Základy pedologie a ochrana půdy
|
|
- Kamil Beránek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁPLAVY A SESUVY PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 11. přednáška U.S. Geological Survey, photo by Robert L. Schuster Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy 1
2 Porovnání maximálních rozlivů při povodni 1997 s plochami fluvizemí v povodí řeky Moravy (Janeček, VÚMOP, 1997) ZTRÁTA ORGANICKÉ HMOTY Světová bilance: (údaje se mírně liší podle literárních pramenů) Množství C v 1 9 t: Půda (org. C) Půda Atmosféra Biomasa Oceány Ostatní (anorg. C) souše Uhlík v organické hmotě Obsahy C v různých ekosystémech Obsah OH v půdě Pg (petagram) = 1 15 g Skupina půd Tropické půdy (Oxisols, Ferralsols) Písčité půdy (Psamments, Arenosols) Zamokřené půdy (Aquepts, Gleys) Obsah OH (%) 1-2 < Typické prérijní půdy (Mollisols, Chernozems) 5-6 Tropický prales Savana Travní porost Listnatý les Jehličnatý les Tundra Nadzemní biomasa Půda Obsah a kvalita OH v některých půdách ČR Rozložení organického C v půdním profilu Půdní jednotka Humus (%) HK : FK Černozem 2,6 2,4 Hnědozem 1,8 1,1 Luvizem 1,7,9 Pseudoglej 2,2,7 Kambizem eutrofní 2,5,7 Kryptopodzol 5,4,6 2
3 Množství OH z rostlin Bilance C Plodina Vojtěška Jetel luční Pšenice ozimá Ječmen jarní Brambory Cukrovka Suchá hmota rostlinných zbytků (t/ha) 8,2 5,2 3,1 2,5,9,9 Změny v různých frakcích půdní organické hmoty ve svrchních 25 cm po kultivaci panenské půdy Vliv lesní těžby na vývoj obsahu C v lesní půdě a v nadzemní biomase (Jandl et al., 27) Vliv klimatu (teploty) na vytváření zásob půdního uhlíku maximum Vliv klimatu na zásoby půdního C v Evropě relativní rychlost produktivita rozklad (Buckman a Brady, 196) maximální SOC zásoba chladné teplota horké 3
4 Obsah organického C ve svrchních půdních horizontech v Evropě (Jones et al., 23) Sekvestrace uhlíku = snaha dlouhodobě zvýšit obsah organické hmoty v půdě Způsoby: omezení mineralizace omezení eroze dodávka OH do půdy Problémy: nedostatek a ztráty OH pomalý proces přesvědčení společnosti Důvody studia koloběhu C v agroekosystémech DESERTIFIKACE PŮD Janzen, 24 Desertifikace půd Desertifikace půd při nevhodném využívání Dezertifikace - Španělsko 4
5 Desertifikace půd Dezertifikace - Španělsko Oblasti ČR s půdami postihovanými suchem Oblasti ČR s půdami postihovanými suchem ZAMOKŘENÍ PŮDY Příčiny: zvýšená hladina podzemní vody vysoký přísun vody vysoké srážky (promyvný vodní režim) povrchový či podzemní přítok omezený odtok (bažinný vodní režim) omezená propustnost půdy vysoký obsah jílu, zhutnění Důsledky pro vývoj půd: půdní typy glej, pseudoglej, stagnoglej, organozem hydromorfní subtypy jiných půdních typů oglejené, glejové, histické Zamokření půdy Důsledky pro půdní vlastnosti: redukční procesy (Fe, Mn, ) omezená přeměna organické hmoty (mineralizace, humufikace) rašelinění omezená biologická činnost převážně anaerobní procesy omezené dýchání a rozvoj kořenů Možnosti nápravy: úprava vodního režimu meliorace - odvodnění snížení hladiny podzemní vody (hloubkové) kypření půdy SALINIZACE (ZASOLENÍ) - proces vedoucí k nadměrnému nárůstu množství rozpustných solí v půdě - půdní typy solončak a slanec Zdroje zasolení: primární minerály (solná ložiska) podzemní voda (výparný vodní režim) záplavy zasolenou vodou mořská voda (přenos větrem, difuse) závlahové vody hnojiva, odpady 5
