JAK NA PROJEKT OBSAH. Příprava projektu Projektová fiše Jak vytvořit projektovou fiši... 4

Transkript

1 JAK NA PROJEKT OBSAH Příprava projektu... 2 Projektová fiše... 3 Jak vytvořit projektovou fiši... 4 Obsahové body projektu... 5 Technické body projektu... 7 Vnější vazby projektu Zdroje informací PŘÍLOHA č. 1 ROZPOČET PŘÍLOHA č. 2 POPIS PRACOVNÍCH POZIC PŘÍLOHA č. 3 GANTTŮV DIAGRAM PŘÍLOHA č. 4 SWOT ANALÝZA

2 Na této stránce se pokusíme popsat přípravu projektu. Vycházíme z požadavků Strukturálních fondů Evropské unie. Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které v ČR vykonává roli Národního orgánu pro koordinaci čerpání finančních prostředků z fondů EU, jsou uvedeny jednotlivé kroky od prvotního záměru projekt připravit přes realizaci až po závěrečné hodnocení a navazující aktivity. MMR uvádí 10 kroků tvorby a realizace projektu: 1) Vytvoření podrobného projektového záměru 2) Nalezení příslušného operačního programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro váš projektový záměr 3) Podání žádosti 4) Posouzení žádosti 5) Realizace projektu 6) Vyhodnocení a vyúčtování žádostí 7) Žádost o platbu 8) Kontrola projektu na místě 9) Publicita projektu 10) Udržitelnost projektu My se zaměříme na přípravnou fázi od prvotní ideje k podání žádosti. Pro přípravu projektu doporučujeme zpracovat SWOT analýzu školy, vzdělávacího oboru apod. K podrobnému popisu projektu využíváme tzv. projektovou fiši, jako doplňkové metody Ganttův diagram a metodu logického rámce (tuto metodu využíváme nejen v prvotní fázi příprav, ale také jako součást finalizace projektové žádosti). Jednotlivé metody názorně ukážeme na příkladu fiktivního projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ. PŘÍPRAVA PROJEKTU Obsah každého projektu by měl reagovat na potřeby realizátora projektu, respektive na potřeby cílové skupiny, pro kterou projekt připravujeme. Pro analýzu aktuálního stavu organizace slouží řada metod. Nejznámější je již zmiňovaná SWOT analýza, neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Můžeme použít také další metody, např. myšlenkové mapy a stromy problémů, Brainstorming, Metodu 635, Ishikawův diagram atd. Přípravnou fázi projektu si ukážeme na konkrétním příkladu projektu fiktivní základní umělecké školy v Dolních Hodolanech. Řekněme, že si vedení této ZUŠ určilo pomocí SWOT analýzy hlavní rizika a potřeby školy. Jako největší aktuální riziko pro hodolanskou ZUŠ je nově otevřená soukromá výtvarná škola, která disponuje lepším vybavením a nabízí širší vzdělávací nabídku. Vzhledem k tomu, že výtvarná škola odmítla jednat o spolupráci, hrozí znatelný úbytek žáků výtvarného oboru (už v současnosti se výtvarný obor potýká s mírným úbytkem žáků). Příležitostí, jak zvrátit toto riziko, je zájem učitelů výtvarného oboru o multimediální tvorbu. Škola disponuje dostatečným lidským i institucionálním potenciálem (silné stránky), aby využila 2

3 tuto příležitost v podobě projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ. Projekt by měl rozšířit vzdělávací nabídku výtvarného oboru o studijní zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba. Součástí projektu je nákup nového vybavení, tvorba vzdělávacích materiálů, pořádání seminářů pro školy v regionu a realizace výstavy prací žáků, kteří budou vzděláváni v novém studijním zaměření. Uskutečněný projekt by měl zvrátit úbytek žáků. Jakmile bude mít škola atraktivní vzdělávací nabídku výtvarného oboru, je možné předpokládat také zájem soukromé výtvarné školy o spolupráci. Tzn., že projekt eliminuje hlavní riziko pro školu. Pro cílovou skupinu, tj. pro žáky školy, přinese projekt kvalitnější výuku. Učitelům školy projekt umožní díky novému vybavení využívat moderní vyučovací metody. Dalším krokem přípravné fáze je úvaha o financování projektu. Z předkládaných výzev se jako nejzajímavější jevily výzvy v rámci Evropského sociálního fondu (ESF). Pro soulad dotační výzvy z ESF a zamýšleného projektu je však potřeba připravit podrobný popis projektu. Na řadu tak přichází projektová fiše. Pozn.: V tomto textu pracujeme s fiktivním projektem, který by žádal o dotaci z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Uvedené principy však platí i pro projekty žádající o dotaci z nového operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. PROJEKTOVÁ FIŠE Projektová fiše/fiche nebo návrh/záměr projektu jsou označení pro schéma, které pomáhá při přípravě a plánování projektu. Projektová fiše vychází ze struktury projektové žádosti. Umožňuje utřídit představy o projektu ve strukturované podobě, pomůže nám systemizovat si vztahy mezi jednotlivými charakteristikami projektu (záměr a aktivity projektu, potřeby a účel, náklady a výnosy atd.). Především nám však pomůže určit, jestli existuje shoda mezi cíli projektu a cíli dotace. Projektová fiše je podkladem pro realizátora projektu nepřikládá se k žádosti o dotaci (na rozdíl od logického rámce projektu). Podoba fiše by však měla vycházet z požadavků dotačního titulu, o který budeme usilovat. V našem případě vycházíme ze struktury dotačních žádostí fondů EU. Navrhujeme proto následující strukturu popisu projektu: A. Formální body: 1) název a lokalizace projektu, doba trvání projektu zde určíme název, případně podtitul projektu, místo realizace a oblast, která bude dotčena realizací projektu, celkovou dobu trvání projektu 2) popis předkladatele projektu tj. základní informace o subjektu žadatele (název, sídlo, IČO), informace o statutárních orgánech, kontaktní osoby apod. B. Hlavní obsahové body: 3) popis výchozího stavu a zdůvodnění potřeby projektu na začátku celé práce by měla stát analýza aktuálního stavu, např. pomocí SWOT analýzy (o ní pojednáváme v příl. č. 4), projekt pak reaguje na slabé stránky a příležitosti organizace 3

4 4) popis cílů projektu cíle nejlépe popíšeme na základě intervenční logiky, tj. uvádíme obecný cíl, specifické cíle/záměry/účel projektu, výstupy a aktivity projektu v této hierarchické struktuře; součástí této kapitoly jsou také monitorovací indikátory/ukazatele při tvorbě této části vycházíme z logického rámce projektu 5) popis cílové skupiny v této části definujeme cílovou skupiny a přínos projektu pro cílovou skupinu 6) popis partnerů projektu pokud máme projektové partnery, v této kapitole o nich uvedeme informace (název, sídlo, IČO, statutární a kontaktní osoby, role partnerů v projektu atd.) 7) předpoklady a rizika projektu rizika v pozitivní podobě tedy ve formě předpokladů. C. Technické body projektu: 8) rozpočet v našem případě strukturujeme rozpočet podle dotačních pravidel fondů EU 9) časový harmonogram pravděpodobně nejelegantnějším nástrojem pro tvorbu harmonogramu je Ganttův diagram 10) návrh projektového týmu popis jednotlivých pracovních pozic v rámci projektu uvádíme v příloze č. 2 11) popis způsobu realizace projektu tj. technické provedení aktivit projektu, způsob zajištění aktivit projektu provede žadatel/partner/dodavatel, zdali bude potřeba výběrové řízení, na základě jakých dokumentů bude provedena úhrada nákladů, rozsah, kvalita a speciální požadavky či omezení při realizaci apod. D. Vnější vazby projektu: 12) vazby na jiné projekty a udržitelnost projektu 13) vztah projektu ke grantové výzvě 14) vztah projektu k programovým dokumentům (např. dokumenty na úrovni města, kraje/regionu, případně dokumenty na národní nebo evropské úrovni). Vlastní žádost, která se u evropských fondů vyplňuje na portálu MS2014+ (nástupce Benefit7), má další dílčí položky (horizontální témata projektu, publicita, pracovní náplně zaměstnanců atd.). Pro základní vymezení projektu je však výše navržená struktura dostačující. JAK VYTVOŘIT PROJEKTOVOU FIŠI Nejprve vyplníme formální část projektové fiše, tedy FORMÁLNÍ BODY, kde uvedeme název a lokalizaci projektu a popis předkladatele projektu. Z názvu projektu by mělo být zřejmé, co bude obsahem projektu. Místo realizace a oblast, která bude dotčena realizací projektu, nemusí být totožné (v našem příkladu jsou). Např. školení se koná v sídle žadatele, účastníci jsou však obyvatelé celého kraje. Také může škola z jednoho kraje uskutečnit projekt pro cílovou 4

5 skupinu z jiného kraje tak dosáhne na dotaci, která není určena pro cílovou skupinu z kraje, ve kterém žadatelská škola sídlí. Pozn.: Informace uvedené v následujícím textu jsme čerpali z publikací zabývajících se projektovým řízením, dále z webů MŠMT a MMR a z příručky pro žadatele OP VVV. 1) Název a lokalizace projektu Příklad fiktivní projekt Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ. Místo realizace a oblast dopadu projektu: město Dolní Hodolany a Pardubický kraj. Doba trvání projektu 36 měsíců (předpokládaná doba zahájení červenec 2009, ukončení červen 2012). V tomto bodě můžeme uvést také identifikační údaje dotační výzvy my uvádíme v bodě 13 vztah projektu ke grantové výzvě. 2) Popis předkladatele projektu Základní umělecká škola v Dolních Hodolanech Sídlo: Školní 1, Dolní Hodolany IČO: Zřizovatel: obec Dolní Hodolany Statutární osoba: Mgr. Josef Svoboda ředitel školy Kontaktní osoba: Bc. Marie Nováková hlavní koordinátorka projektu OBSAHOVÉ BODY PROJEKTU Dalších pět bodů popisuje obsahovou část projektu: 3) Popis výchozího stavu a zdůvodnění potřeby projektu pro úspěch v dotačním řízení je důležité přesvědčivě popsat potřebnost projektu. Můžeme také formulovat přidanou hodnotu projektu (v čem je projekt inovativní). Na příkladu si ukážeme, jak může tato část projektové fiše vypadat: Na základě vypracované SWOT analýzy škola identifikovala jako aktuální největší riziko otevření nové soukromé výtvarné školy v obci. Nová škola disponuje lepším vybavením a nabízí širší vzdělávací nabídku. Vzhledem k tomu, že výtvarná škola odmítla jednat o spolupráci se ZUŠ, hrozí znatelný úbytek žáků výtvarného oboru (už v současnosti se výtvarný obor potýká s mírným snížením počtu žáků). Předložený projekt reaguje na tuto situaci tím, že pomůže rozšířit vzdělávací nabídku výtvarného oboru o studijní zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba. Součástí projektu je nákup nového vybavení, tvorba vzdělávacích materiálů, pořádání seminářů pro školy v regionu a realizace výstavy prací žáků, kteří budou vzděláváni v novém studijním zaměření. Uskutečněný projekt by měl zvrátit úbytek žáků předpokládaný nárůst žáků minimálně o 7% ke konci projektu. Jakmile bude mít škola atraktivní vzdělávací nabídku výtvarného oboru, předpokládáme také zájem soukromé výtvarné školy o spolupráci. 5

6 4) Popis cílů projektu je hlavní částí projektové fiše. Pro formulaci cílů nám poslouží metoda logického rámce. Cíle uvádíme podle struktury logického rámce ve čtyřech úrovních. Nejprve si určíme záměr projektu (specifický cíl) v našem příkladu to je rozšířením výtvarného oboru o studijní zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba zkvalitnit a zatraktivnit vzdělávání ve výtvarném oboru. Tento záměr přispěje k obecnému cíli ve fiktivním projektu jsme formulovali obecný cíl jako rozvoj uměleckého vzdělávání s využitím digitálních technologií a multimediální tvorby. Projekt pouze přispěje k naplnění tohoto obecného cíle. Další úrovně cílů jsou výstupy a aktivity projektu. Jedná se o konkrétní úkoly, např. aktivita pořádání 20 seminářů o novém studijním zaměření pro ZUŠ v regionu (semináře budou akreditovány pro DVPP) směřuje k výstupu realizace odborných akreditovaných seminářů na ZUŠ v regionu. Jiné výstupy sdružují více aktivit (např. výstup výstava obsahuje aktivity realizace výstavy a výroba brožury aktivity samozřejmě můžeme dělit jemněji, než v uvedeném příkladu). Na rozdíl od specifických a obecných cílů jsou aktivity a výstupy (výsledky projektu) závazné pro realizační tým a jsou součástí smlouvy s řídícím orgánem operačního programu. Aktivity a výstupy jsou konkrétní úkoly, které ve spojení s časovým harmonogramem vymezují jízdní řád projektu. 5) Popis cílové skupiny Cílová skupina je vymezení těch, kteří budou mít z projektu prospěch. V našem příkladu se jedná o žáky a učitele ZUŠ. Žáci výtvarného oboru budou mít užitek z rozšíření vzdělávací nabídky a budou také využívat nově vytvořené vzdělávací materiály. Výstava umožní žákům školy představit své práce. Učitelé školy budou mít možnost pracovat s modernějším vybavením a výukovými materiály. Projekt podpoří také tvůrce výukových materiálů a lektory seminářů. Učitelé ZUŠ v regionu budou mít možnost navštěvovat semináře, které budou certifikovány v rámci DVPP. V projektové žádosti je potřeba určit počet osob, které projekt podpoří (tj. rozsah cílové skupiny). Indikátorem úspěšnosti je v našem příkladu např. ukazatel navýšení počtu žáků výtvarného oboru stav na začátku projektu 83 žáků, na konci projektu minimálně 90 žáků výtvarného oboru. 6) Popis partnerů projektu pokud si určíme přesnější cíle, můžeme uvažovat o projektových partnerech. U některých dotačních výzev je partnerství podmínkou, nebo je alespoň pozitivně hodnoceno. Z popisu projektu by mělo být zřejmé, že je zapojení partnera nezbytné. V našem příkladu figuruje galerie Pegas, která disponuje potřebnými výstavními prostory. Zapojením do projektu získá škola důležité know-how, jak profesionálně připravit výstavu. Dále se uvádí míra zapojení partnera do projektu (např. finanční/nefinanční partner), případná předchozí spolupráce s žadatelem atd. 7) Předpoklady a rizika projektu s těmi jsme už pracovali ve SWOT analýze i matici logického rámce. K selhání řady projektů došlo právě z toho důvodu, že se nevěnoval dostatečný čas vnějším faktorům tedy tomu, co se může v plánu pokazit a předpokladům, které je třeba zajistit. Postupuje se na této ose: Identifikace (Jaká jsou rizika?) Odhad (Jaká je jejich pravděpodob- 6

