ZPRÁVA VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO JADERNOU ENERGETIKU. 2. Cíle a úkoly Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (NAP JE) a jejich plnění

Transkript

1 ZPRÁVA VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO JADERNOU ENERGETIKU O plnění Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR za rok Úvod Zprávu o stavu naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR (dále také NAP JE) připravuje a předkládá vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Stálému výboru pro jadernou energetiku (dále také SVJE) na základě článku 7 odstavce 2) písmena d) Statutu Stálého výboru pro jadernou energetiku. Zpráva byla zpracována na základě dílčích podkladů a informací získaných od zástupců MPO, SÚRAO, SÚJB, skupiny ČEZ a CV Řež, na základě výstupů z jednání SVJE a expertů nominovaných do pracovních skupin a na základě vlastního hodnocení a sběru dat a informací vládním zmocněncem. 2. Cíle a úkoly Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (NAP JE) a jejich plnění NAP JE byl schválen vládou České republiky dne 3. června 2015 usnesením č Vymezuje mimo jiné, jak má jaderná energetika přispět k postupné dekarbonizaci českého energetického sektoru, přispět k energetické bezpečnosti země a také k zajištění vyváženého mixu zdrojů výroby elektřiny a tepla, včetně udržování dostupných strategických rezerv. NAP JE stanoví, že: Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách má postupně nahradit uhelnou energetiku v roli pilíře výroby elektřiny v ČR. Role jaderné energetiky při výrobě elektřiny a maximální využití odpadního tepla z JE mají být posíleny výstavbou nových jaderných bloků a dlouhodobým prodloužením provozu současných bloků. Podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny má v budoucnu dosáhnout úrovně 50 %. Proto má být urychlena příprava a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do MW, respektive o celkové roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let Případnou výstavbu dalšího nového bloku ve stávajících lokalitách jaderných elektráren je potřebné cílit k datu možného odstavení všech současných bloků elektrárny Dukovany, tj. k roku 2035 až 2037, a to také v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby. Jaderná bezpečnost na provozovaných jaderných elektrárnách má být udržena a posílena a mají být vytvořeny podmínky pro prodloužení životnosti současných jaderných bloků elektrárny Dukovany na 50 let a bude-li to možné, až na 60 let. 1

2 Mají být zajištěny podmínky pro vybudování a bezpečný dlouhodobý provoz úložišť radioaktivního odpadu. Rozhodnutí o hlubinném úložišti vyhořelého jaderného paliva má být přijato do roku 2025 a úložiště uvedeno do provozu kolem roku Má být zajištěna dlouhodobá bezpečnost dodávek jaderného paliva (to zahrnuje i možnost diverzity dodavatelů a dostatečné rezervy paliva na území ČR). Českému jadernému průmyslu je potřebné poskytnou podporu (k udržení jeho kapacit, kvality a schopnosti poskytovat výrobky, energetické celky a specializované služby). Podpora (ze strany státu) má rovněž být poskytnuta i výzkumu a vývoji v oblasti jaderné energetiky a jaderné bezpečnosti a také i rozvoji lidských zdrojů potřebných pro jadernou energetiku v ČR. 2.1 Současný stav jaderné energetiky v České republice Provoz stávajících jaderných elektráren V současné době je v provozu na území ČR šest energetických reaktorů. Z toho 4 reaktory typu VVER 440 jsou umístěny v lokalitě Dukovany (byly uvedeny do provozu v letech 1985 až 1987) a 2 reaktory typu VVER 1000 v lokalitě (uvedeny do provozu v letech 2000 a 2002). Zde je vhodné doplnit, že vedle energetických reaktorů jsou v ČR v provozu i tři výzkumné reaktory, jejichž programy podporují jadernou energetiku a jadernou bezpečnost (jeden z těchto reaktorů je v Praze na ČVUT a dva jsou umístěny v Centru výzkumu Řež s.r.o.), tři mezisklady vyhořelého jaderného paliva (dva v lokalitě Dukovany a jeden v lokalitě Temelín) a jedno úložiště středně a nízko radioaktivních odpadů z jaderných elektráren, které se nachází v lokalitě Dukovany. Podle zdrojů z ERÚ bylo v roce 2016 vyrobeno v jaderných elektrárnách 24,104 TWh, což představuje cca 29 % z celkově vyrobené elektrické energie v ČR. Provoz jaderných elektráren Dukovany (EDU) a Temelín (ETE) byl v roce 2016 bezpečný a spolehlivý (JE Dukovany měla poruchovost 0,08 % a JE Temelín 5,61 % - zde z důvodů vynucených odstávek stojanů turbogenerátorů). Na obou elektrárnách byly výrobní ukazatele (nižší výroba elektřiny v porovnání s předchozím obdobím) ovlivněny realizací doplňkových kontrol svarových spojů a na EDU navíc i realizací doplňujících opatření souvisejících s přípravou jaderných bloků na prodloužení provozní licence. Oblast průkazné dokumentace kvality svarů na obou elektrárnách byla řešena v rámci plánovaných odstávek, a podle postupů projednaných se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále také SÚJB) a v souladu s platnou legislativou. Podstatná část opatření z výsledků analýz havárie JE Fukušima a dalších mezinárodních doporučení byla již také na obou JE úspěšně realizována. Rok 2016 byl zaznamenáníhodný i tím, že v něm ČR přes nárůst OZE vyvezla nejméně elektrické energie za několik posledních let viz tabulka zde níže zahrnující saldo elektřiny v letech 2011 až Rok Saldo (TWh) -17,044-17,120-16, ,300-12,516-10,974 Zdroj: ERÚ Důvodem klesajícího exportu elektřiny byly nejenom delší odstávky jaderných elektráren, ale i mírně zvýšená spotřeba. Snižující se saldo elektrické energie poukazuje také na to, že v případě souběhu odstávek a poruch může dojít k dramatickému poklesu rezerv domácích zdrojů elektrické energie vůči domácí spotřebě. 2