6 Salinizace (zasolení) Příklad lokálního zasolení Velmi teplé klima - výparný vodní režim Evaporace Akumulace solí Vzestup vody a solí Hladina podzemní vody Salinizace (zasolení) Druhy: chloridové (NaCl, MgCl 2, CaCl 2 ) síranové (Na 2 SO 4 ) (sodové Na 2 CO 3 ) kombinované Rozložení půd ovlivněných solemi v Evropě (dle Szabolcse, 1974) 1. Zasolené půdy (tmavě modře) 2. Alkalické půdy bez B horizontu (fialově) 3. Alkalické půdy s B horizontem, vápenaté (červeně) 4. Alkalické půdy s B horizontem, nevápnité (hnědě) 5. Půdy potenciálně ovlivněné solemi (žlutě) Důsledky: alkalizace poškození (rozpad) půdní struktury zhoršení chemických vlastností půd změna osmotického potenciálu omezení přístupnosti vody (fyziologické sucho) příjem a toxické působení iontů solí KONTAMINACE PŮDY zvýšený obsah potenciálně nebezpečných nebo cizorodých látek v půdě Rizikové prvky: přirozený i antropogenní původ nemohou být zcela rozloženy Cizorodé organické látky: převážně antropogenní původ možnost rozkladu (mikroorganismy) Kontaminace půd Funkce půdy z hlediska chování polutantů: filtrační zadržení pufrační imobilizace, omezení přístupnosti transformační mineralizace OL přeměna forem RP Ostatní: radioaktivita zasolení, dusičnany 6
7 Kontaminace půd Druhy kontaminace: bodová rozptýlená (difusní) Indikace kontaminace: mikrobní činnost rostlinné indikátory magnetometrické metody (RP) chemické analýzy problém: nízká specifičnost Původ RP v půdě litogenní (geogenní) antropogenní bodové x rozptýlené (difusní) zdroje (pedogenní) Určení původu: rozložení v půdním profilu plošné rozložení podíl mobilních forem isotopické složení Relativní podíl antropogenních zdrojů RP v zemědělských půdách UK (Adriano, 21) Přeměny RP v půdě As Cd Cr Cu Pb Hg Ni Zn adsorpce a desorpce rozpouštění a precipitace vázání organickými látkami tvorba anorganických a organických komplexů okluze, difuse do mřížky minerálů příjem organismy vypařování (Hg, metylované kovy) transport Hnůj Atm. depozice Kaly Prům. odpady Hnojiva Míra zadržení v půdě: Pb > Sb > Cu > Cr > Zn > Ni > Co > Cd Formy RP v půdě definované spíše operačně (způsobem stanovení) význam pro mobilitu, přístupnost vodorozpustné (v půdním roztoku) výměnné organicky vázané okludované na oxidech železa a manganu v definovaných sloučeninách uhličitany, sulfidy, fosforečnany vázané ve struktuře silikátů (zbytková, reziduální frakce) Převládající formy RP v půdě a jejich vliv na rostliny a živočichy Prvek As Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb Se Sn Zn Formy AsO 4 3- Be 2+ Cd 2+ Co 2+ Cr 3+, CrO 4 2- Cu 2+ Hg 2+, (CH 3 ) 2 Hg MoO 4 2- Ni 2+ Pb 2+ SeO 4 2- Sn 4+ Zn 2+ Vliv toxický pro rostliny i živočichy toxické pro rostliny i živočichy toxický pro živočichy živina pro rostliny i živočichy živina pro živočichy, Cr 6+ karcinogenní živina pro rostliny i živočichy, toxická pro r. i ž. toxická pro živočichy živina pro rostliny i živočichy, toxický pro r. i ž. živina pro rostliny i živočichy, toxický pro r. i ž. toxické pro rostliny i živočichy živina pro živočichy, toxický pro rostliny i ž. živina pro živočichy, toxický pro ž. živina pro rostliny i živočichy, toxický pro r. i ž. 7
8 Faktory chování a speciace RP v půdě vlastnosti daného prvku půdní faktory půdní reakce, oxidačně redukční podmínky přítomnost iontů obsah a kvalita organické hmoty minerální složení zrnitost půdy biologické faktory klimatické podmínky srážky a výpar, teplota činnost člověka Radionuklidy v půdě různé isotopy přirozeného i antropogenního původu Ce, Cs, Kr, Pu, Ra, Rn, Ru, Th, U aj. I, Co, Fe, Zn Ba, C, H, P, S Formy výskytu: kationty, oxyanionty, halidy organické komplexy a sloučeniny Chování: běžné reakce a procesy podle chemické a fyzikální povahy radioaktivní rozpad Cizorodé organické látky v půdě POXL = persistentní organické xenobiotické látky Původ - převážně antropogenní: zpracování ropy a ropné produkty odpadní kaly, vody a jiné odpady pesticidy aj. ochranné přípravky rozpouštědla, detergenty atmosférická depozice aj. Nežádoucí působení: toxicita pro organismy vstup do potravního řetězce kontaminace podzemní vody Chování organických polutantů v půdě Faktory: vlastnosti POXL: rozpustnost a mobilita sorbovatelnost rozložitelnost toxicita vlastnosti půdy: zrnitost, obsah jílu ph obsah a kvalita OH sorpční schopnosti biologická činnost Procesy: akumulace sorpce a desorpce příjem organismy rozklad chemický rozklad biodegradace fotolýza odpaření vymytí smyv a eroze Biologická rozložitelnost organických polutantů v AE podmínkách Snadná: ropné uhlovodíky (benzen, toluen, etylen, xylene, benzín) těkavé org. sloučeniny (tri- a perchloretylen) pesticidy organická rozpouštědla Obtížná: PCB PAU (polyaromatické uhlovodíky) Kritéria kontaminace půdy Nutno zohlednit: potenciální nebezpečí fyto-, zoo-, humanotoxicita transferovou cestu a využití půdy půda rostlina zvíře člověk (zemědělská půda, krmné plodiny) půda rostlina člověk (zemědělská půda, potravinářské plodiny) půda voda člověk (zemědělská a lesní půda, pásma ochrany vod) půda člověk (městské půdy, hřiště) půdní vlastnosti: půdní druh, organická hmota ph, sorpční vlastnosti použité analytické metody Jednoduchá kritéria: vyhl. MŽP č. 13/1994 Sb. 8
9 Maximálně přípustné obsahy prvků v půdách dle vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. Prvek Celkový obsah (mg.kg-1) Kritéria kontamince půdy Výluh 2M HNO3 (mg.kg-1) lehké půdy ostatní lehké půdy ostatní As,, 4,5 4,5 Be 7, 7, 2, 2, Cd,4 1,,4 1, Co 25, 5, 1, 25, Cr 1, 2, 4, 4, Cu 6, 1,, 5, Hg,6,8 - - Mo 5, 5, 5, 5, Ni 6, 8, 15, 25, Pb 1, 14, 5, 7, V 15, 22, 2, 5, Zn 1, 2, 5, 1, Vícestupňová kritéria (u nás zatím pouze ve fázi návrhu vyhlášky): Preventivní hodnoty (A) vycházejí z pozaďových hodnot (RP) a antropogenně difusních hodnot (POXL) určeny statisticky Indikační hodnoty (B) mez kontaminace (max. přípustný obsah) na základě ekotoxikologických studií a analýzy rizik Asanační hodnoty (C) též intervenční, akční hodnoty, mez intoxikace významné nebezpečí, nutnost zásahu (asanace, remediace) Kontaminace půdy v ČR Kontaminace půdy v ČR Relativní podíl vzorků s nadlimitním obsahem (% celkového počtu vzorků; zdroj - ÚKZÚZ) Nejproblémovější oblasti (RP i POXL): fluvizemě Labe, Morava aj. severní a severozápadní Čechy severní Morava okolí Prahy % 1,4 Cd 1,2 1 Ni,8 Rizikové prvky: Příbramsko (Pb, Zb, Cd ) Kutnohorsko (As) Cr,6 Cu,4,2 Kontaminace není v ČR hlavním problémem degradace půdy ani nelze hovořit o celoplošném znečištění! Co Be Kilometers Hg MAP OF BACKGROUND CONTENTS OF TRACE ELEMENTS IN SOILS OF CZECH REPUBLIC: Elements - Co, Cr, Ni, V, Mn, Cu Content Rivers Towns Scale 1:1.. V very low low medium low medium high very high extremes non classified Content Low Medium low Medium Increased High Non classified Zn MAP OF BACKGROUND CONTENTS OF TRACE ELEMENTS IN SOILS OF CZECH REPUBLIC: Element - Zn Pb Kilometers Scale 1:1.. 9
10 Zranitelnost (vulnerabilita) půdy vůči znečištění MAP OF SOIL VULNERABILITY TO POLLUTION BY ZINC AND NICKEL Legend Extreme Very severe Severe Increased Mild Slight Very slight Non classified Vulnerabilita půdy: pufrační schopnost půdy odolávat kontaminaci x kontaminace skutečné zatížení půdy založena na: mobilitě rizikových prvků příjmu RP rostlinami půdních vlastnostech Rivers Towns MAP OF SOIL VULNERABILITY TO POLLUTION BY LEAD Kilometers Scale 1:1.. MAP OF SOIL VULNERABILITY TO POLLUTION BY ARSENIC Legend Very severe Severe Slight Very slight Non classified Legend Very severe Severe Medium Slight Very slight Non classified Kilometers REMEDIACE PŮDY cesta k odstranění poškození půdy a obnově jejích základních funkcí Æ odstranění příčin problému (prevence) Æ ošetření následků z angl. (lat.) remedy = napravit, dát do pořádku = lék, léčebný prostředek, náprava, pomoc Æ náprava stávajícího stavu způsob provedení: in situ dekontaminace odtěžené zeminy on site off site Kilometers Scale 1:1.. Metody remediace půdy fyzikální chemické odtěžení, překrytí, izolace separace elektrokinetické metody spalování, tavení, vitrifikace apod. extrakce imobilizace chemická degradace biologické fytoextrakce fytostabilizace bioremediace 1
Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
Základy pedologie a ochrana půdy
OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění
Nabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
Ochrana půdy. Michal Hejcman
Ochrana půdy Michal Hejcman Ochrana půdy Půda je nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra). Je živým tělesem, které se neustále přeměňuje a vyvíjí. Existuje zde úzké vazby mezi jejími organickými
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík
APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY Šárka Poláková, Ladislav Kubík 1992 190 základní subsystém 1995 1997 27 subsystém kontaminovaných ploch Hlavní zásady výběru monitorovacích ploch v základním subsystému dodržení
Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu Ing. Jiří Hladík,
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Složky půdy. Nejdůležitější funkce půdy. minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch
Složky půdy minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch Nejdůležitější funkce půdy produkce potravin a biomasy růst rostlin zadržování, filtrace, transformace látek prostředí pro organismy
Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992
Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992 Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Úvod znečištění půdy RP má dlouhodobé místní trvání první zmínky 100 před
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Degradační faktory půd Rizika kontaminace zemědělské půdy
Degradační faktory půd Rizika kontaminace zemědělské půdy Milan Sáňka Masarykova univerzita Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX RDIKÁLNÍ ZMĚNY MNGEMENTU scelování ploch, odstranění lesíků
Degradace chemických vlastností půdy
Degradace chemických vlastností půdy Acidifikace = okyselování (snižování ph) pohled z vrcholu Jizery (1 122 m n. m.) na sever v roce 1976 a 1995 Acidifikace v ČR 1 Proces acidifikace má pět vývojových
Půda jako dar obživy
Půda jako dar obživy Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či
Těžké kovy ve vodních rostlinách
Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933
Charakter půd v ČR Jan Vopravil, Jiří Hladík Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová
www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních
ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie
ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Základní pojmy Jsou podrobně
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody
K R A J I N Y ( )
V Ý Z N A M P Ů D Y P Ř I P L N Ě N Í E K O S Y S T É M O V Ý C H S L U Ž E B K R A J I N Y ( 2 0 1 8 ) J A N V O P R A V I L O D D Ě L E N Í P E D O L O G I E A O C H R A N Y P Ů D Y V Ý Z K U M N Ý Ú
Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 1990-2008 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí
Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík
Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku
Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
Bioremediace půd a podzemních vod
Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně
Monitoring cizorodých látek
Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Modul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
Význam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D.
Význam luskovin pro ochranu půdy Ing. Marek Batysta, Ph.D. www.vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradacepůdmůže býtvelmirychlá,přitom
půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura
Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz
Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace
Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace Ing. Petra Huislová: e-mail petra.huislova@vumop.cz Ing. David Řeháček: e-mail - rehacek.david@vumop.cz OBSAH 1) Půdní organická hmota
ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ
E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na
Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená
Stav zemědělské půdy v posledních letech. Jan Vopravil
Stav zemědělské půdy v posledních letech Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
3.2. PLO 21 Jizerské hory
3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ
UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ Charakteristika kalu 2 VZNIK UPRAVENÉHO KALU Čistírenské kaly vznikají při různých procesech
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě Martina Vítková, Z. Michálková, L. Trakal, M. Komárek Katedra geoenvironmentálních věd, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček
Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín
Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Vladimír Zdražil Ing. Marek Nechvátal RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Česká zemědělská univerzita, Fakulta
Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení pedologie a ochrany půdy Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi Ing. David Řeháček VUMOP 2016 Význam půdních organických hmot Dehumifikace
Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová
Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.
Vliv vybraných PPL na chemismus půdy
6. -7. 3. 2015, Brno Autoři: Ing. Magdalena Hábová, doc. RNDr. Lubica Pospišilová, CSc. Pracoviště: Mendelova univerzita, AF, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Vliv vybraných
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ
ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 4 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, Praha 6, 16629, Česká republika
Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy
Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva
Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.
Kontaminované zeminy Ing. Jan Horsák, Ph.D. Co je zemina? Pohled zemědělců zemina není, existuje půda, ta se dělí na jednotlivé horizonty Pohled geologů zemina je jen nejsvrchnější část zemské kůry obsahující
A. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
Funkce půdy. Půda. Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná.
Půda Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické) -
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
Základy analýzy potravin Přednáška 1
ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)
PEDOGEOGRAFIE zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie) pedologie (půdoznalství) zabývá se vznikem, složením, vlastnostmi, klasifikací a rozmístěním půd Terminologie Pedosféra
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
Systém zajištění bezpečnosti potravin
Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů
"...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli...
Vlivy a účinky na ŽP "...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli..." ŽP (příroda)... nikdy není zakonzervovaná
Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech
Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
Alkalické kovy. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín
Alkalické kovy Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 23. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Alkalické kovy vlastnos a výroba
Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl
Přehrada Půda Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl Funkce půdy Mimoprodukční (ekologické) funkce půdy infiltrace vody do půdy (doplňování zásob podzemní vody, zpomalení povrchového odtoku) filtrace vody
34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.
66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry
Přílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]
Přílohy Příloha 1 Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r. 1895 (Čadek et al. 1968) Příloha 2 Komplexní rozbor vody z pramene Pravřídlo 2002 (Lázně Teplice) Chemické složení Kationty mg/l mmol/l
lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph
lesy nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph biologická aktivita koncentrována v opadovém a humusovém horizontu pomalý rozklad organické hmoty (fenolické látky, vysoký C/N, nízké ph)
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013
Vliv kompostu na kvalitu půdy
Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ
Polní lyzimetry Praktický význam výše zmíněného spočívá zejména v tom, že: Lyzimetry poskytují detailní informace o vodním režimu včetně bilance rozpuštěných chemických látek v půdním profilu v rozdílných
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál