Co se mi líbí a nelíbí na teorii relativity. 19. března 2004
|
|
- Alois Brož
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Co se mi líbí a nelíbí na teorii relativity Václav Krajíček 19. března 2004
2 V.Krajíček: Co se mi líbí a nelíbí na teorii relativity 1 Před rokem 1905 byla představa vědců o fyzice mnohem jednodušší. Existovalo několik teorií popisující fyzikální jevy, které se ve své podstatě opíraly o pozorovaná fakta. Jen málokoho by napadlo jak může být všechno tak nesmírně závislé na měřítku v jakém experiment provádím. Teorie relativity, kvantová fyzika a další podobné objevy moderní fyziky nám ukázaly jak podstatný rozdíl může mít výsledek experimentu v makrosvětě nebo mikrosvětě od předpovědí na základě některé z takzvaných částečných teorií. Po roce 1905 se ukázalo, že klasická mechanika a na ní založená celá, do té doby známá fyzika, často označovaná jako Newtonovská fyzika je jen soubor částečných teorií. Tyto částečné teorie platí přesně právě jen v rozměrech, ve kterých byly jimy popsané jevy zpozorovány a studovány. Profesor Albert Einstein formuloval roku 1905 teorii relativity, která dala nový rozměr slovu relativní. Klasická mechanika přestala platit, prostor a čas začaly být chápány odděleně. Přijetí teorie relativity mělo pro celou budoucí vědu, ale i pro myšlení člověka nemalé důsledky. Tento objev předcházelo důležité pozorování toho, že světlo má konečnou rychlost 1. Od toho už chyběl jen malý krůček k tomu zjištění, že tato rychlost je končená a stejná ve všech vztažných soustavách 2. Bez ohledu na to, jestli svítím baterkou z rozjetého rychlíku jedoucího rychlostí půl světelného roku, bude výsledná rychlost šíření světla vzhledem k pozorovateli na zemi stejná. Na tomto příkladě je vidět, že se nám komplikuje způsob skládání rychlostí. Naštěstí jen nepříliš mnoho. Příslušný vztah pro dvě rychlosti u a v je v klasické mechanice w = u+v, ale v teorii relativity je to složitější formule: w = u+v 1+ uv c 2 Rozdíl mezi skládáním rychlostí podle Newtonovské fyziky a podle teorie relativity je zanedbatelný, pokud hovoříme o jedoucím vlaku, automobilu, ba dokonce letící kulce 3. A v době na přelomu 19. a 20. století nebylo snadné vyvinout větší rychlosti právě díky všudypřítomnému odporu prostředí. Nebo i jen tyto rychlosti měřit a pozorovat. Jak ukazuje graf č.1., rozdíl se začíná výrazněji projevovat až při rychlostech v řádech několika desítek tisíc kilometrů za sekundu. Dnes se těchto rychlostí dosahuje při experimentech s částicemi na urychlovačích. Bohužel v praxi, například při kosmických letech, se takových rychlostí (zatím) nedosahuje ani díky (téměř)nulovému odporu prostředí wn(x)-wr(x) km/h graf č.1: chyba mezi skládáním sil v Newtonovské mechanice(wn) a v teorii relativity(wr) 1 první praktická měření, která provedl francouzský fyzik Fizeau v roce princip relativity a stálé rychlosti světla 3 ( Km/h) u,v(km/h)
3 V.Krajíček: Co se mi líbí a nelíbí na teorii relativity 2 Skládání sil, a jiné jevy 4 jsou klíčové problémy, které speciální teorie relativity řeší[?]. Bohužel teorie relativity nám nejen dává nové poznatky o fyzikálních jevech, ale bohužel nám i odkrývá fyzikální meze našeho světa. Jak už bylo řečeno, světlo má konečnou rychlost. A z předchozího také plyne, že nic se nemůže pohybovat rychleji než světlo. 5 To má dopad na veškeré komunikační technologie a prostředky, které lidé kdy vymyslí a sestrojí. Komunikace znamená přenos informace. Informace přenášejí hmotné, či nehmotné částice, nebo vlny. A jak víme, tak nejrychlejší a nejvíce používané médium na přenos informace, od dob kdy předchůdci lidí otevřeli oči, je světlo. Znamená to, že nikdy nesestrojíme rádio, jehož volání by dorazilo rychleji, než světelný paprsek vyslaný ve stejnou dobu. V důsledku by to totiž znamenalo vlastně poznat budoucnost. Toto omezení se stává velkým problémem v komunikaci na velké vzdálenosti. V současné době například pracují na povrchu Marsu dvě americké sondy. Kdykoliv mají tyto sondy nějakou poruchu, která potřebuje k nápravě zásah operátora na Zemi, každý krok při opravě trvá zhruba minut. Jednu polovinu doby letí instrukce ze země na Mars a druhou polovinu doby letí ze sondy odpověd o situaci po provedení příkazu. Další nepříjemný důsledek se nabízí hned vzápětí. Básnicky řečeno: Člověk nejspíš nikdy nebude cestovat ke hvězdám. A kdyby se o to ve větší míře pokoušel, nedostane se příliš daleko. Teorie relativity nám říká, že nemůžeme dosáhnout vetší rychlosti, než je rychlost světla. Navíc jeden z jejich klíčových závěrů říká, že čím rychleji se pohybujeme, tím jsme vzhledem k dané vztažné soustavě těžší. A tato hmotnost roste do nekonečna s rychlostí blížící se rychlosti světla. To pak provází větší a větší spotřeba energie na další zrychlování 6. Tudíž není dobrý nápad snažit se pohybovat co nejrychleji. Stačí investovat množství energie na zrychlení a dál už jen využívat platnost zákona setrvačnosti. Je ale rozumné nechat si stejné množství energie ještě na zastavení. Dnešní raketoplány jsou schopné létat rychlostí okolo třiceti tisíc kilometrů za hodinu[?]. Ale jejich pohon je založen na reakci kyslíků a vodíků. Velkou nevýhodou je množství paliva potřebného na pouhou dopravu malého raketoplánu na oběžnou dráhu. Všechno palivo, které by bylo potřeba k zážehu na cestu do hlubokého vesmíru si vyžádá další palivo na vynesení ze země do kosmu. Pesimista by si povzdech nul nad tím, že teorie relativity už sto let ukazuje, jak nedosažitelné jsou hvězdy. A jak příběhy Startreku zůstanou navždy jen příběhy. Optimista by mávl rukou a řekl by si, že dnes už ani vynálezy z povídek Julese Vernea nikoho ze židle nezvednou. A že ta teorie relativity je přeci jen částečná teorie 7. Bohužel však hovoří jasně. Kdyby bylo možné cestovat rychleji než je rychlost světla(at už bychom zakřivovali prostor, nebo cestovali hyperprostorem, či červími děrami) snadno bychom se dostali do situace, ze bychom se viděli na místě, kde jsme 4 dilatace času, kontrakce prostoru,.. 5 Kdyby to šlo, pak se taková pohybující částice dá zpomalit pod rychlost světla složením s vektorem opačného směru, opětovným složením s vektorem stejného směru bychom měli dostat původní nadsvětelnou rychlost, ale to je podle předchozího relativistického skládání spor 6 kinetická energie je přímo závislá i na hmotnosti E = 1 2 mv2 7 Optimistu by zajímaly některé závěry novější teorie strun[?] hledící novým způsobem na kvantovou teorii, která předpokládá existenci více dalších dimenzí, kromě prostoru a času. A doufat ve zvláštní vlastnosti těchto dimenzí. Například prostor má tu vlastnost, že se v něm můžeme pohybovat jen rychlostí světla a čas má tu vlastnost, že se v něm pohybujeme jen v jednom směru.
4 V.Krajíček: Co se mi líbí a nelíbí na teorii relativity 3 před chvílí stáli a tudíž by došlo k nesmyslné situaci. Nemůžeme existovat dvakrát, nebo dokonce být na více místech najednou, i kdyby to bylo někdy praktické. Přesto že nám objevení speciální teorie převrátilo pohled na klasickou fyziku, vzalo naděje na nekonečné překonávání lidský možností a hranici, jelikož jsou tyto hranice konečné, tak nám také otevřela nové obzory a stala se základem mnoha dalších teorií. Samotná speciální teorie relativity nám umožnila nahlížet na prostor a čas jako na spojitý čtyřrozměrný prostor, prostoročas. V tomto prostoročasu je současnost relativní. Odtud také plyne název celé teorie. Relativnost se projevuje například v tom, že zdání současnosti dvou událostí je závislá na poloze pozorovatele. Speciální teorii rozšiřuje obecná teorie, která zavádí pojem deformace prostoročasu. Prostoročas si můžeme představit, jako houpací sít napnutou mezi dvěma úchyty. Když do této sítě vložíme těleso, pak se nám pravidelný prostor mřížek, který je blízko vloženého tělesa zdeformuje. Přesně tak se chová i prostoročas v okolí hmotných bodů. Důsledky tohoto chovaní jsou jevy zpomalení plynutí času a zakřivení prostoru okolo pevných těles. Tyto poznatky hrají roli zase jen ve velikých měřítkách a dají se pozorovat v případě zakřivení například v okolí našeho slunce. Se zpomalením plynutí času musejí počítat umělé družice, nesoucí přesné atomové hodiny. Při jejich vzájemném pohybu a komunikaci se zemi, snadno vzniknou drobné, ale postupně se kumulující chyby způsobené vlastnostmi deformovaného prostoročasu. Teorie relativity nám usnadnila pozorování vesmíru. Pomohla popsat pravidla pohybu vesmírných těles, hvězd, galaxií lépe a přesněji než známé Keplerovi zákony. Společně s kvantovou fyzikou umožnila sledovat historii vesmíru zpět až k jeho vzniku a dokázat teorii velkého třesku. Všechno toto bez možnosti jediného experimentu, jen na základě teoretických výpočtů, úvah a pozorování. Dokonce i bez pozorování se musela obejít předpověd existence takových objektů jakými jsou černé díry. Dnes už jsou černé díry celkem dobře teoreticky prozkoumaný a popsáný fenomén. Známe jak vznikají, jak fungují a take jak mohou zaniknout na základě takzvaného Hawkingova jevu[?]. Zjednodušeně řečeno jde o jakési nekonečně hmotné body, které vzniknou za velkého tlaku gravitační silou obrovské masy hmoty, jakou je například hvězda. Takové body mají všechny relativistické vlastnosti. Například obrovská gravitace, ze které neunikne ani světlo. Zakřivení prostoru a za určitou hranicí 8 úplné zastavení plynutí času. Dokonce existují pozorovaní vesmírných objektů, u kterých se předpokládá, že jde právě o černou díru. Obrázek č.1 ukazuje nejznámější z nich - Cygnus X-1[?]. I kdyby měl člověk tu možnost, tak by blízké setkání s černou dírou pravděpodobně nepřežil. Přesto existují zajímavé plány jak by se dala černá díra využít například k čerpáni energie[?]. Nakonec by se ještě stalo za to zmínit nejslavnější vzorec teorie relativity a možná i nejslavnější vzorec cele fyziky. Který svojí jednoduchosti, pronikl do podvědomí i většiny neodborné veřejnosti a tím i částečně pomohl popularizovat teorii relativity. Jedna se o slavný vztah mezi energii a hmotnosti: E = mc 2. Kde c je rychlost světla ve vakuu 9. Tento vztah jako princip má nesmírnou důležitost a dalekosáhlé důsledky. Například staví most mezi zákonem zachování energie a zákonem zachování hmotnosti v Newtonovské fyzice. Zároveň tvoří základní kámen kvantové fyziky. 8 nazývá se horizont událostí 9 přibližně kms 1
5 V.Krajíček: Co se mi líbí a nelíbí na teorii relativity 4 Obr c.1: Nejznámější předpokládaná černá díra Cygnus X-1 v souhvězdí labutě, provázená hvězdou HDE Profesor Albert Einstein nám objevením teorie relativity ukázal nový rozměr fyziky stavěné pouze na hlubokých myšlenkových úvahách kombinovaných s precizním matematickým aparátem, bez potřeby experimentu a hmatatelného důkazu. Teorie relativity staví klasickou fyziku na stabilní základ vymezujíce její oblast platnosti. Potvrzuje tím to, jak je Dům vědy v průběhu dějin budován od střechy k základům. Reference [1] Stephen W. Hawking,Stručná historie času, edice Kolumbus [2] Karel Bartuška, Speciální teorie relativity, Prometheus [3] Jan Benda, Černé díry - [4] Glenn Elert, Speed of Space Shuttle - [5] Matt Witherspoon, Cygnus X [6] The Oficial String Theory Web Site,
Za hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VíceUtajené vynálezy Nemrtvá kočka
Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé
VíceEINSTEINOVA RELATIVITA
EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Science to Go! Městská knihovna Praha 21. leden 2016 Pohyb a
VícePředmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
VíceSTEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC
STEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC ARGO DOKOŘÁN STEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC Z anglického originálu Black Holes: The BBC Reith Lectures, vydaného
VíceProgram. Einsteinova relativita. Černé díry a gravitační vlny. Původ hmoty a Higgsův boson. Čemu ani částicoví fyzici (zatím) nerozumí.
Program Einsteinova relativita Pavel Stránský Černé díry a gravitační vlny Jakub Juryšek Původ hmoty a Higgsův boson Daniel Scheirich Čemu ani částicoví fyzici (zatím) nerozumí Helena Kolešová /ScienceToGo
VíceGymnázium, Český Krumlov
Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát
VíceÚvod do moderní fyziky
Úvod do moderní fyziky letní semestr 2015/2016 Vyučující: Ing. Jan Pšikal, Ph.D Tématický obsah přednášek speciální a obecná teorie relativity kvantování energie záření, vlnové vlastnosti částic struktura
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VícePohyby HB v některých význačných silových polích
Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB Gravitační pole Gravitační pole v blízkém okolí Země tíhové pole Pohyb v gravitačním silovém poli Keplerova úloha (podrobné řešení na semináři)
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
Víceškolní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.
školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v
VíceČerné díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina
Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Martin Blaschke otevření Světa techniky ve dnech 14. - 20. 3. 2014 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 21 Černá díra, kde jsme to jen slyšeli? Město
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
VíceObecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
VícePozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy
Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.
VícePARADOXY SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
PARADOXY SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY PROČ VADÍ NADSVĚTELNÉ RYCHLOSTI? Víme proč nic nesmí pohybovat nadsvětelnou rychlostí: nárůst hmotnosti nekonečná energie vzorec pro skládání rychlostí Proč vadí? pokud
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceČerné díry: brány k poznávání našeho Vesmíru
Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně
VíceFyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20
Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceKam kráčí současná fyzika
Kam kráčí současná fyzika Situace před II. světovou válkou Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie velkého
VíceFRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE
TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, 140 00, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku
VíceF-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD
F-1 Fyzika hravě ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. F-1_01 KLID a POHYB 2. F-1_02 ROVNOVÁŽNÁ POLOHA Prezentace obsahuje látku 1 vyučovací hodiny. materiál slouží k opakování látky na téma relativnost klidu
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
VíceGravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.
století vlny! Petr Valach ExoSpace.cz www.exospace.cz valach@exospace.cz století vlny Johannes Kepler (1571 1630) Zakladatel moderní vědy Autor tří zákonů o pohybech planet V letech 1600 1612 v Praze Autor
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceČíslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno Základy relativistické dynamiky
Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno 12.3.2013 Předmět, ročník Fyzika, 1. ročník Tematický celek Fyzika 1. Téma Druh učebního materiálu Prezentace Anotace
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_A
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanika
VíceOkruhy k maturitní zkoušce z fyziky
Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální
Více[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.
5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami
VíceVESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy
VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně
Vícepohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,
Změny souřadnic nebeských těles pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy vlastní pohyb max. 10 /rok, v průměru 0.013 /rok pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese, nutace,
VíceGravitační vlny. Letní škola matiky a fyziky Štěpán Kolář. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 12.
Gravitační vlny Letní škola matiky a fyziky 2016 Štěpán Kolář Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze 12. srpna 2016 Štěpán Kolář (MFF UK) Gravitační vlny 12. srpna 2016 1 / 40 Kde tuto
VíceKINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 24. 7. 212 Název zpracovaného celku: KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Fyzikální veličiny popisují vlastnosti, stavy a změny hmotných
VíceŘíká se, že pravda je někdy podivnější než smyšlenka, a nikdy to neplatí víc než v případě černých děr. Černé díry jsou podivnější než všechno, co si
Říká se, že pravda je někdy podivnější než smyšlenka, a nikdy to neplatí víc než v případě černých děr. Černé díry jsou podivnější než všechno, co si kdy navymýšleli autoři science- -fiction, a přitom
VíceSeminární práce. cestování vesmírem. Lukáš Louda 2007 / 2008 oktáva B
Seminární práce cestování vesmírem Lukáš Louda 2007 / 2008 oktáva B 0 1.Prohlášení Prohlašuji, že jsem seminární práci na téma: Cestování vesmírem vypracoval zcela sám za použití pramenů uvedených v přiložené
VícePohled na svět dalekohledem i mikroskopem.
Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.. Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. 10 0 1 metr Vzdálenost hromádky listí na zahrádce. 10 1 0 metrů Jděme blíže, možná, uvidíme
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceAleš Trojánek MACHŮV PRINCIP A STŘEDOŠKOLSKÁ MECHANIKA Mach s Principle and the Mechanics at Secondary Schools
Aleš Trojánek MACHŮV PRINCIP A STŘEDOŠKOLSKÁ MECHANIKA Mach s Principle and the Mechanics at Secondary Schools When explaining the inertial forces to secondary school students, one can expect to be asked
VíceReliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Mechanika 1. ročník, kvinta 2 hodiny Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Úvod Žák vyjmenuje základní veličiny
VíceFyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:
Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceČas skutečnost známá i záhadná
Čas skutečnost známá i záhadná prof. Jan Novotný Masarykova univerzita 1 ČAS - NEJDÉMONIČTĚJŠÍ FILOSOFICKÁ KATEGORIE Co je vlastně čas? Kdo to může snadno a lehce vysvětlit? Kdo jej může pochopit svými
VíceVzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy
VíceNaše představy o vzniku vesmíru
Naše představy o vzniku vesmíru Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc. Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Technická 12, SD6.97 E-mail kasal@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/ U3V 1 Kurs U3V
VíceFyzika - Kvinta, 1. ročník
- Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální
VíceFYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník
FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt
VíceJárovy experimentální laboratoře. prof. PhDr. MUDr. MVDr. Ing. Mgr. Pavel Jež, DrSc., BDP JNV. doc. PeadDr. Ing. Arch. Bc. Jan Prehradný, CSc.
Járovy experimentální laboratoře prof. PhDr. MUDr. MVDr. Ing. Mgr. Pavel Jež, DrSc., BDP JNV. doc. PeadDr. Ing. Arch. Bc. Jan Prehradný, CSc., SDP Obsah historie ústavu činnost ústavu: jaderný reaktor
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VícePříloha č. 1 REJSTŘÍK FYZIKÁLNÍCH POJMŮ
Příloha č. 1 REJSTŘÍK FYZIKÁLNÍCH POJMŮ 2 Absolutní čas: Newtonova představa univerzálního času, podle které lze zavést univerzální, jednoznačně určenou současnost událostí a univerzální význam časové
VíceF MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18
F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 Podpis: Třída: Verze testu: A Čas na vypracování: 120 min. Datum: Učitel: INSTRUKCE PRO VYPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE: Na vypracování zkoušky máte 120 minut.
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav
VíceTest jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
VíceMaturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:
Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: 1) Trajektorie, dráha, dráha 2) Rychlost 3) Zrychlení 4) Intenzita 5) Práce, výkon 6) Energie 7) Částice a vlny; dualita 8) Síla 9) Náboj 10) Proudění,
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách
VíceFinále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)
A Přehledový test (max. 20 bodů) POKYNY: U každé otázky zakroužkuj právě jednu správnou odpověď. Pokud se spleteš, původní odpověď zřetelně škrtni a zakroužkuj jinou. Je povolena maximálně jedna oprava.
Více12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem
VíceVY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 19. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_14_FY_B
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 19. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_14_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceFYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYIKA I Gravitační pole Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
VíceKINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
VíceZdeněk Kadeřábek Gymnázium Křenová 36, Brno
Zdeněk Kadeřábek Gymnázium Křenová 36, Brno 1905 Speciální teorie relativity (O elektrodynamice pohybujících se těles) 1905 Fotoefekt (NC 1921), Brownův pohyb 1915 Obecná teorie relativity Pouze inerciální
VíceSeminář z fyziky II
4.9.43. Seminář z fyziky II Volitelný předmět Seminář z fyziky je určen pro uchazeče VŠ technického směru navazuje na vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk
VíceEvropská sonda Rosetta zahájí průzkum komety, který nemá v dějinách obdoby
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 201 z 5. 8. 2014 Evropská sonda Rosetta zahájí průzkum komety, který nemá v dějinách obdoby Po více než deseti letech
VíceTEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek
TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz
VíceDo vyučovacího předmětu Seminář z matematiky a fyziky jsou začleněna tato průřezová témata:
Seminář z matematiky a fyziky Obsahové vymezení Vyučovací předmět Seminář z matematiky a fyziky navazuje na vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Fyzika a Matematika a její aplikace. Vychází také z katalogu
VíceVzdělávací obor fyzika
Platnost od 1. 9. 2016 Hlavní kompetence Učivo 6.ročník Kompetence sociální a personální 1. LÁTKY A Žák umí měřit některé fyzikální veličiny Měření veličin Člověk a měření síly 5. TĚLESA (F-9-1-01) délka,
VíceNabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 2. stupeň základních škol Připravili jsme pro Vaše žáky celou paletu naučných programů a besed zaměřených
VíceFyzika 7. ročník Vzdělávací obsah
Fyzika 7. ročník Druhy látek a jejich vlastnosti Pohyb a síla Skupenství látek Vlastnosti pevných látek Vlastnosti kapalin Vlastnosti plynů Tlak v kapalinách a plynech Hydrostatický a atmosférický tlak
VíceVY_32_INOVACE_G 19 01
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
VíceFyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně
Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou
VíceScénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela.
Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka Na otázku, proč bychom měli studovat fyziku, již odpověděl Bacon, který byl velmi zajímavou postavou 17. století. Byl první, který se pokusil o logickou
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceFYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 3.: Kinematika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. Kinematika obor, který zkoumá pohyb bez ohledu na jeho příčiny klid nebo
VíceVzdělávací obor fyzika
Platnost od 1. 9. 2016 Hlavní kompetence Učivo 6.ročník Kompetence sociální a personální 1. LÁTKY A Žák umí měřit některé fyzikální veličiny Měření veličin Člověk a měření síly 5. TĚLESA (F-9-1-01) délka,
VíceZákladní experiment fyziky plazmatu
Základní experiment fyziky plazmatu D. Vašíček 1, R. Skoupý 2, J. Šupík 3, M. Kubič 4 1 Gymnázium Velké Meziříčí, david.vasicek@centrum.cz 2 Gymnázium Ostrava-Hrabůvka příspěvková organizace, jansupik@gmail.com
VíceRelativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut
Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin Jan Geršl Český metrologický institut Objasnění některých pojmů Prostoročas Vlastní čas fyzikálního objektu Souřadnicový čas bodů v prostoročase
VícePřírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:
1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,
VíceVESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA
VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o vesmíru a sluneční soustavě a jejich zkoumání. Vesmír také se mu říká
VíceSTŘEDOČESKÝ KRAJ ANTIHMOTA
ENERSOL 2011 STŘEDOČESKÝ KRAJ ANTIHMOTA Adresa autora projektu: Jméno, příjmení autorů projektu Enersol 2011: Jakub Rohan, Richard Měcháček Učební, studijní obor, ročník studia: Informační technologie,
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VícePohyb tělesa (5. část)
Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.
VíceJak chápu rozdíl mezi klasickou a kvantovou fyzikou. 27. srpna 2004
Jak chápu rozdíl mezi klasickou a kvantovou fyzikou Václav Krajíček 27. srpna 2004 V.Krajíček: Jak chápu rozdíl mezi klasickou a kvantovou fyzikou 1 Rozdílem dvou objektů, nebo pojmů se vetšinou myslí
VíceInterpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze
Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec
VíceVESMÍR. Prvouka 3. ročník
VESMÍR Prvouka 3. ročník Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace Vzdělávací materiál,,projektu pro školu výuky v ZŠ Tečovice Název vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12 Anotace
VícePotřebuji hlavně tužku a papír ( a já matematika )
Potřebuji hlavně tužku a papír ( a já matematika ) Medailí ministra školství I. stupně ocenil stát práci doc. RNDr. Pavla Krtouše, Ph.D. Docent Matematicko-fyzikální fakulty UK ve spolupráci s kanadskými
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/-1-3-17 III/-1-3-18 III/-1-3-19 III/-1-3-0 Název DUMu Klasický a relativistický princip relativity Relativnost současnosti Základy relativistické kinematiky Základy
VíceAstronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky
Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky Ivana Marková Hvězdárna a planetárium J. Palisy VŠB-Technická univerzita Ostrava ivana.markova@vsb.cz 2. Česko-slovenská konference o vzdělávání v astronomii
Více