Potenciál úspor emisí skleníkových plynů ČR pomocí rekonstrukcí budov

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Třinecká Buštěhrad Potenciál úspor emisí skleníkových plynů ČR pomocí rekonstrukcí budov Autor: Antonín Lupíšek (UCEEB ČVUT) Přispěvatelé: Petr Holub, Tomáš Trubačík, Jan Antonín (Šance pro budovy) Tato podkladová studie pro strategii adaptace budov na změnu klimatu byla zpracována pro alianci Šance pro budovy v rámci projektu podpořeného grantem z EHP.

2 2 OBSAH (1) ÚVOD 3 (1.1) Kontext 3 (1.2) Cíl studie 3 (2) METODIKA A VSTUPNÍ ÚDAJE 4 (2.1) Sledovaný indikátor 4 (2.1.1) Emise skleníkových plynů 4 (2.1.2) Uhlíkový rozpočet 5 (2.2) Výběr indikátoru 6 (2.3) Stanovení referenčního roku 6 (2.4) Sumarizace scénářů úspor energie ve fondu budov do roku (2.5) Vyčíslení hodnot konečné spotřeby energie v jednotlivých obdobích a scénářích 7 (2.6) Energetické mixy 7 (2.7) Vyčíslení emisních faktorů pro převod uspořené energie na emise CO 2 8 (2.8) Výpočet množství emisí skleníkových plynů pro jednotlivé scénáře 9 (3) VÝSLEDKY 10 (3.1) Stanovení množství emisí skleníkových plynů pro jednotlivé scénáře 10 (3.2) Porovnání hodnot provozních emisí budov dle jednotlivých scénářů s uhlíkovým rozpočtem 12 (4) ZÁVĚR 13 (5) ZDROJE 14

3 3 (1) Úvod (1.1) Kontext Tato studie vznikla v rámci projektu Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu, který byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (Fondů EHP ). Ačkoliv projekt byl zaměřen především na adaptaci na změnu klimatu, vzniklé modely mohou sloužit jako podklad pro vyčíslení potenciálu mitigačních opatření. Tato studie vzniká v prosinci 2016, tedy rok po Pařížské klimatické konferenci COP21. Ta dospěla k mezinárodní dohodě států, že do konce století udrží globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia a budou se snažit směřovat ještě k nižšímu teplotnímu cíli 1,5 stupně Celsia (UNFCCC. Conference of the Parties (COP), 2015). Závazky jednotlivých států ovšem nejsou závazné (EurActiv.cz, 2015). Česko přislíbilo snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % oproti roku Vzhledem k tomu, že v roce 2013 byla produkce emisí skleníkových plynů Česka již o 34 % nižší oproti roku 1990 (Brabec, 2015), je velmi pravděpodobné, že se závazek podaří naplnit již do roku (1.2) Cíl studie Tato studie si klade za cíl přispět k diskusi o národních klimatických cílech a mitigačních opatřeních hrubým odhadem množství emisí skleníkových plynů vznikajících v důsledku provozu fondu budov v ČR v několika scénářích a jeho porovnáním s klimatickými cíli.

