Okruhy a literatura pro státní závěrečnou zkoušku programu Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost

Transkript

1 Okruhy a literatura pro státní závěrečnou zkoušku programu Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost 1. TEORETICKÉ PŘÍSTUPY A HLAVNÍ KONCEPTY 1) Bezpečnost v mezinárodních vztazích Konceptualizace bezpečnosti: hlavní pojmy (referenční objekt, hrozba, riziko, aktéři bezpečnost) a otázky. Bezpečnost jako podstatou sporný (essentially contested) koncept. Aplikace v energetice. Hlavní přístupy k energetické bezpečnosti. Baldwin, D. A. (1997): The concept of security. Review of International Studies 23, str (22 stran) Buzan, B., Waever, O., Wilde, J. (2005): Bezpečnost: nový rámec pro analýzu (1. vyd.). Brno: Centrum strategických studií, str (55 stran) Cuita, F. (2010): Conceptual notes on energy security: total or banal security? Security dialogue 41, str (22 stran) 2) Realismus Základní předpoklady realismu v MVZ: metateoretická východiska, pojetí aktérství a struktury, koncepty: rovnováha moci, bezpečnostní dilema. Rozlišení klasických variant a neo-variant realismu. Ilustrace užití teoretického/konceptuální rámce realismu na vybrané téma: např. zahraniční politiky USA a SSSR v období studené války, zahraniční politika Ruska v Putinově éře. Dunne, T. & Schmidt, B. Realism. In: Baylis, J. et al. (2014, Eds.). The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press, pp (24 stran) Klare, M. T. There Will Be Blood: Political Violence, Regional Warfare, and the Risk of Great-Power Conflict over Contested Energy Sources. In: Luft, G. & Korin, A. (2009, Eds.). Energy Security Challenges for the 21st Century: A Reference Handbook. Praeger, pp (21 stran) Waltz, K. (1979): Theory of international politics. Boston: McGraw-Hill, str (8 stran)

2 3) Geopolitika I Klasická geopolitika: velké teorie (Haushofer, Mackinder, Mahan, Spykman). Ilustrace klasického geopolitického myšlení s ohledem na zahraniční politiku Velké Británie, Německa a USA v první polovině 20. století. Schnitzer, E. W. (1955): German Geopolitics Revived. Journal of Politics 17 (3), str (17 stran) Mackinder, H. J. (2004): The Geographical Pivot of History. The Geographical Journal 170 (4), str (23 stran) Mahan, A. T. (1957): The Influence of Seapower upon History. New York: Sagamore Press, str , (11 stran) Spykman, N. J. (1942): America's strategy in Worldpolitics: the United States and the Balance of Power. New York: Harcourt, Brace and Co., str (27 stran) 4) Geopolitika II Neoklasická geopolitika (Huntington, Brzezinski). Ideová východiska neoklasické geopolitiky v konkrétních zahraničně-politických strategiích. Huntington, S. P. (1993): The Clash of Civilizations? Foreign Affairs 72 (3), str (26 stran) Brzezinski, Z. (1999): Velká šachovnice. K čemu zavazuje Ameriku její globální převaha. Praha: Mladá Fronta, str (26 stran) 5) Geopolitika III Reformulace geopolitiky: kritická a populární geopolitika (Toal/Ó Tuathail). Aplikace kritického přístupu na vybraný koncept (neo)klasické geopolitiky. Mamadouh, V. D. (1998): Geopolitics in the Nineties: One Flag, Many Meanings. GeoJournal 46, str (16 stran) Toal G./Ó Tuathail, G. (1998): Thinking Critically About Geopolitics. In: Toal, G./Ó Tuathail, G., Dalby, S. (1998): The Geopolitical Reader. London: Routledge, str (12 stran) Toal G./Ó Tuathail, G. (1998): Samuel Huntington and the Civilizing of Global. In: Toal, G./Ó Tuathail, G., Dalby, S. (1998): The Geopolitical Reader. London: Routledge, str (7 stran)

3 6) Liberalismus Základní předpoklady liberalismu v MVZ: metateoretická východiska, pojetí aktérství a struktury, koncepty: mezinárodní režim, interdependence. Rozlišení klasických variant a neo-variant liberalismu. Ilustrace užití teoretického/konceptuální rámce liberalismu na vybrané téma: např. zahraniční politika USA v 90. letech 20. století, vnější politika EU. Dunne, T. Liberalism. In: Baylis, J. et al. (2014, Eds.). The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press, pp (13 stran) Fettweis, Ch. J. No Blood for Oil: Why Resource Wars are Obsolete. In: Luft, G. & Korin, A. (2009, Eds.). Energy Security Challenges for the 21st Century: A Reference Handbook. Praeger, pp (11 stran) Keohane, R., Nye, J. (2001): Power and interdependence (3. vyd.). New York: Longman, str (30 stran) 7) Sociální konstruktivismus Základní předpoklady sociálního konstruktivismu: metateoretická východiska, pojetí aktérství a struktury, koncepty: sociální konstrukce, intersubjektivita, konstitutivní normy. Wendtovy kultury anarchie. Ilustrace užití teoretického/konceptuálního rámce konstruktivismu na vybrané téma: např. rámování určitého energetického tématu (např. otázka klimatických změn). Barnett, M. Social constructivism. In: Baylis, J. et al. (2014, Eds.). The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press, pp (13 stran) Searle, J. (1995): The Construction of Social Reality. London: Penguin Group, str (29 stran) Wendt, A. (1999): Social Theory of international Politics. Cambridge: Cambridge University Press, str (24 stran)

4 8) Kodaňská škola Konceptuální aparát Kodaňské školy: proces de/sekuritizace, aktéři, publikum, sektorové dělení, regionální bezpečnostní komplex (RBC). Ilustrace užití teoretického/konceptuálního rámce Kodaňské školy na vybrané téma: např. sekuritizace určitého energetického tématu (např. importní závislost), aplikace RBC v rámci širšího evropského prostoru. Buzan, B., Waever, O., Wilde, J. (2005): Bezpečnost: nový rámec pro analýzu (1. vyd.). Brno: Centrum strategických studií, str. 1-55, (86 stran) 9) Marxismus a kritická teorie Základní předpoklady marxistického přístupu v MVZ: metateoretická východiska, pojetí aktérství a struktury, koncepty: vztah základna-nadstavba, centrum-periferie, strukturální násilí, emancipace Rozlišení klasických variant a neo-varianty marxismu. Kritická teorie v pojetí Velšské školy (K. Booth). Ilustrace užití teoretického/konceptuálního rámce vybraného (neo)marxistického přístupu: např. vztah producentských a spotřebitelských zemí v rámci mezinárodního obchodu s ropou nebo marginalizace lokálních komunit v těžebních oblastech. Booth, K. (1991). Security and Emancipation. Review of International Studies, Vol. 17, No. 4, pp (12 stran) Hobden, S. & Wyn Jones, R. Marxist theories of international relations. In: Baylis, J. & Smith, S. (2014, Eds.). The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press, pp (13 stran) Marsh, D. & Stoker, G. (2002, Eds.). Theory and Methods in Political Science. Hampshire: Palgrave Macmillan, pp (18 stran)

5 2. ENERGETICKÁ POLITIKA ČR (Poznámka: U všech okruhů je třeba sledovat a znát aktuální vývoj problematiky, změny vlastnických struktur a vývoj v tématech jednotlivých sektorů.) 1) Historický a legislativní vývoj české energetiky Základní milníky vývoje po druhé světové válce. Rozvoj elektroenergetiky v ČSSR v logice tradiční historické trojice zdrojů. Diversifikace v 90. letech, privatizace a legislativní vývoj související se vstupem do EU. univerzita, str , (49 stran) Sivek, M., Kavina, P., Jirásek, J., Malečková, V. (2012): Factors Influencing the Selection of the Past and Future Strategies for Electricity Generation in the Czech Republic. Energy Policy 48, str (7 stran) 2) Základní aktéři a koncepční dokumenty české energetiky Význam a role Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Energetického regulačního úřadu, Operátora trhu s elektřinou a dalších aktérů. Vývoj a základní rysy Energetické politiky a Státní energetické koncepce vč. aktualizací. univerzita, str (24 stran) Příslušné koncepční a strategické dokumenty ČR (Energetická politika, Státní energetická koncepce 2004 a 2014, Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti, Surovinová politika, Návrhy aktualizací SEK) 3) Uhelná energetika v České republice Význam uhelné energetiky. Klíčoví aktéři na českém trhu a majetkové vazby. Aktuální problémy (environmentální limity těžby hnědého uhlí, dopady vývoje světové ekonomiky apod.) a jejich projevy. univerzita, str (40 stran) Vlček, T., Jirušek, M. (2015): Key factors that drive the Czech Republic s coal industry. Coal International 263 (3), str (9 stran)

6 4) Kapalné uhlovodíky v České republice Význam kapalných uhlovodíků, sektorové využití. Struktura a charakteristika trhu, klíčoví aktéři na trhu, logika a obsah kontraktů. Aktuální diversifikační projekty pro dodávky ropy do ČR. univerzita, str (42 stran) Černoch, F., Dančák, B., Koďousková, H., Leshchenko, A., Ocelík, P., Osička, J., Šebek, V., Vlček, T., Zapletalová, V. (2012): The future of the Druzhba pipeline as a strategic challenge for the Czech Republic and Poland. Brno: MPÚ, str (18 stran) 5) Plynné uhlovodíky v České republice Význam plynných uhlovodíků, sektorové využití. Struktura a charakteristika trhu, klíčoví aktéři na trhu, logika a obsah kontraktů Aktuální diversifikační projekty pro dodávky zemního plynu do ČR. Vlček, T., Černoch, F. (2013): The energy sector and energy policy of the Czech Republic. Brno: Masarykova univerzita, str (22 stran) 6) Jaderná energetika v České republice a střední Evropě Aktuální stav, aktuální témata a výhled v sektoru jaderné energetiky v ČR. Jaderný palivový cyklus v ČR. Vývoj v sektoru jaderné energetiky ve střední Evropě Hlavní milníky historického vývoje jaderné energetiky v ČR (důvody pro rozvoj, mezinárodní spory). univerzita, str (46 stran) Státní energetická koncepce 2014 Jirušek, M., & Vlček, T. et al. (2015). Energy Security in Central and Eastern Europe and the Operations of Russian State-Owned Energy Enterprises. Brno: Masarykova univerzita, 2015, str , , , , (92 stran) 7) Obnovitelné zdroje energie (OZE) v ČR od roku 2000 do současnosti Vývoj v sektoru OZE od roku 2000 do současnosti. Důvody pro rozvoj OZE, krize OZE.

7 Zákony č. 180/2005 Sb. a č. 165/2012 Sb., vliv novelizací na domácí trh s OZE, budoucí výhled. univerzita, str (27 stran) Zákony č. 180/2005 Sb. a č. 165/2012 Sb. Kolektiv autorů (2016) Úvod do liberalizované energetiky. Trh s elektřinou. Praha: Asociace energetických manažerů, str (23 stran) 8) Struktura české elektroenergetiky Uspořádání elektroenergetického sektoru, struktura trhu, klíčoví hráči. Tvorba ceny elektřiny, role Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Operátora trhu s elektřinou (OTE), ČEPS. Právní rámec české elektroenergetiky. Základní problémy v jednotlivých subsektorech elektroenergetiky. univerzita, str (61 stran) Kolektiv autoru (2016) Úvod do liberalizované energetiky. Trh s elektřinou. Praha: Asociace energetických manažerů, str (28 stran) 9) Německá energetická tranzice a její dopady na Českou republiku Základní charakteristiky Energiewende, její vliv na podobu německého energetického sektoru. Vliv Energiewende na Českou republiku. Přeshraniční obchod s elektřinou, cenové signály, neplánované toky elektřiny. Dopady na producenty, zákazníky, operátora sítě a na stát. Hake, J., et al. (2015): The German Energiewende History and status quo. Energy 92 (3), str (14 stran) Černoch, F., Borshchevska, Y., Jurčová, V., Ach-Hübner, R. (2017): Energiewende and the energy security of the Czech Republic and Poland. Masarykova univerzita, str , (68 stran)

8 3. ENERGETICKÁ POLITIKA EU 1) Historický vývoj evropské energetické politiky Geneze vývoje energetických institucí a politik od konce druhé světové války do současnosti. Měnící se vzájemná pozice národních států a nadnárodní úrovně (Evropská komise a další instituce EU). Komunitarizace energetické politiky EU (EEP). Schubert, S.R., Pollak, J., Kreutler, M. (2016): Energy Policy of the European Union. London: Palgrave Macmillan, str (62 stran) 2) Vnitřní energetický trh EU I Teoretické ukotvení tradiční vs. liberalizační paradigma. Specifika síťových odvětví v energetice. Základní ekonomické a regulační principy liberalizovaného trhu. Cameron, P.D. (2007): Competition in Energy Markets: Law and Regulation in the European Union. New York City: Oxford University Press, str (33 stran) Buchan, D. (2009): Energy and Climate Change: Europe at the Crossroads. Oxford: Oxford University Press, str (58 stran) Schubert, S.R., Pollak, J., Kreutler, M. (2016): Energy Policy of the European Union. London: Palgrave Macmillan, str (18 stran) 3) Vnitřní energetický trh EU II Vývoj vnitřního energetického trhu (jednotlivé liberalizační balíky a související legislativa). Spory mezi jednotlivými aktéry (Evropská komise vs. národní státy a energetické společnosti). Nové instituce a aktéři (regulátoři, operátoři sítí, jejich nadnárodní spolupráce) a jejich role v energetickém trhu EU. Buchan, D. (2009): Energy and Climate Change: Europe at the Cross Roads. Oxford: Oxford University Press, str (58 stran) Buchan, D., Keay, M. (2015): Europe s Long Energy Journey: Towards an Energy Union? Oxford: Oxford University Press, str (30 stran) Schubert, S.R., Pollak, J., Kreutler, M. (2016): Energy Policy of the European Union. London: Palgrave Macmillan, str (18 stran)

9 4) Environmentální dimenze EEP I Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho základní nastavení. Charakteristiky I.-IV. fáze. Implementace EU ETS. Problematická místa EU ETS a jejich řešení. Delbeke, J.-Vis, P. (Eds. 2016): EU Climate Policy Explained, str (25 stran) De Clara, S., Mayr, K. (2018): The EU ETS phase IV reform: Implications for system functioning and for the carbon price signal. Oxford Institute for Energy Studies. 5) Environmentální dimenze EEP II Obnovitelné zdroje energie a jejich role v energetice Evropy. Základní mechanismy podpory, jejich silné a slabé stránky. Vliv obnovitelných zdrojů na fungování trhu s elektřinou v EU. Energetická efektivita. Základní cíle a nástroje EU. Buchan, D. (2009): Energy and Climate Change: Europe at the Cross Roads. Oxford: Oxford University Press, str , (40 stran) Schubert, S.R., Pollak, J., Kreutler, M. (2016): Energy Policy of the European Union. London: Palgrave Macmillan str (33 stran) 6) Vnější dimenze EEP I Vymezení vnější dimenze EEP (cíle vnější dimenze vs. cíle vnitřní dimenze EEP, role národních států vs. instituce EU, typologie používaných nástrojů). Ilustrace hlavních témat, na které je vnější dimenze zaměřena (např. diverzifikace, liberalizace trhů). Schubert, S. R., Pollak, J., Kreutler, M. (2016): Energy Policy of the European Union. London: Palgrave, str a (74 stran) Andersen, S. S., Goldthau, A., Sitter, N. (2016): The EU Regulatory State, Commision Leadership and External Energy Governance. In Godzimirski, J. M. (Eds.): EU Leadership in Energy and Environmental Governance. Basingstoke: Palgrave Macmillan, str (18 stran)

10 7) Vnější dimenze EEP II EU jako specifický regionální energetický aktér, především s ohledem na šíření acquis communitaire za hranicemi EU (role a význam Energy Community). EU jako globální energetický aktér, především s ohledem na liberalizaci trhů a dialog mezi konzumenty a dodavateli (role a význam Energy Charter Treaty pro energetickou politiku EU). Boltz, V., Langeder, V. (2015): Energy Community, The way forward. In Buschle, D., Talus, K. (Eds.): The Energy Community: A New Energy Governance System. Mortsel: Intersentia, str (10 stran) Talus, K. (2013): EU Energy Law and Policy: a Critical Account. Oxford: Oxford University Press, (55 stran) 8) Vnější dimenze EEP III Pozice a aktivity EU v mezinárodním klimatickém režimu. Základní smlouvy a dohody (UNFCCC, Kjótský protokol, Pařížská dohoda). Vztahy mezi EU a dalšími významnými aktéry mezinárodních jednání. Vliv mezinárodních klimatických jednání na energetickou politiku EU. Parker, F. C., Karlsson, C., Hjerpe, M. (2017): Assessing the European Union s global climate change leadership: from Copenhagen to the Paris Agreement. Journal of European Integration 39, str (13 stran) Oberthür, S., Groen, L. (2017): Explaining goal achievement in international negotiations: the EU and the Paris Agreement on climate change. Journal of European Public Policy 25 (5), str (19 stran)