CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

Transkript

1 CS04 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

2 Cíle ochrany před povodněmi 63: Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními (opatření k ochraně před povodněmi).

3 Povodeň 64: Povodněmi se pro účely vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Vodní zákon rozlišuje povodeň na přirozenou a zvláštní. Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity ( 70) a končí jejich odvoláním.

4 Stupně povodňové aktivity SPA 70: 1. SPA Stav bdělosti Nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby. Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí.

5 Stupně povodňové aktivity SPA 70: 2. SPA Stav pohotovosti Stav pohotovosti se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

6 Stupně povodňové aktivity SPA 70: 3. SPA Stav ohrožení Stav ohrožení se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

7 Opatření k Ochraně před povodněmi Povodňová opatření 65: K ochraně před povodněmi slouží tzv. opatření, která lze rozdělit na: Opatření preventivní/ přípravná ( 65 odst. 2), Opatření operativní ( 65 odst. 3 a 4), jde především o opatření prováděná v okamžiku nebezpečí povodně, za povodně, po povodni.

8 Opatření k Ochraně před povodněmi Operativní opatření jsou zahrnuta do: Povodňových plánů, které obsahují informace potřebné pro ochranu před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí čí územního celku (správního obvodu obce s rozšířenou působností, správního obvodu kraje). Případně do krizových plánů. Příkladem operativních opatření mohou být: Povodňové zabezpečovací práce 75 (instalace protipovodňových zábran, rozrušování ledových celin), Povodňové záchranné práce 74.

9 Opatření k Ochraně před povodněmi Preventivní opatření před povodněmi řeší: Plány pro zvládání povodňových rizik (Hlava IV. Plánování v oblasti vod ( 23 až 26)). Je třeba zařadit především stanovení záplavových území a aktivních zón záplavových území. Dále pak vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, povodňové plány, povodňové prohlídky a další.

10 Opatření k Ochraně před povodněmi Atlas záplavového území Tok Svitava (zdroj:

11 Opatření k Ochraně před povodněmi Záplavové území 66: Administrativně určená území, která mohou být za přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území navrhuje správce dotčeného vodního toku (Žádost o stanovení záplavového území). Žádost o vyjádření k záplavovému území - doloží se vyjádření k záplavovému území dotčené obce. Záplavové území stanovuje vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad u významných vodních toků.

12 Opatření k Ochraně před povodněmi Záplavová území. Aktivní zóny záplavových území. (zdroj:

13 Opatření k Ochraně před povodněmi Aktivní zóna záplavového území 66: Území kde platí omezení a zákazy vztahující se k výstavbě, těžbě, skladování odplavitelného materiálu, zřizování oplocení, táborů, kempů a podobně. Záplavové území a aktivní zónu záplavového území jsou stanovovány, měněny a rušeny formou opatření obecné povahy Správního řádu.

14 Opatření obecné povahy:

15 Opatření obecné povahy: Záplavové území vodního toku Rokytná(zdroj:

16 Opatření k Ochraně před povodněmi Dalším příkladem preventivního opatření je: Provádění povodňových prohlídek 72 (min. 1 ročně). Příprava předpovědní a hlásné služby, kterou zajišťuje ČHMÚ. Pozor!!! Samotná činnost předpovědní a hlásné služby už patří do opatření operativních.

17 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Vodoprávní úřady jsou správní orgány, které jsou příslušné k rozhodování, vedení řízení a k činnostem stanoveným vodním zákonem. Soustava vodoprávních úřadů je třístupňová. 104 odst. 1 Státní správu podle vodního zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. 104 odst. 2 Vodoprávními úřady jsou: obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, újezdní úřady na území vojenských újezdů, ministerstva (zemědělství, životního prostředí, dopravy a obrany).

18 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Obecní úřad obce s rozšířenou působností Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům ( 106 odst. 1). Obecní úřad obce s rozšířenou působností tak má působnost vodoprávního úřadu tehdy, jestliže vodní zákon některou působnost výslovně nesvěřuje jinému vodoprávnímu úřadu a to podle 105, 107 a 108.

19 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřady obce s rozšířenou působností jsou v případě výkonu své činnosti je tzv. prvostupňovým orgánem. Kdy o řádných a mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím, činnostem či jiným úkonům tohoto správního orgánu rozhodují krajské úřady, které jsou jejich nadřízeným orgánem.

20 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Obecní úřad Věcně nejužší působnost ze všech vodoprávních úřadů. Mohou pouze upravovat, omezovat, popřípadě zakazovat podle 6 odst. 4 vodního zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.

21 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Újezdní úřad Specifický výkon státní správy na území vojenských újezdů. Vojenský újezd tvoří územní správní jednotku. Jeho území tedy nenáleží do území žádné obce, ale náleží do území okresu a kraje. Újezdní úřad jako vodoprávní úřad na území vojenských újezdů vykonává působnost na úrovni obecních úřadů, obecních úřadů obce s rozšířenou působností a krajských úřadů až na působnost ve věcech poplatků a správních deliktů. Újezdní úřady tak např. vydávají stavební povolení k vodním dílům, zakazují a povolují nakládání s vodami, rozhodují o pochybnostech, stanovují ochranná pásma vodních zdrojů, vykonávají vodoprávní dozor.

22 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Krajský úřad Působnost krajských úřadů při výkonu státní správy je kombinací působnosti územní (rozhodování ve věcech hraničních vod ( 107 odst. 1 písm. c)) a působnosti věcné další ustanovení 107. V rámci vodoprávního řízení pak krajské úřady přezkoumávají rozhodnutí (odvolání, přezkum) vydaná obecními úřady a obecními úřady s rozšířenou působností.

23 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Ústřední vodoprávní úřady Působnost ústředních vodoprávních úřadů je dána 108 vodního zákona. Vodní zákon zavádí pro oblast vodního hospodářství tzv. dělenou či sdílenou působnost mezi čtyři ústřední vodoprávní úřady (ministerstva). Ministerstvo zemědělství pak vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu zbytkově (není-li ve vodním zákoně jinak definováno je působnost ústředního vodoprávního úřadu na MZ)

24 Hlava XI. Výkon státní správy ( 104 až 115) Ústřední vodoprávní úřady Ministerstvo životního prostředí odst. 3 písm. a) až w). Ministerstvo dopravy - povrchové vody k plavbě 108 odst. 4. Ministerstvo obrany - ústřední vodoprávní úřad ve věcech vojenských újezdů 108 odst. 5. Pokud jde o vodoprávní řízení, pak jednotlivá ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané krajskými úřady podle vodního zákona, přezkoumávají obecné úpravy rozhodnutí vydaná krajskými úřady.

25 CS04 - Vodohospodářská legislativa Děkuji za pozornost.