4 4 (2) Metodika a vstupní údaje Pro získání potenciálu úspor skleníkových plynů v návaznosti na scénáře rekonstrukcí fondu budov v ČR bylo postupováno následovně: Stanovení hlavního indikátoru Sumarizace scénářů úspor energie ve fondu budov do roku 2060 Vyčíslení konečné spotřeby energie v budovách v jednotlivých letech Odhad energetického mixu pro provoz budov Vyčíslení emisního faktoru pro převod uspořené energie na emise skleníkových plynů Stanovení úspor emisí skleníkových plynů pro jednotlivé scénáře v jednotlivých obdobích Procentuální vyjádření úspor skleníkových plynů v budovách v kontextu celkových emisí skleníkových plynů ČR (2.1) Sledovaný indikátor Klimatická konference COP21 stanovila cíl do konce století udržet globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia s ambicí směřovat ještě k nižšímu teplotnímu cíli 1,5 stupně Celsia. Tento závazek padnul jako rámcové rozhodnutí a nebylo zatím přesně stanoveno, jakým způsobem má být implementován v jednotlivých státech. Globální cíle pro dodržení limitu 2 stupňů Celsia popisuje The Emissions Gap Report 2016 (UNEP, 2016), dále EGR. Pro vyčíslení potenciálu klimatických změn se paralelně používají dva indikátory: Emise skleníkových plynů, tedy hmotnost roční produkce plynů, které přispívají ke změně klimatu, vyjádřené pro globální účely obvykle v jednotce GtCO 2e/year Uhlíkový rozpočet (2.1.1) Emise skleníkových plynů Emise skleníkových plynů se udávají jako ekvivalentní hmotnost emisí plynů, které přispívají ke klimatickým změnám, převedených pomocí tzv. charakterizačních faktorů na emise oxidu uhličitého (s ohledem na relativní vliv různých plynů na změnu klimatu). Příklady látek ovlivňujících uhlíkovou stopu a jejich emisní faktory jsou uvedeny v následující Tab. 1. Lze vidět, že například methan = 25, tj. má 25x vyšší jednotkový vliv na skleníkový efekt než CO 2. Tab. 1: Charakterizační faktory dle metodiky CML IA verze 4.1, používané v (ČSN EN 15804, 2014) Látka Jednotka Charakterizační faktor kg CO2 eq. 1,1,1-trichloroethan kg 1,5 E +02 oxid uhličitý kg 1,0 E +00 CFC-11 kg 4,8 E +03 CFC-12 kg 1,1 E +04 oxid dusný kg 3,0 E +02 HALON-1211 kg 1,9 E +03 HFC-23 kg 1,5 E +04 methan kg 2,5 E +01 perfluorbutan kg 8,9 E +03 perfluorcyklobutan kg 1,0 E +04 perfluorethan kg 1,2 E +04 perfluorhexan kg 9,3 E +03

5 5 Látka Jednotka Charakterizační faktor kg CO2 eq. perfluormethan kg 7,4 E +03 perfluorpropan kg 8,8 E +03 fluorid sírový kg 2,3 E +04 tetrachlormethan kg 1,4 E +03 HCFC-141b kg 7,3E+02 HCFC-22 kg 1,8E+03 HFC-245fa kg 1,0 E +03 HFE-125 kg 1,5 E +04 NF3 kg 1,7 E +04 PFC kg 9,2 E +03 Podle poslední inventarizace skleníkových plynů z roku 2016 (Krtková et al., 2016) se na emisích skleníkových nejvíce podílel CO 2 (81,81 %), dále to byl CH 4 (10,71 %) a N2O (5,11 %.). Fluorované skleníkové plyny přispěly dohromady 2,53 %. Pro emise skleníkových plynů udává EGR (str. XV, Tabulka ES1) pro 66% a vyšší pravděpodobnost nepřekročení hranice 1,5 C resp. 2 C tyto limity (v GtCO 2e/rok): 2020: 56 resp : 47 resp : 39 resp : 8 resp. 23 Jedná se tedy o postupné snižování emisí skleníkových plynů a ke konci století by měla jejich produkce klesnout na nulu. (2.1.2) Uhlíkový rozpočet Uhlíkový rozpočet vyjadřuje, kolik uhlíku už lidstvo ze zemských sedimentů zoxidovalo a kolik ještě zoxidovat smí, aby bylo pravděpodobné, že globální oteplení nepřesáhne úroveň 2 C (Hollan, 2015). Tento indikátor se počítá pouze hmotností zoxidovaných emisí CO 2, čili nebere v úvahu další látky přispívající ke změně klimatu. Pro emise CO 2 udává EGR pro 66% a vyšší pravděpodobnost nepřekročení hranice 1,5 C resp. 2 C tyto limity (globálně kumulativně v GtCO 2 v daných obdobích): : 552 resp : 236 resp : -199 resp. 70 Existuje více teorií, jak by měl být závazek snižování emisí CO 2 distribuován mezi jednotlivé státy. V této studii není prostor na popis všech alternativ; navíc se nezdá, že by byla globální shoda na konkrétním mechanismu přerozdělování. V této studii je uvažováno prosté přepočítání podle počtu obyvatel. Vycházíme z údajů World Population Data Sheet 2016 (Population Reference Bureau, 2016), podle kterých v polovině roku 2016 čítala světová populace mil., z toho počet obyvatel Česka činil 10,6 mil.

6 6 Z toho prostým přepočtem vychází uhlíkový rozpočet nepřekročení hranice 2 C dle následující Tab. 2. Tab. 2: Globální a český uhlíkový rozpočet Celý svět Česko Populace [mil. osob] 7 418,0 10,6 Uhlíkový rozpočet [Mt CO 2] (2.2) Výběr indikátoru V praxi se v ČR pro účely energetických auditů nejčastěji používá jednotka CO 2, k ní se tedy z praktických důvodů přiklání i tato studie. (2.3) Stanovení referenčního roku Nejnovější dostupná kompletní informace o produkci skleníkových plynů v ČR jsou k dispozici v poslední Národní inventarizaci skleníkových plynů (Krtková et al., 2016), kterou za MŽP v červnu 2016 vypracoval ČHMÚ. Ten obsahuje kompletní data za rok 2014, čerstvější informace nejsou v době zpracování této studie dostupné. Jako referenční rok tedy bude v této studii uvažován rok 2014, kdy bylo podle tohoto zdroje ČR vyprodukováno 101,15 Mt CO 2. (2.4) Sumarizace scénářů úspor energie ve fondu budov do roku 2075 Od hlavních řešitelů projektu Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu byly získány přehledové tabulky datových řad spotřeby energie v budovách pro jednotlivé roky od roku 2017 do roku Bylo modelováno pět scénářů úspor energie ve fondu budov ČR: Základní scénář (business as usual) mělké (+ střední) renovace, 1 % ročně Rychlá, ale mělká mělké (+ střední) renovace, 3 % ročně od 2025 Pomalá, ale energeticky důkladná důkladné renovace, 1,5 % ročně od 2025 Rychlá a důkladná důkladné renovace, 3 % ročně od 2025 Hypotetický ideální scénář Důkladné renovace, 3 % ročně ihned Každý ze scénářů byl vypočten ve dvou variantách pro klimatický scénář IPCC RCP4.5 a pro scénář IPCC RCP8.5. Datové řady obsahují pro jednotlivé scénáře v jednotlivých letech vypočtené konečné spotřeby energie v budovách, a to zvlášť pro obytné budovy a zvlášť pro veřejné a komerční budovy. Podrobné informace o modelech a výpočtech potenciálů úspor pro jednotlivé scénáře jsou k dispozici v podrobné zprávě k nerezidenčním (Antonín, 2016a) a rezidenčním (Antonín, 2016b) budovám. V této studii budou vyčísleny číselné řady emisí CO 2 pro jednotlivé roky, a následně budou vyhodnocena období v souladu s EGR, tedy bude počítáno kumulativně za období: ; ;

7 7 (2.5) Vyčíslení hodnot konečné spotřeby energie v jednotlivých obdobích a scénářích Cílem této části studie je získat vstupní údaje pro další výpočty, kterými budou informace o relativním nárůstu spotřeby energie na chlazení a relativnímu snížení spotřeby energie na vytápění v jednotlivých scénářích. Hodnoty budou vztaženy k roku Pro získání vstupních hodnot sloužila tabulka výstupů z komplexního modelu vytvořeného Šancí pro budovy ve finální verzi z Tabulka obsahuje datové řady pro pět výše uvedených scénářů postupů renovací. Každý scénář postupu renovací je modelován ve dvou variantách pro klimatický scénář IPCC RCP4.5 a pro scénář IPCC RCP8.5, čímž vzniklo deset variant. Každá z deseti variant se skládala ze dvou složek: 1) obytné budovy, 2) veřejné a komerční budovy. Ke každé z těchto dvou složek jsou pro jednotlivé roky vyčísleny hodnoty konečné spotřeby energie