Územní studie Dubí Pozorka - Mstišov

Transkript

1 Územní studie Dubí Pozorka - Mstišov Průvodní zpráva II/2009 us mstišov v10.doc

2 2 Obsah : A Základní a identifikační údaje Identifikační údaje Obsah dokumentace Technické aspekty zpracování Podklady... 6 B Zadání Rozsah Postup zpracování Účel Cíl... 7 C Východiska Legislativní východiska Územně plánovací východiska územní plán Dubí... 9 D Zásady koncepce řešení Celkové urbanistické řešení a členění území Řešení dopravy...12 Dopravní napojení lokality...13 Řešení dopravy...14 Sběrné komunikace...15 Obslužné a dopravně zklidněné komunikace...16 Stávající místní komunikace úpravy, doplnění Veřejná prostranství a občanská vybavenost ÚSES a zeleň Technická infrastruktura...19 Zásobování vodou...19 Kanalizace splašková...20 Dešťové odvodnění...21 Zásobování plynem...23 Zásobování elektrickou energií...24

3 3 E Regulativy a zásady řešení Funkční využití území Určení rozsahu řešeného území návazného projektového zpracování dílčích lokalit Zásady určující obsah urbanisticko architektonických regulativů a zastavovacích podmínek v návazné projektové dokumentaci a Způsob parcelace b Regulace polohy budovy (RD) na parcele c Zastavěná plochy parcely d Výměra parcely e Zásady řešení budov, doplňkových staveb a zeleně Plochy ÚSES a zeleně Veřejný prostor a veřejná prostranství Dopravní vstupy a přístupy do území a prostupnost do krajiny Doprava v klidu Parametry a řešení komunikací, průjezdnost území a šíře uličního prostoru a Obecně b Sběrné komunikace c Obslužné komunikace d Dopravně zklidněné komunikace e Hromadná doprava Technická infrastruktura a Zásobování vodou b Kanalizace splašková c Dešťové odvodnění d Zásobování plynem e Zásobování elektrickou energií f Ostatní systémy technické infrastruktury...38 F Bilance...39 G Rekapitulace podmínek pro využití vybraných ploch s rozdílným způsobem dle ÚP...42

4 4 A ZÁKLADNÍ A IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1 - Identifikační údaje druh územně plánovací dokumentace či podkladu : územní studie etapa : návrh pořizovatel : Městský úřad v Dubí zastoupený (ve věcech smluvních) : zastoupený (ve věcech technických) starostou ing. Petrem Pípalem panem Jiřím Veselým, vedoucím stavebního úřadu (držitel zvláštní odborné způsobilosti MV na úseku územního plánování) sídlo: Ruská 264, Dubí 1 zpracovatel : Ing.arch. František Pospíšil a kolektiv sídlo : Hlavní 1196/ Praha 4 zpracovatelský kolektiv : ing. arch. František Pospíšil (autorizovaný architekt se všeobecnou působností) Václav Veverka (autorizovaný inženýr a technik pro obor dopravních staveb) ing. Petr Hrdlička (autorizovaný inženýr a technik pro stavby technické infrastruktury) RNDr. Martin Kubeš (konzultace) (autorizovaný architekt pro obor projektování ÚSES) Květa Krchová Vojtěch Mazura ing. Kamila Pospíšilová

5 5 2 - Obsah dokumentace textová část dokumentace: - svazek Průvodní zprávy grafická část dokumentace : Grafická část (složena v deskách) : - výkres výřez územního plánu (hlavní výkres) 1 : výkres - hlavní výkres s urbanistickým řešením, 1 : výkres - zákres řešení do ortofotografie, 1 : výkres - dopravní infrastruktura, členění území, 1 : výkres stávající energetické infrastruktury, 1 : výkres stávající vodohospodářské infrastruktury, 1 : výkres - vymezení objektů veřejného zájmu, 1 : 2500 Výkresy všité do svazku průvodní zprávy : - koncepce elektroenergetické infrastruktury - koncepce plynoenergetické infrastruktury - koncepce zásobování vodou - koncepce odkanalizování - vzorový řez uličním prostorem - upořádání technické infrastruktury - vzorový řez uličním prostorem sběrné pozemní komunikace - vzorový řez uličním prostorem obslužné pozemní komunikace - vzorový řez uličním prostorem obytné ulice příloha : - Technická zpráva o vyhotovení geodetické části dokumentace (zpracovatel: KS GEODÉZIE, Sládkova 3, Teplice)

6 6 3 - Technické aspekty zpracování se odvozují z požadavku na digitální zpracování studie. Mapovým podkladem studie byla digitální katastrální mapa a vektorové vrstevnice dle SMO5 či ZABAGED, doplněná o liniové výškopisné geodetické zaměření výchozího koridoru komunikace dle územního plánu. Vektorová data vlastního řešení jsou uspořádána v samostatných vrstvách CAD (*.dgn) či GIS (ESRI shape file) systému tak, aby byla oddělena od vrstev mapového podkladu. Studie byla zpracována v souřadném systému S-JTSK. 4 - Podklady V rámci zpracování studie byly využity tyto podklady: - aktuální mapy katastru nemovitostí v digitální formě - letecké ortofotomapy souřadnicově orientované - vrstevnice dle map SMO5 - územní plán Dubí - dříve zpracované územně plánovací podklady - výškopisné zaměření výchozího koridoru pozemní komunikace dle územního plánu

7 7 B ZADÁNÍ 1 - Rozsah Vymezení území řešeného studií odpovídá vymezení ploch DU1, MS1, MS3, MS4, MS6, MS7, MS8, BY1, BY3 dle návrhu územního plánu. 2 - Postup zpracování Organizačně byl postup zpracování rozdělen do dvou etap: 1/ koncept územní studie 2/ návrh (čistopis) územní studie Rozdělení na dvě etapy bylo nutné z důvodů zabezpečení možnosti korekce řešení ze strany pořizovatele v rozpracovanosti. 3 Účel Účelem územní studie bylo stanovení zásad dalšího rozvoje jako východiska a limitů pro developery a investory v území. Z věcného hlediska bylo účelem zpřesnění řešení územního plánu především v oblasti dopravně urbanistických a technicko organizačních aspektů rozvoje (základní blokové urbanistické řešení, doprava a veřejná prostranství, směrné zásady řešení technické infrastruktury) a zpřesnění vymezení dalších funkčně souvisejících subsystémů. 4 Cíl Cílem územní studie je : - umístění dopravní infrastruktury v řešeném území a její napojení na stávající dopravní síť, včetně případné úpravy navazující stávající dopravní sítě - stanovení parametrů komunikací a veřejných prostor vzhledem k budoucímu provozu (MHD včetně prostoru pro zastávky, zimní údržba, přístupy vozidel HZS a

