SITUACE NA TRHU PRÁCE

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE VE FRÝDKU-MÍSTKU SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK v roce 2009 Zpracoval odbor trhu práce únor 2010

2 Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ve Frýdku-Místku, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

3 OBSAH 1 Celková charakteristika okresu Hlavní jevy na trhu práce v roce Zaměstnanost a volná pracovní místa Celkový vývoj zaměstnanosti Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Dojíţďka za prací Nezaměstnanost (evidovaná) Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Podle vzdělání Podle délky nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postiţením Nezaměstnanost z hlediska regionů Cizinci na trhu práce Kontrolní činnost Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Aktivní politika zaměstnanosti Zaměření uplatnění APZ v roce Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce Národní projekt Veřejně prospěšné práce Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace Projekt Vzdělávejte se! Opatření Aktivní návrat Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběţná opatření) Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Příspěvek na zapracování Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Rekvalifikace a poradenské aktivity Rekvalifikace Poradenské sluţby a aktivity Sluţby EURES... 52

4 9.6 Implementace ESF Projekt SeZam Celkový vývoj uţití nástrojů APZ a jejich financování Kontrolní činnost v rámci APZ Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2010 v okrese Výţivné na děti v pěstounské péči Ţádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou Státní sociální podpora Kontrolní činnost, exekuce a přestupky Kontrolní činnost Agenda exekucí Přestupková agenda Pouţité zkratky Přílohy

5 1 Celková charakteristika okresu okres Frýdek-Místek k počet obyvatel cca 211 tis. pracovní síla cca 106,6 tis. rozloha cca 1210 km 2 hustota obyvatel cca 174 osob / km 2 míra nezaměstnanosti 9,8 % počet evidovaných UoZ nejvýchodnější okres Moravskoslezského kraje a České republiky - společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná - spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca 59 tis. obyvatel) a město Třinec (cca 38 tis. obyvatel) - na území okresu je 67 obcí (cca 94 tis. obyvatel) a 5 měst (cca 117 tis. obyvatel) - počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 6. místo v rámci ČR (2 % obyvatel státu) - průměrný věk 40,1 let je pod průměrem ČR (40,5 let) stav k hustotou obyvatelstva je na 14. místě v rámci ČR - rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo - rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území - nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary - celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m aţ po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé aţ po chladnou - vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, coţ ovlivnilo i historické zaměření na těţký průmysl - zemědělství je orientováno hlavně na chov skotu, na obilnářství a pěstování řepky - významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíţdí za prací mimo okres (cca 8 %), především do okresu Ostrava - specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel 1

6 podíl v % z toho ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Tabulka 1a Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k stav k index 2008/2007 celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny Počet obyvatel celkem ,00 1,00 věková kategorie let věková kategorie 0 14 let ,00 1, ,99 0,99 Průměrný věk obyvatel 39,9 41,3 40,1 41,5 1,01 1,00 1) Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel okresu se stále mírně zvyšoval. Pouze do údajů za rok 2007 se promítl vliv vyčlenění 5 obcí z okresu Frýdek-Místek s účinností od (cca 18,3 tis obyvatel). Dochází k nárůstu podílu obyvatel vyšších věkových kategorií a naopak ve věkové kategorii do 15 let dochází k poklesu. V souvislosti s tím nadále roste průměrný věk obyvatel. Podle věkové struktury obyvatel okresu Frýdek-Místek byla kategorie let nejčetnější, stejně jako v předchozích letech. Jak je patrno z následujícího grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj k ), s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku (k ), je podíl UoZ v kategorii osob ve věku a let výrazně vyšší neţ v celé populaci, obdobně jako v předchozích letech, nově ale, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, je podíl UoZ výrazně vyšší i v kategorii let. V roce 2009 se meziročně zvýšil podíl UoZ v niţších věkových kategoriích, naopak u vyšších věkových kategorií došlo k poklesu podílu, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, kdy zaměstnavatelé často propouštěli a nově nepřijímali mladší pracovníky s nedostatkem praxe. Podíl obyvatel k se meziročně v jednotlivých kategoriích příliš nezměnil (výraznější byl pouze nárůst u kategorie let o 0,5% bodu a pokles u kategorie let o 0,4% bodu). Graf 1b Podíl obyvatel ve srovnání s podílem UoZ ve věkových kategoriích 18,0 16,0 obyv. k UoZ k ,0 12,0 10,0 9,5 13,2 9,7 9,9 10,9 11,8 11,2 10,6 10,5 10,2 9,8 9,4 10,6 9,9 13,2 10,3 12,5 8,7 8,0 6,0 4,0 4,0 4,0 2,0 0, věk Zdroj dat: počet obyvatel - ČSÚ, počet UoZ - ÚP F-M 2

7 Silné stránky okresu - dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví - kapacitně dostatečně rozvinutá průmyslová základna v řadě odvětví - relativně nízké náklady na pracovní sílu - mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR - pracovní síla zvyklá na dojíţďku za prací a na práci na směny - velký a silný zahraniční investor spolu s dalšími navazujícími subjekty - dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních - příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) - turisticky atraktivní pohoří Beskyd - kulturní a přírodní potenciál okresu Slabé stránky okresu - velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU - významné soustředění těţkého průmyslu - poddolování části okresu - omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod - nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností - niţší flexibilita pracovní síly - strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce - slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím - kapacitně a kvalitativně ne zcela dostačující dopravní infrastruktura - existence ekologických zátěţí z průmyslové výroby 3

8 2 Hlavní jevy na trhu práce v roce světová hospodářská a ekonomická krize se v průběhu roku v některých odvětvích a firmách dále prohlubovala; některé byly zasaţeny jen okrajově a některé jiţ v II. pololetí avizovaly zlepšení ekonomické situace - mezi nejvíce postiţené se zařadilo textilní odvětví, kde největší zástupce v okrese SLEZAN Frýdek - Místek a. s. hromadně uvolňoval zaměstnance a ustanovený správce konkurzní podstaty a věřitelský výbor rozhodl o postupném ukončení výroby - krize se projevovala po celý rok také v hutním odvětví, avšak daleko méně výrazněji neţ u velkých subjektů tohoto odvětví v okrese Ostrava - postupně se rozšiřoval počet subjektů zasaţených krizí v oblasti strojírenství, coţ se týkalo zejména menších subjektů - v odvětví automobilového průmyslu se začala situace postupně zlepšovat vlivem zavedení šrotovného v některých okolních státech a zavedením výroby nového vozu u společnosti HMMC - v návaznosti na pokles výroby a investičních aktivit se důsledky krize začaly projevovat i v odvětví stavebnictví, zejména koncem roku, kdy se mimo jiné silněji a dříve projevil vliv ukončování sezónních prací - krize v průběhu roku zasáhla postupně i některé subjekty z oblasti sluţeb, ale tento jev nebyl masového charakteru a začal se více projevovat koncem roku - krize se projevila i v odvětví zemědělství, které však v okrese není dominantní a byla spojena hlavně se stagnací a poklesem výkupních cen - krize se méně projevila v potravinářském průmyslu - některé subjekty z výše uvedených odvětví přistoupily na reţim práce v rámci 209 ZP, k hromadnému propouštění v rámci 62 ZP a nebo zkracovaly pracovní týden - v průběhu roku v okrese přistoupilo k hromadnému propouštění 5 firem a týkalo se cca 550 osob - kladně bylo úřadem práce rozhodnuto o uplatnění 209 ZP v případě 38 firem a týkající se cca 2100 osob (některých i opakovaně). Během roku se postupně zájem firem o řešení v rámci tohoto sniţoval i tím, ţe společnosti spíše vyuţívaly zkracování pracovního týdne a uvolňování zaměstnanců - do evidence ÚP po ukončení SVČ přišlo v roce 2009 cca 950 osob (v roce 2008 cca 585 osob) - počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) však dle údajů ČSSZ vzrostl oproti k o cca 100 osob na cca pokles zaměstnanosti (u sledovaného vzorku firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců) je odhadován za celý rok 2009 na cca osob (v I. pololetí to byl pokles o cca 3520 osob) - k nejvýznamnějšímu poklesu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 1310 osob (v I. pololetí 1260) a v pododvětví výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků o cca 550 osob, způsobeného především ukončením výroby v SLEZANu Frýdek-Místek a.s. - k nejvýznamnějšímu růstu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba motorových vozidel o cca 460 osob. Tento růst byl způsoben zejména pozitivnějším vývojem ve společnosti HMMC a následně u firem, které bezprostředně svou činností navazují na její výrobu 4

9 - na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíţdělo za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva, a kde byl krizí zasaţen zejména hutní průmysl - z historicky rekordního kulminačního počtu 3500 VPM v registru ÚP k klesl na 1400 VPM k V roce 2009 obdobný vývoj pokračoval, avšak s různou mírou intenzity výkyvů v počtu VPM, a to oběma směry, přičemţ k bylo v registru úřadu práce registrováno celkem 667 VPM - v průběhu ledna a února se počty VPM pohybovaly okolo ; v období březen prosinec počty dosahovaly hodnot v rámci rozmezí cca VPM - nejvíce VPM bylo v roce 2009 registrováno k celkem 943 (9,1 UoZ/1 VPM) a naopak nejméně celkem 516 (18,2 UoZ/1 VPM) k v průběhu roku 2009 byl průměrný počet aktuálních VPM ke konci měsíce 615, přičemţ v roce 2008 činil tento průměr 2344 VPM (pokles o cca 73 %) - počet evidovaných UoZ, připadajících na 1 VPM, byl k cca 16; k činil cca 5 UoZ/1 VPM - v roce 2009 bylo do registru ÚP nahlášeno celkem 4806 a zrušeno 5606 VPM; celkový tok činil VPM. V roce 2008 nahlášeno celkem 8260 a zrušeno 8306 VPM; celkový tok činil Meziročním srovnáním celkového toku došlo k poklesu o 37 % - v rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek v počtu volných pracovních míst udrţoval po celý rok na 2. místě, s výjimkou měsíce ledna (3. místo) - v ukazateli počet UoZ na 1 VPM se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 5. (7 x) a 6. (5 x) místě, přičemţ k obsadil 6. příčku, a to průměrným počtem 16,2 UoZ/1VPM - v rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umísťoval na 7. aţ 23. místě (k počtem 667 VPM na 7). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil na 29 aţ 57. místo, přičemţ k obsadil průměrem 16,2 v rámci ČR 57. místo - evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek měla od roku 2004 klesající tendenci, avšak v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí dochází od října 2008 k nárůstu počtu UoZ. Celý rok 2009 se počet UoZ zvyšoval (s nepatrným poklesem v říjnu) aţ na stav UoZ k , coţ bylo o 3966 UoZ (58 %) více neţ k Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2009 (9579) byl o 2473 osob vyšší neţ v roce z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2009 (s výjimkou ledna) v rámci kraje na 3. místě (za okresy Karviná, Ostrava), v rámci celé ČR na 10. místě v lednu, 9. místě v únoru aţ květnu, na 8. místě v červnu a ve druhém pololetí na 7. místě (za okresy Praha, Karviná, Ostrava, Brno, Olomouc, Hodonín) - z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 46,7 %, absolventů škol a mladistvých 7,4 % a osob se ZP 15,4 % (k tvořil podíl ţen 50,0 %, absolventů škol a mladistvých 7,2 % a osob se ZP 21,9 %) - počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 36 % z celkového počtu UoZ), coţ bylo o cca 1347 UoZ více neţ k Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se zvýšila oproti stejnému období roku 2008 o 454 Kč na 5465 Kč - k činila celková míra nezaměstnanosti 9,8 % (5,9 % k ) - průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2009 (11,3 %) převyšovala celorepublikový průměr o 3,2% body (v roce 2008 o 3,0% body). V okrese Frýdek-Místek (8,7 %) byla o 2,6% body niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK a o 0,6% bodu vyšší neţ celorepublikový průměr (8,1 %) 5

10 - v rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2009 umisťoval mezi 43. aţ 34. místem. V rámci okresů MSK dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek v listopadu 2008 poprvé v historii úřadu práce nejniţší hodnoty a na této pozici zůstal i v roce 2009, kdy se nezaměstnanost zvyšovala - v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí došlo v I. pololetí 2009 k výraznému růstu počtu nově evidovaných UoZ. Ve II. pololetí byl průběh nově evidovaných UoZ obdobný jako před pěti lety. Ve srovnání s rokem 2008 byl průběh nově evidovaných UoZ obdobný, ale ve vyšší hladině o cca 400 osob (v I. pololetí o cca 600 osob). V lednu 2009 přišlo do evidence 1930 UoZ, coţ bylo nejvíce od roku celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2009 (17556) byl oproti roku 2008 vyšší o 5037 osob. Celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených za rok 2009 (13590) byl oproti roku 2008 niţší o 1132 osob. Počet umístěných UoZ (8626) byl meziročně niţší o 800 osob - tok UoZ za rok 2009 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval osob, coţ byl meziroční nárůst o 3905 osob (cca 14 %) - oproti předchozím létům došlo v roce 2009 (zejména v I. pololetí) jednak k výraznému nárůstu počtu i podílu UoZ ve věku let, a současně došlo k poklesu podílu UoZ ve věku let - průměrný věk evidovaných UoZ měl do poloviny roku 2008 vzrůstající tendenci, ve II. pololetí 2008 a v roce 2009 došlo k jeho poklesu; k byl průměrný věk UoZ 40,1 roků, coţ je meziroční pokles o 1 rok. U ţen se meziročně sníţil o 0,5 roku na 38,7 let. K byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,1, v MSK 40,1 let - k byl v evidenci úřadu práce podíl ţen 46,7 %, podíl muţů 53,3 % - podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 50 % všech UoZ) - kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) však nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 23 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců) - v roce 2009 došlo k nárůstu absolutního počtu dlouhodobě nezaměstnaných UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, v kategorii UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců došlo po mírném poklesu v I. pololetí k nárůstu ke konci roku. K bylo evidováno 2116 UoZ (z toho 958 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 20 % z celkového počtu UoZ a 4829 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 45 %. Pro srovnání k bylo evidováno 1892 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 28 %) a 2862 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 42 %) - průměrná délka evidence narůstala do poloviny roku 2008, v následujícím období klesala aţ na hodnotu 434 dnů k , coţ byl meziroční pokles o 171 dnů (u ţen o 105 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 413 dnů (meziroční pokles o 126 dnů) - meziročně se zvýšil absolutní počet i podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích kromě kategorie nad 50 let, kde došlo k poklesu. Výrazný je nárůst u UoZ v kategorii let - nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují nadále UoZ ve věku nad 50 let (1080 UoZ k , tj. meziroční pokles o 22 osob) - podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně sníţil o 9,6% bodů na 35,7 % k , absolutní počet těchto UoZ se sníţil z 857 osob k na 756 osob k , coţ představuje meziroční pokles o cca 12 % (celkový počet UoZ se ZP v evidenci ÚP meziročně vzrostl o 12 %) 6

11 - k úřad práce evidoval 396 absolventů a ve srovnání se skutečností k to bylo o 67 osob (21,1 %) více - v rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k s počtem 794 UoZ této kategorie, 7. místo - k úřad práce evidoval 1665 UoZ se ZP a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,4 % (z toho 1327 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 68,7 % muţů) - v ţebříčku 77 okresů ČR k se řadil okres Frýdek-Místek s počtem 1665 UoZ této kategorie na 6. místo (k na 7. místo) - z hlediska věkového sloţení je nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 55 do 59 let (29,3 %), další je kategorie let (22,1 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 85,8 % UoZ se ZP (k to bylo 86,3 %) z jejich celkového počtu - ze všech 72 obcí a měst okresu k mělo 34 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 12 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 14 %. Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 30 obcí a měst okresu - k byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (19,53 %), Bílá (19,14 %) a Ţermanice (17,92 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Nošovice (6,34 %), Krmelín (6,57 %) a Hrádek (6,78 %) - k působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 2471 cizinců, z toho 372 ţen - největší skupinu mezi cizinci na našem trhu práce zaujímali v počtu 2144 osob, z toho 324 ţen, občané EU/EHP a Švýcarska - z občanů EU/EHP a Švýcarska byli v počtu 1621 osob, z toho 254 ţen, největší evidovanou skupinou jiţ tradičně občané Slovenské republiky - občané Polské republiky tvořili v počtu 463 osob, z toho 63 ţen, druhou nejpočetnější evidovanou skupinu - objem finančních prostředků čerpaných na realizaci politiky zaměstnanosti meziročně vzrostl o 88 % na tis. Kč, z toho na APZ (národní APZ a projekty ESF) tis. Kč - podíl výdajů na APZ z celkových výdajů politiky zaměstnanosti v roce 2009 činil 17,3 % (v roce ,4 %) - v souladu se zněním zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti byl dle 78 finanční příspěvek vyplácen za IV. čtvrtletí r a za I. III. čtvrtletí Vyplaceno bylo celkem Kč na 347,75 OZP (v průměrném přepočteném stavu) a na 24,79 TZP (v průměrném přepočteném stavu), celkem na 372,54 osob zdravotně postiţených. U 1 zaměstnavatele byl na základě odvolání rozhodnutím ministra MPSV poskytnut příspěvek za I. čtvrtletí 2008 ve výši Kč - podíl finančních prostředků, které byly v roce 2009 vynaloţeny na rekvalifikace a poradenské programy, činil 19 % z celkových vynaloţených prostředků APZ - v roce 2009 bylo na PPZ vynaloţeno cca 305 mil. Kč, v roce 2008 to bylo cca 146 mil. Kč - v roce 2009 bylo celkově vyplaceno na dávkách SSP cca 821 mil. Kč (v roce 2008 cca 862 mil. Kč) 7

