ROČNÍ ZPRÁVA VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO JADERNOU ENERGETIKU. o stavu naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR v roce 2017

Transkript

1 ROČNÍ ZPRÁVA VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO JADERNOU ENERGETIKU o stavu naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR v roce 2017 Předkládá: Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku V Praze dne

2 Obsah 1. Úvod Shrnutí Cíle a úkoly Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (NAP JE) a jejich plnění Stávající jaderné elektrárny v České republice a jejich perspektiva do budoucna Provoz stávajících jaderných elektráren Dlouhodobý provoz a životnost EDU a ETE Naplňování konkrétních úkolů a cílů NAP JE - výstavba nových jaderných zdrojů (NJZ), možnosti výstavby, připravenost a limity současných jaderných lokalit v ČR a další aspekty Opatření pro oblast výstavby NJZ úloha investora EIA pro záměr výstavby a provozu NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín Povolovací a licenční řízení Povolení SÚJB k umístění stavby a územní řízení podle stavebního zákona Povolení SÚJB k výstavbě NJZ a stavební řízení podle stavebního zákona Doprava nadrozměrných a těžkých komponent (NTK) pro výstavbu NJZ EDU a NJZ ETE Připojení nových jaderných bloků k přenosové soustavě Lidské zdroje pro zajištění přípravy výstavby NJZ Stav průmyslové základny a její potenciál v dodavatelském řetězci Investiční model, ekonomické aspekty, obchodní zajištění Zahájení kontaktů s potenciálními dodavateli a strategickými partnery pro výstavbu jaderného bloku v ČR Předpokládaný harmonogram přípravy a výstavby NJZ Ukládání radioaktivního odpadu (RAO) z EDU a ETE Řešení konce palivového cyklu Stav provedených pracích k přípravě hlubinného úložiště (HÚ) v ČR v roce Legislativní proces - příprava zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality HÚ Role státu koordinace rozvoje jaderné energetiky Stálý výbor pro jadernou energetiku (dále také SVJE) Činnosti SVJE v roce Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Pracovní skupiny a jejich činnost Vybrané priority rozvoje jaderné energetiky Zajištění jaderné bezpečnosti Rozvoj legislativy v oblasti povolovacích řízení Stavební zákon a Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí Nový atomový zákon Zajištění dlouhodobé bezpečnosti dodávek paliva (zásoby, kontrakty, fabrikační kapacity) Výzkum a vývoj v oblasti jaderné energetiky Program Technologické agentury ČR pro podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v energetice - THÉTA Evropský strategický plán pro energetické technologie (tzv. SET Plán)

3 3.8.3 Aktivity v rámci SNETP (Sustainable Nuclear Energy Technology Platform) a jejích pilířích Účast subjektů z ČR ve výzkumně-vývojovém programu Euratom ( ) Projekt SUSEN Výzkum a vývoj v Centru výzkumu Řež, s.r.o Aktivity ČR na úrovni Evropského strategického plánu pro energetické technologie v oblasti jaderné energetiky

4 1. Úvod Zprávu o stavu naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR (dále také NAP JE) připravuje a předkládá Stálému výboru pro jadernou energetiku (dále také SVJE) vládní zmocněnec pro jadernou energetiku (dále také VZ) na základě čl. 7 odst. 2) písm. d) statutu Stálého výboru pro jadernou energetiku (dále také SVJE). Tato zpráva byla zpracována na základě podkladů a informací získaných od zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu (dále také MPO), Ministerstva dopravy (dále také MD), Ministerstva pro místní rozvoj, (dále také MMR), Ministerstva životního prostředí (dále také MŽP), Správy úložišť radioaktivních odpadů (dále také SÚRAO), Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále také SÚJB), skupiny ČEZ, ČEPS, Centra výzkumu Řež, dále na základě výstupů z jednání SVJE a expertů pracovních skupin SVJE a také na základě vlastního hodnocení a sběru dat a informací vládním zmocněncem pro jadernou energetiku. 2. Shrnutí V roce 2017 bylo v českých jaderných elektrárnách vyrobeno ,6 GWh elektřiny (netto), což představuje cca 33 % z celkově vyrobené elektrické energie (netto) v ČR. Provoz jaderných elektráren Dukovany a Temelín byl v roce 2017 bezpečný a spolehlivý, i díky čemuž získaly všechny dukovanské bloky povolení k dlouhodobému provozu. V daném období se uskutečnila čtyři zasedání SVJE, na nichž se SVJE zabýval stavem implementace Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (dále NAP JE) a také návrhy na relevantní opatření k plnění jeho dílčích úkolů. Největší objem práce se týkal analýz a výběru nejvhodnějších investorských modelů výstavby nového jaderného zdroje (dále také NJZ), analýz technických otázek týkajících se přeprav komponent NJZ a připojení NJZ k přenosové síti a také i úprav dotčené a související legislativy. Soupis všech úkolů plynoucích z NAP JE a také ze zasedání SVJE je přílohou této zprávy. V lednu 2017 byly rozhodnutím vlády ČR (dále také vláda) zřízeny tři pracovní skupiny SVJE, a to legislativně právní pracovní skupina řízená paní náměstkyní Pavlovou (MMR), pracovní skupina pro strategii financování řízená panem náměstkem Pavelkem (MF) a technickoinvestiční pracovní skupina řízená Ing. Michalcem (ČEZ). Ve dnech proběhly konzultační schůzky s potenciálními dodavateli NJZ. Na těchto schůzkách oslovené firmy podrobně prezentovaly možnosti jejich zapojení do dodavatelského modelu, investičního modelu a finančního modelu, dále byly diskutovány technické otázky především z pohledu požadavků EIA, české legislativy a vnějších podmínek lokalit jaderné elektrárny Dukovany (EDU) a jaderné elektrárny Temelín (ETE). Pokrokem v rozhodování o investorském modelu bylo vypracování analýzy vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje Pracovní skupinou pro strategii financování a rozhodnutí SVJE (na jeho 5. zasedání) o zúžení počtu vhodných modelů z původních 14 na 3 varianty, které byly určeny k další hlubší analýze. Jde o tyto alternativní modely: 4

5 výstavbu NJZ pomocí 100% dceřiných společnosti ČEZ, a.s., vytvořených pro účely výstavby NJZ, výstavbu NJZ prostřednictvím státu, který by odkoupil stávající dceřiné společnosti ČEZ, a. s. vytvořené pro účely výstavby NJZ - Elektrárna Dukovany II a. s. a Elektrárna Temelín II a. s., výstavbu NJZ prostřednictvím státu, který by odkoupil část společnosti ČEZ, která vedle dceřiných společností vytvořených pro účely výstavby NJZ zahrnuje i stávající provozované jaderné elektrárny, případně další části ČEZ, a. s. V oblasti legislativní došlo k přijetí novel dvou klíčových zákonů, a sice stavebního zákona (zákon 225/2017 Sb.; účinný od ) a zákona o EIA (zákon 326/2017 Sb.; účinný od ). Z hlediska NJZ nový stavební zákon umožňuje vést územní řízení obalovou metodou paralelně s EIA a před završením výběru konkrétního dodavatele technologie, což představuje možnost pro podstatné snížení rizik a zkrácení etapy přípravy k stavebnímu řízení. Územní řízení je tak možné vést již před výběrem dodavatele s tím, že se v rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci typ stavby jakož i její obalové, rámcové prostorové parametry. Nový zákon o EIA pak určuje explicitní výčet navazujících řízení a zajišťuje, že řízení dle atomového zákona nebude navazujícím řízením dle zákona o EIA. Další zásadní pokrok představuje příprava přepravy nadrozměrných a těžkých komponent na staveniště, kde na základě podkladů připravených Pracovní skupinou technicko-investiční a zejména pak Ministerstvem dopravy došlo k odsouhlasení vládou specifikovaných opatření a uložení úkolů týkajících se zahájení přípravy adekvátních úprav dopravní infrastruktury, potřebných pro přepravu nadrozměrných a těžkých komponent nezbytných pro realizace nových jaderných zdrojů v lokalitě Temelín a Dukovany. Pracovní skupina technicko-investiční SVJE ve spolupráci s ČEZ a ČEPS řešila detailně i podmínky a omezení pro umístění uvažovaných technologií v lokalitách Dukovany a Temelín v různých výkonových variantách, analyzovala nutná opatření pro vyvedení výkonu z NJZ v obou lokalitách a navrhla limitující omezení pro umístění technologií NJZ zvlášť pro lokalitu Dukovany a zvlášť pro lokalitu Temelín. Tato doporučení SVJE odsouhlasil. V návaznosti na otázku zapojení českého průmyslu do jaderných projektů doma i v zahraničí byl vytvořen ve spolupráci mezi MPO, Pracovní skupinou technicko-investiční a Aliancí české energetiky materiál Možnosti zapojení průmyslu v ČR a dalších zemích v připravovaných projektech, udržení odborného zázemí dodavatelů z ČR pro výstavbu NJZ a budoucí servis. Součástí materiálu je i příloha Seznam českých dodavatelů v oblasti jaderné energetiky. Uvedený materiál včetně přílohy jsou vyvěšeny na web MPO s cílem zjednodušit potenciálním dodavatelům možnost nalézt partnera mezi českými firmami a společnostmi. Co se samotného procesu EIA týče, v případě lokality Temelín byl tento proces již úspěšně završen souhlasným stanoviskem MŽP z ledna 2013 a dle nového zákona o EIA je platnost tohoto stanoviska prodloužena na 7 let, tedy v tomto případě do V případě jaderné elektrárny Dukovany byla požadovaná dokumentace EIA předána na Ministerstvo životního prostředí dne , čímž byl proces EIA dle zákona o EIA pro lokalitu Dukovany iniciován. Předpokládá se, že celý proces bude trvat cca 24 měsíců. 5

6 V oblasti výzkumu a vývoje došlo zejména k rozpracování programu Technologické agentury ČR pro podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v energetice THÉTA, ke zprovoznění výzkumného komplexu SUSEN, k rozpracování účasti ČR v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie (tzv. SET Plán) a k rozpracování aktivit ČR v rámci SNETP (Sustainable Nuclear Energy Technology Platform). Přes tyto dílčí úspěchy je nutné konstatovat, že plnění klíčových úkolů pro výstavbu NJZ, zadaných NAP JE má dnes již podstatné zpoždění. Některé úkoly mají zpoždění i v řádu desítek měsíců a proto je v roce 2018 potřeba vyvinout dodatečné úsilí a pokusit se eliminovat další zpoždění. Splnění úkolů zadaných jak NAP JE tak i SVJE je klíčové pro dodržení harmonogramu výstavby, protože tyto úkoly se nacházejí na kritické cestě projektu a jejich zpoždění tedy způsobuje zpoždění celého harmonogramu výstavby. Zásadním a nezbytným úkolem pro rok 2018 je, aby vláda ČR schválila investiční model a model financování výstavby NJZ, a to v prvním pololetí roku To jsou klíčové podmínky pro zahájení výběru dodavatele, o jehož způsobu je také nutné rozhodnout v roce 2018 a bez kterého se projekt NJZ nemůže posunout dál. Bez těchto rozhodnutí bude ohrožen termín zahájení výstavby nového jaderného zdroje v termínu stanoveném harmonogramem výstavby. Vzhledem k vyčerpání prakticky všech časových rezerv by velmi pravděpodobně došlo i k ohrožení termínu zahájení provozu nového jaderného zdroje v roce 2035, který souvisí s nutností pokryt předpokládaný deficit ve výrobě elektrické energie v ČR v důsledku postupného odstavování současných bloků jaderné elektrárny Dukovany po 50 letech provozu, jakož i nejstarších uhelných elektráren. Odsunutím termínu zahájení výstavby nového jaderného zdroje by vznikly i další újmy v českém hospodářství. Kromě jiného by významným komplikacím čelil i český jaderný průmysl, který výstavbu nové jaderné elektrárny očekává a je na ni vzhledem k současnému nedostatku zakázek v tomto oboru do velké míry závislý. 6

