Možnosti a ekonomická analýza úsporné rekonstrukce staršího pražského bytového domu

Transkript

1 Možnosti a ekonomická analýza úsporné rekonstrukce staršího pražského bytového domu Inovativní produkt v rámci projektu Příprava zaměstnanců pro vybudování a řízení Výzkumně vývojového centra (VVC) environmentálně vyspělých staveb Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ing. Petr Vogel Ing. arch. Roman Kraiczy 02 / 2012

2 OBSAH 1. POPIS OBJEKTU, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU FOTODOKUMENTACE OBJEKTU, DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ 3 2. TEPELNĚ-IZOLAČNÍ KVALITA OBJEKTU ZPRÁVA O TERMOVIZNÍM MĚŘENÍ PODMÍNKY MĚŘENÍ POPIS TERMOVIZE 6 4. VÝSLEDKY MĚŘENÍ SNÍMKOVÁNÍ Z EXTERIÉRU SEVEROZÁPADNÍ (ULIČNÍ) FASÁDA OBJEKTU JIHOVÝCHODNÍ (DVORNÍ) FASÁDA OBJEKTU 4.2. SNÍMKOVÁNÍ Z INTERIÉRU ZÁVĚR PROVOZNÍ NÁKLADY VYTÁPĚNÍ PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY VĚTRÁNÍ OSVĚTLENÍ A OSTATNÍ ELEKTŘINA VODNÉ A STOČNÉ VAŘENÍ NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ ZLEPŠENÍ TEPELNĚ-TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ OBÁLKY BUDOVY VARIANTY VYTÁPĚNÍ A OHŘEVU TEPLÉ VODY VARIANTY NUCENÉHO VĚTRÁNÍ VARIANTY OHŘEVU TEPLÉ VODY A NUCENÉHO VĚTRÁNÍ SPOLEČNÉ OSVĚTLENÍ ENERGETICKÁ ANALÝZA TEPELNÁ ZTRÁTA OBJEKTU MĚRNÁ SPOTŘEBA ENERGIÍ PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ZATŘÍDĚNÍ EKONOMICKÁ ANALÝZA MĚRNÉ PROVOZNÍ NÁKLADY PROVOZNÍ NÁKLADY ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PRO BYT 3+KK ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PRO OBJEKT PŘÍNOSY PROJEKTU 29

3 1. POPIS OBJEKTU, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU Jedná se o starší bytový dům v Praze 8. Objekt byl postaven přibližně ve 30. letech 20. století. Dům má 5 nadzemních obytných podlaží a jedno podlaží užitné (pronajímané ke komerčním účelům). Půda objektu je nevyužitá a nevytápěná, výhledově se uvažuje o výstavbě půdních bytů. Celý objekt má jednoho vlastníka, byty jsou nájemní. Obrázek: Letecký snímek - situace. Zdroj: FOTODOKUMENTACE OBJEKTU, DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ Obrázek: Uliční fasáda. Obrázek: Podkrovní prostory směrem do ulice BD Na Žertvách

4 Obrázek: Užitné prostory v 1. PP. Obrázek: Půdní prostor. Obrázek: Detail špaletového okna BD Na Žertvách

5 Obrázek: Různorodé členění bytů v podlažích. 2. TEPELNĚ-IZOLAČNÍ KVALITA OBJEKTU Budova je zděná z plných cihel. Obvodové stěny mají různou tloušťku ( mm, zpravidla dle podlaží). Strop pod půdním prostorem je pravděpodobně dřevěný trámový, bez zateplení, podlaha na terénu a nad suterénem je rovněž nezateplená. Okna jsou převážně dřevěná špaletová, v uliční fasádě se zdvojeným vnějším křídlem (kvůli hluku z ulice), okna na schodišti jsou dřevěná zdvojená, okna do vnitřních světlíků jsou zpravidla jednoduchá. Vyhodnocení hlavních konstrukcí z hlediska ČSN V současnosti jsou v platnosti následující normy, které mj. hodnotí tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budovy: ČSN Tepelná ochrana budov, části 1 a 4 platné od června 2005, část 3 platná od listopadu 2005 a dále část 2 (Tepelná ochrana budov požadavky) ČSN , platná od listopadu Splnění U s vypočtené U N požadované U N doporučené požadavku Konstrukce [W/(m 2 K)] [W/(m 2 K)] [W/(m 2 K)] [-] Obvodová stěna 0,8 1,9 0,30 0,25 Nevyhovuje Strop pod půdou 1,0 0,30 0,20 Vyhovuje Podlaha na terénu 3,1 0,45 0,30 Vyhovuje Podlaha nad suterénem 1,0 0,60 0,40 Vyhovuje Okna cca 2,4 1,50 1,20 Vyhovuje Dveře vstupní 3,5 5,6 3,50 2,30 Vyhovuje Tabulka 1: Vyhodnocení tepelně-technických vlastností hlavních obalových konstrukcí BD Na Žertvách

6 3. ZPRÁVA O TERMOVIZNÍM MĚŘENÍ 3.1. PODMÍNKY MĚŘENÍ Název dokladu: Zápis z měření Podmínky při měření: Průměrná teplota vzduchu v interiéru [ C]: +20 Teplota vzduchu v exteriéru [ C]: -14,0 Klimatické podmínky (vliv větru a slunečního záření): Jasno, bezvětří Datum a čas měření: ; 7:30 8:30 hod. Měření provedl: Ing. František Duda 3.2. POPIS TERMOVIZE Termovize pracuje na principu výdeje tepla sáláním. Tepelná radiace z povrchu tělesa může být emitována z povrchu, odražená od povrchu nebo jím může procházet. Měřená povrchová teplota však závisí pouze na emitované složce. Termovizní kamera zpracovává tuto infračervenou složku a pomocí emisivity materiálu vypočítává povrchovou teplotu. Emisivita povrchu závisí na barvě materiálu, hladkosti povrchu, může se i měnit s teplotou, tvarem povrchu nebo měřeným pásmem spektra vlnových délek. Při měření proto nelze zachytit přesnou hodnotu tohoto vstupního parametru. Z toho vyplývá, že výsledky mohou být tímto faktem do jisté míry zkresleny. Složitá je zejména teplotní interpretace vícebarevných povrchů s proměnlivou emisivitou po ploše vzorku. Výstupem je obrázek se spektrem barev odpovídajících povrchovým teplotám zachycené konstrukce či předmětu (termogram). Součástí snímku může být i stupnice s rozložením zachycených teplot. Rozsah hodnot se u každého snímku mění dle naměřených teplot. 4. VÝSLEDKY MĚŘENÍ 4.1. SNÍMKOVÁNÍ Z EXTERIÉRU Při snímkování z exteriéru platí, že čím nižší teplota na termosnímku tím lepší tepelněizolační vlastnosti obalové konstrukce (zdiva, okna atd.) SEVEROZÁPADNÍ (ULIČNÍ) FASÁDA OBJEKTU Obrázek: Uliční fasáda foto 1. Zřetelné jsou tepelné mosty v oblasti překladů otvorových výplní BD Na Žertvách

7 Obrázek: Uliční fasáda foto 2. Zřetelné jsou tepelné mosty v oblasti překladů otvorových výplní. Obrázek: Jihozápadní štít objektu foto 3. Zobrazen je únik tepla nezateplenou částí štítového zdiva. Obrázek: Uliční fasáda foto 4. Zřetelné jsou lineární tepelné mosty v oblasti překladů otvorových výplní. Nejvyšší povrchové teploty, a tedy i nejvyšší prostup tepla, byl zaznamenán v oblasti vstupních dveří a v místě překladů (vyzdívek) balkónových dveří. Zobrazeno na následujícím termosnímku BD Na Žertvách

8 Obrázek: Uliční fasáda foto 5. Obrázek: Uliční fasáda foto 6. Porovnání povrchových teplot fasády se sousedním zatepleným objektem, který je situovaný severovýchodně od posuzovaného domu. Rozdíl povrchových teplot fasád činí cca 4 C. Obrázek: Uliční fasáda foto 7. Porovnání povrchových teplot fasády se sousedním objektem, který je situovaný jihozápadně od posuzovaného domu. Rozdíl povrchových teplot fasád činí pouze cca 1-2 C (fasáda sousedního objektu je nepatrně chladnější, tj. má lepší tepelně-izolační vlastnosti) BD Na Žertvách

9 Obrázek: Uliční fasáda foto 8. Porovnání povrchových teplot otvorových výplní se sousedním objektem, který je situovaný jihozápadně od posuzovaného domu. Rozdíl povrchových teplot zasklení činí cca 2,5 C (zasklení sousedního objektu je chladnější, tj. má lepší tepelně-izolační vlastnosti). Obdobný je rozdíl povrchových teplot u rámů otvorových výplní. Pozn.: Termovizní měření zasklení otvorových výplní je pouze orientační. V zasklení se velmi často odrážejí jiné povrchy či obloha částečné zkreslení výsledků. Obrázek: Uliční fasáda foto 9. Vstupní dveře do objektu BD Na Žertvách

10 JIHOVÝCHODNÍ (DVORNÍ) FASÁDA OBJEKTU Obrázek: Dvorní fasáda foto 1. Zřetelné jsou tepelné mosty v oblasti překladů otvorových výplní. Obrázek: Dvorní fasáda foto 2. Zvýšený únik tepla je patrný v okolí arkýře. Na fotografii jsou vyznačeny zjištěné lineární tepelné mosty.

11 Obrázek: Dvorní fasáda foto 3. Zvýšený únik tepla je patrný v okolí balkónu. Na fotografii je vyznačen lineární tepelný most. Zřetelné jsou také tepelné mosty v oblasti překladů otvorových výplní. Obrázek: Dvorní fasáda foto 4. Porovnání povrchových teplot fasády se sousedním zatepleným objektem, který je situovaný severovýchodně od posuzovaného domu. Rozdíl povrchových teplot činí cca 4 C.

12 Obrázek: Dvorní fasáda foto 5. Zřetelné jsou tepelné mosty v oblasti překladů otvorových výplní. Obrázek: Dvorní fasáda foto 6. Přízemí objektu.

13 4.2. SNÍMKOVÁNÍ Z INTERIÉRU Při snímkování z interiéru platí, že čím vyšší teplota na termosnímku tím lepší tepelněizolační vlastnosti obalové konstrukce (zdiva, okna atd.). Obrázek: Otvorové výplně foto 1. Viditelné jsou zejména tepelné úniky způsobené netěsnostmi rámů a nedokonalým provedením připojovací spáry otvorové výplně. V těchto místech je s největší pravděpodobností teplota povrchu nižší než teplota rosného bodu kondenzace vodní páry a následná degradace materiálů.

14 Obrázek: Otvorové výplně foto 2. Na termosnímku je patrný rozdíl povrchových teplot zasklení a záclony (závěsu). Obrázek: Otvorové výplně foto 3. Vstupní dveře ZÁVĚR Termovizní měření bylo provedeno při venkovní teplotě pod bodem mrazu. Průměrná teplota vzduchu v interiéru se pohybovala okolo 20 C. Teplotní spád byl dostatečný pro provedení TRM měření. Termovizní měření prokázalo: Zvýšený únik tepla v oblasti překladů otvorových výplní a v místech překladů a nadezdívky balkónových dveří (uliční fasáda). Lineární tepelné mosty u arkýře. Netěsnost funkční a připojovací spáry u otvorových výplní.

15 5. PROVOZNÍ NÁKLADY Provozní náklady objektu tvoří několik hlavních složek, tj. vytápění, příprava teplé vody, osvětlení, spotřeba domácích spotřebičů, vodné a stočné, případně větrání či chlazení. Vytápění a příprava teplé vody jsou v objektu připravovány lokálně v jednotlivých bytech, za spotřebu energií tedy platí přímo nájemci. Motivace vlastníka budovy ke snižování energetických nároků je tedy z tohoto hlediska problematická.

16 5.1. VYTÁPĚNÍ Systém vytápění se liší v jednotlivých bytech. Instalované způsoby vytápění: plynové wavky absence klasické teplovodní soustavy (většina bytů) kotel na zemní plyn s rozvodem do otopných těles (2 byty) vytápění elektrickými přímotopy (byty v podkroví + nájemci v 1. PP) Obrázek: Plynové zdroje tepla WAV, plynové kotle. Obrázek: Elektrický přímotop PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY Teplá voda je připravována lokálně v bytech, zdrojem je plyn nebo elektrická energie: ohřev plynovou karmou v místě výtoků zpravidla bez cirkulace ohřev elektrobojlery v místě výtoků zpravidla bez cirkulace Obrázek: Elektrický bojler, plynová karma.

17 5.3. VĚTRÁNÍ Větrání objektu je přirozené bez nuceného větrání. Odvětrání koupelen a WC je řešeno beznákladově komínovým přísunem čerstvého vzduchu (světlíky). Obrázek: Vnitřní světlík přirozené odvětrání koupelen OSVĚTLENÍ A OSTATNÍ ELEKTŘINA Osvětlení ve společných prostorách je řešeno žárovkovým osvětlením, osvětlenost je v porovnání s požadavky nedostatečné. Spotřeba přímo v bytech (osvětlení i zásuvková spotřeba) závisí na jednotlivých nájemnících VODNÉ A STOČNÉ Klasické postupně renovované armatury Bez využití dešťové vody 5.6. VAŘENÍ K vaření se používají plynové či elektrické sporáky podle vytápění, resp. nevytápění plynem.

18 6. NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Cíle rekonstrukce Šetrná architektura respektující historii domu + nové funkce o Výtah o Funkční společné prostory Úsporné nájemní byty, které poptává již dnes deregulovaný trh Kvalita vnitřního prostředí pro relaxaci a odpočinek o Dostatečný přísun čerstvého vzduchu o Povrchové teploty stěn o Akustické vlastnosti výplní otvorů a jejich osazení Rozšíření objektu o půdní byty na nájem či prodej Umožnit postupný zásah do jednotlivých bytů vždy po uvolnění nájemníka 6.1. ZLEPŠENÍ TEPELNĚ-TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ OBÁLKY BUDOVY Zateplení stěn (min. 16 cm max. jedna vrstva izolantu) o Uliční fasádu pokud bude dovoleno o Dvorní fasádu o Boční stěny o Uzavření světlíků Vytvoření obytných půdních prostor (zateplení min. 24 cm) Zateplení nevytápěného sklepa podhledem s minerální vlnou (min. 10 cm) Výměna oken (na míru dělaná v původním členění) o Některé otevíravé části zůstanou neotevíravé o Zřejmě kvalitní tepelně izolační dvojskla kvůli světelnosti o Kvalitní provedení detailů osazení oken!

19 6.2. VARIANTY VYTÁPĚNÍ A OHŘEVU TEPLÉ VODY Efektivní bytové kotle na zemní plyn s lokální otopnou soustavou o Plyn stále levné palivo o Výstavba centrální soustavy je příliš nákladná a nelze dělat postupně o Efektivní regulace termostatickými hlavicemi o Ke zohlednění je elektronická automatická regulace pro místnosti Varianta low-cost elektro o Výhoda nízkého tarifu na veškerou elektřinu! (~5 vs. ~2,5 Kč/kWh) o Možná jediné řešení kvůli limitům lokálních emisí o Nevýhodou je malá atraktivita pro nájemníky(obecně přijímáno jako nízký standard) o Problém s elektrosmogem

20 6.3. VARIANTY NUCENÉHO VĚTRÁNÍ Proč větrat? Na následujícím obrázku je ukázáno, proč vzniká čím dál tím větší tlak na nutnost nuceného větrání s přívodem čerstvého vzduchu. Zatímco původní netěsná okna byla schopna zajistit přívod alespoň určitého množství čerstvého vzduchu z venkovního prostředí, u nových těsných oken je infiltrace vzduchu prakticky nulová. Větrání okny Nedostatečné větrání => nezdravé prostředí bez pořádného odpočinku (možnost plísní, vysoké CO2) Nárazové větrání s větší tepelnou ztrátou => průvan, studený vzduch, který padá k zemi Nuceně s rekuperací Potřebný přísun vzduchu odvádějící vlhkost (proti plísním) a vydýchaný vzduch (svěží venkovní vzduch) Pouze potřebný přísun vzduchu bez zbytečného navýšení tepelné ztráty Předehřátý vzduch o účinnost rekuperace

21 Prašný vzduch + pyly Hluk zvenčí Přenos pachů z neúčinného odtahového systému mezi byty nad sebou Vhodné umístění nasávání vzduchu + filtrace vzduchu proti prachům a pylům Velmi nízký hluk proudění vzduchu z výústek Nový systém vzduchotechniky má přívodní i odtahové hlavní potrubí. Nový návrh by měl zajistit na odtahu dostatečný podtlak, který zabrání přesunu pachů z bytu do bytu. Varianty nuceného větrání Bytové instalace kvůli postupné realizaci Využití současných světlíků pro přívod a odvod větracího vzduchu Využití podhledu na WC pro umístění jednotky Vedení dále pod stropem s výústkou do obytných místností Obrázek: Schéma lokálních rekuperačních jednotek.

22 6.4. VARIANTY OHŘEVU TEPLÉ VODY A NUCENÉHO VĚTRÁNÍ Velice účinným systémem je systém kombinující přípravu teplé vody a nucené větrání s rekuperací. Systém je založen na principu vzduchového tepelného čerpadla, které ohřívá teplou vodu a zároveň využívá předehřátý odpadní vzduch odváděný z místností. Tepelné čerpadlo zároveň dohřívá přívodní vzduch foukaný do jednotlivých místností. Tento systém je velice účinný, avšak jedná se stále o velmi nákladnou záležitost. Obrázek: Princip společné přípravy teplé vody a nuceného větrání SPOLEČNÉ OSVĚTLENÍ Pro rekonstrukci osvětlení ve společných prostorách bytového domu přichází v úvahu nahrazení stávajícího systému se žárovkovými svítidly za systém s LED svítidly. LED svítidla s časovačem o Výhoda nízké spotřeby o Výhoda okamžitého nástupu světla o Výhoda odolnosti proti častým startům o Výhoda dlouhoživotnosti o Výhoda pro interiérový design o Nevýhoda investice o Nevýhoda možné krádeže světel

23 7. ENERGETICKÁ ANALÝZA 7.1. TEPELNÁ ZTRÁTA OBJEKTU Byl proveden výpočet tepelné ztráty objektu a potřeby, resp. spotřeby tepla na vytápění. Největší podíl na tepelné ztrátě prostupem mají obvodové stěny a dále otvorové výplně. Větrání (při předpokládané intenzitě větrání n = 0,5 h -1 ) tvoří cca třetinu celkové tepelné ztráty. Celková tepelná ztráta činí 87,3 kw při výpočtové venkovní teplotě -12 C, vnitřní průměrné teplotě 20 C a přirozeném větrání s násobností výměny vzduchu n = 0,5 h -1. Obrázek: Rozložení tepelných ztát objektu.