vyplývající z prognózy vývoje českého fondu budov, dále jsou k dispozici hodnoty úspory konečné spotřeby energie na vytápění a přírůstek konečné spotřeby energie na chlazení. (2.6) Energetické mixy Energetický mix použitý pro účely této studie vychází z reportů Šance pro budovy (Antonín, 2016a, 2016b). V rámci této studie bude energetický mix a jeho vývoj modelován po jednotlivých letech, zvlášť pro bytové budovy a zvlášť pro budovy nebytové. Jako výchozí stav byly vzaty současné energetické mixy a dalším bodem byly predikované energetické mixy v roce V rámci přehlednosti bylo aplikováno zjednodušení, kdy se hodnoty současným stavem a rokem 2060 lineárně interpolovaly diskrétními hodnotami pro jednotlivé roky. Vzhledem k velkým nejistotám další prognózy pro účely této studie energetický mix roce 2060 zůstává již konstantní. Pro rezidenční budovy (viz Tab. 3) byly vypočteny jako uvažované výchozí energetické mixy údaje z tabulky 14 na str. 24 (Antonín, 2016b). Data pro rok 2060 byla dodány zadavatelem studie. Pro scénář 1 zůstává zjednodušeně stávající mix, pro scénáře 2 a 3 se aproximuje mix pro doporučený standard a pro scénáře 4 a 5 se aproximuje mix pro pasivní standard (viz. následující tabulka). Tab. 3: Uvažované energetické mixy pro rezidenční budovy (podle konečné spotřeby energie) Energonositel Výchozí stav (dle dat MPO z roku 2011) Scénář 1 (shodný s výchozím) 2060 Scénáře 2 a 3 Scénáře 4 a 5 Topné oleje 0,07 % 0,07 % 0 % 0 % Zemní plyn 33,17 % 33,17 % 36,2 % 24,9 % Uhlí 10,54 % 10,54 % 2,7 % 0 % Biomasa 18,34 % 18,34 % 18,6 % 17,6 % CZT 17,46 % 17,46 % 24,6 % 24,0 % Elektřina 20,28 % 20,28 % 7,0 % 6,3 % Ostatní (solární, TČ) 0,13 % 0,13 % 10,9 % 27,1 % Pro nerezidenční budovy (viz Tab. 4) byly hodnoty přepočteny z tabulky 46 na str. 54 (Antonín, 2016a). Pro výchozí stav a pro rok 2060 scénáře 1 a 2 byly použity mixy ze sloupců stávající stav (sloupce 1 a 2 shodné mixy) a pro scénáře 3, 4 a 5 byl použit mix přepočtený ze sloupce TZB vara (sloupec 3).

8 8 Tab. 4: Uvažované energetické mixy pro nerezidenční budovy (podle konečné spotřeby energie) 2060 Energonositel Výchozí stav Scénáře 1 a 2 (shodné s výchozím) Scénáře 3, 4 a 5 Elektřina 42,1 % 42,1 % 34,9 % CZT 28,7 % 28,7 % 31,3 % Zemní plyn 27,1 % 27,1 % 27,0 % Plynová kogenerační jednotka 1,5 % 1,5 % 1,6 % Ostatní (solární, TČ) 0,4 % 0,4 % 4,8 % Tuhá paliva 0,2 % 0,2 % 0,2 % (2.7) Vyčíslení emisních faktorů pro převod uspořené energie na emise CO2 Existuje několik zdrojů dat k emisním faktorům pro výpočet úspor emisí oxidu uhličitého v ČR. Nejběžněji používanými emisními faktory jsou ty z Vyhlášky č. 425/2004 Sb. respektive Vyhlášky č. 480/2012 Sb., které se používají pro účely energetických auditů: Tab. 5: Emisní faktory podle Vyhlášky č. 480/2012 Sb. Druh paliva Emisní faktor t CO2/MWh výhřevnosti paliva Hnědé uhlí 0,36 Černé uhlí 0,33 Těžký topný olej 0,27 Lehký topný olej 0,26 Zemní plyn 0,20 Biomasa 0 Elektřina 1,17 Novější údaje jsou dostupné z Národní inventarizační zprávy z roku 2016 (Krtková et al., 2016). Hodnoty pro většinu paliv se výrazně neliší a v této zprávě není vyčíslen emisní faktor pro elektřinu. Proto bude jako zdroj emisních faktorů pro výše uvedené druhy paliva použita vyhlášková tabulka. V případě nerozlišení topných olejů na lehké a těžké bude použita střední hodnota, tedy 0,265 t CO 2/MWh výhřevnosti paliva. V případě nerozlišení druhu uhlí bude použita střední hodnota 0,345 t CO 2/MWh výhřevnosti paliva. Stejná hodnota bude aplikována i pro kategorii tuhá paliva u nerezidenčních budov. Kromě toho není dostupné dostatečné množství podkladů pro stanovení generického emisního faktoru pro CZT. Tuto problematiku nelze zjednodušovat, účinnosti CZT se liší případ od případu. Bylo by potřeba vypracovat samostatnou analýzu na toto téma, což bylo mimo časové možnosti této studie. Z toho důvodu bylo přikročeno k výrazně hrubému zjednodušení s cílem získat alespoň přibližné hodnoty, pokud možno na straně bezpečnosti. Emisní faktor CZT bude uvažován totožný s emisním faktorem zemního plynu 0,2 t CO 2/MWh výhřevnosti paliva. Pro plynovou kogenerační jednotku bude pro zjednodušení použit poloviční emisní faktor, oproti zemnímu plynu, tedy 0,1 t CO 2/MWh výhřevnosti paliva. Jedná se o zjednodušení, případné upřesnění vyžaduje další analýzu. Pro ostatní paliva (solární energie, tepelná čerpadla) bude pro účely této studie brán emisní faktor 0, ačkoli ve skutečnosti se tato hodnota pohybovat někde mezi 0 a 0,33 (v závislosti na topném

9 9 faktoru tepelných čerpadel a jejich zastoupení v mixu). V důsledku tohoto zjednodušení budou výsledné úspory emisí vycházet nižší než ve skutečnosti, v závislosti na proporci těchto zdrojů ve výsledném energetickém mixu. Ke zjednodušení bylo přistoupeno z důvodu nedostatku údajů v době přípravy této studie a pro další hlubší analýzy je potřeba přesněji nadefinovat pravděpodobné poměry těchto zdrojů v energetickém mixu a jejich očekávané emisní faktory. Jelikož není dostupná prognóza budoucího vývoje emisních faktorů v ČR, budou tyto v rámci přehlednosti celého výpočtu uvažovány pro celé hodnocené období jako konstantní, což je spíše na straně bezpečnosti (dá se předpokládat snížení emisních faktorů jednotlivých paliv s příchodem nových technologií a výrazné snížení emisního faktoru elektřiny se zvyšujícím se podílem OZE, kogenerace nebo jaderné energie v distribuční síti). Toto zjednodušení tedy naopak k vyšším vypočtením produkcím emisí než ve skutečnosti. Ačkoliv to nebude zcela přesné, bude pro výpočet množství emisí dle celkové konečné spotřeby energie dle jednotlivých scénářů použit mix zdrojů z předcházející kapitoly, avšak pro změnu spotřeby energie na chlazení bude jako zdroj energie uvažována elektřina. (2.8) Výpočet množství emisí skleníkových plynů pro jednotlivé scénáře Výpočet emisí skleníkových plynů pro jednotlivé scénáře se vypočte z konečných spotřeb energie pro jednotlivé scénáře, které se rozpočítají podle scénářů energetických mixů na energonositele. Tyto hodnoty se přenásobí emisními faktory pro dané energonositele. Výpočet se provede pro každý scénář po jednotlivých letech.