3 2.1.2 Dlouhodobý provoz a životnost EDU a ETE Z hlediska stárnutí a předpokládaného dalšího provozu obou jaderných elektráren lze soudit na základě dostupných informací a dat z měření, diagnostiky a analýz a při uvážení existujících mechanismů degradace materiálů, že základní nevyměnitelné, či těžko vyměnitelné komponenty a konstrukce na obou elektrárnách nevykazují opotřebení, která by omezovala jejich dlouhodobý provoz. I když ETE je v provozu kratší dobu, jsou zmíněná hodnocení a jejich výsledky důležité pro obě elektrárny a to z důvodu potřeby optimalizovat provoz jednotlivých částí elektráren a také i jejich údržbu. Výsledky zmíněných hodnocení byly také zásadním podkladem pro vydání rozhodnutí SÚJB (březen 2016) k dalšímu provozu prvního bloku EDU po 30 letech provozu. Povolení SÚJB k dalšímu provozu druhého, třetího a čtvrtého bloku JE Dukovany po 30 letech provozu se očekávají v roce Lze konstatovat, že řádným plněním podmínek relevantních rozhodnutí SÚJB a řádnou údržbou i obsluhováním je možné jaderné elektrárny v ČR bezpečně a dlouhodobě provozovat, tj. po dobu alespoň 50 let; v případě JE Dukovany do roku 2035 a případně i za tuto časovou hranici. 2.2 Výstavba nových jaderných zdrojů (NJZ) - možnosti výstavby, připravenost a limity současných jaderných lokalit v ČR a další aspekty Opatření pro oblast výstavby NJZ Po projednání s Ministerstvem financí ČR, ČEZ, a. s., založila v návaznosti na úkoly v NAP JE v roce 2015 dvě speciální společnosti (Special Purpose Vehicles - SPV), EDU II a ETE II, určené k realizování úkolů týkajících se přípravy výstavby NJZ v lokalitách Dukovany a Temelín. SPV EDU II a ETE II byly ke dni zapsány do rejstříku jako 100% dceřiné společnosti ČEZ, a. s., a převod relevantních aktiv z ČEZ, a. s., do těchto SPV byl dokončen k Tyto dvě speciální společnosti společně s ČEZ, a. s., zajišťují finanční a lidské zdroje, nezbytné pro přípravu výstavby nových jaderných bloků a v plném rozsahu se spolupodílí na přípravě investičního a obchodního modelu výstavby nových jaderných bloků, modelu výběru dodavatele, opatření nezbytných pro transport nadrozměrných a těžkých komponent a na přípravě prakticky všech podkladů, které jsou projednávány v pracovních skupinách a ve Stálém výboru pro jadernou energetiku. SPV EDU II je také odpovědné za přípravu dokumentace EIA pro záměr výstavby a provozu NJZ v lokalitě Dukovany EIA pro záměr výstavby a provozu NJZ lokalitách Temelín a Dukovany Pro výstavbu a provoz NJZ v lokalitě Dukovany je stejně jako pro lokalitu Temelín potřebné před územním a stavebním řízením iniciovat a provést proces EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Zatímco v případě lokality Temelín byl tento proces již úspěšně završen souhlasným stanoviskem MŽP z ledna 2013 (s platností na 5 let v současnosti ČEZ, a. s., připravuje žádost o prodloužení platnosti stanoviska), pro NJZ v lokalitě Dukovany je EIA v ranní fázi. Dne předložila společnost EDU II ze skupiny ČEZ oznámení k záměru Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany na Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na základě tohoto oznámení bylo následně ministerstvem zahájeno zjišťovací řízení, které bylo završeno vydáním Závěru zjišťovacího řízení v prosinci téhož roku. Zjišťovací řízení probíhalo v mezistátním rozsahu, kde za dotčené státy byly považovány Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Smyslem této fáze procesu EIA bylo zjistit a upřesnit rozsah informací, které pak mají být zapracovány do návazné dokumentace EIA. Tuto dokumentaci 3

4 plánuje Skupina ČEZ, respektive její dceřiná společnost EDU II předložit na MŽP v roce Záměr byl v Oznámení Skupiny ČEZ i v Závěru MŽP charakterizován jako výstavba a provoz jaderného zdroje v lokalitě Dukovany zahrnující 1 až 2 elektrárenské bloky pro výrobu a vyvedení elektrické energie a pro zajištění bezpečného provozu jaderného zařízení. V uvedených dokumentech jsou uvažované bloky charakterizovány tlakovodními reaktory (PWR) generace III+, každý blok o instalovaném elektrickém výkonu do MWe a s projektovou životností minimálně 60 let. Mají být použity komerčně dostupné bloky, licencované v některé zemi EU nebo jiné jaderně vyspělé zemi (USA, Rusko, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Čína apod.) a minimálně ve stádiu pokročilé fáze výstavby. Budoucí plánované a již částečně realizované činnosti Skupina ČEZ, respektive společnost EDU II dopracovává dokumentaci EIA pro NJZ v lokalitě Dukovany v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a v souladu se závěry MŽP k oznámení záměru Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany; tuto dokumentaci plánuje ČEZ, a. s., předložit k posouzení MŽP v roce ČEZ, a. s., připravuje také žádost o prodloužení platnosti stanoviska MŽP k posouzení vlivů provedení záměru Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně výkonu do rozvodny Kočín na životní prostředí Povolovací a licenční řízení - povolení SÚJB k umístění stavby K zahájení územního řízení podle stavebního zákona je dle stávající legislativy nutné mít ukončenu (s kladným výsledkem) řadu dílčích povolovacích řízení, mezi jiným i povolovací řízení k umístění jaderného zařízení podle atomového zákona. V případě NJZ v lokalitě Temelín bylo toto řízení završeno v říjnu 2014 vydáním relevantního rozhodnutí SÚJB. V případě NJZ v lokalitě Dukovany nebylo řízení v této věci ještě zahájeno. Plánované/doporučené činnosti Skupina ČEZ zajistí dopracování podkladové dokumentace k žádosti o povolení umístění jaderné elektrárny v souladu s atomovým zákonem a jeho prováděcími předpisy a předloží tuto dokumentaci k posouzení SÚJB Doprava nadrozměrných a těžkých komponent (NTK) pro výstavbu NJZ EDU a NJZ ETE Rozměry a hmotnosti některých velkých klíčových komponent pro plánované nové jaderné bloky v lokalitách Dukovany a Temelín (jde zejména o tlakové nádoby reaktorů a parogenerátory a také o některé části sekundárního okruhu a polární jeřáby) neumožňují přepravu po území České republiky až na místo výstavby standardní železniční, silniční nebo vodní dopravou, aniž by byla realizována specifická technická opatření, a to pro žádný z uvažovaných projektů jaderných elektráren. V rámci dosavadních průzkumů a studií proveditelnosti byla analyzována řada přepravních tras do lokalit Dukovany a Temelín, které by po realizaci specifických technických opatření dočasného nebo trvalého charakteru umožnily přepravu NTK. Z analyzovaných tras byly vytipovány pro každou lokalitu ty nejvhodnější, avšak i pro ně platí, že jejich zprůchodnění bude zahrnovat časově, technicky a finančně náročná opatření. U některých z těchto opatření je nezbytné realizovat proces EIA a doba potřebná pro přípravu a realizaci těchto opatření může celkově představovat až 13 let; 4

5 přípravné činnosti je proto nutné zahájit v co nejkratším časovém horizontu (těmto otázkám se detailně věnuje investičně technická pracovní skupina). Plánované a doporučené činnosti (doporučené na základě předběžných závěrů investičně technické pracovní skupiny) Odpovědnost za dopravu NTK až na místo výstavby a následné činnosti až do předání nového(ých) jaderných bloku(ů) je ponechávána na budoucím dodavateli jaderné technologie. Avšak s ohledem na očekávaný časový postup výstavby a budoucí využití potřebných opatření je nereálné ponechat přípravu a realizaci opatření trvalého charakteru na přepravních trasách na dodavateli jaderné technologie (znamenalo by to neúměrné prodloužení harmonogramu výstavby a odklad uvedení nových jaderných bloků do provozu). Proto bylo a je nutné neprodleně zahájit postupné kroky směřující k včasnému vybudování nezbytné trvalé infrastruktury pro transport NTK. To zahrnuje zejména projektovou přípravu (projektová dokumentace technických opatření, dokumentace pro zjišťovací řízení, pro územní řízení, řešení majetkoprávní problematiky, a další). Tyto kroky zahrnují: Rozšíření mandátu SVJE a doplnění SVJE o zástupce MDČR (je v realizaci) Nominaci zástupce MDČR do SVJE a do investičně technické pracovní skupiny (je v procesu) V rámci investičně technické pracovní skupiny: Potvrdit výběr konkrétních tras dopravy NTK na lokality Dukovany a Temelín identifikovaných ČEZ včetně seznamu nezbytných trvalých opatření z hlediska záměrů dalšího rozvoje silniční infrastruktury ČR Zpracovat detailní postup řešení jednotlivých opatření v kompetenci MDČR a v kompetenci krajů a obcí vč. navazujících časových plánů s identifikací konkrétních termínů zahájení přípravy, zahájení a ukončení realizace opatření podporujících termíny výstavby nových jaderných zdrojů v obou lokalitách. Definovat odpovědnost za přípravu a realizaci jednotlivých opatření s ohledem na jejich budoucí využitelnost. Předložit výsledky výše uvedených činnosti s návrhy k posouzení a rozhodnutí SVJE. Po odsouhlasení na SVJE, zajistit standardními mechanismy zapracování schválených trvalých opatření včetně termínů jejich realizace do rozvojových plánů dopravní infrastruktury na odpovídajících úrovních záměrů a plánů územního rozvoje a do územních plánů obcí a následně zajistit financování jejich přípravy a realizace ze státních prostředků na odpovídajících úrovních (MDČR - ŘSD, ŘVC, kraje, obce). Následně zajistit realizaci požadovaných opatření dle časového harmonogramu výstavby nových jaderných zdrojů v každé lokalitě Lidské zdroje - Pracovníci pro zajištění výstavby NJZ Úkolem Skupiny ČEZ je dle NAP JE zajistit budování kompetencí projektového týmu a zamezit nevratným krokům uvnitř skupiny, které by vedly k omezení lidských kapacit potřebných pro realizaci tohoto NAP JE. Skupina ČEZ tento úkol plní a má pro jeho zajištění vyčleněné potřebné finanční prostředky až do roku Doporučené činnosti a opatření (doporučené vládním zmocněncem) Skupina ČEZ zajistí potřebné finanční prostředky pro udržení a rozvoj kompetencí projektového a investorského týmu podle potřeb a v souladu s dynamikou přípravy výstavby NJZ. 5

6 2.2.6 Stav průmyslové základny a její potenciál v dodavatelském řetězci V České republice je řada kvalifikovaných výrobců komponent, systémů a technologických celků, které jsou, nebo mohou být určené pro jaderné elektrárny, jakož i řada dodavatelů specializovaných služeb v oblasti investičně finančních činností, realizace výstavby, inženýrství, projektování technologických celků, konstruování, hodnocení bezpečnosti, přeprav jaderných materiálů a radioaktivních látek, zpracování radioaktivních odpadů a nakládání s nimi, zkoušení, testování a podobně, které jsou využitelné při přípravě výstavby, při výstavbě, spouštění a provozu jaderných elektráren. Řada z těchto firem má dlouhodobé zkušenosti z oblasti jaderné energetiky a je aktivní v rámci existujícího českého jaderně-energetického programu, nebo se účastní živých jaderných projektů v zahraničí. Některé z těchto firem vystupují a konají samostatně, jiné jsou seskupené a aktivní v rámci různých platforem, jakými jsou například Aliance české energetiky, Národní strojírenský klastr, Atomex group a jiné a jejichž programy, zaměření, aktivity a členové jsou volně přístupné a dostupné v otevřených informačních zdrojích. Potenciální dodavatelé jaderných elektráren pro Českou republiku (ATMEA, China General Nuclear (CGN), EDF, Korea Hydro Nuclear Power (KHNP), Rosatom a Westinghouse) jsou v tomto ohledu také aktivní. Mapují situaci na našem území, sami si vytypovávají možné poddodavatele a hodnotí jejich kapacity, kvalifikaci, schopnosti dodávek z hlediska jejich kvality, dodržování termínů, cenových hladin, a podobně. Jejich dodavatelské řetězce však nejsou veřejné. Plánované/doporučené činnosti Jedním z problémů, kterému se snaží český průmysl v oblasti jádra čelit je udržení si kondice a potřebných znalostí do doby konečného výběru (hlavního) dodavatele nových jaderných bloků v ČR. V tomto ohledu je nutné si na straně průmyslu udržet atraktivnost pro domácí trh a pro světové dodavatele jaderných technologií, ale i jiných významných nejaderných zařízení a systémů a aktivně vyhledávat příležitosti k účasti v domácích a zahraničních projektech. V této oblasti je také potřebná efektivní podpora ze strany státy formou aktivní proexportní politiky, a především dostatečně robustním exportním financováním a pojištěním a také prezentováním našeho průmyslu v zahraničí investiční model, ekonomické aspekty, obchodní zajištění V otázce volby investičního modelu, detailních analýz ekonomických aspektů a hledání optimálních variant zajištění návratnosti pro investora jakož i v otázce volby optimální varianty obchodního zajištění a úlohy státu při zabezpečení výstavby NJZ, nebylo v roce 2016 dosaženo znatelného posunu vpřed. Základní koncepty a rámce zahrnuté do NAP JE nebyly dále rozpracovány a rozhodnutí o investičním a obchodním modelu výstavby NJZ nebylo přijato. Řešení těchto otevřených otázek a (zatím nepřijatá) zmíněná rozhodnutí jsou nezbytnými výchozími body pro definování dalšího postupu výběru dodavatele jaderných bloků, který je na kritické cestě realizace projektu výstavby nových jaderných elektráren. Uvedené skutečnosti tím mají negativní dopad na plnění harmonogramu přípravy výstavby NJZ. Určitým příslibem pro rok 2017 a další vývoj v přípravě výstavby NJZ může být intenzivní činnost pracovních skupin a větší vůle pro hledání konsensu a řešení všech zúčastněných stran. 6

7 2.2.8 Zahájení kontaktů s potenciálními dodavateli a strategickými partnery pro výstavbu jaderného bloku v ČR MPO ve spolupráci s ČEZ připravilo a v červenci 2016 rozeslalo deseti firmám, dodavatelům jaderně-energetických technologií žádost o poskytnutí informací (Request For Information RFI) týkajících se možné spolupráce při budování jaderné energetiky v ČR a týkajících se technologie dodávaných jaderných elektráren. Firmy, které potvrdily připravenost k navrhovanému dialogu a spolupráci a odpověděly formou tzv. Information Packages, byly ATMEA (konsorcium Mitsubishi Heavy Industry a AREVA), CGN (Čína), EDF, KHNP (Korea), Rosatom a Westinghouse (součást Toshiba Group). S těmito potenciálními dodavateli byla v měsících září a říjen 2016 vedena první série konzultací v písemné/elektronické formě zaměřena na objasnění RFI. Druhá série konzultací proběhla prezenčně v Praze v průběhu ledna a února 2017 se zaměřením na objasnění Information Packages. Zde je nutné podtrhnout a zdůraznit, že se nejednalo o proces selekce a výběru dodavatele. Šlo o poskytnutí a výměnu informací, které mají umožnit především české straně ujasnit si situaci, která existuje na světovém trhu dodavatelů jaderných elektráren a následně rozpracovat optimální investorsko-obchodní model, model pro výběr dodavatele a eventuálně i formu podpory danému projektu ze strany státu Předpokládaný harmonogram přípravy a výstavby NJZ V roce 2016 byl s experty investičně-technické pracovní skupiny diskutován, upřesňován a konkretizován harmonogram výstavby NJZ, který byl detailně rozpracován specialisty ČEZ, a.s. Byly identifikovány rizikové faktory, které mohou prodloužit harmonogram přípravy výstavby a byla identifikována a diskutována kritická cesta přípravy a realizace výstavby NJZ. V návaznosti na tyto diskuse a hodnocení byly dopracovány dva základní scénáře. Jeden předpokládá uvedení nového jaderného zdroje do provozu v souladu s NAP JE v roce 2035 a druhý, který reflektuje stávající legislativní, technická a jiná omezení, předpokládá uvedení nového jaderného zdroje do provozu v roce 2039 a později. Analýzou obou harmonogramů byla identifikována klíčová opatření k eliminaci nebo minimalizace překážek a ke zkrácení existujícího zpoždění v projektu výstavby NJZ. S výsledky těchto analýz byl seznámen i SVJE. 2.3 Ukládání radioaktivního odpadu (RAO) z EDU a ETE NAP JE připomíná, že provozní nízkoaktivní odpady (NAO) a středněaktivní odpady (SAO) z českých jaderných elektráren jsou ukládány do úložiště radioaktivních odpadů (ÚRAO) Dukovany, které je v trvalém provozu od roku Jeho současná kapacita by mohla být vyčerpána kolem roku Chybějící kapacity pro uložení NAO/SAO budou zajištěny po zvážení a vyhodnocení několika variant, například rozšířením ÚRAO Dukovany, vybudováním úložiště v nové lokalitě nebo ukládáním NAO/SAO v komplexu připravovaného hlubinného úložiště vysoceaktivního odpadu (VAO) a VJP. Úložiště Dukovany bylo ke konci roku 2016 zaplněno z cca 20 %. 7

8 2.4 Řešení konce palivového cyklu NAP JE připomíná, že základním konceptem nakládání s vyhořelým jaderným palivem (VJP) je jeho hlubinné uložení do úložiště vybudovaného na území ČR a že s ohledem na kapacitu skladovacích prostor je nezbytné uvést do provozu hlubinné úložiště kolem roku Výběr lokality by měl být proveden do roku Samotná výstavba by měla započít po roce Za skladování (VJP) z energetických reaktorů je zodpovědná společnost ČEZ, a. s., a za jeho budoucí trvalé uložení Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). V základní variantě možných scénářů nakládání s VJP je VJP po vyvezení z reaktoru skladováno v bazénu VJP umístěném poblíž daného reaktoru (cca 7 10 let) a poté v suchých skladech (cca let), které jsou primárně situovány v lokalitách elektráren. Pak se předpokládá uložení VJP v podzemním hlubinném úložišti (HÚ). V referenčním projektu z roku 2011 je HÚ navrženo tak, aby do jeho prostor bylo možné uložit VJP z provozovaných jaderných elektráren (tj. 4 bloků EDU a 2 bloků ETE) také z plánovaných nových jaderných zdrojů. V současné době probíhá intenzivní příprava na výběr umístění HÚ na území ČR. Jde o citlivou záležitost, u které relevantní autority a úřady postupují s velkou obezřetností Stav provedených pracích k přípravě hlubinného úložiště (HÚ) v ČR v roce 2016 V polovině roku 2015 Správa úložišť radioaktivních odpadů získala od Ministerstva životního prostředí (MŽP) pravomocná rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávací etapu geologických průzkumů pro ověření vhodnosti geologických masívů na celkem 7 lokalitách. Jednalo se o lokality: Lokalita Dotčené kraje Dotčené obce / města Čertovka Ústecký, Plzeňský Lubenec, Blatno, Tis u Blatna, Žihle Březový Chanovice, Velký Bor, Pačejov, Maňovice, Olšany, Kvášňovice Plzeňský potok Magdaléna Jihočeský Jistebnice, Nadějkov, Božetice Čihadlo Jihočeský Lodhéřov, Deštná, Pluhův Žďár, Světce Hrádek Vysočina Rohozná, Nový Rychnov, Milíčov, Hojkov, Cejle, Dolní Cerekev Horka Vysočina Hodov, Rohy, Oslavička, Budišov, Nárameč, Vlčatín, Osové, Rudíkov, Oslavice Kraví hora Vysočina, Střítež, Drahonín, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Jihomoravský Sejřek, Milasín, Olší Geologicko-průzkumné práce byly zahájeny vypracováním projektu geologických prací a následně technickými pracemi, které byly v roce 2016 realizovány pouze v omezené míře. Důvodem byla žaloba některých účastníků řízení proti rozhodnutím MŽP, kterou se zabývaly příslušné soudy. Výběrové řízení na 1. etapu geologického průzkumu bylo napadeno u ÚHOS jedním z účastníků a do konce roku 2016 nebylo dané řízení ukončeno. Proto nebylo možné geologický průzkum dokončit v roce 2016 v plném rozsahu. SÚRAO předpokládá, že zajistí vyhodnocení všech geologických prací do konce roku 2017 a následně do poloviny roku 2018 připraví veškeré podklady pro vyhodnocení 7 lokalit dle jednotných kritérií tak, aby koncem roku 2018 mohlo být stanoveno pořadí lokalit a vybrány 4 pro následující etapu průzkumů (včetně technických prací vrtů sond a podobně). 8

9 Příprava hlubinného úložiště rovněž pokračovala výzkumnými a vývojovými pracemi zaměřenými na porozumění procesům probíhajícím v úložišti, přípravu vhodných metodik pro charakterizaci horninového prostředí a přípravu stabilních inženýrských bariér v souladu s programem výzkumu a vývoje SÚRAO. V tomto ohledu byla a je velmi důležitá spolupráce na mezinárodní úrovni, zejména se zeměmi, které mají zkušenosti s procesem výběru lokality a prokázáním její vhodnosti. I z tohoto důvodu SÚRAO vybrala zahraničního partnera poradce pro podporu výběru vhodné lokality HÚ a návrhu vhodného úložného konceptu - společnost POSIVA Oy v konsorciu se Saanio and Riekkola Oy (Finsko), se subdodávkou SKB Int. (Švédsko). S jejichž expertní podporou dojde k posílení a celkovému zkvalitnění procesu výběru lokalit s využitím těch nejlepších existujících zkušeností v této oblasti. K podpoře bezpečnostního konceptu budoucího úložného systému HÚ probíhaly také první výzkumné práce v nově budovaném Podzemním výzkumném pracovišti Bukov (PVP Bukov), které se nachází ve východní části České republiky, v jižním křídle uranového dolu Rožná, mimo uranové těžební aktivity. Výstavba PVP Bukov byla zahájena v roce 2013 a jeho podzemní část je situována v hloubce 600 m pod povrchem, v prostředí amfibol-biotitických migmatitů. Byl vyražen přístupový tunel a experimentální rozrážky, přivedena infrastruktura a vybudováno zázemí pro výzkumné týmy. Díky možnosti využití existující podzemní infrastruktury v rámci dolu Rožná, v blízkosti jámy Bukov B-1, byly uspořeny významné finanční prostředky, které by bylo jinak nutné investovat při výstavbě generické laboratoře z povrchu. Dle odborného odhadu je porovnání vynaložených nákladů s výstavbou podobného díla z povrchu v poměru až 1:100. V rámci již realizovaných činností byla zpracována technickoekonomická studie (dále také T-E studie) využitelnosti PVP Bukov k vývoji HÚ v ČR a rozpracovány experimentální projekty k postupnému zahájení v roce Vláda schválila 19. prosince 2016 Plán činnosti SÚRAO na rok 2017, tříletý plán a dlouhodobý plán, které zohledňují poslání SÚRAO, požadavky atomového zákona a ostatních právních předpisů. Roční plán činnosti je rozdělen do dílčích kapitol podle charakteru příslušných činností a jejich nákladového členění. Plán je sestaven v souladu s aktualizací Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR, kterou vláda vzala na vědomí usnesením č ze dne Role státu koordinace rozvoje jaderné energetiky Stálý výbor pro jadernou energetiku (SVJE) Koordinace rozvoje jaderné energetiky v ČR je úzce spjata s tvorbou/definicí plánu rozvoje, stanovením mechanismů a odpovědností pro jeho realizaci, hodnocením jeho plnění a jeho úpravou v případě potřeby. Stát formuloval veřejnou poptávku po rozsahu jaderné energetiky ve státní energetické koncepci (SEK), která byla v květnu 2015 schválena řádným procesem včetně posouzení dopadů na životní prostředí a sociálně-ekonomických dopadů. Stát v červnu 2015 také přijal Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky (NAP JE), který je navazujícím dokumentem na SEK a který konkretizuje program realizace SEK v jaderném sektoru. NAP JE definuje úkoly pro jednotlivé rezorty, způsob koordinace, časový plán jeho realizace a také iniciuje vytvoření a činnost stálého výboru pro jadernou energetiku v čele s ministrem průmyslu a obchodu. 9

10 Činnosti stálého výboru byly upřesněny vládou v lednu 2016, schválením jeho statutu a jednacího řádu, čímž byl SVJE v plné míře ustaven. Hlavním úkolem stálého výboru je koordinace rozvoje jaderné energetiky v ČR. V roce 2016 se konaly dvě zasedání SVJE, a sice 18. března a 23. září. K nejdůležitějším výsledkům těchto zasedání patřilo schválení dokumentu Žádost o informace pro strategické rozhodování o dalším postupu na projektech výstavby nového jaderného zdroje v ČR, který připravila společnost ČEZ, a.s., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Žádost o informace byla v červnu 2016 schválena i vládou a následně odeslána firmám, jejichž seznam byl dříve rovněž schválen Stálým výborem. Žádost o informace byla základním podkladem pro následovný dialog s potenciálními dodavateli jaderných elektráren. Vyžádané informace byly poskytnuty v září a říjnu 2016 firmami: Atmea, CGN, EDF, KHNP, Rosatom a Westinghouse. Příjemcem informací byly MPO a společnost ČEZ, a.s., a část z nich není veřejná a je označena jako obchodní tajemství. Tyto informace jsou klíčové pro přípravu materiálů umožňujících vládě rozhodnout o investičním a obchodním modelu a do určité míry i o modelu výběru dodavatele. Stálý výbor také odsouhlasil ustanovení tří pracovních skupin, jejich mandát, jejich předsedy a jejich osobní obsazení. Jde o pracovní skupinu zaměřenou na strategii financování výstavby, pracovní skupinu zaměřenou na legislativní a právní otázky a pracovní skupinu zaměřenou na investorské a technické aspekty výstavby NJZ a na provoz stávajících jaderných elektráren. (Pracovní skupiny, jejich zaměření a jejich předsedy schválila vláda v lednu 2017). Stálý výbor dále: schválil kritéria pro výběr vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a pověřil Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsáním výběrového řízení a provedením následných kroků spojených s výběrem vládního zmocněnce; schválil změny statutu SVJE; schválil mandát vládního zmocněnce pro jadernou energetiku v oblasti jednání s klíčovými zainteresovanými stranami v otázce rozvoje jaderné energetiky v ČR a uložil pracovním skupinám: všem skupinám analyzovat opatření vedoucí ke zkrácení harmonogramu a navrhnout jejich upřesnění respektive definovat nová opatření; technicko-investiční pracovní skupině detailně analyzovat a rozpracovat problematiku přeprav NTK; legislativně-právní pracovní skupině provést detailnější analýzu situace týkající se novely stavebního zákona a souvisejících právních předpisů a rozpracovat návrhy na opatření, které povedou ke zjednodušení povolovacích a licenčních procesů tak, aby při zachování kvality posuzování ze strany povolovacích a licenčních orgánů byla minimalizována rizika negativních dopadů do termínů a nákladů výstavby nového jaderného zdroje; Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ing. Ján Štuller zahájil plnění mandátu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku v červenci V období od poloviny července do konce roku 2016 zaměřil své úsilí na: konsolidaci aparátu SVJE - ustanovení pracovních skupin, jejich mandát a zahájení jejich činností; 10

11 na činnost SVJE a přípravu jeho 2. a 3. zasedání; identifikaci problémů a překážek, které by mohly negativně ovlivnit hladký průběh přípravy i samotnou výstavbu NJZ, zejména pak investorský model pro realizaci výstavby NJZ, financování přípravy výstavby a financování výstavby NJZ, výběr dodavatele; problematiku hodnocení, úprav a plnění harmonogramu přípravy výstavby a hledání možných řešení pro zkrácení zpoždění, které existuje vůči cílovému datu 2035 pro uvedení prvních bloků NJZ do provozu, možnosti úprav stavebního zákona a jeho některých prováděcích vyhlášek, přepravu nadrozměrných a těžkých komponent na lokality Dukovany a Temelín, stav připravenosti příštího staveniště EDU-5 (šetření v terénu) informovanost veřejnosti Pracovní skupiny a jejich činnost Vláda schválila vytvoření tří pracovních skupin pro: strategii financování, pro legislativa a pro investičně-technické otázky. A i když byly tyto pracovní skupiny a jejich zaměření a předsedové formálně schváleny až v lednu 2017, experti navrženi do těchto skupin zahájili svoji činnost již srpnu a v září Výsledkem těchto činností byly první podklady a dílčí zprávy týkající se přeprav těžkých a nadrozměrných komponent na lokality Dukovany a Temelín, potřeby změn ve stavebním zákoně, upřesnění harmonogramu přípravy výstavby NJZ, aplikace zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatele nových jaderných bloků, plnění funkce investora a zajištění financování v prvních fázích přípravy výstavby. Tyto prvotní a dílčí zprávy byly podkladem pro jednání SVJE a řady jednání vládního zmocněnce se zástupci jednotlivých resortů, zejména s MPO, MF, MMR a MŽP. Tyto zprávy byly také podkladem pro zpracování této roční zprávy. 2.6 Vybrané priority rozvoje jaderné energetiky Zajištění jaderné bezpečnosti V roce 2016 byly úkoly v oblasti zajištění jaderné bezpečnosti ve smyslu atomového zákona plněny jak na straně držitele povolení, tak na straně dozoru prováděného SÚJB. Vláda zajistila odpovídající finanční prostředky pro činnost SÚJB a kontinuálně podporovala jeho roli v oblasti jaderné energetiky tak, aby bylo i nadále zajištěno dlouhodobé plnění doporučení MAAE v oblasti jaderné bezpečnosti. Mezinárodní aktivity v rámci programu NEA-MDEP (Multinational Design Evaluation Programme) zaměřeného na hodnocení bezpečnostních aspektů nové generace jaderných reaktorů byly rámcově na straně ČR monitorovány. Vzhledem k ranému stadiu přípravy výstavby NJZ se ČR přímo do činností MDEP nezapojila. Rozvoj personální a znalostní infrastruktury pro zajištění jaderné bezpečnosti byl na straně Skupiny ČEZ posílen; mimo jiné i v návaznosti na řešení předchozích problémů s kvalitou prováděných nedestruktivních kontrol na potrubních systémech EDU a ETE. Financování technické podpory pro dozor přímo z rozpočtu SÚJB bylo zajištěno v dostatečné míře. 11

12 Náležitosti k přistoupení České republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1997 (VÚ 1997), respektive VÚ 1997 společně s Úmluvou o dodatkovém odškodnění jaderných škod z roku 1997 jsou v etapě rozpracovanosti pod koordinací ze strany MPO Rozvoj legislativy v oblasti povolovacích řízení Stavební zákon a Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí V roce 2016 byla rozpracována a zařazena do schvalovacího procesu novela stavebního zákona (SZ) a souvisejících právních předpisů včetně zákona EIA, která by měla mít výrazný dopad i na realizaci projektů NJZ. Novela a rozpracované relevantní pozměňovací návrhy, by měly, pokud budou schváleny, naplnit požadavky NAP JE na úpravu legislativních předpisů pro realizaci (výstavbu) strategických staveb (včetně nových jaderných zdrojů) s cílem zjednodušit povolovací a licenční procesy tak, aby při zachování kvality posuzování ze strany povolovacích a licenčních orgánů byla minimalizována rizika negativních dopadů do termínů a nákladů výstavby. Těmto problémům se intenzivně věnovala, vedle specialistů z jednotlivých resortů účastnících se standardního připomínkování a schvalovacího řízení, i skupina specialistů z ČEZ, a. s., MPO, MMR a jaderný zmocněnec, kteří připravili dílčí doporučení pro zástupce zmíněných resortů k využití při připomínkování novely a jejím projednávání v poslanecké sněmovně. Finální schválená verze novely SZ by měla umožnit vedle sloučení procesu EIA s územním a stavebním řízením i samostatné vedení procesu EIA a samostatné územní řízení obalovou metodou. Tím by byl také splněn i úkol z NAP JE týkající se zajištění možnosti výběru mezi jednostupňovým a dvoustupňovým jednotným povolovacím řízením. Nový atomový zákon V srpnu 2016 vyšel ve Sbírce zákonů nový atomový zákon. Zákon má číslo 263/2016 a částka Sbírky zákonů č. 102 s ním byla rozeslána 10. srpna Částka současně obsahuje zákon č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona. Zveřejněním ve Sbírce oba zákony nabyly platnosti. Účinné jsou od Nový zákon nahradil zákon č. 18/1997 Sb. s výjimkou části upravující odpovědnost za jadernou škodu. Tato nová právní úprava transponuje nejnovější předpisy Euratomu a ve větší míře než doposud i doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Nejvýznamnějšími směrnicemi EU, které jsou promítnuty do nového zákona, jsou směrnice 2013/59/Euratom o ochraně před účinky ionizujícího záření a směrnice 2009/71/Euratom (změněna směrnicí 2014/87/Euratom) stanovící společný rámec zajišťování jaderné bezpečnosti. Požadavky těchto směrnic reagují nejen na společně uznávanou dobrou mezinárodní praxi, ale také na poznatky získané po havárii ve Fukušimě a v následných zátěžových testech, prováděných na popud Evropské komise. Obě směrnice zvyšují standard jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a úroveň zvládání radiačních havárií. Nové právní požadavky obsažené v novém atomovém zákoně se týkají zejména systému řízení (včetně kultury bezpečnosti), hodnocení bezpečnosti, projektování jaderného zařízení, jeho umísťování, systému využívání zpětné vazby, systému zvládání havárií jaderným zařízením, ale i celým integrovaným záchranným systémem, a ochrany pracovníků a okolí pro případ havárie. Významných změn doznala oblast technické bezpečnosti, která se nově zaměřuje nejen na technické požadavky na speciálně navrhovaná vybraná zařízení, ale i na kvalitu a plnění bezpečnostních funkcí všemi vybranými zařízeními na jaderném zařízení. Řadu nových nebo upřesněných požadavků klade právní úprava i na ochranu před ionizujícím zářením, kterou systematicky člení podle tzv. expozičních situací. 12

13 Nové požadavky jsou kladeny na provozovatele zařízení a správní orgány i v oblasti transparentnosti a otevřenosti vůči veřejnosti, zejména ve směru zpřístupňování řady informací on-line přístupem. V návaznosti na nový atomový zákon byly vypracovány také prováděcí předpisy, které po jednotlivých dílčích oblastech detailněji rozvádějí povinnosti stanovené zákonem. Většina prováděcích předpisů nabyla účinnosti společně s novým zákonem, část prováděcích předpisů bude, s ohledem na přechodná ustanovení nového zákona, publikována ve Sbírce zákonů v průběhu roku Zajištění dlouhodobé bezpečnosti dodávek paliva (zásoby, kontrakty, fabrikační kapacity) Jeden z dílčích úkolů NAP JE souvisí s přípravou analýzy nejvhodnějšího postupu zajištění zásob jaderného paliva v rozsahu stanoveném ve Státní energetické koncepci. V tomto ohledu bylo v roce 2016 uskutečněno jednání s předsedou Správy státních hmotných rezerv, Ing. Pavlem Švagrem, CSc., při kterém bylo diskutováno usnesení vlády ze dne 23. července 2008 č. 910 k Analýze možností zařazení jaderného paliva do systému státních hmotných rezerv a případné změny energetického zákona a ukotvení povinnosti provozovatele držet zásoby jaderného paliva. Z jednání vyplynulo, že zařazení jaderného paliva do systému státních hmotných rezerv je aktuálně problematické a zatím bez pevného legislativního rámce. V roce 2016 proběhla k danému tématu také komunikace s provozovatelem jaderných zařízení ČEZ, a.s. Zástupci ČEZ, a. s., potvrdili, že ve smyslu SEK je jedním ze základních opatření tvorba zásob jaderného paliva v lokalitách elektráren. Pro EDU bylo zdůrazněno, že v současnosti není ve světě vedle ruské společnosti JSC TVEL alternativní dodavatel paliva typu VVER 440 a z tohoto důvodu je v současnosti palivo dlouhodobě zajišťováno společností TVEL. Průběžně je na EDU zásoba jaderného paliva na cca 2 roky provozu a tyto průběžné zásoby se plánují do roku 2021 navýšit na cca 4 roky provozu pro všechny 4 reaktory, což odpovídá požadavku schválené Státní energetické koncepce. Souběžně s tím ČEZ, a. s. sleduje iniciativu EURATOM (ESSANUFF) týkající se možnosti kvalifikace alternativního dodavatele paliva VVER 440. V případě ETE byly zásoby paliva ke konci roku 2016 dostatečné na cca 2 roky provozu a ČEZ, a. s. uvažuje o dalším zvyšování zásob až po dokončení etapy přechodu na vylepšené palivo a stabilizaci dodávek, tj. cca po roce Přechod na vylepšené palivo by měl umožnit relativní zvýšení kapacit skladovaného paliva (snížením počtu potřebných palivových souborů na překládku), což by mělo umožnit čtyřletý provoz elektrárny. Jedním z hlavních kritérií pro výši zásob paliva po roce 2020 bude úroveň dosažení zadaných cílů kompatibility paliva vítězem tendru na dodavatele paliva. 2.8 Výzkum a vývoj v oblasti jaderné energetiky V oblasti výzkumu je realizováno několik státem podporovaných projektů zaměřených na jadernou energetiku a bezpečnost jaderných elektráren. Zajímavé a perspektivní aktivity v oblasti rozvoje jaderné energetiky, které jsou zaměřené na vývoj malých modulárních reaktorů, probíhají v Centru výzkumu Řež u Prahy. 13

14 THÉTA: SEK uvádí jako jeden z dílčích úkolů/opatření: Orientovat nový program strategicky usměrňované podpory výzkumných projektů v oblasti energetiky (inteligentní sítě, elektroakumulace, VaV v oblasti jaderných technologií) v kontextu prioritní oblasti Udržitelná energetika podle usnesení vlády České republiky ze dne 19. července 2012 č. 552 Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. a potřeb plynoucích z naplňování Státní energetické koncepce. V tomto ohledu byl ze strany Technologické agentury České republiky (TAČR) ve spolupráci s MPO, SÚJB, ERÚ, MŠMT a dalšími zainteresovanými subjekty připraven program THÉTA zaměřený na podporu výzkumu, vývoje a inovací v sektoru energetiky. Program byl schválen usnesením vlády české republiky č ze dne 19. prosince Program je strukturován do 3 podprogramů (ve všech těchto podprogramech mohou být obsažena témata z oblasti jaderné energetiky): První podprogram je zaměřen na podporu výzkumu a vývoje ve veřejném zájmu. Druhý podprogram je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje a inovací v oblasti energetických technologií a systémových prvků s vysokým potenciálem pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách. Třetí podprogram je zaměřen na podporu dlouhodobých technologických perspektiv v energetice, které budou realizovány prostřednictvím výzkumných a vývojových aktivit zejména výzkumných organizací. Evropský strategický plán pro energetické technologie (tzv. SET Plán): V průběhu roku 2016 proběhlo několik zasedání řídící skupiny ( steering group ) Evropského strategického plánu pro energetické technologie tzv. SET Plánu (za ČR se jednání účastní MPO). V roce 2016 byla dokončena formulace deseti prioritních/klíčových akcí za účelem implementace hlavních priorit SET Plánu, a to i v návaznosti na cestovní mapu. Jednou z deseti klíčových akcí je oblast jaderné energetiky, konkrétně udržování vysoké úrovně bezpečnosti jaderných reaktorů a souvisejících palivových cyklů, a to během provozu a vyřazení z provozu za současného zlepšení jejich účinnosti." V této oblasti bylo vytvořeno tzv. prohlášení o záměru ( declaration of intent ). Česká republika v tomto ohledu vyjádřila formální podporu této akci a vyjádřila zájem na participaci na další formulaci cílů v této oblasti. Tyto prioritní akce by měly být vodítkem pro výběr témat podpory v rámci Horizon 2020 a Euratom a dalších mechanismem podpory výzkumu, vývoje a inovací. Participace subjektů z ČR v SNETP (Sustainable Nuclear Energy Technology Platform) a jejích odnožích: SNETP rozvíjí dimenzi jaderného výzkumu za účelem udržení vysokých standardů jaderné bezpečnosti, rozvíjení jaderných kompetencí a know-how a zvyšování konkurenceschopnosti na globálním trhu. Dlouhodobým cílem je udržení a posílení jaderné energetiky jako součást nízkouhlíkového výrobního mixu. Zástupci z ČR jsou v řídících strukturách: ČEZ v Governing Board a ÚJV Řež v Executive Committee. SNETP má 3 pilíře (v každém participují subjekty z ČR): NUGENIA (Nuclear Generation II&III Association) Asociace pro koordinaci VaV s relevancí pro současné generace jaderných reaktorů. Je jediný z 3 pilířů, který má právní subjektivitu (AISBL, registrace v Belgii). Zástupci ČEZ a ÚJV zastávají pozice v Executive Committee od založení asociace. Rolí NUGENIA je iniciace klíčových výzkumně-vývojových projektů, přispívat k inovacím a napomáhat implementaci výsledků projektů v praxi. NUGENIA je členěna do 8 tematických oblastí. ESNII (European Sustainable Nuclear Industry Initiative) Iniciativa pro koordinaci VaV generace IV jaderných reaktorů, včetně jejich demonstračních projektů. Z českých subjektů se účastní Centrum výzkumu Řež, ÚJV Řež a ČEZ. CVŘ a ÚJV Řež jsou aktivní v přípravě demonstrátoru pro plynem chlazený rychlý reaktor - Allegro (GFR gas fast reactor). NC2I (Nuclear Cogeneration to Industry) Iniciativa pro rozvoj jaderné kogenerace s reaktory HTR (high temperature reactors). Z českých subjektů se účastní Centrum výzkumu Řež. 14

15 Bilaterální spolupráce s USA v oblasti nových reaktorových systémů (MSR molten salt reactor, FHR fluoride-salt-cooled high temperature reactor): Česká strana se zaměřuje na měření neutronických vlastností solí za využití reaktoru LR-0. Získaná experimentální data budou sloužit k návrhu aktivní zóny pracující na bázi roztavených fluoridových solí. Řešení této problematiky bude nově podpořeno projektem z programu Epsilon (TAČR). Účast subjektů z ČR ve výzkumně-vývojovém programu Euratom ( ) mimo část jaderné fúze: Účast českých subjektů je poměrně vysoká a navazuje tak na úspěšnou účast v předchozím 7. rámcovém programu ( ). V současnosti jsou české subjekty zastoupeny v 7 projektech kategorie CSA (Coordination & Support Action) a 10 projektech kategorie RIA (Research & Innovation Action). Nová výzkumná infrastruktura pro jadernou energetiku: Dokončuje se projekt SUSEN podpořený z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a rovněž Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na lokalitách v Řeži u Prahy a v Plzni bude vybudována infrastruktura v oblastech technologických experimentálních okruhů, strukturní a systémové diagnostiky, materiálového výzkumu a jaderného palivového cyklu. Výzkum a vývoj v Centru Výzkumu Řež, s.r.o.: Centrum výzkumu Řež, s.r.o. (CVŘ) se tradičně zaměřuje na výzkum, vývoj a inovace v oboru energetiky, zejména jaderné. Pilíře výzkumu a vývoje tvoří oblasti podpory provozu stávající generace jaderných elektráren se zaměřením na zvyšování bezpečnosti a efektivity provozu a podporu programů řízení životnosti a zajištění dlouhodobého provozu, výzkum a vývoj v oblasti reaktorů IV. generace, neutronová fyzika a jaderný palivový cyklus. Z pohledu budoucích technologií je to potom výzkum zaměřený na oblast fúze. V roce 2016 v CVŘ: Byly aktualizovány Strategie výzkumu a vývoje. Primárním vstupem pro aktualizaci těchto strategií byly strategické dokumenty Evropské unie především The European Strategic Energy Technology Plan (SET-Plan). Z pohledu České republiky bylo vycházeno z aktualizace SEK a NAP JE především z kapitoly 8.12 Výzkum a vývoj v oblasti jaderné energetiky. Rozvíjena spolupráce na mezinárodní úrovni především formou účasti na projektech podporovaných v rámcových programech EURATOMu. V rámci programu pro výzkum a inovace Horizon 2020 pokračovala realizace již běžících projektů a bylo podáno několik nových společných projektů zaměřených především na materiálový výzkum a vývoj v oblasti technologií reaktorů IV. generace. V oblasti jaderného palivového cyklu se výzkum a vývoj zaměřil především na vývoj progresivních metod nakládání s použitým palivem a radioaktivním odpadem. V oblasti výzkumu vývoje reaktorů IV. generace pokračovalo CVŘ ve výzkumu celé škály technologií od systému založených na superkritické vodě přes tekuté kovy a vysokoteplotní helium až po systémy s CO2 nebo roztavenými fluoridovými solemi. Jako velmi perspektivní se jeví vývoj v oblasti malých modulárních reaktorů, kde byla rozvíjena intenzivní spolupráce zejména s partnery ze Spojených států amerických na základě dohody o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a US Department of Energy. V souladu s NAP JE se výzkum a vývoj zaměřil na podporu bezpečnosti jaderných zařízení a efektivní dlouhodobé využití současných jaderných elektráren. V těchto oblastech se výzkum a vývoj v CVŘ zaměřil především na výzkum materiálových vlastností, výzkum a vývoj v oblasti nových diagnostických metod (především nedestruktivní diagnostika) včetně metod pro diagnostiku stavu jaderného paliva. V oblasti bezpečnostního výzkumu se CVŘ dlouhodobě zaměřuje na budování balíku výpočtových kódů pro analýzy projektových nehod a těžkých havárií a jejich aplikace na jaderné elektrárny Dukovany a Temelín a také výzkumného 15

16 reaktoru LVR-15 v Řeži. Základ tohoto programového balíku tvoří integrální výpočetní kódy PARCS (prostorová kinetiky reaktoru), TRACE (dynamika primárního a sekundárního okruhu) a MELCOR (degradace aktivní zóny, úniky Ra-látek a vodíku), které byly získány z americké Nuclear Regulatory Commission prostřednictvím SÚJB. Tyto osvojené a upravené kódy slouží ke komplexním analýzám neutronového a tepelně-hydraulického chování jaderných elektráren v ustálených a přechodových procesech, včetně havarijních scénářů. CVŘ modeluje vícerozměrnou reaktorovou kinetiku a generování tepla, dvoufázový tok chladiva, nerovnovážnou termodynamiku, aj. Pomocí kódu MELCOR je v CVŘ simulováno celé spektrum problémů souvisejících s těžkými haváriemi jaderných reaktorů jako například procesy degradace aktivní zóny, termo-hydraulické jevy probíhající v kontejnmentu, transport a únik a štěpných produktů, apod. Tento balík výpočetních kódů byl úspěšně použit v analýzách havarijních scénářů, které byly předmětem zátěžových zkoušek nařízených Evropskou komisí pro všechny jaderné elektrárny členských zemích EU, jmenovitě havárií s úplnou ztrátou elektrického napájení (station blackout) a ztrátou koncového jímače tepla (loss of ulimate heat sink) s eventuálním rozvojem do těžké havárie. Jejich cílem bylo získat časový vývoj postupné degradace aktivních zón jaderných reaktorů včetně vývoje a šíření radioaktivních látek (zdrojových členů) což umožňuje optimalizovat strategii řízení nehod a stávající havarijní plány. Výše uvedenou soustavu výpočtových programů doplňuje německý systémový kód ATHLET 3.0 A, vyvinutý v GRS (Gesellschaft für Anlagen- und Reaktorsicherheit mbh). Jde o poslední verzi pokročilého integrálního systémového kódu ke stanovení nejlepšího odhadu, který byl původně vyvinut pro analýzy projektových havárií (design basis accidents) a nadprojektových havárií (BDBA) bez degradace AZ pro reaktory typu LWR, VVER a RBMK. Současná verze programu navíc umožňuje simulovat i jiná chladící média, jako např. helium, superkritickou vodu nebo tekuté kovy. Programový komplex, kterým disponuje CVŘ je v současné době aplikován rovněž na vývoj technologií reaktorů IV. generace, jmenovitě na bezpečnostní analýzy in-pile reaktorových experimentálních smyček HTHL (vysokoteplotní heliová smyčka) a SCWL (smyčka se superkritickou vodou), které jsou vyvíjeny v rámci projektu SUSEN (Udržitelná energetika) a které budou instalovány do aktivní zóny výzkumného reaktoru LVR-15. V roce 2016 pokračovala v CVŘ výstavba a zprovozňování robustní infrastruktury pro podporu zmíněného výzkumu a vývoje. Z nejvýznamnějších je možné zmínit horké komory, LOCA zkušebnu, technologické experimentální smyčky (superkritická voda, He, CO2, tekuté kovy, fluoridové soli). Dále byly rozvíjeny i laboratoře materiálového výzkumu a laboratoře pro vývoj nových nedestruktivních metod. 16