Podklady pro Zprávu o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2011

Transkript

1 1 Podklady pro Zprávu o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2011 Podklady pro Zprávu o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok Základní informace o organizaci... 1 Obchodované a vykořisťované osoby v organizaci La Strada... 2 Obchodované osoby, které využily komplex služeb organizace La Strada... 3 Charakteristika klientely, která započala spolupráci s organizací La Strada v roce Kontaktní poradenství, práce v terénu a hovory na INFO a SOS lince - tzv. Nízkoprah... 5 PRÁCE V TERÉNU... 5 INFO A SOS LINKA LA STRADA... 7 KONTAKTNÍ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ... 8 PROJEKTY organizace La Strada... 9 Advokační a lobbingové aktivity Zahraniční aktivity Využité zdroje: Základní informace o organizaci La Strada Česká republika, o. p. s. (dále jen La Strada ) působila v ČR od roku 1995 jako projekt organizace profem, od roku 1998 je registrována jako samostatný právní subjekt. Je zakládající organizací La Strada International s členskými organizacemi v dalších sedmi evropských zemích (Bělorusko, Bulharsko, Makedonie, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Ukrajina,) a s mezinárodním sekretariátem v Nizozemsku. La Strada je také členskou organizací mezinárodního sdružení Global Alliance Against Trafficking in Women se sekretariátem v Bangkoku (GAATW) a Platform for Cooperation on Undocumented Migrants (PICUM). V České republice je La Strada součástí sdružení právnických osob, tzv. Fóra pro integraci (FORINT) a Sdružení azylových domů (SAD). Cílem organizace je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. O dosažení tohoto cíle usiluje prací ve třech oblastech, jejichž vzájemné propojení umožňuje zohledňovat potřeby a problémy cílové skupiny ve všech činnostech. La Strada poskytuje cílové skupině sociální služby, věnuje se prevenci a vzdělávání

2 2 a advocacy aktivitami usiluje o systémové či legislativní změny s cílem předcházet obchodování s lidmi a vykořisťování a chránit práva a zájmy cílové skupiny. Hlavními principy, kterými se organizace řídí, jsou rovnost a nediskriminace, lidsko-právní přístup k problematice a tzv. empowerment - tedy důraz na eliminaci zranitelnosti a závislosti a na posilování vlastních zdrojů a kompetencí cílové skupiny. Od nabytí účinnosti zákona o sociálních službách dne 1. ledna 2007 jsou sociální služby organizace La Strada určené pro obchodované osoby 1 hrazeny z finančních prostředků MPSV. La Strada se v průběhu roku 2007 zaregistrovala jako poskytovatel sociálních služeb a od roku 2007 poskytuje 3 sociální služby pro obchodované a vykořisťované osoby Odborné sociální poradenství - 37 zákona o sociálních službách 2, Krizová pomoc - 60 zákona o sociálních službách, Azylové domy - 57 zákona o sociálních službách. Od roku 2007 také probíhá systematická harmonizace a reflexe poskytovaných sociálních služeb se Standardy kvality sociálních služeb/sqss/ zahrnující průběžné revize metodik a jejich další zavádění do praxe. V oblasti prevence, šíření informačních materiálů a mapování trendů organizace rozvíjí specifickou metodu práce v terénu. Tato aktivita je již několikátým rokem finančně podporována MVČR. Důležitou součástí činnosti organizace je provoz INFO a SOS linky. Lze říci, že linka plní mimo jiné funkci vstupní brány pro potencionálně obchodované a vykořisťované osoby a poskytuje informace jak předcházet rizikům obchodování a vykořisťování při cestě do zahraničí. V posledních dvou letech se též systematicky rozšiřuje segment poradenství souvisejícího se situacemi, které dopadají na lidi v souvislosti s pracovním vykořisťováním. Obchodované a vykořisťované osoby v organizaci La Strada V roce 2011 poskytovala organizace La Strada ambulantní či pobytové sociální služby celkem 88 klientům a klientkám. V praxi lze osoby, které využily služby organizace La Strada, rozdělit na dvě skupiny obchodované a vykořisťované osoby, které v průběhu spolupráce využijí i několika, dle zákona o sociálních službách registrovaných, služeb a s organizací řeší komplexně svoji situaci vč. čerpání pobytových, služeb (dále komplex sociálních služeb ), ty, které využijí pouze službu odborné sociální poradenství ať již z důvodu, že nemají o další služby zájem a zorientují se ve své situaci na základě jedné či několika anonymních osobních konzultací, potřebují sociální či právní poradenství 1 La Strada ČR v souladu s trendy na mezinárodní úrovni preferuje pro označení cílové skupiny termín obchodované osoby Užívání termínu oběť se vyhýbá vzhledem k tomu, že může implikovat pasivitu či bezmoc. 2 Poskytované také osobám, které prožily nebo se nacházejí v situaci blízké obchodování či vykořisťování, osobám, které jsou v blízkém vztahu k lidem, kteří byli nebo jsou obchodováni či vykořisťováni, osobám, které hledají práci či cestují do zahraničí a dalším lidem, kteří mají zájem o informace, jak rizikům obchodování s lidmi a vykořisťování předcházet

3 3 v důsledku vykořisťování či jim pobytová služby nemůže být poskytnuta (dále kontaktní poradenství ). V roce 2011 komplex sociálních služeb využívalo celkem 38 osob (16 žen, 22 mužů). Spolupráci s organizací zahájilo ve sledovaném roce celkem 19 z nich (10 žen, 9 mužů). Další 2 osoby ( 1 žena, 1 muž) vstoupily ve sledovaném roce opakovaně do pobytových služeb organizace. Zároveň organizace v roce 2011 poskytovala kontaktní poradenství 50 osobám převážně vykořisťovaným v práci či v situaci blízké obchodování a vykořisťování. V roce 2011 čerpalo sociální služby organizace La Strada 9 osob zařazených zároveň do Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi (dále také Program ), z toho 2 osoby byly zařazeny nově v tomto roce. Tyto osoby čerpaly komplex služeb. V jednom případě se jednalo o obchodování s lidmi za účelem prostituce, v jednom případě o obchodování s lidmi za účelem jiných forem vykořisťování. Obchodované osoby, které využily komplex služeb organizace La Strada Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2011 využilo komplex služeb organizace La Strada celkem 38 osob, z toho 16 žen a 22 mužů. V porovnání s rokem 2010 se jedná o evidentní nárůst klientely (v roce 2010 celkem 29 osob). V případě žen se jednalo z celkového počtu 16 žen o 13 případů nucené prostituce (či obchodování s lidmi za účelem prostituce), v jednom případě se jednalo o obchodování s lidmi za účelem prostituce a jiných forem vykořisťování ) a v jednom případě se jednalo obchodování s lidmi za účelem jiných forem vykořisťování. Pokud se nejednalo o nucenou prostituci na území České republiky, docházelo k vykořisťování ve Velké Británii. V případě mužů se jednalo ve všech případech o vykořisťující práci ( a/nebo obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování). Z celkového počtu 38 osob se jednalo v 13 případech (8 žen a 5 mužů) o osoby s českým občanstvím. Oproti roku 2010 se jedná o více než šedesátiprocentní nárust klientely s českým státním občanstvím (v roce osob). Mezi dalšími národnostmi lze v roce 2011 nalézt osoby ze Slovenska, Bulharska, Ukrajiny, Rumunska, Moldávie a Srí Lanky, kdy se oproti loňskému roku národnostní struktura osob zásadně nezměnila. Celkem se jedná o 25 osob cizí státní příslušnosti (8 žen, 17 mužů). Charakteristika klientely, která započala spolupráci s organizací La Strada v roce 2011 Nově bylo přijato do komplexních služeb 19 osob. Jednalo se o 10 žen a 9 mužů. Další 2 osoby ( 1 žena, 1 muž) vstoupily ve sledovaném roce opakovaně do pobytových služeb organizace. Skupina žen, které byly nuceny k prostituci, je ve svých charakteristikách různorodá. Ve většině případů se jednalo o nucenou prostituci na území České republiky, ve 2 případech se jednalo o vykořisťování ve Velké Británii. Většina z žen uváděla jako způsob náboru tzv. neformální způsob ze strany přítele, známého. Některé z žen u známého/známé také bydlely. Některé z žen přicházejí také s finančními problémy (půjčky), které byly uzavřeny jak dobrovolně, tak pod nátlakem. V jednom případě se jedná o ženu nucenou k prostituci, a zároveň nucenou k domácím pracem. Mezi způsoby nátlaku se objevovalo např. zadržování dokladů, zabraňování svobodného pohybu, kontrola pohybu, nedostatek jídla a pití, vyhrožování fyzickým násilím, vyhrožování ublížením rod.

4 4 příslušníkům. U 4 klientek bylo uvedeno fyzické násilí např. bití, ve 3 případech znásilnění. Způsoby náboru u skupiny mužů variují. Klienti hovořili jak o pracovních agenturách v zemi původu, inzerátech na internetu či nabídky úřadu práce, tak i o tzv. neformálních způsobech jako např. nabídka ze strany známých, přes tzv. klienta (ve smyslu klientského systému) či nabídky od neznámé osoby, která lidi hledající práci kontaktuje na nádraží. Mezi způsoby nátlaku se u mužů stejně jako u žen objevovaly např. zadržování dokladů, zabraňování svobodného pohybu, kontrola pohybu, nedostatek jídla a pití, vyhrožování fyzickým násilím, vyhrožování ublížením rodinným příslušníkům. Dále také vyhrožování zrušením víza a vyhoštěním, vyhrožováním vyhozením z ubytovny, pokud nebudou i nadále pracovat. Dále bylo zneužíváno tísnivé situace těchto osob, které neměly dostatek finančních prostředků nebo se nacházely bez prostředků, a to zejména tím, že jim byla zadržována mzda, pokud byli vypláceni, jednalo se o minimální částky nebo přídělové zálohy (např. na týden). Většina z mužů uváděla neúměrně dlouhou pracovní dobu, bez odpočinku, práci o víkendech (10-12 hodin práce). V několika případech také uvedli nutnost práce bez ochranných pomůcek např. v mrazu. Sektory, ve kterých docházelo u mužů k vykořisťování, jsou v tomto roce stavebnictví a také průmyslové odvětví - práce v továrnách (elektronika, kabely). U žen se jednalo o pouliční prostituci, privát nebo noční klub, v 1 případě se jednalo o vykořisťování v rámci pouliční prostituce i privát zároveň. Služeb organizace La Strada využili klienti a klientky nejčastěji na základě doporučení jiné pomáhající organizace. V tomto roce referovalo do služeb organizace také velvyslanectví příslušné země, kam se osoby obrátily ( ve 2 případech). Pokud doporučila služby policie, jednalo se o policii obvodní (ve 2 případech). Ze strany složek specializovaných na boj proti obchodování s lidmi se jednalo pouze o 1 případ doporučení krajské kriminální policie do služeb organizace La Strada. Z deseti žen, které započaly spolupráci s organizací LS v roce 2011 tak byly policií referovány do služeb pouze 3, muži klienti nebyli organizaci referováni. V uvedeném roce však spolupracovalo s policií celkem 6 z deseti žen. V rámci České republiky se jednalo o 4 ženy, o spolupráci s policií v zahraničí měly zájem 2 ženy. S policií spolupracovalo také 5 z devíti klientů, kteří byli obchodováni či vykořisťováni mimo oblast sexbyznysu. Čtyři osoby neměly zájem o spolupráci jako důvod uvedly strach. V roce 2011 komplex sociálních služeb čerpaly osoby, které využívaly především azylové ubytování organizace, zprostředkování lékařské péče (vč. psychiatrické, psychoterapeutické), asistenci při kontaktu s úřady a dalšími institucemi, finanční pomoc, právní zastupování a poradenství, volnočasové aktivity a další služby, které La Strada nabízí. O vstup do Programu požádaly celkem 2 osoby (dvě ženy). Jedna osoba využila možnosti vrátit se do země původu návrat zprostředkoval zastupitelský úřad. Druhá z žen dále setrvává na území ČR, a zároveň je jednáno ve věci návratu do země původu. Zbytek klientely by z účasti v Programu nebenefitoval, proto mu účast v Programu nabízena nebyla ( též by tyto osoby musely sdělit své osobní údaje a strpět předávání informací o průběhu služeb MV).

5 5 Kontaktní poradenství, práce v terénu a hovory na INFO a SOS lince - tzv. Nízkoprah Organizace La Strada dlouhodobě zaostřuje svoji pozornost na problematiku pracovního vykořisťování, situace, které hraničí s obchodováním s lidmi a případy obchodování s lidmi, na které není nahlíženo jako na takové orgány činnými v trestním řízení 3. V roce 2010 se služby kontaktního poradenství, INFO a SOS linky a práce v terénu sdružily do jednoho oddělení, které na základě své převažující činnosti bylo pojmenováno Nízkoprah 4. Tato skupina služeb směřuje především k lidem, kteří byli pracovně vykořisťovaní mimo oblast sexbyznysu není však nezbytně nutné, aby se jednalo o osoby, které je možné zařadit do kategorie obchodované. Koncept Nízkoprahu je rámován třemi společnými jmenovateli práce, vykořisťování, potřeby a soustředí se zejména na pracovněprávní stránku vykořisťování. Informace o povaze fenoménu obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování získává především: skrze zkušenosti z poskytování tzv. kontaktního poradenství, prostřednictvím analýzy hovorů INFO a SOS linky, na základě informací získávaných prací v terénu. PRÁCE V TERÉNU Organizace La Strada se již tradičně věnovala práci v terénu. Celkový počet dnů práce v terénu byl 57. Na základě plánu a cílů na rok 2011 byla práce v terénu soustředěna na působení práce v terénu zejména v takzvaném ženském prostředí. Kontaktováno bylo za rok 2011 v terénu 955 osob z cílové skupiny, z toho bylo 457 žen (tj. 47,85%). Od začátku roku byla zkušebně zavedena nová sledovaná veličina popisující práci v terénu - jednotka monitoringu 5. Ta odpovídá časovému úseku v délce 30 minut, kdy pracovníci v terénu nekonají intervenci ve prospěch klientely, ale monitorují lokalitu, aby získali průběžné nebo vstupní informace potřebné pro svou další práci. Za rok 2011 bylo při práci v terénu realizováno 175 jednotek monitoringu. 3 Více o problematice identifikace obchodovaných osob a detekci trestného činu obchodování s lidmi v publikaci Příliš úzká cesta k lidským právům dostupné na 4 Souvisí s konceptem prahovosti resp. nízkoprahovosti v sociálních službách. Nízkoprahové zařízení realizuje službu tak, aby byla umožněna maximální dostupnost, tedy ve snaze odstranit časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily cílové skupině vyhledat prostory zařízení či využít nabídky poskytovaných služeb (Česká asociace streetwork, o.s., 2008 str. 5). U Nízkoprahu LS se jedná zejména o možnost čerpat službu anonymně, v odpoledních a podvečerních hodinách, bezplatně, pokud možno v jazyce kterému rozumí a bez nutnosti příslušnosti ke skupině obchodovaných osob. 5 Definice termínu dle: KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2006, heslo: monitoring Několikastupňový víceúčelový systém, činnost, kt. na základě systematického pozorování, měření a analýz současného stavu objektu předpovídá jeho budoucí vývoj.

6 6 Další novinkou v minulem roce byl takzvaný ad hoc terén ( realizován čtyřikrát), jehož cílem je pružně reagovat na mimořádné situace a podněty, které mají potenciál OSL, kde jde o velké skupiny vykořisťovaných osob, nebo které mají strategický potenciál s ohledem na cíle lobby a advocacy. Také se uskutečnilo 9 specificky zaměřených výjezdů zaměřených na vyhledávání a kontaktování osob pracujících pro firmy figurující v takzvané kauze stromkaři. V roce 2011 bylo vytištěno celkem kusů prevenčních a informačních materiálů organizace. Při práci v terénu bylo za rok 2011 rozdistribuováno kusů prevenčních a informačních materiálů organizace La Strada a zhruba 200 kusů materiálů jiných organizací a institucí. Při práci v terénu byla s klienty na místě řešena různá témata, týkající se především pracovněprávní problematiky a zákona o pobytu cizinců. Nejčastějším požadavkem osob kontaktovaných v terénu bylo najít si lépe finančně ohodnocenou práci. V těchto případech byly doporučeny odpovídající organizace a instituce a veřejně dostupné zdroje informací. Nejčastějším tématem konzultací s klienty a klientkami byla nevyplacená odměna za práci. Toto téma se ve většině případů týkalo osob ukrajinské státní příslušnosti pracujících na základě živnostenského oprávnění, a to zejména mužů. Průměrná doba, za niž jim nebyla odměna vyplacena, byla 2 měsíce. V těchto případech byla klientům vysvětlena služba nízkoprahové poradny, doporučeno, jaké informace by si měli předem zjistit a předán leták s kontaktem na linku La Strady, kde se mohou do poradny objednat. Druhá nejčastější diskutovaná problematika se týkala jak osob ze třetích zemí, tak osob ze zemí EU (těch bylo o něco více) zda a jak si lze najít práci bez agentury. Třetí problematický okruh byl nedostatek informací ohledně výkonu práce, se týkal především občanů a občanek EU (Rumunsko, Bulharsko). Ti se často nacházeli situaci, kdy například podepsali pracovní smlouvu v češtině, které nerozuměli a nebyla jim přeložena. Klientela v řadě případů nevěděl, jakou má dostat odměnu za práci, protože neexistovala smlouva ani mzdový výměr, popřípadě podepsali zaměstnavateli nějaký dokument, který jim byl následně odebrán. Několik z nich se také domnívalo, že za ně agentura neodvádí povinné platby na pojistném a zajímali se, jak to lze ověřit. Osob ze zemí EU se týkal také čtvrtý nejčastěji konzultovaný problém, a to otázka bezdomovectví a nedostatku financí v důsledku nevyplacení odměny za práci. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 a v průběhu roku 2011 se začala ukazovat jako problém situace větších skupin migrantů a migrantek převážně ze zemí EU, kteří se nacházejí bez ubytování v krizové situaci, která však není pravděpodobně způsobena obchodem s lidmi. Krizová situace nastává, když jsou tito vystěhováni zaměstnavatelem z ubytovny, případně utečou ze strachu, nacházejí se na ulici bez ubytování, bez prostředků a výhledů na možné získání práce. K obtížné situaci se přidává často též davová panika a strach, jazyková bariéra apod. Organizace Diakonie, Charita La Strada otevřely diskusi ohledně možností využití integrovaného záchranného systému pro řešení takovýchto situací. Pilotní schéma tzv. krizového plánu organizace La Strada je nyní testováno. Situace ohledně skupin nad 20 byla popsána v dopise, jež tyto organizace odeslaly v lednu roku 2011 k rukám ředitele OBP. MVČR reagovalo na dopis v květnu 2011 bohužel odmítavým rozkladem. V prosinci 2011 bylo dojednáno, že se do další diskuse zapojí též MPSV a budou se hledat další zdroje, které by pokryly financování. Ohledně využití ISZ bylo uzavřeno, že primárně není složkou, která by toto měla řešit, i přestože kapacity má, není však, kdo by jeho

7 7 služby hradil. Další strategií je udržet jednání v diskurzu krizové pomoci a získání prostředků na možnou pomoc těmto osobám, dále diskutovat, jak takové situace řešit v síti sociálních služeb, případně dalších veřejných služeb. Nevládní organizace věří, že v roce 2012 bude nalezeno uspokojivé řešení pro intervenci vůči skupinám občanů a občanek EU v krizové životní situaci způsobené vykořisťováním v práci. INFO A SOS LINKA LA STRADA INFO a SOS linka je další z klíčových složek činností organizace slouží jednak jako vstupní brána do pobytových či poradenských služeb; v posledních letech se však prohlubuje poradenskointervenční charakter linky. Cílovou skupinu této služby tvoří: - obchodované a vykořisťované osoby, tedy lidé, kteří byli podvedeni a/nebo nuceni vykonávat práci či poskytovat služby vč. prostituce a z jejichž práce jiní kořistili, - osoby, které prožily či se nacházejí v situaci blízké obchodování či vykořisťování, - osoby, které jsou v blízkém vztahu k lidem, kteří byli nebo jsou obchodováni či vykořisťováni, - osoby, které hledají práci či cestují do zahraničí a dalším lidem, kteří mají zájem o informace, jak rizikům obchodování s lidmi a vykořisťování předcházet. Linka je provozována s důrazem na potřeby migrantů a migrantek. Služba je poskytovaná osobám české i cizí státní příslušnosti bez ohledu na jejich pobytový status. Služba může být poskytována anonymně. V polovině tohoto roku, po rozšíření provozu o dvě hodiny v pondělí, se na lince ustálila následující provozní doba: (+420) PO: (v českém a ruském jazyce) ÚT: (v českém a anglickém jazyce) ČT: (v českém jazyce) (bezplatné volání) ST: (v českém, ruském a rumunském jazyce) Organizaci je možné kontaktovat i em: pomoc@strada.cz Mimo provozní dobu linky je k dispozici záznamník. V roce 2011 bylo realizováno 929 úkonů ve prospěch 465 osob, které kontaktovaly La Stradu touto cestou. V roce 2011 se celkový provoz na lince zvýšil o 50% oproti roku (ze 317 na 465). Mezi volajícími převažovaly osoby ze zemí mimo EU (176 osob) na druhém místě hovory od českých občanu (138) a také se oproti loňskému roku navýšil počet osob ze zemí EU (129 osob). Dle pohlaví na Linku se obrátilo 237 žen a 228 mužů. Devět klientů/klientek, kteří započali svůj kontakt s organizací La Strada skrze linku, později začalo čerpat komplexní služby La Strada a 28 osob přešlo do Kontaktního sociálního poradenství.

8 8 Fenomén, který je nutno zdůraznit, jsou skupiny lidí, které se na Linku obracejí. Jedná se většinou o cizince, kteří pocházejí ze stejného regionu, často příbuzní, pracuji na sezónních pracích (solární panely, chřestová pole, sázení stromu) a po ukončení sezony nedostali zaplaceno nebo dostali tak malou částku, že jím nestačí ani na zpáteční cestu. V roce 2011 La Strada konzultovala přibližně asi 30x případy skupin od 3-4 do 30 osob. Významná část hovorů týká se pracovního vykořisťování a/nebo nevyplácení mzdy, většinou minimálně po dobu dvou až tří měsíců. U lidí v takovéto situaci lze nalézt většinou další faktory, které je činí z hlediska vykořisťování zranitelnějšími neregulérní status, zdravotní problémy, bez prostředků, bez ubytování apod. Volající také referují o vyhrožování, kontrole pohybu, špatných pracovních podmínkách, substandardním ubytování apod. Mnohdy se jedná o opakované zkušenosti s různými zaměstnavateli. Dalšími problémy z této oblasti jsou např. neplacení zdravotního pojištění, vynucování podpisu smlouvy na minimální plat, vynucování delší pracovní doby apod. Bezplatná Linka La Strada funguje každou středu na čísle V roce 2011 tuto možnost využila téměř polovina volajících. Přesto, že bezplatná Linka byla koncipována pro cizince, na bezplatnou Linku volají nejen osoby cizí státní příslušnosti, které využívají toho, že mohou konzultovat ve svém mateřském jazyce (tento rok La Strada kromě jazyků, které jsou v nabídce, často využívala služeb tlumočnice do bulharského jazyka) ale také osoby vykořisťované a obchodované, které se ocitly bez finančních prostředků. S cílem zvýšit povědomí o problematice obchodování s lidmi a vykořisťování v práci, připravila La Strada na Evropský den proti obchodování s lidmi (18.11.) a k patnáctiletému výročí provozu INFO a SOS linky kampaň Každá práce má svou cenu. Vizuály kampaně komunikující kromě češtiny ve čtyřech dalších jazycích, byly umístěny na exponovaných místech Prahy (např. Florenc) či v pražském metru a oslovovaly jak migranty a migrantky, tak i majoritní populaci. Skrze zobrazení profesí, jež je možné zařadit mezi ty, kde se v praxi objevuje častá zranitelnosti vůči obchodování s lidmi a prostřednictvím sloganu, nabízela kampaň možnost obrátit se o pomoc či získat další informace, jak řešit svoji situaci. Součástí kampaně byly též rozhlasové spoty a web banerové kampaň. Viz příloha č.1. KONTAKTNÍ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Od ledna 2011 došlo k rozšíření počtu hodin v nízkoprahové poradně pro vykořisťované osoby 6, která je mimo prostory organizace. Poradnu využívají sociální pracovník a pracovnice k poskytování kontaktního sociálního poradenství, rovněž je zde po dohodě k dispozici právník/právnička specialisté. Službu tzv. kontaktního poradenství využilo celkem 50 osob, z nichž nejvíce lidí získalo kontakt přes INFO a SOS linku organizace, druhým nejčastějším zdrojem byly kontakty přímo v terénu. Dalšími zdroji doporučení byly ambasády zemí původu, jiné pomáhající organizace či doporučení známých. 6 Tato poradna funguje v prostorách Diakonie ČCE.

9 9 Převahu klientely tvořily osoby ze zemí EU zejména Bulharsko (16), ale i České (6) a Slovenské (6) republiky. Ze států mimo EU se opakovala mezi klientelou Ukrajina (7). Mezi klientelou převažovali muži (27 osob, oproti ženám - 23 osob). Ve všech konzultovaných případech se téměř výhradně se jedná o případy vykořisťování mimo oblast sexbyznysu, konkrétně o případy nevyplacení mzdy. V těchto případech byl právníkem/právničkou zpracován upomínkový dopis a ve většině případu i předběžná žaloba k soudu. Nejčastěji klienti a klientky, kteří využili kontaktní poradenství, pracovali v zaměstnaneckém poměru či v pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP), následovala skupina, která vykonávala práci načerno a osoby, které vlastnily živnostenský list. Prakticky u všech osob se vyskytl tzv. zprostředkovatel práce (klient v rámci klientského systému nebo zprostředkovatelská agentura), kdy tyto osoby pracovaly ve vykořisťujících podmínkách, většině z nich však nebyly odebrány doklady (EU občané), tyto osoby dostávaly za svou práci zaplaceno (většinou však pouze formou záloh) a mohly se svobodně pohybovat. S ohledem na nejasný výklad definice obchodování s lidmi, konzultace vybraných případů s právníky a především vlastní objednávky klientů, bylo poskytováno především pracovně právní poradenství. V rámci nízkoprahové poradny čtyři osoby využily službu Krizová pomoc ambulantní. PROJEKTY organizace La Strada Kromě aktivit v oblasti poskytování sociálních služeb obchodovaným osobám a osobám vykořisťovaným na pracovním trhu, prevenční, vzdělávací a advokační činnosti podpořenými zejména dotacemi MPSV a MVČR, realizuje oraganizace La Strada další projektové či mimoprojektové aktivity. Zmiňme z nich alespoň některé. Organizace La Strada je od roku 2008 součástí iniciativy evropských neziskových organizací a mezinárodních organizací, věnující pozornost právu na odškodnění obchodovaných osob. Z iniciativy vznikla Evropská koalice COMP-ACT EUROPE (European Action Pact for Compensation for Trafficked Persons). COMP-ACT EUROPE sdružuje nevládní organizace poskytující služby obchodovaným osobám, právníky a právničky, odbory a odborové svazy, migrantské organizace a akademiky a akademičky. Snahou COMP-ACTu je jednak: na národní úrovni realizovat mapování způsobů, jakým může obchodovaná osoba dosáhnout odškodnění, a realizovat projekty podporující obchodované osoby při získávání odškodnění, na mezinárodní úrovni podporovat lobbing a začleňování práv na odškodnění obchodovaných osob do agend mezinárodních organizací, akčních plánů a závazků států vůči obchodovaným osobám na odškodnění. V roce 2011 pokračoval druhým rokem tříletý projekt, zajišťující zázemí a činnost Evropské koalici COMP-ACT, v rámci kterého La Strada Česká republika i nadále pracovala na cílech výše uvedených. Organizace La Strada v partnerství s OBP MVČR a Justiční akademií druhým rokem spolupracovaly na projektu Discovering Trafficking for the Purpose of Forced Labor and Labor Exploitation, který je hrazen z prostředků Evropské komise, DG Home Affairs. Tento projekt je realizován od června roku Součástí projektu je kromě jiného mapování zkušeností v oblasti trestně-právního

10 10 přístupu k problematice obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování v zahraničí a to zejména skrze síť tzv. národních reportérů či ekvivalentních mechanismů. Projekt zahrnuje analýzy již existujících rozsudků a příkladů dobré praxe, vzdělávání odborné veřejnosti v této problematice a poskytování právního zastupování obchodovaným osobám. Projekt vyvrcholí evropskou konferencí k tématu během první poloviny roku V roce 2010 La Strada zahájila tříletý projekt podpořený nadací Open Society Institute Budapešť Paving the Pathway to Justice, který navazuje a prohlubuje projekty podpořené Evropskou komisí Comp-Act Europe a Discovering trafficking. Díky této podpoře rozvíjí La Strada koncept tzv. strategického zastupování v oblasti obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování a v oblasti nároku na náhradu škody. Díky podpoře Ministerstva zahraničních věcí Programu transformační spolupráce (TRANS), realizovala v roce 2011 organizace La Strada několik vzdělávacích aktivit v Bosně a Hercegovině. Semináře určené organizacím občanské společnosti byly zaměřeny na rozvoj lidsko-právního přístupu v boji proti obchodování s lidmi se zvláštním zřetelem k předávání znalostí a dovedností v oblasti capacity building. V roce 2011 zahájila La Strada ČR tříletý projekt podpořený UN Trust Fund for Victims of Trafficking, který je zaměřen na podporu strategického zastupování a práci s většími skupinami poškozených. V polovině roku 2011 ukončila La Strada ČR jednoletý projekt podpořený Nadací Open Society Fund Praha, který mj. podpořil program práce v terénu a také advokační aktivity týkající se problematiky pracovního vykořisťování. V rámci projektu byl např. uspořádán seminář pro zástupce a zástupkyně odborových svazů a s odbory byla navázána spolupráce týkající se konkrétních kauz, také byl uspořádán seminář pro migrantské NNO o práci v terénu. Jako jednou z dalších priorit organizace bude zajistit finanční prostředky na práci v terénu. Tento unikátní preventivní program byl tradičně hrazen z prostředků MV ČR v rámci dotačního titulu zaměřeného na prevenci obchodování s lidmi. Jelikož byl tento dotační titul zrušen a podmínky dalšího financování nejsou k dnešnímu datu ( ) stále známé, obává se organizace o další osud tohoto unikátního preventivního programu. Závěry vzešlé z anylýzy v rámci projektu Assessment of the human rights impact of anti trafficking laws and measure hrazeného z fondů Evropská komise, Programu DAPHNE III ( ), dle kterých Česká republika fakticky nenaplňuje požadavky mezinárodních standardů ukládajích kriminalizaci všech forem obchodování s lidmi a formálností řady opatření, která by měla působit preventivně a zároveň chránit práva obchodovaných osob v cílové skupině je zároveň činí pro tuto skupinu fakticky nedosažitelnými, jsou pro La Stradu vodítkem a výzvou pro tvorbu příštích projektů. Advokační a lobbingové aktivity

11 11 Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi I nadále přetrvává stav, kdy Česká republika absentuje mezi zeměmi, které ratifikovaly tuto úmluvu. Na tuto skutečnosti upozornila i konference pořádaná dne 26. dubna 2011 v Senátu Parlamentu ČR s názvem Je Česká republika civilizovanou zemí? Prizmatem dokumentů Rady Evropy. Na konferenci vystoupila zástupkyně La Strady s příspěvkem týkajícím se výsledků evaluace politik boje proti obchodování s lidmi. Překážka vnitrostátní ratifikace úmluvy Rady Evropy odpadla s přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti dne Zrušení oznamovací povinnosti vztahující se na trestný čin obchodování s lidmi pro osoby poskytující pomoc obětem trestných činů Organizace La Strada upozorňovala od konce roku 2009 na negativní dopady nového trestního zákoníku na politiku boje proti obchodování s lidmi, a to zejména na každodenní praxi pomáhajících organizací. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2010, totiž do výčtu trestných činů, jejichž neoznámení ( 367) nebo nepřekažení ( 368) je trestné, zařadil i trestný čin obchodování s lidmi ( 168). La Strada vypracovala komplexní a podrobný rozbor právních a praktických problémů, které zejména oznamovací povinnost přináší. Na problematické aspekty nové právní úpravy upozornila i vládní Zpráva o stavu lidských práv v roce 2009, tématu se věnovala též diskuse na půdě MVČR. Téměř dlouleté úsilí organizace La Strada vyústilo v přijetí novely trestního zákona č. 330/2011 Sb., která s účinností od namítané nedostatky do velké míry napravila. Oznamovací povinnosti tedy po zmíněné novele nebudou podléhat osoby poskytující pomoc obětem trestných činů, pokud jde o trestný čin obchodování s lidmi spáchaný na osobě starší 18 let. I nadále tedy pro všechny platí oznamovací povinnost u trestného činu obchodování s dětmi. Trestnost nepřekažení trestného činu v trestním zákoně pro trestný čin obchodování s lidmi zůstala. Pracovněprávní lobby Koncem roku 2011 došlo k nastínění problémů a jejich řešení v rámci pracovněprávních vztahů. Potřeba ze strany klientů a klientek se odvíjí směrem k rychlému a efektivnímu řešení dlužných nároků. Aktivita se tak zaměřila na hledání vhodného řešení, jak rychle zajistit a uspokojit nárok klientely a zároveň eliminovat negativní důsledky vykořisťování na život člověka. Dále budeme hledat řešení, jakým způsobem posílit právní jistotu migrantů a migrantek ve vztahu se zaměstnavateli, především v otázce pracovního povolení. V neposlední řadě se zaměříme také četnost a efektivnost kontrol ze stran inspekce práce a jejich větší využitelnost pro zaměstnance a zaměstnankyně. Návrh zákona o obětech trestných činů Organizace La Strada se v letech 2010 a 2011 aktivně podílela na přípravě nového zákona o obětech trestných činů v pracovní skupině Ministerstva spravedlnosti. Navrhovaný zákon pozitivně ovlivní situaci obětí trestných činů v České republice, zejména uspořádáním a rozšířením katalogu práv poškozeného v trestním řízení, zvýšením peněžité pomoci státu obětem a zavedením povinnosti informovat oběti trestných činů o místech pomoci. V části garantující odbornou pomoc obětem ale po projednání návrhu Legislativní radou vlády došlo k omezení rozsahu činností prováděných akreditovanými subjekty, což negativně ovlivní činnost nevládních organizací poskytujících právní poradenství obětem trestných činů. Návrh zákona, jak byl Ministerstvem spravedlnosti původně

12 12 připraven, reflektoval základní komplexní potřeby obětí, včetně rozsáhlé potřeby právního poradenství. Oběti potřebují být o svých právech nejen informovány, ale potřebují poradit, jak na svá práva v trestním řízení mohou dosáhnout. Původní návrh zákona umožňoval všem odborně způsobilým subjektům poskytovat pomoc obětem v rozsahu právního poradenství a zastupování. Po úpravách v Legislativní radě vlády se tato služba obětem redukovala na jediného poskytovatele, a tím je advokacie. Pomoc ostatních subjektů, které požádají o akreditaci a doloží odbornou způsobilost, návrh v aktuální podobě 7 navrhuje omezit na pouhé podávání právních informací. Organizace La Strada se obává, že touto změnou zákona se nebude dostávat pomoci značnému množství zvlášť zranitelných obětí, které se ocitnou v mimořádně těžké životní situaci (např. oběti obchodování s lidmi, oběti trestných činů z nenávisti, oběti sexuálního násilí). Bylo by proto vhodné, aby zákon umožnil akreditovaným subjektům poskytovat právní pomoc v potřebném rozsahu, včetně poradenství a zastupování, obdobně jako je tomu v zákoně o azylu nebo v občanském soudním řádu. Podněty nevládních organizací ke zkvalitnění formálního ukotvení a praktického fungování Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi Nevládní organizace Arcidiecézní Charita Praha Projekt Magdala, La Strada Česká republika, o.p.s., a Diakonie ČCE sestavily v lednu 2011 soubor podnětů pro Ministerstvo vnitra, jejichž cílem bylo na základě zkušeností těchto organizací s fungováním Programu v praxi navrhnout některá jeho zlepšení. Nevládní organizace tak reagovaly na praktické problémy, které identifikovaly svojí praxí a rovněž také na skutečnost, že za devět let fungování Programu byla provedena pouze jedna evaluace a to v roce Organizace především navrhovaly, aby byl rozšířen vstup do Programu na všechny pravděpodobné oběti trestných činů souvisejících s obchodováním s lidmi, s argumentem, že se takto zvýší počet osob, které mohou být motivovány ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, a tím i osob, které budou pro trestný čin obchodování s lidmi stíhány/odsouzeny. Dále zaslaly celou řadu dalších návrhů, jejichž cílem bylo dosáhnout partnerského vztahu vzájemného respektu mezi pravděpodobnou obchodovanou osobou a orgány činnými v trestním řízení, zavést formalizované postupy pro některé úkony související s Programem, umožnit přezkoumatelnost rozhodnutí o nezařazení do Programu, aj. Doporučení byla určena Odboru prevence kriminality jako garantu Programu, avšak byla z větší části odmítnuta. V tomto roce se uskutečnila pouze 1 koordinační schůzka k Programu ( 8. dubna 2011), v jejímž rámci nebyl dostatečný prostor uvedené návrhy projednat. Nevládní organizace budou dále usilovat o další jednání s MV a především o rozvoj Programu tak, aby maximálně vyhovoval potřebám praxe. V roce 2011 bylo rozhodnuto o změně financování Programu, MV se rozhodlo upustit od dosavadního systému rozdělování finančních prostředků formou dotačního řízení a přistoupilo k systému veřejných zakázek. To oproti původní intenci rozšířit počet kvalifikovaných subjektů, které by mohly identifikovat předpokládané obchodované osoby, povede s největší pravděpodobností povede k jeho redukci. 7 k

13 13 Kauza stromkaři La Strada se i v roce 2011 aktivně zabýval kauzou stromkařů. Kauza byla dvakrát prezentována na MKS (zejména v červenci 2011, krátce též v prosinci téhož roku). La Strada též spolupracovala s ČMKOS na možnosti hledání řešení situace, oslovila ombudsmana a další osobnosti, prezentovala kauzu na konferenci OBSE v Istanbulu v březnu prostřednictvím La Strady International na 17. zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě. La Strada poskytla prostředky (získané z fundu UN TRUST) na financování překladů plných mocí, výzev pro poškozené a dalších dokumentů do relevantních jazyků, asistenci při jejich šíření v ČR i zahraničí. Zahraniční aktivity La Strada ČR je součástí mezinárodního sdružení La Strada International působící zejména v zemích střední a východní Evropy, je členskou organizací globální sítě Global Aliance Against Trafficking in Women (GAATW) a evropské platformy NNO Platform for International Cooperation on Undocumented Migrants (PICUM). V rámci těchto sítí se zástupkyně a zástupci La Strada ČR účastnili pravidelných setkání a také tématických seminářů. Kromě těchto pravidelných aktivit se zástupkyně LS ČR v roce 2011 zúčastnily následujících aktivit: Workshop on Access to Justice for trafficked persons, OSCE, March 2011, Bilgi University, Istanbul, Training for the representatives of the National Anti-trafficking Inter-agency Commission - " National Referral Mechanism as the joining effort to protect the human rights of trafficked persons: Challenges, lessons learned and good practices" Tashkent, October 2011 Mezi významné zahraniční aktivity La Strada ČR patří také realizace projektu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí s názvem Posílení a zefektivnění prevence a boje proti obchodování s lidmi na území Bosny a Hercegoviny, který je realizován v rámci dotačního titulu TRANSITION - Podpora demokracie a občanské společnosti, rozvoj demokratických institucí, státní správy a samosprávy. Zpracovala: Lucie Otáhalová, Využité zdroje: Podněty nevládních organizací ke zkvalitnění formálního ukotvení a praktického fungování Programu podpory o ochrany obětí obchodování s lidmi ze dne Návrh zákona o obětech trestných činů, verze rozeslaná členům pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti za nevládní organizace dne

14 14 Interní materiály organizace: Zpráva o nízkoprahových aktivitách za rok 2011 Zpráva k poskytování sociálních služeb 2011