12 Mezi nejvíce ohroţené skupiny na trhu práce okresu podle výše uvedených poznatků patřily: - osoby uvolněné z organizačních důvodů či v důsledku krize (často jde o osoby, které se po dlouhé době zaměstnání poprvé setkávají se situací ztráty zaměstnání) dále - osoby dlouhodobě evidované - osoby nad 50 let věku (specificky osoby nad 55 let věku) - osoby se ZP - absolventi škol dalšími skupinami jsou osoby dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené, jako: - osoby s délkou evidence delší neţ 5 měsíců - osoby s delší dobou neaktivity před evidencí na ÚP (min. 6 měsíců) - osoby se základním vzděláním - osoby nad 45 let - osoby se zdravotními omezeními - osoby vyţadující zvláštní pomoc - osoby pečující o dítě do 15 let věku - těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu - ţeny vracející se z MD nebo RD - osoby s kombinací více znevýhodnění 8

13 3 Zaměstnanost a volná pracovní místa 3.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2009 se vyznačoval následujícími atributy: - světová hospodářská a ekonomická krize se v průběhu roku v některých odvětvích a firmách dále prohlubovala; některé byly zasaţeny jen okrajově a některé jiţ v II. pololetí avizovaly zlepšení ekonomické situace - mezi nejvíce postiţené se zařadilo textilní odvětví, kde největší zástupce v okrese SLEZAN Frýdek - Místek a. s. hromadně uvolňoval zaměstnance a ustanovený správce konkurzní podstaty a věřitelský výbor rozhodl o postupném ukončení výroby, s výjimkou provozu šicí dílny (cca 55 osob), kde dojde k ukončení činnosti aţ na konci března krize se projevovala po celý rok také v hutním odvětví, avšak daleko méně výrazněji neţ u velkých subjektů tohoto odvětví v okrese Ostrava - postupně se rozšiřoval počet subjektů zasaţených krizí v oblasti strojírenství, coţ se týkalo zejména menších subjektů - v odvětví automobilového průmyslu se začala situace postupně zlepšovat vlivem zavedení šrotovného v některých okolních státech a zavedením výroby nového vozu u společnosti HMMC a tato společnost v důsledku toho otevřela v průběhu roku další směnu - v návaznosti na pokles výroby a investičních aktivit se důsledky krize začaly projevovat i v odvětví stavebnictví, zejména koncem roku, kdy se mimo jiné silněji a dříve projevil vliv ukončování sezónních prací - krize v průběhu roku zasáhla postupně i některé subjekty z oblasti sluţeb, ale tento jev nebyl masového charakteru a začal se více projevovat koncem roku - krize se projevila i v odvětví zemědělství, které však v okrese není dominantní a byla spojena hlavně se stagnací a poklesem výkupních cen - krize se méně projevila v potravinářském průmyslu - některé subjekty z výše uvedených odvětví přistoupily na reţim práce v rámci 209 ZP, k hromadnému propouštění v rámci 62 ZP a nebo zkracovaly pracovní týden - v průběhu roku v okrese přistoupilo k hromadnému propouštění 5 firem a týkalo se cca 550 osob. Ostatní firmy spíše volily takový způsob uvolňování, který nenabyl charakteru hromadného propouštění a dále tak nesniţoval jejich image - kladně bylo úřadem práce rozhodnuto o uplatnění 209 ZP v případě 38 firem a týkající se cca 2100 osob (některých i opakovaně). Během roku se postupně zájem firem o řešení v rámci tohoto sniţoval i tím, ţe společnosti spíše vyuţívaly zkracování pracovního týdne a uvolňování zaměstnanců - vše se projevilo také na poklesu počtu hlášených VPM zaměstnavateli do databáze úřadu práce, kde došlo k poklesu na cca 670 VPM k oproti , kdy bylo v registru ještě cca 1430 VPM - do evidence ÚP po ukončení SVČ přišlo v roce 2009 cca 950 osob (v roce 2008 cca 585 osob) - počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) však dle údajů ČSSZ vzrostl oproti k o cca 100 osob na cca pokles zaměstnanosti (u sledovaného vzorku firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců) je odhadován za celý rok 2009 na cca osob (v I. pololetí to byl pokles o cca 3520 osob) - k nejvýznamnějšímu poklesu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě 9

14 strojů a zařízení o cca 1310 osob (v I. pololetí 1260) a v pododvětví výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků o cca 550 osob, způsobeného především ukončením výroby v SLEZANu Frýdek-Místek a.s. - k nejvýznamnějšímu růstu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba motorových vozidel o cca 460 osob. Tento růst byl způsoben zejména pozitivnějším vývojem v tomto odvětví ve II. pololetí 2009, kdy společnost HMMC otevřela druhou směnu a následovaly ji i některé subjekty, bezprostředně svou činností navazující na její výrobu - na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíţdělo za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva, a kde byl krizí zasaţen zejména hutní průmysl 3.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu bylo ve II. pololetí 2009 dotázáno cca 500 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly pouţity údaje 401 z nich, které k zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Z hlediska celkové zaměstnanosti došlo v roce 2009 u firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců a sledovaných úřadem práce, zejména v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, k poklesu zaměstnanosti o cca 3 tis. osob (podrobně viz kap. 3.3). U 33 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 48 % zaměstnanců velkých firem, u 14 zaměstnavatelů (s počtem 500 a více zaměstnanců) pracuje cca 36 % zaměstnanců velkých firem. Situace u těchto zaměstnavatelů nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 3.2a Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k k rozdíl 12/ /2008 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , ,9 16 4, zaměstnanců , , ,1 250 a více zaměstnanců 33 8,2 33 8,2 0 0,0 celkem , ,0-1 0,0 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP Tabulka 3.2b Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k k rozdíl 12/ /2008 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , , ,2 250 a více zaměstnanců , , ,3 celkem , , ,0 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 10

15 počet osob ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Tabulka 3.2c Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet zaměstnanců velkých 1) ,9 zaměstnavatelů (26 a více zam.) osoby vykonávající SVČ 2) -hlavní činnost ,8 - vedlejší ,3 - celkem ,7 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ Nárůst osob samostatně výdělečně činných (dle evidence ČSSZ) se v roce 2003 zastavil, od té doby docházelo k poklesu, s výjimkou I. pololetí K došlo k poklesu o cca 1260 OSVČ, zejména v souvislosti se změnou územních obvodů a tím vyčleněním OSVČ, kteří přináleţeli k dotčeným obcím. Od roku 2007 do pololetí 2009 docházelo opět k nárůstu a s mírným poklesem koncem roku Počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně vzrostl o cca 100 osob na cca k V I. pololetí 2009 došlo k výraznému nárůstu počtu osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost (o cca 560), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost došlo k poklesu (o cca 280). Ve II. pololetí tomu bylo naopak - došlo k poklesu počtu osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost (o cca 480), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost došlo k nárůstu (o cca 300). V roce 2009 přišlo do evidence úřadu práce cca 950 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o 365 více neţ v roce Graf 3.2d Vývoj počtu OSVČ okresu F-M (zdroj ČSSZ) /96 06/97 12/97 06/98 12/98 06/99 12/99 06/00 12/00 06/01 12/01 06/02 12/02 06/03 12/03 06/04 12/04 06/05 12/05 06/06 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 Pozn.: od došlo ke změně územních obvodů, kterou došlo ke správnímu vyčlenění 5 obcí z evidence okresu Frýdek- Místek do okolních okresů a tím vyčlenění cca 1260 OSVČ OSVČ OSVČ - hlavní činnost V předchozích letech byly výše uvedené údaje doplněny údaji ČSSZ o zaměstnanosti v malých organizacích. Vzhledem ke změnám v evidenci dat na ČSSZ nelze v současnosti získat relevantní údaje za okres. ČSSZ nyní eviduje pouze počet pojištěnců v okrese celkem, coţ nemusí znamenat, ţe tito pojištěnci mají místo výkonu práce přímo v daném okrese, jelikoţ ČSSZ eviduje fyzické osoby podle místa bydliště, zaměstnance malých organizací (do 26 zaměstnanců) podle registrace firmy a zaměstnance velkých organizací podle sídla firmy. Údaje o počtu pojištěnců mohou být zkresleny i tím, ţe pojištěnec můţe současně pracovat u dvou nebo více zaměstnavatelů. Dle uvedené metodiky ČSSZ bylo k v okrese Frýdek-Místek evidováno cca 4830 zaměstnavatelů a cca pojištěnců. 11

16 3.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce v prosinci 2009 a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců (viz úvod kapitoly 3.2). Tabulka 3.3a Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) odvětví CZ-NACE název CZ- NACE kód rozdíl rok rok 08 Zemědělství, lesnictví a rybářství Těţba a dobývání Zpracovatelský průmysl z toho: výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů výroba koksu a rafinovaných ropných produktů výroba chemických látek a chemických přípravků výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků výr. pryžových, plastových výrobků a ost. nekovových miner.výr výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zař výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, čin. souvis. s odpad. vodami, odpady a sanac Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněţnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů CELKEM

17 Graf 3.3b Zaměstnanost v okr. F-M podle odvětví k zdravotnictví, soc. péče 9% vzdělávání 8% veřejná správa 6% služby 4% ostatní 5% zpracovatelský prům. 44% výr. potravin 4% výr. textilií 1% výr. kovů 22% výr. strojů 5% doprava, skladování 7% obchod 5% stavebnictví 3% těžba uhlí 6% zemědělství a lesnictví 2% výr. vozidel 7% ostatní 6% Pozn.: údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců Celosvětová krize zasáhla v okrese celou řadu odvětví, resp. subjektů, různou mírou. Prakticky nebyl zaznamenán větší růst zaměstnanosti u jednotlivých firem (max. do 10 osob) s výjimkou několika subjektů z pododvětví výroba motorových vozidel (od osob) a z navazujícího odvětví doprava a skladování (od osob). Jednoznačně během roku převaţoval trend poklesu zaměstnanosti. Dle výše uvedené tabulky 3.3a došlo v okrese k relativně větším změnám v zaměstnanosti v jednotlivých níţe uvedených odvětvích. K největšímu růstu zaměstnanosti dle tabulky 3.3a došlo v: - pododvětví výroba motorových vozidel o cca 460 osob. Tento růst byl způsoben zejména pozitivnějším vývojem v tomto odvětví ve II. pololetí 2009, kdy společnost HMMC otevřela druhou směnu a následovaly jí i některé subjekty, bezprostředně svou činností navazující na její výrobu - odvětví doprava a skladování o cca 390 osob. Zejména v návaznosti na pozitivnější vývoj u subjektů v pododvětví výroba motorových vozidel došlo k růstu zaměstnanosti u subjektů, zajišťujících logistické sluţby pro subjekty z tohoto odvětví K největšímu poklesu zaměstnanosti dle tabulky 3.3a došlo v: - pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, které je v okrese dominantní a které postihla krize jako jedno z prvních, o cca 1310 osob (z toho v I. pololetí 1260) - pododvětví výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků o cca 550 osob, způsobeného především prohlubující se ekonomickou krizí u největšího zástupce tohoto odvětví v okrese SLEZAN Frýdek-Místek a.s., která vedla k rozhodnutí o postupném úplném ukončení činnosti - pododvětví výroba strojů a zařízení jinde nezařazených o cca 400 osob (z toho v I. pololetí 310 osob), kde jsou často zařazeny společnosti s vazbou na hutní výrobu a těţké strojírenství 13

18 - pododvětví výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků o cca 340 osob, které však bylo způsobeno racionalizací a modernizací výroby u dvou středních zaměstnavatelů a nesouviselo přímo s krizí. Toto odvětví, které v okrese nepatří mezi dominantní, se zařadilo mezi ta, která byla krizí postiţena nejméně - odvětví těžba a dobývání o cca 330 osob (vše v I. pololetí), kde vlivem celosvětové krize došlo k významnému poklesu poptávky po černém uhlí, zejména ze strany největších odběratelů (hutních společností). Začátkem II. pololetí se situace v tomto odvětví výrazněji zlepšila a jednotlivé společnosti do tohoto odvětví náleţející, postupně obnovovaly nábor pracovní síly 3.4 Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Sledování vývoje v oblasti volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, ţe situace v této oblasti odráţí aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti trţní poptávky. Přesto, ţe registrem úřadu práce neprocházejí všechny pracovní příleţitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují, mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. Tomuto konstatování odpovídal vývoj i roce 2009, který byl výrazně poznamenán a svým charakterem kopíroval celkovou situaci na trhu práce, citelně zasaţeným doléhající ekonomickou krizí, s negativními dopady, i kdyţ v různé míře, v podstatě do všech odvětví okresu. Tento trend výrazněji započal jiţ v posledním čtvrtletí roku 2008, kdy z historicky rekordního kulminačního počtu 3500 VPM v registru ÚP k klesl na 1400 VPM k V roce 2009 obdobný vývoj pokračoval, avšak s různou mírou intenzity výkyvů v počtu VPM, a to oběma směry, přičemţ k bylo v registru úřadu práce registrováno celkem 667 VPM. V průběhu ledna a února se počty VPM pohybovaly okolo ; v období březen prosinec počty dosahovaly hodnot v rámci rozmezí cca VPM. Nejvíce VPM bylo v roce 2009 registrováno k celkem 943 (9,1 UoZ/1 VPM) a naopak nejméně celkem 516 (18,2 UoZ/1 VPM) k V průběhu roku 2009 byl průměrný počet aktuálních VPM ke konci měsíce 615, přičemţ v roce 2008 činil tento průměr 2344 VPM (pokles o cca 73 %). Počet evidovaných UoZ, připadajících na 1 VPM, byl k cca 16; k činil cca 5 UoZ/1 VPM. V roce 2009 bylo do registru ÚP nahlášeno celkem 4806 a zrušeno 5606 VPM; celkový tok činil VPM. V roce 2008 nahlášeno celkem 8260 a zrušeno 8306 VPM; celkový tok činil Meziročním srovnáním celkového toku došlo k poklesu o 37 %. Tabulka 3.4a Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce měsíc počet uchazečů o zaměstnání míra nezaměstnanosti počet volných míst počet UoZ na 1 VM rok rok rok ,95 7,60 8,08 8,34 8,55 8,76 9,13 9,21 9,17 9,11 9,16 9,80 rok ,66 7,30 6,72 6,14 5,85 5,79 6,03 6,02 5,75 5,26 5,21 5,90 rok rok rok ,0 9,1 15,6 16,6 18,2 17,1 18,7 18,9 16,6 16,6 18,4 16,2 rok ,6 5,0 4,6 4,0 4,0 2,2 2,2 2,0 1,9 2,0 3,1 4,8 14

19 Tabulka 3.4b Tok volných pracovních míst měsíc rok Celkem počet nově nahlášených volných míst počet zrušených a obsazených volných míst Obecně lze konstatovat, ţe v průběhu roku pokračovalo další sniţování poptávky, započaté jiţ koncem roku 2008, a to po všech profesích v rámci registru ÚP, včetně těch, o které byl dosud dlouhodobý a početně výrazný zájem, např. v oborech frézař, zámečník, svářeč, řidič, prodavač, šička apod. Z hlediska nově pozorovaných tendencí v tomto období nutno zmínit celkové zvýšení intenzity při obsazování hlášených VPM, a to zejména těch s niţšími nároky na kvalifikaci, příp. další odborné předpoklady a znalosti, která byla často obsazována i do několika hodin od nahlášení. Zvýšený zájem o pracovní uplatnění byl pozorován i v oborech a profesích, o které byl dříve zájem ze strany UoZ jen sporadický, resp. ţádný. Jednalo se např. o pracovníky ostrahy, vrátné, finanční poradce a pracovní příleţitosti na ţivnostenský list (kadeřník, účetní) apod. S ţádostmi o individuální poradenství a pomoc při orientaci a nasměrování na trhu práce, co se týče moţností a forem pracovního uplatnění, vyhledávání v databázích apod., se obracely na pracoviště VPM i osoby, které patřily k dlouhodobě pracovně neaktivním, např. 2, 3 i více let. Zaměstnavatelé při kontaktu s ÚP často uváděli, ţe jsou konfrontováni s dosud nebývalým zájmem ze strany uchazečů a zájemců o zaměstnání, často nesplňujících nadefinované předpoklady pro výkon profese, a to nejen o konkrétní aktuálně nahlášená volná pracovní místa, ale i tzv. naslepo, kdy je spontánně jednotlivci oslovují a dotazují se na potenciální moţnost zaměstnání. Nebylo výjimkou, ţe zaměstnavatele často poţadovali informace o VPM nezveřejňovat, ale pouze v rámci ÚP vytipovat vhodné osoby a zprostředkovat jen tyto. V této souvislosti nutno zmínit podmínky, resp. novou součást obsahu jednání v záleţitosti pracovního uplatnění, a to komunikaci na téma aktuální zadluţenosti uchazečů a zájemců o práci, zejména co se týče příp. exekucí apod. V takových případech vznikají pro zaměstnavatele další zatěţující povinnosti, zejména administrativního charakteru, a to ve vztahu ke všem institucím a subjektům, jejíţ obesílání a komunikace s nimi vyplývá z příslušné legislativy, upravující tuto oblast. Nejsou tedy vyloučeny případy, kdy jsou zaměstnavateli primárně z těchto důvodů upřednostňovány osoby bez obdobné zátěţe. Přetrvávala různorodost a další specifika poptávky po sluţbách a servisu zabezpečovanému úřadem práce, s odpovídajícím promítnutím této situace do náročnosti a zodpovědnosti při komunikaci s těmito subjekty ze strany pracovníků ÚP, a to jak ve fázi hlášení a údrţby databáze, operativního kontaktu se zadavateli v průběhu jejich obsazování, tak zprostředkovávání vhodných uchazečů a zájemců o zaměstnání, včetně nabízení a vyuţívání různých sluţeb a jejich forem (organizace a realizace předvýběrů, výběrových řízení, plánováním a realizací rekvalifikačních programů a dalších souvisejících koordinačních aktivit). Nadále se projevoval zájem o operativní vyuţívání portálů a dalších internetových zdrojů zabývajících se a souvisejících se zaměstnaností a trhem práce, a to jak z nabídkové, tak poptávkové strany trhu práce, coţ se projevovalo mj. v oblasti poskytování příslušného průběţného poradenství ze strany ÚP. 15

20 Uchazeči a zájemci o zaměstnání byla vyuţívána rovněţ moţnost prezentovat svou individuální nabídku prostřednictvím portálu. V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek v počtu volných pracovních míst udrţoval po celý rok na 2. místě, s výjimkou měsíce ledna (3. místo). V ukazateli počet UoZ na 1 VPM se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 5. (7 x) a 6. (5 x) místě, přičemţ k obsadil 6. příčku, a to průměrným počtem 16,2 UoZ/1VPM. V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umísťoval na 7. aţ 23. místě (k počtem 667 VPM na 7). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil na 29 aţ 57. místo, přičemţ k obsadil průměrem 16,2 v rámci ČR 57. místo. Graf 3.4c Počet volných pracovních míst a počet UoZ na 1 volné pracovní místo 200, ,0 150,0 125,0 100, počet volných míst počet UoZ na 1 VM. 75,0 50,0 25,0 0,0 67,5 17,1 1,4 2, , Tabulka 3.4d Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese k k Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese pomocný dělník zedník horník horník zprostř. finančních transakcí svářeč telefonista prac. bezpečnostních orgánů montáţní dělník zámečník obchodní zástupce tesař, truhlář dělník nádvorní skupiny číšník, servírka technik kuchař dělník potravinářské výroby pomocný dělník zedník doručovatel tisku 16

21 Dle měsíčního sledování byla v roce 2009 početně relativně největší poptávka ze strany zaměstnavatelů po níţe uvedených profesích: Tabulka 3.4e Profese, po kterých byla v roce 2009 v jednotlivých měsících největší poptávka (nejvyšší počty hlášených profesí) profese KZAM měsíční průměr Pomocní a nekvalifikovaní montáţní pracovníci Zedníci, kameníci, omítkáři Horníci, lamači Zprostředkovatelé finanční transakcí Číšník - servírka Kuchař I přes vyšší počty UoZ přetrvávaly v oblasti VPM některé disproporce, např. kdy se poptávka přesto nesetkala s odpovídající nabídkou pracovní síly, která by splňovala poţadované předpoklady. Také v roce 2009 se vyskytovala na trhu práce poptávka (profese) a na druhé straně relativně vysoký počet UoZ v této profesi v registru ÚP. Tento tradičně dlouhodobě přetrvává např. u profese číšník servírka a kuchař. Uvedený rozpor lze vysvětlit jednak odloučeností pracovišť, často bez moţnosti ubytování, směnným provozem (týdenní turnusy), příp. neplněním dalších předpokladů pro výkon profese poţadované zaměstnavateli (např. dostatečná praxe, uţší odbornost, různá profesní oprávnění, resp. jejich kombinace, zdravotní předpoklady apod.). Dle kvalifikačních poţadavků se nejvíce pracovních příleţitostí k vyskytovalo pro uchazeče s předpokladem vyučení (284), méně pak pro středoškolsky vzdělané uchazeče (207), se základním vzděláním (120) a vysokoškolským vzděláním (56). V ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle vzdělání byl k největší podíl v případě vzdělání středního odborného 19,2 UoZ/1 VPM. Tabulka 3.4f Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání UoZ k k k volná UoZ/ volná UoZ/ volná UoZ/ UoZ UoZ místa /1 místo místa /1 místo místa /1 místo bez vzdělání ,4 11,7 základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) 15, , , , ,2 15, vysokoškolské , , ,9 celkem , , ,2 13,9 17

22 Na rozdíl od vývoje v roce 2008 (měsíční průměr 283 VPM) došlo v průběhu roku 2009 k relativně vysokému propadu poptávky po absolventech škol, nicméně stav k (měsíční průměr 30 VPM) byl srovnatelný se stavem k (měsíční průměr 31 VPM). Celkové sníţení poptávky se promítlo rovněţ do mzdové úrovně nástupních podmínek pro absolventy, nesrovnatelných s rokem Pracovní příleţitosti v nabídce pro osoby se ZP se v průběhu roku 2009 pohybovaly v průměru okolo 19 VPM, přičemţ průměr v roce 2008 činil 43 VPM. I v krizovém období a přes operativní a úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě (déle neţ 3 měsíce) nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. K se v registru vyskytovalo těchto dlouhodobě evidovaných VPM celkem 341 (cca 51 % z celkového počtu 667 okresních VPM). Pro srovnání - k činil podíl DE VPM na celkovém počtu VPM cca 56 %. Dle vzdělání bylo nejvíce DE VPM registrováno ve skupině s předpokladem vyučení (celkem 157), následovala skupina se středoškolským vzděláním (celkem 117), vysokoškolským vzděláním (celkem 29) a základním vzděláním (38). Dle klasifikace zaměstnání převaţovala dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa v 7. třídě KZAM Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé (celkem 109 VPM), následovala 3. tř. KZAM Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (celkem 101 DE VPM) a na třetí místo se řadila 9. tř.kzam Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (celkem 40 VPM). Tabulka 3.4g Nejčetnější DE VPM k dle profesí KZAM Název profese Počet VPM Důvody 7111 Horníci, lamači pro uhelné doly Pomocní a nekvalifikovaní 44 po dočasném přerušení došlo k opětovnému obnovení poptávky po této profesi v registru ÚP, a to zejména v II. pololetí; v evidenci se však nevyskytoval dostatek osob, které by splňovaly poţadované kvalifikační a zdravotní předpoklady jednalo se o činnosti operátorů a manipulačních dělníků převáţně v subjektech v rámci automobilového průmyslu, ve dvou a třísměnných provozech, s odpovídajícími nároky na kvalitu činnosti (v lakovně, převodovkárně), s kvalifikačními předpoklady (vyučený), praxí, fyzickou zdatností, manuální zručností apod Zprostředkovatelé finančních transakcí 26 nedostatek UoZ a zájemců o uvedený druh činnosti a za stanovených podmínek (formou dohody, mandátní smlouvy, později na ŢL) 4223 Telefonisté Zedníci, kameníci, omítkáři 18 jednalo se převáţně o operátory call center; zejména práci v sedě, s mimořádnými nároky na komunikační dovednosti a odpovídající zdravotní předpoklady pro turnusové směny, přičemţ se jednalo převáţně o výkon činnosti na DPP; o tuto formu spolupráce nebyl dostatečný zájem nedostatek kvalifikovaných UoZ v registru, splňujících nároky na praktické zkušenosti, kvalitu, pracovní morálku apod. 18

23 Mezi důvody, které vedly k dlouhodobému neobsazení zmiňovaných míst, patřily zejména: nedostatek UoZ v evidenci s poţadovanými předpoklady pro jejich výkon kvalifikačními předpoklady (vyučený v oboru, resp. vyučený), nedostatečnou praxí, zdravotními předpoklady, manuální zručností, dobrou pracovní morálkou, příp. absencí dalších poţadovaných předpokladů pro výkon profese (řidičská oprávnění na VZV, osobnostní předpoklady a další specifické předpoklady). Relativně vysoký podíl dlouhodobě evidovaných VPM tvořily pracovní příleţitosti z oblasti pojišťovacího a finančního poradenství vč. zprostředkovatelských a obchodních sluţeb (celkem cca 30 VPM). K specifickým patřila např. profese technik v kartografii. Po roce se do registru DE VPM opět vrátila profese horník. Ve spolupráci s odborem zprostředkování a poradenství byl dle potřeby prováděn rozbor příčin dlouhodobě neobsazených VPM, s cílem přijetí opatření, u kterých lze předpokládat, ţe jejich realizace by mohla vést k ţádoucí eliminaci výskytu DE VPM. 3.5 Dojížďka za prací Údaje o dojíţďce jsou získávány pouze ze vzorku zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více, kteří tyto údaje k poskytli. Z tohoto důvodu lze celkovou dojíţďku do okresu Frýdek-Místek pouze přiměřeně odhadnout. Následující údaje se týkají dojíţďky za prací do okresu Frýdek-Místek a byly zpracovány na základě rozboru údajů 332 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více. Tabulka 3.5 Počet zaměstnanců vybraných firem okresu Frýdek-Místek podle okresu trvalého bydliště Okres Počet zaměstnanců Podíl zaměstnanců v % k k k k Frýdek-Místek ,6 85,0 Ostrava ,6 4,6 Karviná ,7 6,3 Nový Jičín ,6 1,6 Opava ,3 0,3 Vsetín ,2 0,2 Bruntál ,1 0,1 Šumperk ,1 0,0*) ostatní okresy ,8 1,8 celkem ,0 100,0 *) z hlediska četnosti jde o nevýznamné hodnoty Celkový počet zaměstnanců firem, u nichţ byly rozborovány údaje o dojíţďce za prací k činil osob. Z nich 5945 tj. 15,0 % (5985, tj. 14,4 % v roce 2008) dojíţdělo z jiných okresů, a to stejně jako v minulých letech především z okresů Karviná a Ostrava 10,9 % (k podíl těchto dvou okresů činil 10,3 %). Z míst mimo okresy uvedené v tabulce 3.5 dojíţdělo 1,8 % osob (pro srovnání k rovněţ 1,8 %). Vzhledem k poloze okresu to byli jiţ dlouhodobě zejména občané Slovenské republiky. Podíl dojíţdějících osob, vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního odvětví, byl nejvyšší v odvětví těţba a dobývání (47,6 %). Nejniţší dojíţďka ze sledovaných odvětví byla v odvětví ostatní činnosti (pouze 1,4 % osob). 19

24 4 Nezaměstnanost (evidovaná) 4.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek měla od roku 2004 klesající tendenci, avšak v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí dochází od října 2008 k nárůstu počtu UoZ. Celý rok 2009 se počet UoZ zvyšoval (s nepatrným poklesem v říjnu) aţ na stav UoZ k , coţ bylo o 3966 UoZ (58 %) více neţ k Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2009 (9579) byl o 2473 osob vyšší neţ v roce Vývoj v počtu UoZ, absolventů škol, po mírném nárůstu v lednu a únoru poklesl aţ na 396 osob k , ve III. čtvrtletí se jejich počet zvýšil na 898 UoZ k a v posledním čtvrtletí opět poklesl na 794 UoZ k , coţ bylo o 304 UoZ (cca 62 %) více neţ ke stejnému datu roku 2008 (blíţe viz kapitola 4.4.4). Klesající tendence počtu UoZ se ZP z předchozích let se zastavila koncem roku 2008 v souvislosti s nárůstem celkové nezaměstnanosti. V I. pololetí 2009 se stav těchto UoZ pohyboval okolo počtu 1530 osob, ve II. pololetí se zvyšoval aţ na 1665 UoZ k , coţ je o 175 více neţ k (blíţe viz kapitola 4.4.5). Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2009, dle jednotlivých měsíců, je uveden v tabulce 4.1a v příloze. Tabulka 4.1a viz příloha Tabulka 4.1b Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry evidované nezaměstnanosti stav k rozdíl 12/ / absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,2 z toho: absolventi škol a mladiství ,0 občané se ZP ,7 UoZ s nárokem na podporu v nezaměst ,8 volná pracovní místa ,3 UoZ připadající na 1 volné prac. místo 4,8 17,1 16,2 11,4 237,5 míra nezaměstnanosti v % 5,90 8,76 9,80 3,9 Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2009 (s výjimkou ledna) v rámci kraje na 3. místě (za okresy Karviná, Ostrava), v rámci celé ČR na 10. místě v lednu, 9. místě v únoru aţ květnu, na 8. místě v červnu a ve druhém pololetí na 7. místě (za okresy Praha, Karviná, Ostrava, Brno, Olomouc, Hodonín). Z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 46,7 %, absolventů škol a mladistvých 7,4 % a osob se ZP 15,4 % (k tvořil podíl ţen 50,0 %, absolventů škol a mladistvých 7,2 % a osob se ZP 21,9 %). 20

25 ve fyzických osobách ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Graf 4.1c Vývoj nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek v letech 1992 až únor uchazeči o zaměstnání celkem ženy osoby se ZP Pozn: od vyčleněno 5 obcí do okresu Ostrava a Karviná (cca 800 UoZ) Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 36 % z celkového počtu UoZ), coţ bylo o cca 1347 UoZ více neţ k Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se zvýšila oproti stejnému období roku 2008 o 454 Kč na 5465 Kč. V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti mohou uchazeči o zaměstnání vykonávat souběţně s evidencí na ÚP tzv. nekolidující zaměstnání 1. V roce 2008 byl absolutní počet těchto UoZ ve srovnání s předchozím obdobím niţší, v I. pololetí 2009 ale prudce vzrostl, a také ve II. pololetí pokračovala vzrůstající tendence (s přechodným poklesem v říjnu). Způsobeno to bylo mimo jiné tím, ţe obchodní řetězce ukončily pracovní poměr části svých zaměstnanců, které pak následně zaměstnávali formou nekolidujícího zaměstnání. K vykonávalo nekolidující zaměstnání 1172 osob, coţ představovalo podíl 10,9 % na celkovém počtu UoZ (meziroční nárůst o cca 3% body). 4.2 Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Od února 2004, kdy bylo dosaţeno historického maxima, měla míra nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek klesající tendenci. Průběh v jednotlivých letech od roku 2004 byl obdobný, ale stále v niţších hladinách (viz následující grafy). Koncem roku 2008 a v průběhu celého roku 2009 (s výjimkou září a října) však v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí míra nezaměstnanosti rostla. K činila celková míra nezaměstnanosti 9,8 % (5,9 % k ). Obdobný průběh, ale ve vyšší hladině, měla i míra nezaměstnanosti ţen, která k činila 10,7 % (6,9 % k ). 1 Za nekolidující zaměstnání lze označit výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy 21

26 míra nezaměstnanosti v % procenta ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Graf 4.2a Míra nezaměstnanosti okr. Frýdek-Místek v letech 2005 až 2009 r.2005 r ,00 r.2007 r ,00 r ,00 9,00 7,00 5, měsíc Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2009 (11,3 %) převyšovala celorepublikový průměr o 3,2% body (v roce 2008 o 3,0% body). V okrese Frýdek-Místek (8,7 %) byla o 2,6% body niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK a o 0,6% bodu vyšší neţ celorepublikový průměr (8,1 %). V rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2009 umisťoval mezi 43. aţ 34. místem. V rámci okresů MSK dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek v listopadu 2008 poprvé v historii úřadu práce nejniţší hodnoty a na této pozici zůstal i v roce 2009, kdy se nezaměstnanost zvyšovala. Graf 4.2b 20 Srovnání míry nezaměstnanosti okresu F-M, MS kraje a ČR v r max 15,9 % -únor okres F-M MS kraj ČR 12,1 % ,8 % 9,2 % Pozn. - do roku 1991 nejsou všechna data k dispozici - do zahrnoval Severomoravský kraj více okresů než následný (Ostravský) Moravskoslezský kraj 22

27 4.3 Tok nezaměstnanosti V souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí došlo v I. pololetí 2009 k výraznému růstu počtu nově evidovaných UoZ, čemuţ odpovídá nárůst celkové nezaměstnanosti. Ve II. pololetí byl průběh nově evidovaných UoZ obdobný jako před pěti lety. Ve srovnání s rokem 2008 byl průběh nově evidovaných UoZ obdobný, ale ve vyšší hladině o cca 400 osob (v I. pololetí o cca 600 osob). V lednu 2009 přišlo do evidence 1930 UoZ, coţ bylo nejvíce od roku Přesto, ţe počet nabízených volných pracovních míst koncem roku 2008 a v I. pololetí 2009 prudce poklesl, podařilo se umístit poměrně vysoký počet UoZ. Počátkem roku 2009 se pohyboval počet umístěných UoZ okolo 500 osob měsíčně. V souvislosti s dlouhotrvající zimou se tento počet zvýšil aţ v dubnu (na cca 1000 osob), kdy začaly sezónní práce. V letních měsících, jako i v předchozích letech, počet umístěných poklesl, v září opět vzrostl (na 1054 osob) a koncem roku se opět sníţil, zejména vlivem ukončení sezónních prací. Celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2009 (17556) byl oproti roku 2008 vyšší o 5037 osob. Celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených za rok 2009 (13590) byl oproti roku 2008 niţší o 1132 osob. Počet umístěných UoZ (8626) byl meziročně niţší o 800 osob. Tok UoZ za rok 2009 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval osob, coţ byl meziroční nárůst o 3905 osob (cca 14 %), který se výrazným způsobem promítl do pracnosti pro zaměstnance ÚP. Tabulka 4.3 Počet nových a vyřazených UoZ v letech ukončení evidence a noví uchazeči z toho umístění vyřazení celkem měs.prům celkem měs.prům celkem % z ukonč. měs.prům rok ,8 863 rok ,1 708 rok ,2 829 rok ,5 833 rok ,7 745 rok ,6 755 rok ,9 839 rok ,3 891 rok , rok , rok ,0 927 rok ,7 953 rok ,5 940 rok ,7 942 rok ,2 963 rok ,1 873 rok ,0 786 rok ,5 719 Pozn. S platností od došlo ke změně územního obvodu Úřadu práce ve Frýdku-Místku a tím k vyčlenění 5 obcí, tj. cca 800 UoZ 23

28 4.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Tabulka 4.4.1a věková kategorie Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k k k absolutně % absolutně % absolutně % do 20 let 284 4, , , let , , , let 660 9, , , let , , , let 668 9, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 285 4, , ,0 65 a více 6 0,1 5 0,1 7 0,1 celkem , , ,0 Oproti předchozím létům došlo v roce 2009 (zejména v I. pololetí) jednak k výraznému nárůstu počtu i podílu UoZ ve věku let, a současně došlo k poklesu podílu UoZ ve věku let. Vyrovnaný podíl věkové kategorie let a let (cca 14 %) byl naposledy v roce 2005, před tím byl vyšší podíl UoZ do 25 let, naopak niţší podíl UoZ let. Relativně méně byly v předchozích letech zastoupeny jednotlivé kategorie od 20 do 49 let. V tomto věku mají potencionální zaměstnanci na trhu práce nejvyšší hodnotu, přesto se jejich počty i podíly s nástupem dopadu krize ke konci roku 2008 a v roce 2009 zvýšily. V kategorii do 25 let, která v sobě zahrnuje i absolventy škol, se v posledních letech počet i podíl UoZ výrazně sníţil, ale koncem roku 2008 a v roce 2009 opět došlo k jejich nárůstu. V absolutním počtu bylo k v této kategorii evidováno 1856 UoZ (k to bylo 1052 osob), z toho 856 ţen (tj. cca 46 %). K velkému nárůstu počtu došlo i v kategorii let. Dlouhodobě problémovou skupinou z hlediska umístitelnosti jsou UoZ ve věku nad 50 let. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti se s dílčími poklesy do pololetí 2008 stále zvyšoval (k ,6 %), ve II. pololetí 2008 a I. čtvrtletí 2009 došlo k poklesu podílu, k mírnému nárůstu na 31,7 % a ve II. pololetí 2009 k opětovnému poklesu na 29,8 %. Absolutní počet UoZ ve věku nad 50 let k byl 3211 osob, tj. meziroční nárůst o cca 41 % (k to bylo 2281 osob). Kategorie a let byly dlouhodobě nejčetnější kategorie, protoţe zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání osob v této věkové kategorii je stále malý, ale v roce 2009 dosáhly obdobných četností i kategorie niţších věkových skupin (20 24 let). Tím se sníţil podíl UoZ vyšších věkových kategorií. Počet osob v kategorii nad 60 let k byl 443. V této kategorii jsou evidováni zejména muţi, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro které je odchod do starobního důchodu finančně nevýhodný a dále pak ţeny, které nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu. Dalším důvodem je také zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. 24

29 pol 2000 rok 2000 pol 2001 rok 2001 pol 2002 rok 2002 pol2003 rok 2003 pol2004 rok 2004 pol2005 rok 2005 pol2006 rok 2006 pol2007 rok 2007 pol 2008 rok 2008 pol 2009 rok ,7 35,9 35,7 35,9 35, ,3 36,5 36,6 36,8 36,5 36,9 37,4 37,6 37,3 37,5 37,7 37,5 38,2 38,1 38,8 38,8 38,7 39,5 39,4 39,2 39,3 39,2 40,2 40,2 39,9 39,6 40,3 40,3 40,1 40,7 41, ,6 42,7 ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Ve věkových kategoriích od 30 do 49 let je větší zastoupení ţen neţ muţů. U mladších a starších věkových kategorií je tomu naopak. V roce 2008 byl podíl muţů niţších věkových kategorií podstatně menší, coţ svědčí o tom, ţe v souvislosti se světovou hospodářskou krizí byly postiţeny v našem regionu zejména pracovní místa pro tyto kategorie muţů s niţší praxí. Průměrný věk evidovaných UoZ měl do poloviny roku 2008 vzrůstající tendenci, ve II. pololetí 2008 a v roce 2009 došlo k jeho poklesu; k byl průměrný věk UoZ 40,1 roků, coţ je meziroční pokles o 1 rok. U ţen se meziročně sníţil o 0,5 roku na 38,7 let. K byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,1, v MSK 40,1 let. Graf 4.4.1b Průměrný věk UoZ UoZ celkem ženy Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ je podíl UoZ ve vyšších věkových kategoriích (zejména u osob ve věku a let) vyšší neţ v celé populaci okresu Frýdek-Místek. Nově ale, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, je podíl UoZ vyšší i v kategorii let. V kategoriích do 19 let a nad 60 let je podíl UoZ malý z důvodu studia mladých lidí a odchodu do starobního důchodu starších osob (viz graf 1b). K byl v evidenci úřadu práce podíl ţen 46,7 %, podíl muţů 53,3 %. Podíl ţen pravidelně ke konci roku klesá oproti pololetí, jelikoţ v rámci sezónních prací se více umísťují muţi a ti pak zpětně přicházejí ke konci roku zpět do evidence ÚP. Se zvyšující se nezaměstnaností v I. pololetí 2009 došlo ke zvýšení podílu muţů, zejména z důvodu uzavírání provozů a sniţování stavů počtu zaměstnanců v hutnictví, hornictví a strojírenství na pracovních pozicích vhodných zejména pro muţe Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 50 % všech UoZ). Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem dosahuje cca 40 % (okres F-M i ČR); UoZ této kategorie tedy převyšují celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel. V roce 2009 došlo k poklesu podílu UoZ se základním vzděláním, kdy byli 25

30 propouštěni i kvalifikovaní zaměstnanci a tím vzrostl jejich podíl v evidenci úřadu práce v souvislosti se světovou hospodářskou krizí. Kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) však nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 23 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti (cca 18 % k ) byl však niţší cca o 7% bodů neţ podíl obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním na počtu obyvatel okresu celkem (podle sčítání lidu z roku 2001 poslední dostupný údaj). UoZ s vysokoškolským vzděláním se stále podílejí na evidované nezaměstnanosti pouze cca 5 %, avšak jejich počty vzrostly meziročně o téměř 70 %. Tabulka Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k k k Index stupeň vzdělání /12-08 absolutně % absolutně % absolutně % (fyzické osoby) bez vzdělání 4 0,1 7 0,1 4 0,0 1,00 základní vzdělání , , ,6 1,38 střední odborné (OU+OŠ) , , ,5 1,65 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,9 1,61 střední všeobecné (gymnázia) 207 3, , ,8 1,45 vysokoškolské 327 4, , ,1 1,69 celkem , , ,0 1,58 Meziročně nejméně vzrostly počty UoZ se základním vzděláním (jejich podíl dokonce poklesl o 2,7% bodu), nejvíce vzrostly počty UoZ s vysokoškolským a středním odborným vzděláním Podle délky nezaměstnanosti Tabulka 4.4.3a Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k k k ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % Index / (fyzické osoby) do 3 měsíců , , ,5 1, měsíců , , ,7 2, měsíců 609 8, , ,3 2, měsíců 361 5, , ,9 2, měsíců 574 8, , ,5 1,78 nad 24 měsíců , , ,2 0,83 celkem , , ,0 1,58 Do roku 2000 se projevovala tendence rychlého zvyšování podílu UoZ s delší dobou evidence (nad 12 měsíců), od roku 2000 toto zvyšování bylo velmi pozvolné aţ do roku

31 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q početl uchazečů 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q podíl uchazečů o zam. v % ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Od II. čtvrtletí 2005 byla tato tendence mírně klesající s občasnými nárůsty a s větším poklesem v roce 2008 a v I. čtvrtletí Také ve II. čtvrtletí 2009 došlo k poklesu tohoto podílu, ale mírnějšímu a ve II. pololetí 2009 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců opět mírně zvýšil aţ na 19,6 % k Vývoj podílu dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti zobrazuje následující graf. K se podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců meziročně sníţil o cca 8% bodů, zatímco podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně zvýšil o cca 3% body (podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců, stejně jako podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců, se v I. pololetí meziročně sníţil o cca 20% bodů). Podíl dlouhodobě evidovaných UoZ klesal zejména v souvislosti s nárůstem nově evidovaných UoZ, tzn. UoZ s krátkodobou evidencí. Graf 4.4.3b Podíl dlouhodobé na celkové nezaměstnanosti nad 6 měsíců nad 12 měsíců maximum nad 6 měsíců 67,0 % - nad 12 měs. 47,6 % stav k : - nad 6 měsíců 44,8 % - nad 12 měs. 19,6 % stav k poslednímu dni daného čtvrtletí Graf 4.4.3c Dlouhodobá nezaměstnanost - počet UoZ nad 6 měs. nad 12 měs. celk.nez max.počet nad 6 měsíců nad 12 měs stav k nad 6 měsíců nad 12 měs stav k poslednímu dni daného čtvrtletí 27

32 Počet UoZ 27,8 31,2 29,7 32,7 30,9 Podíl v % 32,1 32,5 32,6 35,1 33,3 35,9 38,0 40,5 45,8 48,6 51,0 54,4 58,2 58,1 ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 V roce 2009 došlo k nárůstu absolutního počtu dlouhodobě nezaměstnaných UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, v kategorii UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců došlo po mírném poklesu v I. pololetí k nárůstu ke konci roku. K bylo evidováno 2116 UoZ (z toho 958 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 20 % z celkového počtu UoZ a 4829 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 45 %. Pro srovnání k bylo evidováno 1892 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 28 %) a 2862 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 42 %). Značné nárůsty počtu UoZ s délkou evidence 9 12 měsíců jsou potenciálem růstu dlouhodobé nezaměstnanosti v příštích měsících. Průměrná délka evidence narůstala do poloviny roku 2008, v následujícím období klesala aţ na hodnotu 434 dnů k , coţ byl meziroční pokles o 171 dnů (u ţen o 105 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 413 dnů (meziroční pokles o 126 dnů). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k činila v okrese Frýdek- Místek 204 dnů (meziroční pokles o 67 dnů). K podíl dlouhodobě evidovaných muţů (55 %) opět převýšil podíl ţen (45 %), ale poprvé od roku 2006 došlo ve II. pololetí 2009 k mírnému poklesu podílu dlouhodobě evidovaných muţů. Na celkové nezaměstnanosti byl podíl muţů 53 %, ţen 47 %. Nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují nadále UoZ ve věku nad 50 let (1080 UoZ k , tj. meziroční pokles o 22 osob), která se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti 51 % a na celkové nezaměstnanosti 30 %. Počty UoZ této skupiny vykazovaly v posledních letech, stejně jako celkové počty UoZ, klesající tendenci a jejich podíl na celkovém počtu UoZ naopak vzrůstal. S nárůstem nezaměstnanosti v I. pololetí 2009 se pokles počtu těchto UoZ zmírnil a nárůst podílu zastavil, ve II. pololetí se jejich počet mírně zvýšil a podíl podstatně sníţil viz graf. V evidenci úřadu práce ale zůstává stále poměrně velký počet starších osob, které nemohou nalézt uplatnění na trhu práce vzhledem k negativním postojům zaměstnavatelů, coţ je často násobeno i zdravotními problémy, které jim neumoţňují vykonávat některé činnosti zejména v dělnických profesích. Graf 4.4.3d Počet UoZ nad 50 let v evidenci nad 12 měsíců a jejich podíl na celkovém počtu UoZ v evidenci nad 12 měsíců Počet dl.nez. UoZ nad 50 let podíl UoZ nad 50 let dl. ev. k dlouhodobé nezaměstnanosti celkem podíl UoZ nad 50 let k počtu UoZ celkem 60, , , , , , rok 2000 pol 2001 rok 2001 pol 2002 rok 2002 pol 2003 rok 2003 pol 2004 rok 2004 pol 2005 rok 2005 pol 2006 rok 2006 pol 2007 rok 2007 pol 2008 rok 2008 pol 2009 rok ,0 28