7 nost?) Zhodnocení (Jaký je jejich možný dopad?). Pro stanovení intenzity rizik můžeme použít matici dopadu/pravděpodobnosti: Vertikální linie určuje míru pravděpodobnosti, horizontální linie značí míru dopadu nakolik bude pro projekt určité riziko nebezpečné. Jednotlivá rizika, která jsme identifikovali, umístíme do jednotlivých polí. Ke stanovení rizik se používá již zmiňovaná SWOT analýza, můžeme využít také institucionální nebo technická analýza, rozbor ekonomické stránky projektu atd. Cílem je identifikovat všechna hlavní rizika a nutné předpoklady. Do projektu pak zapracujeme opatření na odstranění či omezení rizik. Pokud bude některé z rizik vysoké a nebude možné ho žádným způsobem eliminovat, musíme cíle přepracovat. Pokud bude vysoké riziko na úrovni záměru projektu, měl by být projekt zrušen. Poznámka: V rámci evropských dotačních programů formulujeme rizika v kladné podobě tedy jako předpoklady. Např. ohrožení projektu malým zájmem obyvatel města/regionu o umělecké vzdělávání uvedeme jako nutný předpoklad zájem obyvatel města/regionu o umělecké vzdělávání. TECHNICKÉ BODY PROJEKTU Jako technické jsme nazvali oddíly Rozpočet, Časový harmonogram, Návrh projektového týmu a Popis způsobu realizace. 8) Rozpočet Jedná se o obávanou část projektu. Příručky pro žadatele hýří termíny jako uznatelné a neuznatelné výdaje, přímé a nepřímé náklady, podpora de minimis, veřejná podpora atd. Podrobná pravidla jsou uvedena v příručkách pro jednotlivé operační programy a v rámci dotačních výzev. Pro tvorbu rozpočtu doporučujeme následující dvě fáze: 1) Rozpočet vytvořený podle jednotlivých aktivit projektu v našem příkladu je tento typ rozpočtu součástí logického rámce projektu. Pro určení příjmů a výdajů potřebujeme znát počet pracovních pozic pro jednotlivé aktivity a časovou náročnost jednotlivých činností (počítáme s hodinovou mzdou v případě, že budeme s pracovníky uzavírat dohodu o provedení práce; pokud budou zaměstnanci v pracovním poměru, určíme mzdu za měsíc); určíme také výši mzdy. K rozpočtu jednotlivých aktivit přidáme náklady na cestovné a stravné, náklady na nákup vybavení, náklady na kancelář a na služby, stavební úpravu, přímou podporu atd. Jakmile budeme mít realistický rozpočet všech aktivit, vypočítáme nepřímé náklady. V případě, že námi vybraná výzva nepočítá s nepřímými náklady, určíme také náklady na vedení projektu (projektový koordinátor, administrativní pracovník, náklady na účetnictví, kancelář, atd.). 7

8 2) Jako druhý krok bude úprava rozpočtu podle struktury příslušného operačního programu a dané dotační výzvy. Struktura rozpočtu v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je následující: A. Přímé náklady (tj. náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu) INVESTIČNÍ: 1. Pozemky 2. Budovy a stavby 3. Stroje a zařízení (movité věci v ceně nad 40 tis. Kč) 4. Hardware a osobní vybavení (IT vybavení a další zařízení v ceně nad 40 tis. Kč) 5. Dlouhodobý nehmotný majetek (software, databáze, licence atd. v ceně nad 60 tis. Kč) NEINVESTIČNÍ: 1. Osobní výdaje (mzdy/platy a zákonné odvody) 2. Služební cesty (cestovné, ubytování, stravné) 3. Materiál (vybavení a výukový materiál pro cílovou skupinu) 4. Stroje a zařízení (movité věci v ceně do 40 tis. Kč) 5. Hardware a osobní vybavení (IT vybavení a další zařízení v ceně do 40 tis. Kč) 6. Odpisy 7. Drobný nehmotný majetek (software, databáze, licence atd. v ceně do 60 tis. Kč) 8. Nájem a leasing 9. Místní kancelář 10. Nákup služeb (na zakázku vytvářené publikace, odborné služby, audit, konferenční služby, vzdělávací aktivity, energie, atd.) 11. Správní a jiné poplatky 12. Přímá podpora (tj. výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu (mzdové příspěvky cestovné, ubytování, doprovodné aktivity) B. Nepřímé náklady tj. náklady, které nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou projektu (především administrativní náklady projektu). Nepřímé náklady není potřeba prokazovat jednotlivými účetními doklady. Počítáme je tak, že sečteme veškeré přímé náklady a vypočítáme např. 15 % (rozpětí nepřímých nákladů se v OP VVV pohybuje od 6 % do 25 % sazby nepřímých nákladů jsou uvedeny v příručce pro žadatele na str. 118). Pokud dotační výzva nepřímé náklady neumožňuje, pak je možné uvést provozní výdaje, náklady na účetní atd. v přímých nákladech. A. + B. Celkové uznatelné náklady projektu (způsobilé výdaje) Více k tvorbě rozpočtu najdete v příloze č. 1. 9) Časový harmonogram pravděpodobně nejelegantnějším nástrojem pro tvorbu harmonogramu je Ganttův diagram. Tuto metodu vytvořil v roce 1896 K. Adamiecki, na Západě ji po roce 1910 zpopularizoval H. L. Gantt. V 80. letech 20. století zásadně usnadnily tvorbu Ganttových diagramů osobní počítače. Ganttův diagram vertikálně uvádí jednotlivé činnosti, horizontálně je vedena časová osa, která je rozdělena na stejně dlouhé časové jednotky (dny, 8

9 týdny, měsíce). Na levé straně je vždy začátek činnosti, na pravé straně konec. Celá činnost je zobrazena horizontálním pruhem, který vymezuje předpokládanou délku trvání činnosti. Diagram také může ukazovat návaznost činností pomocí lomených čar, nebo důležité časové milníky realizace projektu. (Příklad Ganttova diagramu na Wikipedii.) Pro usnadnění tvorby Ganttova diagramu je k dispozici řada softwarů např. Microsoft Projekt které mají řadu dalších funkcí (např. v rámci diagramu propojení aktivit s náklady apod.). V programu Microsoft Excel si můžeme naprogramovat libovolnou strukturu Ganttova diagramu (návod na tvorbu diagramu např. na tomto odkazu). Ganttův diagram se hodí pro plán realizace projektu, plánování činností v rámci organizace, zapisování úkolů, kontrolu využití zdrojů atd. V rámci projektů, které žádají o dotaci z fondů EU, je součástí žádosti harmonogram v podobě Ganttova diagramu. O metodě Ganttova diagramu uvádíme více informací v příloze č ) Návrh projektového týmu pracovní pozice v rámci projektu financovaných z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání jsou vymezeny v příručce pro žadatele na straně 41 až 43. Horní hranice výše mezd pro jednotlivé pracovní pozice jsou uvedeny v seznamu mezd pro projekty OP VVV. Vysvětlení k problematice pracovních pozic v projektech hrazených ze Strukturálních fondů EU uvádíme v příloze č. 2. Ve fiktivním projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ uvádíme tyto pracovní pozice: hlavní manažer projektu komunikace s poskytovatelem podpory, zodpovědnost za průběžné hodnocení projektu a příprava monitorovacích zpráv, zodpovědnost za chod projektu v souladu s harmonogramem, výběr pracovníků projektu atd. asistent projektu uchování dokumentů, sběr a evidence hodnotících dotazníků, zpracování zápisů z porad, vedení korespondence, databáze účastníků atd. odborní pracovníci pro jednotlivé aktivity budou určeny specifické pozice, např. pro realizaci seminářů lektor, pro tvorbu výukových materiálů tvůrce výukových materiálů a hodnotitel výukových materiálů a další. Účetní, který bude zajišťovat účetnictví, spolupráci s bankou, žádosti o platbu, plnění rozpočtu atd., je hrazen z nepřímých nákladů. Také další administrativní pracovní pozice jsou hrazeny z nepřímých nákladů. 11) Popis způsobu realizace projektu jedná se o rozdělení aktivit podle toho, kdo bude jednotlivé činnosti vykonávat tzn. hlavní řešitel projektu, partner projektu nebo dodavatel. Další údaje se mohou týkat technického provedení aktivit, informací o případném výběrovém řízení, na základě jakých dokumentů bude provedena úhrada nákladů, dalších speciálních požadavků projektu apod. V našem příkladu uvádíme tyto specifikace: Většinu aktivit projektu bude realizovat škola hlavní řešitel projektu. Vedle koordinace aktivit budeme realizovat semináře a vytvářet výukové materiály. 9

10 V případě uspořádání výstavy budeme spolupracovat s projektovým partnerem galerií Pegas. Galerie bude zajišťovat přípravu výstavy. Dodavatelsky bude zajištěna výroba brožury k výstavě a částečně také propagace projektu. V rámci projektu nebudou vyhlášena výběrová řízení. Nákupy vybavení budou v neinvestiční výši. VNĚJŠÍ VAZBY PROJEKTU Poslední část projektové fiše popisuje to, jestli je projekt v souladu s grantovou výzvou a se strategickými programovými dokumenty, jestli má projekt spojitost s dalšími projekty hrazenými z fondů EU a jako řešitel projektu naloží s projektovými výstupy (vzdělávací materiály, podklady k seminářům, publikace atd.). 12) Vazby na jiné projekty a udržitelnost projektu vazbu na jiné projekty uvádíme, pokud projekt navazuje na jiný předchozí projekt; může být také vazba na stávající projekt (pokud se jedná o projekt hrazený z dotace fondů EU, musí být oba projekty zřetelně odlišné). Udržitelnost projektu znamená to, jestli počítáme s pokračováním některých aktivit po ukončení financování z fondů EU. Udržitelnost projektu může být požadována jako pevná podmínka, nebo je součástí hodnocení (pokud přesvědčivě doložíme, že budou některé aktivity pokračovat po ukončení projektu, získáme v hodnocení body navíc). V našem příkladu uvádíme následující: Po ukončení projektu počítáme s využíváním výukových materiálů, které budou v rámci projektu vytvořeny. Bude zachována výuka studijního zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba. Dalším školám v regionu budou nabízeny semináře i po ukončení projektu. 13) Vztah projektu ke grantové výzvě v této části shrneme to, co jsme už zpracovali v části Cíle, a také uvedeme formální údaje dotační výzvy (ty mohou být uvedeny již v prvním bodě projektové fiše). V našem příkladu fiktivního projektu vycházíme z dotační výzvy Pardubického kraje z roku Text v našem fiktivním projektu, který se týká tohoto bodu, zní takto: Škola bude žádat o dotaci z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a to v rámci globálního grantu Pardubického kraje Prioritní osa 1: Počáteční vzdělávání Oblast podpory 1.1: Zvyšování kvality ve vzdělávání Číslo výzvy: 02 Číslo globálního grantu: CZ.1.07/ Název globálního grantu: Zvyšování kvality vzdělávání v Pardubickém kraji Předložený projekt má nejblíže k této podporované aktivitě: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů ve školách a školských zařízení, podpora aktivit metodických týmů, podpora pracovníků škol a školských zařízení zapojených do inovace ŠVP. 10

11 14) Vztah projektu k programovým dokumentům mohou to být rozvojové dokumenty na úrovni města nebo regionu (např. strategie rozvoje města, integrovaný plán rozvoje města nebo území apod.). Můžeme uvést soulad projektu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje, případně se strategickými vzdělávacími dokumenty na národní nebo evropské úrovni. Naši fiktivní projektovou fiši najdete na ZDROJE INFORMACÍ kol. autorů: Fiše projektu. Metodický návod tvorby fiše projektu. Modul II. Vydal Jihomoravský kraj, Brno, v rámci vzdělávacího programu Zvyšování projektové absorpční kapacity Jihomoravského kraje Palánová, I.: Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období , publikováno na metodickém portále Balada, M.; Chovancová, G.; Skalický, M.: Základní principy při zpracování a podávání projektů, vydalo Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s., Pardubice, 2008 Jindra, J.: Abeceda managementu Řízení projektu, publikováno v říjnu 2008 na Dvořák, D.: Metody a nástroje v projektovém řízení, vydala ŠkodaAuto Vysoká škola, Praha, 2007 kol. autorů: Příprava a řízení projektů, aneb Jak řídit projektový cyklus, vydala Nadace rozvoje občanské společnosti, Praha 2003 webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a informace o řízení projektů na Wikipedii 11

12 PŘÍLOHA č. 1 ROZPOČET V tomto oddíle se pokusíme vysvětlit principy tvorby rozpočtů pro projekty financované z fondů EU. Vycházíme z pravidel operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Nejprve vysvětlíme několik specifických pojmů, které se v terminologii evropských fondů objevují. Dvě základní kategorie rozpočtu jsou uznatelné (způsobilé) a neuznatelné (nezpůsobilé) náklady: Uznatelné (způsobilé) náklady musí být v souladu s pravidly operačního programu a s právními předpisy ČR a EU. Pravidla pro čerpání finančních zdrojů v programovém období 2014 až 2020 jsou podrobně popsána v příručce pro žadatele operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Základní kritéria pro uznání projektových nákladů jsou: 1) přiměřená výše výdaje (výdaj musí odpovídat cenám v místě, oboru a čase obvyklém), 2) výdaj musí být pro realizaci projektu nezbytný, 3) výdaj musí být doložitelný (povinnost dokládat náležité účetní doklady), 4) výdaj musí vzniknout v průběhu projektu (u neinvestičních projektů obvykle nelze zahrnout náklady na přípravu projektu), 5) u neinvestičních projektů jsou uznány pouze náklady do neinvestiční výše. Pokud náklad nesplní výše uvedená kritéria, stává se neuznatelným (nezpůsobilým) nákladem, tj. nemůže být hrazen z dotace. Jednotlivé programy obsahují popis výdajů, které nelze hradit z fondů EU. Např. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání uvádí jako neuznatelné výdaje na každodenní řízení, monitorování a kontroly žadatele, které by se prováděly i bez realizace projektu (běžný chod organizace), DPH, sankční poplatky, pokuty a penále, daně (přímé daně, daň z nemovitosti, daň dědická, darovací, silniční, cla), úroky z úvěrů a půjček (pokud se nejedná o schválenou formu podpory z fondu ESF), stipendia nebo platby cílové skupině podobného charakteru, odstupné, peněžitá pomoc v mateřství, výdaje vzniklé mimo časový rámec projektu atd. Kompletní seznam nezpůsobilých výdajů najdete v příručce pro žadatale OP VVV na straně 114. Uznatelné náklady se dále dělí na přímé a nepřímé náklady/výdaje. Přímé náklady jsou přesně specifikovány v rozpočtu projektu, který se přikládá k žádosti o dotaci. Jinými slovy, přímé náklady jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu. Nepřímé náklady a jejich výši určuje vždy konkrétní dotační výzva. Některé operační programy, resp. oblasti podpory nepřímé náklady neumožňují (pak se výdaje na kancelář a administraci zahrnou do položkového rozpočtu). Nepřímé náklady projektu jsou ty náklady, které nejsou nebo nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou daného projektu. Tyto náklady zahrnují zejména náklady spojené s administrací projektu. Nepřímé náklady není třeba prokazovat přímo jednotlivými účetními doklady. Pravidly nepřímých nákladů však nejsou nijak dotčeny účetní postupy organizace (doporučujeme nepřímé náklady rozúčtovat v souladu s účetními pravidly školy). Nepřímé náklady se vypočítávají z přímých nákladů. Procento přímých nákladů je určeno v jednotlivých výzvách. 12

13 DPH Zahrnout DPH do výdajů mohou pouze příjemci dotace, kteří nejsou plátci DPH. Pokud má příjemce dotace nárok na odpočet DPH na vstupu, uznatelné jsou náklady pouze ve výši bez DPH. Veřejná podpora Veřejnou podporou se podle čl. 87 Smlouvy o ES rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité ekonomické aktivity a tím i obchod mezi členskými státy. Příjemcem veřejné podpory mohou být obchodní společnosti a podnikatelské subjekty, neziskové organizace, státní organizace včetně příspěvkových organizací atd. Pro nás dobrá zpráva je, že školství zahrnuté do národní vzdělávací soustavy pod regulací a dohledem státu není ekonomickou aktivitou, tedy nezakládá podmínky veřejné podpory. Pravidla veřejné podpory se však vyvinula do složitého právního rámce. Proto je vhodné konzultovat otázku veřejné podpory s poskytovatelem dotace. Více k veřejné podpoře zde. Podpora de minimis Podpora de minimis (podpora malého rozsahu) sice splňuje znaky veřejné podpory, ale vzhledem k nízké výši podpory nemůže narušit hospodářskou soutěž ani ovlivnit obchod mezi členskými státy. Hranice pro podporu de minimis je obvykle stanovena na eur v součtu za poslední 3 roky. Tedy součet výše podpory z veřejných prostředků za poslední 3 účetní období nesmí překročit hranici eur, a to i se započítáním rozpočtu projektu, který žádá finanční prostředky z fondů EU. Více o podpoře de minimis najdete zde. Seznam příjemců těchto podpor shromažďuje Centrální registr podpor de minimis (registr byl vytvořen podle zákona č. 215/2004 Sb.). Dotaz ke konkrétním případům veřejné podpory můžete směřovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, odbor veřejné podpory. TVORBA ROZPOČTU Tvorbu rozpočtu si ukážeme na modelovém příkladu fiktivního projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ (zde odkazujeme na fiši tohoto projektu, tj. podrobnější popis). Tvorba rozpočtu následuje po vypracování projektového záměru základního popisu projektu (popis věcné stránky projektu, definice měřitelných výstupů a harmonogram realizace, analýza potřeb cílové skupiny atd.). V příručce pro žadatele OP VVV je uvedeno doporučení, že výdaje projektu mají být dostatečně detailně popsány tak, aby byla patrná jejich návaznost na realizované aktivity. Tzn., že ke konkrétním aktivitám, jejichž posloupnost jsme seřadili v časovém harmonogramu projektu, přiřadíme časové nároky na pracovníky (počet pracovníků a počet hodin k vykonání jednotlivých aktivit) a poté vypočítáme náklady na jednotlivé aktivity. Dalším krokem je přeskupení nákladů podle osnovy nákladů OP VVV. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání je tzv. multifondový program, tj. je možné uplatnit investiční i neinvestiční výdaje v rámci jednoho projektu (podíl investičních výdajů na celkových 13

14 nákladech je určen v jednotlivých výzvách; odpadá také tzv. křížové financování, které bylo v minulém programovém období). V následujícím textu jsou v osnově rozděleny typy jednotlivých nákladů na přímé investiční náklady a přímé neinvestiční náklady: I. Přímé výdaje investiční 1. Pozemky 2. Budovy a stavby 3. Stroje a zařízení 4. Hardware a osobní vybavení (nad 40 tis. Kč) 5. Dlouhodobý nehmotný majetek (nad 60 tis. Kč) II. Přímé výdaje neinvestiční 1. Osobní výdaje související s realizací projektu 2. Cestovní náhrady související s realizací projektu 3. Materiál 4. Stroje a zařízení 5. Hardware a osobní vybavení (do 40 tis. Kč) 6. Odpisy 7. Drobný nehmotný majetek (do 60 tis. Kč) 8. Nájem a leasing 9. Místní kancelář 10. Nákup a služby 11. Správní a jiné poplatky 12. Přímá podpora III. Nepřímé náklady Doporučujeme nejprve rozdělit náklady každé aktivity do výše uvedené struktury, poté sloučit náklady jednotlivých kapitol (součet osobních výdajů všech aktivit projektu, součet všech cestovních náhrad atd.). Výsledná tabulka rozpočtu může vypadat například takto: Typ nákladu Jednotka Počet jednotek Jednotková sazba v Kč Hlavní řešitel projektu Partner projektu Celkem náklady jsou uvedeny v Kč Mzdy na DPČ: mzda hlavního manažera projektu osoba/hod , ,00 0, , mzda asistenta projektu osoba/hod , ,00 0, , mzdy osob připravujících nové stud. zaměření osoba/hod , ,00 0, , mzdy tvůrců výukových osoba/hod. programů , ,00 0, , mzdy osob připravujících akreditace osoba/hod , ,00 0, , mzdy lektorů seminářů osoba/hod , ,00 0, , mzdy osob připravují- osoba/hod ,00 0, , ,00 14

15 cích výstavu Mzdy na DPP osoba/hod , ,00 0, , Sociální pojištění (řádky až x 0,25) , , , Zdravotní pojištění (řádky až x 0,09) , , , Cestovné cesta , ,00 0, , Ubytování 0,00 0,00 0, Stravné cesta , ,00 0, , Nehmotný majetek do 60 tis. Kč software kus , ,00 0, , Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 0,00 0, Drobný hmotný majetek: digitální zrcadlovka kus , ,00 0, , videokamera kus , ,00 0, , operační paměti a grafické karty kus , ,00 0, , náklady na přípravu výstavy kus ,00 0, , ,00 4. Náklady na kancelář 0,00 0,00 0, Grafická úprava a tisk brožury služba , ,00 0, , Náklady na propagaci (inzeráty) služba , ,00 0, ,00 6. Stavební úpravy 0,00 0,00 0,00 7. Přímá podpora 0,00 0,00 0,00 8. Náklady vyplývající přímo ze smlouvy 0,00 0,00 0,00 mezisoučet celkové přímé náklady , , ,00 9. Nepřímé náklady ve výši 15% přímých nákladů , , , Celkové uznatelné neinvestiční náklady projektu , , ,60 Poznámky k rozpočtu: skutečný rozpočet tříletého projektu by byl pravděpodobně vyšší. Rozpětí celkových nákladů v dotační výzvě Pardubického kraje je 1 až 20 mil. Kč. Výzva také předpokládá jiné nepřímé resp. provozními náklady atd. Pro přehlednost jsme však tyto podmínky upravili a zjednodušili. Na závěr si vysvětleme podrobněji jednotlivé kapitoly rozpočtu. (Pozn.: Běžné vzdělávací projekty pravděpodobně neuplatní investiční výdaje z kategorií Pozemky, Budovy a stavby a Stroje a zařízení. Proto si v následujícím textu podrobněji popíšeme pouze Hardware a osobní vybavení a Dlouhodobý nehmotný majetek.) 15

16 I. PŘÍMÉ VÝDAJE INVESTIČNÍ Kapitola rozpočtu č. 4 Hardware a osobní vybavení Pořízení serverů, stacionárních a přenosných personálních počítačů, tiskáren, komunikačních a síťových zařízení, specializovaných koncových zařízení, lokálních sítí, mobilní telefony, atd. Ocenění samostatných movitých věcí nebo souborů majetku v účetnictví převyšuje částku Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně montáže, dopravy, zapojení, apod.). Pozn.: Realizuje-li se projekt v režimu nepřímých nákladů, zahrnují se mezi přímé výdaje na hardware a osobní vybavení pouze výdaje související s aktivitami projektu. Hardware a osobní vybavení související s administrací projektu a prací realizačního týmu je součástí nepřímých nákladů. Kapitola rozpočtu č. 5 Dlouhodobý nehmotný majetek Způsobilé jsou výdaje na software, nákup databází (včetně jejich údržby a aktualizace), nákup práv duševního vlastnictví (know-how, licence, patenty, atd.). Pořizovací cena dlouhodobého nehmotného majetku převyšuje částku Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně instalace, uživatelské podpory, apod.), u know-how pak ocenění znaleckým posudkem od příslušného soudního znalce. I. PŘÍMÉ VÝDAJE NEINVESTIČNÍ Kapitola rozpočtu č. 1 Osobní výdaje související s realizací projektu Kapitola zahrnuje osobní výdaje osob (pracovníků příjemce či partnera), které mají v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah a jsou přímo zapojeny do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce). Výše mzdových výdajů nesmí přesahovat výši mzdy v místě realizace, oboru a čase obvyklou. Pravidla pro výpočet mezd v projektech hrazených z OP VVV jsou uvedena v seznamu mezd/ platů pro pracovníky podílející se na realizaci projektů OP VVV. Osobní výdaje mohou být členěny například takto: 1.1 Platy, odměny z dohod a pojistné Výdaje na odborné zaměstnance Platy Odměny z dohod (DPČ) Odměny z dohod (DPP) Autorský honorář 16