7 3. Cíle a úkoly Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (NAP JE) a jejich plnění NAP JE byl schválen vládou České republiky dne 3. června 2015 usnesením č Vymezuje, mimo jiné, jak má jaderná energetika přispět k energetické soběstačnosti a bezpečnosti země, postupné dekarbonizaci českého energetického sektoru, k zajištění vyváženého mixu zdrojů výroby elektřiny a tepla, včetně udržování dostupných strategických rezerv. NAP JE stanoví, že: Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách má postupně nahradit uhelnou energetiku v roli pilíře výroby elektřiny v ČR. Role jaderné energetiky při výrobě elektřiny má být posílena výstavbou nových jaderných bloků a dlouhodobým prodloužením provozu současných bloků při současném maximálním využití odpadního tepla. Podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny má v budoucnu dosáhnout úrovně 50 %. Proto má být urychlena příprava a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do MWe, respektive o celkové roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let Případnou výstavbu dalšího nového bloku ve stávajících lokalitách jaderných elektráren je potřebné cílit k datu možného odstavení všech současných bloků elektrárny Dukovany, tj. k roku 2035 až 2037, a to také v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby elektřiny. Jaderná bezpečnost na provozovaných jaderných elektrárnách má být udržena a posílena a mají být vytvořeny podmínky pro prodloužení životnosti současných jaderných bloků elektrárny Dukovany na 50 let a bude-li to možné, až na 60 let. Mají být zajištěny podmínky pro vybudování a bezpečný dlouhodobý provoz úložišť radioaktivního odpadu. Rozhodnutí o hlubinném úložišti vyhořelého jaderného paliva má být přijato do roku 2025 a následně má být úložiště uvedeno do provozu k roku Má být zajištěna dlouhodobá bezpečnost dodávek jaderného paliva (to zahrnuje i možnost diverzity dodavatelů a dostatečné rezervy paliva na území ČR). Českému jadernému průmyslu má být poskytnuta podpora k udržení jeho kapacit, kvality a schopnosti poskytovat výrobky, technologické celky a specializované služby v oblasti jaderné energetiky. Podpora (ze strany státu) má být také poskytnuta výzkumu a vývoji v oblasti jaderné energetiky a jaderné bezpečnosti jakož i udržení a rozvoji lidských zdrojů potřebných v daných oblastech. 7

8 3.1 Stávající jaderné elektrárny v České republice a jejich perspektiva do budoucna Provoz stávajících jaderných elektráren V současné době je v provozu na území ČR šest energetických reaktorů. Z toho 4 reaktory typu VVER 440 jsou umístěny v lokalitě Dukovany (uvedeny do provozu v letech 1985 až 1987) a 2 reaktory typu VVER 1000 v lokalitě Temelín (uvedeny do provozu v letech 2000 a 2002). Vedle jaderných energetických reaktorů jsou v ČR v provozu i tři výzkumné reaktory, jejichž programy podporují jadernou energetiku a jadernou bezpečnost. Jeden z těchto reaktorů je umístěn v Praze na ČVUT-FJFI a dva jsou umístěny v Centru výzkumu Řež s.r.o. V provozu jsou také tři mezisklady vyhořelého jaderného paliva (dva v lokalitě Dukovany a jeden v lokalitě Temelín) a jedno úložiště středně a nízko radioaktivních odpadů z jaderných elektráren, které se nachází v lokalitě Dukovany. Podle údajů Energetického regulačního úřadu (dále také ERÚ) bylo v roce 2017 vyrobeno v jaderných elektrárnách ,6 GWh (netto), což představuje cca 33 % z celkově vyrobené elektrické energie v ČR (netto). Provoz jaderných elektráren Dukovany a Temelín byl v roce 2017 bezpečný a spolehlivý (JE Dukovany měla v roce 2017 poruchovost 1,73 % a JE Temelín 0,04 %). Rok Výroba elektřiny v ČR , ,3 netto (GWh) Výroba elektřiny v JE , , , , , ,6 netto (GWh) Tuzemská spotřeba , ,0 netto (GWh) Saldo dovozu (TWh) -17,044-17,120-16, ,300-12,516-10, ,9 Zdroj: ERÚ ETE dosáhla dosud nejvyšší výroby od spuštění elektrárny vlivem stabilního bezporuchového provozu a optimalizace odstávek. EDU získala v červnu 2017 novou provozní licenci pro 2. výrobní blok, v závěru roku 2017 pak také novou provozní licenci pro bloky 3 a 4, čímž byl dokončen projekt obnovy provozních licencí pro provoz bloků EDU za původně projektem stanovenou dobu. Získáním provozních licencí bylo ukončeno období rozsáhlých testů a zkoušek a realizace dodatečných úprav, které byly potřebné k získání průkazu o připravenosti jednotlivých jaderných bloku k jejich dalšímu bezpečnému dlouhodobému provozu. Oblast průkazné dokumentace kvality svarů na obou elektrárnách byla řešena v rámci prodloužených plánovaných odstávek, a podle postupů projednaných se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále také SÚJB) a v souladu s platnou legislativou. Podstatná část opatření z výsledků analýz havárie JE Fukušima a dalších mezinárodních doporučení byla již také na obou JE úspěšně realizována. 8

9 Na rok 2018 je očekávána stabilizace provozu a další nárůst výroby v obou českých jaderných elektrárnách. Ten bude souviset s ukončením dodatečných kontrol svarových spojů, které měly v letech 2015, 2016 a 2017 významný dopad na délku odstávek EDU. V dalším období budou délky odstávek na obou elektrárnách záviset na realizaci plánovaných modifikací a obnově zařízení Dlouhodobý provoz a životnost EDU a ETE V roce 2017 získaly tři bloky jaderné elektrárny Dukovany (bloky 2, 3 a 4) v souladu s atomovým zákonem povolení od SÚJB k dalšímu provozu po 30 letech od vyvedení daných reaktorů na výkon. Toto povolení se vydává pro každý blok samostatně. Každý z bloků prošel velice komplexním posouzením hodnotícím jeho životnost v rámci programu LTO (Long Term Operation). K dnešnímu dni tak mají všechny čtyři bloky potřebná povolní od SÚJB v souladu s atomovým zákonem, a sice: 1. blok do roku 2026 (rozhodnutí vydáno v březnu 2016 dle atomového zákona z roku 1997), 2. blok na dobu neurčitou (rozhodnutí vydáno v roce 2017), 3. blok na dobu neurčitou (rozhodnutí vydáno v roce 2017), 4. blok na dobu neurčitou (rozhodnutí vydáno v roce 2017). V případě jaderné elektrárny Temelín má 1. blok povolení od SÚJB platné do a 2. blok do Rozhodnutí SÚJB jsou podmíněna plněním řady podmínek, mimo jiné prováděním a dokladováním průběžných, periodických a zvláštních hodnocení bezpečnosti a vyhodnocováním stárnutí zařízení jaderných bloků ze strany provozovatele. Průběžné monitorování stárnutí a vyhodnocování životnosti zařízení, konstrukcí a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je nařízeno a prováděno na základě nového atomového zákona (zákon č. 263/2016 Sb.) a souvisejících vyhlášek. Z pohledu hodnocení konce životnosti jaderné elektrárny jsou rozhodující ty komponenty, které jsou z hlediska projektu považovány za prakticky nevyměnitelné, nebo za těžko vyměnitelné. Dnes lze u obou elektráren konstatovat na základě dostupných informací a dat z měření, diagnostiky a analýz a při uvážení existujících mechanismů degradace materiálů, že nevyměnitelné a těžko vyměnitelné komponenty a konstrukce na obou elektrárnách (tlaková nádoba reaktoru, parogenerátory, stavební části tvořící hermetické rozhraní primární části jaderné elektrárny a stavební konstrukce v blízkosti reaktoru) nevykazují opotřebení, která by omezovala jejich dlouhodobý provoz. Výsledky zmíněných hodnocení byly také zásadním podkladem pro vydání rozhodnutí SÚJB (2016 a 2017) k dalšímu provozu všech čtyř bloků EDU po 30-ti letech od jejich spuštění a připojení k elektrické přenosové síti. Lze také předpokládat, že při řádném plnění podmínek relevantních rozhodnutí SÚJB, využíváním sofistikovaných metod vyhodnocování degradace materiálů a především šetrným provozem, řádnou péčí o zařízení a řádnou údržbou a obsluhou jaderných bloků je možné stávající jaderné elektrárny v ČR i nadále bezpečně a dlouhodobě provozovat, tj. pro EDU po dobu alespoň 50 let (to znamená do roku ) a pro ETE po dobu předpokládaných cca 60 let, a případně i za tyto časové hranice. 9

10 3.2 Naplňování konkrétních úkolů a cílů NAP JE - výstavba nových jaderných zdrojů (NJZ), možnosti výstavby, připravenost a limity současných jaderných lokalit v ČR a další aspekty Opatření pro oblast výstavby NJZ úloha investora ČEZ, a. s. založila v návaznosti na úkoly stanovené v NAP JE dvě dceřiné společnosti SPV (Special Purpose Vehicles - SPV), EDU II a ETE II. Tyto společnosti jsou ze 100 % vlastněné ČEZ, a. s. a jsou určené k realizování úkolů týkajících se přípravy a realizace výstavby NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín. Do těchto společností byl od převeden majetek související s přípravou výstavby nových jaderných bloků. Obě nové akciové společnosti dnes fungují jako plně integrované dceřiné společnosti v ČEZ, a. s.. V současné době je v obou společnostech pouze nezbytné minimální personální obsazení; kompletní servis a technická podpora jsou zajišťovány útvary ČEZ, a. s., zejména útvarem výstavby jaderných elektráren. EDU II a ETE II plní v současné době úlohu investora týkající se přípravy a realizace výstavby NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín v plném rozsahu. Ve spolupráci s mateřskou společností ČEZ, a. s. zajišťují v návaznosti na harmonogram přípravy výstavby nezbytné finanční a lidské zdroje. V plném rozsahu se spolupodílejí na přípravě investičního a obchodního modelu výstavby nových jaderných bloků, na přípravě opatření nezbytných pro transport nadrozměrných a těžkých komponent a na přípravě prakticky všech podkladů, které jsou projednávány ve Stálém výboru pro jadernou energetiku a jeho pracovních skupinách. V roce 2017 SPV EDU II dopracovala dokumentaci EIA pro záměr výstavby a provozu NJZ v lokalitě Dukovany a předložila ji Ministerstvu životního prostředí, čímž iniciovala zahájení procesu EIA podle zákona o EIA s přesahem do zahraničí, zejména na okolní sousedící státy EIA pro záměr výstavby a provozu NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín Pro výstavbu a provoz NJZ v lokalitě Dukovany je stejně jako pro NJZ v lokalitě Temelín potřebné před stavebním řízením iniciovat a provést proces EIA podle zákona č. 326/2017 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Zatímco v případě lokality Temelín byl tento proces již úspěšně završen souhlasným stanoviskem MŽP z ledna 2013 (dle nového zákona č. 326/2017 Sb. je platnost tohoto stanoviska prodloužena na 7 let, tedy do ), pro NJZ v lokalitě Dukovany proces EIA právě probíhá. Oznámení akciové společnosti EDU II o záměru Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany, jakož i Závěr zjišťovacího řízení MŽP, které bylo završeno v prosinci 2016, vymezují plánovaný záměr jako výstavbu a provoz jaderného zdroje v lokalitě Dukovany, který má zahrnovat 1 až 2 elektrárenské bloky pro výrobu a vyvedení elektrické energie. Jaderné bloky jsou charakterizovány jako tlakovodní reaktory (PWR) generace III+, o sumárním instalovaném elektrickém výkonu až do 2400 MW, s projektovou životností minimálně 60 let. Pro záměr mají být použity komerčně dostupné bloky, licencované v některé zemi EU nebo v jiné jaderně vyspělé zemi (USA, Rusko, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Čína apod.) a minimálně ve stádiu pokročilé fáze výstavby. 10

