zbytečně k pohybu nákladu během nečekané změny jízdy během převozu. 34

35 Obr. č.7 Nakládání na nákladní automobil 5 Obr.č.8 Zabezpečení kolony 35

36 13 Závěr Zásah složek IZS ne vždy vyžaduje nasazení či přítomnost pyrotechnika, ale v opačném případě je situace rozdílná a při nasazení pyrotechnika je účast ostatních složek IZS téměř nevyhnutelná. Velké množství nalezené munice je nalezeno ve vojenských prostorech, kde ale její nebezpečí pro okolí zatím není na takové úrovni. Vojenské prostory jsou zatím uzavřeny pro veřejnost. A pokud jsou některé oblasti veřejně přístupné, je pohyb v těchto oblastech omezen. Zde se takové využití nabízí minimálně vzhledem k tomu, že munice o hmotnosti v řádech stovek kilogramů a v takových počtech se ve vojenských prostorech nevyužívali. V případě, že se munice o takové velikosti nalezne v blízkosti obydlené zástavby, její likvidace na místě nalezení je nemožná. Mimořádnou situaci je nutné řešit velmi individuálně a pokud je to možné, tak co nejpružněji a nejrychleji. To zejména z důvodu, že po dobu než se na místo dostaví pyrotechnik, který rozhodne o postupu, dochází v místě události a okolí k výrazným omezením. A to jak k evakuaci ohrožených osob tak i omezení dopravy v okolí, které mnohdy způsobí dopravní kolaps. Následnou likvidaci pak může využití takové techniky zrychlit. Jednou z hlavních výhod je dostupnost, ta se může pohybovat v řádu desítek minut. Cílem práce mělo být poukázat na problematiku zásahů z pohledu HZS a navrhnout možné zlepšení některých postupů a spolupráce mezi složkami IZS. Řešení vidím v možnosti využití techniky, kterou HZS disponuje. Výhodou je, že navrhovaná nebo jí obdobná technika, která byla již několikrát využita není nijak výjimečná a její dostupnost u HZS není problém. Zásahů s problematikou nálezu nevybuchlé munice není mnoho, to ovšem neznamená, že s nimi nelze počítat a již vůbec ne je podceňovat. Že zásahů není mnoho a ty které již proběhli, byli úspěšně a bez vážných následků zvládnuty poukazuje na to, že situace není ze strany složek IZS podceňována, i když právě to nabádá k tomu tyto situace podcenit. Ale to zvláště ze strany veřejnosti, která mnohdy cítí bezpečnostní opatření jako zbytečně přehnané a neuvědomuje si tolik možná rizika. 36

37 13 Seznam použité literatury 1 Hrazdíra I., Kollár M., Policejní pyrotechnika. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN Hrazdíra I., Cigánik Ľ. PhD, Policejní pyrotechnika I., Výbušniny, výbušné systémy, 1. vydání. Praha: Policejní akademie Praha s. ISBN Hrazdíra I., Kollár M., Základy policejní pyrotechnické činnosti, 1.vydání. Praha:Policejní akademie Praha s. ISBN X PČR MV GŘ HZS ČR. Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu. Metodický list L č. 12, Praha, MV GŘ HZS ČR. Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu. Metodický list N č. 22, Praha, intranet HZS Plzeňského kraje