připomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle
|
|
|
- Otto Soukup
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 připomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle
2 Morfologie živočichů MB170P46 Pokryv těla, integument, povrchy: specializace povrchů, kůže, keratinizace, deriváty
3 Pokryv těla, integument, povrchy povrch=interface mezi vnějším a vnitřním prostředím, zásadní role pro ochranu a uchování integrity těla, souvislý povrch. deriváty (šupiny, žlázy, peří, srst; rohy, drápy, etc.) tvoří základní fenotypové adaptace prostředí a stylu života s obrovskou vypovídající hodnotou. nejexponovanější, nejvíce multi-funkční vrstva těla!!! chrání proti abrazi, mechanickému poškození (kupř. šupiny), UV (pigmentace), proti vyschnutí či infekci (hlen). Umožňuje termoregulaci, osmoregulaci (výměna iontů a solí), infekční rozhraní; polopropustnost! základní součást mnoha systémů: trávení, pohyb, metabolismus, termoregulace, vnímání a smysly, chování (sebe-presentace) komplexní systém (obratlovci-kůže-vícevrstevnatost/stratifikace): povrchový epitel, pojivové tkáně, tuk, hladké svaly; cévní systém, žlázy, receptory, nervy atp. Člověk: až 15% váhy!
4 Pokryv těla a opěrná soustava Povrch těla může sloužit jako kryt, ale i výztuha (stálý tvar, podpora orgánů). Deriváty povrchu - kutikuly či schránky vylučované z epidermis tvoří tzv. exoskeleton. Fce výztuhy či opěry těla však mohou převzít jiné struktury než povrchové vnitřní obratle, struna hřbetní, jehlice hub atp. S oporou je spojen i pohyb interakce se svalovou soustavou.
5 Pokryv těla a opěrná soustava Vnější pokryvné a oporné struktury prvoků: schránky kokolitek (bičíkovci), křemičité kostry bičíkovců, schránky obrněněk či dírkovců. Materiál: celulosa, chitin, uhličitan vápenatý či kupř. aglutinované schránky z cizorodého materiálu. vnější povrch (pelikula) může být inkrustován či může vylučovat minerální látky ve formě schránek (kostra, CaCO3)
6 Pokryv těla a opěrná soustava (soustřeďte se na obrázky a jejich pochopení, aby jste byli schopni záležitosti níže nějak charakterisovat) Povrch těla živočišných hub (Porifera) Polyp a medůza láčkovců Základní členění těla měkkýšů, schránky plžů, mlžů a hlavonožců Povrch těla a končetiny členovců... srv. pěkná kapitola v skriptu prof. Ročka či kdekoliv jinde!
7 Pokryv těla a opěrná soustava (soustřeďte se na obrázky a jejich pochopení, aby jste byli schopni záležitosti níže nějak charakterisovat) Povrch těla živočišných hub (Porifera) Polyp a medůza láčkovců Základní členění těla měkkýšů, schránky plžů, mlžů a hlavonožců Povrch těla a končetiny členovců... srv. pěkná kapitola v skriptu prof. Ročka či kdekoliv jinde! - jde nám jen o pochopení základních principů "tělních plánů" jednotlivých skupin! - co to je, z čeho to je vystaveno, jak to vzniká v ontogenezi, případně co to znamená pro evoluci... a jednoduše!
8 ANO (srv. obr. 75) NE (srv. obr. 72)
9 Další viz. www. zoology.cz
10
11 Pokryv těla a opěrná soustava ostnokožců: Vznik z mesodermu (oproti EKT bezobratlých!), jednotlivé vápnité destičky vznikají růstem původně jednoho krystalu kalcitu, interakce s ambulakrální soustavou
12 Pokryv těla a opěrná soustava členovců Epidermis= hypodermis, vylučuje chitinózní kutikulu Ta může sklerotizovat či mineralizovat Svlékání zajišťuje exuviální tekutina
13 Pokryv těla a opěrná soustava členovců Vnější kostra Hlava, hruď, zadeček
14
15 Kůže (integument) složená soustava, jen obratlovci Kůže: pokožka (epidermis) + škára (dermis) Epidermální buňky jsou vždy epiteliální: polarizované - sekretují materiál basálně i apikálně Mimobuněčná hmota (ECM): polysacharidy (gel) a proteiny (kolagen, fibronektin, laminin, etc). Komplexní ECM jen u Metazoa: geny pro tyto proteiny jsou však mnohem starší. Rozlišujeme: Stratum germinativum, basální lamina, stratum corneum (keratin). pokožka: převažují buňky; škára: převažují vlákna. Škára je uniformnější, adaptace spíše pokožkové.
16 Kůže: integument (obratlovci) Kůže: pokožka (epidermis) + škára (dermis)
17 Kůže (epidermis + dermis): epidermis vzniká z ektodermu
18 Kůže (epidermis + dermis): dermis (škára) standartně vzniká z mesodermu - srv. diferenciaci somitu, tzv. dermatom
19 Kůže (epidermis + dermis): v hlavě obratlovců však dermis (škára) vzniká z mesenchymu původem z neurální lišty, což má zásadní dopad na vznik skeletálních struktur!
