KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY. o zřízení Nástroje stability. (předložená Komisí)

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2004) 630 v konečném znění 2004/0223 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o zřízení Nástroje stability (předložená Komisí) CS CS

2 ODŮVODNĚNÍ Odůvodnění Nástroje stability v rámci nového systému nástrojů pro poskytování vnější pomoci ze strany Společenství je uvedeno ve sdělení Komise připojeném k tomuto návrhu. Návrh je založen na článku 308 Smlouvy o založení Evropského společenství, spolu s článkem 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Použití právního základu vyplývajícího ze Smlouvy o Euratomu je v tomto nařízení nutné, aby byly v návrhu zohledněny také aspekty jaderné bezpečnosti. Civilní hlediska reakce na krizi obvykle spadají do oblasti působnosti článků 179 a 181a Smlouvy o ES. Ustanovení vztahující se k financování udržení míru však ospravedlňují použití právního základu v podobě článku 308 Smlouvy, přestože bezpochyby přispívají k cílům stanoveným v článcích 179 a 181a. Navíc články 179 a 181a nejsou z právního hlediska slučitelné s článkem 203 Smlouvy o Euratomu. HLAVA I CÍLE Článek 1 Obecné cíle a oblast působnosti Článek 1 vymezuje obecné cíle nařízení a zeměpisnou působnost. Nařízení se vztahuje na všechny třetí země a území. Článek 2 Účel Nařízení umožňuje poskytnutí finanční, hospodářské a technické pomoci v zájmu tří rozličných cílů: a) poskytnutí účinné a komplexní reakce na krize a ohrožení lidských práv, demokracie a právního státu, s celkovým cílem napomoci nastolení nebo obnovení podmínek, které jsou nezbytné pro účinné provádění politiky rozvojové a hospodářské spolupráce ze strany Společenství, jeho politiky sousedství a předvstupní strategie. V tomto směru byla ustanovení nařízení koncipována s ohledem na zkušenosti s prováděním mechanismu rychlé reakce, mírové facility pro Afriku, nařízení týkající se boje proti protipěchotním minám a Evropské iniciativy pro lidská práva a demokracii, a rovněž s ohledem na rozsáhlé zkušenosti s reakcí na krize v rámci stávajících geograficky zaměřených nástrojů financování a mezinárodní nejlepší praxe. Tento článek vytváří přímou vazbu mezi poskytováním pomoci v krizi a prosazováním politik rozvoje, hospodářské spolupráce a lidských práv v rámci Společenství. Se stávající výjimkou některých prvků operací na udržení míru je většina poskytnuté pomoci kvalifikována jako způsobilá v rámci Výboru pro rozvojovou pomoc. Nařízení připouští, že některá opatření, která jsou v případě řešení krize relevantní, jako například problémy akce proti protipěchotním minám, byť jsou nezbytná pro zajištění účinných podmínek rozvoje, mohou být poskytnuta nejen v rámci reakce na krizi, ale také prostřednictvím strategických programů. CS 2 CS

3 V rámci tohoto nařízení nelze poskytovat humanitární pomoc (viz článek 13). Humanitární pomoc Společenství bude nadále poskytována výhradně v rámci ustanovení nařízení (ES) č. 1257/96. Nařízení vyžaduje, aby Komise zajistila komplementaritu humanitární pomoci Společenství a nouzové reakce poskytované v rámci Nástroje stability. b) pomoc pro rozvíjení spolupráce mezi EU a třetími zeměmi ve vztahu ke globálním a regionálním přeshraničním problémům, které mají vliv na bezpečnost občanů. Nařízení se snaží zajistit, aby Společenství mohlo řešit klíčové problémy ve společném zájmu Společenství a partnerské země. Nařízení se zaměřuje na boj proti organizované trestné činnosti, terorismu a dalším nadnárodním ohrožením právního státu, dále na ochranu strategické infrastruktury a zásadního neočekávaného ohrožení veřejného zdraví. Akce přijaté v rámci Nástroje stability budou doplňovat akce přijaté za normálních podmínek na základě tří nástrojů řízených politikami. Příspěvek stávajícího nástroje spočívá v možnosti rychlé a koordinované globální akce, například řešení problematiky financování terorismu, praní špinavých peněz nebo daňových podvodů a ve schopnosti prosadit důležité zájmy Společenství a definovat problémy, jejichž upřednostnění by mohlo být v partnerských zemích obtížné v kontextu rámce politik, kterým se řídí tři nové nástroje politik Společenství. c) pomoc při zabezpečení obyvatelstva před kritickými technologickými ohroženími a boj proti šíření zbraní hromadného ničení. V tomto směru vycházejí ustanovení nařízení z praxe zavedené Společenstvím na poli jaderné bezpečnosti a umožní Společenství, aby podpořilo programy řešící problematiku nových bezpečnostních hrozeb, které mohou nastat při zneužití materiálů, vybavení nebo technologií spojených se zbraněmi hromadného ničení a jejich distribuční sítě. Tato strategie pomůže, mimo jiné, zajistit, aby Společenství mohlo dostát svým závazkům v rámci globálního partnerství G8 proti šíření zbraní hromadného ničení a souvisejících materiálů. V tomto směru se pomoc zaměří na oblasti, které lze řešit v rámci civilního sektoru a které nemají bezpečností nebo obranné dopady. Taková opatření mohou kupříkladu zahrnovat vybudování podpůrné infrastruktury v okolí továren na likvidaci jaderných/chemických zbraní: (příjezdové komunikace nebo železniční tratě a inženýrské sítě, ale ne přímo ničení zbraní); podporu zařízení určených k monitorování životního prostředí a informování veřejnosti; manipulace s toxickým odpadem vzniklým při likvidaci zbraní; přeměnu továren na výrobu chemických zbraní na civilní potřeby; rekvalifikaci civilního obyvatelstva, podporu pro vytvoření efektivní kontroly vývozu zboží civilního a vojenského využití a podporu speciálních opatření sloužících k ochraně hranic za účelem zamezení nedovoleného obchodu s materiály souvisejícími se zbraněmi hromadného ničení. Začlenění jaderné bezpečnosti do tohoto nařízení (a nikoliv geograficky zaměřených nástrojích řízených politikami) je nutné vzhledem k tomu, že takováto podpora může být potřebná v několika oblastech (např. země bývalého Sovětského svazu budou od nynějška spadat do oblasti působnosti Evropského nástroje sousedství a partnerství pro Rusko až po Kavkaz a Nástroje rozvojové a hospodářské spolupráce pro země Střední Asie). Je rovněž nutné zajistit úplnou koherenci mezi činnostmi, které mají být vykonány v souvislosti s jadernou bezpečností, a činnostmi, které mají být CS 3 CS