33 Podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně sníţil o 9,6% bodů na 35,7 % k , absolutní počet těchto UoZ se sníţil z 857 osob k na 756 osob k , coţ představuje meziroční pokles o cca 12 % (celkový počet UoZ se ZP v evidenci ÚP meziročně vzrostl o 12 %). Dlouhodobá evidence násobí handicapy dané zdravotním stavem této kategorie UoZ a nadále je tak skupinou dlouhodobou nezaměstnaností výrazně ohroţenou. UoZ nad 50 let věku a se zdravotním postiţením jsou nejčetnější skupinou osob, které setrvávají v evidenci ÚP po delší dobu. Podrobněji je problematika osob se ZP popsána v kapitole Tabulka 4.4.3e Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k do 19 let Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. SV VŠ Celkem Muţi Ţeny celkem UoZ se ZP v evidenci ÚP nad 12 měsíců OZP - zdrav. znevýhodnění OZP - částečně invalidní OZP - plně invalidní občané se ZP celkem Stupeň vzdělání: bez - bez vzdělání ÚS - střední odborné vzdělání s maturitou Z - základní vzdělání SV - střední všeobecné vzdělání SO - střední odborné vzdělání bez maturity VŠ - vysokoškolské vzdělání Tabulka 4.4.3f v % Podíl k 1) celkové nez Podíl k 2) dlouhod.nez Procentuální podíl UoZ dle věkových kategorií a dosaženého stupně vzdělání a ZP k u dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců do Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. SV VŠ OZP 4,0 24,1 21,6 20,4 29,8 0,0 17,6 50,5 23,9 2,8 5,1 15,4 0,6 8,5 14,9 25,0 51,0 0,1 22,8 53,0 17,9 2,7 3,5 35,7 1) Podíl UoZ dle kategorií k počtu UoZ celkem 2) Podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných dle kategorií k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) celkem Meziročně se zvýšil absolutní počet i podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích kromě kategorie nad 50 let, kde došlo k poklesu. Výrazný je nárůst u UoZ v kategorii let. Z hlediska dosaţeného stupně vzdělání došlo k nárůstu počtu UoZ u všech kategorií. Podíl se mírně sníţil u kategorií s niţším vzděláním, u kategorií střední odborné vzdělání s maturitou 29

34 a vyšší se mírně zvýšil. Nadále je největší procentuální zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 55 %), přičemţ podíl těchto UoZ na celkovém počtu UoZ byl cca 50 %. Typickými UoZ ohroţenými dlouhodobou nezaměstnaností jsou vyučení ve věku nad 50 let (se zvyšujícím se věkem ohroţenost dále roste). Věk nad 50 let tak v kombinaci se zdravotními obtíţemi vytváří největší potenciál dlouhodobé nezaměstnanosti. I přesto, ţe aktivní politika zaměstnanosti je směřována zejména na tyto skupiny UoZ, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti relativně stále vysoký. Z této skutečnosti je zřejmé, ţe samotná aktivní politika zaměstnanosti k řešení této problematiky nepostačuje. Je zapotřebí hledat řešení dlouhodobého charakteru v kombinaci s motivačními a rekvalifikačními aktivitami pro skupinu těchto osob, včetně konkrétní individuální práce s nimi. Nadále je důleţitá také osvěta zaměstnávání starších osob Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých (dále jen absolventi) v roce 2009 byl podobný jako v roce 2008, avšak - s výjimkou měsíce ledna - ve vyšších hladinách. V lednu 2009 úřad práce evidoval 529 absolventů (ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 to je pouze o 1 osobu méně), v květnu pak 452 UoZ této kategorie - o 74 osob (19,6 %) více neţ v květnu K úřad práce evidoval 396 absolventů a ve srovnání se skutečností k to bylo o 67 osob (21,1 %) více. V září 2009 bylo v evidenci úřadu práce 898 těchto UoZ a ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 to bylo o 262 osob (41,2 %) více. K úřad práce evidoval 794 absolventů a ve srovnání se skutečností k to bylo o 304 osob (62,0 %) více a od roku 2001 je to poprvé, kdy se v prosinci v meziročním srovnání počet uchazečů této kategorie zvýšil. Tabulka 4.4.4a Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden květen září prosinec rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok Na rozdíl od minulých let se v průběhu roku 2009 projevoval, s prohlubující se světovou krizí, niţší zájem zaměstnavatelů o absolventy škol bez praxe, coţ vedlo k postupnému nárůstu jejich počtu v evidenci ÚP oproti předchozímu roku. 30

35 V roce 2009 poţádalo o zprostředkování zaměstnání 1721 absolventů (včetně opakovaných evidencí), coţ představovalo 9,8 % celkového počtu všech nově zaevidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2008 přišlo do evidence 1656 UoZ absolventů a jejich podíl ze všech nově zaevidovaných uchazečích v tomto období činil 13,2 %. V rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k s počtem 794 UoZ této kategorie, 7. místo (k místo společně s okresem Zlín). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k ,4 % (pro srovnání k tento podíl činil 7,2 %). V roce 2009, stejně jako i v předcházejících letech, se na nezaměstnanosti uchazečů této kategorie nejvíce podíleli absolventi se středním odborným vzděláním s maturitou (k UoZ, coţ je o 36,5 % více neţ ke stejnému datu roku 2008). Druhou největší skupinu jiţ dlouhodobě tvoří absolventi se středním odborným vzděláním bez maturity (k UoZ, coţ je dokonce o 71,1 % více neţ k ). Tabulka 4.4.4b Počty a podíl absolventů podle stupně vzdělání stupeň vzdělání absolventů k k k index počet % počet % počet % 9-09/9-08 bez vzdělání 0 0,0 1 0,2 0 0,0 -- základní vzdělání 27 4,2 53 9,9 31 3,5 1,1 střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) , , ,4 1, , , ,9 1,4 ÚSV 20 3,1 14 2,6 18 2,0 0,9 vysokoškolské ,7 50 9, ,3 1,3 c e l k e m , , ,0 1,4 K bylo evidováno 164 absolventů vysokých škol, coţ bylo o 31,2 % více neţ ve stejném období roku Jejich umístitelnost je stále relativně nejlepší, protoţe mají širší teoretické znalosti, jsou jiţ vyzrálejší, často jiţ absolvovali různě dlouhé praxe, příp. pobyty a stáţe v cizině, kde měli mj. moţnost zlepšit i své jazykové znalosti. Mají také lepší předpoklady i pro uplatnění v rámci samostatně výdělečné činnosti. Stále platí, ţe se vzrůstajícím stupněm vzdělání a jeho rozsahem uplatnitelnost na trhu práce roste. Světová hospodářská krize přinesla i výrazný pokles zaměstnavateli nabízených pracovních příleţitostí. Počet nabídek pro absolventy středních a vysokých škol začal klesat jiţ v závěru minulého roku. Pro čerstvé absolventy škol se hledání práce stalo obtíţnější, museli počítat s větší konkurencí a niţšími nástupními platy. Zájemci s praxí tak opět začali mít, oproti absolventům, na trhu práce relativní výhodu. Do popředí poţadovaných předpokladů se vrátila praxe a absolventi škol se znovu stali na trhu práce hůře uplatnitelnou skupinou. U absolventů vysokých škol často patří k základním poţadavkům a předpokladům pro výkon pracovních pozic dobrá jazyková výbava; kladně jsou v tomto směru zaměstnavateli hodnoceny jazykové a studijní pobyty v zahraničí. K běţným poţadavkům dále patří standardní úroveň zvládání uţivatelské obsluhy výpočetní techniky. Mezi další frekventované poţadavky se řadí dobré orientační schopnosti, flexibilita, schopnost a připravenost k týmové spolupráci, přičemţ loajalita a ztotoţnění se s firemní kulturou jsou samozřejmostí. 31

36 počet UoZ ve fyz.osobách ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Měkké dovednosti postrádají především absolventi technických a ekonomických oborů, u humanitních oborů absolventům schází spíše propojení teorie s praxí. K omezeným moţnostem nalezení pracovního uplatnění absolventy přispívá rovněţ jejich stále nízká ochota se za prací stěhovat. Z většiny profesí, které ještě v roce 2008 byly na trhu práce nedostatkové, se vlivem působení krize staly obory, u kterých nabídka výrazně začala převyšovat poptávku. K nedostatkovým oborům na trhu práce nadále patřila většina lékařských oborů, ze středoškolských - zdravotní sestry, sociální pracovníci, technické profese různého zaměření (specialisté) jako např. správci sítě, konstruktéři, přípraváři, mechanici seřizovači apod., často v souvislosti s nově vybudovaným automobilovým průmyslem v okrese, dále z odvětví ubytování, stravování a pohostinství - číšník, servírka, kuchař apod Osoby se zdravotním postižením Nepříznivý vývoj v rostoucím počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (dále UoZ se ZP) začal jiţ od roku V letech 2000 a 2001 se růst zastavil a v podstatě, s mírnými výkyvy, stagnoval. Od června 2002 počet UoZ se ZP opět začal postupně narůstat a historického maxima dosáhl v lednu 2005, kdy bylo evidováno 2684 osob této kategorie. V následujících obdobích se začaly projevovat tendence k poklesu počtu UoZ se ZP; výraznější pokles se pak projevoval v průběhu prakticky celého roku 2007 a 2008, s výjimkou prosince, kdy došlo k mírnému zvýšení počtu evidovaných UoZ se ZP. V I. pololetí 2009 opět s mírnými výkyvy stagnoval. Ve II. pololetí pak došlo k mírnému růstu počtu evidovaných UoZ této kategorie. K úřad práce evidoval 1665 UoZ se ZP a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,4 % (z toho 1327 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 68,7 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 175 osob více. Vývoj nezaměstnanosti v kategorii uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením zobrazuje následující tabulka a především graf. Graf 4.4.5a Počet osob se zdravotním postižením evidovaných na ÚP ve FM v letech max počet UoZ se ZP k

37 Tabulka 4.4.5b Vývoj počtu evidovaných UoZ se ZP stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet UoZ se ZP ,7 jejich podíl na celkovém počtu UoZ v % 21,9 15,9 15,4-6,5 Z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k řadil s počtem 1665 UoZ této kategorie na 6. místo (k na 7. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k zaregistrován pouze v okresech Karviná (2695), Ostrava (2320), Praha (2192), Brno (2161) a Hodonín (1904). Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP bylo v evidenci dalších nejméně 1900 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňovala moţnost pracovního uplatnění. V průběhu roku 2009 poţádalo o zprostředkování 1215 nových osob se ZP, coţ představovalo 6,9 % z nově evidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2008 to bylo 986 nových UoZ se ZP (7,9 % z nově evidovaných UoZ). Tabulka 4.4.5c Délka evidence UoZ se ZP podle délky evidence UoZ se ZP % k celkovému počtu ZP k k k k do 3 měsíců ,4 15,6 3-6 měsíců ,1 15, měsíců ,0 23,6 nad 12 měsíců ,5 45,4 c e l k e m ,0 100,0 Na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k podílely 35,7 %. Ve srovnání se stavem k (45,3 %) se tento podíl sníţil o 9,6% bodu. Výraznější je však podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP. I kdyţ tento podíl oproti skutečnosti k poklesl o 12,1%lího bodu, k činil 45,4 % (absolutně počet těchto osob meziročně klesl o 101 UoZ). Z této skutečnosti vyplývá, ţe i nadále umístitelnost UoZ se ZP zůstává obtíţná a častěji se dostávají do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti. Z hlediska věkového sloţení je nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 55 do 59 let (29,3 %), další je kategorie let (22,1 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 85,8 % UoZ se ZP (k to bylo 86,3 %) z jejich celkového počtu. 33

38 Podle stupně vzdělání tvoří v kategorii UoZ se ZP, stejně jako v předchozích letech, největší podíl "střední odborné (OU+OŠ)", a to 64,2 % z celkového počtu UoZ se ZP. Tato skutečnost je dána jednak tím, ţe tato kategorie je mezi UoZ všeobecně nejvíce zastoupena a vzhledem ke změně zdravotního stavu tyto osoby prakticky ztrácejí moţnost pracovního uplatnění ve své původní profesi a problematická je i moţnost jejich rekvalifikace. To způsobuje, ţe se tito občané fakticky řadí z hlediska moţnosti nalezení zaměstnání k UoZ se základním vzděláním (20,2 %). Pro tyto osoby nabízejí zaměstnavatelé v drtivé většině pouze pomocné a nekvalifikované práce, které jsou však většinou spojeny s vyšší náročností na fyzickou zátěţ a tím také kladou odpovídající nároky na zdravotní stav. Návazně to vyplývá i z následující tabulky rozdělení UoZ se ZP dle KZAM, podle skutečné moţnosti, resp. schopnosti, vykonávat určité kategorie zaměstnání. Nejpočetnější skupinu zde dlouhodobě představuje třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Nadále přetrvává nepříznivá situace v oblasti pracovních příleţitostí pro osoby se ZP. K úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout pouze 18 vhodných volných pracovních míst, coţ představuje cca 93 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 30 volných pracovních míst). Pro zvýšení počtu příleţitostí pro osoby se ZP, ÚP F-M na úseku práce s volnými pracovními místy, ve fázi hlášení VPM zaměstnavateli, zjišťuje moţnost jejich obsazení osobami se ZP. Také uplatňování nástrojů APZ je zaměřeno i na osoby se ZP. V roce 2009 nalezlo pomocí nástrojů APZ (bez rekvalifikací) uplatnění 150 těchto UoZ. V okrese bylo k , dle údajů dostupných úřadu práce, minimálně 28 subjektů zaměstnávajících více neţ 50 % osob se ZP. Z toho největší je společnost VKUS BUSTAN s.r.o. Většina těchto zaměstnavatelů se po stránce ekonomické, aţ na výjimky, stále potýkala s řadou problémů. 4.5 Nezaměstnanost z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů Frýdecko-Místecko, Třinecko a Frýdlantsko, jejichţ členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K zahrnoval území 35 obcí a 2 měst. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 52 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převáţná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví od hutnictví, průmyslu paliv a energetiky, textilního průmyslu aţ po dopravu, sluţby atd. K největším zaměstnavatelům regionu se sídlem v okrese Frýdek-Místek patří OKD, a.s., Důl Paskov, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace, ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s., Mobis Automotive Czech s.r.o., ČSAD Frýdek-Místek a.s., Statutární město Frýdek-Místek a Biocel Paskov a.s. Region Třinecko zahrnoval k celkem 22 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 38 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji poloţené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Významným prvkem regionu Třinecka je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. Z dalších významnějších zaměstnavatelů zde dále působí Strojírny Třinec, a.s., D 5, akciová společnost Třinec, Slévárny Třinec, a.s., ENERGETIKA TŘINEC, a.s. a KOVO Třinec s.r.o., které jsou technologicky vázané na TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Mezi 34

39 významné zaměstnavatele tohoto regionu i nadále patří Nemocnice Třinec, příspěvková organizace a Nemocnice Podlesí a.s. Region Frýdlantsko zahrnoval k území 10 obcí a 1 města. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 10 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska přehradní nádrţ Šance. To způsobuje, ţe v části tohoto území není moţno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Mezi hlavní zaměstnavatele patří Beskydské rehabilitační centrum,s.r.o., Technomont Frýdek-Místek, s.r.o., FERRIT s. r. o., Beskyd spol. s r.o., GIFF a.s., APENAL, s.r.o., LAKUM - KTL, a.s., a PV-Czech, s.r.o. Významným zaměstnavatelem tohoto regionu je i Náš svět, příspěvková organizace, Prţno, zřízená pro občany s mentálním postiţením. Tomuto výše uvedenému členění do tří regionů odpovídá i rozmístění jednotlivých pracovišť úřadu práce. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ukazuje následující tabulka a graf. Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je podkladem výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za niţší jednotku neţ za okres, je proto dále v této kapitole v regionech a obcích vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). Tabulka 4.5.1a Míra nezaměstnanosti (v %) a počet UoZ v regionech ve srovnání s okresem (výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dle údajů ze sčítání lidu r. 2001) k k Index 2009/2008 MN % UoZ MN % UoZ MN UoZ okres (oficiální údaje) 5, , ,66 1,58 okres k počtu EAO 6,3 10,3 1,63 Frýdecko-Místecko 6, , ,75 1,67 Třinecko 5, , ,42 1,39 Frýdlantsko 6, , ,78 1,73 Název mikroregionu počet obyvatel EAO počet UoZ k celkem dosaţitelní MN v % k z celk. počtu UoZ z dosaţ. UoZ Frýdecko-Místecko ,61 11,22 Třinecko ,68 8,44 Frýdlantsko ,27 11,94 Pozn.: Počet obyvatel i EAO ze sčítání lidu v roce 2001 V rámci okresu Frýdek-Místek míra nezaměstnanosti, vypočtená z EAO, činila k ,3 % a ve srovnání se stavem k se zvýšila o 4,0% body. 35

40 procenta ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2009 Graf b Míra nezaměstnanosti regionů ve srovnání s okresem F-M v roce 1999 až Frýdecko-Místecko Frýdlantsko Třinecko okres k počtu EAO 4 Pozn. v roce 2005 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti regionů, v roce 2007 k vyčlenění 4 obcí Míra nezaměstnanosti k byla nejvyšší v regionu Frýdlantsko - 11,9 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 se zvýšila o 5,2% bodu, coţ zároveň představuje i nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti v rámci regionů okresu Frýdek-Místek. Počet evidovaných UoZ k činil 1289 osob (k osob). Z 10 obcí a 1 města tohoto regionu vykazovalo k obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr (nejvyšší míra k byla v obci Bílá, a to 19,14 %; ve stejném období minulého roku vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr vykazovalo 7 obcí, nejvyšší míra byla rovněţ v obci Bílá 9,88 %). Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. Nejniţší míru nezaměstnanosti k vykazoval region Třinecko (8,4 %) a v porovnání se skutečností k se zvýšila o 2,5% bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v tomto regionu byla zaznamenána v obci Horní Lomná (19,53 % - 1. místo v okrese), nejniţší pak v obci Hrádek (6,78 %). Počet evidovaných UoZ v regionu k činil 3230, tj. o 899 osob více neţ k Značně problémovým v rámci tohoto regionu i nadále zůstává mikroregion Jablunkovsko, kde v minulých obdobích došlo k ukončení činnosti několika větších subjektů a v současné době Jablunkovsko patří k nejméně průmyslově rozvinuté části okresu. Oblast Jablunkovska zahrnuje celkem 11 obcí a 1 město. Míra nezaměstnanosti v regionu Frýdecko-Místecko k činila 11,2 % a v porovnání se skutečností k se zvýšila o 4,8% bodu. Počet evidovaných UoZ k činil 6261 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 to je o 2523 osob více. V jednotlivých obcích tohoto regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obci Ţermanice (17,92 %), nejniţší v obci Nošovice (6,34 %). Ze všech 72 obcí a měst okresu k mělo 34 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 12 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 14 % (viz graf 4.5.1c a mapka 4.5.1d v příloze). Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 30 obcí a měst okresu. 36

41 K byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (19,53 %), Bílá (19,14 %) a Ţermanice (17,92 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Nošovice (6,34 %), Krmelín (6,57 %) a Hrádek (6,78 %). Pro srovnání, k byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (14,20 %), Vělopolí (11,83 %) a Ţermanice (10,38 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (2,80 %), Pazderna (3,08 %) a Niţní Lhoty (3,19 %). V okresním městě Frýdek-Místek činila míra nezaměstnanosti k ,91 % (k ,05 %) a dlouhodobě se tak udrţuje nad okresním průměrem. Stejně jako v minulých letech je to mimo jiné způsobeno také koncentrací obyvatel s niţším vzděláním či sociálně problémových. 37

42 5 Cizinci na trhu práce Graf 5a 3000 Počet cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska Platná povolení k zaměstnání pro cizince Evid.cizinci dle 98 a) aţ e), j), k) ZoZ Tabulka 5b Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska rozdíl 12/09-12/08 Platná povolení k zaměstnání pro cizince Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska Evidovaní cizinci dle 98 písm. a) aţ e), j), k) Celkem K působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 2471 cizinců, z toho 372 ţen. Oproti jde o pokles o cca 475 osob, způsobený zejména postupným ukončováním výstavby v průmyslové zóně Nošovice pro společnost HMMC a její některé subdodavatele. Na poklesu se projevily i důsledky světové krize, s vlivem zejména na sníţení počtu občanů Slovenské republiky a Ukrajiny. Občané EU/EHP a Švýcarska působili v okrese v počtu 2144 osob (z toho 324 ţen). Většinu z těchto občanů tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky (1621 osob, z toho 254 ţen), pro které je okres Frýdek-Místek svou příhraniční polohou relativně dobře dopravně dostupný (pokles oproti o 230 osob). Tito občané pracovali převáţně ve stavebnictví, hornictví, hutnictví, strojírenství, ale také ve zdravotnictví. K poklesu zaměstnaných občanů Slovenské republiky došlo v prvním pololetí a to především v profesi horník, kde vliv krize způsobil, ţe se omezovala těţba uhlí v okrese. V druhém pololetí počet těchto občanů opět mírně vzrostl. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky v počtu 463 osob, z toho 63 ţen. Tito byli zaměstnáni ve velké míře v profesi horník. Jednalo se převáţně o práce vykonávané v čelbě a rubání. Dále pracovali hlavně ve strojírenských, hutnických a stavebních profesích a jako duchovní. 38

43 Ostatních 60 evidovaných osob, z toho 7 ţen, tvořili občané Bulharska, Velké Británie, Maďarska, Řecka, Německa, Rumunska, Nizozemska, Slovinska, Itálie, Švýcarska, Irska a Litvy. K dalším evidovaným cizincům v počtu 63 osob, z toho 21 ţen, patřili dle 98 písm. a), k), l) a n) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, občané z třetích zemí, u kterých se nevyţaduje povolení k zaměstnání. Jde převáţně o osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky a rodinné příslušníky občanů EU/EHP a Švýcarska. Jednalo se o občany Ukrajiny (16), Vietnamu (10), USA (5), Mongolska (5), Srbska (4), Bosny a Hercegoviny (3), Kanady (2), Indie (2), Angoly (2), Běloruska (2), Egyptu (2), Chorvatska (2), Makedonie (2), Afghánistánu, Alţírska, Gambie, Moldavska, Madagaskaru a Ruské federace (po 1 osobě). Kromě občanů EU/EHP a Švýcarska působilo v našem okrese dalších 264 cizinců, z toho 27 ţen, ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání. Ve srovnání se stavem k došlo k poklesu počtu těchto občanů o 228 osob. Rozhodující podíl na tomto měla ukončení povolení vydaných vyslaným občanům Korejské republiky v souvislosti s výstavbou a rozjezdem automobilky HMMC v průmyslové zóně Nošovice. K bylo evidováno 220 povolení k zaměstnání pro občany Korejské republiky (pokles oproti o 178 povolení). Dále bylo evidováno 31 povolení k zaměstnání pro občany Ukrajiny. Tito pracovali převáţně v profesi horník. I zde se projevil, stejně jako v případě občanů Slovenské republiky, vliv krize. Ostatní povolení k zaměstnání pro občany USA, Ruské federace, Japonska, Mongolska, Srbska a Ázerbájdţánu byla vydána na profese se specifickými poţadavky, jako např. lektor cizích jazyků rodilý mluvčí, technické profese v souvislosti s výstavbou a provozem automobilky HMMC a investic jejich subdodavatelů a také společníkům obchodních společností, kteří jsou současně i jejich zaměstnanci. V souvislostí s krizí došlo k ukončení působení občanů Vietnamu v našem okrese. Tito byli zaměstnávání v profesi svářeč v rámci agenturního zaměstnávání u jedné společnosti v okrese. 39

44 6 Kontrolní činnost V průběhu roku 2009 provedli kontrolní pracovníci celkem 92 kontrol a 143 šetření u zaměstnavatelských subjektů a jejich organizačních jednotek. Za porušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti bylo uloţeno 32 pokut v celkové výši Kč. Dále byla 30 zaměstnavatelům, jejichţ řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti, uloţena povinnost nahradit náklady řízení ve výši Kč. Z celkového počtu 92 kontrol nebylo zjištěno ţádné porušení u 45 kontrolovaných subjektů. Kontrolní pravomoc úřadů práce je stanovena zákonem o zaměstnanosti, zákonem o státní sociální podpoře a zákonem o finanční kontrole. Kontrolní činnost byla zaměřena zejména na oblast kontroly nelegálního zaměstnávání včetně zaměstnávání cizích státních příslušníků, oblast plnění povinného podílu osob se zdravotním postiţením, kontroly správnosti podkladů pro dávky státní sociální podpory, na veřejnosprávní kontroly zaměřené na uţití poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu. Celkem 31 kontrol bylo zaměřených na plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postiţením u zaměstnavatelských subjektů nad 25 zaměstnanců. Z tohoto počtu bylo zjištěno porušení zákona u 30 kontrolovaných. V převáţné většině se jednalo o chybný způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, opoţděné splnění oznamovací povinnosti či nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Velká část prováděných kontrol byla zaměřena na veřejnosprávní kontroly podle zákona o finanční kontrole. V průběhu roku 2009 bylo provedeno 43 kontrol týkajících se 48 dohod o poskytnutí finančních příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V šesti případech byl u zaměstnavatelů, kterým byl poskytnut finanční příspěvek dle 78, zjištěn přeplatek. Pouze u dvou kontrolovaných subjektů bylo zjištěno porušení dohody. Provedeno bylo 61 kontrol a šetření zaměřených na zaměstnávání cizinců. V 23 případech byly realizovány ve spolupráci s Inspektorátem cizinecké police ČR a 20x ve spolupráci s Celním úřadem. Písemné podklady k zaměstnávání nebo konkrétní výkon práce na pracovišti byl prověřován u celkem 357 cizinců. Při součinnostních kontrolách byl zjištěn výkon práce bez platného povolení k zaměstnání pouze u tří cizinců občana Korey a dvou občanů Vietnamu. Rozsáhlou agendou byla různá podání a stíţnosti občanů, které se týkaly nelegálního zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo řešeno 30 takovýchto oznámení. Kontrolami na pracovištích bylo odhaleno 14 osob, které byly současně v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tyto osoby byly z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeny. Nedílnou součástí činnosti kontrolního a právního odboru ÚP ve Frýdku-Místku byla osvětová a poradenská činnost v oblasti pracovního práva. Častou příčinou dotazů občanů byla jejich obava jednat se zaměstnavatelem o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Občané byli často upozorňování na to, ţe úřad práce je příslušným poskytovat poradenskou činnost pouze v oblastech kompetenčních zákonů a byly jim předávány kontakty na věcně příslušné orgány státní správy (státní úřad inspekce práce, okresní správa sociálního zabezpečení, finanční úřad,..) a občanské právní poradny. Zároveň byli občané v rámci poradenské činnosti upozorňováni na skutečnost, ţe posuzování a rozhodování v individuálních sporech mezi zaměstnavateli a zaměstnanci přísluší soudům. 40

45 7 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele řeší situace, kdy zaměstnavatelé z důvodu své platební neschopnosti nevyplácejí mzdy svým zaměstnancům. Zaměstnanci mohou uplatňovat dluţné mzdy u úřadu práce při splnění podmínek uvedených v zákoně. Základní podmínkou je podání insolvenčního návrhu na majetek dluţníka u příslušného krajského soudu a zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Vyřizování přijatých ţádostí v rámci této agendy je prováděno centrálně na pracovišti ve Frýdku- Místku, příjem ţádostí je však zabezpečen na všech pracovištích, tj. i v Třinci a ve Frýdlantu nad Ostravicí. V období leden prosinec 2009 bylo dle sdělení Krajského soudu v Ostravě podáno 54 návrhů na zahájení insolvenčního řízení na subjekty v působnosti ÚP F-M. Moţnost uplatnit dluţné mzdové nároky u úřadu práce vyuţilo 286 zaměstnanců 18 zaměstnavatelů. V průběhu roku 2009 bylo vyřízeno 266 ţádostí. Bez nákladů na poštovné představoval objem uspokojených mzdových nároků včetně provedených odvodů Kč, v roce Kč. Tabulka 7 Výsledky realizace zákona o insolvenci ukazatel rok 2008 rok 2009 počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti 7 18 počet podaných ţádostí Z toho : počet kladně vyřízených ţádostí zamítnutých ţádostí 3 8 část. kladně vyřízených, část. zamítnutých 1 7 ţádosti, které vzali ţadatelé zpět - 20 nevyřízené ţádosti (vyřízení přešlo do dalšího roku) 0 20 celková částka v Kč vyplacená úřadem práce

46 8 Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Povolení k výkonu umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti dítěte se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ( 121 aţ 124). Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte a povolení k výkonu činnosti se vydává nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě jdoucích ode dne nabytí právní moci. Kontrolní činnost zde provádí příslušný oblastní inspektorát práce. V roce 2009 bylo naším úřadem práce evidováno celkem 8 ţádostí o povolení k činnosti dítěte a bylo vydáno 7 povolení k výkonu činnosti (v roce 2008 bylo vydáno 5 povolení). Jednalo se především o povolení k herecké činnosti dětí. 42

47 9 Aktivní politika zaměstnanosti 9.1 Zaměření uplatnění APZ v roce 2009 Základní cíle uplatňování APZ pro rok 2009 byly stanoveny na základě analýzy situace na trhu práce, Normativní instrukce MPSV č. 2/ Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009 (z důvodu zhoršení situace na trhu práce byla nahrazena Normativní instrukcí č. 13/2009) a Programu aktivních opatření na trhu práce v okrese Frýdek-Místek v roce 2009 (dále Program). a) Hlavními cílovými skupinami aktivních opatření byly cílové skupiny obsaţené v Normativní instrukci MPSV č. 13/2009: - mladí do 20 let, - starší 50 let, - ţeny, - dlouhodobě nezaměstnaní (UoZ, kteří byly vedeni v evidenci úřadu práce déle neţ 5 měsíců), - fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, - osoby dotčené současnou hospodářskou recesí. Vzhledem ke struktuře nezaměstnanosti v okrese byli hlavní cílovou skupinou také UoZ se ZP. b) dalšími cílovými skupinami, které je moţno do aktivit zařadit, byly i další osoby dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( 33): - těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, - osoby, které potřebují zvláštní pomoc, - ţeny vracející se z MD nebo RD, - osoby starší 55 let, a také osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností vzhledem k jejich znevýhodněním, zejména: - UoZ se základním vzděláním, - UoZ nad 45 let věku, - UoZ se zdravotními omezeními, - UoZ uvolnění z organizačních důvodů, - UoZ s kombinací dalších znevýhodnění, - UoZ s delší dobou neaktivity před evidencí na ÚP (min. 6 měsíců). c) Do rekvalifikací byli pro naplňování potřeb trhu práce (volná pracovní místa) v případě doloţení příslibu zaměstnání útvary zprostředkování práce určováni i UoZ mimo vyjmenované cílové skupiny (body a/ a b/). Vţdy však s ohledem na účelnost takového postupu z hlediska situace na trhu práce a moţnosti současného uplatnění UoZ na trhu práce a uplatnění po absolvování rekvalifikace. d) V rámci poradenských programů byly k plnění cílů Normativní instrukce č. 13/2009 vytvářeny ucelené skupiny z uchazečů o zaměstnání do 20 let, nad 50 let a také z uchazečů - osob se ZP. Dále byli do poradenských programů zařazováni i UoZ ze skupin vymezených v 33 ZoZ. Vţdy však s ohledem na účelnost takového postupu z hlediska situace na trhu práce a moţnosti současného uplatnění UoZ na trhu práce a uplatnění po absolvování poradenských programů. 43

48 9.2 Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce Národní projekt Veřejně prospěšné práce V prvním čtvrtletí 2008 byl MPSV ČR vyhlášen Národní projekt Veřejně prospěšné práce financovaný z Evropského sociálního fondu, z programů OP RLZ a OP LZZ. Tento byl v I. pololetí 2009 znovu otevřen. Vzhledem ke krátké době, ve které bylo moţno prostředky z OP RLZ čerpat (od do ), bylo v rámci této druhé etapy vytvořeno pouze 7 pracovních míst. K činila celková výše čerpání příspěvku na tato pracovní místa celkem Kč, z toho bylo 75 % financováno z OP RLZ a 25 % z rozpočtu ČR. Od byly k dohodám uzavřeny dodatky se změnou financování z 85 % z OP LZZ a z 15 % z rozpočtu ČR Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce Dne byl zahájen Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce (NIP VPP) financovaný z evropských fondů z programu OP LZZ (85 %) a z národních zdrojů ČR (15 %). Projekt je realizován podle stejné metodiky a pravidel jako národní APZ. Cílovými skupinami tohoto projektu jsou UoZ, kterým je věnována zvýšená péče podle 33 zákona o zaměstnanosti. Na podporu zapojení do projektu byl obcím okresu rozeslán dopis se základními informacemi k projektu, starostové byli zároveň poţádáni o pomoc při jeho realizaci. Od počátku roku 2009 bylo v rámci NIP VPP umístěno 330 uchazečů o zaměstnání. Na místa VPP bylo například umístěno 84 UoZ se ZP, 7 UoZ do 20 let, 163 UoZ - ţeny a 136 UoZ na 50 let věku. S evidencí nad 5 měsíců bylo 319 UoZ a s evidencí nad 12 měsíců bylo umístěno 101 UoZ. Převáţná část vytvořených pracovních příleţitostí byla zaměřena na údrţbu, úklid a správu obecního majetku a úklidy areálů ţadatelů. Také vznikla pracovní místa pracovník sociální péče Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa V prvním čtvrtletí 2008 byl zahájen Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa (NIP SÚPM) financovaný z evropských fondů z programu OP LZZ (85 %) a z národních zdrojů ČR (15 %). Projekt je realizován podle stejné metodiky a pravidel jako národní APZ. Hlavními cílovými skupinami tohoto projektu jsou UoZ, kterým je věnována zvýšená péče podle 33 zákona o zaměstnanosti. Od počátku roku 2009 bylo v rámci NIP SÚPM umístěno 286 uchazečů o zaměstnání. Na tato místa bylo například umístěno 54 UoZ se ZP, 9 UoZ do 20 let, 189 UoZ ţeny a 92 UoZ na 50 let věku. S evidencí nad 5 měsíců bylo umístěno 251 UoZ a s evidencí nad 12 měsíců bylo umístěno 48 UoZ. Nejvíce UoZ bylo umístěno v následujících profesích: pomocný dělník, administrativní pracovník, obchodní zástupce nebo referent a prodavač Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace V květnu roku 2008 byl vyhlášen Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace financovaný z evropských fondů v rámci programu OP LZZ (85%) a z národního rozpočtu ČR 15 %. Projekt je realizován podle stejné metodiky a převáţně podle stejných pravidel jako národní APZ. 44

49 Hlavní cílovou skupinou jsou UoZ dle 25 zákona o zaměstnanosti, zejména ohroţeni dlouhodobou nezaměstnaností a zájemci o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená pozornost dle 33 zákona o zaměstnanosti. Přes počáteční problémy se zahájením projektu pramenící z realizace výběrových řízení na dodavatele rekvalifikačních kurzů a poradenských programů byly aktivity projektu zahájeny ve II. pololetí Do konce roku 2009 bylo do projektu zařazeno 1315 osob, z toho do rekvalifikačních programů 866 osob a do poradenských programů 449 osob. Do projektu bylo zařazeno 59 UoZ do 20 let, 716 UoZ ţeny, 359 UoZ na 50 let věku, z toho 141 UoZ nad 55 let věku. S evidencí nad 5 měsíců bylo do projektu zařazeno 1008 UoZ. Rekvalifikační programy v rámci projektu úspěšně zakončilo 599 osob, 212 pokračuje ve vzdělávání v roce Z váţných důvodů ukončilo docházku do rekvalifikačního kurzu 45 osob, z toho z důvodů nástupu do pracovního poměru 12 osob a z důvodů zdravotních problémů a váţných osobních problémů 33 osob. Největší zájem byl o rekvalifikační kurzy Obsluha PC zařazeno 262 UoZ, řidič VZV zařazeno 84 osob, do nespecifického rekvalifikačního kurzu bylo zařazeno 74 osob, do svářečských kurzů 43 osob Projekt Vzdělávejte se! Dne byl zahájen projekt Vzdělávejte se! financovaný z Evropského sociálního fondu a spolufinancován ze státního rozpočtu. Projekt je realizován ve dvou fázích. V první fázi byly čerpány prostředky z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (financování: 75 % z OP RLZ a 25 % z rozpočtu ČR). Ve druhé fázi je projekt realizován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (financování: 85 % z OP LZZ a z 15 % z rozpočtu ČR). Projekt je určen zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí a probíhající hospodářskou recesí nachází v obtíţné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci. Zaměstnavatelé mohou získat příspěvky na náklady vzdělávacích kurzů (včetně doprovodných opatření cestovné, stravné a doprava) a na úhradu mzdových nákladů účastníků vzdělávání po dobu jejich účasti na vzdělávání. Účelem projektu je udrţení zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro získávání a zdokonalování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců. V 1. fázi (z OP RLZ) se do projektu zapojilo celkem 28 firem, které podaly 89 ţádostí. Z podaných ţádostí nebylo z důvodů nesplnění podmínek schváleno 17 ţádostí. Celkem tedy bylo schváleno 72 ţádostí s objemem poskytnutých finančních prostředků Kč. Z celkové poskytnuté částky bylo na vzdělávání vyplaceno Kč, na mzdové náklady nebo náhrady mzdy Kč a na cestovné (doprava, ubytování a stravné) Kč. Do projektu bylo zapojeno celkem zaměstnanců. Jedna firma od dohody odstoupila. V 1. fázi projektu byl největší zájem o kurzy tzv. měkké techniky, dále o počítačové kurzy, svářečské kurzy a kurzy s výukou angličtiny. Ve 2. fázi (OP LZZ od ) se do projektu zapojilo celkem 41 zaměstnavatelů, kteří podali 201 ţádostí. Z podaných ţádostí nebylo z důvodů nesplnění podmínek nebo odstoupení ţadatele schváleno 29 ţádostí. Celkem tedy bylo schváleno 176 ţádostí na celkovou částku ,40 Kč, z této částky jiţ bylo k vyplaceno Kč. Do projektu bylo zapojeno zaměstnanců. Největší zájem byl o kurzy tzv. měkké techniky, kde bylo uzavřeno 56 dohod, dále o kurzy pro svářeče bylo schváleno 37 dohod, na jazykové kurzy bylo uzavřeno 24 dohod Opatření Aktivní návrat V důsledku zhoršující se hospodářské situace, která se odráţela i na trhu práce byloúřadem práce ve Frýdku-Místku koncem června 2009 schváleno Opatření Aktivní návrat (dále jen Opatření). 45

50 K tomu bylo navrţeno vyuţít poradenské aktivity, případně rekvalifikace a moţnosti, které skýtá zákon č. 435/2004 Sb. prostřednictvím SÚPM vyhrazená, tedy sníţením nákladů práce. Opatření bylo určeno pro cílové skupiny UoZ, kteří splnili následující podmínky: - vstoupili do evidence úřadu práce po nebyli uvolněni z předchozího zaměstnání z důvodu podle 52, odst. g) a 55 ZP - byli nepřetrţitě zaměstnáni (vč. SVČ) min. 3 roky před posledním vstupem do evidence (nebyli v evidenci ÚP) - jsou ve věku 35 let a více - jsou ochotni vstoupit do tohoto Opatření - uzavřeli osobní aktivitu - OA (dílčí dohoda o krocích a součinnosti). Doba trvání Opatření byla od do s plánovanou účastí 65 UoZ a umístěním na trh práce minimálně 30 osob. Prezentace projektu, která proběhla v několika fázích, se zúčastnilo celkem 240 uchazečů o zaměstnání. Zájem ze strany uchazečů byl velký a převyšoval kapacitní moţnosti Opatření. Vybráno bylo nakonec 65 zájemců (35 F-M, 20 Třinec a 10 FnO), kteří s úřadem práce podepsali tzv. osobní aktivitu. Pracovníci úřadu práce kontaktovali potencionální zaměstnavatele také individuálně, seznamovali je se zaměřením Opatření a informovali o moţnostech poskytnutí finančních příspěvků v jeho rámci. V rámci Opatření se zrealizovala 3 setkání (celkem 6 běhů) motivačně poradenské aktivity a 27 rekvalifikačních kurzů (5 UoZ RK skladník, 12 UoZ RK obsluha osobního počítače, 3 UoZ RK Ekonom podniku, 3 UoZ RK obsluha motovozíku, 1 UoZ RK obráběč kovů obsluha CNC, 1 UoZ RK účetnictví, 1 UoZ RK asistent podnikatele a 1 UoZ RK vedoucí provozu mistr). 1 uchazeč o zaměstnání dále absolvoval pracovní diagnostiku a 1 se zúčastnil semináře Byznys klub. Uplatněním aktivit Opatření tak našlo zaměstnání 41 účastníků z 65 UoZ do Opatření zařazených. Záměr Opatření napomoci UoZ z cílové skupiny co nejrychlejšímu návratu na trh práce - byl naplněn. Uplatňování obdobných aktivit však vyţaduje zvýšenou individuální práci, coţ naráţí na nedostatečnou personální kapacitu zúčastněných útvarů Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběžná opatření) Mimo uvedené projekty byla uplatňována opatření APZ i na další cílové skupiny Programu, které nespadaly do cílových skupin projektů a opatření jako např.: - osoby se zdravotním postiţením - osoby starší 55 let věku - osoby, které potřebují zvláštní pomoc K ovlivnění jejich situace byla vyuţita zejména následující opatření: - individuální poradenství - skupinové poradenské aktivity - průběţné zprostředkování zaměstnání - rekvalifikace - nástroje APZ - informační a poradenská činnost - poradenské programy 46

51 V rámci průběţných opatření (národní APZ) bylo 59 uchazečů uplatněno prostřednictvím nástroje SÚPM - z toho 33 SVČ, 5 UoZ prostřednictvím nástroje VPP, také byly poskytnuty 2 příspěvky na zapracování. Do rekvalifikací bylo zařazeno 202 UoZ, zájemců a zaměstnanců a do poradenských programů 74 UoZ (u rekvalifikací a poradenských programů také z důvodu nutnosti realizace veřejných zakázek), na přípravu k práci nastoupilo 19 klientů úřadu práce. V roce 2009 bylo nástroji národní APZ (kromě CHPD/M a 78) ovlivněno (podpořeno) celkem 361 UoZ. 9.3 Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Veřejně prospěšné práce Na veřejně prospěšné práce byli umisťováni UoZ s dlouhodobou evidencí a dále pak UoZ dlouhodobou evidencí ohroţení z důvodu nevhodné či nedostatečné kvalifikace, eventuálně v kombinaci s niţší sociální přizpůsobivostí a jinými handicapy. V měsících únoru a březnu proběhla jednání se starosty obcí jak na Frýdecko-Místecku, Frýdlantsku tak i Třinecku a Jablunkovsku. Jelikoţ většina uchazečů o zaměstnání vhodných pro uplatněné nástroje veřejně prospěšných prací byla umístěna v rámci projektu NIP VPP, bylo v rámci národní APZ - VPP v průběhu roku 2009 umístěno pouze 5 UoZ muţi do 48 let věku, 1 4 měsíce v evidenci UoZ, propuštěni ze zaměstnání z organizačních důvodů. Tato pracovní místa byla zaměřena na údrţbu, úklid a správu obecního majetku. V rámci projektu NIP VPP OP LZZ bylo umístěno 330 UoZ Společensky účelná pracovní místa Tento nástroj byl v rámci národní APZ pouţit jen u 26 dohod, jelikoţ většina UoZ odpovídajících kritériím byla umístěna v rámci projektu NIP SÚPM. Celkem bylo v roce 2009 v rámci nástroje SÚPM (národní APZ) vyhrazeno 26 pracovních míst. Výše jednotlivých příspěvků a doba jejich poskytování byla dána mírou znevýhodnění umisťovaného UoZ a platnými kritérii APZ. Z těchto 26 schválených míst byla vyhrazena 4 místa pro UoZ nad 50 let věku, 21 UoZ - ţeny. S evidencí delší neţ 5 měsíců bylo 8 UoZ, s evidencí nad 12 měsíců 2 UoZ. Místa byla vyhrazena převáţně v profesích: instalatér topenář, chovatel a prodejce akvarijních ryb, uklízeč, řidič, pomocný dělník. V rámci projektu NIP SÚPM OP LZZ bylo umístěno 286 UoZ. Obdobně jako v minulých letech nebyly (aţ na výjimky ve vztahu k UoZ) finanční příspěvky poskytovány zaměstnavatelům, kteří podnikají v oborech dealerská činnost, taxisluţba, zprostředkovatelské sluţby, stánkový prodej apod. Taktéţ u nástroje APZ SÚPM vyhrazená byly vzhledem k probíhající hospodářské recesi do Kritérií poskytování finančních prostředků v rámci APZ začleněny kategorie UoZ uvolněných v důsledku organizačních změn, s evidencí na ÚP min. 1 měsíc SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Stejně jako v minulých letech byly rovněţ v roce 2009 pro zájemce z řad UoZ pořádány dvoudenní semináře s názvem Byznys klub, kde účastníci získají nejen základní informace o samostatně výdělečné činnosti, ale i další doplňující informace související s touto činností. V klubu přednášejí i zástupci dalších státních institucí, jejichţ činnost je úzce spjata s ţivnostenským podnikáním. Bylo zorganizováno 10 seminářů Byznys klub, zúčastnilo se jich celkem 324 osob, z toho bylo 300 UoZ. 47

52 V přímé návaznosti na tyto kluby jsou pro vybrané UoZ zajišťovány rekvalifikační kurzy pro začínající podnikatele s tím, ţe úspěšní frekventanti těchto kurzů mohou úřad práce poţádat o finanční příspěvek na náklady související se zřízením nového pracovního místa pro samostatně výdělečnou činnost. Rekvalifikačního kurzu Základy podnikání se v roce 2009 zúčastnilo 57 UoZ. Příspěvek na náklady související se zřízením nového pracovního místa pro SVČ byl v roce 2009 poskytnut 33 UoZ, z toho 19 ţenám, 1 UoZ do 20 let, 3 UoZ nad 50 let věku, 2 UoZ nad 55 let věku. Z celkového počtu bylo 30 UoZ v evidenci nad 5 měsíců. Průměrný finanční příspěvek na jedno nově zřízené místo činil Kč. Nová pracovní místa pro samostatně výdělečnou činnost vznikla převáţně v následujících profesích: stavební práce, vodoinstalatérství, výroba oděvů, čalounická výroba, masérské sluţby, vedení účetnictví, pedikúra a manikúra, holičství a kadeřnictví, chov koní, geodetické práce, klempířství, stolní hry, výroba keramiky Příspěvek na zapracování Tento nástroj úřad práce uplatňuje při umisťování UoZ ze skupiny dle 33 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. V roce 2009 byly uzavřeny 2 dohody na poskytnutí tohoto finančního příspěvku. Jednalo se o UoZ s dlouhodobou evidencí nad 5 měsíců Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa V roce 2009 byla dohodou s ÚP vymezena 1 nová chráněná pracovní dílna (s příspěvkem na zřízení) pro 6 pracovních míst osoby se zdravotním postiţením v profesi pracovník v odpadovém hospodářství. Dále byla s příspěvkem na vytvoření rozšířena 1 CHPD o 1 pracovní místo a také vytvořena 2 CHPM. Bez finančního příspěvku byla vytvořena CHPD se 2 pracovními místy a 3 CHPM. Počátkem r ÚP uzavíral se zaměstnavateli dohody o poskytování finančního příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních dílen a na chráněná pracovní místa. Celkově byla takto dohodami sjednána podpora 176 pracovníků v devíti chráněných dílnách a u 2 samostatných chráněných pracovních míst. 9.4 Rekvalifikace a poradenské aktivity Rekvalifikace V roce 2009 bylo uzavřeno k realizaci rekvalifikačních kurzů 247 Dohod o provedení rekvalifikace s rekvalifikačními zařízeními a do rekvalifikačních kurzů bylo vysláno 1047 uchazečů o zaměstnání. Tyto kurzy byly financovány dvěma zdroji a to prostředky národní APZ (zařazeno 181 osob) a od II. pololetí 2010 převáţně z ESF prostřednictvím OP LZZ NIP Poradenství a rekvalifikace (zařazeno 866 osob). V souladu s Programem byla zvýšená pozornost v oblasti rekvalifikací věnována i dalším skupinám uchazečů o zaměstnání, které jsou ohroţeny dlouhodobou nezaměstnaností např. uchazečům s dětmi do 15 let věku, uchazečům o zaměstnání se základním vzděláním, kategorii uchazečů nad 45 let věku, osobám uvolněným z pracovního poměru na základě organizačních změn, uchazečům vyţadujícím zvláštní pomoc, uchazečům dotčeným současnou hospodářskou krizí aj. Snahou bylo napomoci odstranění jejich kvalifikačních handicapů, které brání jejich opětovnému návratu na trh práce. 48

53 V roce 2009 bylo nejvíce UoZ zařazeno do rekvalifikačních kurzů zaměřených na zvýšení počítačové gramotnosti (295 osob). Dalšími obsazovanými kurzy byly kurzy k získání dovedností pro obsluhu vysokozdviţných vozíků, nespecifické rekvalifikační kurzy pro absolventy škol za účelem získání praxe a kurzy svářečů všech typů a úrovní. Nejvyšší úrovně uplatnitelnosti na trhu práce po úspěšném absolvování rekvalifikačních kurzů je dosahováno v oblasti profesí směřujících do oblasti dopravy, profesí zaměřených do obchodních činností, svařování kovů a sociálních sluţeb. Tabulka Rekvalifikace Počty umístěných UoZ ve vybraných rekvalifikačních kurzech Úspěšně ukončení Odešlo z evidence po rekvalifikaci Podíl Svářečské kurzy % Obsluha PC % Řidič vysokozdviţného vozíku % Řidiči C,CE,D + profesní způsobilost řidiče % Obchodní zástupce, prodejce % Podnikatelské minimum % Sociální sluţby % Čtení a kreslení strojírenských výkresů % V roce 2009 vyuţili moţnosti změnit svoji profesi, případně si ji rozšířit 4 zájemci o zaměstnání. Jednalo se zejména o rekvalifikační kurzy strojník silničních strojů, řidič skupiny CE, řidič skupiny D, číšnické práce. Jako zájemci o zaměstnání kurzy dokončovalo sedm uchazečů o zaměstnání, kteří nastoupili do pracovního poměru v době ještě probíhajícího rekvalifikačního kurzu. V roce zaměstnavatelé okresu Frýdek-Místek uzavřeli 7 Dohod o příspěvku na rekvalifikaci pro 17 zaměstnanců. V souvislosti s přípravou realizace národního individuálního projektu v rámci OP LZZ Poradenství a rekvalifikace byly zadány tři veřejné zakázky Realizátoři rekvalifikačních kurzů pro Úřad práce ve Frýdku-Místku (22 dílčích částí) a Realizátoři poradenských programů pro Úřad práce ve Frýdku-Místku (9 dílčích částí) Poradenské služby a aktivity Individuální a skupinové poradenství V r.2009 poţádalo nebo bylo doporučeno k individuálnímu poradenství celkem 1971 UoZ, s nimiţ bylo provedeno 3582 konzultací k upřesnění dalších profesních plánů a k účasti v dalších poradenských aktivitách, jejichţ absolvování jim usnadní návrat na trh práce. Na základě poradenského působení bylo dále doporučeno 433 UoZ do skupinového poradenství 112 UoZ ke konzultaci na IPS zájemci o získání vzdělání nebo další vzdělávání 67 UoZ ke konzultaci na IPK, včetně EURES sluţeb 427 UoZ do rekvalifikačních kurzů 523 UoZ do poradenských programů (74 národní APZ, 449 NIP) 49

54 Skupinové poradenství bylo realizováno formou poradenského programu Job club a formou jednorázových akcí. Dlouhodobé skupinové poradenství probíhalo formou poradenského programu Job club dle NI č.14/ 2009: HELP, NÁVRAT, PLUS a MIX pro vybrané cílové skupiny, např. pro UoZ v dlouhodobé evidenci, pro osoby se zdravotním postiţením, pro UoZ ve věkové kategorii nad 50 let a více, do 20 let, pro osoby pečující o děti do patnácti let věku. Celkem se 11 klubových programů v 55 setkáních zúčastnilo 118 UoZ, úspěšně ukončilo klubovou aktivitu 110 účastníků a po ukončení bylo z evidence vyřazeno 15 absolventů programu. Nově byl zařazen do skupinového poradenství INFO club pro osoby v první evidenci, uvolněné hromadným propouštěním v důsledku hospodářské krize, v počtu 12 osob. Pro UoZ zvaţující podnikání se konaly dvoudenní Byznys kluby. V r bylo realizováno 10 běhů, kterých se ve dvaceti setkáních zúčastnilo 324 osob, z toho 24 zájemců z řad veřejnosti. Uvedená poradenská aktivita byla přihlášena do I. ročníku soutěţe Národní cena kariérového poradenství 2009 a v kategorii vzdělávání dospělých získala 1. místo. Jednorázové skupinové poradenství V rámci skupinového předávání informací pro nové UoZ, tzv. INFOSEMINÁŘ, se uskutečnilo celkem 271 infoseminářů a seminářů k IAP, kterých se zúčastnilo 8943 osob. Bylo rovněţ prováděno skupinové poradenství ke zprostředkování zaměstnání, proběhlo 17 skupin za účasti 307 osob. V r byl pravidelně realizován poradenský a informativní seminář INFORM 2 k novele zákona o zaměstnanosti, zákona o poskytování příspěvku v hmotné nouzi, k situaci na trhu práce a poradenským sluţbám pro uchazeče o zaměstnání v dlouhodobé evidenci. Celkem se 21 běhů zúčastnilo 462 uchazečů o zaměstnání Dále byly organizovány semináře Setkání a Setkání 2, s praktickým nácvikem sestavování ţivotopisu a s přípravou na jednání u zaměstnavatele s vyuţitím audiovizuální techniky. Do 46 běhů bylo zařazeno 586 uchazečů o zaměstnání. Ve sledovaném období byly nově připraveny semináře: Integrovaný portál MPSV (23 běhů / 102 UoZ), seminář Hodina s počítačem (46 běhů / 192 UoZ) a seminář Počítač a elektronická pošta (6 běhů / 23 UoZ). Jednalo se o poradenské aktivity převáţně informativního a instruktáţního charakteru s aktivizací účastníků pro návrat na trh práce. Na pobočce v Třinci probíhaly v roce 2009 jednorázové aktivity pro vybrané cílové skupiny s názvem SETKÁNÍ, SETKÁNÍ II, pro dlouhodobě evidované osoby ROZJEZD I a II, VOLBA 2-5. Celkem bylo poskytnuto v r poradenství na detašovaném pracovišti 476 osobám. Další skupinové poradenství bylo zaměřeno na nabídku motivačně vzdělávacích programů a rekvalifikačních kurzů. Realizovalo se 66 prezentací uvedených aktivit pro 1070 UoZ Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v souladu s prováděcí vyhláškou č. 518/2004 byla v průběhu roku 2009 dále rozvíjena práce se zdravotně postiţenými osobami formou pracovní rehabilitace. V tomto období bylo přijato celkem 33 nových ţádostí o pracovní rehabilitaci. Odborná pracovní skupina projednala 28 ţádostí o pracovní rehabilitaci s doporučením na absolvování přípravy k práci, odborných kurzů a případně dalších potřebných aktivit. V průběhu roku 2009 probíhala pracovní rehabilitace u 46 osob, a to formou individuálního poradenství, intenzivního zprostředkování a realizací přípravy k práci. Pracovní rehabilitace byla ukončena u 12 osob (6 osob nastoupilo do zaměstnání, 1 klient opět zahájil soustavnou přípravu na své budoucí povolání a 5 klientů poţádalo o ukončení pracovní rehabilitace i evidence na ÚP z důvodu zhoršení zdravotního stavu). Pro osoby zdravotně postiţené se realizovaly poradenské dny na pobočce úřadu práce v Třinci (10) a na detašovaném pracovišti ve Frýdlantu n.o. (13). 50

55 Poradenské programy Poradenské programy byly zabezpečeny v souladu se zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a prováděcí vyhláškou. V roce 2009 bylo zařazeno do poradenských činností celkem 523 UoZ, z toho 289 ţen, do 20-ti let 17 UoZ, nad 50 let 207 UoZ, nad 55 let 85 UoZ,a 76 UoZ pečujících o děti do 15-ti let věku. Z celkového počtu zařazených bylo v evidenci nad 5 měsíců 463 osob. V průběhu realizace poradenských programů a následně po jejich ukončení, bylo vyřazeno z evidence k uchazečů o zaměstnání Informační a poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) IPS věnuje své sluţby školní mládeţi, mladým občanům i dospělé veřejnosti především při volbě povolání, dalšího vzdělávání, orientaci ve vzdělávací nabídce škol regionu i celé ČR, a působí tak při prevenci nezaměstnanosti. Spolupracuje se základními školami, středními, vyššími odbornými a vysokými školami a dalšími participujícími zařízeními prostřednictvím ředitelů, výchovných poradců a dalších odborných pracovníků. Pracoviště IPS je k dispozici ve Frýdku-Místku a v Třinci, je vybaveno počítačovou a multimediální technikou internetem k vyhledávání studijních oborů a informací o uplatnitelnosti na trhu práce, Průvodcem světem povolání, testy zájmů Schufried a AIST-R, pracovní diagnostikou Comdi A,B,C; dále informačními, metodickými a propagačními materiály; videoukázkami pracovních činností; profesiogramy; prezentacemi škol. V roce 2009 bylo otestováno 260 klientů IPS. Besedy k volbě povolání byly uskutečněny pro ţáky devátých a osmých tříd základních škol okresu Frýdek-Místek, v roce 2009 se 105-ti besed zúčastnilo 1667 ţáků v doprovodu třídních učitelů nebo výchovných poradců. Besedy pro budoucí absolventy k orientaci v moţnostech dalších ţivotních kroků po ukončení středoškolské docházky proběhlo na IPS i přímo ve školách 33 besed s 870 studenty posledních ročníků výučních nebo maturitních oborů. -Pro dospělé na trhu práce byl zcela nově připraven Seminář k dalšímu vzdělávání určený evidovaným uchazečům o zaměstnání, zaměstnancům i tč. ekonomicky neaktivním občanům, který celkem navštívilo 34 osob. Uvedenou aktivitu ÚP FM přihlásil do 1. ročníku celostátní soutěţe Národní cena kariérového poradenství 2009, kterou zorganizovali: Centrum Euroquidance, Dům zahraničních sluţeb MŠMT, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy NAEP, a kde jsme obsadili 3. místo v kategorii Poradenství pro dospělé na trhu práce. Individuální poradenství IPS vyuţilo 347 ţáků, studentů, uchazečů o zaměstnání a dalších dospělých. V průběhu června 2009 byly zpracovány podklady středních škol okresu s přehledem oborů pro školní rok 2010/2011. V elektronické podobě IPS zveřejňuje uvedené přehledy na listopadu 2009 IPS zorganizovalo 15. ročník prezentační výstavky škol pod názvem Trh vzdělávání Akce proběhla ve Frýdku-Místku a v Třinci, vystavovalo celkem 70 středních škol a 15 firem Informačně poradenská kancelář (IPK) Informačně poradenská kancelář slouţí široké veřejnosti, nejen klientům, kteří jsou evidováni jako uchazeči či zájemci o zaměstnání. V roce 2009 byla navštívena 4749 občany, kteří přišli s konkrétními dotazy. IPK odpovídá také na dotazy písemné, včetně ových, a telefonické a zabezpečuje sluţbu v rámci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Moţnost hledat pracovní nabídky v tištěných materiálech vyuţilo 2482 občanů, dalších 4200 hledalo pracovní nabídky prostřednictvím infokiosků veřejnosti přístupných počítačů. Nabízeny a poskytovány jsou konzultace k obsahu, formě ţivotopisu a k tvorbě průvodního dopisu, k dispozici je počítač k sepsání těchto osobních dokumentů potřebných při hledání zaměstnání. V případě potřeby je klientům poskytována součinnost při vyhledávání volných míst, popřípadě při 51

56 aktivování ţivotopisů na Integrovaném portále MPSV, v ojedinělých případech pomoc při zaloţení ové schránky. 148 občanů se přišlo informovat o práci v zahraničí, při vyuţití systému EURES evropských sluţeb zaměstnanosti. Poradenských sluţeb a sluţeb zprostředkování zaměstnání mohou občané vyuţít i jako zájemci o zaměstnání. K bylo v evidenci IPK 9 zájemců o zaměstnání. 9.5 Služby EURES Systém EURES je základní nástroj Evropské komise pro usnadnění mobility pracovních sil v Evropě. Informační a poradenská činnost EURES je zajišťována EURES poradci a kontaktními osobami EURES. Od roku 2004 na ÚP ve F-M poskytuje základní informace kontaktní osoba a od roku 2008 jiţ mohou zájemci vyuţívat poradenství také EURES poradkyně. Kromě individuálního poradenství a informační činnosti se EURES poradkyně také účastnily nebo organizovaly skupinové akce. Jednalo se především o přednášky pro studenty, zaměstnavatele a zájemce o práci v zahraničí, které byly zaměřené na moţnosti uplatnění v rámci EU/EHP a Švýcarska, uznávání kvalifikací, ţivotní a pracovní podmínky v EU a moţnosti portálu EURES. EURES Poradkyně propagovala sluţby EURES také na veletrzích pracovních příleţitostí konaných v ČR, Polsku a na Slovensku, kde poskytovala nejen informace o ţivotních a pracovních podmínkách a volných pracovních místech v České republice, ale také poradenství českým občanům vracejícím se zpět do ČR. V průběhu roku 2009 EURES poradkyně poskytla specializované poradenské sluţby celkem 577 zájemcům. To je výrazný nárůst oproti roku 2008, kdy zájemců bylo 258. Nejčastějšími klienty byli uchazeči o zaměstnání, kteří se zajímali o obecné informace týkající se ţivotních a pracovních podmínek a volných pracovních míst v rámci EU a studenti se zájmem o letní brigády. Nejvíce dotazované země byly Německo, Rakousko, Velká Británie, Irsko, Španělsko a Nizozemí. Konkrétní dotazy byly zaměřeny převáţně na sociální zabezpečení, evropský formulář E301, daně, uznávání kvalifikací a vysílání zaměstnanců. V průběhu roku 2009 probíhala také spolupráce se zaměstnavateli z okresu Frýdek-Místek. Ti měli moţnost vyuţít poradenských sluţeb EURES a také se zúčastnit semináře pro zaměstnavatele, který byl zaměřen na legislativní změny na úseku zaměstnanosti, vysílání zaměstnanců do EU, systém EURES a aktuální situaci na trhu práce. EURES-T Beskydy Partnerství EURES-T Beskydy - přeshraniční spolupráce mezi Českem, Polskem a Slovenskem v průběhu roku 2009 realizovalo aktivity zaměřené hlavně na poradenství a poskytování informací o ţivotních a pracovních podmínkách se zvláštním zaměřením na partnerské země a jejich specifika, distribuci volných pracovních míst a ţádostí o zaměstnání, podporu přeshraniční mobility, poradenství lidem, kteří měli zájem o samostatně výdělečnou činnost v přeshraničním regionu, poskytování informací o moţnostech profesního vzdělávání v regionu partnerství. 52

57 Mezi nejvýznamnější aktivity patřilo: - realizace Přeshraničního veletrhu vzdělávání a podnikání v Prudniku (PL) a Přeshraničního veletrhu zaměstnanosti a vzdělávání v Čadci (SR) - vytvoření a aktualizace informačních materiálů a letáků určené pro studenty, zaměstnavatele a občany se zájmem o práci v partnerské zemi, vytvoření socio-ekonomické mapy partnerství a aktualizace podrobného informátoru o ţivotních a pracovních podmínkách na Slovensku, v Polsku a České republice - pořádání informačních dnů určených nezaměstnaným a všem občanům se zájmem o práci v partnerské zemi - aktualizace portálu - individuální a skupinové poradenství poskytované EURES poradci a kontaktními osobami EURES V rámci zvyšování odborných znalostí kontaktních osob partnerství byl zorganizován seminář s odborníky z Česka, Polska a Slovenska zaměřený na daňovou problematiku, zdravotnictví a sociální zabezpečení. 9.6 Implementace ESF Zapojení Úřadu práce ve Frýdku-Místku do projektů Evropského sociálního fondu Úřad práce ve Frýdku-Místku se v minulých letech aktivně zapojoval do realizace projektů v rámci nejrůznějších Programů Evropské unie. Během předchozího programovacího období ( ) byla spolupráce úřadem práce realizována u téměř stovky projektů. V roce 2009 byl úřad práce kontaktován několika budoucími realizátory projektů OP LZZ, kteří své projekty plánují zaloţit na aktivitách pro nezaměstnané osoby a tyto své záměry budou postupně předkládat ve vyhlášených výzvách. Úřad práce ve Frýdku-Místku bude v tomto programovacím období spolupracovat s PÚP v Ostravě při realizaci Regionálních individuálních projektů. V roce 2009 byly ministerstvem schváleny 4 tyto krajské projekty, přičemţ pro prvé dva je jiţ vybrán realizátor a pro další dva dokončuje PÚP ve veřejné zakázce výběr dodavatele. 53