10 10 (3) Výsledky (3.1) Stanovení množství emisí skleníkových plynů pro jednotlivé scénáře Výsledky výpočtu množství emisí CO 2 z bytové a nebytové výstavby pro jednotlivé scénáře jsou shrnuty v následující tabulce. Z té je zřejmé, že emise CO 2 na provoz budov je možné do roku 2050 snížit ze současných 44,6 Mt na 17,9 Mt ročně, tedy zhruba o 60 %. Pro srovnání: toto snížení o 26,7 Mt CO 2 představuje 26,4 % celkových emisí ČR v roce Tab. 6: Emise pro jednotlivé scénáře (souhrn bytových a nebytových budov) v Mt CO 2 Rok Klimatický scénář 4,5 Klimatický scénář 8,5 Scénář 1: Základní (business as usual) Scénář 2: Rychlá, ale mělká Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná Scénář 4: Rychlá a důkladná Scénář 5: Ideální hypotetický Scénář 1: Základní (business as usual) Scénář 2: Rychlá, ale mělká Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná Scénář 4: Rychlá a důkladná renovace fondu budov Scénář 5: Ideální hypotetický ,57 44,57 44,57 44,57 44,57 44,54 44,58 44,58 44,54 44, ,48 44,21 44,17 44,08 43,67 44,44 44,16 44,13 44,04 43, ,41 43,81 43,76 43,55 42,70 44,35 43,76 43,71 43,49 42, ,33 43,37 43,33 42,95 41,67 44,26 43,30 43,27 42,88 41, ,25 42,88 42,88 42,29 40,56 44,17 42,80 42,80 42,21 40, ,04 42,21 42,27 41,43 39,34 43,94 42,12 42,18 41,34 39, ,82 41,48 41,64 40,50 38,13 43,71 41,38 41,53 40,40 38, ,60 40,71 40,98 39,50 36,94 43,48 40,60 40,87 39,39 36, ,38 39,88 40,29 38,42 35,77 43,25 39,76 40,17 38,30 35, ,15 39,00 39,57 37,25 34,61 43,02 38,87 39,45 37,13 34, ,92 38,12 38,87 36,10 33,47 42,78 37,98 38,73 35,97 33, ,69 37,25 38,17 34,96 32,34 42,55 37,10 38,03 34,83 32, ,46 36,38 37,47 33,84 31,23 42,31 36,23 37,33 33,69 31, ,22 35,52 36,78 32,72 30,13 42,06 35,37 36,64 32,57 29, ,98 34,67 36,10 31,62 29,05 41,82 34,51 35,95 31,46 28, ,74 33,83 35,43 30,53 28,11 41,58 33,66 35,28 30,37 27, ,50 32,99 34,76 29,45 27,17 41,34 32,82 34,61 29,29 26, ,26 32,26 34,10 28,39 26,32 41,10 32,07 33,94 28,22 26, ,02 31,53 33,44 27,47 25,47 40,86 31,34 33,29 27,29 25, ,78 30,88 32,80 26,61 24,63 40,62 30,68 32,64 26,42 24, ,54 30,27 32,15 25,80 23,81 40,38 30,06 32,00 25,59 23, ,30 29,68 31,52 25,03 23,00 40,14 29,46 31,36 24,81 22, ,06 29,12 30,89 24,29 22,27 39,91 28,89 30,73 24,07 22, ,83 28,59 30,27 23,60 21,56 39,67 28,35 30,11 23,36 21, ,59 28,08 29,65 22,94 21,06 39,44 27,83 29,49 22,69 20, ,35 27,64 29,04 22,37 20,63 39,21 27,38 28,88 22,11 20,31

11 11 Rok Klimatický scénář 4,5 Klimatický scénář 8,5 Scénář 1: Základní (business as usual) Scénář 2: Rychlá, ale mělká Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná Scénář 4: Rychlá a důkladná Scénář 5: Ideální hypotetický Scénář 1: Základní (business as usual) Scénář 2: Rychlá, ale mělká Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná Scénář 4: Rychlá a důkladná renovace fondu budov Scénář 5: Ideální hypotetický ,11 27,22 28,44 21,83 20,21 38,97 26,95 28,28 21,55 19, ,87 