SITUACE NA TRHU PRÁCE

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE VE FRÝDKU-MÍSTKU SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK v roce 2010 Zpracoval odbor trhu práce únor 2011

2 Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ve Frýdku-Místku, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

3 OBSAH 1 Celková charakteristika okresu Hlavní jevy na trhu práce v roce Zaměstnanost a volná pracovní místa Celkový vývoj zaměstnanosti Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Dojíţďka za prací Nezaměstnanost (evidovaná) Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Podle vzdělání Podle délky nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postiţením Nezaměstnanost z hlediska regionů Cizinci na trhu práce Kontrolní činnost Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Aktivní politika zaměstnanosti Zaměření uplatnění APZ v roce Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace Projekt Vzdělávejte se! Opatření Po škole do praxe Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběţná opatření) Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Příspěvek na zapracování Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Rekvalifikace Poradenské sluţby a aktivity... 47

4 9.5 Sluţby EURES Implementace ESF Projekt SeZam Celkový vývoj uţití nástrojů APZ a jejich financování Kontrolní činnost v rámci APZ Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011 v okrese Výţivné na děti v pěstounské péči Ţádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou Státní sociální podpora Pouţité zkratky Přílohy

5 1 Celková charakteristika okresu okres Frýdek-Místek k počet obyvatel cca 211 tis. pracovní síla cca 106,3 tis. rozloha cca 1210 km 2 hustota obyvatel cca 174 osob / km 2 míra nezaměstnanosti 9,5 % počet evidovaných UoZ nejvýchodnější okres Moravskoslezského kraje a České republiky - společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná - spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca 59 tis. obyvatel) a město Třinec (cca 38 tis. obyvatel) - na území okresu je 67 obcí (cca 94 tis. obyvatel) a 5 měst (cca 117 tis. obyvatel) - počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 6. místo v rámci ČR (2 % obyvatel státu) - průměrný věk 40,3 let je pod průměrem ČR (40,6 let) stav k hustotou obyvatelstva je na 14. místě v rámci ČR - rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo - rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území - nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary - celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m aţ po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé aţ po chladnou - vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, coţ ovlivnilo i historické zaměření na těţký průmysl - zemědělství je orientováno hlavně na chov skotu, na obilnářství a pěstování řepky - významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíţdí za prací mimo okres (cca 8 %), především do okresu Ostrava - specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel 1

6 z toho ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2010 Tabulka 1a Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k stav k index 2009/2008 celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny Počet obyvatel celkem ,00 1,00 věková kategorie let věková kategorie 0 14 let ,00 1, ,00 1,00 Průměrný věk obyvatel 40,1 41,5 40,3 41,8 1,00 1,01 1) Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel okresu se od roku 2002 mírně zvyšoval. Pouze do údajů za rok 2007 se promítl vliv vyčlenění 5 obcí z okresu Frýdek-Místek s účinností od (cca 18,3 tis obyvatel). K nejvýraznějšímu nárůstu podílu obyvatel dochází ve věkové kategorii a let a naopak k nejvýraznějšímu poklesu ve věkové kategorii do let a také let. Nadále roste průměrný věk obyvatel (k ,3 let), přičemţ průměrný věk ţen je vyšší o 3 roky neţ průměrný věk muţů. Podle věkové struktury obyvatel okresu Frýdek-Místek byla kategorie let nejčetnější, stejně jako v předchozích letech. Graf 1b Jak je patrno z grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj k ), s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku (k ), je podíl UoZ v kategorii osob ve věku a let výrazně vyšší neţ v celé populaci, obdobně jako v předchozích letech, od roku 2009 ale, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, je podíl UoZ výrazně vyšší i v kategorii let. 2

7 Z hlediska věku se v roce 2009 zvýšil podíl UoZ v niţších věkových kategoriích, naopak u vyšších věkových kategorií došlo k poklesu podílu, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, kdy zaměstnavatelé často nově nepřijímali mladší pracovníky s nedostatkem praxe. V roce 2010 se tyto podíly příliš nezměnily. Podíl obyvatel k se meziročně v jednotlivých kategoriích podstatněji nezměnil (výraznější byl pouze nárůst u kategorie let o 0,5% bodu a pokles u kategorie do 19 let o 0,4% bodu). Vzdělanostní struktura obyvatel je k dispozici pouze ze sčítání lidu (poslední v roce 2001). Nejvyšší podíl obyvatel i UoZ je se středním odborným vzděláním (bez maturity), nejmenší s vysokoškolským vzděláním; meziročně nedošlo k podstatné změně. Podíly obyvatel se základním a středním odborným vzděláním bez maturity v okrese Frýdek-Místek mírně převyšují celorepublikový průměr. Podíl UoZ (okres F-M) se středním odborným vzděláním (bez maturity) výrazně převyšuje celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie, naopak podíl UoZ se středním vzděláním s maturitou a zejména s vysokoškolským vzděláním je niţší neţ celorepubliková i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie. Pozitivní je niţší podíl UoZ se základním vzděláním oproti podílu obyvatel této kategorie. Silné stránky okresu - dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví - kapacitně dostatečně rozvinutá průmyslová základna v řadě odvětví - relativně nízké náklady na pracovní sílu - silná populační základna - mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR - pracovní síla zvyklá na dojíţďku za prací a na práci na směny - velký a silný zahraniční investor spolu s dalšími navazujícími subjekty - dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních - příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) - turisticky atraktivní pohoří Beskyd - kulturní a přírodní potenciál okresu Slabé stránky okresu - velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU - významné soustředění těţkého průmyslu - poddolování části okresu - omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod - nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností - niţší flexibilita pracovní síly - vyšší míra migrace, zejména lidí v produktivním věku, mimo okres - růst podílu obyvatel vyšších věkových kategorií - strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce - slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím - kapacitně a kvalitativně ne zcela dostačující dopravní infrastruktura - existence ekologických zátěţí z průmyslové výroby - zhoršená kvalita ţivotního prostředí, zejména ovzduší 3

8 2 Hlavní jevy na trhu práce v roce 2010 celkový vývoj zaměstnanosti - dopady světové hospodářské a ekonomické krize i vlivem pozitivnějšího vývoje ve světě a především v Německu byly niţší neţ v předchozím roce - k stabilizaci situace na trhu práce přispěl pozitivnější vývoj v odvětví hutnictví a těţkého strojírenství, které je stále v okrese dominantní - rovněţ v pořadí druhé nejvýznamnější odvětví výroby automobilů pokračovalo v rozvoji a stalo se tahounem ekonomiky okresu a v důsledku toho náš okres vykazuje delší dobu nejniţší míru nezaměstnanosti v rámci kraje - stále lépe se vyvíjela situace ve větších firmách, v některých menších firmách se jiţ pozitivnější vývoj nastartoval, jiné se dále potýkaly s důsledky krize - v návaznosti na pokles investičních aktivit se důsledky krize začaly projevovat více aţ v roce 2010 v odvětví stavebnictví, které se tím zařadilo mezi nejpostiţenější odvětví - mezi nejvíce postiţené se zařadilo textilní odvětví, kde největší zástupce v okrese SLEZAN Frýdek - Místek a. s. ukončil k svoji činnost - krize v průběhu roku nadále ovlivnila negativně i některé subjekty z oblasti sluţeb, zejména pohostinství a ubytování, ale i další - obdobně odvětví zemědělství, kterému nepříznivé klimatické jevy, rostoucí ceny vstupů apod. způsobily další ztráty v jejich jiţ tak nepříznivé ekonomické situaci - krize i nadále jen minimálně ovlivňovala vývoj ve finančnictví a pojišťovnictví - odvětví výroby potravin se zatím krize dotkla jen okrajově - v přijímání nových pracovníků a plánování větších investičních aktivit, byla stále většina firem opatrná - signály, ţe krize ještě nebyla úplně zaţehnána, se projevily zejména koncem roku na poklesu počtu volných pracovních míst, kdy od (největší počet hlášených VPM zaměstnavateli v roce ) postupně začal počet klesat aţ na 409 k nejvíce se na příchodu nových UoZ do evidence úřadu práce v průběhu roku podílelo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde však je velký pohyb zaměstnanců kaţdým rokem; následovalo odvětví stavebnictví (v roce 2009 to bylo odvětví hutnictví, dále odvětví velkoobchodu a maloobchodu a odvětví stavebnictví) - do evidence ÚP po ukončení SVČ přišlo v roce 2010 cca 1160 osob (v roce 2009 cca 950 osob), coţ zároveň bylo nejvíce od roku 1999, s výjimkou roku 2004 (cca 1310) - počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně vzrostl o cca 450 osob na k Došlo k výraznému nárůstu počtu osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost (o cca 825), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost došlo k poklesu (o cca 380). - v roce 2010 došlo u sledovaného vzorku firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců) k nárůstu zaměstnanosti o cca 500 osob (a to zejména v 1. pololetí) - největší růst zaměstnanosti se projevil v pododvětví výroba motorových vozidel o cca 600, dále v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 310 osob a odvětví doprava a skladování o cca 170 osob - k největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví stavebnictví o cca 260 osob, následovalo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel o cca 180 osob a odvětví vzdělávání o cca 130 osob - na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíţdí za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva 4

9 volná místa - v 1. čtvrtletí činil průměrný počet VPM v registru úřadu práce cca 560 VPM, ve 2. a 3. čtvrtletí (období sezónních prací) cca 630 VPM a v 4. čtvrtletí činil průměr VPM v registru cca 480 VPM - celkový roční průměr stavu VPM k poslednímu dni v měsíci činil 579 VPM (shodný roční průměr byl zaznamenán v roce 1998); v roce 2009 to bylo 615 VPM - nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v září (678 VPM; 19,7 UoZ/1VPM), naopak nejniţší počet VPM byl registrován v závěru roku prosinci (410 VPM; 25,9 UoZ/1VPM) - počet evidovaných UoZ, připadajících na 1 VPM, byl k cca 26; k činil cca 16 UoZ/1 VPM - v roce 2010 bylo do registru ÚP nahlášeno celkem 4946 a zrušeno 5210 VPM; celkový tok činil VPM. V roce 2009 bylo nahlášeno celkem 4806 VPM a zrušeno 5606 VPM; celkový tok činil VPM - k poţadovaným oborům na trhu práce stále patřily zdravotnické obory, jako např. lékař, zdravotní sestra, ze sociální oblasti sociální pracovník, rostl zájem o strojírenské a technické obory různého zaměření, jako např, konstruktéři, přípraváři, mechanici seřizovači, správci sítě, často i v souvislosti s nově vybudovaným automobilovým průmyslem v okrese profese jako operátor výroby, manipulační dělník ve výrobě, montáţní dělník, skladový manipulant nezaměstnanost - v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí docházelo od října 2008 k nárůstu počtu UoZ aţ do února V následujících měsících počet UoZ klesal v souvislosti s oţivením situace na trhu práce a se zahájením sezónních prací. Ve 2. pololetí 2010 počet UoZ stagnoval a ke konci roku se opět výrazně zvýšil aţ na stav UoZ k , tedy téměř na úroveň k (10780 UoZ) - z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2010 v rámci kraje na 3. místě, v prosinci na 4. místě (za okresy Ostrava, Karviná, Opava), v rámci celé ČR na 7. aţ 10. místě (k za okresy Praha, Ostrava, Karviná, Brno, Olomouc, Hodonín, Opava, Děčín) - z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 47,3 %, absolventů škol a mladistvých 7,3 % a osob se ZP 15,2 % (k tvořil podíl ţen 46,7 %, absolventů škol a mladistvých 7,4 % a osob se ZP 15,4 %) - počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 33 % z celkového počtu UoZ), coţ bylo o cca 339 UoZ méně neţ k Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se sníţila oproti stejnému období roku 2009 o 138 Kč na 5327 Kč - k činila celková míra nezaměstnanosti 9,5 % (9,8 % k ) - v rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2010 umísťoval mezi 35. (březen) aţ 50. (prosinec) místem (v sestupném třídění). Od listopadu 2008 poprvé v historii dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek v rámci okresů MSK nejniţší hodnoty a na této pozici zůstala i v dalším období - celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2010 (15 244) byl oproti roku 2009 niţší o osob. Naopak celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2010 (15 314) byl oproti roku 2009 vyšší o osob a počet umístěných UoZ (10207) byl vyšší o 1581 osob - celkový tok UoZ za rok 2010 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval osob, coţ bylo o cca 590 osob méně neţ v roce podílově i početně největšími věkovými kategoriemi jsou kategorie let, let, ale také let 5

10 - průměrný věk evidovaných UoZ opět vzrostl a ke konci roku následně poklesl na hodnotu 40,2 let k , coţ je meziroční nárůst pouze o 0,1 roku. U ţen se meziročně vzrostl také o 0,1 roku na 38,8 let. K byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,7, v MSK 40,2 let - podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy výše nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 49 % všech UoZ) - kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) však nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 22 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců) - počet dlouhodobě evidovaných UoZ v průběhu roku 2010 mírně rostl. K bylo evidováno 3077 UoZ (z toho 1460 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 29 % z celkového počtu UoZ a 4887 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 46 %. Pro srovnání k bylo evidováno 2116 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 20 %) a 4829 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 45 %) - v roce 2010 došlo k opětovnému nárůstu průměrné doby evidence a ke konci roku 2010 k poklesu na hodnotu 472 dnů k , coţ byl meziroční nárůst o 38 dnů (u ţen o 30 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 446 dnů (meziroční nárůst o 33 dnů) - meziročně se zvýšil absolutní počet UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích (zvyšoval se více u starších kategorií). Jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti se sníţil jen v kategorii 50 a více let, avšak UoZ ve věku nad 50 let nadále představují nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných (1459 UoZ k , tj. meziroční nárůst o 379 osob), která se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti 47 % - podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně sníţil o 6% bodů na 29,9 % k , absolutní počet těchto UoZ se zvýšil z 756 osob k na 919 osob k , coţ představuje meziroční nárůst o cca 22 % (celkový počet UoZ se ZP v evidenci ÚP meziročně sníţil o 2 % na 1665 UoZ) - k úřad práce evidoval 781 absolventů a ve srovnání se skutečností k to bylo pouze o 13 osob (1,6 %) méně. - v rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k s počtem 781 UoZ této kategorie, 7. místo (k rovněţ 7. místo). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k ,3 % (pro srovnání k tento podíl činil 7,4 %) - k úřad práce evidoval 1631 UoZ se ZP, přičemţ jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,2 % (z toho 940 osob pobírajících invalidní důchod, z nichţ bylo 64,5 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 34 osob méně - náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k řadil s počtem 1631 UoZ se ZP na 6. místo (k rovněţ na 6. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k zaregistrován pouze v okresech Praha (2565), Ostrava (2392), Karviná (2325), Brno (2270) a Hodonín (2024) - kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP bylo v evidenci dalších nejméně 1850 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňovala moţnost pracovního uplatnění - ze všech 72 obcí a měst okresu k mělo 40 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 19 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 12 %. Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 34 obcí a měst okresu - k byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (18,93 %), Vojkovice (17,67 %) a Hrčava (17,65 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Vendryně (5,97 %), Písečná (6,00 %) a Nošovice (6,13 %) 6

11 cizinci - k působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 2685 cizinců. Oproti jde o nárůst o 214 osob - největší část cizinců v okrese zaujímali v počtu 2317 osob občané EU/EHP a Švýcarska - většinu z těchto občanů tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky (1752 osob) - druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky (493 osob) - kromě občanů EU/EHP a Švýcarska působilo v našem okrese dalších 277 cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání APZ - objem finančních prostředků čerpaných v roce 2010 na politiku zaměstnanosti (PZ) oproti roku 2009 celkem klesl o 2,48 %, z toho na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vzrostl o 58,05 % a na realizaci pasivní politiky zaměstnanosti (PPZ) klesl o 15,14 % - podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) na výdajích na politiku zaměstnanosti (PZ) celkem vzrostl v roce 2010 na 28,03 % oproti 17,29 % v roce přímými nástroji APZ (SÚPM, SVČ, VPP, CHPD/M, rekvalifikace, poradenské programy, pracovní rehabilitace, projekt Vzdělávejte se! ) byla v roce 2010 ovlivněna situace na trhu práce u minimálně osob (kromě podpory zaměstnávání OZP dle 78), v roce 2009 to bylo v roce 2010 byl finanční příspěvek dle 78 zákona o zaměstnanosti vyplácen za 4. čtvrtletí 2009 a za čtvrtletí Podpořeno bylo průměrně 35 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali 454 osob se zdravotním postiţením, na které jim bylo vyplaceno celkem Kč - v roce 2010 bylo na PPZ vynaloţeno cca 259 mil. Kč (v roce 2009 to bylo cca 305 mil. Kč), na APZ cca 101 mil. Kč v roce 2010 ( 64 mil. Kč v roce 2009) Mezi nejvíce ohroţené skupiny na trhu práce okresu patřily: - osoby dlouhodobě evidované - osoby nad 50 let věku (specificky osoby nad 55 let věku) - osoby se ZP - absolventi škol - osoby, které byly propuštěny v důsledku ekonomické krize a jejich kvalifikace neodpovídá poţadavkům trhu Dalšími skupinami jsou osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností, jako: - osoby s délkou evidence delší neţ 5 měsíců - osoby s delší dobou neaktivity před evidencí na ÚP (min. 5 měsíců) - osoby se základním vzděláním - osoby nad 45 let - osoby se zdravotními omezeními - osoby s kombinací více znevýhodnění - osoby vyţadující zvláštní pomoc - osoby pečující o dítě do 15 let věku - ţeny vracející se z MD nebo RD - těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu. 7