17 1.1.2 Výdaje na administrativní zaměstnance Platy Odměny z dohod (DPČ) Odměny z dohod (DPP) 1.2 Odvody na sociální a zdravotní pojištění 1.3 Nemocenská hrazená zaměstnavatelem 1.4 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 1.5 Ostatní obligatorní výdaje (např. FKSP, vyšetření/ošetření u lékaře, indispoziční volno, atd.) Výše uvedenou strukturu rozpočtu je nutno rozpracovat minimálně do položek podle jednotlivých pracovních pozic (např. projektový manažer, finanční manažer, metodik, lektor, učitel, asistent...), přičemž jednotlivá položka může sjednocovat pracovníky v rámci jedné pozice pouze za předpokladu, že pro ně bude požadována stejná mzda. V opačném případě je nutno pozici podle jednotkových mezd rozepsat do dalších položek (např. lektor 1, lektor 2, lektor 3...). Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními pracovními pozicemi nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku Nepřímé náklady. Pozn.: Způsobilým výdajem v rámci projektu může být u jednoho pracovníka úvazek maximálně do 1,2 úvazku celkem (souhrnná výše úvazků musí být dodržena u jednoho zaměstnavatele, nikoli u příjemce a partnera/partnerů v souhrnu). Oproti minulému programovému období je stejná maximální výše úvazku u pedagogických i nepedagogických pracovníků. Kapitola rozpočtu č. 2 Cestovní náhrady související s realizací projektu Výdaje na pracovní cesty osob (pracovníků příjemce či partnera), zapojených do realizace projektu, majících v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další). Cestovní náhrady mohou být členěny například takto: 2.1 Služební cesty tuzemské Cestovné (vč. provozu služebního auta) Ubytování Stravné Nutné vedlejší výdaje 2.2 Služební cesty zahraniční (tzv. per diems) Cestovné (vč. provozu služebního auta) Ubytování Stravné Ostatní Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady, pak výdaje související s tuzemskými služebními cestami nemohou být součástí kapitoly Cestovní náhrady, ale spadají pod položku Nepřímé náklady (v našem modelovém příkladu jsme však tuzemské cesty pro názornost zahrnuli do oddílu 2.1). V případě, že projekt nevyužívá nepřímé náklady, výdaje na tuzemské 17

18 pracovní cesty se uvádějí v oddíle 2.1 souhrnně, tj. uvádí se celkový náklad na tuzemské cesty v položkách Cestovné, Ubytování, Stravné a Ostatní. V případě rozpočtování zahraničních cest je nutno pro jednotlivou zahraniční cestu rozepsat vždy položky Cestovné, Ubytování, Stravné a Ostatní. Aktuální výši per diems najdete na webu Evropské unie. Kapitola rozpočtu č. 3 Materiál Do této kategorie výdajů příjemce zahrnuje veškeré vybavení a výzkumný či výukový materiál (např. chemikálie, součástky, učebnice, materiál pro praktickou výuku, atd.), které slouží pro odborné klíčové aktivity nebo přímou práci s cílovou skupinou. Pokud je projekt realizován v režimu nepřímých nákladů, náleží do této kategorie přímých výdajů pouze materiál, který neslouží k administraci projektu. Kapitola rozpočtu č. 4 Stroje a zařízení Nákup nových i použitých strojů a zařízení nebo technické zhodnocení stávajícího majetku, kde pořizovací cena samostatných movitých věcí a souborů majetku v účetnictví je rovna, či je nižší, než Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně montáže, dopravy, zapojení, apod.). Realizuje-li se projekt v režimu nepřímých nákladů, zahrnují se mezi přímé výdaje na stroje a zařízení pouze výdaje související s aktivitami projektu. Stroje a zařízení související s administrací projektu a prací realizačního týmu jsou součástí nepřímých nákladů. Jedna položka může zahrnovat buďto předměty stejné pořizovací ceny (např. interaktivní tabule 2 ks) nebo soubor věcí (např. soubor Orffova instrumentáře 5 sad). V případě spotřebního materiálu není nutné rozepisovat do jednotlivých položek. Kapitola rozpočtu č. 5 Hardware a osobní vybavení Jedná se o samostatné movité věci a soubory majetku, jejichž cena je rovna, či je nižší, než Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. (Způsobilým výdajem je pořizovací cena včetně montáže, dopravy, zapojení, apod.) Konkrétně se jedná například o pořízení serverů, stacionárních a přenosných personálních počítačů, tiskáren, komunikačních a síťových zařízení, specializovaných koncových zařízení, lokálních sítí, vybavení vědeckých pracoven nábytkem (mobilním i vestavěným), mikroskopy, mobilní telefony, atd. Kapitola rozpočtu č. 6 Odpisy Odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku (pořízeného před začátkem realizace projektu nebo i v průběhu realizace) jsou způsobilými výdaji projektu, jestliže jsou splněny následující podmínky: 1) k nákupu dotčeného majetku nebyly využity veřejné prostředky 18

19 (tj. současný či některý z předcházejících vlastníků zařízení neobdržel prostředky z veřejných zdrojů na nákup daného majetku); 2) příjemce si vybere formu odpisování, kterou bude používat po celou dobu realizace projektu, a tuto nastavenou formu již nebude moci měnit; 3) způsobilým výdajem je daňový odpis stanovený dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v alikvotní výši s ohledem na míru využití daného majetku v rámci realizace projektu. Kapitola rozpočtu č. 7 Drobný nehmotný majetek Způsobilé jsou výdaje na software, nákup databází (včetně jejich údržby a aktualizace), nákup práv duševního vlastnictví (know-how, licence, patenty, atd.). Pořizovací cena nehmotného investičního majetku je rovna, či je nižší, než Kč. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně instalace, uživatelské podpory, apod.), u know-how pak ocenění znaleckým posudkem od příslušného soudního znalce. Kapitola rozpočtu č. 8 Nájem a leasing Není-li pro účely projektu hospodárné zakoupení příslušného movitého nebo nemovitého majetku, lze využít jeho krátkodobého nebo dlouhodobého pronájmu. Obecně platí, že způsobilým výdajem je pouze část nájmu/leasingu, která časově souvisí s aktivitami projektu, ve kterých je daný majetek využit. Je-li majetek v rámci této doby využit pro účely pouze částečně, způsobilá je pouze odpovídající část splátek nájmu nebo leasingu. Pro účely OP VVV se rozlišují dva typy leasingů: 1. Finanční leasing pronájem movité či nemovité věci, po jehož skončení přechází předmět leasingu za dohodnutou kupní cenu do vlastnictví nájemce. Lze využít pouze tehdy, pokud by způsobilým výdajem byl i předmět leasingu. U leasingových smluv s doložkou o odkupu nesmí způsobilá částka přesáhnout tržní hodnotu investice, která je předmětem leasingu. Způsobilým výdajem jsou pouze splátky vztahující se k období realizace projektu. 2. Operativní leasing pronájem movité či nemovité věci, po jehož skončení se předmět leasingu vrací pronajímateli. Lze využít i tehdy, pokud by předmět leasingu nebyl způsobilým výdajem. Příjemce však musí prokázat, že daný majetek je nezbytný pro realizaci projektu. Pozn.: Pokud je projekt realizován v režimu nepřímých nákladů, náleží do přímých výdajů pouze nájem movitých a nemovitých věcí sloužících k realizaci aktivit projektu. Na majetek, který využívá administrativní tým, se vztahuje paušální platba nepřímých nákladů. Kapitola rozpočtu č. 9 Místní kancelář V rámci této kapitoly rozpočtu je možno čerpat finanční prostředky na zabezpečení provozu kanceláře, která slouží k řízení projektu. Za způsobilé výdaje jsou považovány výdaje za materiál a služby, které souvisejí s řízením projektu, využívá je zejména administrativní tým, a jsou pro zabezpečení realizace projektu nezbytné. 19

20 Výdaje na místní kancelář mohou být členy na následující položky: 9.1 Spotřební zboží a provozní materiál 9.2 Telefon, poštovné, fax, platba za připojení k internetu 9.3 Spotřeba vody, paliv a energie 9.4 Nájemné kanceláří pro realizační tým Kapitola rozpočtu č. 10 Nákup služeb Výdaje spojené s nákupem služeb jsou způsobilé pouze v případě, že 1) dodávky veškerých služeb jsou v souladu s cíli projektu a přispívají k jejich naplňování a 2) dodávky služeb bezprostředně souvisejí s realizací projektu (časově i místně). V rámci této kategorie přímých výdajů je možné realizovat například: 10.1 nákup na zakázku vyvíjených nebo vytvářených publikací, školicích materiálů (učebnice, publikace, knihy, manuály, příručky) nebo multimediálních pomůcek; 10.2 odborné služby/studie a výzkum zahrnuje například výdaje na zpracování studií, analýz, sběr dat a zajištění tlumočení a dalších dílčích výzkumných úkolů nezbytných pro realizaci projektu; může zahrnovat zahraničního experta, pokud s ním není uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda (v takovém případě by byl vykazován v rámci položky Osobní výdaje související s realizací projektu); 10.3 audit projektu; 10.4 výdaje na konference/kurzy zahrnuje výdaje na zajištění realizace konferencí nebo kurzů pořádaných příjemcem nebo partnerem s finančním příspěvkem v rámci projektu školení nebo konference, do kterých budou zapojeni zástupci cílové skupiny, hostující účastníci nebo širší veřejnost (tyto výdaje pokrývají zpravidla zajištění pronájmu prostor, konferenční techniky, občerstvení, dopravy a ubytování pro cílovou skupinu apod.); 10.5 energie nezbytné pro realizaci aktivit projektu (provoz strojů a zařízení, výzkumných center, apod.); 10.6 opravy a údržba strojů, zařízení či budov, vždy ve vazbě na aktivity projektu; 10.7 jiné výdaje výdaje na právní poradenství, znalecké posudky, na administraci zakázek, zajišťovanou externím dodavatelem a další výše nespecifikované služby pokud přímo souvisejí s činnostmi projektu a pokud jsou nezbytné pro jeho. Kapitola rozpočtu č. 11 Správní a jiné poplatky Obecnou podmínkou způsobilosti správních výdajů a poplatků je jejich hospodárnost a přímá vazba na projekt. Tato podmínka se vztahuje i na pojištění majetku a na správní a místní poplatky, jako jsou např. poplatky za zápis do katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, vydání stavebního povolení, výpis z rejstříku trestů, odvody za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, notářské poplatky, apod. Způsobilým výdajem jsou rovněž poplatky v zájmových organizacích či jiných uskupeních, jsou-li členství v nich nezbytné pro dosažení cílů projektu. Nezpůsobilými výdaji jsou bankovní poplatky, úroky z dlužných částek, pokuty a penále. 20

21 Kapitola rozpočtu č. 12 Přímá podpora Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu a jejího zapojení do aktivit projektu. Výdaje uvedené v této kapitole nespadají do nepřímých nákladů projektu. Mzdové příspěvky jsou poskytovány zaměstnavateli jako náhrada části mzdových výdajů (ve výši hrubé mzdy včetně zákonných odvodů) na jeho pracovníka po dobu jeho účasti na dalším vzdělávání. Tyto náhrady se v rámci programu OP VVV mohou týkat pouze cílových skupin specifikovaných ve výzvě a mohou být poskytovány až do výše 100 % skutečně vyplacených mzdových výdajů, nejvýše však do výše číselně odpovídající trojnásobku částky minimální mzdy platné v době konání aktivity projektu. Cestovné, ubytování a stravné v OP VVV je možné použít přímou podporu na pokrytí výdajů spojených s realizací praxí, stáží, exkurzí a vícedenních vzdělávacích pobytů, kdy je jednorázově hrazeno ubytování, cestovné a stravné. Jízdní výdaje, ubytování a stravování jsou hrazeny formou přímé úhrady jednotlivci. Při vyúčtování zahraničních pracovních cest se postupuje stejně jako při vyúčtování zahraničních pracovních cest zaměstnanců projektu (viz Cestování náhrady). Při proplácení přímé podpory cílovým skupinám je třeba dokládat jednotlivé částky adekvátními výdajovými doklady s podpisy podpořených osob. Pokud slouží jako doklad účasti cílové skupiny na podpořené akci prezenční listiny a akce je vícedenní, musí být účast konkrétní osoby doložena jejím podpisem za každý den konání akce. Doprovodné aktivity z této položky se hradí další výdaje související se zapojením cílové skupiny v projektu (např. vstupenky na akce, kterých se cílová skupina účastní v rámci projektu, apod.), dále je možné hradit výdaje spojené se zajištěním asistenta/asistentských služeb poskytovaných přímo zástupcům cílových skupin, např. žákům se speciálními potřebami, handicapovaným, apod., dále pak i pro úhradu nutných výdajů (ve výši místně obvyklé) spojených s péčí o děti nebo jiné závislé osoby tak, aby se tato osoba mohla zapojit do aktivit projektu. Zvláštní kategorie přímých výdajů jsou věcné příspěvky (jedná se o nové pravidlo, které mj. umožňuje do rozpočtu projektu zahrnout např. dobrovolnickou práci jako způsob kofinancování projektu ze strany žadatele/partnera). Za věcný příspěvek je pro účely úpravy způsobilosti považováno poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků, staveb a neplacené dobrovolné práce, u kterých nebyla provedená platba doložená fakturami nebo účetními doklady ekvivalentní důkazní hodnoty. Obecně platí: 1. Veřejná podpora poskytnutá na projekt, jehož součástí jsou věcné příspěvky, nesmí po odečtení věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci projektu. 2. Hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na trhu. 3. Hodnotu a poskytnutí věcného příspěvku lze nezávisle posoudit a ověřit. 4. V případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje na základě ověřeného objemu vynaložené pracovní doby (dle výkazu práce) a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci. 21