26,82 27,84 21,32 19,80 38,74 26,54 27,68 21,03 19, ,63 26,44 27,24 20,84 19,58 38,51 26,15 27,09 20,53 19, ,40 26,07 26,71 20,49 19,36 38,28 25,76 26,55 20,17 19, ,16 25,70 26,18 20,14 19,14 38,05 25,38 26,02 19,81 18, ,92 25,41 25,65 19,80 18,93 37,83 25,09 25,49 19,46 18, ,68 25,13 25,15 19,49 18,71 37,60 24,80 24,99 19,14 18, ,44 24,86 24,66 19,19 18,50 37,37 24,51 24,50 18,83 18, ,21 24,59 24,18 18,89 18,29 37,15 24,22 24,01 18,52 17, ,95 24,31 23,68 18,60 18,07 36,90 23,94 23,50 18,22 17, ,69 24,07 23,18 18,38 17,86 36,66 23,69 23,00 18,00 17, ,43 23,83 22,69 18,16 17,65 36,41 23,45 22,51 17,78 17, ,18 23,59 22,21 17,94 17,44 36,17 23,20 22,01 17,56 17, ,94 23,35 21,73 17,73 17,23 35,94 22,96 21,52 17,34 16, ,70 23,11 21,26 17,51 17,02 35,72 22,71 21,04 17,13 16, ,46 22,88 20,82 17,30 16,82 35,50 22,47 20,59 16,91 16, ,23 22,70 20,38 17,08 16,61 35,28 22,30 20,14 16,70 16, ,00 22,53 19,95 16,87 16,41 35,06 22,13 19,69 16,49 16, ,77 22,35 19,52 16,66 16,20 34,85 21,96 19,24 16,28 15, ,54 22,31 19,29 16,62 16,16 34,63 21,92 18,99 16,25 15, ,31 22,27 19,13 16,58 16,12 34,42 21,88 18,81 16,21 15, ,08 22,23 18,96 16,55 16,09 34,21 21,85 18,63 16,18 15, ,85 22,19 18,84 16,51 16,05 33,99 21,82 18,50 16,14 15, ,62 22,14 18,71 16,47 16,01 33,78 21,78 18,37 16,11 15, ,39 22,10 18,58 16,44 15,97 33,56 21,75 18,24 16,08 15, ,16 22,06 18,46 16,40 15,94 33,35 21,72 18,10 16,04 15, ,93 22,02 18,33 16,36 15,90 33,13 21,70 17,97 16,01 15, ,70 21,98 18,30 16,33 15,86 32,92 21,67 17,94 15,98 15, ,47 21,94 18,26 16,29 15,83 32,70 21,64 17,91 15,96 15, ,24 21,91 18,22 16,26 15,79 32,48 21,62 17,88 15,93 15, ,02 21,87 18,18 16,22 15,75 32,28 21,60 17,85 15,90 15, ,81 21,83 18,15 16,19 15,72 32,07 21,57 17,82 15,87 15, ,60 21,79 18,11 16,15 15,68 31,86 21,54 17,79 15,84 15, ,39 21,75 18,07 16,11 15,65 31,64 21,51 17,76 15,81 15,29

12 12 (3.2) Porovnání hodnot provozních emisí budov dle jednotlivých scénářů s uhlíkovým rozpočtem Jak bylo napsáno výše, poslední dostupný údaj o produkci emisí CO 2 se vztahuje k roku 2014, kdy celková hodnota činila 101,15 Mt CO 2. Celková produkce emisí CO 2 z provozu budov v roce 2016 činila 44,57 Mt CO 2. Na základě provedených výpočtů lze tedy konstatovat, že provoz budov se na celkové produkci emisí v ČR podílí přibližně 44 %. Pro zjednodušení budeme uvažovat, že uhlíkový rozpočet a z něj vyplývající mitigační opatření, se budou na jednotlivé sektory průmyslu vztahovat poměrově. Pak je možné vypočíst emisní rozpočet provozu budov pro jednotlivá období, jak je uvedeno v následující tabulce. Tab. 7: Uhlíkový rozpočet ČR a provozu budov v ČR pro nepřekročení hranice 2 C [Mt CO 2] Česko celkem z toho provoz Období budov Porovnání uhlíkového rozpočtu na provoz budov pro jednotlivá období s vypočtenými hodnotami shrnuje následující tabulka. Výpočty začínají rokem 2016, ale první období klimatického rozpočtu začíná již v roce Zjednodušeně byly kumulativní emise pro první období počítány tak, že rok 2016 byl započítán dvakrát. Tab. 8: Porovnání uhlíkového rozpočtu na provoz budov pro nepřekročení hranice 2 C pro jednotlivá období s vypočtenými hodnotami [Mt CO 2] Období Uhlíkový rozpočet na provoz budov (reference) Klima scénář 8,5 Klima scénář 4,5 Scénář 1: Základní (business as usual) Scénář 2: Rychlá, ale mělká Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná Scénář 4: Rychlá a důkladná Scénář 5: Ideální hypotetický Scénář 1: Základní (business as usual) Scénář 2: Rychlá, ale mělká Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná Scénář 4: Rychlá a důkladná Scénář 5: Ideální hypotetický

13 13 (4) Závěr Z výpočtů vyplývá, že emise CO 2 na provoz budov je možné v optimistickém scénáři do roku 2050 snížit ze současných 44,6 Mt na 17,9 Mt ročně, tedy zhruba o 60 %, což by zároveň představovalo snížení celkových ročních emisí CO 2 v ČR o 26 % (ve srovnání s rokem 2014). Ovšem porovnáme-li výsledky s uhlíkovým rozpočtem ČR, pak je zřejmé, že hodnoty vypočtené podle scénářů renovací násobně překračují limity dané pro nepřekročení hranice 2 C. Pokud má být tento klimatický cíl splněn, nebudou navrhovaná opatření na fondu budov sama o sobě stačit. Bude potřeba buď přistoupit k razantnějším opatřením a/nebo ke kombinaci s dalšími opatřeními ke snížení emisních faktorů jednotlivých energonositelů, zejména elektřiny.

14 14 (5) Zdroje ANTONÍN, Jan, 2016a. Průzkum fondu nerezidenčních budov v České republice a možností úspor v nich, aktualizovaná verze prosinec 2016 [online]. Získáno z: nebytovych budov v CR_SPB_ _verze24_final.pdf ANTONÍN, Jan, 2016b. Průzkum fondu rezidenčních budov v České republice a možností úspor v nich, aktualizovaná verze prosinec 2016 [online]. Získáno z: rezidencnich budov v CR_SPB_ _verze33_final.pdf BRABEC, Richard, Projev ministra Richarda Brabce na klimatické konferenci COP 21 v Paříži [online] [vid. 18. prosinec 2016]. Získáno z: ČSN EN 15804, Udržitelnost staveb - Environmentální prohlášení o produktu - Základní pravidla pro produktovou kategorii stavebních produktů Praha: Český normalizační insitut. EURACTIV.CZ, Klimatická dohoda z Paříže [online] [vid. 24. leden 2017]. Získáno z: HOLLAN, Jan, Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro jihomoravská centra EVVO Vzdělávací modul Ochrana klimatu [online]. Získáno z: KRTKOVÁ, Eva, Denitsa TROEVA GROZEVA a Martin BECK, National Greenhouse Gas Inventory Report of the Czech Republic (reported inventories ) [online]. Získáno z: POPULATION REFERENCE BUREAU, World Population Data Sheet [online]. Získáno z: doi: / UNEP, The Emissions Gap Report 2016 [online]. ISBN Získáno z: doi:isbn UNFCCC. CONFERENCE OF THE PARTIES (COP), Adoption of the Paris Agreement. Proposal by the President. Paris Climate Change Conference - November 2015, COP 21 [online]. roč , č. December, s. 32. ISSN Získáno z: doi:fccc/cp/2015/l.9/rev.1