MEZINARODNI DEN RADIOLOGICKÉ FYZIKY

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MEZINARODNI DEN RADIOLOGICKÉ FYZIKY"

Alexandra Marešová
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 MEZINARODNI DEN RADIOLOGICKÉ FYZIKY Pro zvýšení povědomí o profesi radiologická fyzika oslavuje každoročně 7. listopadu International Organization for Medical Physics Mezinárodní den radiologické fyziky. Letos slavíme 150. narozeniny Marie Curie-Sklodowské. Marie Curieová je vzpomínána pro svoji práci v oblasti radioaktivity a její obrovský přínos v boji proti rakovině. Její práce nadále inspiruje poslání radiologických fyziků podporovat lidi žijící s nemocí, včetně rakoviny. Téma pro letošní rok se zaměřuje na přístup k pacientům a ženám v oblasti lékařského ozáření. Existují zdravotní problémy, které jsou častější u žen než u mužů, jako je rakovina prsu a osteoporóza. Je dobře známo, že radiologičtí fyzici vyvinuli metody zobrazování a radioterapie, které zvýšily délku života žen a zlepšily kvalitu života. Jedná se například o mamografii pro včasnou diagnostiku rakoviny prsu, denzitomerii s dvojí energií pro diagnostika osteoporózy a brachyterapii pro léčbu gynekologických nádorů. Radiologičtí fyzici nejen vyvinuli tyto metody, ale také hrají zásadní roli při jejich aplikaci, což zajišťuje kvalitu postupů při minimalizaci radiačních rizik pro pacientky. Vzpomeňme proto na několik žen, které se do historie zkoumání tajů fyziky a posléze radiologické fyziky nepřehlédnutelně zapsaly.

MARIE CURIE SKŁODOWSKÁ Narodila se 7. listopad 1867 ve Varšavě. V Polsku neměly ženy možnost studovat na univerzitě. Proto odjíždí do Paříže studovat na Sorbonně. V roce 1895 se vdává za Pierra Curie.

2 MARIE CURIE SKŁODOWSKÁ Narodila se 7. listopad 1867 ve Varšavě. V Polsku neměly ženy možnost studovat na univerzitě. Proto odjíždí do Paříže studovat na Sorbonně. V roce 1895 se vdává za Pierra Curie. V roce 1897 mají 1. dceru Irene a v roce 1904 druhou dceru Evu. Spolu s Pierrem v roce 1900 objevují nezávisle na Ernstu Rutherfordovi fotoelektrický jev a indukovanou radioaktivitu a v roce 1902 objevují polonium a radium. V roce 1903 Marie a Pierre získávají společně s profesorem Henri Becquerelem za výzkum přirozené radioaktivity Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1906 Pierre Curie umírá. V roce 1906 je jako první žena jmenována profesorkou na Sorbonně. V roce 1910 získává radium v kovovém stavu. V roce 1911 získává Nobelovu cena za chemii za objev polonia a radia. Za 1. světové války zřídila 20 rentgenových aut a 200 rentgenových stanic a vyškolila 150 rentgenologů. 4. července 1934 umírá na anémii.

IRÈNE JOLIOT-CURIE Narodila se 12. září 1897 v Paříži. Vystudovala stejně jako její matka Marie Curie-Skłodowská Sorbonnu Za 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra u rentgenu.

3 IRÈNE JOLIOT-CURIE Narodila se 12. září 1897 v Paříži. Vystudovala stejně jako její matka Marie Curie-Skłodowská Sorbonnu Za 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra u rentgenu. V roce 1926 se vdává za Frédérica Joliota-Curie. Společně pracují na výzkumu přírodní a umělé radioaktivity, transmutaci částic a nukleární fyzice. V toce 1927 mají dceru Hélène a v roce 1932 syna Pierra. V roce 1935 dostávají společnou Nobelovu cenu za chemii. Od roku 1937 vede katedru nukleární fyziky na Sorbonně. V roce 1938 pracuje na výzkumu neutronové aktivity těžkých kovů, což je důležitý krok k objevu jaderné fúze. Od roku 1946 je ředitelkou Radiového institutu. 17. březen 1956 umírá na leukémii.

4 HARRIET BROOKS Narodila se 2. července 1876 v Exeteru v Ontariu. Studovala na McGillovy univerzity. Byla první kanadskou jadernou fyzičkou. Nejznámější je pro svůj výzkum jaderných transmutací a radioaktivity. V roce 1901 pracovala thoriem a zjistila, že jeho rozpadem vzniká plynný prvek radon. Pokračovala měřeních jeho poločasu a pokusila se určit jeho atomovou hmotnost. V roce 1907 se provdala za Franka Pitcera a to byl důvod proč musela odejít z univerzity. Tehdy to bylo běžné, že ženy, které se vdaly, musely akademickou půdu opustit. 17. dubna 1933 umírá.

5 LISE MEITNER Narodila se 7. listopadu 1878 ve Vídni. Jako žena neměla možnost oficiálně studovat, ale díky podpory rodičů složila externí maturitní zkoušku a mohla ve studiu pokračovat na Vídeňské univerzitě. Byla druhou ženou, které se podařilo získat na Vídeňské univerzitě doktorský titul v oboru fyzika. Za 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra u rentgenu. V roce 1918 s Otto Hahnem objevuje protaktinium. V roce 1923 objevila neradioaktivní zářivý přechod, dnes nazývaný Augerův jev, ač jej Pierr Auger objevil nezávisle o dva roky později. V roce 1938 utíká před pronásledováním židů z Německa do Švédska. V roce 1944 pracuje s Hahnem na objevu štěpení uranu. Hahn za to získává Nobelovu cenu za chemii. Zásluhy židovky Lisy nebyly uznány, ač to byla ona, kdo tým metodicky řídil. V roce1949 dostává medaili Maxe Plancka. V roce 1955 dostává medaili Wilhelma Exnera V roce 1959 je na její počest založen Hahn-Meitner-Institut. V roce 1966 jako 1. žena získává cenu Enrica Fermiho. 27. října 1968 umírá. V roce1992 je na její počest pojmenován prvek s atomovým číslem 109 meitnerium.

6 MARIA GÖPPERT-MAYER Narodila se 28. června 1906 v Katovicích. Její Alma mater je Univerzita v Göttingenu. Účastnila se projektu Manhattan. V roce 1930 získala doktorský titul za návrh myšlenky možné absorpce dvou fotonů jádrem atomu. V tomto roce se vdává za chemika Josepha Mayera a spolu se stěhují do USA. Mají spolu dceru Marii a syna Petera. V roce 1935 vydala článek o dvojitém beta rozpadu. V roce 1942 začíná projekt Manhattan a Maria hledá způsob jak oddělit uran-235 od přírodního uranu. V roce 1950 publikuje slupkový model atomového jádra. Tento model vysvětluje, proč určitý počet nukleonů v jádře vede k zvlášť vysoké stabilitě tohoto jádra. V souvislosti s tím objevila magická čísla (2, 8, 20, 28, 50, 82 a 126). V roce1963 získává jako 2. žena Nobelovu cenu za fyziku za výzkum atomového jádra. (1. byla Marie Curie-Skłodowská.) 20. února 1972 umírá.

CHIEN-SHIUNG WU Narodila se 31. května 1912 v čínském Liuhe. Vystudovala National Central University v Nankingu a ve studiu pokračovala na University of California v Berkeley.

7 CHIEN-SHIUNG WU Narodila se 31. května 1912 v čínském Liuhe. Vystudovala National Central University v Nankingu a ve studiu pokračovala na University of California v Berkeley. V roce 1942 si bere fyzika Luka Yuana. V roce 1947 se jim narodil syn Vincent. Během 2. světové války spolupracovala na projektu Manhattan, kde pomáhala rozvíjet proces oddělování kovového uranu na izotopy U-235 a U-238. Po válce do roku 1982 na newyorské Kolumbijské univerzitě zkoumala vlastnosti radioaktivního rozpadu beta, dále pracovala na vývoji zlepšení Geigerova počítače a řídila výzkum příčin chronické vrozené anémie. V roce 1956 připravila z National Bureau of Standards ve Washingtonu experiment, který dokázal že některé děje při slabých interakcích po záměně pravé a levé strany probíhají odlišně. Za tento objev byla fyzikům, kteří s nápadem přišli, udělena Nobelova cena. Wu, protože nápad pouze realizovala, cenu nedostala. Byla první ženou ve funkci prezidenta American Physical Society. 16. února 1997 po záchvatu mrtvice umírá.

ROSALYN SUSSMAN YALOW Narodila se 19. července 1921 na Manhattanu. Studovala na Hunter College. V roce 1943 se provdala za doktora Aarona Yalowa a měli spolu dvě děti.

8 ROSALYN SUSSMAN YALOW Narodila se 19. července 1921 na Manhattanu. Studovala na Hunter College. V roce 1943 se provdala za doktora Aarona Yalowa a měli spolu dvě děti. V roce 1968 byla jmenována profesorkou na oddělení lékařství v Mount Sinai Hospital. V roce 1975 dostala s Bersonem AMA Scientific Achievement Award. V roce 1976 se stala první ženou, která získala Albert Lasker Award za základní lékařský výzkum. V roce 1977 dostává společně s Roger Guilleminem a Andrew Schallym Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za vývoj metody RIA. V roce 1978 se stala členkou American Academy of Arts and Sciences. V roce 1988 dostala National Medal of Science. 30. května 2011 umírá.

ÉMILIE DU CHÂTELET Narodila se 17. prosince 1706 v Paříži. Byla francouzskou matematičkou, fyzičkou a filozofkou. Věnovala se kinetické energii a dokázala platnost vzorce E = m x v 2.

9 ÉMILIE DU CHÂTELET Narodila se 17. prosince 1706 v Paříži. Byla francouzskou matematičkou, fyzičkou a filozofkou. Věnovala se kinetické energii a dokázala platnost vzorce E = m x v 2. Jejím přítelem byl filozof Voltaire, který jí pomáhal s vědeckou prací. 10. září 1749 umírá. V její době se věřilo že E = m x v. Pokud se tedy dva proti sobě jedoucí vozy srazily, energie jejich pohybu se ztratila a Bůh musel potřebnou energii na Zem dodat.

10 LAURA MARIA CATARINA BASSI Narodila se 31. října 1711 v Bologna. Byla 1. ženou na světě, která získala univerzitní post v oblasti přírodních věd. Byla 1. ženou v Evropě, která se stala profesorkou fyziky. Byla 2. ženou na světě, která získala doktorát z filozofie. 20. února 1778 umírá.

Podobné dokumenty

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 19. 12. 2012 Pořadové číslo 09 1 RADIOAKTIVITA Předmět: Ročník: Jméno autora: