PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SEK(2011) 1009 v konečném znění C7-0227/11 CS PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 1760/2000, pokud jde o elektronickou identifikaci skotu, a zrušují ustanovení o nepovinném označování hovězího masa {KOM(2011) 525 v konečném znění} {SEK(2011) 1008 v konečném znění}

2 SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 1760/2000, pokud jde o elektronickou identifikaci skotu, a zrušují ustanovení o nepovinném označování hovězího masa 1. ÚVOD Nařízení (ES) č. 1760/2000 a zejména identifikace skotu a nepovinné označování hovězího masa byly ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Akční program pro snižování administrativní zátěže v EU (KOM(2009) 544) označeny za informační povinnosti se zvláštním významem, pokud jde o zátěž, kterou představují pro podniky. Uvedené nařízení vytváří systém identifikace a evidence skotu, označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (včetně nepovinného označování) a obsahuje ustanovení o dvojích ušních značkách, evidenci v zemědělským podnicích, pasech skotu a vnitrostátních počítačových databázích. Pravidla Společenství týkající se identifikace a sledovatelnosti skotu byla posílena v roce 1997 v souvislosti s krizí vyvolanou bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) zavedením běžných učních značek. V té době ještě nebyla elektronická identifikace (EID) po technické stránce dostatečně rozvinuta, aby ji bylo možno zavést, avšak v uplynulých deseti letech se značně zlepšila. EID založená na radiofrekvenční identifikaci (dále jen RFID ) umožnila mimo jiné rychlejší a přesnější načítání kódů jednotlivých zvířat přímo do systémů pro zpracování údajů (což umožňuje rychlejší sledování potenciálně infikovaných zvířat nebo infikovaných potravin). Šetří náklady práce na ruční čtení, avšak současně zvyšuje náklady na vybavení. Proto stávající právní předpisy týkající se identifikace skotu neodrážejí tento nejnovější technický vývoj. Toto jsou celkové obecné cíle tohoto návrhu, pokud jde o identifikaci zvířat: 1. podpořit konkurenceschopnost odvětví; 2. snížit administrativní zátěž a zjednodušit postupy týkající se pasů zvířat a evidence v zemědělských podnicích; 3. přispět k lepšímu zdraví zvířat a veřejnému zdraví prostřednictvím rychlejšího a přesnějšího systému pro sledovatelnost skotu. Obecným cílem, pokud jde o nepovinné označování hovězího masa, je: 1. snížit zbytečnou administrativní zátěž týkající se označování hovězího masa. 2. VARIANTY POLITIKY

3 V této zprávě jsou analyzovány různé varianty politiky pro EID skotu a označování hovězího masa: 2.1 EID skotu VARIANTA 1: REŽIM NEPODNIKAT ŽÁDNÉ KROKY (NEBO STATUS QUO) (ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ): Nezměnění stávajících ustanovení by znamenalo, že by skot byl i nadále identifikován dvěma běžnými viditelnými ušními značkami a nedošlo by ke snížení současné administrativní zátěže. Stávající právní rámec nezakazuje členským státům používat elektronické identifikátory na bázi dobrovolnosti, přitom se však zároveň musí používat úřední viditelné ušní značky. Jelikož nebyly zavedeny žádné harmonizované technické normy EU, lze na různých místech používat různé druhy elektronických identifikátorů a čteček s různými frekvencemi RFID. VARIANTA 2: NEPOVINNÝ REŽIM SE DVĚMA DÍLČÍMI VARIANTAMI: VARIANTA 2 zavede EID jako nástroj pro úřední identifikaci. V rámci varianty 2 by nebylo možné, aby členský stát zvolil scénář nepodnikat žádné kroky. Členské státy EU mohou zvolit povinné zavedení na svém území (VARIANTA 2A) nebo mohou umožnit zemědělcům, aby o zavedení rozhodli sami (VARIANTA 2B). Vytvoření harmonizovaných technických norem pro EID a čtecí