ÚZEMNÍ STUDIE Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje 1. ÚVOD

Transkript

1 1. ÚVOD Velkým problémem současnosti je snižující se zásoba fosilních paliv a s ní související nedostatek klasických zdrojů energie. Jednou z možností zmírnění dopadů této skutečnosti na světové hospodářství je i realizace obnovitelných zdrojů energie (biomasa, energie větru, solární energie a jiné). V řadě případů však realizace těchto obnovitelných zdrojů energie může vzhledem k svému charakteru narážet na různá omezení. Mimo zákonných omezení (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o ochraně veřejného zdraví a další) je zásadním regulujícím nástrojem plánování v území územně plánovací dokumentace (ÚPD), představovaná na území kraje Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK). Tyto byly vydány Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne pod čj. KÚOK/8832/2008/OSR 1/274 a nabyly účinnosti k V jejich kapitole A.5.1. Koncepce ochrany přírodních hodnot se v bodě č stanoví, že při využívání území nemá být připuštěno umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny) v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, PR, oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu - přírodních parcích a kulturní krajině (viz dále) vymezené v bodě 5.3. ZÚR OK. Dle ustanovení 36 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) stanoví ZÚR OK zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje přitom mohou ve vybraných plochách nebo koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií, jakožto územně plánovacím podkladem (ÚPP). V souladu s ustanovením 25 stavebního zákona je účelem územní studie ověřit možnosti a podmínky změn v území. Předkládaná studie by tak měla být v této oblasti jedním z významných podkladů při pořizování územních plánů a při rozhodování v území stavebními úřady. Přitom je ovšem nezbytné respektovat stanoviska, souhlasy dotčených orgánů státní správy, vydávaná podle jednotlivých složkových zákonů a přihlížet i k vyjádření ostatních subjektů. Možnost umísťování staveb větrných elektráren (VE) v území je nezbytné posuzovat z celé řady hledisek. Mimo zmíněné požadavky, plynoucí ze zpracovaných ZÚR OK a legislativních požadavků, vyplývají další upřesnění a případná omezení z vlastního řešení územní studie; z požadavků vzniklých - s ohledem na charakter staveb VE - v procesu 5

2 zpracování a projednávání. Požadavky na hodnocení území z hlediska vhodnosti umisťování VE v krajině, stanovené v zadání, byly v průběhu zpracování naplňovány a upřesňovány na výrobních výborech v průběhu zpracování této studie a při průběžných odborných konzultacích, další požadavky na území potom vyplynuly ze společného jednání ( ), veřejného projednání konceptu studie ( ) a následných jednání, zejména se zástupci samospráv, obcí, dotčenými orgány státní správy, ale i občanskými aktivitami a podnikateli, jak je uvedeno v kapitole 4. Projednání studie. Uvedená restriktivní hlediska jsou v této studii shrnuta a budou sloužit pro regulaci a precizování nejen vlastního umístění VE (územní varianty), ale v následných řízeních i při stanovování jejich možné výšky a počtů v daném území. Výsledkem této studie je potom rozdělení území kraje na tři druhy území, a to: Území nepřípustná pro umístění VE (v důsledku omezení plynoucích zejména ze ZÚR a platné legislativy) Území podmíněně přípustná pro umísťování VE (plochy v odstupových vzdálenostech od ZCHÚ, lesa, EVL, PO, typy krajiny B-C, požadavky AČR, krajinný ráz, bezpečnost, vlivy na zdraví) Ostatní území - vzniklé odpočtem území nepřípustného a podmíněně přípustného - umístění VE je při splnění obecných požadavků pro tento druh staveb (viz kapitola 2.1.) možné Pro podmíněně přípustné území jsou touto studií navrženy (viz dále) podmínky realizace záměru, bez jejichž splnění se nedoporučuje provedení povolovacího správního řízení. Při splnění těchto podmínek (dále uvedených) a při pozitivním průběhu povolovacích procesů je však v těchto územích umístění VE možné. V koncepčním dokumentu, týkajícím se energetické politiky Evropské unie (Green Paper - Towards a European strategy for the security of energy supply), byly vyjádřeny základní směry energetické politiky tohoto seskupení. Dle něj bylo (listopad 2000) předpokládáno zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na její celkové spotřebě, a to ze 6 % v roce 1997 na 12 % v roce 2010 a na výrobě elektřiny ze 14 % na 20 %. V roce 2020 by podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie měl, podle uvedené Zelené knihy, dosáhnout 20 %. V dokumentu se však připomíná, že toto číslo nebude možné splnit, pokud nebudou přijata potřebná fiskální opatření. Zelená kniha se stala podkladem pro zpracování energetických koncepcí jednotlivých členských států EU. Na jeho základě byla pro území našeho státu přijata Státní energetická koncepce ČR a následně schválena usnesením vlády č.211 ze dne

3 Tento strategický materiál předpokládá zvýšení podílu obnovitelných energetických zdrojů na území ČR z dnešních cca 2% na 15-16% v roce 2030 (viz tabulka 1). Na tento celostátně platný materiál následně navázaly jednotlivé energetické koncepce v rámci krajských samospráv. V případě Olomouckého kraje upřesňuje navazující krajská Územní energetická koncepce (2004) podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v tom smyslu, že tento by měl vzrůst z dnešních cca 1,5 % na území kraje na 3-4 % k roku 2010 a 6-8 % k roku Tabulka č.1: Předpoklad vývoje energetických zdrojů dle Státní energetické koncepce Podíly na spotřebě energetických zdrojů r. 2000, % r. 2005, % r.2030,% Tuhá paliva 52,4 42,5 30,5 Plynná paliva 18,9 21,6 20,6 Kapalná paliva 18,6 15,7 11,9 Jaderné palivo 8,9 16,5 20,9 Obnovitelné zdroje 2,6 5,4 15,7 Podíly na výrobě elektřiny r.2000,% r.2005,% r.2030,% Tuhá paliva 70,5 55,5 36,8 Plynná paliva 6,4 4,7 7,2 Kapalná paliva 2,2 1,1 0,4 Jaderné palivo 18,4 33,3 38,6 Obnovitelné zdroje 2,3 5,3 16,9 Tyto poměrně optimistické hodnoty pro Olomoucký kraj jsou v podstatě v souladu s dalším závazným dokumentem s názvem Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na roky V něm je pro celé území ČR uvažováno s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na výsledných 7,5% k roku K naplnění cílů, stanovených Státní energetickou koncepcí, byla problematika volby vhodných lokalit pro výstavbu větrných elektráren (VE) řešena z celostátního pohledu, a to zejména v úkolu vědy a výzkumu, pod označením VaV/320/08/03-Výzkum vhodnosti lokalit v ČR z hlediska zásob větrné energie a zpracování metodiky pro posuzovací a schvalovací řízení při zavádění větrných elektráren. Na základě závěrečné zprávy z tohoto úkolu (r. 2004) byl potom pro svoji naléhavost Ministerstvem životního prostředí zpracován Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č.114/1992 Sb., které 7

4 souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren. Tento pokyn obsahuje m.j. mapu území, vhodných pro umístění VE, resp. větrných parků (publikován byl ve Věstníku MŽP, č.6 v roce 2005). Pro území Olomouckého kraje byla k upřesnění výběru vhodných lokalit pro umísťování VE, resp. větrných parků, Olomouckým krajem zpracována veřejná zakázka ze dne na vytvoření územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje. Tato studie bude účinná jako územně plánovací podklad dle ustanovení 25 stavebního zákona (2) po jejím vložení do evidence územně plánovací činnosti ( 162 téhož zákona). Studie nemá retroaktivní účinek a bude se vztahovat na ty záměry umístění staveb VE, které dosud nebyly posuzovány v rámci vydané (schválené) ÚPD obce (nebo její změny). Studie tak bude sloužit jako zásadní podklad pro orgány územního plánování působící na území Olomouckého kraje pro vydávání stanovisek a vyjádření a pro pořizování ÚPD a pro stavební úřady pro konečná povolovací řízení. Tato řízení by měla v souladu se závěry předkládané studie zohlednit celou specifiku konkrétního zařízení, a to ve vazbě na předpokládanou lokalitu umístění, její ochranu a charakteristiku. Potřebná vyjádření/ souhlasy, které je nutno v průběhu povolovacích procesů předložit, jsou popsány dále (ve vazbě na výše uvedený typ území). Systém povolovacích procesů v daném případě má sloužit prvořadě k tomu, aby nebyly nevratně poškozeny atributy daného území, včetně jeho kulturních, historických a přírodních hodnot. Již v předchozích stupních zpracování této Územní studie (analytická část, návrhová část 03/2008, 07/2008) byla využita popř. navržena celá řada upřesňujících podkladů, které jsou u objednatele studie k dispozici. Jednalo se m.j. o mapy lokalit vhodných pro lokalizaci VE z technického hlediska, mapy ochrany přírody, mapy hodnoty krajiny, podklady a informace od podnikatelů či investorů staveb VE, mapy a popis výsledných potenciálně vhodných lokalit pro umísťování VE a další podklady. V této konečné fázi zpracování Územní studie jsou již na základě vyhodnocení připomínek ze společného jednání a veřejného projednání studie do grafických příloh zahrnuty pouze mapa stávajících VE na území Olomouckého kraje (grafická příloha č.1), mapa obecné a zvláštní ochrany přírody (příloha č.2), mapa hodnot krajiny (příloha č.3) a výsledná mapa rozdělení území z hlediska potenciální vhodnosti pro umísťování VE (grafická příloha č.4). Uvedená grafická příloha č. 4 tak zahrnuje (na rozdíl od předcházejících stupňů zpracování) prakticky jen restriktivní přístup při rozdělení plochy kraje na výše uvedené tři kategorie území. Ukazuje tedy, kde výstavba VE či obdobných výškových staveb nemusí 8

5 narážet na problémy ochrany životního prostředí, bezpečnosti či veřejného zdraví, na problémy narušování pohody bydlení, popř. na další požadavky ochrany z hlediska hájení zvláštních zájmů v území. V území, označeném v grafické příloze č.4 jako ostatní či podmíněně přípustné není tedy výstavba VE a priori vyloučená, i když toto území není mnohdy z technického hlediska pro výstavbu zcela ideální (Příkazy, Vidnavsko). Realizace výstavby zde bude záviset nejen na výsledku dále uvedených povolovacích procesů, ale i na ekonomické rozvaze investora (rychlosti větru, hustota výkonu větru, občansko-právní vztahy, návratnost investice). Nelze tedy bez dalšího předpokládat, že např. v kategorii ostatních území dojde k nekontrolovatelné výstavbě VE a to už vzhledem ke skutečnosti potřeby provedení procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.), potřeby souladu s existující ÚPD, popř. k potřebě dalších dokladů vyžadovaných de lege lata či potřebě podkladů občansko-právní povahy. 9