11 Návazně na výsledky zjišťovacího řízení a v souladu s novým zákonem č. 326/2017 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, společnost EDU II dopracovala pro NJZ v lokalitě Dukovany v roce 2017 dokumentaci EIA a tuto předložila na MŽP v listopadu roku Tím byl proces EIA dle zákona o EIA pro lokalitu Dukovany iniciován v plném rozsahu Povolovací a licenční řízení Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky stanoví úkol pracovat na přípravě a realizaci projektu NJZ na obou lokalitách Dukovany i Temelín současně, proto je v této části zprávy popsán stav povolovacího procesu na obou lokalitách Povolení SÚJB k umístění stavby a územní řízení podle stavebního zákona K zahájení územního řízení pro novou jadernou elektrárnu je podle stavebního zákona nutné mít ukončeno povolovací řízení k umístění této elektrárny podle atomového zákona (s kladným výsledkem). Až po získání relevantního povolení SÚJB k umístění může být zahájeno územní řízení podle stavebního zákona. V případě nových jaderných bloků v lokalitě Temelína byla dokumentace pro řízení o jejich umístění dle atomového zákona připravena v plném rozsahu společností ČEZ, a. s. (jde zejména o Zadávací bezpečnostní zprávu) a celý proces byl úspěšně dokončen v říjnu 2014 vydáním relevantního rozhodnutí SÚJB (s platností do 31. prosince 2020). V případě NJZ v lokalitě Dukovany bylo ze strany společnosti EDU II zpracování potřebné podkladové dokumentace k žádosti o povolení umístění NJZ v lokalitě Dukovany dle atomového zákona již zahájeno. V roce 2017 byly tyto práce zaměřeny zejména na hodnocení geologických charakteristik území. Další postup a intenzita těchto prací bude do značné míry záviset na rozhodnutí o investičním modelu a financování celého projektu NJZ. Doporučení Učinit v co možná nejkratší době rozhodnutí o investičním modelu a financování projektu NJZ jde o úkol vlády ČR. V návaznosti na rozhodnutí o investičním modelu a financování projektu NJZ v lokalitě Dukovany a s cílem zamezit zpožďování přípravy výstavby NJZ v dané lokalitě je potřebné zintenzivnit v roce 2018 vypracování podkladové dokumentace k žádosti o povolení umístění NJZ v lokalitě Dukovany v souladu s atomovým zákonem jde o úkol pro akciovou společnost EDU II a o součinnost s ČEZ, a. s Povolení SÚJB k výstavbě NJZ a stavební řízení podle stavebního zákona Příprava podkladové dokumentace k žádosti o povolení SÚJB k stavbě nové jaderné elektrárny podle atomového zákona a k žádosti o zahájení stavebního řízení podle stavebního zákona nebyla zahájena. Tuto dokumentaci nelze vypracovat bez znalosti dodavatele a jeho konkrétního projektu pro plánované jaderné zařízení. Proto výběr dodavatele, kterému musí předcházet rozhodnutí o investičním modelu a financování projektu výstavby NJZ, musí být zahájen a ukončen před 11

12 rozpracováním dokumentace pro povolení SÚJB ke stavbě NJZ a dokumentace ke stavebnímu povolení podle stavebního zákona. Doporučení Urychleně rozhodnout o modelu obchodního zajištění (o způsobu výběru dodavatele): jde o úkol pro vládu ČR pro rok Řetězec potřebných povolení (k umístění a stavbě NJZ) a výběr dodavatele jsou na kritické cestě přípravy výstavby NJZ. Je proto nutné provést výběr dodavatele do poloviny roku Jinak nebude možné zahájit včas přípravu podkladů pro stavební povolení a ani samotnou stavbu NJZ a cílový termín připojení NJZ do elektrizační soustavy v roce 2035 již bude nereálný. Zahájení provozu nové jaderné elektrárny v lokalitě Dukovany, který by bez časové mezery navazoval na končící současné reaktory, by tak nebylo možné. Úspěch povolovacích řízení úzce souvisí s přípravou dokumentace, kterou, pokud jde o stavební povolení, nelze připravit bez součinnosti s vybraným dodavatelem nové jaderné elektrárny a bez detailní znalosti jím navrženého a vypracovaného projektu. K výběru dodavatele je zase nezbytné schválení investičního modelu a modelu financování. Aby bylo možné vybrat dodavatele NJZ do poloviny roku 2022 je vedle rozhodnutí o způsobu výběru dodavatele nutné co nejdříve v roce 2018 rozhodnout o investičním modelu a modelu financování výstavby NJZ Doprava nadrozměrných a těžkých komponent (NTK) pro výstavbu NJZ EDU a NJZ ETE Rozměry a hmotnosti některých velkých klíčových komponent pro plánované nové jaderné bloky v lokalitách Dukovany a Temelín (jde zejména o tlakové nádoby reaktorů a parogenerátory a také o některé části sekundárního okruhu a polární jeřáby) neumožňují přepravu po území České republiky až na místo výstavby standardní železniční, silniční nebo vodní dopravou, aniž by byla realizována specifická technická opatření, a to pro žádný z uvažovaných projektů jaderných elektráren. V rámci dosavadních průzkumů a studií proveditelnosti byla analyzována řada přepravních tras do lokalit Dukovany a Temelín, které by po realizaci specifických technických opatření dočasného nebo trvalého charakteru umožnily přepravu nadrozměrných a těžkých komponent po kombinované silniční a vodní cestě. Z analyzovaných tras byly vytipovány pro každou lokalitu ty nejvhodnější, avšak i pro ně platí, že jejich zprůchodnění bude zahrnovat časově, technicky a finančně náročná opatření. U některých z těchto opatření je nezbytné realizovat proces EIA a doba potřebná pro přípravu a realizaci těchto opatření může celkově představovat až 13 let. Přípravné činnosti je proto nutné zahájit v co možná nejkratším časovém horizontu (těmto otázkám se detailně věnuje technicko - investiční pracovní skupina SVJE a resort MD). Odpovědnost za dopravu NTK až na místo výstavby a následné činnosti až do předání nového jaderného bloku je ponechávána na budoucím dodavateli jaderné technologie. Avšak s ohledem na očekávaný časový postup výstavby a budoucí využití potřebných opatření je nereálné nechat veškerou přípravu a realizaci opatření trvalého charakteru na přepravních trasách (která pak budou využívána i jako součást regionální infrastruktury) na budoucím dodavateli jaderné elektrárny. Znamenalo by to neúměrné prodloužení harmonogramu výstavby a odklad uvedení nových jaderných bloků do provozu. Proto bylo a je nutné zahájit přípravné kroky směřující k včasnému vybudování nezbytné infrastruktury pro transport NTK co nejdříve. Tyto kroky zahrnují přípravu projektové dokumentace technických 12

13 opatření, dokumentace pro zjišťovací řízení, dokumentace pro územní řízení, řešení majetkoprávní problematiky a další. Na podporu řešení výše uvedených otázek bylo v roce 2017 rozšířeno obsazení SVJE o zástupce Ministerstva dopravy (MD). Zástupce MD byl nominován i do technicko - investiční pracovní skupiny, v rámci které byl pak potvrzen výběr konkrétních tras dopravy NTK na lokality Dukovany a Temelín včetně seznamu nezbytných trvalých opatření. Následně byl zpracován generický harmonogram pro technická opatření s identifikací konkrétních termínů pro zahájení přípravy a pro zahájení a ukončení realizace příslušných opatření. Dále byly určeny odpovědnosti za přípravu a realizaci jednotlivých opatření s ohledem na jejich budoucí využitelnost. Tyto konkrétní kroky byly zapracovány do materiálu, který byl předložen ke schválení na 6. zasedání SVJE v září Po jeho odsouhlasení na SVJE byl další postup řízen Ministerstvem dopravy. MD rozeslalo materiál řádným postupem do mezirezortního připomínkového řízení a po vypořádání připomínek byly následně relevantní podklady předány k projednání vládě. Ta daný materiál odsouhlasila na svém zasedání dne a uložila neprodlené zahájení přípravných prací, zejména projekčních pro budoucí zajištění průchodnosti dopravní tras k termínu očekávané dopravy nadrozměrných a těžkých komponent při realizaci NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín. Dne byly ministerstvem dopravy rozeslány informační dopisy o vládou schváleném materiálu na jednotlivé odpovědné subjekty (Kraje Vysočina, Jihočeský, Středočeský, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Povodí Labe a Vltavy, České přístavy, Státní fond dopravní infrastruktury). Na počátku roku 2018 proběhnou společná jednání mezi odpovědnými subjekty, projektanty, ČEZ, a. s., EDU II, ETE II, MD a zástupci pracovní skupiny SVJE pro technické a investiční otázky. V současné době pracovní skupina technicko-investiční ve spolupráci s MD a dalšími odpovědnými subjekty zahájila přípravu harmonogramů realizace nutných opatření pro zajištění průchodnosti dopravní tras, které budou obsahovat procesy EIA, územní plánování, zajištění práv k pozemkům, procesy územního řízení, procesy stavebního řízení a realizaci. Harmonogramy budou zasazeny do celkových harmonogramů projektů EDU II a ETE II jako jejich dílčí části. Doporučení Trvale monitorovat realizaci požadovaných opatření dle časového harmonogramu výstavby nových jaderných zdrojů v každé lokalitě a dílčích harmonogramů přípravy jednotlivých opatření k zajištění průchodnosti dopravní tras k termínu očekávané dopravy nadrozměrných a těžkých komponent při realizaci NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín a v případě potřeby navrhovat opatření k nápravě; jde o úkol pro technicko - investiční pracovní skupinu, vládního zmocněnce a SVJE Připojení nových jaderných bloků k přenosové soustavě Pro zajištění umístění posuzovaných technologií je nutné v oblasti vyvedení výkonu a výkonové rovnováhy přenosové soustavy realizovat v závislosti na variantě provozu a počtu nových výrobních bloků v každé lokalitě řadu technických opatření. Rozsah těchto akcí je v návaznosti na limity a omezení konkrétní lokality přímo úměrný velikosti instalovaného výkonu v dané lokalitě. Posuzované varianty 13

14 provozu s nižším navýšením instalovaného výkonu v dané lokalitě vyžadují menší množství a rozsah úprav v elektrizační soustavě a naopak. Připojení nových jaderných bloků do elektrické přenosové soustavy při souběžném provozu již existujících jaderných zdrojů se pro lokalitu Temelín jeví méně rizikové než pro lokalitu Dukovany. Je to způsobeno mimo jiné také tím, že akce nutné k připojení nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín jsou již připravovány od roku V návaznosti na tyto procesy společnosti ETE II a EDU II uzavřely s ČEPS nové smlouvy o smlouvách budoucích jasně definující podmínky připojení. Přípravné práce na některých opatřeních v přenosové síti již byly zahájeny. V současné době pracovní skupina technicko-investiční ve spolupráci s ČEPS dokončuje harmonogramy realizace nutných opatření pro zajištění vyvedení výkonu z EDU II a ETE II. Harmonogramy budou obsahovat procesy EIA, územní plánování, zajištění práv k pozemkům, procesy územního řízení, procesy stavebního řízení a realizaci. Tyto harmonogramy budou rovněž zasazeny do celkových harmonogramů projektů EDU II a ETE II jako jejich dílčí části. Doporučení Trvale monitorovat realizaci požadovaných opatření dle časového harmonogramu výstavby nových jaderných zdrojů v každé lokalitě a dílčích harmonogramů přípravy jednotlivých opatření k zajištění připojení NJZ v obou lokalitách ETE a EDU a v případě potřeby navrhovat opatření k nápravě jde o úkol pro technicko investiční pracovní skupinu, vládního zmocněnce a SVJE Lidské zdroje pro zajištění přípravy výstavby NJZ Úkolem Skupiny ČEZ je dle NAP JE zajistit budování kompetencí projektového týmu a zamezit nevratným krokům uvnitř skupiny, které by vedly k omezení lidských kapacit potřebných pro realizaci tohoto NAP JE. Skupina ČEZ tento úkol plní a má pro jeho zajištění vyčleněné potřebné finanční prostředky až do roku Kromě zajištění dostatečného množství kvalifikovaného personálu na straně investora je rovněž nutné zajistit personální kapacity i u českých dodavatelských firem. V případě, že nový jaderný zdroj bude jiné provenience než stávající jaderné elektrárny v ČR a s přihlédnutím na skutečnost, že se bude jednat o novější technologie, vzniknou i nové požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu pracovníků u dodavatelských firem, investora a budoucího provozovatele. Touto tématikou se také zabývá NAP JE v kap Kritické předpoklady pro zajištění lidských zdrojů a její řešení je v současné době plně na bedrech výrobních firem a skupiny ČEZ. Potřeba odpovídajících lidských zdrojů je i ve státní správě a to zejména na SÚJB, MPO a MF. Zde je vhodné uvést, že vláda svým usnesení č. 48 z roku 2016 nařídila vytvoření oddělení koordinace rozvoje jaderné energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Jeho personální obsazení bylo započato v roce 2016 a bylo již z velké části naplněno v roce 2017, kdy ke konci roku zahrnovalo 4 specialisty pro oblast technickou, finanční a oblast energetiky. 14