8 8 záchranné služby, parkování vozidel návštěv, chodníky) - normové požadavky a požadavky 22 vyhlášky č.501/2006 Sb. budou minimálním základem - navržení zásad řešení technické infrastruktury zejména vodohospodářské, (pozn.: vsakování dešťových vod bude řešeno pouze na vlastním stavebním pozemku) - navržení ploch veřejných prostranství - parků a prostorů pro umístění dětských hřišť tak, aby svojí polohou a velikostí umožňovaly využití pro tento účel - požadavky 22 vyhlášky č.501/2006 Sb. budou minimálním základem - řešení vazby nových rozvojových ploch na okolní nezastavěné území (zachování přístupů, popř. vytvoření nových, do volné zemědělsky a lesnicky obhospodařované krajiny) z hlediska komplexního řešení krajiny, v souladu s ustanovením 3 odst.5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. - zpřesnění prostorového vymezení prvků územního systému ekologické stability v nezbytně nutných parametrech

9 9 C VÝCHODISKA 1 - Legislativní východiska Věcné řešení územní studie vychází zejména z následující legislativy a norem: - zákon č.183/2006 Sb. v platném znění (stavební zákon) - vyhláška 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti - vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - Rukověť zpracovatele ÚSES - vyhláška 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace - zákon č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích - prováděcí vyhláška 104/97 Sb. k zákonu 13/97 Sb. - zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích - ČSN Projektování místních komunikací - ČSN Parkování a odstavné plochy - ČSN Křižovatky - ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení - ČSN Zásobování požární vodou - TP 103 a TP 179 ministerstva dopravy 2 - Územně plánovací východiska územní plán Dubí Základním východiskem řešení je Územní plán Dubí byl vydaný v roce Plochy, ve kterých je uloženo prověření územní studií, jsou vymezeny ve výkrese základního členění tohoto dokumentu. Řešené území studie je dominantním rozsáhlým rozvojovým celkem pro sídelní (obytné) funkce. Území charakterizuje koncentrace zastavitelných ploch na území katastru Mstišov a

10 10 přilehlých ploch v katastrálním území Bystřice, kde jsou zastoupeny i plochy občanské vybavenosti a smíšené obytné plochy. Tento rozvojový celek, představuje jedno ze dvou těžišť budoucí územně plánovací činnosti města a nelze je ponechat nekoordinovanému rozvoji bez další důsledné podrobnější územně plánovací přípravy. Územní studie dílčích ploch v těchto prostorech musí důsledně zohlednit provázanost navazujících rozvojových ploch veřejnou infrastrukturou. Z důvodů značného rozsahu území a složitých vzájemných vazeb veřejné infrastruktury, je proto nutné pořízení územní studie pro celé území před zpracováním vlastních dílčích studií. Z územního plánu vyplývá i zařazení do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití, které závazně určuje režim využití jednotlivých lokalit. Tyto plochy jsou popsány v kapitole G. Vymezení řešeného území studie ve vztahu k územnímu plánu je znázorněno ve výkrese výřez územního plánu (hlavní výkres) v měřítku 1 : 5000.

11 11 D ZÁSADY KONCEPCE ŘEŠENÍ 1 - Celkové urbanistické řešení a členění území Koncepce rozvoje území představuje rozsáhlý plošný rozvoj, který v dlouhodobém časovém horizontu bude znamenat propojení zástavbou dosud územně odloučených sídel Mstišov Dubí Pozorky a Bystřice. Urbanistická koncepce je znázorněna v hlavním výkresu s urbanistickým řešením. Zakládá se tak plošně rozsáhlý útvar obytného území, který přechází od východního sektoru s předpoklady pro obslužně rezidenční a městštější formy zástavby podél I/8 do západních poloh s vazbou na venkovské prostředí a krajinu. Pro lepší přehlednost je území rozčleněno na sektory viz výkres - dopravní infrastruktura, členění území. Rozsah plánované zástavby dokládá kapitola F Bilance. Potenciál rozvoje představuje cca parcel (tedy m 2 /parcelu); pro občanskou vybavenost a smíšené obytné území je k dispozici prostor pro cca 12 ploch po 3900 m 2 (pro lepší představu si lze představit, že tato plocha představuje 42 parcel pro RD o výměře 1100 m 2 /parcelu). Řešené území je charakteristické velmi členitým reliéfem, využití území je limitováno řadou omezujících prvků (vedení VTL plynovodu, optický kabel, složité podmínky odkanalizování, prvky hodnotné zeleně a územního systému ekologické stability). Koordinační nároky jsou vysoké a vynucují si respektování jakékoliv založené koncepce. Urbanizace dílčích menších částí podřízená momentální maximalizaci zisku vede k nerespektování a podcenění koordinačních vazeb a znemožňuje racionální využití ostatních rozvojových ploch. Z tohoto důvodu je studie pojata jako souhrn regulativů pro další rozvoj, přičemž navržené uspořádání nepředstavuje zcela neměnné dogma, ale koncepční základ v rámci jehož pravidel se s různou mírou závaznosti směrnosti lze pracovat při řešení dílčích rozvojových území, při zachování funkčnosti celého území včetně zachování kvality životního prostředí. Koncepce řešení územní studie důsledně respektuje územní plán Dubí, což je prokázáno ve výkrese Výřez územního plánu (hlavní výkres) v měřítku 1 : Kromě rozsahu zastavitelných ploch studie respektuje zejména : - funkční členění v souladu s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití dle územního plánu

12 12 - navržené prvky ÚSES vč. Interakčních prvků a ploch vzrostlé zeleně - prky veřejně pospěšných opatření na úseku zpomalení odtoku srážkových vod Celkové urbanistické řešení bylo dopracováno až do úrovně parcelace, přesto, že takto podrobné řešení nebylo požadavkem zadání. Nicméně takto podrobné nezávazné řešení je provedeno jako průkaz parcelovatelnosti bloků a zastavitelnosti území a nemá tedy závazný charakter. Současně bylo účelem studie stanovení koncepce dopravního řešení a směrné zásady řešení technické infrastruktury a zpřesnění vymezení ÚSES. Účelem územní studie není stanovení podrobných regulativů hmotově prostorového řešení zástavby. Územní studie může být současně podkladem pro změnu územního plánu, z důvodů potřeby jeho korekce na základě závěrů či řešení studie. 2 - Řešení dopravy Stěžejním prvkem urbanistické koncepce je vždy dopravní řešení, které utváří základní prostorové vymezení bloků zástavby. V řešení studie je navržena základní kostra budoucí komunikační sítě nově dotvářeného sídelního útvaru. Vzhledem k charakteru dokumentace se jedná o návrh s různým stupněm závaznosti navržených kategorií komunikací. Návrh obsahuje i kategorizaci komunikací - jako východisko pro zpracovatele dokumentací jednotlivých dílčích lokalit (pravděpodobně dle vlastnických hranic) s tím, že: - koncepčně závaznou je základní páteř sběrných komunikací, - nezávazné je vnitřní uspořádání obslužných komunikací a dopravně zklidněných. (Přesto je možné dodržet i ono vnitřní řešení vedení komunikací bylo, mimo hlavní urbanistická kritéria, prověřeno z hlediska směrového a výškového vedení). Předkládaným řešením jsou jednoznačně dány vstupy do území, prokazuje se jejich logičnost a reálnost, jsou zde již patrné případné dopady na stávající zástavbu, obyvatele, životní prostředí a pohodu bydlení, či užívání.

13 13 Z hlediska popisu ve výkresech je potom zvoleno následující síť státních a krajských komunikací zůstává v regulérním označení, případné názvy těchto komunikací jsou rovněž uvedeny, rovněž tak jsou názvem ulice označeny i další, většinou místní, komunikace. Nově navrhovaná, rozvíjená nebo doplněná síť, je potom označována číslovkou ( hlavní, páteřní sběrné komunikace), písmenem abecedy (místy s číselným doplněním) vedlejší obslužné komunikace. Podle zákona č. 13/97 Sb. je navržené členění komunikací jasné, je nutné ovšem doplnění a popis v souladu s ČSN zatřídění komunikace a její kategorie. Zmíněná ČSN sice zjednodušila funkční třídu, ovšem výrazně rozvolnila kategorie komunikací. Z tohoto důvodu (záměr a rozvoj území) jsou dále popisovány zejména odvozené kategorie, a to ještě v minimálních parametrech, neboť parametry normové se pohybují v úrovních alespoň krajských měst. Dopravní napojení lokality Z hlediska napojení celého řešeného území, případně doplnění stávajících vstupů (přístupů) je akceptován stávající stav. Napojení na I/8 (= II/608) je možné z několika míst (příjezd od jižní, přes západní až částečně po severní stranu), další přístup je i ze silnice I/27 (od severu a doplňkově z východu v pokračování silnice III. třídy). Jako hlavní a relativně bezproblémové, je potom v návrhu připojení z I/8, s nově navrhovanou hlavní okružní křižovatkou přestavbou stávající stykové. Tato křižovatka je dnes v hranicích výrazně přesahujících potřebu, s řadícími pruhy vložení dalšího ramene (průsečná) by sice řešení bylo, ale koncepčně a výhledově i nárůstem intenzit by se jednalo o krátkozraké řešení. V této oblasti je nutné respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodu, proto není problém ani s územním požadavkem, navíc bude udržena i stávající hranice (východní, jižní a severní strana) křižovatky, rozšíření je pouze směrem západním. Tím bude minimalizována i investice. Přestavba křižovatky na okružní a vybudování nového hlavního napojení je základním předpokladem eliminace nepřiměřeného zatěžování ostatních směrů. Jedná se např. o stav, kdy by docházelo ve směru hlavním (Teplice) k nadměrnému zatěžování stávající OK Pozorka, neboť na jiných, křižovatkách (jinak dopravně uspořádaných) by vozidla měla výhledově problém s najetím do hlavního směru. Tato úprava by měla být společnou investicí vlastníka pozemní komunikace (ČR) a Města Dubí. Případná spoluúčast developerů bude zřejmě předmětem plánovacích smluv města.

14 14 Řešení dopravy Hlavní síť státních komunikací je bez zásahu, co do směrového, výškového vedení a šířkového uspořádání. Tyto komunikace jsou vedeny po obvodu řešeného území a jejich případná úprava je součástí plánovacích nástrojů na úrovni kraje a státu. Stejně problematické je navrhovat úpravy krajské silniční sítě zde silnice II. (bývalá I/8) a III. třídy, s výjimkou nejnutnějších zásahů pro rozvoj území. Je jasné, že případný návrh na úpravy těchto silnic narazí na nesouhlas krajského úřadu, neboť na přizpůsobení sítě parametrům normovým, je mimo finanční možnosti kraje. Zde je nutné připomenout "Studii rozvoje a modernizace silnic II. a III.třídy", zpracovanou firmou Valbek, s.r.o. v roce Zde je uvedena pro město Dubí akce přeložky silnice II/253 v Dubí navíc s výhledem , a to je ještě mimo řešené území studie (za I/8 směrem východním). Tento záměr již ale město Dubí nesleduje. Proto je možné (a i nutné) pouze požadovat korekce na trase ve vztahu k současným trendům, a to na zklidňování dopravy v zastavěném území obce, nedojde však k vyloučení tranzitní dopravy, protože není nabízena alternativa. Problémová je hlavně dostupnost celé lokality, a to zejména od směru Dubí, protože zde jsou jakékoliv úpravy prakticky vyloučeny. Příjezd od Teplic (až k Dubí) je řešen nadstandardně (čtyřpruhové uspořádání dnešní I/8), od Litvínova po I/27 velmi dobré parametry (až na aglomeraci Osek Háj a průjezd Lomem). Paradoxně je tedy nejhorší dopad rozvoje území na město Dubí (správní obec), lze předpokládat další zesílení dopravy od Teplic, průtahem Dubí a dalším zatížením stávající křižovatky Pozorka. Aby byl eliminován alespoň částečně dopad na silnici III/01319, přirozený směr příjezdu do Mstišova, je nutné vytvořit alespoň přibližně stejně výhodná další nasávací místa. Zde se jedná zejména o možnost přestavby stávající stykové křižovatky (s řadícími pruhy) na okružní, dále kapacitní propojení směrem do centra zastavovaného území. Přitom je nutné ihned od počátku eliminovat případný dopad na zástavbu podél tohoto propojení vhodnými opatřeními z hlediska eliminace hlukové zátěže a dále rizika střetu vozidel s pěšími. Z tohoto důvodu je například navrženo přerušení plynulého přímého průběhu této nové komunikace a její rozvětvění. Další podružná připojení lokality na I/8 jsou navrhována v místech stávající zástavby, hůře dostupná z přirozeného toku dopravy od Teplic, proto by neměla nahrazovat sběrnou funkci, ale být pouze doplňkovým, event. havarijním propojením. Návrh tedy předpokládá přirozenou sběrnou funkci u stávajících silnic (státní a krajské) normový ukazatel hodnocení, dále potom u logicky vytvářených nových komunikací místních viz popis dále.