zařízení na úrovni EU by pro tuto variantu (narozdíl od varianty 1) bylo nezbytné. Tyto normy však nepřekročí rámec mezinárodních norem ISO. Varianta 2a: Zavedení elektronické identifikace je na úrovni EU nepovinné a jednotlivé členské státy mají možnost zvolit na svém území povinný režim. V případě, že si členský stát zvolí povinný režim, bude v tomto členském státě platit stejná povinnost jako ve VARIANTĚ 3 (např.: každý kus skotu musí být identifikován jednou běžnou viditelnou ušní značkou A jedním elektronickým identifikátorem, buď ušní značkou nebo bolusovým odpovídačem). Pokud si členský stát zvolí nepovinný režim, může být skot identifikován: 1. dvěma běžnými ušními značkami, nebo 2. jednou běžnou viditelnou ušní značkou A jedním elektronickým odpovídačem (tj. elektronickou ušní značkou nebo bolusovým odpovídačem), který byl úředně schválen. Varianta 2b: Zavedení elektronické identifikace je na úrovni EU nepovinné a jednotlivé členské státy nemají možnost si zvolit povinný režim. V nepovinném režimu by skot mohl být identifikován: 1. dvěma běžnými ušními značkami, nebo 2. jednou běžnou viditelnou ušní značkou A jedním elektronickým odpovídačem (tj. elektronickou ušní značkou nebo bolusovým odpovídačem), který byl úředně schválen. VARIANTA 3: POVINNÝ REŽIM Každý kus skotu musí být identifikován jednou běžnou viditelnou ušní značkou A jedním elektronickým identifikátorem (ušní značkou nebo bolusovým odpovídačem). Narozdíl od varianty 1 by v této variantě bylo na úrovni EU nutno stanovit právní povinnosti pro EID a čtecí zařízení, které by nepřekračovaly rámec mezinárodních norem ISO.

4 Tabulka 1: souhrn značek pro úřední identifikaci jednoho kusu skotu pro každou variantu / Běžná ušní značka Elektronický odpovídač (ušní značka nebo bolusový odpovídač) Varianta 1 Scénář nepodnikat žádné kroky Varianta 2 NEPOVINNĚ Členský stát EU si může zvolit povinný režim 2A 2 1 (pro členské státy EU, které zvolí povinný režim) 2/1 (pro členské státy EU v rámci 2B) 0 1 (pro členské státy EU, které volí povinný režim) 1/0 (pro členské státy EU v rámci 2B) Varianta 2 NEPOVINNĚ Zúčastněné subjekty si mohou dobrovolně zvolit EID 2B 1 (hodlají používat EID)/ 2 (nehodlají používat EID) 1 (hodlají používat EID)/ 0 (nehodlají používat EID) Varianta 3 Povinně na úrovni EU Nepovinné označování hovězího masa Pro nepovinné označování hovězího masa se analyzují dva různé scénáře: VARIANTA 1 nepodnikat žádné kroky (základní scénář): žádná změna stávajícího systému VARIANTA 2 zrušení nepovinného označování hovězího masa. Konkrétní ustanovení týkající se nepovinného označování hovězího masa by byly odstraněny z nařízení (ES) č. 1760/ ANALÝZA VARIANT 3.1 EID skotu Analýza variant vychází ze třech zdrojů: i) externí studie, která byla dokončena v roce ; ii) údajů poskytnutých příslušnými orgány členských států a iii) údajů shromážděných při konzultacích se zúčastněnými stranami. Z analýzy vyplývá, že přímé náklady a přínosy nejsou v potravinovém řetězci rozděleny rovnoměrně. Náklady, které souvisejí hlavně s vybavením (odpovídače a čtečky), nesou především zemědělci. Celkové finanční přínosy elektronického zařízení (například v důsledku včasného elektronického načtení na úrovni brány zemědělského podniku) však mají až následující subjekty v potravinovém řetězci (např. trhy, sběrná střediska a jatky). Navíc pro příslušné orgány bude přínosné, že lze všechny údaje automaticky zadat do počítače, což vede ke snížení nákladů práce. Studie dospěla k závěru, že upřednostňovanou variantou bude varianta nepovinného zavedení EID v odvětví skotu (2A) na základě harmonizovaných norem. Dopady varianty 1 režim nepodnikat žádné kroky (základní scénář) 1 Study on the introduction of electronic identification (EID) as official method to identify bovine animals within the EU:

5 Nezměnění stávajících ustanovení by znamenalo, že každý kus skotu musí být označen dvěma běžnými viditelnými ušními značkami. Pokud chovatelé chtějí na bázi dobrovolnosti používat elektronické identifikátory, činili by tak souběžně s používáním dvou úředních značek. VARIANTA 1 neřeší problémy uváděné několika příslušnými orgány v auditních zprávách (souhrnná zpráva Potravinového a veterinárního úřadu (FVO) 9505/2003). Rovněž by nedošlo ke snížení administrativní zátěže pro odvětví. Většina dotázaných byla toho názoru, že stávající systém identifikace a sledovatelnosti je účinný, avšak že jej lze vylepšit. Například přesné vysledování skotu v případě mimořádné události by mohlo být obtížné, jelikož evidence v zemědělských podnicích nejsou vždy aktuální. Může se například stát, že chybějí dokumenty, údaje a dokumenty nejsou správně uspořádány, dochází ke zpožděním, chybám nebo k opomenutí hlášení některých událostí (narození, přesunů, úmrtí) do ústřední databáze a povinnost zaznamenávat přesuny zvířat přes trhy a sběrná střediska není vždy dodržována. Většina dotázaných byla toho názoru, že stávající systém sledovatelnosti je účinný, avšak že jej lze vylepšit. Některé zúčastněné strany jsou přesvědčeny o přidané hodnotě plně integrovaného systému EID, jehož předpokladem je elektronická identifikace. Zemědělci, kteří se neúčastní žádných praktických zkoušek a/nebo výzkumu v této oblasti, myšlenku povinného zavedení EID odmítají: nevidí žádnou přidanou hodnotu v pouhém nahrazení běžných ušních značek elektronickými. Hlavním problémem této varianty je neexistence harmonizovaných technických norem EU. Každý členský stát si může vybrat normy, které chce, a tento přístup může vést k nedostatečné harmonizaci. Pokud technologie používané v daném členském státě neodpovídají technologiím vybraným v jiném členském státě, elektronická výměna údajů by nebyla možná v případě vývozu z jednoho členského státu do druhého a výhody existence systémů EID by byly ztraceny. Žádné změny stávajících ustanovení by znamenaly, že každý kus skotu musí být označen dvěma běžnými viditelnými ušními značkami. Individuální sledovatelnost skotu je zaručena. Pokud chovatelé chtějí používat elektronické identifikátory, stávající právní předpisy jim to umožňují, avšak pouze souběžně se dvěma úředními (běžnými) ušními značkami, což vede k používání celkem tří identifikačních značek. Pokud se zemědělci rozhodnou pro tuto cestu, přestože nedojde k harmonizaci technických norem, mohla by tato varianta být nákladnější než varianta 2 (nepovinně) a varianta 3 (povinně), jelikož by zvířata potřebovala tři identifikátory místo dvou. Dopady varianty 2 nepovinný režim Ve VARIANTĚ 2 není možné přesně předpovědět, které členské státy EU a/nebo které zemědělské podniky by zavedly EID na bázi dobrovolnosti, v důsledku čehož jsou konkrétní výpočty pro tyto dvě dílčí varianty nákladového modelu obtížné. Proto se očekává, že celkové náklady VARIANTY 2 jsou v rozmezí mezi VARIANTOU 1 a VARIANTOU 3. Pokud by se v rámci VARIANTY 2A stala EID v určitém členském státě povinnou, přineslo by to stejné náklady jako VARIANTA 3. Proto by výše nákladů na členský stát odpovídaly hodnotám uvedeným v příloze VI, jakož i ve studii týkající se zavádění elektronické identifikace (EID) jako úřední metody identifikace skotu v EU. Nejsou k dispozici žádné konečné údaje, na základě kterých by se členské státy EU rozhodly pro VARIANTU 2A nebo 2B, a odhadnout tuto informaci v této zprávě by bylo obtížné. Tato zpráva však již poukázala na několik členských států EU, které se rozhodly používat EID skotu na bázi dobrovolnosti.

6 Jedna z hlavních výhod nepovinného přístupu, bez o hledu na to, zda se jedná o VARIANTU 2A nebo VARIANTU 2B, vychází ze skutečnosti, že jednotliví aktéři by měli čas se seznámit se systémem EID a zjistit, jakou přidanou hodnotu by jim za konkrétních okolností přinesla. Přístup nepovinné varianty ponechává členským státům EU a soukromým subjektům možnost rozhodnout o vlastním uspořádání, aby mohly vyhodnotit, zda se skutečně jedná o zlepšení: s ohledem na regionální rozdíly, různé typy produkce a na to, zda je tato varianta dostatečně pružná, aby byla podporována veřejnými orgány. V současnosti je již EID skotu v několika členských státech povolena a je z důvodu obchodních zájmů a požadavků řízení využívána zemědělci / soukromými hospodářskými subjekty. Pokud by bylo zavedení EID nepovinné, lze předpokládat, že by si tento režim zvolili chovatelé, kteří v současnosti využívají bezprostředních přínosů pro řízení zemědělského podniku. Jedná se o zcela osobní rozhodnutí, které hospodářské subjekty činí z ekonomických důvodů (tržní motivace). Tito aktéři jsou také připraveni zvážit nepovinnou EID v závislosti na tom, co Komise navrhne, pokud jde o regulační přínos. Pokud by například byly individuální informace zaznamenávány centrálně, nebylo by zapotřebí vést evidenci v zemědělských podnicích nebo používat dokumenty o přesunech (které jsou nezbytné i tehdy, když nejsou vyžadovány pasy); další pobídkou by bylo také umožnit hlášení třetích stran (např. přepravců aby chovatel nemusel hlásit výstupní přesun, jak tomu již je u jiných druhů). Dále bylo zdůrazněno, že by bylo velmi přínosné, pokud by výstupní přesun mohl být zaznamenán v kritickém kontrolním bodě (tj. na trhu nebo jatkách). Díky zahrnutí těchto ostatních změn do nařízení by uživatelé byli schopni rozpoznat měřitelný regulační přínos, a proto by se sami rozhodli používat EID. Úplná extrapolace na úrovni členského státu nebo na úrovni EU by však zůstala libovolná a mohla by snadno vést k nesprávným závěrům. Nepovinný přístup by však mohl vést k nepříznivým důsledkům v krátkodobém horizontu, jelikož by EU mohla čelit rozdílným situacím v různých členských státech, což by vedlo k určitým zmatkům, pokud jde o identifikaci. V případě obchodu uvnitř EU může být celkem obtížné sledovat, který druh úřední identifikace se používá. Podobně jako ve VARIANTĚ 1 se některé členské státy EU (a zúčastněné strany) domnívají, že stávající systém identifikace a sledovatelnosti skotu je v současné podobě plně funkční a postačující. Pokud jde o důvěru spotřebitelů, ve VARIANTĚ 2 by bylo obtížné určit rozdíl mezi masem identifikovaným pomocí EID a masem identifikovaným pomocí běžných značek, takže dopad by byl nulový. Vnitrostátní nebo regionální systémy pro sledovatelnost by však mohly získat přesnost a rychlost pro ty členské státy EU, které si zvolí variantu 2A, což by vedlo k posílení důvěry spotřebitelů. Dopady Varianty 3: povinný režim Tato varianta by nemusela být nejlepším přístupem, jelikož některé zúčastněné strany (např. drobní zemědělci) by byli ekonomicky znevýhodněni, byla by však nejúčinnější variantou, pokud jde o ochranu spotřebitele (sledovatelnost), snížení administrativní zátěže a předcházení rizikům souvisejícím se souběžnou existencí dvou identifikačních systémů. Tato varianta by byla odůvodnitelná vzhledem k lepší soudržnosti s politikami EU týkajícími se EID u jiných druhů zvířat (např. ovcí). Analýza VARIANTY 3 (povinný režim) vede k závěru, že většinu nákladů by nesli zemědělci, zatímco přínosy by byly rozděleny v celém potravinovém řetězci. Hlavní výhradou zúčastněných stran je, že investice není přínosná pro ty, kdo je hradí. Studie v rámci VARIANTY 3 rozlišuje mezi přístupem, při kterém veškerý skot musí mít elektronický identifikátor do jednoho roku od vstupu nového nařízení v platnost (jednorázové nařízení viz tabulka 8), a přechodným přístupem, při kterém by elektronický identifikátor získala pouze nově narozená zvířata. Některé zúčastněné strany (zejména zástupci masného průmyslu) uvedly, že upřednostňují povinnou variantu a provedení do jednoho roku. Varianta 3 by nevedla k problémům popsaným ve VARIANTĚ 2, které se

7 týkají souběžné existence dvou různých systémů identifikace zvířat. VARIANTA 3 by znamenala, že všechny zúčastněné strany by používaly EID, což by umožňovalo optimální zlepšení sledovatelnosti, co se týče rychlosti a přesnosti. Pokud jde o ekonomické dopady na zúčastněné strany, skupinou s největším dopadem by byli chovatelé hospodářských zvířat, jelikož by nesli náklady na připevňování značek. Srovnání elektronického a ručního čtení (varianta 3 versus varianta 1) jasně ukazuje, že zvýšení nákladů na vybavení (identifikátory a čtečky) není automaticky kompenzováno úsporou pracovních nákladů pro zemědělce. Některé členské státy EU by se mohly rozhodnout kompenzovat zemědělcům náklady na připevňování značek prostřednictvím fondů pro rozvoj venkova a jiných druhů veřejné státní podpory. VARIANTA 3 by však ve srovnání s VARIANTAMI 1 a 2 mohla snížit riziko chyb při identifikaci, evidenci a/nebo hlášení přesunů zvířat, které mohou vést ke snížení přímé platby a podpory z jiných režimů SZP. Dopady používání odpovídačů RFID při automatizaci produkce mléčných výrobků a telecího masa jsou podrobně popsány v příloze XXI a vyplývá z nich, že používání odpovídačů RFID pro automatizaci zemědělské produkce by bylo přínosné pro produkci hovězího masa, avšak méně přínosné pro podniky produkující mléčné výrobky, které mají vyšší stupeň automatizace. Na druhou stranu by elektronické čtení bylo hospodárnější pro trhy, sběrná střediska a v menší míře pro jatky. Tyto zúčastněné stran často provádějí přesuny a budou mít pouze náklady na čtecí zařízení a nikoli na připevňování značek. Dopady pro dodavatele EID (společnosti) by mohly záviset na tom, jak se členské státy EU spolu rozhodnou zorganizovat dodávky (například výběrové řízení, vnitrostátní orgány, jediný dodavatel-vláda na členský stát EU atd.). Některé zúčastněné strany (zejména zástupci masného průmyslu) uvedly, že upřednostňují povinnou variantu a provedení do jednoho roku. Pro příslušné orgány by to mělo rozpočtové důsledky, jelikož současné systémy IT by bylo nutno přizpůsobit tak, aby zahrnovaly elektronickou identifikaci. Studie dospěla k závěru, že by pro příslušné orgány bylo přínosné to, že veškeré údaje by byly automaticky zpracovávány počítačem, což by šetřilo náklady práce a snižovalo administrativní zátěž příslušných orgánů. EID by mohla mít pozitivní dopady, protože by usnadnila činnosti příslušných orgánů, jako je audit přímé platby a ostatních režimů SZP (jelikož kontroloři by již pravděpodobně byli vybaveni čtečkami pro elektronické čtení ovcí a koz). Pro příslušné orgány by VARIANTA 3 mohla mít větší přínos než varianty 2 a 1. Možný dopad na spotřebitelské ceny bude ve srovnání s VARIANTOU 1 menší. Za předpokladu, že by v zájmu kompenzace zvýšení výrobních nákladů způsobeného EID bylo nutno cenu masa zvýšit, zvýšily by se ceny masa maximálně o 1 %. Níže uvedené souhrnné tabulky obsahují informace o ekonomických dopadech odhadovaných nákladů všech úředních úkonů spojených se záznamem údajů o skotu pro základní scénář (varianta 1, na kterou se však v tabulkách odkazuje jako na variantu 3) a varianta s povinným režimem (varianta 3, na kterou se však v tabulkách odkazuje jako na variantu 1), a to na každý úkon a pro všechny aktéry. Zde lze zjistit celkové náklady přesahující základní scénář. Náklady na povinný režim (uvedený v tabulce jako varianta 1) odráží odchylky v závislosti na tom, zda se používají elektronické ušní značky a bolusové odpovídače. Tabulka 2: porovnání nákladů pro povinnou a základní variantu pro jednotlivé úkony a ve dvou scénářích

8 Tabulka 3: porovnání nákladů pro povinnou a základní variantu na každý druh aktéra (v tisících EUR a v %) a ve dvou scénářích 3.2 Nepovinné označování hovězího masa Pro nepovinné označování hovězího masa existují dva různé scénáře: Varianta 1 nepodnikat žádné kroky (základní scénář): žádná změna stávajícího systému Varianta 2 zrušení nepovinného označování hovězího masa. Konkrétní ustanovení týkající se nepovinného označování hovězího masa by byly odstraněny z nařízení (ES) č. 1760/2000, avšak povinné označování původu hovězího masa by zůstalo nezměněno. Ekonomické dopady upřednostňovaného opatření ve srovnání se základním scénářem: správní postup schvalování nepovinných údajů na štítcích označujících hovězí maso by již neexistoval. Hospodářské subjekty by nadále mohly používat stávající štítky. Informace pro

9 spotřebitele by nebyly ohroženy, jelikož všechny údaje na štítcích by spadaly pod stávající horizontální právní předpisy EU, které by se pro hovězí maso použily stejně, jako se v současnosti již používají pro jiné druhy masa. Projekt EU týkající se základní metody měření a snižování administrativních nákladů vyčíslil možné snížení administrativní zátěže na EUR. V příloze VIII je uveden podrobný přehled dopadů na různé hospodářské subjekty. 4 UPŘEDNOSTŇOVANÁ VARIANTA 4.1 EID skotu Lze učinit závěr, že VARIANTA 3: povinný režim není v současné době nejlepším přístupem, jelikož některé zúčastněné strany (např. drobní zemědělci) jsou ekonomicky znevýhodněni, byla by však nejúčinnější variantou, pokud jde o ochranu spotřebitele (sledovatelnost), snížení administrativní zátěže a zabránění rizikům v rámci obchodu uvnitř EU. VARIANTA 1: nepodnikat žádné kroky může vést k různým technickým normám a k nepříznivým dopadům pro obchod uvnitř EU. Navíc by tato varianta nesplnila očekávání odvětví, pokud jde o snížení administrativní zátěže. VARIANTA 2B: nepovinný režim na úrovni zúčastněných stran nebyla většinou dotázaných považována za hodnotnou variantu, jelikož by v každém členském státě EU mohla vést k vytvoření dvou různých systémů a nakonec i dvou různých trhů, což by vedlo ke zmatkům s možnými dopady na účinnost současného systému sledovatelnosti. Změnu identifikačního systému lze nejlépe zavést na bázi dobrovolnosti (VARIANTA 2A) s možností, aby se každý členský stát EU rozhodl, zda chce na svém území zavést povinnou EID. Členské státy EU mají velmi rozdílné zemědělské postupy a odvětvové organizace. Z těchto důvodů by bylo vhodné doporučit, aby každý členský stát spolupracoval se všemi aktéry v potravinovém řetězci na rozpoznání přidané hodnoty EID a zajištění jejího přijetí, aby bylo možno ve vhodnou dobu stanovit povinné používání EID. Každý členský stát by se mohl rozhodnout zavést EID zákonem ve vhodný čas a nebyl k tomu nucen. VARIANTA 2A by mohla ve srovnání s VARIANTOU 2B zmírnit problémy spojené se souběžnou existencí dvou různých identifikačních systémů. Pokud jde o snížení administrativní zátěže, VARIANTA 2A je upřednostňována před VARIANTOU 2B. Přestože elektronická identifikace přináší vyšší náklady ve srovnání s běžnou identifikací, bylo prokázáno, že může být pro podniky v určitých případech přínosná. Elektronická identifikace by pravděpodobně byla aktéry přijímána pouze tehdy, pokud by byly zvažovány současně regulační i obchodní přínosy. Proto by upřednostňovanou variantou byl nepovinný režim (varianta 2) s možností, aby členské státy zavedly na vnitrostátní úrovni povinný režim (dílčí varianta 2A.) Účinnost, efektivita a soudržnost varianty 2A by mohly být posouzeny určitou dobu po provedení. Na základě tohoto hodnocení by se Komise mohla dále zabývat potřebou posílit povinné provádění EID na úrovni EU. 4.2 Nepovinné označování hovězího masa Lze učinit závěr, že upřednostňovanou variantou je varianta 2.