24 7.2. MĚRNÁ SPOTŘEBA ENERGIÍ V následujících grafech je vyčíslena měrná spotřeba jednotlivých energií. V prvním grafu je uvedena spotřeba v původním stavu, dále po provedení navržených úsporných opatření. V původním stavu tvoří více než tři čtvrtiny celkové spotřeby vytápění. V navrženém stavu se tato spotřeba sníží na méně než polovinu z celkové spotřeby. Rozložení měrných spotřeb energie - původní [kwh/m 2.rok] Spotřeba tepla na vytápění Spotřeba energie na chlazení Spotřeba energie na mechanické větrání Spotřeba tepla na přípravu teplé vody 163 Spotřeba na osvětlení Ostatní nehodnocená spotřeba na vaření Rozložení měrných spotřeb energie - budoucí [kwh/m 2.rok] Rozložení měrných spotřeb energie - porovnání [kwh/m 2.rok] %

25 Jak je patrné z předchozích grafů: Spotřeba tepla na vytápění klesla z původních 163 kwh/m 2.rok na výpočtových 40 kwh/m 2.rok, což představuje úsporu 75 %. Potenciál úspory energie na přípravu teplé vody představuje 45 %. Z původních 18 kwh/m 2.rok na 10 kwh/m2.rok. Potenciál společného umělého osvětlení je malý, neboť osvětlení v bytech nelze ovlivnit. Další potenciál úspor je v provozních nákladech tedy ve volbě paliva a tím i sazeb elektrické energie. Podmínkou dosažení předpokládaných úspor je funkční regulace soustavy! 7.3. PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ZATŘÍDĚNÍ Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovuje vyhláška 148/2007 Sb. Požadavky na energetickou náročnost budovy jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy nižší než energetická náročnost referenční budovy: E PA < E PA, ref Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následující tabulky pro vypočtenou měrnou spotřebu energie v kwh/(m 2.rok). Měrné spotřeby energie v kwh/(m 2.rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními. Druh budovy A B C D E F G Rodinný dům < > 292 Bytový dům < > 251 Hotel a restaurace < > 590 Administrativní < > 345 Nemocnice < > 625 Vzdělávací zařízení < > 265 Sportovní zařízení < > 297 Obchodní < > 362 Tabulka: Třídy energetické náročnosti dle 148/2007 Sb. Energetická náročnost budovy Původní stav Navržený stav Druh budovy Bytový dům Bytový dům Výroba energie v budově nezapočtená v dílčích energetických náročnostech (např. z kogenerace a fotovoltaických článků) Q E [GJ/rok] Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu E PA [kwh/(m 2.rok)] Měrná spotřeba energie referenční budovy R rq,a [kwh/(m 2.rok)], tj. energetická náročnost referenční budovy R rq vztažená na celkovou podlahovou plochu A Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy budova nesplňuje požadavky budova splňuje požadavky Třída energetické náročnosti hodnocené budovy E nehospodárná B úsporná

26 8. EKONOMICKÁ ANALÝZA Základními parametry, které ovlivňují ekonomiku projektu, jsou: investiční náklady, dosažená úspora energie, cena energie. Zatímco cena zemního plynu zůstává víceméně konstantní, tj. není významně závislá na tom, k jakému účelu se spotřebovává (vytápění, příprava teplé vody, vaření), u elektrické energie cena značně závisí na způsobu využití a tím na dosažené sazbě od distributora. Například pokud je elektřina používána pouze pro pohon domácích spotřebičů a osvětlení, spotřebitel má nárok na jednotarifní sazbu (pouze vysoký tarif). Pokud se však elektřinou ohřívá teplá voda v bojleru, nebo je s ní byt vytápěn, má majitel nárok na sazbu s osmi, resp. dvaceti, hodinami nízkého tarifu. Ten pak lze využít i na provoz domácích spotřebičů a osvětlení. Níže je uveden přehled cen energií použitých v ekonomické analýze: Zemní plyn vytápění domácnosti - plyn Elektřina elektřina, kde se ohřívá a vytápí plynem (D02) ohřev TV elektricky, vytápění plynem (D25) vytápění elektřinou (D45) sazba objektová (C02) společné prostory Cena za kwh 1,2 Kč s DPH 5,09 Kč s DPH 2,74 Kč s DPH 2,56 Kč s DPH 7,06 Kč s DPH

27 8.1. MĚRNÉ PROVOZNÍ NÁKLADY V následujících grafech jsou vyčísleny měrné roční provozní náklady vztažené na 1 m 2 podlahové plochy. Rozložení měrných spotřeb energie - původní [Kč/m2.rok] Rozložení měrných spotřeb energie - budoucí [Kč/m2.rok] Rozložení měrných spotřeb energie - porovnání [Kč/m2.rok] Spotřeba tepla na vytápění % Spotřeba energie na chlazení Spotřeba energie na mechanické větrání Spotřeba tepla na přípravu teplé vody Spotřeba na osvětlení Jak je patrné z předchozích grafů:

28 Pokles provozních nákladů (při předpokladu stejného rozdělení paliv plyn-elektrická energie) o 38 %. Téměř pro každý byt je však jiná tato situace! (různý mix paliv a tím i cen) 8.2. PROVOZNÍ NÁKLADY Na níže uvedeném příkladu jsou vyčísleny provozní náklady pro modelový byt o velikosti 3+kk. Provozní náklady se liší dle druhu paliva pro vytápění, přípravu TV a vaření. Uvažována je elektrická energie a zemní plyn ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PRO BYT 3+KK Investiční náklady na technická zařízení v bytě vycházejí ze skutečných cen výrobků na trhu a odhadů cen příslušenství a práce. Ceny mohou mít odchylku při volbě konkrétního dodavatele či výrobce. Výslednou sumu je nutno brát proto s rezervou a počítat s určitou nepřesností. Vytápění Cena (Kč vč. DPH) Elektrické přímotopy Plynový kotel a otopná soustava v bytě Teplá voda Elektrozásobníkový ohřev Kombinovaná jednotka s tepelným čerpadlem Mechanické větrání

29 Systém větrání s jednotkou v bytech AC bez čidla CO2 Centrální systém větrání s rekuperací ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PRO OBJEKT Investiční náklady na zateplení a technická zařízení vycházejí ze skutečných cen výrobků na trhu a odhadů cen příslušenství a práce. Ceny mohou mít odchylku při volbě konkrétního dodavatele či výrobce. Výslednou sumu je nutno brát proto s rezervou a počítat s určitou nepřesností. Zateplení Cena (Kč vč. DPH) Zateplení stěn 18 cm minerálními vlákny ( Kč/m2; 700 Kč/m2 materiál zateplení;+20% detaily) Zateplení stěn XPS 16 cm pod terénem (4000 Kč/m2; 500 Kč/m2 materiál zateplení) Zateplení šikmé střechy (1000 Kč/m2; 500 Kč/m2 materiál zateplení; původní krytina + původní nosná konstrukce) Zateplení vikýřů(2500 Kč/m2; 500 Kč/m2 materiál zateplení) Zateplení arkýřů (2500 Kč/m2; 500 Kč/m2 materiál zateplení) Výměna oken ( Kč/m2) + výměna dveří + nová střešní okna Celkem Větrání stoupací vedení potrubí Stoupací potrubí Cena (Kč vč. DPH) PŘÍNOSY PROJEKTU Z hlediska majitele objektu, tedy pronajímatele, je třeba dobře zvážit, zda mu investice do zlepšení kvality budovy přinese kýžený efekt. Základním rozporem je fakt, že ačkoliv majitel je investorem úsporných opatření, ten kdo ušetří provozní náklady je nájemník. Motivací ke zlepšení kvality budovy pro vlastníka objektu je vyšší obsazenost bytů a také možnost vyššího nájemného.