15 Další postup pro rok 2018 (a dál) pro zajištění potřebných lidských zdrojů pro přípravu výstavby NJZ je závislý na intenzitě příprav povolovacích řízení, intenzitě rozpracování investičního záměru a ve velké míře na intenzitě příprav výběru dodavatele. Tyto aktivity a jejich intenzita jsou však pro další období přímo závislé na rozhodnutí investora v jakém tempu pokračovat v přípravných činnostech, což je svázáno s klíčovým rozhodnutím vlády, kdo má být investorem a jak má být zajištěno financování projektu výstavby NJZ. Doporučení Zajistit na straně skupiny ČEZ potřebné finanční prostředky pro udržení a rozvoj kompetencí projektového a investorského týmu podle potřeb a v souladu s dynamikou přípravy výstavby NJZ Stav průmyslové základny a její potenciál v dodavatelském řetězci V České republice je řada kvalifikovaných výrobců komponent, systémů a technologických celků, které jsou, nebo mohou být určené pro jaderné elektrárny, jakož i řada dodavatelů specializovaných služeb v oblasti investičních a finančních činností, realizace výstavby, inženýrství, projektování technologických celků, konstruování, hodnocení bezpečnosti, přeprav jaderných materiálů a radioaktivních látek, zpracování radioaktivních odpadů a nakládání s nimi, zkoušení, testování a podobně, které jsou využitelné při přípravě výstavby, při výstavbě, spouštění a provozu jaderných elektráren. Řada z těchto společností a firem má dlouhodobé zkušenosti z oblasti jaderné energetiky a je aktivní v rámci existujícího českého jaderně-energetického programu, nebo se účastní živých jaderných projektů v zahraničí. Některé z těchto firem vystupují a konají samostatně, jiné jsou seskupené a aktivní v rámci různých platforem, jakými jsou například Aliance české energetiky, Národní strojírenský klastr, Atomex group a jiné a jejichž programy, zaměření, aktivity a členové jsou volně přístupné a dostupné v otevřených informačních zdrojích. Vzhledem k značnému rozsahu strojírenského sektoru v ČR je však celkový objem zakázek v současné době v jaderné oblasti relativně nízký a některé podniky etablované v ČR se v segmentech zaměřených na jadernou energetiku postupně dostávají do problémů. Potenciální dodavatelé jaderných elektráren pro Českou republiku (ATMEA, China General Nuclear (CGN), EDF, Korea Hydro Nuclear Power (KHNP), Rosatom a Westinghouse) jsou do určité míry v tomto ohledu opatrní. Zatím mapují situaci na našem území, vytipovávají si možné subdodavatele a hodnotí jejich kapacity, kvalifikaci, schopnosti dodávek z hlediska jejich kvality, dodržování termínů, cenových hladin, a podobně. Jejich dodavatelské řetězce nejsou zcela veřejné. Potenciální dodavatelé NJZ si uvědomují, že rozsah lokalizace je jedním z hlavních požadavků české strany a bude hodnocen s velkou váhou. V roce 2017 zmínění potenciální dodavatelé NJZ představili na různých setkáních s českým průmyslem svůj systém výběru a kvalifikace subdodavatelů. České dodavatelské společnosti a firmy jsou si vědomi, že snaha splnit požadavky pro zařazení na vendor list jednotlivých potenciálních dodavatelů NJZ musí vzejít především přímo od zainteresovaných českých subdodavatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu je v tomto směru nápomocno českým firmám, a to mimo jiné následujícími činnostmi: 15

16 MPO ve spolupráci s Pracovní skupinou technicko - investiční a Aliancí české energetiky vytvořilo materiál Možnosti zapojení průmyslu ČR v připravovaných projektech NJZ v ČR a dalších zemích v jednotlivých projektech, udržení odborného zázemí dodavatelů z ČR pro výstavbu NJZ a budoucí servis. Přílohou k tomuto materiálu byl vypracován seznam existujících českých firem v jaderné energetice a tento seznam se jako živý dokument podle situace aktualizuje. Uvedený materiál a seznam firem vyvěsilo MPO na svých webových stránkách, aby s ním mohli pracovat jak potenciální dodavatelé NJZ pro ČR, tak i zájemci o dodávky a subdodávky z řad firem etablovaných v ČR. MPO je také schopné hradit českým firmám náklady na jejich prezentaci na mezinárodních veletrzích a výstavách. Podmínky a rozsah podpory je vyvěšen opět na webových stránkách ministerstva. MPO rovněž aktivně podporuje české firmy během svých zahraničních misích a služebních cest. Doporučení Jedním z problémů, kterému se snaží český průmysl čelit v oblasti výroby a poskytování služeb pro jadernou energetiku je udržení si kondice, kapacit a potřebných znalostí do doby konečného výběru (hlavního) dodavatele a zahájení výstavby nových jaderných bloků v ČR. V tomto ohledu je na straně průmyslu nutné si udržet atraktivnost pro domácí i zahraniční trh a být aktivní ve vyhledávání příležitostí k účasti v domácích a zahraničních jaderných i relevantních nejaderných energetických projektech. V této oblasti je potřebná efektivní podpora ze strany státu formou aktivní proexportní politiky, především dostatečně robustním exportním financováním a pojištěním a také prezentováním našeho průmyslu v zahraničí toto jsou úkoly zejména pro MPO, ČEB, EGAP, CzechInvest, CzechTrade, MZV a MF Investiční model, ekonomické aspekty, obchodní zajištění Rozhodnutí v otázce volby investičního modelu, v otázce financování výstavby NJZ a v otázce volby způsobu výběru dodavatele NJZ se nachází na kritické cestě harmonogramu přípravy výstavby NJZ a jsou základem pro další postupy a činnosti, jejichž výsledkem má být podepsání kontraktu s dodavatelem technologie a stavebních částí a získání stavebního povolení. V těchto základních otázkách však nebylo v roce 2017 dosaženo podstatného posunu vpřed. Rozhodnutí vlády v žádném ze tří zmíněných bodů nebylo v roce 2017 učiněno. Dílčí pokrok byl dosažen na úrovni Pracovní skupiny SVJE pro strategii financování, která vypracovala Analýzu vhodného investorského modelu pro výstavbu NJZ a návrh možných modelů financování pro zajištění návratnosti investic. SVJE na základě této analýzy odsouhlasil v červnu 2017 zúžení počtu uvažovaných variant investorského modelu na tři a uložil Pracovní skupině pro strategii financování pokračovat v podrobném hodnocení a rozpracování těchto tří variant, kde jedna z variant zahrnuje ČEZ jako budoucího investora (za určitých podmínek podpory ze strany státu) a dvě zbývající zahrnují jako investora stát. Tato doplňující podrobná analýza bude připravena k projednání na SVJE v prvním čtvrtletí roku 2018 tak, aby SVJE mohl doporučit a následně vláda ČR rozhodnout o nejvhodnějším investičním, finančním a obchodním modelu výstavby NJZ co nejdříve. Stanovení způsobu výběru dodavatele je jedním z klíčových kroků v celém procesu přípravy NJZ. Způsob výběru dodavatele zahrnuje několik alternativních postupů. Jde vesměs o aplikace Zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také ZZVZ) a různých výjimek z jeho aplikace, které daný zákon 16

17 umožňuje. MPO, SVJE a Pracovní skupina technicko investiční analyzovaly v roce 2017 výše uvedené v úvahu připadající postupy a jejich návaznosti na legislativu EU. Podrobná analýza těchto možností s návrhy na další postup bude připravena k projednání SVJE v prvním čtvrtletí Doporučení Učinit v co možná nejkratší době v roce 2018 rozhodnutí o investičním modelu, o financování projektu NJZ a o způsobu výběru dodavatele jde o úkol vlády ČR Zahájení kontaktů s potenciálními dodavateli a strategickými partnery pro výstavbu jaderného bloku v ČR MPO ve spolupráci s ČEZ připravilo a v červenci 2016 rozeslalo deseti firmám, dodavatelům jaderněenergetických technologií žádost o poskytnutí informací (Request For Information RFI) týkajících se možné spolupráce při budování jaderné energetiky v ČR a týkajících se technologie tlakovodních reaktorů PWR jaderných elektráren, které by mohly dané firmy dodávat. Připravenost k navrhovanému dialogu a spolupráci potvrdila šestice společností: ATMEA (konsorcium Mitsubishi Heavy Industry a AREVA), China General Nuclear (CGN), EDF, Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), Rosatom a Westinghouse (součást Toshiba Group). Tito výrobci a dodavatelé jaderných elektráren také poskytli vyžádané informace formou Information Packages. S těmito potenciálními dodavateli byla v měsících září a říjen 2016 vedena první série konzultací v písemné/elektronické formě, která byla zaměřena na objasnění otázek obsažených v RFI. Druhá série konzultací proběhla prezenčně v Praze v průběhu ledna a února 2017 se zaměřením na objasnění Information Packages. Při konzultacích bylo zdůrazněno a potvrzeno, že se nejednalo o proces selekce a výběru dodavatele. Šlo o poskytnutí a výměnu informací, které umožnily především české straně ujasnit si situaci na světovém trhu dodavatelů jaderných elektráren a následně rozpracovat analýzy investorskoobchodních modelů a forem eventuální podpory danému projektu ze strany státu. Návazně na druhou sérii konzultací došlo v průběhu roku 2017 ještě k několika málo doplňujícím výměnám informací pro upřesnění dílčích, specifických, většinou technických dat, které byly českou stranou využity zejména pro dopracování dokumentace EIA Předpokládaný harmonogram přípravy a výstavby NJZ V roce 2017 byl s experty technicko - investiční pracovní skupiny diskutován, upřesňován a konkretizován harmonogram výstavby NJZ, který byl detailně rozpracován specialisty ČEZ, a.s. Byly identifikovány rizikové faktory, které mohou prodloužit harmonogram přípravy výstavby a byla identifikována a diskutována kritická cesta přípravy a realizace výstavby NJZ. V návaznosti na tyto diskuse a hodnocení byly dopracovány dva základní scénáře. 17

18 První, již prakticky bez časových rezerv, který předpokládá uvedení nového jaderného zdroje do provozu v souladu s NAP JE v roce Druhý scénář reflektuje stávající legislativní, technická rizika a jiná omezení a zejména zpoždění v zásadních rozhodnutích o investorském a finančním modelu. Při zhodnocení těchto rizik lze předpokládat zpoždění uvedení nového jaderného zdroje do provozu až do roku Analýzou obou harmonogramů byla identifikována dílčí opatření k minimalizaci rizik a zastavení prodlužování již existujícího zpoždění v přípravě projektu výstavby NJZ. SVJE byl na svých zasedáních v roce 2017 s výsledky těchto analýz seznámen. 3.3 Ukládání radioaktivního odpadu (RAO) z EDU a ETE NAP JE připomíná, že provozní nízkoaktivní odpady (NAO) a středněaktivní odpady (SAO) z českých jaderných elektráren jsou ukládány do úložiště radioaktivních odpadů (ÚRAO) Dukovany, které je v trvalém provozu od roku Jeho současná kapacita by mohla být vyčerpána kolem roku Toto uložiště není konstruováno pro ukládání vysoceaktivního odpadu (VAO) a ani do budoucna se s tím nepočítá. Chybějící kapacity pro uložení NAO/SAO budou zajištěny po zvážení a vyhodnocení několika variant, například rozšířením ÚRAO Dukovany, vybudováním úložiště v nové lokalitě nebo ukládáním NAO/SAO v komplexu připravovaného hlubinného úložiště VAO a vyhořelého jaderného paliva (VJP). V roce 2017 bylo do ÚRAO Dukovany uloženo 120 m3 NAO a SAO; úložiště tím bylo ke konci roku 2017 zaplněno z cca 22 %. V srpnu 2017 zahájila firma CHEMCOMEX Praha ve spolupráci s ČEZ ENERGOSERVIS zpracování provozních nízkoaktivních radioaktivních kalů z nádrží koncentrátu na jaderné elektrárně Dukovany novou technologií. Pro zpracování zmíněných kalů byla vyvinuta speciální geopolymerní matrice. Tato matrice umožňuje jejich převedení do pevného skupenství, vyznačujícího se dlouhodobou stabilitou a odolností vůči případnému styku s podzemní vodou. Zpracování probíhá přímo v obalových barelech, které jsou po ukončení technologického procesu uskladněny přímo v místním úložišti. 3.4 Řešení konce palivového cyklu NAP JE připomíná, že základním konceptem nakládání s vyhořelým (resp. použitým) jaderným palivem (VJP) je jeho hlubinné uložení do úložiště vybudovaného na území ČR a že s ohledem na kapacitu skladovacích prostor je nezbytné uvést do provozu hlubinné úložiště kolem roku Výběr lokality by měl být proveden do roku Samotná výstavba by měla začít po roce Za skladování (VJP) z energetických reaktorů je zodpovědný provozovatel těchto jaderných zařízení (společnost ČEZ, a. s.) a za jeho budoucí trvalé uložení Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). V základní variantě možných scénářů nakládání s VJP je VJP po vyvezení z aktivní zóny reaktoru skladováno v bazénu skladování VJP (BSVP) umístěném poblíž daného reaktoru. Zde je VJP aktivně chlazeno 7 až 10 let (např. na ETE po dobu 10 let) a poté vloženo do transportně skladovacích 18

19 kontejnerů a v kontejnerech přemístěno do suchých meziskladů VJP v areálu jaderné elektrárny na dobu cca 60 let. V konečné fázi se předpokládá trvalé uložení VJP v podzemním hlubinném úložišti (HÚ). Dne 29. listopadu 2017 projednala a schválila vláda ČR svým usnesením č. 852 dokument s názvem Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice. Tím byl završen proces aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, probíhající průběžně od roku Návrh aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem byl podroben procesu strategického posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces SEA), včetně přeshraničního veřejného projednání s okolními státy. Tato aktualizace (aktualizace dříve platné Koncepce z r. 2002) byla zpracována v souladu s požadavky směrnice Rady Evropské unie č. 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. V referenčním projektu z roku 2011 je HÚ navrženo tak, aby do jeho prostor bylo možné uložit VJP z provozovaných jaderných elektráren (tj. 4 bloků EDU a 2 bloků ETE) a také z plánovaných nových jaderných zdrojů. V současné době probíhá intenzivní příprava na výběr umístění HÚ na území ČR Stav provedených pracích k přípravě hlubinného úložiště (HÚ) v ČR v roce 2017 V polovině roku 2015 Správa úložišť radioaktivních odpadů získala od Ministerstva životního prostředí (MŽP) pravomocná rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávací etapu geologických průzkumů pro ověření vhodnosti geologických masívů na celkem 7 lokalitách. Jedná se o lokality: Lokalita Dotčené kraje Dotčené obce / města Čertovka Ústecký, Plzeňský Lubenec, Blatno, Tis u Blatna, Žihle Březový potok Plzeňský Chanovice, Velký Bor, Pačejov, Maňovice, Olšany, Kvášňovice Magdaléna Jihočeský Jistebnice, Nadějkov, Božetice Čihadlo Jihočeský Lodhéřov, Deštná, Pluhův Žďár, Světce Hrádek Vysočina Rohozná, Nový Rychnov, Milíčov, Hojkov, Cejle, Dolní Cerekev Horka Vysočina Hodov, Rohy, Oslavička, Budišov, Nárameč, Vlčatín, Osové, Kraví hora Vysočina, Jihomoravský Rudíkov, Oslavice Střítež, Drahonín, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Sejřek, Milasín, Olší V roce 2016 se rozpadla Pracovní skupina Dialog, která měla od roku 2010 umožňovat a podporovat diskuzi o hledání lokality pro hlubinné úložiště mezi občanskou společností, obcemi a zástupci státní správy. Tento dialog se bohužel nepodařilo efektivně rozvinout a zastoupené skupiny stály de facto v antagonických pozicích. Projevila se též velmi aktivní role neziskových organizací, které v jednotlivých lokalitách prováděly různé kampaně proti průzkumných aktivitám SÚRAO. Následně, se vzrůstajícím počtem obcí, které nesouhlasily se záměrem státu provádět na jejich katastrálním území geologické práce a výzkumy, vznikla Platforma proti úložišti, která sdružuje neziskové organizace a obce, které se 19

20 staví proti aktivitám SÚRAO na svém katastrálním území. V Platformě proti úložišti jsou zastoupeny obce ze všech lokalit s výjimkou Kraví Hory a Čertovky. V roce 2017 též vstoupilo v platnost nařízení vlády, které stanovuje poplatky pro původce jaderného odpady a příspěvky obcím, na jejichž území se nachází průzkumné nebo chráněné území. Příspěvky pro dotečené obce byly navýšeny. Přiznán byl i jednorázový příspěvek ve výši 50 mil CZK obcím Litoměřice, Dukovany a Jáchymov. Navzdory nepopiratelnému motivačnímu potenciálu pro dotčené obce, veřejné mínění se v řadě obcí nepodařilo napravit. Geologicko-průzkumné práce byly zahájeny vypracováním projektu geologických prací a následně technickými pracemi, které byly v roce 2016 realizovány pouze v omezené míře. Důvodem bylo napadení výběrového řízení na 1. etapu geologického průzkumu u ÚOHS jedním z účastníků soutěže. Počátkem roku 2017, po odstoupení účastníka řízení od sporu u ÚOHS, bylo ihned zahájeno nové výběrové řízení. Byl vybrán dodavatel prací a ve druhé polovině roku 2017 byly zahájeny geologické výzkumné práce na lokalitách tak, aby byla získána relevantní data o geologické stavbě lokalit a byly vypracovány geologické modely lokalit k jejich hodnocení z hlediska umístitelnosti úložiště v horninovém masivu. Z hlediska správních řízení SÚRAO požádala MŽP o prodloužení platnosti příslušných rozhodnutí o stanovení průzkumných území počátkem prosince Rozhodnuto o tomto prodloužení (po rozkladu proti rozhodnutí MŽP) bylo vydáno v prosinci 2017 a to zatím pouze v případě lokalit Čertovka, Březový potok, Magdaléna a Čihadlo. Proti rozhodnutí o prodloužení stanovení průzkumného území byl ve všech případech podán v zákonné lhůtě (počátkem ledna 2018) rozklad ze strany spolků a v některých případech i ze strany dotčených obcí. Rozhodováno bylo přitom o prodloužení stanovení průzkumného území do konce roku SÚRAO potřebuje dokončit toto správní řízení, aby byla legitimně do vyhodnocení lokalit zahrnuta i data získaná v roce 2017 (takto to vyžaduje zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ( 4, odst.1)). V době nepravomocného prodloužení stanovení průzkumného území, tj. prakticky po celý rok 2017, probíhaly pouze geologické práce mající charakter geologického výzkumu. SÚRAO vyhodnotila geologické práce provedené do konce roku Následně do poloviny roku 2018 připraví potřebné podklady pro vyhodnocení 7 lokalit (pouze na základě povrchových průzkumů bez technických prací) dle jednotných kritérií tak, aby koncem roku 2018 mohlo být rozhodnuto o 4 preferovaných lokalitách pro další etapu jejich hodnocení. V roce 2017 probíhaly, paralelně s prováděním geologických prací na 7 lokalitách, také geologické výzkumné práce v širším okolí obou jaderných elektráren v polygonech EDU západ (cca 15 km západně od JE Dukovany) a ETE jih (přiléhající z jihu k JE Temelín). Cílem těchto výzkumů je nalezení dalších potenciálně vhodných lokalit pro umístění HÚ. I pro tato území bude v polovině roku 2018 k dispozici dokumentace pro jejich hodnocení dle jednotných kritérií a výběr preferovaných 4 lokalit bude proveden i z těchto území. Paralelně s geologickými výzkumy na lokalitách a v polygonech v okolí jaderných elektráren probíhaly diskuse nad postupem SÚRAO s dotčenými obcemi. Kromě lokality Horka se setkání uskutečnila s dotčenými obcemi na všech lokalitách včetně polygonů v okolí obou jaderných elektráren. Cílem 20

21 těchto jednání bylo informovat obce o postupech SÚRAO a průběžně znát jejich názory jako podklad k rozhodnutí o budoucím formátu jejich zapojení po roce Příprava hlubinného úložiště rovněž pokračovala v roce 2017 výzkumnými a vývojovými pracemi zaměřenými na porozumění procesům probíhajícím v úložišti, na přípravu vhodných metodik pro charakterizaci horninového prostředí a přípravu stabilních inženýrských bariér v souladu s programem výzkumu a vývoje SÚRAO. V tomto ohledu byla velmi důležitá spolupráce na mezinárodní úrovni, zejména se zeměmi, které mají zkušenosti s procesem výběru lokality a prokázáním její vhodnosti. Do procesu výběru lokality HÚ se aktivně zapojil mezinárodní poradce pro podporu výběru vhodné lokality HÚ POSIVA Oy (Finsko) se subdodávkou od společnosti SKB Int. (Švédsko). Mezi prvními výstupy této spolupráce byl aktualizovaný strategický akční plán vývoje HÚ v České republice pro období výběru lokality ( DGR Development in The Czech Republic - Action Plan ). Dále byla provedena revize a úprava řídícího dokumentu SÚRAO MP 22 Požadavky, indikátory vhodnosti a kritéria výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště a v současné době se finalizuje Metodika použití kritérií pro období ( Methodology for Application of DGR Site Selection Criteria for period ). S jednotlivými předpisy a postupovými kroky je pravidelně dvakrát ročně seznamován SÚJB v souladu s Dohodou o spolupráci mezi SÚJB a SÚRAO v oblasti vývoje HÚ v ČR. Přehled experimentů v realizaci a připravených pro rok 2018 je v následující tabulce: Název projektu Zahájení Náklady v roce 2018 Náklady celkem Běžící projekty Interakční fyzikální modely in-situ v PVP Bukov Hydrogeologický a hydrochemický monitoring podzemních a důlních vod v prostoru PVP Bukov, Získání odporověkapacitních charakteristik horninového prostředí Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná Mikrobiální screening PVP Bukov a dolu Rožná Vznik a vývoj EDZ v PVP Bukov Výzkumné projekty celkem - v realizaci Projekty v přípravě (začátek řešení 2018) odhad - VŘ Mikroseismický monitoring PVP Bukov a dolu Rožná D hydrogeologický model prostorů PVP Bukov a dolu Rožná Migrační vlastnosti puklinové sítě - Connect Teplotní monitoring PVP Bukov a dolu Rožná Monitoring posunů horninového masivu na křehkých strukturách (puklinové tektonice a drobných zlomech) k ocenění kritických zlomových systémů k umístění ÚOS Geofyzikální monitoring vybraných křehkých struktur Testování vlivu horninového prostředí v hloubce úložiště na korozi materiálů obalového souboru Výzkumné projekty celkem - v přípravě K podpoře bezpečnostního konceptu budoucího úložného systému HÚ probíhaly v roce 2017 také první výzkumné práce v nově budovaném Podzemním výzkumném pracovišti Bukov (PVP Bukov), které 21

22 se nachází ve východní části České republiky, v jižním křídle uranového dolu Rožná, mimo uranové těžební aktivity. Výstavba PVP Bukov byla zahájena v roce 2013 a jeho podzemní část je situována v hloubce 600 m pod povrchem, v prostředí amfibol-biotitických migmatitů. Byl vyražen přístupový tunel a experimentální rozrážky; byla přivedena infrastruktura a bylo vybudováno zázemí pro výzkumné týmy. V roce 2017 byly již realizovány tyto činnosti: zpracování technickoekonomické studie (dále také T-E studie) využitelnosti PVP Bukov k vývoji HÚ v ČR, rozpracování experimentálních projektů, výběr dodavatelů a zahájení prací na instalaci experimentů. V roce 2017 byly připraveny Plán činnosti SÚRAO na rok 2018, tříletý plán a dlouhodobý plán (činnosti SÚRAO), které vláda schválila usnesením č. 7 z 3. ledna 2018 a které zohledňují poslání SÚRAO a požadavky atomového zákona a ostatních právních předpisů. Roční plán činnosti je rozdělen do dílčích kapitol podle charakteru příslušných činností a jejich nákladového členění. Plán je sestaven v souladu s aktualizací Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR Legislativní proces - příprava zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality HÚ V roce 2016 byl předložen návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Návrh byl zpracován pracovní skupinou Dialog, která si kladla za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště a to s respektováním zájmu veřejnosti a posílenou aktivní spoluúčastí veřejnosti a dotčených obcí v tomto procesu. Materiál pracovní skupiny Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii projednala a doporučila ho k projednání vládě. Materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením a byl předložen k projednání Legislativní radou vlády a následně vládě ČR s rozpory. Vláda předložený návrh na doporučení Legislativní rady vlády projednala, ale neschválila. V této souvislosti uložila usnesením č. 27 ze dne dva úkoly: ministru průmyslu a obchodu ustavit ve spolupráci s ministrem vnitra, 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí, ministryni pro místní rozvoj, ministry spravedlnosti, životního prostředí a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost meziresortní expertní skupinu ke zpracování nového věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo se zohledněním stanoviska Legislativní rady vlády, ministru průmyslu a obchodu zpracovat a předložit vládě do 30. června 2018 nový věcný záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. V roce 2017 se uskutečnily tři zasedání meziresortní expertní skupiny, která reaguje na připomínky Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona. Byla provedena zevrubná analýza relevantních již exitujících legislativních předpisů, které mimo jiné zahrnují i zastoupení veřejnosti v jednotlivých postupech vedoucích k procesním rozhodnutím o umístění hlubinného úložiště. Výsledky této analýzy budou předloženy vládě. 22

23 3.5 Role státu koordinace rozvoje jaderné energetiky Stálý výbor pro jadernou energetiku (dále také SVJE) Koordinace rozvoje jaderné energetiky v ČR je úzce spjata s tvorbou (akčního) plánu rozvoje jaderné energetiky, stanovením mechanismů a odpovědností pro jeho realizaci, hodnocením jeho plnění a jeho úpravou v případě potřeby. Stát formuloval veřejnou poptávku po rozsahu jaderné energetiky ve Státní energetické koncepci (dále také SEK), která byla schválena vládou v květnu 2015 usnesením č V červnu 2015 vláda přijala a svým usnesením č. 419 schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky (dále také NAP JE), který je navazujícím strategickým dokumentem na SEK a který konkretizuje program realizace SEK v jaderném sektoru. NAP JE definuje úkoly pro vládu a jednotlivé rezorty, způsob koordinace, časový plán jeho realizace a také iniciuje vytvoření SVJE v čele s ministrem průmyslu a obchodu. Rozsah činností a postupy SVJE byly upřesněny vládou v lednu 2016, schválením statutu a jednacího řádu SVJE (usnesení vlády č 48 ze dne 25. ledna 2016), čímž byl SVJE v plné míře ustaven. Hlavním úkolem SVJE je koordinace rozvoje jaderné energetiky v ČR Činnosti SVJE v roce 2017 V roce 2017 se uskutečnila čtyři zasedání SVJE, a sice 3. zasedání 19. ledna, 4. zasedání 30. března, 5. zasedání 15. června a 6. zasedání 27. září. Na těchto jednáních se SVJE zabýval stavem implementace NAP JE a také návrhy na relevantní opatření k plnění jeho dílčích úkolů. Největší objem práce na těchto čtyřech zasedáních se týkal analýz nejvhodnějšího investorského modelu výstavby nového jaderného zdroje, analýz technických otázek souvisejících s charakteristikami a omezeními lokalit Dukovany a Temelín, přípravy výstavby NJZ včetně přepravních tras pro nadrozměrné a těžké komponenty, připojení NJZ k přenosové soustavě, zapojení českého průmyslu do výstavby NJZ a v neposlední řadě i úprav dotčené a související legislativy. Nejpodstatnější výsledky a závěry zasedání SVJE v roce 2017 zahrnují: specifikaci úkolů souvisejících s přípravou změn legislativy, zejména stavebního zákona a zákona o EIA (novely těchto zákonů byly schváleny v posledních týdnech roku 2017); specifikaci úkolů souvisejících s rozpracováním podkladů pro projednání SVJE a schválení dílčích výsledků analýz ve věci: investorský model výstavby NJZ (Na svém 5. zasedání SVJE schválil zúžení spektra možných investorských modelů na dva hlavní směry: investorem by mohla být skupina ČEZ prostřednictvím 100% dceřiných společností vytvořených pro účely výstavby nových jaderných zdrojů, nebo investorem by mohl být stát; ten by mohl odkoupit uvedené dceřiné společnosti, nebo by mohl vedle dceřiných společností odkoupit i část ČEZ zahrnující například stávající provozované jaderné elektrárny. SVJE také uložil Pracovní skupině pro strategii financování pokračovat v detailní analýze 23

24 specifikovaných tří variant investorského modelu a výsledky předložit SVJE do konce února 2018.) financování projektu výstavby NJZ proces výběru dodavatele; jednotný postup české strany při bilaterálních rozhovorech s potenciálními dodavateli; posouzení a odsouhlasení specifikací, zaměření a personálního obsazení tří pracovních skupin pro podporu SVJE k předložení vládě; a to: 1. Pracovní skupinu pro strategii financování 2. Pracovní skupina legislativně-právní a 3. Pracovní skupina technicko-investiční; (25. ledna 2017 vláda schválila zřízení, zaměření a předsedy uvedených tří pracovních skupin a následně v březnu 2017 SVJE schválil jejich personální obsazení. Tyto pracovní skupiny byly v roce 2017 postupně posíleny o zaměstnance MPO z nově vytvořeného oddělení koordinace rozvoje jaderné energetiky.) posouzení a odsouhlasení roční zprávy vládního zmocněnce pro jadernou energetiku o stavu naplňování NAP JE a návazně posouzení a odsouhlasení k předložení vládě roční zprávy o činnosti SVJE za rok 2016; schválení osnovy dílčích zpráv vládního zmocněnce pro jadernou energetiku konkretizujících další postup přípravy a realizace projektu výstavby NJZ v ČR a následně odsouhlasení zářijové dílčí zprávy VZ (První z těchto zpráv byla zmocněncem předložena a SVJE odsouhlasena na 6. zasedání SVJE v září 2017.); specifikaci úkolů souvisejících s lokalizací a zapojením českého průmyslu do výstavby NJZ (Pracovní skupina technicko-investiční vypracovala v druhé polovině 2017 materiál Možnosti zapojení českého průmyslu v ČR a dalších zemích v připravovaných projektech, udržení odborného zázemí dodavatelů z ČR pro výstavbu NJZ a budoucí servis (materiál bude dle potřeby aktualizován); přílohou tohoto materiálu je rovněž Seznam českých dodavatelů v oblasti jaderné energetiky, který je spolu s uvedenou analýzou vyvěšen na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (příloha může být doplňována o další firmy na jejich žádost, a také upravována v případě rozhodných změn informací o zapsaných firmách); dokumenty jsou na webu MPO i v anglické mutaci, což zjednoduší potenciálním dodavatelům možnost nalézt partnera mezi českými firmami a společnostmi; specifikaci úkolů souvisejících s přípravou přepravních tras pro těžké a nadrozměrné komponenty a pro přípravu vyvedení výkonu budoucích nových jaderných zdrojů (Vláda odsouhlasila dne 23. října 2017 svým usnesením č. 739 potřebu zahájit přípravu opatření na dopravní infrastruktuře pro dopravu nadrozměrných a těžkých komponent nových jaderných zdrojů a uložila správcům státem vlastněných částí dopravní infrastruktury zajistit přípravu relevantních opatření.); podmínky, omezení a doporučení k realizaci NJZ v lokalitách ETE a EDU; 24

25 schválení osnovy tzv. Komplexního materiálu (SVJE zároveň uložil vládnímu zmocněnci pro jadernou energetiku rozpracovat Komplexní dokument do konce února 2018). SVJE dále: schválil změny statutu SVJE; uložil pracovním skupinám: (všem skupinám) analyzovat opatření vedoucí ke zkrácení harmonogramu a navrhnout jejich upřesnění respektive definovat nová opatření; technicko-investiční pracovní skupině detailně analyzovat a rozpracovat problematiku přeprav nadrozměrných a těžkých komponent a vyvedení výkonu z nových jaderných zdrojů; legislativně-právní pracovní skupině provést ve spolupráci s ostatními pracovními skupinami analýzu procesů a lhůt a navazujících legislativních bariér s dopadem na harmonogram výstavby NJZ (analýzu rizik povolování NJZ) a detailnější analýzu novely stavebního zákona a souvisejících právních předpisů a rozpracovat návrhy na opatření, které povedou ke zjednodušení povolovacích a licenčních procesů tak, aby při zachování kvality posuzování ze strany povolovacích a licenčních orgánů byla minimalizována rizika negativních dopadů do termínů a nákladů výstavby nového jaderného zdroje (Úkol je trvalý.) Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ing. Ján Štuller zahájil plnění mandátu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku v červenci Své úsilí v roce 2017 zaměřil na: monitoring plnění NAP JE a úkolů v něm definovaných a identifikaci problémů a překážek, které by mohly negativně ovlivnit hladký průběh přípravy i samotnou výstavbu NJZ; zejména pak: investorský model pro realizaci výstavby NJZ, financování přípravy výstavby a financování výstavby NJZ, výběr dodavatele, (O výsledcích hodnocení informoval zmocněnec ve svých dílčích a ročních zprávách SVJE, jakož i předsedu vlády a Úřad vlády.); plnění harmonogramu přípravy výstavby, jeho upřesnění na základě vývoje prací v roce 2016 a 2017 a hledání možných řešení pro zkrácení zpoždění, které existuje vůči cílovému datu 2035, které bylo stanoveno v NAP JE pro uvedení prvních bloků NJZ do provozu; přípravu čtyř jednání SVJE včetně přípravy programu a podkladů; činnost pracovních skupin (v roce 2017 zejména na činnost Pracovní skupiny technicko - investiční (rozpracování technické zprávy pro interpretaci charakteristik reaktorů generace G III+, rozpracování Komplexního dokumentu) a na činnost Pracovní skupiny pro strategii financování týkající se rozpracování investorských modelů); 25

26 koordinaci a součinnost mezi pracovními skupinami; jednání s potenciálními dodavateli a s představiteli zemí, kde daní dodavatelé mají svá ústředí a hlavní zázemí (Ve dnech proběhly konzultační schůzky se šesti potenciálními dodavateli nových jaderných elektráren. Šlo o firmy ATMEA, CGN, EDF, KHNP, Rosatom a Westinghouse. Jednání se vedla na MPO a v ČEZ, a.s., kde uvedené firmy podrobně prezentovaly možnosti dodavatelského modelu, obchodně investorského modelu a finančního modelu. Dále zde byly diskutovány technické otázky především z pohledu požadavků EIA, české legislativy a vnějších podmínek lokalit Elektrárny Dukovany (EDU) a Elektrárny Temelín (ETE). V roce 2017 se uskutečnila v návaznosti na plánovanou výstavbu NJZ v ČR řada informativních jednání se zástupci velvyslanectví Číny, Francie, Japonska, Koreje, Ruska a USA. V Praze. V návaznosti na plánované NJZ v ČR se vládní zmocněnec v roce 2017 zúčastnil také technických návštěv jaderných elektráren v zahraničí, a sice v Číně, Koreji, Rusku a v USA během kterých se společně se zástupci MPO a představiteli českého průmyslu seznámil blíže s nabízenými technologiemi a úskalími výstavby daných typů jaderných elektráren.); kontakt s médií a informovanost veřejnosti (V roce 2017 vládní zmocněnec v návaznosti na plnění NAP JE a v součinnosti s Odborem komunikace MPO poskytnul řadu rozhovorů veřejným médiím, účastnil se kulatých stolů v Dukovanech, Třebíči a na ETE společně se zástupci regionů a představiteli dodavatelů a zajišťoval přípravu obsahu a textů Zpravodaje Stálého výboru pro jadernou energetiku, který se začal vydávat a distribuovat představitelům samosprávy a veřejnosti, zejména v okolí jaderných elektráren, v červenci 2017.) Pracovní skupiny a jejich činnost Vláda schválila vytvoření tří pracovních skupin pro: strategii financování, legislativně-právní otázky a pro technicko investiční problematiku. I když byly tyto pracovní skupiny, jejich zaměření a předsedové formálně schváleny až v lednu 2017, experti navrženi do těchto skupin zahájili svoji činnost již srpnu a v září Výsledkem činností pracovních skupin byly technické, ekonomické, důvodové a informativní zprávy, které byly podkladem pro jednání SVJE. Jednalo se o zprávy týkající se zejména výběru investičního modelu a způsobu financování výstavby NJZ, rizik souvisejících s přípravou, licencováním a samotnou výstavbou elektráren, průběhu procesu EIA pro NJZ v lokalitě Dukovany, přeprav těžkých a nadrozměrných komponent na lokality Dukovany a Temelín, limitů a omezení pro umístění technologií v lokalitách ETE a EDU a souvisejících doporučení (Tato doporučení SVJE odsouhlasil.), potřeby změn ve stavebním zákoně, upřesnění harmonogramu přípravy výstavby NJZ, aplikace zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatele nových jaderných bloků a také možných alternativních postupů, plnění funkce investora a zajištění financování v prvních fázích přípravy výstavby, technické interpretace charakteristik reaktorů generace III+ a rovněž i dalšího postupu přípravy výstavby NJZ. Tyto zprávy byly podkladem pro jednání SVJE a řady jednání vládního zmocněnce se zástupci jednotlivých resortů, zejména s MPO a MF a také pro jednání se zahraničními partnery a představiteli 26

27 států potenciálních dodavatelů NJZ v ČR. Tyto zprávy byly také podkladem pro zpracování této roční zprávy. V současné době všechny tři pracovní skupiny zpracovávají podklady pro komplexní materiál, jehož zpracování je úkolem NAP JE a jehož osnovu a obsah schválil na svém jednání SVJE v září Vybrané priority rozvoje jaderné energetiky Zajištění jaderné bezpečnosti V roce 2017 byly úkoly v oblasti zajištění jaderné bezpečnosti ve smyslu atomového zákona plněny jak na straně držitele povolení, tak na straně dozoru prováděného SÚJB. Vláda zajistila odpovídající finanční prostředky pro činnost SÚJB a kontinuálně podporovala jeho roli v oblasti jaderné energetiky tak, aby byl trvale zabezpečen soulad s požadavky české jaderné legislativy a nadále zajištěno dlouhodobé plnění doporučení MAAE a WENRA v oblasti jaderné bezpečnosti. Financování technické podpory pro dozor přímo z rozpočtu SÚJB bylo zajištěno v dostatečné míře. Mezinárodní aktivity v rámci programu NEA-MDEP (Multinational Design Evaluation Programme) zaměřeného na hodnocení bezpečnostních aspektů nové generace jaderných reaktorů byly rámcově na straně ČR monitorovány. Vzhledem k ranému stadiu přípravy výstavby NJZ se ČR přímo do činností MDEP nezapojila. Rozvoj personální a znalostní infrastruktury pro zajištění jaderné bezpečnosti byl na straně Skupiny ČEZ posílen; mimo jiné i v návaznosti na řešení předchozích problémů s kvalitou prováděných nedestruktivních kontrol na potrubních systémech EDU a ETE. Náležitosti k přistoupení České republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1997 (VÚ 1997), respektive VÚ 1997 společně s Úmluvou o dodatkovém odškodnění jaderných škod z roku 1997 zůstávají v etapě rozpracovanosti pod koordinací MPO Rozvoj legislativy v oblasti povolovacích řízení Stavební zákon a Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí Dne byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela nabyla účinnost 1. ledna 2018 a přinesla řadu zásadních změn. 27

28 Jelikož se stavební zákon přímo týká i přípravy a realizace výstavby jaderných zdrojů, věnovala se legislativně právní pracovní skupina SVJE, a především Ministerstvo pro místní rozvoj této zákonné normě s velkou pozorností a péči. Na jednání SVJE a v pracovní skupině bylo navrženo provést detailní analýzu návrhu novely stavebního zákona a souvisejících právních předpisů a navrhnout opatření (speciální vyhláška, úpravy znění novely zákona), která povedou ke zjednodušení povolovacích procesů s cílem dosažení termínu zprovoznění NJZ definovanému v SEK. Výsledky těchto hodnocení přispěly k úpravám některých paragrafů novely stavebního zákona. Například 79 odst. 1 týkající se rozhodnutí o umístění stavby byl upraven tak, aby se při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení v relevantním rozhodnutí vymezil areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanovila skladba, druh a účel stavebních objektů a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (například vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) s tím, že se detaily umístění stavebních objektů dořeší v rámci stanovených podmínek až při povolení stavby. To umožní vést řízení k získání územního rozhodnutí obalovou metodou ještě před ukončením výběru dodavatele a před finalizací detailní projektové dokumentace. Vedle 79 byly ve stavebním zákoně upraveny pozitivním směrem i další části zákona a vhodně upravena byla i vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb resp. její Příloha č. 5 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění souboru staveb v jaderných zařízení. Novela této vyhlášky byla ministryní pro místní rozvoj vyhlášena ve Sbírce zákonů dne Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. ledna Nový zákon o EIA pak určuje explicitní výčet navazujících řízení a zajišťuje, že řízení dle atomového zákona nebude navazujícím řízením dle zákona o EIA. Novela stavebního zákona a novela zákona o EIA přináší snížení rizik při přípravě výstavby NJZ a zkrácení povolovacích procesů před zahájením výstavby NJZ. Znění těchto nově upravených právních norem umožňuje vedle sloučení procesu EIA s územním a stavebním řízením vést procesy EIA a územní řízení samostatně obalovou metodou. Tím je také splněn jeden z úkolů NAP JE týkající se zajištění možnosti výběru mezi jednostupňovým a dvoustupňovým povolovacím řízením Nový atomový zákon V roce 2017 byl (nový) atomový zákon č. 263/2016 Sb. jež nabyl účinnosti od doplněn o vydání nových souvisejících vyhlášek, čímž byl ze strany SÚJB dovršen proces nového atomového práva. Šlo o tyto vyhlášky: 21/2017 Sb. Vyhláška o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení, ze dne , 162/2017 Sb. Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona, ze dne a 329/2017 Sb. Vyhláška o požadavcích na projekt jaderného zařízení, ze dne Nový atomový zákon i jeho prováděcí vyhlášky (v počtu 18) transponují nejnovější předpisy Euratomu a ve větší míře než doposud i doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a doporučení Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Nejvýznamnějšími směrnicemi EU, které jsou promítnuty do nového zákona, jsou směrnice 2013/59/Euratom o ochraně před účinky ionizujícího záření a směrnice 2009/71/Euratom (změněna směrnicí 2014/87/Euratom) stanovující společný rámec 28

29 zajišťování jaderné bezpečnosti. Požadavky těchto směrnic reagují nejen na společně uznávanou dobrou mezinárodní praxi, ale také na poznatky získané po havárii v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi a v následných zátěžových testech, prováděných na popud Evropské komise. Obě směrnice zvyšují standard jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a úroveň zvládání radiačních havárií. Nové právní požadavky se týkají zejména systému řízení (včetně kultury bezpečnosti), hodnocení bezpečnosti, projektování jaderného zařízení, jeho umísťování, systému využívání zpětné vazby, systému zvládání havárií jaderným zařízením, ale i celým integrovaným záchranným systémem, a ochrany pracovníků a okolí pro případ havárie. Významných změn doznala oblast technické bezpečnosti, která se nově zaměřuje nejen na technické požadavky na speciálně navrhovaná vybraná zařízení, ale i na kvalitu a plnění bezpečnostních funkcí všemi vybranými zařízeními na jaderném zařízení. Řadu nových nebo upřesněných požadavků klade právní úprava i na ochranu před ionizujícím zářením, kterou systematicky člení podle tzv. expozičních situací. Nové požadavky jsou kladeny na provozovatele zařízení a správní orgány i v oblasti transparentnosti a otevřenosti vůči veřejnosti, zejména ve směru zpřístupňování informací postupem on-line. 3.7 Zajištění dlouhodobé bezpečnosti dodávek paliva (zásoby, kontrakty, fabrikační kapacity) Jeden z dílčích úkolů NAP JE souvisí s přípravou analýzy nejvhodnějšího postupu zajištění zásob jaderného paliva v rozsahu stanoveném ve Státní energetické koncepci. V roce 2017 pokračovala k danému tématu komunikace s provozovatelem jaderných zařízení ČEZ, a.s. Zástupci ČEZ, a. s., potvrdili, že ve smyslu SEK je jedním ze základních opatření tvorba zásob jaderného paliva v lokalitách elektráren. Tato opatření jsou ve fázi realizace a zahrnují zvýšení zásob jaderného paliva na lokalitách obou jaderných elektráren. Z důvodu potřeby legislativního zakotvení tohoto procesu se v současné době na MPO ve spolupráci s odborníky z ČEZ připravuje příslušná metodika. 3.8 Výzkum a vývoj v oblasti jaderné energetiky V oblasti výzkumu je realizováno několik státem podporovaných projektů zaměřených na jadernou energetiku a bezpečnost jaderných elektráren. Zajímavé a perspektivní aktivity v oblasti rozvoje jaderné energetiky, které jsou zaměřené na vývoj malých modulárních reaktorů, probíhají v Centru výzkumu Řež u Prahy Program Technologické agentury ČR pro podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v energetice - THÉTA Program vznikl za úzké spolupráce TAČR, MPO, MŠMT, SÚJB, ERÚ a Technologické platformy Udržitelná energetika (TPUE) a dalších subjektů. Program byl schválen usnesením vlády české republiky č ze dne 19. prosince Program je koncipován na 8 let s rozpočtem 5,715 mld. Kč (z toho výdaje ze státního rozpočtu tvoří 4 mld. Kč). 29

30 Program Théta je mimo jiné jedním z klíčových opatření, které bude Česká republika uvádět v tzv. Národním klimaticko-energetickém plánu, který má ČR za povinnost zpracovat dle návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie. Národní klimaticko-energetické plány by měly obsahovat všech pět pilířů energetické unie včetně pilíře vědy, inovací a konkurenceschopnosti. V tomto ohledu návrh Nařízení obsahuje požadavek uvedení vnitrostátních cílů a cílů s ohledem na veřejné případně soukromé financování výzkumu a inovací související s energetickou unií, včetně případného časového rámce pro dosažení cílů; odrážející priority energetické unie a Evropského strategického plánu pro energetické technologie. Program THÉTA byl již připravován ve světle tohoto požadavku a tak, aby v co největší možné míře odrážel priority a cíle Evropského strategického plánu pro energetické technologie se zohledněním specifik České republiky. V průběhu roku 2017 byla připravena první výzva ve všech třech podprogramech. Výzva byla vyhlášena k 31. říjnu Každý podprogram obsahuje vymezení prioritních témat, která budou bonifkována. Parametry programu, podmínky a specifikace výzev byly diskutovány s odbornou veřejností a státní správou na kulatých stolech. Termín podávání návrhů projektů je do 7. ledna Témata související s jaderná energetikou jsou obsažena ve všech třech podprogramech. Specifikace prioritních témat s jaderným zaměřením. Podprogram 1 (výzkum ve veřejném zájmu): Vývoj a zdokonalování metod hodnocení jaderné bezpečnosti a jejich aplikace na hodnocení bezpečnostních rezerv jaderných zařízení Cílem je vývoj a zdokonalení metod a postupů pro provádění bezpečnostních analýz jaderných zařízení, jakožto součást licenčních řízení. Projekty budou zaměřené na deterministické a pravděpodobnostní metody hodnocení jaderné bezpečnosti, validaci výpočetních kódů ověřování kritérií bezpečnosti jaderných zařízení s uvážením projektových změn a prodloužené živostnosti (stárnutí). Studium a modelování mechanického chování paliva Cílem je výzkum a modelování mechanického chování paliva v podmínkách normálního provozu, projektových nehod, rozšířených projektových východisek (DEC) a dlouhodobého skladování. S prodlužováním palivové kampaně a tudíž s rostoucím vyhořením paliva se zásadním způsobem mění vlastnosti materiálů paliva, a původní bezpečnostní kritéria pro čerstvé palivo nejsou vždy plně aplikovatelná. Výzkum bude zaměřen na vývoj kritérií bezpečnosti paliva s vyšším vyhořením, zdokonalování matematických modelů pro simulaci mechanického chování paliva v normálním provozu a v havarijních podmínkách a v podmínkách dlouhodobého skladování. Vývoj programů šíření radioaktivních látek v atmosféře a hydrosféře Součástí posuzování bezpečnostní dokumentace v jednotlivých fázích licenčního řízení je provádění nezávislých ověřovacích výpočtů šíření radioaktivních látek řízeně uvolňovaných z jaderného zařízení v souvislosti s normálním provozem, ale též v podmínkách projektových nehod a rozšířených projektových podmínek (DEC). K tomu jsou nezbytné výpočtové nástroje modelující jak transport radioaktivních látek jednotlivými složkami životního prostředí, tak i radiologické dopady těchto uniklých radioaktivních látek na kritického jedince z řad obyvatelstva. Výzkum bude zaměřena na tvorbu a zdokonalování existujících kódů i jejich validace, optimalizace radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí, včetně optimalizace radiační ochrany zasahujících osob a osob podílejících se na havarijní odezvě. 30

31 Podprogram 2 (energetické technologie s vysokým potenciálem pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, tj. zpravidla do 3 let po skončení projektu): Nové technologie a přístupy pro zajištění bezpečného a spolehlivého dlouhodobého provozu jaderných zdrojů Aktuálně provozované jaderné bloky představují z pohledu energetického mixu ČR důležitý a spolehlivý nízkouhlíkový zdroj s nízkými provozními náklady. V současnosti dochází k opatřením a povolovacím řízením umožňující dlouhodobý provoz (tzv. LTO), a to aktuálně zejména pro EDU, ale postupně také pro ETE. Pro provoz jaderných zařízení je naprosto klíčové, aby bylo dosaženo vysoké spolehlivosti, malé poruchovosti a byly vytvořeny předpoklady pro dlouhodobý provoz, a to vše při zajištění vysokých standardů bezpečnosti. Očekávané projekty cílené na výše uvedené oblasti se mohou týkat např. pokročilé diagnostiky a zpracování dat, nových typů materiálů a povrchových aplikací, ale i pokročilých SW pro hodnocení bezpečnosti včetně těžkých havárií. Podprogram 3 (technologické perspektivy v energetice technologie s předpokládaným uplatněním v praxi v delším časovém než v podprogramu 2): Výzkum a vývoj jaderných reaktorových systémů vhodných k potenciálnímu využití pro dodávky tepla a výrobu elektřiny ČR je specifická vysokým zastoupením systémů centralizovaného zásobování tepla, dnes založených především na fosilních palivech. Zároveň je v ČR ve velké míře zastoupen průmysl s potřebami dodávek vysoko potenciálního tepla. V tomto ohledu se očekává vývoj jaderné technologie na bázi GEN III nebo GEN IV s větší flexibilitou lokalizace díky vysoké jaderné bezpečnosti, s vyšší efektivností výroby elektrické energie, s nižšími investičními náklady a případně se sníženou tvorbou radioaktivních odpadů a zvýšenou odolností proti zneužití pro výrobu jaderných zbraní. Výzkum a vývoj v této oblasti by měl vést mimo jiné k vytvoření exportního produktu českého průmyslu s komercializací po roce Česká republika by měla při výzkumu a vývoji těchto technologií využít zejména unikátních zkušeností a mezinárodního zapojení v této oblasti. Výzkum a vývoj jaderných technologií malých modulárních reaktorů pro výrobu elektrické a tepelné energie s vysokou pasivní bezpečností a účinností Malé modulární reaktory jsou dynamicky se rozvíjející oblastí v sektoru jaderných technologií. Ve světě se vyvíjí mnoho koncepčně odlišných systémů. Vyvíjené systémy jsou cíleny jak pro využití v hustě zabydlených oblastech, tak jako zdroje energie (pohotově instalovatelné ) v oblastech řídce obydlených, nebo zcela neobydlených. Jedná se vývoj technologie reaktorů, které navazují na doposud rozvíjené technologie zejména GEN IV, ale také GEN III, které jsou v souladu s prioritami existující mezinárodní spolupráce a které mají potenciál stát se unikátním produktem českého průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Výzkum a vývoj rychlých reaktorů k zajištění dlouhodobé udržitelnosti jaderné energetiky Rychlé reaktory mají významně vyšší využití energie v palivu a mohou tedy po relativně velmi dlouhou dobu (až na úrovni tisíce let) využívat zásoby ve vyhořelém palivu a ochuzený uran ve skladech bez nutnosti dodatečné těžby uranové rudy. Všichni klíčoví dodavatelé jaderných technologií počítají ve střednědobém až dlouhodobém horizontu s postupným přechodem na využití technologie rychlých reaktorů na komerční bázi. Očekávají se projekty navazující na dosavadní zkušenosti v ČR v této oblasti s využitím dlouhodobé intenzivní mezinárodní spolupráce; žádané jsou projekty se zapojením dodavatelského průmyslu. 31

32 Výzkum a vývoj v oblasti termonukleární fúze směřující k perspektivnímu využití v energetice Využití termonukleární fúze (především ve variantě Tokamaku) jako prakticky využitelného zdroje energie je vzdálenější perspektivou, v současnosti se nicméně realizují rozsáhlé technické práce k ověření potenciálu fúze výstavba experimentálního reaktoru ITER ve Francii a plánování budoucího projektu DEMO. Subjekty z ČR se dlouhodobě účastní těchto aktivit a je žádoucí neztratit tuto konkurenční výhodu. Očekávají se projekty vedoucí k získání dalšího know-how pro osvojení výroby dílčích systémů a komponent fúzních reaktorů za účelem posílení pozice dodavatelského průmyslu ČR v této oblasti Evropský strategický plán pro energetické technologie (tzv. SET Plán). SET-Plan zahrnuje SET-Plan Steering Group, Evropské technologické a inovační platformy včetne SNETP (o roli ČR v SNETP viz níže), European Energy Research Alliance (EERA) s významnou účastí ČR zastoupené CV Řež ve Steering Committee, a SET-Plan Information System (SETIS). V průběhu roku 2017 proběhlo několik zasedání řídící skupiny ( steering group ) Evropského strategického plánu pro energetické technologie, kde Českou republiku reprezentují zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a důležitá konference SET plánu v Bratislavě. V oblasti jaderné energetiky jsou tři základní priority: (a) bezpečnost pro zajištění dlouhodobého provozu existujících reaktorů; (b) řízení bezpečnosti radioaktivního odpadu a (c) účinnost a konkurenceschopnost stávajících a inovativních technologií Jaderná bezpečnost, řízení odpadu a radiační ochrana budou nadále financovány z prstředků EURATOM. Zároveň zůstává projekt jaderné fúze a ITER jedním z dominant financování VaV v EU Aktivity v rámci SNETP (Sustainable Nuclear Energy Technology Platform) a jejích pilířích Pilíře SNETP: NUGENIA (Nuclear Generation II&III Association) ESNII (European Sustainable Nuclear Industry Initiative) NC2I (Nuclear Cogeneration to Industry) SNETP rozvíjí dimenzi jaderného výzkumu za účelem udržení vysokých standardů jaderné bezpečnosti, rozvíjení jaderných kompetencí a know-how a zvyšování konkurenceschopnosti na globálním trhu. Dlouhodobým cílem je udržení a posílení jaderné energetiky jako součást nízkouhlíkového výrobního mixu. Evropská komise před cca 10 lety iniciovala vznik systému evropských technologických platforem (ETP European Technology Platform) a k tomu komplementárně evropských průmyslových iniciativ 32

33 (EII European Industrial Inititive). Evropské průmyslové iniciativy jsou více prakticky orientované na realizaci demonstračních projektů a inovace. V jaderné energetice jsou těmito iniciativami NUGENIA, ESNII a NC2I. V oblasti energetiky vzniklo několik technologických platforem (využití větru, využití solární energie, obnovitelné teplo a chlad, ). Mimo energetiku existuje další množství technologických platforem v dopravě, chemii, výrobních procesech či informačních a komunikačních technologiích, atd. Po létech koexistence technologických platforem a průmyslových iniciativ byl Evropskou komisí iniciován integrační proces vedoucí k evropským technologickým inovačním partnerstvím (ETIP European Technology and Innovation Partnership). V jaderné oblasti by k tomuto sloučení mělo dojít v průběhu roku Tento proces je však velmi komplikovaný, a to především z důvodu nesouměřitelné pozice těchto částí NUGENIA má právní subjektivitu (EICBL nezisková organizace registrovaná podle belgického práva), kdežto ESNII a NC2I jsou neformální sdružení. Výroční valná hromada SNETP se bude konat při příležitosti 10. výročí vzniku SNETP. Sdružení NUGENIA bude mít v Praze několik důležitých setkání: Valná hromada NUGENIA Fórum Cílem Fóra je jednak reportovat o probíhajících projektech, ale především pořádat diskuze k novým tématům. Zároveň se zde budou konat klastrová setkání s ESNII a NC2I. 33

34 3.8.4 Účast subjektů z ČR ve výzkumně-vývojovém programu Euratom ( ) Subjekty z ČR se poměrně úspěšně účastní programu jaderného výzkumu zastřešeného Euratomem. Tato účast je zdaleka nejúspěšnější ve srovnání s jinými částmi Horizon 2020 energetika, klima či doprava. Tuto úspěšnou účast dokumentuje následující obrázek: Data: TCAVČR (D. Frank) Nejúspěšnějšími subjekty jsou Centrum výzkumu Řež (16 projektů), ÚJV Řež (13 projektů) a ČVUT (6 projektů). Projekty jsou zaměřeny zejména oblasti jaderné bezpečnosti, řízení radioaktivního odpadu a vývoj technologií Generace IV a fúze. V oblasti jaderné bezpečnosti a materiálů pro jaderné technologie mají významný vliv účasti českých výzkumných organizací a vysokých škol v organizacích NUGENIA a EERA (viz výše). 34