15 15 Ostatní komunikace budou následně řešeny jako obslužné, případně doplňkové (funkční třída D). Sběrné komunikace Návrh těchto komunikací je koncepčně závazný, generální směry navržených tras musí být respektovány. V případě změny trasy sběrné komunikace musí investor prokázat řešení v rozsahu k nejbližší trasově nedotčené sběrné komunikaci dle studie resp. k hranici řešeného území studie. Vnější kostra sběrných komunikací je tedy tvořena silnicemi I/8 východní hranice, III/01319 pod jižním okrajem území, na kterou je napojena silnice III/00822 prochází celým územím cca ve směru (dle popisu) od jihu k severu (už je součástí vnitřní sítě). Po severní straně (obchvatová) je silnice I/27. Vnitřní systém je tvořen částečně již zmíněnou III/00822, se kterou je nejprve částečně souběžně MK označená 1, dále tato komunikace obchází původní intravilán Mstišova po severní straně souběžně s III/01319 a na tuto se v části Hornická osada napojuje. S přímou obsluhou je uvažováno pouze u části objektů, je jasné, že i přes dominantní sběrnou funkci bude muset mít integrovány zklidňující prvky (právě kvůli poměrně hustě navrhované zástavbě). V západní části území byla odpojena MK (místní komunikace) 9, její vedení bylo přizpůsobeno křížení vodoteče a terénním podmínkám. Propojení obou sběrných komunikací (1 a III/00822) bude zprostředkováno sběrným propojením 8. Dále bylo označení sběrných komunikací zvoleno od severu MK 2 je souběžná se silnicí III/00822 začíná v ulici Pohraniční stráže a přivádí dopravu od I/27, je ukončena na MK 1. Propojení 2 a silnice III/00822 v přirozeném průběhu silnice (i když tato uhýbá od tohoto bodu jižně) je MK 3. Hlavním, výše zmíněným, příjezdem je potom MK 4 od nově navrhované OK, podél VTL plynovodu (s oddělující zelení) vyústění je na III/ Souběžné, jižně odsazené sběrné propojení 5 (stavební úpravou pokud by rovněž bylo možné např. na velkou okružní křižovatku) by přivádělo dopravu k okraji hustší zástavby a odtud přes MK 7 k jižní MK6 nebo severní MK 8, s vyústěním opět na III/00822.

16 16 Výše vyjmenovanými komunikacemi by byl zajištěna organizace dopravy pro klasické přivedení a odvedení do lokality, na tuto kostru naváže síť (doplňkově větve) obslužných MK. Obslužné a dopravně zklidněné komunikace Návrh těchto komunikací není koncepčně závazný, Přesné členění bude již na dalších stupních PD, zde bude rozhodující charakter zástavby, využití ploch a případně další omezení dle této studie. Trasování obslužných komunikací dle jejich definice nesmí umožňovat plynulejší a pohodlnější propojení než vedení sběrných komunikací, proto je již v návrhu možná pro laika nelogicky přerušeno plynulé vedení nebo pokračování komunikace prvky pro zpomalení dopravy (viz výkres vymezení objektů veřejného zájmu). Tato opatření jsou navržena právě u oboustranné zástavby nebo v místech, kde by nežádoucí průjezd zhoršoval do budoucna kvalitu bydlení. Zde je vždy rozpor i u části sběrných komunikací buď dokážeme odvádět dopravu z center bydlení rychle a bez zbytečných komplikací nebo budeme zklidňovat zhoršíme průjezdnost, tím prodloužíme pohyb vozidel a přineseme další negativní jevy. Na druhé straně je jasné, že osoby pohybující se podél komunikací (po chodnících ) nebo bydlící v místě, musí komunikace překovávat, tím jsou vznášeny požadavky na zřizování přechodů, zklidňování a pod. U samostatných chodníků je kladen důraz na dodržení šířkových parametrů, sklonů, a to zejména dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. (místy bude problematické území se sklony přes 10%). Doporučeno je též nezapomenout v dalších stupních na místa určená k odpočinku (právě zejména ke stoupání), přistínění zelení a event. i navazující plochy herních zařízení. U chodníků podél komunikací je nutné, aby do doby dalších stupňů byl vyřešen rozpor mezi vyhláškami MMR č. 369/2001 Sb. a č. 501/2006 Sb. na minimální šíři chodníků. Stanovisko, že je možné oddělení čarou, je nelogické, když naopak do prostoru komunikace se má započítávat 0,5 m šíře chodníku (a co teprve odsazení od nemovitostí). Rovněž je ale nemožné navrhovat minimální šíři chodníků 2 m neekonomické, zbytečné a těžko obhajitelné pro samosprávu (v okrajových částech obcí zejména.). Je nutné rovněž zachovat alespoň prostupy mezi pozemky v odpovídajících vzdálenostech pro průchod pěších.

17 17 Stávající místní komunikace úpravy, doplnění U stávajících komunikací bude nutná dostavba chodníků, alespoň jednostranných, s určením míst pro zřízení přechodů. Tato základní úprava je nutná právě z důvodu nárůstu IAD. Rovněž i v těchto úsecích, pokud dochází k jejich propojení s novou zástavbou, je nutné dobudovat systém řádného odvodnění pozemních komunikací, zajistit napojení veřejného osvětlení a další standardní výbavu dle zákona o pozemních komunikacích. Vzhledem k výškovým poměrům v území bude ponechán vstupní sklon podélný, s plynulým přechodem na sklony menší než povolené (pokud to jen bude možné). Korigování těchto parametrů je nutné s ohledem na nadmořskou výšku území kombinace maximálních podélných sklonů (12%) s klimatickými podmínkami by paralyzovala normální život v zimních měsících. Proto, pokud to jen bude možné, budou maximální sklony na úrovni 7-9% (těžko dosáhnout příznivějších). U tras podél stávající zástavby je nutné navrhnout další doplňková opatření na eliminaci hlukové zátěže (při nárůstu dopravy). 3 Veřejná prostranství a občanská vybavenost Součástí urbanizovaného území musí být pozemky veřejných prostranství dle 22 vyhlášky 501/2006 Sb. Umístění občanské vybavenosti vyplývá z režimu ploch s rozdílným způsobem využití územního plánu Dubí. Výkres vymezení objektů veřejného zájmu směrně doporučuje místa s předpokládanou vyšší atraktivitou veřejných prostranství a to i s ohledem na situování vybavenosti a služeb. 4 ÚSES a zeleň V současných podmínkách představuje biologická infrastruktura územních systémů ekologické stability ostrůvky přírody ( divočiny ), které poskytují vhodné prostředí pro trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Tato centra biotické diverzity jsou navzájem propojeny liniemi, které umožňují migraci bioty mezi jednotlivými centry. Vázanost výskytu a schopnosti migrace konkrétních druhů organizmů na existenci těchto propojení je různá, je nesporné, že pro některé druhy jsou linie migračních koridorů životně nezbytné. Pro tuto síť navzájem propojených biotických center (biocenter) a biotických koridorů (biokoridorů) je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a v prováděcí

18 18 vyhlášce MŽP k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb., ustanoveno označení územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem: zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů, stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu. Je tedy předpokladem záchrany genofondu rostlin, živočichů i celých ekosystémů a zároveň nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho užitečných funkcí. ÚSES je postupně navrhován na třech navzájem provázaných hierarchických úrovních - nadregionální, regionální, lokální. Lokální (místní) ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na této úrovni lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory, ekostabilizační působení na okolní krajinu zprostředkovávají rovněž interakční prvky (obvykle liniového charakteru). V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka představují prvky začleněné do ÚSES výběr z existující kostry ekologické stability dle funkčních a prostorových kriterií. V území více hospodářsky (zejména zemědělsky) exploatovaném je nutno některé skladebné prvky ÚSES či jejich části doplňovat nebo i zcela nově zakládat. Podle zákona č. 114/1992 Sb. je ÚSES, jeho vytváření a ochrana, jednou z hlavních forem ochrany přírody a krajiny. Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je ÚSES vymezený ve vydané územně plánovací dokumentaci veřejně prospěšným opatřením, podle Vyhlášky č. 500/2006 Sb., přílohy č. 7, je ÚSES nezbytnou součástí územního plánu. Na území řešeném studií jsou tyto skladebné části: lokální biokoridor spojující lokální biocentra 10 a 19 interakční prvky Přehled vymezených lokálních (místních) biocenter: poř. k.ú. ekosystém LS LHC dílec převažující ostatní výměra poznámka č. LT LT (ha) 10 Mstišov les Litvínov Litvínov 541G (č.) 3K1-11,1 ha - 19 Mstišov les, voda Litvínov Litvínov 544D (č.) 2S0, 2I0 3S1 7,5 ha lesní rek.

19 19 Minimální šířka lokálního biokoridoru je dle metodických pokynů 15m pro lesní společenstva, studie předpokládá osazení biokoridorů vzrostlou zelení. 5 Technická infrastruktura Zásobování vodou Řešené území bude zásobováno pitnou vodou napojením na stávající řady, které se nacházejí v zastavěném území Dubí a Mstišova. Řešené území je rozděleno do dvou tlakových pásem, rozsah tlakových pásem je nutno při návrhu postupu výstavby respektovat. Vzhledem k velkému rozsahu rozvojových ploch bude nutné vodovodní rozvody v navrhované uliční síti zokruhovat. Vodovodní řady budou v souběhu s ostatními rozvody inženýrských sítí ukládány v navrhovaných komunikacích v souladu s ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Navržená vodovodní síť bude řešena v souladu s ČSN (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů budou (s výjimkou dílčích koncových úseků) navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m). Sektor sever Území se nachází v tlakovém pásmu vodojemu Dubí II. a bude zásobováno pitnou vodou napojením ze stávajícího vodovodního řadu v ulici Na Výsluní a pravděpodobně bude nutné realizovat druhé kapacitnější napojení z řadů vedoucích v ulici Ruské nebo provést napojení z navrhovaného páteřního rozvodu pro sektor východ. Sektor východ Stávající vodovodní řad v ulici Mstišovské (DN 80) nemá dostatečnou kapacitu na zásobování rozvojových ploch, přívodní řad do lokality bude nutno napojit z kapacitního vodovodu v Ruské ulici. Je počítáno s propojením páteřního vodovodu do sektoru sever. Sektor střed Zástavbu v sektoru střed bude možno v horních partiích zásobovat napojením z páteřního rozvodu v sektoru východ. V dolních partiích, které výškově odpovídají tlakovému pásmu

20 20 vodojemu Dubí I. bude napojení vodovodních řadů provedeno ze stávajícího přivaděče DN 150 vedoucího z Dubí do Mstišova v Mírové (Školní) ulici. Sektor západ V západním výběžku řešeného území navazujícím na zástavbu Mstišova bude zásobování pitnou vodou řešeno novým vodovodním okruhem napojeným ze stávajících vodovodních rozvodů ve Mstišově. Zásady etapizace Před zahájením výstavby v rozvojových plochách by měly být realizovány páteřní vodovodní okruhy vedené v některých z navrhovaných sběrných komunikací. Z nich potom bude možné napojovat jednotlivé zásobovací řady dle potřeby postupující výstavby. Kanalizace splašková Koncepce splaškové kanalizace je v řešeném území poměrně složitá, protože prakticky celé řešené území je spádováno mimo stávající zástavbu Dubí směrem ke Mstišovu, odkud jsou již dnes odpadní vody čerpány. Z tohoto důvodu bude v rozvojových plochách důsledně realizována oddílná splašková kanalizační síť. Vzhledem k tomu, že stávající systém pro odkanalizování Mstišova kapacitně neodpovídá vymezeným rozvojovým plochám, bude nutno v řešeném území realizovat další čerpací stanice a zřejmě i zkapacitnit stávající čerpací stanici s výtlakem do kanalizační sítě Dubí. Splaškové stoky budou v souběhu s ostatními rozvody inženýrských sítí ukládány v navrhovaných komunikacích v souladu s ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Sektor sever Sektor bude odkanalizován do navrhované čerpací stanice odpadních vod, která bude umístěna v prodloužení ulice Na Výsluní. Z čerpací stanice budou odpadní vody vedeny výtlačným potrubím do stávající kanalizace v lokalitě Na Výsluní. Sektor východ Stoky splaškové kanalizace vedoucí v komunikacích sektoru východ budou svedeny do čerpací stanice odpadních vod umístěné v nejnižším místě sektoru na jeho jižním okraji, v sousedství s navrhovanou dešťovou zdrží. Odpadní vody budou vedeny z čerpací stanice výtlačným potrubím do stávající stoky v ulici K.H. Borovského. V případě, že by se podařilo

21 21 projít areál Silničních staveb v Mírové ulici kanalizační stokou, mohlo by být realizováno odvodnění sektoru východ i gravitačně. Sektor střed, sektor západ Oba sektory směřují vzhledem k terénní konfiguraci území do Mstišova, proto se nabízí jejich napojení na stávající kanalizační systém s tím, že bude nutné posoudit kapacitu stávajících prvků systému, zejména čerpací stanice a výtlačného potrubí do kanalizační sítě Dubí. Při plném využití rozvojových ploch bude zřejmě nutné čerpací stanici rekonstruovat a kanalizační výtlak zkapacitnit. Zásady etapizace Pro umožnění výstavby v jednotlivých sektorech bude nutné nejprve realizovat páteřní stoky s čerpací stanicí a výtlačným potrubím do stávající sítě. Na ně pak bude možné napojovat dílčí stoky dle potřeby postupující výstavby. V sektorech střed a západ bude možné napojovat nové objekty na splaškovou kanalizaci prodlužováním stávající kanalizační sítě Mstišova do naplnění kapacity stávající čerpací stanice a výtlačného potrubí. V další etapě bude nutno přistoupit ke zkapacitnění systému. Dešťové odvodnění Vzhledem k čerpání splaškových odpadních vod v řešeném území i k naplnění kapacity jednotné stokové sítě Dubí je v území navrhován důsledně oddílný kanalizační systém. Dešťové vody z komunikací a veřejných zpevněných ploch budou odváděny prostřednictvím dešťové kanalizace do místních vodotečí a dešťových zdrží (retencí), v případě sektoru východ, kde recipient chybí, budou lze dešťové vody svádět dočasně v dosu d nezastavěných částech povrchově (otevřeným korytem). Dešťové vody budou před vypuštěním do vodoteče procházet dešťovou zdrží, s regulovaným odtokem. V dešťových zdržích dojde k vyrovnání odtoku z přívalových srážek tak, aby nedocházelo vzhledem k výraznému zvýšení podílu zpevněných ploch v území ke zhoršování odtokových poměrů oproti současnému stavu. V rámci jednotlivých pozemků musí pozemky staveb pro bydlení splňovat podmínky vyplývající z požadavku na vsakování dešťových vod na vlastním pozemku v souladu 21 vyhlášky 501/2006 Sb. tedy poměr výměry části pozemku schopná vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku musí činit: - u samostatně stojícího RD nejméně 0,4; - u řadového a bytového domu nejméně 0,3;

22 22 Dle předběžných geologických předpokladů se v území nad jílovým podložím nacházejí 4-5 m mocné vrstvy ryolitových sutí. Tyto vrstvy by vytvářely pro vsakování příhodné podmínky. Mocnost vrstev bude nutno ověřit geologickým průzkumem, v případě jejich malé mocnosti by mohlo docházet k nabřídání jílového podloží a ve svažitém území k hrozbě sesuvů. Sektor východ V ploše sektoru se nenachází žádný recipient, do něhož by bylo možné srážkové vody zaústit. V jižní části lokality je navržena dešťová zdrž DZ1, kde bude prostřednictvím regulovaného odtoku docházet k vyrovnávání nerovnoměrného průtoku dešťových vod. Do dešťové zdrže budou zaústěny stoky oddílné dešťové kanalizace z komunikací a ostatních veřejných zpevněných ploch. Z dešťové zdrže bude provedeno nové povrchové koryto, jímž budou dešťové vody svedeny do stávající vodní plochy nacházející se jižně od Mírové ulice. Doporučuje se prověřit i možnost využití odvedení vod z odtěžené plochy stávající šachtou na dně umělé deprese. Sektor střed, sektor sever Plocha obou sektorů bude gravitačně odvodněna jednak dle možností do drobné vodoteče vedoucí východně od ulice Pod Lesem a dále do retenční zdrže. Před místem, kde vodoteč vchází do území stávající zástavby je navrženo umístění dešťové zdrže DZ2, která bude koncipována jako průtočná s regulovaným odtokem. Dešťová zdrž bude dimenzována k vyrovnání přívalových srážkových odtoků z komunikací a ostatních veřejných zpevněných ploch. Dešťová zdrž bude koncipována buď jako suchý poldr nebo jako vodní plocha s vymezeným prázdným akumulačním prostorem. Je počítáno s tím, že stávající koryto vodoteče bude v rámci výstavby v území upraveno a budou do něj zaúsťovány dešťové stoky již v průběhu trasy, čímž bude dána přednost povrchovému odtoku před dlouhým transportem dešťových vod kanalizační sítí. Sektor západ Recipientem západní části řešeného území a lokality západně od ulice Pod Lesem (ze sektoru střed ) je Mstišovský potok. Před místem, kde Mstišovský potok vchází do území stávající zástavby je navrženo umístění dešťové zdrže DZ3, která bude koncipována jako průtočná s regulovaným odtokem. Dešťová zdrž bude dimenzována k vyrovnání přívalových srážkových odtoků z komunikací a ostatních veřejných zpevněných ploch. Dešťová zdrž

23 23 bude koncipována buď jako suchý poldr nebo jako vodní plocha s vymezeným prázdným akumulačním prostorem. Zásady etapizace Pro umožnění výstavby v jednotlivých sektorech bude nutné nejprve realizovat dešťové zdrže a jejich napojení do recipientu. Z hlediska návaznosti sítí by bylo optimální, kdyby výstavba komunikací (a dešťových kanalizací pro jejich odvodnění) postupovala směrem od dešťové zdrže k vyšším polohám. Pokud budou realizovány dříve některé vzdálenější komunikace, bude muset být jejich odvodnění provizorně (např. prostřednictvím povrchového žlabu) svedeno do koryta toku ukončeného dešťovou zdrží nebo přímo do dešťové zdrže. Zásobování plynem Rozvojové plochy pro obytnou výstavbu budou zásobovány zemním plynem. Vzhledem k velkému rozsahu navrhovaných rozvojových ploch není možné počítat s jejich napojením ze stávající středotlaké a nízkotlaké sítě. Plynovodní řady budou v souběhu s ostatními rozvody inženýrských sítí ukládány v navrhovaných komunikacích v souladu s ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Sektor sever Sektor je v dosahu stávající regulační stanice (VTL/NTL) Na Výsluní. Proto je v území severně od prodloužení ulice Na Výsluní počítáno s rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě z této regulační stanice. Sektor východ,sektor střed Pro zásobování rozvojových ploch je navržena nová regulační stanice VTL/STL umístěná na veřejné ploše na rozhraní obou sektorů. Regulační stanice bude napojena z procházejícího vysokotlakého plynovodu. Z regulační stanice bude napojen páteřní středotlaký rozvod vedoucí v hlavní sběrné komunikaci spojující oba sektory (případně vedoucí i na území sektoru západ ). Z páteřního STL plynovodu budou napojovány řady vedoucí v ostatní navrhované uliční síti. Sektor západ Plochy v západním sektoru mohou být v první fázi napojovány prodloužením stávajících plynovodních řadů, pro plný rozvoj lokality se předpokládá přivedení páteřního STL plynovodu z navrhované regulační stanice umístěné mezi sektory střed a východ.

24 24 Zásady etapizace Před zahájením výstavby v rozvojových plochách by měla být realizována nová regulační stanice a páteřní středotlaký plynovod vedený v hlavní sběrné komunikaci. Z něj potom bude možné napojovat jednotlivé zásobovací řady dle potřeby postupující výstavby. Bez výstavby nové regulační stanice bude možné napojit na plyn pouze výstavbu v severní části území (z NTL stanice Na Výsluní) a pak v případech několika jednotlivých domů v bezprostřední blízkosti stávající sítě. Zásobování elektrickou energií Rozvojové plochy budou zásobovány elektrickou energií prostřednictvím nových trafostanic 22/0,4 kv, které budou napojeny ze stávající kabelové sítě VN. Z trafostanic budou vyvedeny distribuční rozvody NN, které budou smyčkovány v rozvodných skříních jednotlivých odběratelů. Kabelové rozvody VN i NN budou ukládány v navrhovaných v chodnících nebo přidružených pásech podél komunikací v souladu s ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Sektor sever Plocha sektoru se nachází v dosahu stávající trafostanice v ulici Na Výsluní. Proto je tato část navržena k zásobování elektrickou energií prostřednictvím kabelů NN vyvedených z této trafostanice. V případě nutnosti bude zvýšen výkon stávající trafostanice. Sektor východ K zásobování sektoru bude využita nově navržená trafostanice, která bude umístěna ve veřejné ploše v centru spotřeby. Trafostanice bude napojena kabelovou smyčkou z procházejícího kabelu VN 22 kv vedoucího podél komunikace III/822. Sektor střed K zásobování sektoru bude využita nově navržená trafostanice, která bude umístěna ve veřejné ploše při hlavní sběrné komunikaci. Trafostanice bude napojena kabelovou smyčkou z procházejícího kabelu VN 22 kv vedoucího podél komunikace III/822. Sektor západ K zásobování sektoru bude využita nově navržená trafostanice, která bude umístěna ve veřejné ploše v centru spotřeby. Trafostanice bude napojena kabelovou smyčkou ze stávající

25 25 trafostanice ve Mstišově, alternativně je možné uvažovat s propojením trafostanice s navrhovanou trafostanicí pro sektor střed. Zásady etapizace Před zahájením výstavby v rozvojových plochách by měla být realizovány navržené trafostanice napojením novými smyčkami na stávající kabelové sítě VN. Z trafostanic budou vyvedeny distribuční rozvody NN dle potřeby postupující výstavby. Bez výstavby trafostanic stanice bude možné komplexně napojit na distribuční síť elektro pouze výstavbu v severní části území (z trafostanice Na Výsluní) a pak v ostatních sektorech jen několik jednotlivých domů v bezprostřední blízkosti stávající sítě.

26 26 E REGULATIVY A ZÁSADY ŘEŠENÍ 1 Funkční využití území Z územního plánu Dubí vyplývá zařazení do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití, které závazně určuje režim využití jednotlivých lokalit. Odůvodnění: V rámci územního plánu je zařazení ploch s rozdílným způsobem využití do typů provedeno dle požadavků stavebního zákona č. 183/2006Sb. a jeho prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území. Ve výkresové dokumentaci je označení typů ploch s rozdílným způsobem využití provedeno jednak grafickým symbolem a dále i textovou zkratkou. Zařazení do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití závazně určuje režim využití jednotlivých pozemků, a definuje jejich přípustné využití, nepřípustné využití, podmíněně přípustné využití (podmínkou pro podmíněně přípustné využití je souhlas zastupitelstva města se záměrem) a nakonec i podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu těmi územní plán většinou určuje záměrné zpřísnění parametrů podmínek pro výstavbu daných prováděcími vyhláškami stavebního zákona. Z praktických důvodů jsou v kapitole G této studie zařazeny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití u těch druhů zastavitelných ploch, které jsou ve studii dominantně zastoupeny. Podmínky pro ostatní typy ploch je třeba dohledat v případě potřeby v územním plánu Dubí. 2 Určení rozsahu řešeného území návazného projektového zpracování dílčích lokalit Řešené území návazných projektových dokumentací může mít libovolnou velikost, v případě, že řešení sběrných komunikací bude zcela v souladu se studií. V případě změny trasy sběrné komunikace je ale třeba řešené území rozšířit na rozsah který odpovídá rozsahu území vymezeného trasově nedotčenými sběrnými komunikacemi dle této studie resp. dosahuje k hranici řešeného území studie. Odůvodnění:

27 27 Návrh sběrných komunikací je koncepčně závazný, generální směry navržených tras musí být respektovány. V případě změny trasy sběrné komunikace proto musí investor prokázat řešení v rozsahu k nejbližší trasově nedotčené sběrné komunikaci dle studie resp. k hranici řešeného území studie a to z toho důvodu, aby bylo prokázáno, že zbylé plochy jsou též racionálně urbanisticky řešitelné a investor nepodřizuje řešení výhradně hranici svého pozemku. 3 Zásady určující obsah urbanisticko architektonických regulativů a zastavovacích podmínek v návazné projektové dokumentaci V návazných projektových dokumentacích budou urbanisticko architektonické regulativy a zastavovací podmínky respektovat následující požadavky: 3a Způsob parcelace Způsob parcelace území se může odchýlit od parcelace zakreslené ve výkresové dokumentaci studie. Odůvodnění : Dodržení navržené parcelace nemůže být závazně požadováno vzhledem k tomu, že - koncepčně závaznou je v řešení studie pouze základní páteř sběrných komunikací, a nezávazné je vnitřní uspořádání obslužných komunikací a dopravně zklidněných. V rámci daných regulativů je tedy uspořádání území variabilní. 3b Regulace polohy budovy (RD) na parcele Bude v návazných dokumentacích určena alternativně dvojím způsobem: a) zcela konkrétním umístěním, od kterého se nebude možné v návazných stupních PD odchýlit; b) regulativním vymezením, kdy poloha budovy na parcele je vymezena několika typy regulačních a stavebních čar; Odůvodnění : Požadavek je odůvodněn povahou územní studie, která dle 25 a 30 zákona č. 182/2006 Sb. je podkladem pro rozhodování území a navrhuje řešení vybraných problémů funkčních subsystémů v území.

28 28 3c Zastavěná plochy parcely Musí v rámci jednotlivých pozemků staveb pro bydlení splňovat podmínky vyplývající z požadavku na vsakování dešťových vod na vlastním pozemku v souladu 21 vyhlášky 501/2006 Sb. tedy poměr výměry části pozemku schopná vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku musí činit: - u samostatně stojícího RD nejméně 0,4; - u řadového a bytového domu nejméně 0,3; Odůvodnění : Zastavěná plocha parcely vyplývá z praktické aplikace požadavků na vsakování dešťových vod na vlastním pozemku v souladu 21 vyhlášky 501/2006 Sb. a z něj vyplývajících poměrů výměry části pozemku schopná vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku. 3d Výměra parcely Minimální výměra parcely pro samostatně stojící RD je určena na 700m 2, přičemž průměrný počet parcel pro rodinné domy na jeden hektar řešeného území (bez ploch zeleně a ÚSES) nesmí překročit počet 8 parcel pro RD. Odůvodnění : Minimální velikost parcely vyplývá z praktické aplikace požadavků na vsakování dešťových vod na vlastním pozemku v souladu 21 vyhlášky 501/2006 Sb. a z něj vyplývajících poměrů výměry části pozemku schopná vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku o hodnotě 0,4. Při předpokládané výměře pozemku neschopné vsakování 425 m 2 (175 m 2 zastavěná plocha hlavní budovou, 50 m 2 vedlejší budovy, 100 m 2 terasy, cesty, bazeny a další podobné zpevněné plochy, 100 m 2 oplocení a konstrukce a omezení v zahradě, celkem cca m ploch neschopných zasakování z této kalkulace vyplývá celková minimální výměra pozemku 708 m 2. Průměrná počet parcel pro RD na ha vyplývá jednak z odůvodnění nadřazené územně plánovací dokumentace územní plán ve svých bilancích kaluloval 7 RD na ha a dále z ověřené optimální velikost parcely pro rodinné domy dle bilancí této studie a směrnou parcelací dosažené průměrné hodnotě 1100m2/parcelu. Kromě výše uvedeného je požadavek dostatečné výměry parcely zdůvodněn krajinným kontextem řešeného území a dále dostatečným rozsahem rozvojových ploch.

29 29 Argumenty investorů o nerentabilitě větších parcel vzhledem k nákladům na zainvestování území nelze pokládat za zcela průkazné, protože náklady na uliční sítě dopravní a technické infrastruktury (které tvoří dominantní část investic) se ve skutečnosti nevynakládají na m 2 pozemku, ale na běžný metr hranice pozemku přilehlé ke komunikaci. V tomto duchu lze konstatovat, že rozhodující náklady lze ušetřit racionálním dopravně urbanistickým návrhem, který minimalizuje délku os uliční osnovy. 3e Zásady řešení budov, doplňkových staveb a zeleně Řešení zásad formování stavební hmoty a velikosti domů, výšky budov, podlažnosti, sklonu a tvaru střech, podsklepení, doplňkových staveb, regulačních prvků architektonického a materiálového řešení není předmětem této studie a bude obsahem návazné projektové dokumentace. V této souvislosti je zdůrazněna povinnost respektovat Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu nadřazeného územního plánu Dubí a doporučeno je respektovat prvky urbanistické kompozice dle této studie (viz výkres vymezení objektů veřejného zájmu). Terénní úpravy - terénní úpravy pozemků by měly být minimální a měly by být prováděny pouze v nutných a odůvodnitelných případech. V zásadě musí platit, že stavby se přizpůsobí terénu a nikoli naopak. Za nepřípustné je nutno pokládat narušení rázu krajiny srovnáním podstatné části pozemků do roviny navážkou. Oplocení - Oplocení orientované do uličního prostoru musí být střídmé a plocha mezi sloupky musí být řešena alespoň částečně transparentní výplní (zajištění kontroly nad veřejným prostorem prevence kriminality). Oplocení by mělo být řešeno s podezdívkou do výšky max cca 50 cm (s výjimkou opěrných zdí), ploty budou mít max. výšku 200 cm. Ploty mezi soukromými parcelami jsou omezeny výškou 2 m bez požadavku na transparentnost výplně. U plotů přilehlých k uličnímu prostoru a veřejným prostranstvím a v pohledově exponovaných místech je nutné usilovat o jednotné pojetí plotů, podezdívek a příp. opěrných zdí tvořících součást oplocení pozemků v rámci konkrétního uličního prostoru a to vč. zohlednění řešení vstupů a vjezdů na pozemek a skříní pro připojení a měření elektřiny a plynu umístění prostor pro nádoby na komunální odpad. Pro tento účel je doporučeno zajistit vzorový projekt oplocení v cca 3 alternativách jeho řešení. Ploty v rozhledových trojúhelnících křižovatek musí být provedeny dle výše uvedených zásad a navíc musí splnit podmínku výrazné průhlednosti výplní od výšky max. 90 cm. Vymezení rozhledových trojúhelníků bude součástí návazných stupňů projektové dokumentace a respektování výše uvedených podmínek je závazné z důvodů zajištění technických a bezpečnostních podmínek dopravního řešení.

30 30 Zeleň V prostorách veřejných prostranství musí být proveden návrh parkové zeleně. V prostorách parcel do hloubky 7 m od uliční hranice pozemku, bude koncepčně navržena zeleň s využitím stromových forem zeleně. Pokud zde bude vysazena ovocná dřevina, nesmí být ve formě zákrsků či kordonů. V tomto prostoru nesmí být umísťovány skleníky a produkční záhony apod. V rozhledových trojúhelnících křižovatek musí zeleň splnit podmínku maximální výšky 90 cm. Odůvodnění : Požadavek je odůvodněn povahou územní studie, která dle 25 a 30 zákona č. 182/2006 Sb. je podkladem pro rozhodování území a navrhuje řešená vybraných problémů funkčních subsystémů v území. V tomto případě jsou požadavky odůvodněny ochranou kvality veřejného prostoru a nenarušením krajinného rázu. 4 Plochy ÚSES a zeleně Minimální šířka lokálního biokoridoru lesních společenstev je 15 m, v řešení lokalit je třeba respektovat vymezení lokálního biokoridoru, vzhledem k dalším možným funkcím biokoridoru v rámci obytného území (pěší stezky, odpočívky s lavičkami a pod.) je nutno biokoridor realizovat adekvátně širší. Další plochy zeleně tvoří soustava interakčních prvků a byly vymezeny na základě existence vzrostlé zeleně v území a tvoří důležitý prvek, zejména jako doprovodná zeleň podél vodotečí a odvodnění. Vymezení těchto ploch jako stávající kostry ekologické stability je závazné. Odůvodnění : Parametry skladebných částí ÚSES jsou určeny metodickými pokyny (Rukověť projektanta územních systémů ekologické stability) a určují šířkové i délkové parametry skladebných prvků. 5 Veřejný prostor a veřejná prostranství Součástí urbanizovaného území musí být samostatně vymezené pozemky veřejných prostranství dle 22 odst. (4) vyhlášky 501/2006 Sb. Veřejná prostranství pro uliční prostory jsou šířkově definovány v subkapitole 8 ve vztahu ke kategorizaci pozemních komunikací. Odůvodnění : Pozemky veřejných prostranství dle 22 odst. (4) vyhlášky 501/2006 Sb. jsou určeny pro užívání osobami dle 2 odst. 2 písm. e stavebního zákona, tedy osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou