Sólo rodiče v číslech

Transkript

1 Sólo rodiče v číslech Věra Kuchařová, Anna Šťastná Mezinárodní kulatý stůl SÓLO RODIČE 20. října 2014, Praha

2 Struktura příspěvku Sociodemografické charakteristiky Socioekonomické charakteristiky Sociální rizika ika chudoba, nezaměstnanost, Slaďování rodiny a zaměstnání Diferenciace neúplných rodin Zdroje dat: Generation and Gender Survey - GGS 2005, 2008 Rodina, zaměstnání, vzdělání - RZV 2006 Data ČSÚ: Sčítání, Demografická příručka 2012, Příjmy a životní podmínky domácností 2013 (SILC)

3 NUR vždy tvořily významný podíl v rámci rodinných domácností, mění se však jejich skladba. Oproti minulosti: roste podíl NUR + strukturální změny ve vzniku neúplných rodin: Menší podíl rozvedených osob v čele domácnosti Větší podíl svobodných osob v čele domácnosti (zejména žen do 24 let) Mírně roste podíl mužů v čele domácnosti NUR

4 2 významné demografické a sociální fenomény vedou v současné době ke vzniku neplných rodin Rozvodovost (v roce 2012 úhrnná rozvodovost 44,5; 23 tisíc nezletilých dětí) Mimomanželská plodnost (zčásti ovlivněna rozšiřujícím se nesezdaným soužitím, avšak některé soc. skupiny vysoký podíl žen neuvádějících v rodném listu svých dětí otce mladé matky, nízké vzdělání) J.Rychtaříková (Diskusní večer ČDS, leden 2013): - Mimomanželské dítě se nejčastěji rodí v prvním pořadí, mladé matce s nižším vzděláním a má nižší porodní hmotnost. - Šance chybějícího zápisu otce do matriky je větší zejména u matek v mladším věku, s nižším vzděláním a u dětí narozených mimo manželství ve vyšším pořadí. Takové děti mají častěji zdravotní problémy.

5 Růst podílu NUR (data Sčítání ) 16 14, , , ,9 8,9 8, podíl počet

6 Struktura neúplných rodin podle Sčítání 2011 K neúplných rodin tisíc se závislými dětmi Osamělý otec bez závislých dětí Osamělý otec 10% se závislými dětmi 9% Osamělá matka se závislými dětmi Osamělá matka 44% bez závislých dětí 37%

7 Socio-demografické charakteristiky NUR - Sčítání 2011 Nejčastější typ neúplné rodiny: Rozvedená matka bez závislých dětí nebo s jedním závislým dítětem Věk osoby v čele let Osoba v čele je ekonomicky aktivní Ve 3,3 % NUR žije 3+ závislých dětí Ve více než 40 tisících NUR se závislými dětmi je osoba v čele nezaměstnaná ě (11,7 % NUR se závislými i dětmi) V NUR žilo 488 tisíc závislých dětí NUR častěji než jiné žijí společně č ě s další rodinou v jednom bytě, převážně u rodičů (26,7 % proti 13,7 % ÚR) Závislé děti jsou v necelých 60 % NUR

8 Rozvodovost úhrnná rozvodovost a počet rozvodů v dané délce trvání manželství na 100 výchozích sňatků 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, úhrnná rozvodovost

9 Rozvody podle počtu nezletilých dětí, ČSÚ 70 Rozvody podle počtu nezletilých dětí, , ČSÚ s 1 dítětem (%) s 2 dětmi (%) s 3 a více dětmi (%) Rozvody s nezletilými dětmi (% z úhrnu)

10 Průměrné počty nezletilých dětí v NUR 1.4 průměrný počet

11 Mimomanželská plodnost podíl mimomanželských dětí: vrůst ze 4,9 % na 41,8%; podíl svobodných mezi nevdanými matkami : z 69,4 vzrůst na 85,1% počet živě narozených dětí mimo manželství

12 Otázky okolo vývoje NUR Jaká je míra dobrovolnosti volby této formy rodinného života (růst ů podílu svobodných matek nově narozených dětí mimo manželství) Na čem taková volba závisí: hodnoty vs. ekonomický kalkul Jaké jsou faktory nedobrovolného vzniku NUR (vysoká rozvodovost, nestabilita vztahů aj.) Skutečné NUR vs nesezdaná soužití (otázka spíše Skutečné NUR vs. nesezdaná soužití (otázka spíše statistická a analytická) i praktické otázky formy a rozsahu vzájemné pomoci a podpory

13 Mají osamělí rodiče (matky) zájem svou situaci měnit? Na čem to záleží? Zájem o soužití s partnerem v GGS 2005 a 2008 otázka položena všem matkám-samoživitelkám, tzn. s různými charakteristikami z hlediska rodinného stavu, aktuálních partnerských vztahů ů (má/nemá á vážnou známost ) a různých sociodemografických charakteristik Vybraná skupina = rodiče (převážně matky) alespoň jednoho nezaopatřeného dítěte

14 Záměr začít žít s partnerem GGS 2005 pozn.: matky/otcové alespoň jednoho nezletilého dítěte žijící v domácnosti bez partnera/ky, bez ohledu na rodinný stav a na to, zda (ne)mají partnera, s nímž nesdílejí domácnost žít s partnerem uzavřít sňatek 1 určitě ne pravděpodobně ne pravděpodobně ano určitě ano

15 Očekávané důsledky přechodu k partnerskému soužití - co by mohlo ženy osamělé matky (a otce?) motivovat k tomu, aby vytvořili úplnou, byť rekonstituovanou rodinu: nepředpokládá se rasantnější změna jak k lepšímu, tak k horšímu: nikoliv zlepšení ani zhoršení v profesním životě své zatížení zaměstnáním v situaci osamělého rodiče nepovažují za tolik odlišné od situace vdané (s partnerem žijící) ženy; žádnou změnu z hlediska toho, jak na jedince nahlížejí známí, přátelé, sousedé, spolupracovníci (při převaze neutrálních dopadů, podíl pozitivních nad negativními jasně převažuje: 22 % + proti 10 % -) určité zhoršení z hlediska osobní svobody což asi není pro většinu lidí závažná zábrana zlepšení finanční situace je očekáváno nejčastěji zde rozdíly podle pohlaví (pro ženy kohabitace manželství/znamená zlepšení, muži v podstatě žádnou změnu nepředpokládají) zlepšení psychické vyrovnanosti - radostnější a spokojenější život (60 % proti 10 %), spíše očekáváno mladými zlepšení intimního života

16 Co by osamělé matky, mající partnera, motivovalo k společnému soužití finance práce bydlení zdraví vůbec ne částečně hodně velmi mnoho netýká se

17 Souhlas s výroky: "... si myslí, že byste měli začít bydlet společně s (vaším) partnerem" příbuzní děti rodiče přátelé 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně souhlasím souhlasím ani souhlas ani nesouhlas nesouhlasím rozhodně nesouhlasím netýká se

18 Sociální rizika Sociální rizika jsou spojena s proměnami rodinného uspořádání (jeden živitel) a s destabilizací rodiny (mezigenerační a vnitrogenerační vztahy). Vliv řady objektivních a vzájemně se posilujících faktorů: ů existence pouze jednoho, případně žádného pracovního příjmu v domácnosti snížené možnosti harmonizace pracovních a rodinných povinností a tím obtížnější začlenění či udržení se na pracovním trhu vs. vyšší motivace k výdělečné činnosti (samoživitelství) a tím nižší životní úroveň a vyšší ohrožení chudobou často nižší sociální kapitál

19 Sociální rizika - chudoba Rozvedené matky samoživitelky - vystaveny vyššímu riziku chudoby. V ČR - příjmová chudoba domácností obecně způsobena především vyšším počtem nezaopatřených dětí v domácnosti, nízkou vzdělanostní úrovní domácnosti, neúplností rodiny a ekonomickou neaktivitou a nezaměstnaností. Míru rizika chudoby i u NUR zvyšuje nízké vzdělání, nezaměstnanost i věk dětí a zvláště častější j kombinace nepříznivých charakteristik V neúplných rodinách se míra rizika příjmové chudoby osob pohybuje v závislosti na věku v rozmezí %(d (dospělý, resp. dítě 4-6 let) (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008) V letech mírný pokles celkového rizika u NUR: ze 40 na 35,6 (Horáková, Jahoda, Kofroň, Sirovátka, Šimíková 2013) XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

20 Podíly úplných a neúplných čistých rodin v decilových příjmových skupinách. Zastoupení těchto rodin je 25,5 a 4,3 % v roce 2007 a 24,3 a 3,9 % v roce 2013 (SILC 2007, 2013)

21 Osoby ohrožené chudobou: % z celkového počtu osob dané skupiny/ v (daném typu) domácnosti (SILC 2011 Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ 2012) celkem 98 9,8 ženy celkem 10,7 děti do 17 let 15,2 nezaměstnaní 46,4 s nízkým vzděláním 31,0 NUR 35,6 nezaměstnaný rodič samoživitel/ka 85,7 osamělý rodič zaměstnanec 13,2 osamělý rodič OSVČ 27,2

22 Sociální rizika - nezaměstnanost Vyšší než u matek z ÚR Není vždy spojena s nízkou úrovní dosaženého vzdělání (ač vzdělanostní struktura samoživitelek v ČR horší ) roli hraje i sám fakt osamělého rodičovství a jeho konsekvence k GGS 2005: Šance, že bude žena (s alespoň ň jedním dítětem do 14 let) nezaměstnaná, je u samoživitelek v ČR 1,8x vyšší než u žen žijících ve společné domácnosti s partnerem (při kontrole vlivu nejvyššího dosaženého vzdělání ženy a jejího věku, počtu dětí do 14 let v domácnosti a věku nejmladšího dítěte, GGS 2005).

23 Ukazatelé ekonomické aktivity osamělých (OM) a vdaných (vč. s partnerem žijících) matek (VM) Vyšší zaměstnanost osamělých matek, častější je u nich plný úvazek zdánlivý paradox vyšší motivace samoživitelek Menší podíly neaktivních (zejména MD a RD) OM 19%, VM 32 % (GGS 2005) Vyšší podíl nezaměstnaných mezi osamělými matkami OM 16%, VM 8 % (GGS 2005) Nezaměstnaná za posledních 5 let: OM nikdy 67% ; více než jednou 11%; VM nikdy 83 % (RZV 2006) OM méně přerušovaná kariera mateřstvím (rozvedené vs. svobodné, NUR jako etapa životního cyklu), zato více z důvodu nezaměstnanosti Nižší vzdělanostní úroveň s maturitou a vyšší OM 50 %, VM 53%, ale základní vzdělání má 17 % OM a 11 % VM (GGS 2005)

24 Pokud jsou ženy ekonomicky aktivní: Vyšší podíly nízkokvalifikovaných zaměstnání - OM 11%, VM 8 % (GGS 2005) Nižší podíly odborných a vedoucích pracovnic - OM 16%, VM 20 % (GGS 2005) Obdobný podíl v nižším managementu Mírně vyšší výdělky OM (vs. příjmy domácností nižší) Podobný podíl podnikajících Odlišné postavení na trhu práce + odlišná motivace zaměstnání jiné šance pro sladění rodiny a zaměstnání

25 Ekonomická aktivita samoživitelky na plný úvazek 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 94% ženy žijící s partnerem V některých zemích - 87% samoživitelky ekonomická aktivita 70% 63% 49% 34% samoživitelek vyšší než u vdaných matek, příp. pracují častěji na plné úvazky. Podíl žen s alespoň 1 dítětem do 14ti let pracujících na plný úvazek u samoživitelek vyšší bez ohledu na míru rozšíření plných pracovních úvazků v jednotlivých zemích. 0% Francie Německo ČR Pozn.: Ženy zaměstnané či podnikající, alespoň 1dítě do 14 let věku. (GGS 2005)

26 Znevýhodňující pracovní podmínky a omezené možnosti flexibilní pracovní doby Současná pracovní smlouva Místo výkonu zaměstnání nemám písemnou pracovní smlouvu dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení samoživitelky ženy žijící s partnerem obvykle pracuji na různých místech mimo domov obvykle pracuji část týdne doma a část týdne mimo domov samoživitelky ženy žijící s partnerem na dobu určitou obvykle pracuji doma na dobu neurčitou obvykle pracuji na jednom místě mimo domov

27 Sociální rizika nižší příjmy a životní úroveň NUR patří kpříjmově nejslabším typům rodin a sociálních skupin měřeno příjmy na osobu Osamělé matky mají v průměru vyšší pracovní příjmy (mzdy starších rozvedených žen vs. mladé svobodné matky) Nižší pracovní příjmy nejsou důsledkem nižší pracovní angažovanosti, ale vlivu znevýhodňujících faktorů (nižší vzdělání, přijímání nevýhodných zaměstnání v zájmu slaďování rodiny a zaměstnání) Sociální příjmy hrají v jejich ji rodinných rozpočtech větší úlohu než v ÚR Efektivita sociálních transferů je přitom u nich jedna z nejnižších (při současném nastavení rodinných dávek) (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008) Dopad na materiální životní úroveň XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

28 Srovnání a změny ukazatelů příjmové úrovně úplných a neúplných rodin typ rodiny úplná rodina neúplná rodina rok průměrný ýpočet nezaopatřených dětí hrubé peněžní příjmy na osobu za rok 171 1, , , , v tom sociální příjmy podíl sociálních příjmů v% 9,1 7,6 24,1 15,4 čisté peněžní příjmy podíl domácností pod ŽM 3 2,7 17,9 14,7

29 Průměrná hodnota indexu materiální deprivace podle počtu dospělých a dětí v rodinných domácnostech (GGS 2005) Počet dětí v domácnosti muž (samoživitel) Typ domácnosti žena (samoživitelka) pár 0 1,97 2,40 1, , , ,88 2 2,66 2,95 1, x 3,26 2,42 N

30 Kombinace práce a rodiny rozdělení času po očet hodin za týden zaměstnání děti domácnost Rozdělení časového fondu žen pracujících na plný úvazek v různých typech rodin (RZV 2006): ženy z NUR tráví péčí o domácnost a děti ve srovnání s matkami z úplných rodin znatelně více času; při srovnání s ženami se školními dětmi je rozdíl v průměrném počtu hodin týdně 9 hodin v případě péče o děti a více než 4 hodiny při péči o domácnost Rodiny se školními dětmi (7-12 let) Mladé rodiny (3-7 let) Neúplné rodiny (4-12 let) Pozn.: děti = výchova, hraní, sport, učení se sdětmi a každodenní péče o děti; domácnost = zajištění chodu domácnosti, nákupy, domácí práce apod.

31 Sféra práce a rodiny vzájemný vliv Ženy zaměstnané či podnikající, alespoň 1 dítě do 14 let věku (GGS 2005). V posledních 3 měsících docházelo vícekrát měsíčně či týdně k tomu, že (v %): Kvůli domácím pracím, které jsem dělala, jsem přišla do práce příliš unavená na to, abych mohla dobře pracovat. 7,2% 13,2% samoživitelky ženy žijící s partnerem Bylo těžké se soustředit na práci kvůli rodinným povinnostem. 6,7% 15,1% 1% Bylo pro mě obtížné plnit rodinné povinnosti z důvodu množství času, který jsem trávila v práci. 25,1% 35,5% 5% Přišla jsem domů z práce příliš unavená na to, abych ještě dělala domácí práce, které je potřeba udělat. 45,4% 55,6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

32 Napětí mezi rodinou a zaměstnáním podle typu rodiny Vytíženost matek zaměstnáním na úkor rodiny a naopak (GGS 2005) 3,0 události Intenzit ta výskytu 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 vdaná nesezdaná sama, má partnera sama úplně náročné zaměstnání únava z domácích prací dlouhá pracovní doba rodina omezuje pracovní výkon

33 Ukazatelé kvality života rodin podle typů (rodiče s alespoň jedním dítětem v domácnosti) indexy materiální deprivace sociálního kapitálu duševní (ne)pohody svo obodný/á rozv vedený/á ov vdovělý/á celkem má par rtnera/ku sám m/a zcela manželský pár partnerský pár celkem neúplná rodina sama/sám s dětmi úplná rodina

34 Vliv typu neúplné rodiny rodinný stav osoby v čele domácnosti (SILC 2011) ukazatel svobodný/á rozvedený/á vdova/ec + odděleně bydlící podíl mezi NUR 19,8 64,4 15,8 průměrný počet členů domácnosti 2,3 2,5 2,5 průměrný počet pracujících 0,5 0,8 0,7 průměrný počet dětí 1,3 1,5 1,5 průměrný počet nezaměstnaných 0,23 0,1 0,08 prům. počet pobírajících rodičov. příspěvek 0,26 0,06 0,13 hrubé roční příjmy v tis. 84,4 117,8 122,7 v tom sociální příjmy 24,22 12,6 44,8 čisté roční příjmy 77,8 104,7 111,2 Podíl osob v čele se základním vzděláním-% ,2 Podíl osob v čele s vyšším středním a vysokoškolským vzděláním-% 6,1 16,9 18,8 XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

35 Dopady na děti rizika pro další generace Analýzy upozorňují na: děti v NUR častěji postrádají společný čas s rodiči a jejich dohled, sociální kapitál i stálé materiální zabezpečení (Kameraman a kol. 2003: 18) větší výskyt zdravotních problémů u dětí z neúplných rodin (Rychtaříková zdravotní stav mimomanželsky narozených dětí) a jejich j obtíže ve vzdělávání často se materiální situace dětí nezlepšuje ani v případě opětovného sňatku rozvedených matek (McLanahan, podle Kameraman 2003) přenos rozvodového chování (nestability, nezávaznosti vztahů) na děti z rozvedených (NUR) rodin

36 Shrnutí Neúplné rodiny jsou heterogenní sociální kategorií, avšak velkou část z nich charakterizuje nízký socioekonomický status t provázený nižší životní úrovní i většími psychosociálními problémy diferenciace podle způsobu vzniku. Příčiny znevýhodňujícího postavení jsou vnější (trh práce, systém sociální ochrany) a individuální (rodinné zázemí, vzdělání, životní aspirace a hodnoty, sociální kapitál) Nejnižší sociální status t rodin svobodných matek (méně ě otců) zvyšuje ohrožení jejich rodin sníženou životní úrovní, což souvisí nejen s jejich aktuálními možnostmi zabezpečovat potřeby své rodiny, ale i s prostředím, z kterého se část z nich rekrutuje. Skupinou s vyšším sociálním statusem jsou nejčastěji rodiny osamělých otců a rozvedených osob.

37 Děkuji za pozornost