12 3 Zaměstnanost a volná pracovní místa 3.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2010 se vyznačoval následujícími atributy: - dopady světové hospodářské a ekonomické krize i vlivem pozitivnějšího vývoje ve světě a především v Německu byly niţší neţ v předchozím roce - mezi nejvíce postiţené se zařadilo textilní odvětví, kde největší zástupce v okrese SLEZAN Frýdek - Místek a. s. ukončil k svoji činnost - k stabilizaci situace na trhu práce přispěl pozitivnější vývoj v odvětví hutnictví a těţkého strojírenství, které je stále v okrese dominantní - rovněţ v pořadí druhé nejvýznamnější odvětví výroby automobilů pokračovalo v rozvoji a stalo se tahounem ekonomiky okresu a v důsledku toho náš okres vykazuje delší dobu nejniţší míru nezaměstnanosti v rámci kraje - stále lépe se vyvíjela situace ve větších firmách, v některých menších firmách se jiţ pozitivnější vývoj nastartoval, jiné se dále potýkaly s důsledky krize - v návaznosti na pokles investičních aktivit se důsledky krize začaly projevovat více aţ v roce 2010 v odvětví stavebnictví, které se tím zařadilo mezi nejpostiţenější odvětví - krize v průběhu roku nadále ovlivnila negativně i některé subjekty z oblasti sluţeb, zejména pohostinství a ubytování, ale i další - obdobně odvětví zemědělství, kterému nepříznivé klimatické jevy, rostoucí ceny vstupů apod. způsobily další ztráty v jejich jiţ tak nepříznivé ekonomické situaci - krize i nadále jen minimálně ovlivňovala vývoj ve finančnictví a pojišťovnictví - odvětví výroby potravin se zatím krize dotkla jen okrajově - v přijímání nových pracovníků a plánování větších investičních aktivit, byla stále většina firem opatrná - k hromadnému propouštění v rámci 62 ZP nepřistoupila v průběhu roku ţádná firma (v roce firem a týkalo se cca 550 osob) - o uplatnění 209 ZP bylo úřadem práce kladně rozhodnuto v případě jen 8 firem a týkalo se cca 420 osob (v roce firem a týkalo se cca 2100 osob) - signály, ţe krize ještě nebyla úplně zaţehnána, se projevily zejména koncem roku na poklesu počtu volných pracovních míst, kdy od (největší počet hlášených VPM zaměstnavateli v roce ) postupně začal počet klesat aţ na 409 k k se také míra nezaměstnanosti dostala aţ na 9,51 %, poté, co od (10,54 %) postupně klesala po celý rok aţ na 8,41 % k na růstu nezaměstnanosti v prosinci se podepsalo zejména ukončování sezónních prací, ale i změny podmínek pro podporu v nezaměstnanosti s účinností od , kdy řada osob přišla do evidence do nejvíce se na příchodu nových UoZ do evidence úřadu práce v průběhu roku podílelo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde však je velký pohyb zaměstnanců kaţdým rokem; následovalo odvětví stavebnictví (v roce 2009 to bylo odvětví hutnictví, dále odvětví velkoobchodu a maloobchodu a odvětví stavebnictví) - do evidence ÚP po ukončení SVČ přišlo v roce 2010 cca 1160 osob (v roce 2009 cca 950 osob), coţ zároveň bylo nejvíce od roku 1999, s výjimkou roku 2004 (cca 1310) - počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně vzrostl o cca 450 osob na k V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu počtu osob 8

13 vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost (o cca 825), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost došlo k poklesu (o cca 380). - v roce 2010 došlo u sledovaného vzorku firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců) k nárůstu zaměstnanosti o cca 500 osob (a to zejména v 1. pololetí) - k největšímu růstu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba motorových vozidel o cca 600, dále v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 310 osob a odvětví doprava a skladování o cca 170 osob - k největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví stavebnictví o cca 260 osob, následovalo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel o cca 180 osob a odvětví vzdělávání o cca 130 osob - na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíţdí za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva 3.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu byl v závěru roku 2010 proveden průzkum u cca 490 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly pouţity údaje 377 z nich, které k zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Z hlediska celkové zaměstnanosti došlo v roce 2009 u firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců a sledovaných úřadem práce, zejména v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, k poklesu zaměstnanosti o cca 3 tis. osob. V roce 2010 došlo k oţivení trhu práce a v souvislosti s tím k nárůstu počtu zaměstnanců u těchto subjektů o cca 490 osob. U 32 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 49 % zaměstnanců sledovaných firem, u 12 zaměstnavatelů (s počtem 500 a více zaměstnanců) pracuje cca 35 % zaměstnanců sledovaných firem. Situace u těchto zaměstnavatelů nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 3.2a Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k k rozdíl 12/ /2009 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , ,3 6 1,6 250 a více zaměstnanců 33 8,2 32 8,5-1 -0,3 celkem , , ,4 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 9

14 Tabulka 3.2b Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k k rozdíl 12/ /2009 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , , ,0 250 a více zaměstnanců , , ,0 celkem , , ,0 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP Tabulka 3.2c Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet zaměstnanců velkých 1) zaměstnavatelů (26 a více zam.) ,0 osoby vykonávající SVČ 2) -hlavní činnost - vedlejší - celkem ,7 +16,2 +2,9 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ Koncem roku 2010 meziročně vzrostl počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ o cca 450 osob na k K výraznému nárůstu došlo u počtu osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost (o cca 825), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost došlo k poklesu (o cca 380). V roce 2010 přišlo do evidence úřadu práce cca 1160 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o cca 215 více neţ v roce V předchozích letech byly výše uvedené údaje doplněny údaji ČSSZ o zaměstnanosti v malých organizacích. Vzhledem ke změnám v evidenci dat na ČSSZ nelze v současnosti získat relevantní údaje za okres. ČSSZ nyní eviduje pouze počet pojištěnců v okrese celkem, coţ nemusí znamenat, ţe tito pojištěnci mají místo výkonu práce přímo v daném okrese, jelikoţ ČSSZ eviduje fyzické osoby podle místa bydliště, zaměstnance malých organizací (do 26 zaměstnanců) podle registrace firmy a zaměstnance velkých organizací podle sídla firmy. Údaje o počtu pojištěnců mohou být zkresleny i tím, ţe pojištěnec můţe současně pracovat u dvou nebo více zaměstnavatelů. Dle uvedené metodiky ČSSZ bylo k v okrese Frýdek-Místek evidováno cca 4820 zaměstnavatelů a cca pojištěnců (v roce zaměstnavatelů a cca pojištěnců). 3.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce v prosinci 2010 a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců. 10

15 Tabulka 3.3a Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) odvětví CZ-NACE název CZ- NACE kód rozdíl rok rok 09 Zemědělství, lesnictví a rybářství Těţba a dobývání Zpracovatelský průmysl z toho: výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů výroba koksu a rafinovaných ropných produktů výroba chemických látek a chemických přípravků výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků výr. pryžových, plastových výrobků a ost. nekovových miner.výr výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zař výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, čin. souvis. s odpad. vodami, odpady a sanac Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněţnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů CELKEM

16 Graf 3.3b Důsledky dopadů krize v roce 2010 byly jiţ mírnější a řada firem zaznamenala, i kdyţ většinou zatím jen nepatrný (aţ na výjimky viz níţe), nárůst počtu pracovníků. Na druhé straně se některé firmy s důsledky krize stále potýkaly. K největšímu růstu zaměstnanosti došlo v: - pododvětví výroba motorových vozidel o cca 590 osob. Tento růst byl způsoben pozitivním vývojem v odvětví okresu, které se stalo tahounem ekonomiky, kdy společnost HMMC a na ni návazné subjekty navyšovaly postupně výrobu a tím i počty zaměstnanců - pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 310 osob, kde většina firem z tohoto dominantního odvětví okresu překonala nejhorší důsledky krize a postupně začala navyšovat výrobu i počty zaměstnanců - odvětví doprava a skladování o cca 170 osob. Zejména v návaznosti na pozitivní vývoj u subjektů v pododvětví výroba motorových vozidel došlo k růstu zaměstnanosti u subjektů, zajišťujících logistické sluţby pro subjekty z tohoto odvětví K největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v: - odvětví stavebnictví o cca 260 osob, které se zařadilo v roce 2010 mezi nejpostiţenější odvětví v důsledku ukončení větších investic a opatrnosti při zahajování nových - odvětví velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel o cca 180 osob, kdy v některých firmách z tohoto odvětví došlo ke sníţení poptávky po jejich sluţbách a výrobcích 12

17 - odvětví vzdělávání o cca 130 osob, kde došlo k uvolňování převáţně jednotlivců, ale ve většině subjektů - odvětví zemědělství, lesnictví o cca 75 osob, spojenou s celkovým dalším negativním působením klimatických podmínek a dalších ekonomických vlivů, od růstu cen vstupů aţ po neomezené dovozy jednotlivých zemědělských komodit ze zemí EU 3.4 Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Graf 3.4a Vývoj počtu volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, ţe situace v této oblasti odráţí aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti trţní poptávky. Přesto, ţe registrem úřadu práce neprocházejí všechny pracovní příleţitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují, mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. Tomuto konstatování odpovídal vývoj i v roce 2010, který byl charakteristický příznaky doznívající ekonomické krize, coţ se odráţelo i na celkové situaci na trhu práce v okrese, oblast poptávky po pracovní síle nevyjímaje. V 1. čtvrtletí činil průměrný počet VPM v registru úřadu práce cca 560 VPM, ve 2. a 3. čtvrtletí (období sezónních prací) cca 630 VPM a v 4. čtvrtletí činil průměr VPM v registru cca 480 VPM. Celkový roční průměr stavu VPM k poslednímu dni v měsíci činil 579 VPM (shodný roční průměr byl zaznamenán v roce 1998); v roce 2009 to bylo 615 VPM. Nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v září (678 VPM; 19,7 UoZ/1VPM), naopak nejniţší počet VPM byl registrován v závěru roku prosinci (410 VPM; 25,9 UoZ/1VPM). 13

18 Oblast VPM byla v roce 2010 v některých ohledech poznamenána změnou chování zaměstnavatelských subjektů, a to např. co se týče výraznější korekce nástupních mzdových podmínek oproti období před krizí a celkové eliminace (střídmosti) potřeby navyšování počtu zaměstnanců, a to za cenu zvyšování nároků v oblasti produktivity práce na stávající personál. Rovněţ byl zřejmý výraznější trend upřednostňování pracovně právních vztahů formou dohod před hlavním pracovním poměrem. Počet evidovaných UoZ, připadajících na 1 VPM, byl k cca 26; k činil cca 16 UoZ/1 VPM. V roce 2010 bylo do registru ÚP nahlášeno celkem 4946 a zrušeno 5210 VPM; celkový tok činil VPM. V roce 2009 bylo nahlášeno celkem 4806 VPM a zrušeno 5606 VPM; celkový tok činil VPM. Meziročním srovnáním došlo k nepatrnému poklesu celkového toku VPM v databázi, a to o 256 pozic (cca 2 %); meziroční propad 2009/2008 činil cca 37 %. Tabulka 3.4b Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce měsíc počet uchazečů o zaměstnání míra nezaměstnanosti počet volných míst počet UoZ na 1 VM rok rok rok rok ,54 10,69 10,54 9,65 9,12 8,82 8,83 8,83 8,73 8,53 8,41 9,51 rok ,95 7,60 8,08 8,34 8,55 8,76 9,13 9,21 9,17 9,11 9,16 9,80 rok ,66 7,30 6,72 6,14 5,85 5,79 6,03 6,02 5,75 5,26 5,21 5,90 rok rok rok rok ,3 19,8 19,7 16,1 15,3 16,6 15,4 15,3 14,0 16,5 20,3 26,2 rok ,0 9,1 15,6 16,6 18,2 17,1 18,7 18,9 16,6 16,6 18,4 16,2 rok ,6 5,0 4,6 4,0 4,0 2,2 2,2 2,0 1,9 2,0 3,1 4,8 Tabulka 3.4c Tok volných pracovních míst měsíc rok Celkem počet nově nahlášených volných míst počet zrušených a obsazených volných míst

19 Obecně lze konstatovat, ţe poptávka byla v roce 2010 v průměru srovnatelná s rokem 2009, jen s nepatrnými výkyvy v rámci jednotlivých měsíců, m.j. vzhledem k jiţ výše zmíněné opatrnosti zaměstnavatelů v navyšování stavu pracovníků. Zatímco v 1. čtvrtletí se počet VPM v databázi ÚP pohyboval v rozmezí VPM, v 2. a 3. čtvrtletí se úroveň počtu posunula o cca 100 výše na hodnoty mezi 610 aţ 680 VPM a ve 4. čtvrtletí se počty pohybovaly v rámci rozpětí VPM. Pokračovala zvýšená intenzita a rychlost obsazování nahlášených pozic, a to zejména těch s niţšími nároky na kvalifikaci, příp. další odborné předpoklady a znalosti, která byla často obsazována i v řádu několika hodin od jejich nahlášení. Zvýšený zájem o pracovní uplatnění pokračoval i v oborech a profesích, o které byl dříve zájem ze strany UoZ jen sporadický, resp. ţádný. Jednalo se např. o pracovníky ostrahy, vrátné, finanční poradce i pracovní příleţitosti na ţivnostenský list. S ţádostmi o individuální poradenství a pomoc při orientaci a nasměrování na trhu práce, co se týče moţností a forem pracovního uplatnění, vyhledávání v databázích apod., se obracely na pracoviště VPM i osoby, které patřily dlouhodobě k pracovně neaktivním, např. 2, 3 i více let a dosud nevyvíjely větší osobní iniciativu, která by měla vést k pracovnímu uplatnění a rovněţ osoby, kterým byl odebrán invalidní důchod. Uchazeči a zájemci o zaměstnání pokračovali v kontaktování zaměstnavatelů nejen v případech, kdy nesplňovali nadefinované předpoklady pro výkon aktuálně nahlášených pozic, ale i tzv. naslepo, kdy oslovovali zaměstnavatele spontánně a dotazovali se na potenciální moţnosti pracovního uplatnění. Z těchto důvodů nebylo výjimkou, ţe zaměstnavatele často poţadovali informace o VPM nezveřejňovat, ale pouze vytipovat vhodné osoby v rámci evidence ÚP a zprostředkovat jejich omezený počet. V této souvislosti nutno zmínit rovněţ uţ běţnou součást obsahu jednání v záleţitosti pracovního uplatnění, a to komunikaci na téma aktuální zadluţenosti uchazečů a zájemců o práci, zejména co se týče příp. exekucí. V případě zaměstnání těchto osob vyplývají pro zaměstnavatele další zatěţující povinnosti, zejména administrativního charakteru, a to ve vztahu ke všem institucím a subjektům, jejíţ obesílání a komunikace s nimi vyplývá z příslušné legislativy, upravující tuto oblast. Nejsou tedy vyloučeny případy, kdy jsou zaměstnavateli primárně z těchto důvodů upřednostňovány osoby bez obdobné zátěţe. Přetrvávala různorodost a další specifika poptávky po sluţbách a servisu zabezpečovanému úřadem práce, s odpovídajícím promítnutím této situace do náročnosti a zodpovědnosti při komunikaci s těmito subjekty ze strany pracovníků ÚP, a to jak ve fázi hlášení a údrţby databáze, operativního kontaktu se zadavateli v průběhu jejich obsazování, tak zprostředkovávání vhodných uchazečů a zájemců o zaměstnání, včetně nabízení a vyuţívání různých sluţeb a jejich forem (organizace a realizace předvýběrů, výběrových řízení, plánováním a realizací rekvalifikačních programů a dalších souvisejících koordinačních aktivit). Nadále se projevoval zájem o vyuţívání portálů a dalších internetových zdrojů zabývajících se a souvisejících se zaměstnaností a trhem práce, a to jak z nabídkové, tak poptávkové strany trhu práce, coţ se projevovalo mj. v oblasti poskytování příslušného průběţného poradenství ze strany ÚP. Uchazeči a zájemci o zaměstnání je stále více vyuţívána moţnost prezentovat svou individuální nabídku prostřednictvím portálu. V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek v počtu volných pracovních míst udrţoval po celý rok na 2. místě (za okresem Ostrava), s výjimkou prosince (v pořadí 3., za okresy Ostrava a Karviná). 15

20 V ukazateli počet UoZ na 1 VPM se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 5. (9 x), na 4. (2 x) a 6. (1 x) místě, přičemţ k obsadil 4. příčku, a to průměrným počtem 26,2 UoZ/1VPM. V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umísťoval na 7. aţ 15. místě (k počtem 409 VPM na 15.). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil na 39. aţ 60. místo, přičemţ k obsadil v rámci ČR průměrem 26,2 39. místo. Tabulka 3.4d Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese k k Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese horník pomocný dělník projektant, konstruktér horník obsluha montáţní linky zprostř. finančních transakcí kuchař telefonista číšník - servírka montáţní dělník poštovní doručovatel obchodní zástupce zámečník dělník nádvorní skupiny obchodní zástupce technik technik dělník potravinářské výroby pracovník ochrany a ostrahy zedník Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčastěji. Tabulka 3.4e Profese, po kterých byla v roce 2010 v jednotlivých měsících největší poptávka (nejvyšší počty hlášených profesí) profese KZAM měsíční průměr Montáţní dělníci montující mechanická zařízení Číšník - servírka Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci kuchař prodavač zedník I přes intenzivnější zájem o volná pracovní místa ze strany UoZ přetrvávaly některé disproporce, kdy se poptávka nesetkávala s odpovídající nabídkou pracovní síly. Na jedné straně stále přetrvávala nabídka některých volných pracovních míst a na druhé straně relativně vysoký počet UoZ s přiměřenou kvalifikací. Tento rozpor tradičně dlouhodobě přetrvává např. u profese číšník servírka a kuchař. Lze jej vysvětlovat různými faktory - jednak odloučeností pracovišť, nedostatečnou dopravní obsluţností, často bez moţnosti ubytování, směnným provozem (týdenní turnusy), v případech jiných profesí pak neplněním dalších předpokladů pro jejich výkon, 16

21 poţadovaných zaměstnavateli (např. dostatečná praxe, uţší odbornost, různá profesní oprávnění, resp. jejich kombinace, zdravotní předpoklady apod.). Dle kvalifikačních poţadavků se nejvíce pracovních příleţitostí k vyskytovalo pro uchazeče s předpokladem vyučení (141), méně pak pro středoškolsky vzdělané uchazeče (115), se základním vzděláním (76) a vysokoškolským vzděláním (77). V ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle vzdělání byl k největší podíl v případě vzdělání středního odborného 37,1 UoZ/1 VPM. Tabulka 3.4f Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání UoZ k k k volná UoZ/ volná UoZ/ volná UoZ/ UoZ UoZ místa /1 místo místa /1 místo místa /1 místo bez vzdělání ,9 26,0 základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) 24, , , , ,9 18, vysokoškolské , , ,6 celkem , , ,2 26,1 Oproti roku 2009 (měsíční průměr 30 VPM) došlo v průběhu roku 2010 ke zvýšení poptávky po absolventech škol (měsíční průměr 44 VPM). Úroveň jejich nástupních platů však stagnovala. Pracovní příleţitosti v nabídce pro osoby se ZP se v průběhu roku 2010 pohybovaly v průměru okolo 12 VPM, přičemţ průměr v roce 2009 činil 19 VPM. I přes nedostatek VPM a operativní a úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě (déle neţ 3 měsíce) nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. K se v registru vyskytovalo těchto dlouhodobě evidovaných VPM celkem 179 (cca 43 % z celkového počtu 409 okresních VPM). Pro srovnání - k činil podíl DE VPM na celkovém počtu VPM cca 51 %. Dle vzdělání bylo nejvíce DE VPM registrováno ve skupině s předpokladem středoškolského (celkem 57), následovaná skupinou s vysokoškolským (celkem 47), dále základním vzděláním (celkem 39) a s předpokladem vyučení (36). Dle klasifikace zaměstnání převaţovala dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa v 2. třídě KZAM Vědečtí a odborní duševní pracovníci (celkem 42 VPM), následovala 7. tř. KZAM Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé (celkem 34 DE VPM) a na třetí místo se řadila 3. tř.kzam Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (celkem 32 VPM). 17

22 Tabulka 3.4g Nejčetnější DE VPM k dle profesí KZAM Název profese Počet VPM Důvody 7111 Horníci, lamači pro uhelné doly 25 po dočasném přerušení poptávka po této profesi v registru ÚP opět přetrvává; v evidenci se však nevyskytoval dostatek osob, které by splňovaly poţadované kvalifikační a zdravotní předpoklady 8171 Obsluha automatických, poloautomatických montáţních linek 20 nedostatek uchazečů, kteří by komplexně splňovali poţadavky zaměstnavatele - jednalo se o činnosti operátorů v provozech automobilového průmyslu (lakovně, převodovkárně), s minimálním předpokladem vyučení ve strojním, resp. technickém oboru, se zkušenostmi z výrobního závodu, v dvousměnném a třísměnném pracovním reţimu, dobrým zdravotním stavem a manuální zručností 2145 Projektanti a konstruktéři strojních zařízení 26 nedostatek uchazečů a zájemců, komplexně splňujících poţadované kvalifikační a odborné předpoklady, příp. jejich kombinaci a praxi v úzce zaměřených oborech a odvětvích (ve strojírenství, automobilovém průmyslu) 2132 Programátoři 6 nedostatek kvalifikovaných UoZ s dostatečnými odbornými předpoklady pro výkon předpokládaných činností v oblastí IT Mezi DE VPM se řadil větší počet specialistů zejména pro HMMC a subjekty okolo této automobilky, u kterých jsou vyţadovány specifické odborné předpoklady a úzce a cíleně zaměřená praxe. 18

23 3.5 Dojížďka za prací Údaje o dojíţďce jsou získávány pouze ze vzorku zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více, kteří tyto údaje k poskytli. Z tohoto důvodu lze celkovou dojíţďku do okresu Frýdek-Místek pouze přiměřeně odhadnout. Následující údaje se týkají dojíţďky za prací do okresu Frýdek-Místek a byly zpracovány na základě rozboru údajů 326 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více. Celkový počet zaměstnanců firem, u nichţ byly rozborovány údaje o dojíţďce za prací k činil osob. Z nich 7545 tj. 17,6 % (5945, tj. 15,0 % v roce 2009) dojíţdělo z jiných okresů, a to stejně jako v minulých letech především z okresů Karviná a Ostrava 12,7 % (k podíl těchto dvou okresů činil 10,9 %). Z míst mimo okresy uvedené v tabulce 2.7a dojíţdělo 2,0 % osob (pro srovnání k ,8 %). Vzhledem k poloze okresu to byli jiţ dlouhodobě zejména občané Slovenské republiky. Největší dojíţďka za prací do okresu Frýdek-Místek byla v odvětví výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (24,6 % ze všech dojíţdějících). Další početné skupiny dojíţdějících opět tvořili zaměstnanci odvětví těţba a dobývání (16,7 % ze všech dojíţdějících) a pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (14,7 %). Celkem v těchto výše uváděných odvětvích pracovalo cca 56 % dojíţdějících osob ze sledovaného vzorku. Podíl dojíţdějících osob, vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního odvětví, byl nejvyšší v odvětví výroba motorových vozidel (47,8 %). Nejniţší dojíţďka ze sledovaných odvětví byla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti (4,1 % osob). Tabulka 3.5 Počet zaměstnanců vybraných firem okresu Frýdek-Místek podle okresu trvalého bydliště Okres Počet zaměstnanců Podíl zaměstnanců v % k k k k Frýdek-Místek ,0 82,4 Ostrava ,6 5,3 Karviná ,3 7,4 Nový Jičín ,6 2,0 Opava ,3 0,4 Vsetín ,2 0,2 Bruntál ,1 0,1 Šumperk ,0*) 0,0*) Jeseník ,0 0,1 ostatní okresy ,8 2,0 celkem ,0 100,0 *) z hlediska četnosti jde o nevýznamné hodnoty 19

24 4 Nezaměstnanost (evidovaná) 4.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek měla od roku 2004 klesající tendenci, avšak v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí docházelo od října 2008 k nárůstu počtu UoZ aţ do února 2010 (s nepatrným poklesem v říjnu 2009). V následujících měsících počet UoZ klesal v souvislosti s oţivením situace na trhu práce a se zahájením sezónních prací. Ve 2. pololetí 2010 počet UoZ stagnoval a ke konci roku se opět výrazně zvýšil aţ na stav UoZ k , tedy téměř na úroveň k (10780 UoZ). Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2010 (10 250) byl o 671 osob vyšší neţ v roce Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2010, dle jednotlivých měsíců, je uveden v tabulce v příloze. Tabulka 4.1b Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry evidované nezaměstnanosti stav k rozdíl 12/ / absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,6 z toho: absolventi škol a mladiství ,6 občané se ZP ,0 UoZ s nárokem na podporu v nezaměst ,7 míra nezaměstnanosti v % 9,8 8,8 9,5-0,3 Graf 4.1c 20

25 Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2010 v rámci kraje na 3. místě, v prosinci na 4. místě (za okresy Ostrava, Karviná, Opava), v rámci celé ČR na 7. aţ 10. místě (k za okresy Praha, Ostrava, Karviná, Brno, Olomouc, Hodonín, Opava, Děčín). Z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 47,3 %, absolventů škol a mladistvých 7,3 % a osob se ZP 15,2 % (k tvořil podíl ţen 46,7 %, absolventů škol a mladistvých 7,4 % a osob se ZP 15,4 %). Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 33 % z celkového počtu UoZ), coţ bylo o cca 339 UoZ méně neţ k Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se sníţila oproti stejnému období roku 2009 o 138 Kč na 5327 Kč. V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti mohli uchazeči o zaměstnání vykonávat souběţně s evidencí na ÚP tzv. nekolidující zaměstnání 1. V roce 2010 se počet UoZ vykonávajících nekolidující zaměstnání po lednovém výrazném poklesu zvýšil (do března), do července klesal a po následném nárůstu dosáhl počtu 1237 UoZ k Podíl těchto UoZ z celkového počtu evidovaných UoZ vzrostl aţ na 12 % k a v prosinci mírně klesl na 11,6 % (meziroční nárůst o cca 1% bod). 4.2 Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Graf Za nekolidující zaměstnání lze označit výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy 21

26 Od února 2004, kdy bylo dosaţeno historického maxima, měla míra nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek klesající tendenci, koncem roku 2008 a v průběhu celého roku 2009 (s výjimkou září a října) však v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí míra nezaměstnanosti rostla aţ do února 2010 (10,7 %). V následujících měsících se míra nezaměstnanosti sniţovala aţ do listopadu (8,4 %), v prosinci opět vzrostla na 9,5 % k , tj. meziroční pokles o 0,3% body. Obdobný průběh, ale ve vyšší hladině, měla i míra nezaměstnanosti ţen, která k činila 10,2 % (10,7 % k ). Od listopadu 2008 poprvé v historii dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek v rámci okresů MSK nejniţší hodnoty a na této pozici zůstala i v dalším období, zejména v souvislosti s investicí automobilky společnosti HMMC a investic jejich subdodavatelů. Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2010 (11,9 %) převyšovala celorepublikový průměr o 2,9% body (v roce 2008 o 3,2% body). V okrese Frýdek-Místek (9,3 %) byla o 2,6% body niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK a o 0,3% bodu vyšší neţ celorepublikový průměr (9,0 %). V listopadu a prosinci 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek nepatrně niţší hodnoty neţ míra nezaměstnanosti ČR (o cca 0,1% bod), obdobně, jako tomu bylo v roce V rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2010 umísťoval mezi 35. (březen) aţ 50. (prosinec) místem (v sestupném třídění). 4.3 Tok nezaměstnanosti Tabulka 4.3 Počet nových a vyřazených UoZ v letech ukončení evidence a noví uchazeči z toho umístění vyřazení celkem měs.prům celkem měs.prům celkem % z ukonč. měs.prům rok ,8 863 rok ,1 708 rok ,2 829 rok ,5 833 rok ,7 745 rok ,6 755 rok ,9 839 rok ,3 891 rok , rok , rok ,0 927 rok ,7 953 rok ,5 940 rok ,7 942 rok ,2 963 rok ,1 873 rok ,0 786 rok ,5 719 rok ,7 851 Pozn. S platností od došlo ke změně územního obvodu Úřadu práce ve Frýdku-Místku a tím k vyčlenění 5 obcí, tj. cca 800 UoZ Po nárůstu počtu nově evidovaných UoZ v roce 2009 v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí došlo v roce 2010 ke zmírnění situace. 22

27 Celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2010 (15 244) byl oproti roku 2009 niţší o osob. Naopak celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2010 (15 314) byl oproti roku 2009 vyšší o osob a počet umístěných UoZ (10207) byl vyšší o 1581 osob. Rozdílný byl ale tok UoZ v 1. a 2. pololetí roku Zatímco v 1. pololetí byl niţší počet nově evidovaných (cca 7200) a vyšší počet ukončených evidencí (cca 8390), ve 2. pololetí tomu bylo naopak (cca 8040 nově evidovaných a cca 6900 ukončených evidencí). V listopadu a zejména v prosinci se počet nově evidovaných UoZ výrazně zvýšil. Částečně to ale bylo způsobeno zvýšeným počtem nově evidovaných UoZ v posledních dnech roku 2010 také v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti, kdy od jsou změněny podmínky evidence UoZ a výplaty podpory v nezaměstnanosti. V posledním týdnu roku 2010 bylo evidováno cca 400 osob, zatímco v roce 2009 to bylo cca 140 osob. Celkový tok UoZ za rok 2010 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval osob, coţ bylo o cca 590 osob méně neţ v roce V roce 2010 se podařilo umístit poměrně vysoký počet UoZ (10207, tj o 1581 více neţ v roce 2009). Počátkem roku 2009 se pohyboval počet umístěných UoZ okolo 700 osob měsíčně. V souvislosti s dlouhotrvající zimou se tento počet zvýšil mírně v březnu, ale zejména aţ v dubnu (na 1584 osob), kdy začaly sezónní práce. V letních měsících, jako i v předchozích letech, počet umístěných poklesl, v září opět vzrostl (na 958 osob) a koncem roku se opět sníţil, zejména vlivem ukončení sezónních prací. 4.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví V 1. pololetí 2010 došlo k poklesu počtu UoZ ve všech věkových kategoriích, ve 2. pololetí k opětovnému nárůstu. Tabulka 4.4.1a Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věková kategorie k k k absolutně % absolutně % absolutně % do 20 let 435 4, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 436 4, , ,8 65 a více 7 0,1 8 0,1 6 0,1 celkem , , ,0 23

28 Podílově i početně největšími věkovými kategoriemi jsou kategorie let, let, ale také let. Tyto kategorie se řadí k nejvíce problémovým z hlediska umístění na trhu práce. Kategorie let v sobě zahrnuje i absolventy škol, kteří se stali od roku 2009 s příchodem světové krize, kdy do popředí zájmu zaměstnavatelů opět vstoupil poţadavek praxe, znovu znevýhodněnou skupinou, poté, co v roce 2008 jejich počty v evidenci úřadu práce byly nejniţší od roku Dlouhodobě nejproblémovější skupinou stále zůstávají kategorie a let, kde zájem zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání je stále velmi nízký a zejména v období krize jsou často mezi prvními, kteří zaměstnání ztrácejí, obtíţně však nacházejí zaměstnání opětovně. Počet osob v kategorii nad 60 let k byl 408. V této kategorii jsou evidováni zejména muţi, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro které je odchod do starobního důchodu z tohoto důvodu finančně nevýhodný a dále pak ţeny a muţi, kteří nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu i z důvodu zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Ve věkových kategoriích od 30 do 44 let bylo ke konci roku 2010 větší zastoupení ţen neţ muţů. U mladších a starších věkových kategorií tomu bylo naopak. V pololetí ale byl vyšší podíl ţen i u dalších věkových kategorií, coţ souvisí také se sezónními pracemi muţů. Průměrný věk evidovaných UoZ měl do poloviny roku 2008 vzrůstající tendenci, ve 2. pololetí 2008 a v roce 2009 došlo k jeho poklesu, v 1. pololetí 2010 opět vzrostl a ke konci roku následně poklesl na hodnotu 40,2 let k , coţ je meziroční nárůst pouze o 0,1 roku. U ţen se meziročně vzrostl také o 0,1 roku na 38,8 let. K byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,7, v MSK 40,2 let. Graf 4.4.1b 24

29 Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ je podíl UoZ ve vyšších věkových kategoriích (zejména u osob ve věku a let) vyšší neţ v celé populaci okresu Frýdek-Místek. V souvislosti se světovou hospodářskou krizí, vzrostl v roce 2009 podíl UoZ i v kategorii let a v roce 2010 se sníţil jen nepatrně. V kategoriích do 19 let a nad 60 let je podíl UoZ malý z důvodu studia mladých lidí a odchodu do starobního důchodu starších osob. K byl v evidenci úřadu práce podíl ţen 47,3 %, podíl muţů 52,7 %. Podíl ţen pravidelně ke konci roku klesá oproti pololetí, jelikoţ v rámci sezónních prací se více umísťují muţi a ti pak zpětně přicházejí ke konci roku zpět do evidence ÚP. Se zvyšující se nezaměstnaností v roce 2009 došlo ke zvýšení podílu muţů, zejména z důvodu uzavírání provozů a sniţování stavů počtu zaměstnanců v hutnictví, hornictví a strojírenství na pracovních pozicích vhodných zejména pro muţe. V roce 2010 došlo ke sníţení podílu muţů, ale prozatím ne na úroveň předchozích let Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy výše nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 49 % všech UoZ, tj meziroční pokles o 1% bod). Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem je o cca 10% bodů niţší (okres F-M i ČR). V roce 2009 došlo k poklesu podílu UoZ se základním vzděláním, kdy byli propouštěni i kvalifikovaní zaměstnanci a tím vzrostl jejich podíl v evidenci úřadu práce v souvislosti se světovou hospodářskou krizí. V roce 2010 zůstal tento podíl na stejné úrovni (18 %). Kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) však nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 22 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti (cca 18 % k ) byl však niţší cca o 7% bodů neţ podíl obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním na počtu obyvatel okresu celkem (podle sčítání lidu z roku 2001 poslední dostupný údaj). UoZ s vysokoškolským vzděláním se podílejí na evidované nezaměstnanosti pouze cca 5 %. Tabulka Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k k k Index stupeň vzdělání /12-09 absolutně % absolutně % absolutně % (fyzické osoby) bez vzdělání 4 0,0 3 0,0 5 0,0 1,25 základní vzdělání , , ,6 0,99 střední odborné (OU+OŠ) , , ,9 0,96 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,9 1,03 střední všeobecné (gymnázia) 300 2, , ,1 1,10 vysokoškolské 554 5, , ,4 1,05 celkem , , ,0 0,99 25

30 4.4.3 Podle délky nezaměstnanosti Tabulka 4.4.3a Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k k k ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % Index / (fyzické osoby) do 3 měsíců , , ,9 1, měsíců , , ,5 0, měsíců , , ,8 0, měsíců , , ,1 0, měsíců , , ,1 1,69 nad 24 měsíců , , ,7 1,24 celkem , , ,0 0,99 Od července 2009 došlo k opětovnému růstu dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců), kdy podíl na celkovém počtu UoZ vzrostl z 17,8 % aţ na 32,4 % k , ke konci roku 2010 pak podíl dlouhodobé nezaměstnanosti opět poklesl, i ve spojitosti s nárůstem počtu nově evidovaných UoZ v prosinci. Počet dlouhodobě evidovaných UoZ v průběhu roku 2010 mírně rostl. K se podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců meziročně zvýšil o cca 9% bodů, podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně zvýšil o cca 1% bod. Graf 4.4.3b K bylo evidováno 3077 UoZ (z toho 1460 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 29 % z celkového počtu UoZ a 4887 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 46 %. Pro 26

31 srovnání k bylo evidováno 2116 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 20 %) a 4829 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 45 %). Dlouhodobá nezaměstnanost ţen od roku 2009 vzrůstá. Průměrná délka evidence narůstala do poloviny roku 2008, v následujícím období klesala aţ na hodnotu 434 dnů k V roce 2010 došlo k opětovnému nárůstu a ke konci roku 2010 k poklesu na hodnotu 472 dnů k , coţ byl meziroční nárůst o 38 dnů (u ţen o 30 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 446 dnů (meziroční nárůst o 33 dnů). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k činila v okrese Frýdek-Místek 235 dnů (meziroční nárůst o 31 dnů). K podíl dlouhodobě evidovaných muţů (53 %) opět převýšil podíl ţen (47 %). Od pololetí 2009 docházelo k mírnému poklesu podílu dlouhodobě evidovaných muţů. Na celkové nezaměstnanosti byl podíl muţů a ţen obdobný. Nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují nadále UoZ ve věku nad 50 let (1459 UoZ k , tj. meziroční nárůst o 379 osob), která se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti 47 % a na celkové nezaměstnanosti 30 %. V evidenci úřadu práce zůstává stále poměrně vysoký počet starších osob, které nemohou nalézt uplatnění na trhu práce vzhledem k negativním postojům zaměstnavatelů, coţ je často násobeno i zdravotními problémy, které jim neumoţňují vykonávat některé činnosti zejména v dělnických profesích. Graf 4.4.3c Podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně sníţil o 6% bodů na 29,9 % k , absolutní počet těchto UoZ se zvýšil z 756 osob k na 919 osob k , coţ představuje meziroční nárůst o cca 22 % (celkový počet UoZ se ZP v evidenci ÚP meziročně sníţil o 2 % na 1665 UoZ). 27

32 Dlouhodobá evidence násobí handicapy dané zdravotním stavem této kategorie UoZ a nadále je tak skupinou dlouhodobou nezaměstnaností výrazně ohroţenou. UoZ nad 50 let věku a se zdravotním postiţením jsou nejčetnější skupinou osob, které setrvávají v evidenci ÚP po delší dobu. Tabulka 4.4.3d Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k do 19 let Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. SV VŠ Celkem Muţi Ţeny celkem UoZ se ZP v evidenci ÚP nad 12 měsíců OZP - zdrav. znevýhodnění OZP - částečně invalidní OZP - plně invalidní občané se ZP celkem Stupeň vzdělání: bez - bez vzdělání ÚS - střední odborné vzdělání s maturitou Z - základní vzdělání SV - střední všeobecné vzdělání SO - střední odborné vzdělání bez maturity VŠ - vysokoškolské vzdělání Tabulka 4.4.3e v % Podíl k 1) celkové nez Podíl k 2) dlouhod.nez Procentuální podíl UoZ dle věkových kategorií a dosaženého stupně vzdělání a ZP k u dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců do Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. SV VŠ OZP 4,0 23,8 21,4 21,3 29,5 0,0 17,6 48,9 24,9 3,1 5,4 15,2 0,4 10,6 16,4 25,2 47,4 0,1 22,0 53,2 18,5 2,3 3,9 29,9 1) Podíl UoZ dle kategorií k počtu UoZ celkem 2) Podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných dle kategorií k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) celkem Meziročně se zvýšil absolutní počet UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích (zvyšoval se více u starších kategorií). Jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti se sníţil jen v kategorii 50 a více let. Z hlediska dosaţeného stupně vzdělání došlo k nárůstu počtu UoZ u všech kategorií. Podíl se téměř nezměnil. Nadále je největší procentuální zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 53 %), přičemţ podíl těchto UoZ na celkovém počtu UoZ byl cca 49 %. Nejvíce UoZ ohroţenými dlouhodobou nezaměstnaností jsou vyučení ve věku nad 50 let (se zvyšujícím se věkem ohroţenost dále roste). Věk nad 50 let tak v kombinaci se zdravotními obtíţemi vytváří největší potenciál dlouhodobé nezaměstnanosti. 28

33 I přesto, ţe aktivní politika zaměstnanosti je směřována zejména na tyto skupiny UoZ, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti relativně stále vysoký. Z této skutečnosti je zřejmé, ţe samotná aktivní politika zaměstnanosti k řešení této problematiky nepostačuje. Je zapotřebí hledat řešení dlouhodobého charakteru v kombinaci s motivačními a rekvalifikačními aktivitami pro skupinu těchto osob, včetně konkrétní individuální práce s nimi. Nadále je důleţitá také osvěta zaměstnávání starších osob Absolventi škol a mladiství V lednu 2010 úřad práce evidoval 771 absolventů škol a mladistvých (ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 to je o 242 osob více), v květnu pak 586 UoZ této kategorie - o 134 osob (29,6 %) více neţ v květnu K úřad práce evidoval 499 absolventů a ve srovnání se skutečností k to bylo o 103 osob (26,0 %) více. V září 2010 bylo v evidenci úřadu práce 930 těchto UoZ a ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 to bylo o 32 osob (3,6 %) více. K úřad práce evidoval 781 absolventů a ve srovnání se skutečností k to bylo pouze o 13 osob (1,6 %) méně. Tabulka 4.4.4a Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden květen září prosinec rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok V roce 2010 poţádalo o zprostředkování zaměstnání 1710 absolventů (včetně opakovaných evidencí), coţ představovalo 11,2 % celkového počtu všech nově zaevidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2009 přišlo do evidence 1721 UoZ absolventů a jejich podíl ze všech nově zaevidovaných uchazečích v tomto období činil 9,8 %. V rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k s počtem 781 UoZ této kategorie, 7. místo (k rovněţ 7. místo). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k ,3 % (pro srovnání k tento podíl činil 7,4 %). 29

34 V roce 2010, stejně jako i v předcházejících letech, se na nezaměstnanosti uchazečů této kategorie nejvíce podíleli absolventi se středním odborným vzděláním s maturitou (k UoZ, coţ je o 6,0 % více neţ ke stejnému datu roku 2009). Druhou největší skupinu jiţ dlouhodobě tvoří absolventi se středním odborným vzděláním bez maturity (k UoZ, coţ je o 8,6 % méně neţ k ). Tabulka b stupeň vzdělání absolventů Počty a podíl absolventů podle stupně vzdělání k k k index 9-10/9-09 počet % počet % počet % bez vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 0,0 -- základní vzdělání 31 3,5 59 8,2 19 2,0 0,6 střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) , , ,1 0, , , ,0 1,1 ÚSV 18 2,0 37 5,2 16 1,7 0,9 vysokoškolské , , ,2 1,3 c e l k e m , , ,0 1,0 K bylo evidováno 206 absolventů vysokých škol, coţ bylo o 25,6 % více neţ ve stejném období roku Jejich umístitelnost je stále relativně nejlepší, protoţe mají širší teoretické znalosti, jsou jiţ vyzrálejší, často jiţ absolvovali různě dlouhé praxe, příp. pobyty a stáţe v cizině, kde měli mj. moţnost zlepšit i své jazykové znalosti. V rámci studia mají totiţ na rozdíl od středoškoláků mnohem větší časovou a regionální flexibilitu, mnohem lépe i během studia získávají různá krátkodobější zaměstnání, absolvují studijní pobyty v zahraničí, pracují na různých projektech, v rámci nichţ přicházejí do styku s firemním prostředím. Mají také lepší předpoklady i pro uplatnění v rámci samostatně výdělečné činnosti. Stále platí, ţe se vzrůstajícím stupněm vzdělání a jeho rozsahem uplatnitelnost na trhu práce roste. Stále největším handicapem absolventů, zejména středoškoláků, je nedostatek praxe; častým faktorem, který má vliv na jejich uplatnění jsou nereálné představy absolventů o mzdě, pracovní době, či pracovním zařazení. U absolventů škol patří k základním poţadavkům a předpokladům pro výkon práce u zaměstnavatele dobrá jazyková výbava, zejména je vyţadována u zahraničních zaměstnavatelů; kladně jsou v tomto směru zaměstnavateli hodnoceny jazykové a studijní pobyty v zahraničí. K běţným poţadavkům dále patří standardní úroveň zvládání uţivatelské obsluhy výpočetní techniky. Mezi další frekventované poţadavky se řadí flexibilita, schopnost a připravenost k týmové spolupráci, schopnost jednat s lidmi, schopnost prezentace a sebeprezentace, komunikační schopnosti, samostatnost, schopnost řešit stresové situace, přičemţ loajalita a ztotoţnění se s firemní kulturou jsou dnes jiţ samozřejmostí. Vůbec jedním z nejdůleţitějších faktorů ovlivňujícím uplatnění absolventů na trhu práce je jejich vlastní aktivní přístup k hledání zaměstnání. Měkké dovednosti postrádají především absolventi technických a ekonomických oborů, u humanitních oborů absolventům schází spíše propojení teorie s praxí. K omezeným moţnostem nalezení pracovního uplatnění absolventy přispívá rovněţ jejich stále nízká ochota se za prací stěhovat. 30

35 Světová hospodářská krize přinesla i výrazný pokles zaměstnavateli nabízených pracovních příleţitostí. Počet nabídek pro absolventy středních a vysokých škol začal klesat jiţ v roce 2009 a situace se v roce 2010 spíše zhoršila. K poţadovaným oborům na trhu práce nadále patřila většina zdravotnických oborů, jako lékař, zdravotní sestra, ze sociální oblasti sociální pracovník, vzrostl zájem o strojírenské a technické obory různého zaměření (specialisté) jako např. konstruktéři, přípraváři, mechanici seřizovači, správci sítě, apod., často v souvislosti s nově vybudovaným automobilovým průmyslem v okrese Zájem přetrvává i o ekonomické obory, zejména vysokoškolské, kde je však trh jiţ dlouhodoběji více nasycen. Poptávka je i po skupině oborů obchod, kde je však vysoká fluktuace a tím i častá potřeba hledat nové pracovníky. Na druhé straně jsou zaměstnavateli minimálně poptávány humanitně zaměřené obory, umělecké obory, obory s vojenským zaměřením, z historie či publicistiky. Trh je nasycen kadeřníky, pedikéry, nízký je zájem o absolventy zemědělských oborů, či absolventy koţedělné a obuvnické výroby Osoby se zdravotním postižením Nepříznivý vývoj v počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (dále UoZ se ZP) začal jiţ od roku Počet UoZ se ZP dosáhl historického maxima v lednu 2005, kdy bylo evidováno 2684 osob této kategorie. V následujících obdobích se začaly projevovat tendence k poklesu počtu UoZ se ZP; výraznější pokles se pak projevoval v průběhu prakticky celého roku 2007 a Ve 2. pololetí pak došlo k mírnému růstu počtu evidovaných UoZ této kategorie, který se zastavil v únoru Následně počet UoZ se ZP postupně mírně klesal, a to aţ do měsíce srpna. Od září pak opět došlo k pozvolnému růstu. K úřad práce evidoval 1631 UoZ se ZP, přičemţ jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,2 % (z toho 940 osob pobírajících invalidní důchod, z nichţ bylo 64,5 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 34 osob méně. Graf 4.4.5a 31

36 Tabulka 4.4.5b Vývoj počtu evidovaných UoZ se ZP stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet UoZ se ZP ,0 jejich podíl na celkovém počtu UoZ v % 15,4 16,4 15,2-0,2 Z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k řadil s počtem 1631 UoZ této kategorie na 6. místo (k rovněţ na 6. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k zaregistrován pouze v okresech Praha (2565), Ostrava (2392), Karviná (2325), Brno (2270) a Hodonín (2024). Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP bylo v evidenci dalších nejméně 1850 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňovala moţnost pracovního uplatnění. V průběhu roku 2010 poţádalo o zprostředkování 984 nových osob se ZP, coţ představovalo 6,5 % z nově evidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2009 to bylo 1215 nových UoZ se ZP (6,9 % z nově evidovaných UoZ). Tabulka 4.4.5c Délka evidence UoZ se ZP podle délky evidence UoZ se ZP % k celkovému počtu ZP k k k k do 3 měsíců ,6 16,9 3-6 měsíců ,4 10, měsíců ,6 16,3 nad 12 měsíců ,4 56,3 c e l k e m ,0 100,0 Na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k podílely 29,9 %. Ve srovnání se stavem k (35,7 %) se tento podíl sníţil o 5,8% bodu. Výraznější je však podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP. Oproti skutečnosti k tento podíl vzrostl o 10,9%ního bodu a k činil 56,3 % (absolutně počet těchto osob meziročně se zvýšil o 163 UoZ). I nadále umístitelnost UoZ se ZP zůstává obtíţná a častěji se dostávají do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti. Z hlediska věkového sloţení je nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 55 do 59 let (32,3 %), další je kategorie let (20,8 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 86,8 % UoZ se ZP (k to bylo 85,8 %) z jejich celkového počtu. Podle stupně vzdělání tvoří v kategorii UoZ se ZP, stejně jako v předchozích letech, největší podíl "střední odborné (OU+OŠ)", a to 62,8 % z celkového počtu UoZ se ZP. Tato skutečnost je dána jednak tím, ţe tato kategorie je mezi UoZ všeobecně nejvíce zastoupena a vzhledem ke změně zdravotního stavu tyto osoby prakticky ztrácejí moţnost pracovního uplatnění ve své původní profesi; problematická je rovněţ moţnost jejich rekvalifikace. Pro osoby se ZP nabízejí zaměstnavatelé v drtivé většině pouze pomocné a nekvalifikované práce, které jsou však většinou 32

37 spojeny s vyšší náročností na fyzickou zátěţ a tím také kladou odpovídající nároky na zdravotní stav. Návazně to vyplývá i z následující tabulky rozdělení UoZ se ZP dle KZAM, podle skutečné moţnosti, resp. schopnosti, vykonávat určité kategorie zaměstnání. Nejpočetnější skupinu zde dlouhodobě představuje třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Nadále přetrvává nepříznivá situace v oblasti pracovních příleţitostí pro osoby se ZP. K úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout pouze 13 vhodných volných pracovních míst, coţ představuje cca 126 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 18 volných pracovních míst). Pro zvýšení počtu příleţitostí pro osoby se ZP ve fázi hlášení VPM zaměstnavateli úřadu práce, zjišťuje příslušný pracovník volných pracovních míst, moţnost jejich obsazení osobami se ZP. V okrese bylo k , dle údajů dostupných úřadu práce, minimálně 38 subjektů zaměstnávajících více neţ 50 % osob se ZP. Z toho největší je společnost VKUS BUSTAN s.r.o. Většina těchto zaměstnavatelů, aţ na výjimky, se po stránce ekonomické, stále potýkala s řadou problémů. 4.5 Nezaměstnanost z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů Frýdecko-Místecko, Třinecko a Frýdlantsko, jejichţ členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K zahrnoval území 35 obcí a 2 měst. Celkem tato oblast zahrnuje cca obyvatel, coţ je cca 52 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převáţná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví. K největším zaměstnavatelům regionu se sídlem v okrese Frýdek-Místek patří OKD, a.s., Důl Paskov, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace, ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s., Mobis Automotive Czech s.r.o., ČSAD Frýdek-Místek a.s., Statutární město Frýdek-Místek a Biocel Paskov a.s. Region Třinecko zahrnoval k celkem 22 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zahrnuje cca obyvatel, coţ je cca 38 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji poloţené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Významným prvkem regionu Třinecka je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. Z dalších významnějších zaměstnavatelů zde dále působí Strojírny Třinec, a.s., D 5, akciová společnost Třinec, Slévárny Třinec, a.s., KOVO Třinec s.r.o. a ENERGETIKA TŘINEC, a.s. které jsou technologicky vázané na TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Mezi významné zaměstnavatele tohoto regionu i nadále patří Nemocnice Třinec, příspěvková organizace, Nemocnice Podlesí a.s. a DONGWON CZ, s.r.o. Region Frýdlantsko zahrnoval k území 10 obcí a 1 města. Celkem tato oblast zahrnuje cca obyvatel, coţ je cca 10 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska přehradní nádrţ Šance. To způsobuje, ţe v části tohoto území není moţno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Mezi hlavní zaměstnavatele patří Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r.o., FERRIT s. r. o., Technomont Frýdek-Místek, s.r.o., LAKUM - KTL, a.s., PV-Czech, s.r.o., GIFF a.s., Beskyd spol. s r.o., 33

38 APENAL, s.r.o. a TIMBER MILL s.r.o. Významným zaměstnavatelem tohoto regionu je i Náš svět, příspěvková organizace, Prţno, zřízená pro občany s mentálním postiţením. Tomuto výše uvedenému členění do tří regionů odpovídá i rozmístění jednotlivých pracovišť úřadu práce. Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je podkladem výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za niţší jednotku neţ za okres, je proto dále v této kapitole v regionech a obcích vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). Tabulka 4.5a Míra nezaměstnanosti (v %) a počet UoZ v regionech ve srovnání s okresem (výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dle údajů ze sčítání lidu r. 2001) k k Index 2010/2009 MN % UoZ MN % UoZ MN UoZ okres (oficiální údaje) 9, , ,97 0,99 okres k počtu EAO 10,3 9,9 0,96 Frýdecko-Místecko 11, , ,00 1,01 Třinecko 8, , ,94 1,00 Frýdlantsko 11, , ,90 0,90 Název mikroregionu počet obyvatel EAO počet UoZ k celkem dosaţitelní MN v % k z celk. počtu UoZ z dosaţ. UoZ Frýdecko-Místecko ,73 11,17 Třinecko ,65 7,93 Frýdlantsko ,10 10,74 Pozn.: Počet obyvatel i EAO ze sčítání lidu v roce 2001 V rámci okresu Frýdek-Místek míra nezaměstnanosti, vypočtená z EAO, činila k ,9 % a ve srovnání se stavem k poklesla o 0,4% body. Míra nezaměstnanosti k v regionu Frýdlantsko činila 10,7 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 se sníţila o 1,2% bodu, coţ zároveň představuje i nejvyšší meziroční pokles míry nezaměstnanosti v rámci regionů okresu Frýdek-Místek. Počet evidovaných UoZ k činil 1166 osob (k osob). Z 10 obcí a 1 města tohoto regionu vykazovalo k obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr (nejvyšší míra k byla v obci Prţno, a to 16,04 %; ve stejném období minulého roku vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr vykazovalo rovněţ 9 obcí, nejvyšší míra byla v obci Bílá 19,14 %). Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. Nejniţší míru nezaměstnanosti k vykazoval region Třinecko (7,9 %) a v porovnání se skutečností k se sníţila o 0,5% bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v tomto regionu byla zaznamenána v obci Horní Lomná (18,93 % - 1. místo v okrese), nejniţší pak v obci Vendryně (5,97 %). Počet evidovaných UoZ v regionu k činil 3220, tj. pouze o 10 osob méně neţ k Problémovým v rámci tohoto regionu i nadále zůstává mikroregion Jablunkovsko, kde v minulých obdobích došlo k ukončení činnosti několika větších subjektů a v současné době Jablunkovsko patří k nejméně průmyslově rozvinuté části okresu. Oblast Jablunkovska zahrnuje celkem 11 obcí a 1 město. 34

39 Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v regionu Frýdecko-Místecko. K činila 11,2 % a oproti skutečnosti k se nezměnila. Počet evidovaných UoZ k činil 6324 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 to je o 63 osob více. V jednotlivých obcích tohoto regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obci Vojkovice (17,67 %), nejniţší v obci Nošovice (6,13 %). Ze všech 72 obcí a měst okresu k mělo 40 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 19 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 12 %. Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 34 obcí a měst okresu. K byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (18,93 %), Vojkovice (17,67 %) a Hrčava (17,65 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Vendryně (5,97 %), Písečná (6,00 %) a Nošovice (6,13 %). Pro srovnání, k byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (19,53 %), Bílá (19,14 %) a Ţermanice (17,92 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Nošovice (6,34 %), Krmelín (6,57 %) a Hrádek (6,78 %). V okresním městě Frýdek-Místek činila míra nezaměstnanosti k ,84 % (k ,91 %) a dlouhodobě se tak udrţuje nad okresním průměrem. Stejně jako v minulých letech je to mimo jiné způsobeno také koncentrací obyvatel s niţším vzděláním či sociálně problémových. Graf 4.5b 35

40 5 Cizinci na trhu práce Graf 5a Tabulka 5b Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska rozdíl 12/10-12/09 Platná povolení k zaměstnání pro cizince Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska Evidovaní cizinci dle 98 písm. a) aţ e), j), k) Celkem K působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 2685 cizinců, z toho 493 ţen. Oproti jde o nárůst o 214 osob. Největší část cizinců v okrese zaujímali v počtu 2317 osob (z toho 425 ţen) občané EU/EHP a Švýcarska. Většinu z těchto občanů tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky (1752 osob, z toho 339 ţen), pro které je okres Frýdek-Místek svou příhraniční polohou relativně dobře dopravně dostupný (nárůst oproti o 131 osob). Tito občané pracovali převáţně ve stavebnictví, hornictví, hutnictví, strojírenství, ale také ve zdravotnictví. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky (493 osob, z toho 73 ţen). Tito byli zaměstnáni ve velké míře v profesi horník, dále pracovali hlavně ve strojírenských, hutnických a stavebních profesích a jako duchovní. 36