4 vykonány v souvislosti s dozorem nad jadernou bezpečností s bezpečnostními aspekty toho lze nejlépe docílit v kontextu jediného nástroje. V důsledku právních omezení vycházejícím z potřeby použití článku 203 Smlouvy o Euratomu jakožto právního základu ve vztahu k jaderné bezpečnosti a nesouladu tohoto článku s články 179 nebo 181a Smlouvy o ES je v neposlední řadě nutné soustředit veškeré takovéto činnosti v rámci jediného nástroje, a to za použití článku 203 Smlouvy o Euratomu a článku 308 Smlouvy o ES. d) Nástroj stability dále vytváří základ pro podporu mezinárodní akce sloužících k prosazování obecných cílů tohoto nařízení, včetně výzkumu a školení civilních odborníků, kteří by se mohli účastnit misí EU zaměřených na řešení krizí. Ustanovení článku 2 v podstatě představuje kodifikaci a konsolidaci působnosti Společenství, které jsou v současných geografických a odvětvových finančních nástrojích Společenství vymezeny pouze ad hoc a v nesourodé podobě. Staví na přístupu, který byl poprvé použit v dohodě z Cotonou, která vytváří účinný a integrovaný rámec, jehož prostřednictvím může ES působit nejen na rozvoj, ale také na bezpečnost a budování míru a mírové operace s partnerskými zeměmi. Článek 3 Další iniciativy Účelem tohoto článku je zajištění flexibility, která má Společenství umožnit včasně reagovat na budoucí, dnes nepředvídatelné globální problémy ohrožující stabilitu a bezpečnost. Prostřednictvím tohoto nařízení může být poskytnuta pomoc v případech, kdy pomoc reaguje na vyhlášenou politiku Rady nebo závazků učiněných ES. Dříve, než dojde k přislíbení jakýchkoliv finančních prostředků pro tyto iniciativy, musí Komise přijmout rámec politiky, který bude nejprve předložen řídicímu výboru (viz článek 9). HLAVA II PROGRAMOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Článek 4 Opatření a programy Tento článek popisuje tři mechanismy, jejichž prostřednictvím bude poskytována pomoc podle tohoto nástroje. Mimořádná opatření pomoci a prozatímní programy mají reagovat na krizové situace. Víceleté programy se budou orientovat na dlouhodobé problémy v kontextu stabilních podmínek spolupráce. Tento článek obsahuje ustanovení, která mají zajistit komplementaritu pomoci poskytované podle Nástroje stability a pomoci poskytované podle tří nástrojů řízených politikami. Víceleté programy financované podle Nástroje stability tak mohou vycházet ze strategií pro danou zemi nebo region přijatých v kontextu Integrovaného předvstupního nástroje, Nástroje rozvojové a hospodářské spolupráce a Evropského nástroje sousedství a partnerství. Vzniká tak společné strategické programování, který spojuje základní nástroj politiky s dalšími prospěšnými prvky Nástroje stability. Tento nástroj však také umožňuje Komisi přijmout specifické strategie pro daný region nebo tematicky zaměřené strategie. Cílem tohoto přístupu je pokrýt oblasti spolupráce, které nelze dostatečně zahrnout do rámce strategií přijatých CS 4 CS

5 podle dalších nástrojů vnější finanční pomoci (a to buď v důsledku povahy problematiky nebo zeměpisného rozsahu). Takové strategie jsou přijímány po konzultaci s řídicím výborem. Tento článek dále obsahuje ustanovení, která mají zajistit lepší integraci opatření Společenství a opatření přijatých Radou podle společné zahraniční a bezpečností politiky. To je obzvláště důležité pro účinnost a dopad operací civilního krizového řízení ze strany EU, které často zahrnuje jak aspekty spadající do společné zahraniční a bezpečností politiky, tak i do oblasti odpovědnosti Společenství. Tato ustanovení jsou dále rozvinuta v článcích 5 (viz níže), 10 (rozhodování) a 19 (pravidla účasti a původu). Článek 5 Zvláštní ustanovení upravující mimořádná opatření pomoci a prozatímní programy Tento článek obsahuje další zvláštní ustanovení upravující mimořádná opatření pomoci a prozatímní programy. Mimořádná opatření pomoci jsou vytvořena podle vzoru stávajících ustanovení v rámci mechanismu rychlé reakce ES, a to se třemi důležitými inovativními prvky, které mají zlepšit vazby mezi komplexní reakcí EU a kvalitou a koherencí dalších opatření. Za prvé, ustanovení týkající se informování Rady jsou posílena zajištěním trvalého dialogu s Radou před přijetím opatření. Tento dialog bude podpořen zavedením systému výměny informací, vytvořeného podle úspěšného vzoru, který byl zřízen v rámci stávajícího nařízení upravujícího humanitární pomoc. Za druhé, z přijetí mimořádných opatření pomoci vyplyne nová povinnost vypracovat v devítiměsíční lhůtě zprávu se strategickým přehledem plánové reakce Společenství v rámci celého spektra nástrojů Společenství. Tato zpráva začlení navrženou reakci ze strany Společenství do kontextu celkové mezinárodní reakce a zároveň určí opatření, která mají zajistit koherenci mezi akcemi ES a opatřeními přijatými v rámci společné zahraniční a bezpečností politiky. Za třetí, přijetí mimořádných opatření pomoci nyní může vyvolat přijetí prozatímního programu reakce, který bude vycházet z mimořádných opatření pomoci a bude směřovat k obnovení normálních podmínek, za nichž je poskytována pomoc. Prozatímní program reakce bude předložen poradnímu výboru a měl by zajistit účinné propojení mezi opatřeními přijatými podle Nástroje stability a opatřeními přijatými podle základních nástrojů řízených politikami. Článek 6 Zvláštní ustanovení, která lze použít v případě operací na podporu míru Tento článek obsahuje opatření, která respektují jistou politickou citlivost operací na podporu míru a nutnost zajistit, aby rozhodnutí přijatá odpovídala politické orientaci prosazované Radou. Navíc v zájmu prosazování těsné vazby mezi operacemi na podporu míru organizovanými Společenstvím a vojenskými a civilními kapacitami, které lze mobilizovat podle hlavy V Smlouvy o založení Evropské unie zavádí tento článek povinnost Komise upozorňovat Radu na jakákoliv dodatková opatření, které by Rada mohla případně přijmout v rámci společné zahraniční a bezpečností politiky. Podobně jako v případě mírové facility pro Afriku bude muset být každá operace před zahájením v co nejširší možné míře schválena OSN, operace budou vycházet z dohody s regionální organizací a zemí, v níž má operace probíhat, a nebude povoleno žádné přímé financování vojenské činnosti EU (viz čl. 13 odst. 2). CS 5 CS

6 V případě financování vojenských operací třetích stran vznikne povinnost zajistit nezávislé pozorování chování ozbrojených sil. Podle tohoto článku je Komise povinna zavést příslušné monitorovací postupy. Článek 7 Víceleté programy Tento článek stanoví základní požadavky na strategické dokumenty specifické pro tento nástroj (viz článek 4). Článek 8 Přijímání programových dokumentů Strategické dokumenty se před přijetím předkládají k vyjádření řídicímu výboru. Prozatímní programy se překládají poradnímu výboru. HLAVA III - PROVÁDĚNÍ Hlava III se zabývá řadou procedurálních záležitostí, které musí být zohledněny v souladu s finančním nařízením. Ustanovení hlavy III jsou do velké míry harmonizovány v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství, Nástroje rozvojové a hospodářské spolupráce a tohoto nařízení. Rozdíly ve zněních vyplývají ze specifického charakteru jednotlivých nástrojů vnější pomoci. Článek 10 Rozhodnutí o financování Článek 10 stanoví, že s výjimkou mimořádných opatření a prozatímních programů mají rozhodnutí o financování, přijatá Komisí, formu akčních programů pro danou zemi nebo region, které se přijímají každým rokem. Toto je v souladu s novými zásadami začleněnými do nejnovějších nařízení Společenství. Pokud se jedná o akční programy vycházející z rozhodnutí přijatých Komisí ve shodě s víceletými programovými dokumenty (např. strategické dokumenty a víceleté orientační programy pro partnerské země a regiony a tematické strategické dokumenty), které již byly členskými státy schváleny v řídicím výboru, není postup projednávání ve výboru nutný. Komise musí příslušný program poslat členským státům ve lhůtě jednoho měsíce od svého rozhodnutí. Pokud je to nezbytné, může Komise akční programy v rámci své pravomoci upravovat. Na rozdíl od běžné praxe stanoví článek 10 možnost přijímat opatření, která nejsou zahrnuta do akčního programu, stejným způsobem jako akční programy. Toto ustanovení se může ukázat jako užitečné v případě, kdy by Komise chtěla dát rychle k dispozici finanční prostředky, třebaže akční program není ještě ve své celistvosti dopracován. Článek 11 Přijetí zvláštních opatření, která nejsou stanovena ve strategických dokumentech ani ve víceletých orientačních programech Tento článek odráží podobná ustanovení obsažená v Nástroji rozvojové a hospodářské spolupráce a jeho cílem je umožnit flexibilitu s cílem reagovat na nepředvídatelné potřeby, CS 6 CS

7 které nesouvisí s krizí, v rámci dlouhodobé pomoci poskytované podle Nástroje stability (zejména jaderná bezpečnost a globální a regionální přeshraniční problémy). Článek 11 stanoví v případě potřeby nebo nepředpokládaných událostí možnost přijímat specifická opatření, nestanovená ve strategických dokumentech a víceletých orientačních programech. Pokud se jedná o rozhodnutí provedená Komisí mimo víceleté programy schválené členskými státy, podléhají tato rozhodnutí postupu projednávání ve výboru, pokud zahrnují částky vyšší než 15 milionů EUR. Takto jsou zvláštní opatření, nestanovená ve strategických dokumentech či víceletých orientačních programech, přijímána Komisí podle postupu stanoveného v článku 3 rozhodnutí 1999/468/ES, tj. po obdržení stanoviska poradního výboru, který je složen ze zástupců členských států a jemuž předsedá zástupce Komise. Výbor je povinen vydat své stanovisko ke zvláštním opatřením a Komise jej musí vzít v nejvyšší možné míře v úvahu a musí výbor informovat o tom, jak k tomuto stanovisku přihlédla. Komise může přistoupit k úpravě zvláštních opatření podle stejného postupu. Stanovisko výboru však v případě úprav uvedených v čl. 11 odst. 4, považovaných za malé, není nezbytné. Článek 12 Způsobilost Článek 12 stanoví, které subjekty, organizace a instituce mohou získat finanční prostředky podle tohoto nařízení. V souladu se současnou praxí stanovuje celkem širokou způsobilost. Pokud se jedná o možnost získání grantů Společenství, musí se článek 12 číst v souvislosti s článkem 19, který stanoví pravidla účasti na postupech zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů. Články 13 a 14 Druhy opatření a podpůrná opatření V článku 13 se podle současné praxe a bez snahy o vyčerpávající výčet vyjmenovávají druhy opatření, která lze podle nařízení financovat. Článek 14 umožňuje používání nařízení k financování všech podpůrných opatření nezbytných k jeho provádění. Články Spolufinancování a řídicí postupy V souladu se současnou praxí a přáním dárců zajistit větší koordinaci opatření spolupráce článek 15 potvrzuje, že opatření mohou být předmětem paralelního nebo společného financování. V takovém případě může Komise podle článku 3 obdržet a spravovat finanční prostředky od členských států (a zejména veřejných a polostátních institucí), a jakéhokoliv jiného třetího dárcovského státu nebo od mezinárodních či regionálních organizací. Toto ustanovení dává Komisi rovnocenné postavení mezi dárci. Článek 16 stanoví, že pro účely spravování provádění opatření financovaných v rámci daného nařízení si může Komise zvolit mezi: přímým řízením na ústřední úrovni nebo nepřímým řízením na ústřední úrovni ze strany agentur Společenství nebo subjektů zřízených Společenstvím (odstavec 2), CS 7 CS

8 nepřímé řízení na ústřední úrovni ze strany subjektů členských států (odstavec 3) v souladu s čl. 54 odst. 2. písm. c) bodem i) finančního nařízení, který tuto možnost povoluje, pokud to základní právní akt umožňuje. Článek 17 Rozpočtové závazky Článek 17 stanoví, že rozpočtové závazky jsou prováděny na základě rozhodnutí Komise týkajících se: akčních programů; zvláštních opatření, která nejsou nestanovena ve strategických dokumentech ani ve víceletých orientačních programech; a podpůrných opatření. Uvedený článek umožňuje rozdělení rozpočtových závazků na několik let do ročních splátek. Článek 76 finančního nařízení tuto možnost povoluje, pokud ji umožňuje základní právní akt. Článek 18 Ochrana finančních zájmů Společenství Článek 18 stanoví opatření směřující k ochraně finančních zájmů Společenství. Zejména dává Společenství možnost provádět potřebné kontroly provádění. Článek 19 Účast na postupech zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů a pravidla původu Článek 19 stanoví podmínky účasti na postupech zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů souvisejících s prováděním nařízení. V současnosti jsou ustanovení v souladu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu k vnější pomoci Společenství, 1 jehož účelem je změnit nařízení, která slouží jako právní základ hlavních nástrojů pomoci Společenství v zájmu uvolnění většího objemu pomoci. Čl. 19 odst. 2 stanoví, že pokud třetí země umožní účast na postupech zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů členským státům ES, může Komise rozhodnout o umožnění účasti této třetí země na postupech Společenství pro zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů. Článek 19 může být změněn vzhledem k závěrům Rady a Evropského parlamentu během přezkoumání uvedeného nařízení. Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto nástroje a výzev, na něž se zaměřuje, a zároveň důrazu, který klade na přeshraniční problémy, umožňuje tento článek Komisi rozšířit způsobilost na země s tradičními hospodářskými, obchodními nebo zeměpisnými vazbami na dotčenou partnerskou zemi. Toto ustanovení je vytvořeno podle stávajících ustanovení v nařízení o programu Meda. Způsobilost může být ještě více rozšířena v krizových situacích vyžadujících přijetí mimořádných opatření pomoci nebo prozatímních programů. V takových případech existuje primární potřeba pružných postupů pro způsobilost a pravidel původu, přičemž omezující pravidla způsobilosti představovala v minulosti překážku efektivní spolupráce s ostatními mezinárodními subjekty a rychlosti a účinnosti akcí Společenství. 1 KOM(2004) 313 ze dne 26. dubna CS 8 CS

9 Články 20, 21 a 22 Předběžné financování, granty a finanční prostředky, které jsou dány k dispozici Evropské investiční bance nebo jiným finančním zprostředkovatelům Články 20, 21 a 22 upřesňují některé technické body, které se týkají provádění některých opatření stanovených v článku 13. Zejména: Článek 20 stanoví, že úrok z předběžného financování má být dán k dispozici příjemcům. Finanční nařízení tuto možnost povoluje, pokud ji základním právní akt umožňuje. Článek 21 uvádí, že fyzické osoby mohou získávat granty v souladu s článkem 114 nařízení (ES) č. 1605/2002, který tuto možnost dává, pokud to právní základ umožňuje. Článek 22 stanoví druh ustanovení, která musí Komise případ od případu přijímat, pokud rozhoduje o poskytnutí peněžních prostředků Evropské investiční bance nebo jiným finančním zprostředkovatelům. Článek 23 Vyhodnocování Článek 23 zavazuje Komisi k pravidelnému vyhodnocování výsledků geografických a tematických politik a programů a odvětvových politik a účinnosti programování. HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Hlava IV zahrnuje obvyklá ustanovení o výroční zprávě pro Evropský parlament a Radu týkající se provádění nařízení (článek 24), postup projednávání ve výboru (článek 25), přezkoumání nařízení (článek 26), zrušení stávajících nařízení (článek 27) a datum vstupu v platnost (článek 28). Nařízení se použije ode dne 1. ledna V souladu s přístupem v nařízení týkajícím se rozvojové a hospodářské spolupráce se toto nařízení stanoví použití poradních výborů i řídicích výborů. Strategické dokumenty zabývající se dlouhodobou pomocí se předkládají řídícím výborům. V případech, kdy je nutné při vytváření a provádění programu reagovat flexibilně, budou konzultovány poradní výbory. CS 9 CS

10 2004/0223 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o zřízení Nástroje stability RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise 2, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 3, vzhledem k těmto důvodům: (1) Navrhuje se nový rámec pro plánování a poskytování pomoci za účelem zefektivnění vnější pomoci Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ze dne zřizuje předvstupní nástroj (IPA) pro pomoc Společenství poskytovanou kandidátským zemím a možným kandidátským zemím 4. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne se zřizuje Evropský nástroj sousedství a partnerství 5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne se zaměřuje na rozvojovou spolupráci a hospodářskou spolupráci s jinými třetími zeměmi 6. Toto nařízení je doplňkovým nástrojem zabývajícím se krizovými situacemi a některými globálními dlouhodobými riziky pro mír, stabilitu a ochranu a bezpečnost civilního obyvatelstva. (2) Společenství je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. Podpora stabilních podmínek rozvoje lidstva a prosazování lidských práv, demokracie a základních svobod zůstává jedním z klíčových cílů celého spektra nástrojů vnější pomoci Společenství. (3) Deklarace tisíciletí OSN označuje vyloučení násilného konfliktu za základní předpoklad rozvoje lidstva; rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/337 z července 2003 uznává, že mír a rozvoj se vzájemně posilují a že úcta k lidským právům a základním svobodám jsou jedny z klíčových prvků pro předcházení ozbrojeným konfliktům; z těchto důvodů jsou bezpečnost, stabilita a předcházení násilným Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ]. CS 10 CS

11 konfliktům důležitými předpoklady rozvoje a zmírňování chudoby a opatření, která se touto problematikou zabývají, přispívají k naplňování rozvojových cílů tisíciletí a cílů dohod uzavřených mezi Společenstvím, členskými státy a třetími zeměmi. (4) Evropská rada se zavázala, že se Evropská unie bude účinně podílet na řešení krizí a předcházení vzniku násilných konfliktů. Program EU pro předcházení násilným konfliktům vyzdvihuje politický závazek usilovat o předcházení konfliktů jako jeden z hlavních cílů vnějších vztahů EU. K naplňování tohoto cíle a k rozvoji Unie jako globálního aktéra přispívají významnou měrou finanční nástroje Společenství. (5) Zpráva Panelu pro mírové operace OSN vyzvala regionální a subregionální organizace k vytvoření kapacity pro udržení míru. Na tuto výzvu reagovala Komise a Rada dne 17. listopadu 2003 vydáním prohlášení, které se týkalo vytvoření mírové facility pro Afriku. Zkušenosti získané v rámci facility mohou být inspirací pro podobné plány s dalšími regionálními a subregionálními organizacemi s důrazem na efektivní multilateralismus stanovený v evropské bezpečností strategii. (6) EU bude přispívat k mezinárodnímu míru a bezpečnosti v souladu s principy Charty OSN. (7) Dohoda o partnerství z Cotonou zavádí integrovaný rámec bezpečnosti a rozvoje, přičemž nástroj stability by měl z tohoto přístupu vycházet. (8) Programy zabývající se problematikou protipěchotních min a lehkých střelných a lehkých zbraní mají vliv jak na rozvoj, tak i na bezpečnost lidí a politickou stabilitu. Konference uskutečněná v roce 2004, jejímž tématem bylo přehodnocení Smlouvy o zákazu min, která vstoupila v platnost 1. března 1999, přijala akční plán představující nově potvrzený závazek ukončit utrpení způsobené protipěchotními minami. (9) Rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom z 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany 7 stanoví nasazení odborníků na civilní ochranu ve třetích zemích v případech přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení kapacity civilní ochrany Evropské unie 8 poukazuje na potřebu rychlé mobilisace finančních prostředků na podporu takových akcí. (10) Prohlášení Evropské rady o boji proti terorismu ze dne 25. března 2004 požaduje, aby byly do programů vnější pomoci začleněny cíle boje proti terorismu. Kromě toho Strategie tisíciletí EU o prevenci a kontrole organizovaného zločinu, přijatá Radou 27. března 2000, vyzývá k bližší spolupráci s třetími zeměmi. (11) Je zejména třeba, aby EU byla schopna činit opatření, která jí umožní přispět k podpoře jaderné bezpečnosti a zabezpečení ve třetích zemích, bojovat s šířením zbraní hromadného ničení a reagovat na technologická rizika pro bezpečnost a ochranu a velká nepředvídatelná rizika ohrožující veřejné zdraví s nadnárodním dopadem. Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení. 7 8 Úř. věst. L 297, , s. 7. KOM(2004) 200 v konečném znění. CS 11 CS

12 (12) Je třeba financovat doprovodná opatření na podporu cílů tohoto nařízení, včetně školení, výzkumu a podpory provádění mezinárodních dohod. (13) V zájmu splnění mezinárodních závazků Společenství a plné podpory vnějších politik EU musí Společenství zajistit, aby byly jeho nástroje vnější pomoci plně přizpůsobeny těmto cílům. (14) Zkušenosti ukázaly, že stabilizace po ukončení krize vyžaduje trvalé a flexibilní zapojení mezinárodního společenství a že musí být věnována zvláštní pozornost prvním letům po ukončení krize, kdy se mnoho zemí vrací zpět do krizového stavu. Navíc partnerské země procházející krizovými situacemi nemusí mít dostatečnou institucionální kapacitu nebo plně mezinárodně uznané vlády, což by jim umožňovalo plné zapojení do jednání o stanovení priorit pomoci. (15) Provádění programů pomoci v dobách krize a politické nestability vyžaduje specifická opatření, jejichž účelem je zajistit pružnost rozhodovacích procesů a přidělování rozpočtových prostředků a rovněž rozšířená opatření, jejichž účelem je zajistit koherenci s dvoustrannou pomocí a vytvoření mechanismů k spojování finančních prostředků od dárců, včetně přenesení úkolů veřejné moci prostřednictvím nepřímého centralizovaného řízení. (16) Usnesení Evropského parlamentu a závěry Rady v návaznosti na sdělení Komise o provázání okamžité pomoci, obnovy a rozvoje 9 kladou důraz na potřebu zajištění účinného propojení operací financovaných z různých finančních nástrojů ES v souvislosti s krizí. (17) Zkušenosti prokázaly, že mají-li být výše uvedené záležitosti splněny účinně a včas, musí existovat specifické finanční zdroje a nástroje financování, které mohou doprovázet humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce. (18) Kromě opatření dohodnutých s partnerskými zeměmi v kontextu rámce politiky pro spolupráci zřízeného v rámci Integrovaného předvstupního nástroje, Evropského nástroje sousedství a partnerství a Nástroje pro rozvojovou a hospodářskou spolupráci musí být Společenství rovněž schopno poskytovat pomoc, která podporuje základní hodnoty a klíčové priority politik Evropské unie a nové politické iniciativy mezinárodního společenství, které se zabývají udržením míru, politickou stabilitou a ochranou před organizovanou trestnou činností, šířením zbraní hromadného ničení a příbuzných materiálů a hlavním technologickým rizikům a epidemiím. (19) Humanitární pomoc se poskytuje výhradně podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96. (20) Pokyny pro posílení operační koordinace mezi Společenstvím, zastoupeným Komisí, a členskými státy na poli vnější pomoci z roku 2001 zdůrazňují potřebu zesílené koordinace vnější pomoci EU. (21) Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. července 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 10. Strategické dokumenty, kterými se řídí 9 10 KOM(2001) 153. Úř. věst. C 184, , s. 23. CS 12 CS

13 dlouhodobá pomoc, by měly být předkládány řídicímu výboru. V případech, kdy je při navrhování a provádění programu nutná obzvláštní flexibilita, proběhnou konzultace s poradním výborem. (22) Aby mohl být zřízen nový nástroj stability, je třeba zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1724/2001 ze dne 23. července 2001 o boji proti protipěchotním minám v rozvojových zemích; nařízení Rady (ES) č. 1725/2004 ze dne 23.července 2001 o boji proti protipěchotním minám ve třetích zemích jiných než rozvojových zemích; nařízení Rady (ES) č. 381/2001 ze dne 26. února 2001 o vytvoření mechanismu rychlé reakce; nařízení Rady (ES) č. 2046/97 ze dne 13. října 1997 o spolupráci mezi severem a jihem v boji proti drogám a drogové závislosti; nařízení Rady (ES) č. 2258/96 ze dne 22. listopadu 1996 o akcích obnovy a rekonstrukce v rozvojových zemích; rozhodnutí Rady 2001/824/ES, EURATOM ze dne 16. listopadu 2001 o dalším příspěvku, který poskytuje Evropské společenství Evropské bance pro obnovu a rozvoj a který je určen na Fond pro zakonzervování černobylského reaktoru; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2130/2001 ze dne 29. října 2001 o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemí Asie a Latinské Ameriky; nařízení Rady (ES) č. 1080/2000 ze dne 22. května 2000 o podpoře Prozatímní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a Úřadu vysokého zástupce v Bosně a Hercegovině (OHR). (23) S ohledem na potřebu koordinované multilaterální reakce v oblastech stanovených tímto nařízením a na rozsah a globální důsledky opatření stanovených v tomto nařízení nemůže být sledovaných cílů dosaženo uspokojivě pouze na úrovni jednotlivých členských států. Společenství proto může přijmout opatření v souladu s principem subsidiarity stanoveným v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s principem proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (24) Smlouvy nestanoví pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než ty, které jsou uvedeny v článku 308 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I CÍLE Článek 1 Obecné cíle a oblast působnosti Společenství financuje opatření zaměřená na prosazování míru a stability a zajištění bezpečnosti a ochrany civilního obyvatelstva ve třetích zemích a územích v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Tato opatření budou podporovat zejména politiky EU týkající se: poskytování účinné, včasné a integrované reakce, která má předcházet důsledkům krizových situací, závažné politické nestability nebo násilného konfliktu a rovněž uvedené důsledky mírnit nebo řešit, CS 13 CS

14 hlavních problémů souvisejících s nastolením nebo zachováním právního státu ve třetích zemích, včetně boje proti místním nebo přeshraničním hrozbám, jako je organizovaná trestná činnost, nezákonné obchodování a terorismus, hlavních technologických ohrožení s potenciálním přeshraničním dopadem, k nimž patří také posílení jaderné bezpečnosti a boj proti šíření zbraní hromadného ničení, rozvoje kapacity určené pro udržení míru a podpory míru ve spolupráci s mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi. Toto nařízení rovněž stanoví rámec pro reakci na nové iniciativy v oblasti politik podporované Evropskou unií v souladu s cíli tohoto nařízení a doplňující akce, které mohou být realizovány v rámci jiných nástrojů financování vnější pomoci. Článek 2 Účel V zájmu naplňování cílů tohoto nařízení poskytne Společenství finanční, hospodářskou a technickou pomoc, která doplňuje pomoc obvykle poskytovanou podle nástroje humanitární pomoci, Integrovaného předvstupního nástroje, Evropského nástroje sousedství a partnerství a Nástroje rozvojové a hospodářské spolupráce, s cílem: (a) pomoci při vytváření nebo obnově základních podmínek potřebných k umožnění účinného provádění politik a programů rozvojové a hospodářské spolupráce Společenství ve třetích zemích. Může sem patřit mimo jiné pomoc na: civilní opatření uskutečňovaná mezinárodními a regionálními organizacemi, státními a nestátními subjekty, jejichž záměrem je usnadnit mírové urovnání sporů, předejít vypuknutí nebo zesílení násilného konfliktu, omezit jeho územní rozšíření a přispívat k usmíření stran, včetně vyjednávacích a mediačních snah a monitorování a provádění mírových dohod nebo dohod o příměří mezi stranami, vojenské monitorování a operace na udržení míru nebo podporu míru (včetně operací s civilní složkou) řízené regionálními nebo subregionálními organizacemi a dalšími koalicemi států, které jednají se souhlasem OSN; opatření směřující k vybudování kapacity těchto organizací a jejich zúčastněných členů pro plánování, provádění a zajišťování účinné politické kontroly nad těmito operacemi, mobilisaci opatření v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, včetně využití zdrojů civilní ochrany, které buď zastoupí nebo doplní humanitární pomoc EU, odzbrojení, demobilisaci a opětné začlenění bojovníků do běžného života, s důrazem na problematiku dětských vojáků a reformu bezpečnostního sektoru, opatření zaměřená na problémy způsobené protipěchotními minami, nevybuchlými bojovými prostředky nebo dalšími výbušnými zařízeními, lehkými střelnými a lehkými zbraněmi a dalšími nebezpečnými pozůstatky války, včetně odstranění a zničení zásob vojenského materiálu, pomoci obětem CS 14 CS

15 uvedených zařízení a osvětových programů informujících o existujících rizicích, opatření v reakci na krizové situace, jejichž cílem je zabezpečit, obnovit nebo nastolit podmínky nezbytné pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj, zahrnující mimo jiné podporu fungování prozatímních správ s mezinárodním mandátem a jejich akcí, a další počáteční opatření sloužící k zřízení a podpoře demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, účinné civilní správy na státní i místní úrovni, nezávislého soudnictví, řádné správy věcí veřejných a práva a pořádku, opatření v reakci na krizové situace, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokratickým principům a právnímu státu a rovněž zásadám mezinárodního práva (včetně podpory zvláštních státních a mezinárodních trestních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření, mechanismů pro právní urovnání případů týkajících se lidských práv a mechanismů uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich), a povzbudit rozvoj občanské společnosti a její účast na politickém procesu, včetně opatření, která mají podpořit nezávislá a profesionální média, opatření v reakci na krizové situace, jejichž cílem je obnova a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, včetně základní výrobní kapacity, a rovněž obnovení hospodářské činnosti a vytváření pracovních míst, další opatření, která mohou být případně potřebná k usnadnění účinného přechodu od opatření v reakci na krizi k normální spolupráci v rámci střednědobých a dlouhodobých strategií a programů vnější rozvojové a hospodářské spolupráce Společenství. Komise zajistí, aby přijatá opatření byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politik Společenství pro danou partnerskou zemi, a zejména s cíli programů a politik hospodářské a rozvojové spolupráce schválenými podle článků 179 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství. (b) rozvíjet spolupráci mezi EU a třetími zeměmi ve vztahu ke globálním a regionálním přeshraničním problémům, které mají vliv na bezpečnost a základní práva občanů. Taková opatření mohou zejména: posilovat kapacitu donucovacích orgánů a orgánů soudnictví v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti, včetně nezákonného obchodování, účinnou kontrolu nezákonného obchodu a transitu a další oblasti spolupráce na poli spravedlnosti a vnitřních věcí, posilovat mezinárodní rámec ochrany lidských práv a podporovat mezinárodní akci zaměřenou na podporu demokracie, řešit bezpečnost mezinárodních dopravních a energetických opatření a infrastruktury, včetně osobní a nákladní dopravy a distribuce energie, CS 15 CS

16 reagovat na náhlá závažná ohrožení veřejného zdraví, jako jsou epidemie s potenciálním nadnárodním dopadem, podporovat posilování právních rámců států a mezinárodní spolupráce ve výše uvedených oblastech, včetně výměny informací, posuzování rizik/ohrožení a dalších vhodných forem spolupráce. Taková opatření mohou být přijata podle tohoto nařízení v případech, kdy reagují na okamžitou potřebu, musejí být v zájmu účinnosti a efektivity realizována prostřednictvím globálních a nadregionálních strategií a mechanismů a nejsou jiným způsobem prováděna v rámci politik a programování nařízení týkajících se rozvojové a hospodářské spolupráce 11, Evropského nástroje sousedství a partnerství 12 nebo Integrovaného předvstupního nástroje 13. (c) pomoci při zabezpečování zemí a obyvatelstva před kritickými technologickými ohroženími a v boji proti šíření jaderných, chemických, biologických a radiologických zbraní a příbuzných materiálů, zařízení a znalostí. Může sem patřit mimo jiné pomoc na: posílení jaderné bezpečnosti, zejména s cílem přispět k podpoře šíření bezpečnostní osvěty, včetně bezpečné konstrukce, provozu a údržby jaderných elektráren nebo jiných jaderných zařízení, bezpečné dopravy a zneškodňování jaderného odpadu a manipulace s ním a rekultivaci bývalých jaderných provozů, zavedení a provádění dozoru nad jadernou bezpečností, včetně řádné evidence a kontroly štěpných materiálů, kontroly nedovoleného obchodu s potenciálně nebezpečnými materiály a instalace moderních logistických, vyhodnocovacích a kontrolních zařízení, snížení zásob štěpného materiálu nebo chemických či biologických činitelů souvisejících se zbraněmi a zvýšená bezpečnost zařízení pracujících s těmito materiály nebo jejich výchozími látkami, konverzi zbrojního průmyslu, výrobních kapacit a vojenských výzkumných programů za účelem jejich dalšího využívání pro civilní účely, včetně podpory přeškolení a alternativního zaměstnání zbrojních expertů a rekultivaci bývalých zbrojních provozů, účinnou kontrolu a odhalování nedovoleného obchodu s potenciálně nebezpečnými látkami, například pomocí instalace moderních logistických, vyhodnocovacích a kontrolních zařízení, uložení a vynucení účinných kontrol vývozu zboží civilního a vojenského využití, Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ] Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ] Úř. věst. C [ ], [ ], s. [ ] CS 16 CS

17 zavedení účinných opatření v oblasti připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací, civilní ochrany a sanace v případě možných ekologických havárií, například v jaderném odvětví nebo v jiných průmyslových odvětvích, kde hrozí mimořádně závažné ekologické havárie s mezinárodním dosahem, posílení mezinárodní spolupráce ve výše uvedených oblastech, včetně výměny informací, posuzování rizik/ohrožení a dalších vhodných forem spolupráce. (d) podporovat ratifikaci, provádění a monitorování mezinárodních dohod a smluv a rozvoj účinných mezinárodních politik a postupů v souladu s cíli tohoto nařízení. Tato opatření mohou zahrnovat výzkum a analýzu, systémy včasného varování, včetně předcházení konfliktům a školení v oblasti civilního krizového řízení. Článek 3 Další iniciativy Společenství může přijmout opatření na podporu dalších iniciativ v oblasti politik, a to za předpokladu, že tato opatření přispívají k obecným cílům tohoto nařízení upraveným v článku 1 nebo odpovídají závazkům, které Společenství učinilo na mezinárodních fórech nebo v rámci vyhlášené politiky Rady. HLAVA II PROGRAMOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Článek 4 Opatření a programy 1. Opatření Společenství podle tohoto nařízení budou prováděna v podobě mimořádných opatření pomoci nebo prozatímních programů reakce nebo víceletých programů. 2. Mimořádná opatření pomoci budou reagovat na krizové situace a případy extrémní nouze nebo případy ohrožení demokracie nebo právního státu nebo lidských práv a základních svobod, kdy je účinnost opatření závislá na rychlém či pružném provádění. Komise může dále přijmout mimořádná opatření pomoci k poskytování opatření Společenství paralelně s opatřeními přijatými Radou podle Hlavy V Smlouvy o Evropské Unii týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. 3. Po mimořádných opatřeních pomoci může následovat prozatímní program reakce. Prozatímní programy reakce zahrnují opatření, která si kladou za cíl přispět k nastolení nebo obnově základních podmínek potřebných pro standardní provádění vnějších programů spolupráce Evropské unie. Dále mohou reagovat na situace dlouhodobé politické nestability, situace vznikající z nevyřešených konfliktů, hlavní problémy po skončení konfliktu a situace, při nichž se Společenství odvolává na základní prvky ustanovení mezinárodních úmluv se třetími zeměmi nebo jiných základních právních předpisů upravujících vnější pomoc, pokud to odpovídá všem příslušným opatřením přijatým Radou. CS 17 CS

18 4. Víceleté programy budou zahrnovat opatření, která mají za cíl řešit dlouhodobé záležitosti v souvislosti se stabilními podmínkami spolupráce. Tyto programy jsou založeny na: a) strategiích pro daný region a tematických strategiích specifických pro tento nástroj, přijatých v souladu s ustanoveními článku 7, nebo b) strategiích pro danou zemi či daný region nebo tematických strategií přijatých podle nařízení Rady o zřízení Nástroje pro rozvojovou a hospodářskou spolupráci, Integrovaného předvstupního nástroje a Evropského nástroje sousedství a partnerství. Článek 5 Zvláštní ustanovení upravující mimořádná opatření pomoci a prozatímní programy 1. Komise bude udržovat trvalý dialog s Radou ve věci plánování mimořádných opatření pomoci v souladu s tímto nařízením. V zájmu koherence vnější akce EU vezme na vědomí přístup přijatý Radou jak při plánování, tak při následném provádění těchto opatření. V případech, kdy Komise přijme mimořádná opatření pomoci ve smyslu výše uvedeného čl. 4 odst. 2, informuje Radu okamžitě o podstatě, cílech a finančních částkách přijatých opatření. Komise podá do devíti měsíců od přijetí mimořádných opatření zprávu Radě a Evropskému parlamentu. Tato zpráva souhrnně informuje o stávající a plánované reakci Společenství, včetně budoucích příspěvků z jiných finančních nástrojů Společenství, o statusu stávajících strategií pro danou zemi nebo daný region podle čl. 4 odst. 4 písm. b, o jakýchkoli opatřeních, která učiní Společenství k usnadnění politického dialogu a o úloze Společenství v širší mezinárodní a multilaterální reakci. Dále tato zpráva uvádí jakákoli specifická opatření, která Komise považuje za nutná pro zajištění koherence akce Společenství a opatření plánovaných nebo přijatých podle Hlavy V Smlouvy o Evropské unii. 2. Komise může v devítiměsíční lhůtě uvedené v odstavci 1 druhém pododstavci přijmout prozatímní program reakce podle výše uvedeného čl. 4 odst. 3, který vychází z přijatých mimořádných opatření a napomáhá opětnému zavedení standardní spolupráce, je-li to možné. V případech, kdy Komise provedla přezkum ad hoc svých strategií pro danou zemi nebo daný region v reakci na některou ze situací popsaných ve výše uvedeném čl. 4 odst. 2 nebo čl. 4 odst. 3, se tyto strategie stanou základem prozatímního programu. V období dvou let od přijetí prozatímního programu reakce Komise posoudí, zda stále trvají podmínky, které odůvodňují využívání financování podle tohoto nařízení. Při tomto posouzení Komise zejména zohlední, zda potřeby pomoci ze strany státu mohou nyní být adekvátně zohledněny v rámci rámce politiky, kterým se řídí poskytování pomoci podle jiných nástrojů vnější pomoci Společenství. Komise podá zprávu o závěrech výboru podle článku 25. Komise může přijmout prozatímní program reakce bez předchozího přijetí mimořádných opatření pomoci. CS 18 CS

19 3. Za účelem usnadnění dialogu uvedeného v odstavci 1 a zvýšení účinnosti a soudržnosti mimořádných opatření pomoci Společenství a jednotlivých států může Komise učinit jakékoliv opatření nezbytné pro prosazení úzké koordinace vlastních činností a činností členských států, a to jak na úrovni rozhodování, tak i v praxi. Za tímto účelem provozují členské státy a Komise systém pro výměnu informací. Článek 6 Zvláštní ustanovení, která lze použít v případě operací na podporu míru 1. Opatření podporující nasazení sil pro udržení míru a operace na podporu míru v souladu s výše uvedeným článkem 2 a jakákoli další doprovodná opatření se přijímají jako mimořádná opatření pomoci. Před přijetím těchto opatření Komise již v ranném stádiu požádá o stanoviska členských zemí v příslušných grémiích Rady a uvede rovněž veškerá dodatková opatření, o nichž se domnívá, že by je Rada měla přijmout. Komise dále zajistí, aby operace byly v souladu se zásadami a cíli OSN, a zvláště aby jakékoli nasazení sil pro udržení míru nebo operace na podporu míru byly v co nejširším smyslu schváleny OSN. Operace k prosazování míru vyžadují mandát OSN. Komise zavede postupy k zajištění účinného nezávislého monitorování chování příslušníků sil provádějících operace vojenského monitorování nebo operace k udržení míru, které financuje Společenství, a zajistí podávání pravidelných zpráv Radě. 2. Komise může z vlastní iniciativy přijmout přípravná opatření týkající se operací na podporu míru včetně zjišťovacích misí. Komise Radu informuje v počáteční fázi před financováním těchto přípravných opatření a při následném provádění těchto opatření bere zřetel na názor Rady. 3. Opatření dlouhodobé podpory budování kapacit v oblasti vojenského udržování míru budou přijata v podobě víceletých programů. Komise pravidelně informuje Radu o provádění takovýchto programů. Článek 7 Víceleté programy 1. V případech, kdy Komise přijme strategické dokumenty o regionech či tematické strategické dokumenty specifické pro tento nástroj v souladu s výše uvedeným čl. 4 odst. 4 písm. b, budou tyto dokumenty stanoveny na dobu až sedmi let s cílem poskytovat koherentní rámec koordinace mezi dárcem a partnerskou zemí. 2. Při vytváření strategických dokumentů uvedených v odstavci 1 Komise zajistí jejich soulad se strategiemi a opatřeními přijatými v programech pro dané státy a regionálních programech Společenství. Kromě toho se budou konat společné konzultace mezi Komisí, členskými státy a případně dalšími dárci, aby byla zajištěna komplementarita činností spolupráce na úrovni Společenství a členských států. Budeli to třeba, budou přizváni i další zainteresované subjekty. CS 19 CS

20 Strategické dokumenty se podle potřeby podrobí přezkumu a revizi, zpravidla v polovině příslušného období. 3. V souvislosti se strategickými dokumenty o regionech mohou být vypracovány víceleté orientační programy. V rámci orientačních programů se stanoví oblasti spolupráce vybrané pro účely financování a vymezí specifické cíle, očekávané výsledky a ukazatele plnění. V uvedených programech se vymezí orientační finanční příděly (jak celkové, tak i pro každou oblast priority zvlášť a ve vhodných případech se určí rozsahem). Orientační programy budou podle potřeby aktualizovány s ohledem na případný přezkum odpovídajících strategických dokumentů. Ve výjimečných případech může být s ohledem na zvláštní okolnosti, jako jsou krizové situace nebo mimořádné výsledky, víceletý příděl upraven. Článek 8 Přijímání programových dokumentů 1. Strategické dokumenty a víceleté orientační programy uvedené v článku 7 a jakékoli jejich revize budou přijímány v souladu s postupem uvedeným v čl. 25 odst Prozatímní programy reakce uvedené v čl. 4 odst. 3 budou přijímány Komisí v souladu s postupem podle v čl. 25 odst. 3. V souladu s daným postupem mohou být tyto programy prodlouženy. Článek 9 Přijetí nových iniciativ v oblasti politik Před přijetím opatření podle článku 3 Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 25 odst. 2 přijme obecné zásady vymezující rámec politik, kterého se opatření týkají, přidělení finančních prostředků a jejich komplementárnost vzhledem k pomoci poskytované na podporu těchto cílů v rámci ostatních nástrojů vnější pomoci ES. HLAVA III - PROVÁDĚNÍ Článek 10 Rozhodnutí o financování 1. Pro opatření podle článku 5, čl. 6 odst. 1 nebo čl. 6 odst. 2 přijme Komise potřebná rozhodnutí o financování. O přijatých rozhodnutích informuje Komise do 72 hodin výbor. 2. Pro opatření podle čl. 6 odst. 3 nebo článku 7 přijme Komise roční akční programy na základě strategických dokumentů uvedených v čl. 4 odst. 4. CS 20 CS