20 Kůže (integument) - na rozhraní obou vrstev dochází k tzv. epitelo-mesenchymálním interakcím a následné tvorbě unikátních struktur mesenchymální papila, dermis: odontoblasty dentin (kost); epidermis: ameloblasty (enamel) - sklovina
21 Rozličné kožní deriváty vznikají identickou cestou epitelo-mesenchymální interakce
22 Klíčová schopnost epitelo-mesenchymálních interakcí: ve všech případech je počátek morfogenese (invaginace/evaginace epitelu) aktivován stejným morfogenem - Shh (Sonic hedgehog) "Shh animal" exprese Shh ve vyvíjejících se základech peří
23 Specializace povrchů: smyslové receptory v kůži, exo+endokrinní žlázy
24 Kůže obojživelníků» mukózní žlázky
25
26 Specializace povrchů: keratinizace
27 Keratinizace povrchů: rohovinové útvary a lišty v ústech, zoubky, povrch zobáků... velice běžné adaptace
28 Vysoká keratinizace je typická pro kůži plazů
29 Keratinizace povrchů a šupiny Šupiny hadů: pravidelné, stereotypní pattern, symetrické. Hlavové šupiny krokodýlů však ne-...!
30 Šupiny hadů vznikají každá z konkrétního strukturálního základu (exprimujícího morfogen Shh); hlavové šupiny mají konkrétní prostorovou lokaci a identitu (labiální, rostrální šupiny, apod). Stejné je to v trupu krokodýlů (vpravo). Hlavové šupiny krokodýlů však nepředstavují jasně definované elementy, vznikají popraskáním keratinizovaného povrchu, hlavové "šupiny" jsou nepravidelné, nestejné, vznikají mechanicky v průběhu vývoje, nehodí se k taxonomické identifikaci.
31 Specializace povrchů a keratinizace: drápy, nehty, kopyta,...
32 Specializace povrchů a keratinizace: rohy (vs. kostěné parohy) roh (=rohovina) není odvrhován a nevětví se; paroh: kost, periodicky odvrhována (osteoklasty); na povrchu ve vývoji má líčí = modifikovaná kůže Roh nosorožců je také derivátem epidermis, nicméně vzniká vlastně splynutím dlouhých chlupů
33 Specializace povrchů a keratinizace: rohy (vs. kostěné parohy) Roh nosorožců nemá kostěnou složku, čistý keratin; obsahuje kalcium k vyztužení (červenější centrální místa) a melanin na UV protekci; může regenerovat (?) Roh nosorožců je také derivátem epidermis, nicméně vzniká vlastně splynutím dlouhých chlupů; může regenerovat (?)
34 Epidermání vs. dermální deriváty je často těžké rozeznat epidermání šupiny: kupř. ocas bobra či povrch pásovce (?) dermální šupiny: vzácné, kupř. fosilní pásovec Glyptodon krunýř želv: žebra+obratle+dermální desky, na povrchu ještě epidermální šupiny
35 Povrch pásovce: pravděpodobně vzniká z epidermis i dermis
36 Krunýř želv je společný derivát sklerotomu, epidermis i dermis krunýř želv: uvnitř splynutí žeber, obratlů a kostěných (dermálních) desek; na povrchu krunýře navíc rohovinové štítky
37 Krunýř želv je společný derivát sklerotomu, epidermis i dermis krunýř želv: uvnitř splynutí žeber, obratlů a kostěných (dermálních) desek; na povrchu krunýře navíc rohovinové štítky
38 Specializace povrchů a keratinizace: peří ptáků hotové pero je čistě epidermální struktura, škára jako pulpa je původně všude uvnitř budoucího brku, pak se však stáhne a vymizí.
39 Specializace povrchů a keratinizace: peří ptáků
40 morfologický a strukturální plán této jedinečné (ptačí) adaptace: peří: obrysové vs. prachové; obrysové: krycí (aerodynamický tvar, barva, povrch těl) vs. letky (dlouhá pera, nosná plocha křídel, asymetrické) vs. rýdovací pera (namísto ocasu)
41 Peří ptáků a let aneb proč jsou krycí pera na křídlech (letky) asymetrická
42 Peří ptáků a let aneb proč jsou pera na letkách asymetrická pták však také může pery aktivně pohybovat / rotovat díky svalům!
43 Kůže savců (Mammalia» mammae): specialisované kožní žlázy (potní, mazové, pachové, mléčné); srst/chlupy jen z ektodermu chlup je pokryt kutikulou, rohovité buňky se taškovitě překrývají
44 Kůže savci»mléčná žláza
45 kopinatec: jednovrstevná epidermis, kolagenní vlákna ve škáře Archaický obratlovec/strunatec Haikouella (A) a kopinatec (B)
46 Mihule: nekeratinózní kůže pokrytá slizem
47 Povrchy a šupiny vodních obratlovců +
48 Kůže paryb: plakoidní šupiny Plakoidní šupina paryb
49 Kůže paryb: plakoidní šupiny jsou homologické orálním zubům
50 Povrch "nejstarších vodních obratlovců": acelulární kost, mohutné hlavohrudní štíty
51
52 Povrch nejstarších vodních obratlovců: acelulární kost, mohutné "hlavohrudní" štíty
53 Kosmoidní šupina: kosmin ~ dentin, zubovina, kost ostracodermi, placodermi
54 Ganoidní šupina: ganoin ~ lamelární enamel (sklovina); méně dentinu paleoniskové; bichiři, kostlíní, kaprouni
55 Kostnaté ryby (Teleostei): tenké dermální/ kostěné šupiny z acelulární kosti (flexibilita!), apoziční, koncentrický růst kolem centra: leptoidní/elasmoidní šupiny
56 Kůže rybovitých obratlovců» kostěné pancíře» šupiny: trend od tvrdého krytí k elastičnosti a pohybu (?)
57 Povrchy a šupiny vodních obratlovců +
58 Obecné dělení skeletu obratlovců Exoskeleton vs. Endoskeleton: vzniká endesmální osifikací (dermis) vs. enchondrální osifikací (chrupavka)
59 Dermato-» dermis/škára Chondro-» chrupavka Viscero-/splanchno-» viscerální - vnitřní
60 Dermatokranium: kostěné elementy vznikající přímou osifikací mesenchymu ve škáře; v průběhu evoluce tendence k zatlačení viscero- a chondrokrania, ke kompaktnosti a zjednodušování Faciální série (horní čelist): systém kolem nozder; Pm.+Max. zubonosné. Orbitální: kolem oka; neplést se sklerotikálním prstencem!) Temporální: postorbitální pozice, častá fenestrace. Sér. střechy lebeční: chrání mozek shora; parietální oko. Palatální (ústní): prim. patro, mohou nést zuby. Mandibulární: kolem Meckelovy chrupavky. Operkulární sér., Sér. pletence lopatkového, či extraskapulární všechny série čistě didaktické!
61
- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2
Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty
Úvod do kosterní soustavy
Tematická oblast Úvod do kosterní soustavy Datum vytvoření 4. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
SUCHÁ A DEHYDRATOVANÁ PLEŤ
SUCHÁ A DEHYDRATOVANÁ PLEŤ Problémy se suchou a dehydratovanou pletí postihuje vysoké procento žen. Následující článek uvádí v přehledné formě návody, jak suché pleti předcházet, a současně, jakým způsobem
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1
Připomínka z minula: jen my obratlovci máme (složenou) kůži
Připomínka z minula: jen my obratlovci máme (složenou) kůži kopinatec má sice vrstvu, označenou jako škára (dermis), tato však není součástí kůže jako orgánu a sestává jen z vrstev kolagenu; pravá škára
Biologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)
9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) A. Charakteristika prvoústých B. Systematické třídění, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů C. Vznik 3. zárodečného listu, organogeneze A.
Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4.
Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. 5. 1- žaberní oblouk, 2- žaberní lupínky voda s rozpuštěným kyslíkem neustále
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA
KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA obr. č. 1 POJIVOVÁ TKÁŇ a) VAZIVOVÁ TKÁŇ = VAZIVO měkké, poddajné, vodnaté, ale přitom pevné má schopnost regenerace např. vazy, šlachy POJIVOVÁ TKÁŇ b) CHRUPAVČITÁ TKÁŇ = CHRUPAVKA
I. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
Gymnázium, Brno, Elgartova 3. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Téma: Zoologie
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: Zoologie Autor: Název: Mgr. Dagmar Sedláčková Pracovní list: Tělní
CZ.1.07/1.4.00/21.3489
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Mgr. Kateřina Wernerová Název materiálu: VY_52_INOVACE_Pr.8.We.19_Vylucovani_ledviny_kozni_soustava Datum: 23. 3. 2013 Ročník: osmý
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
Obratlovci. Mgr. Martina Březinová
Identifikátor materiálu: EU 7-31 Přírodopis, 8. ročník Anotace Obratlovci Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák pozná společné znaky obratlovců, roztřídí je do skupin, vyjmenuje
Třída: SAVCI (MAMMALIA)
Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi
Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka
Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.
Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání
Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém
VY_52_INOVACE_02.10 1/5 5.2.02.10 Ptáci stavba těla, chování Ptáci opeření vládci vzduchu
1/5 5.2.02.10 Ptáci opeření vládci vzduchu Cíl objasnit vznik a vývoj ptáků - chápat vývojové zdokonalení stavby těla, přizpůsobení k letu - popsat vnější a vnitřní stavbu těla - zařadit podle znaků ptáky
Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód
Obecná a srovnávací odontologie Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt
RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)
Přírodopis VII. RYBY Nejpočetnější skupina obratlovců Studenokrevní Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé) Dýchání - žábrami (kryté skřelemi), O2 rozpuštěný ve vodě Tělo kryto kůží - šupiny Plynový
Vývojová morfologie živočichů
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Vývojová morfologie živočichů III. Svalová soustava Svalová soustava Houbovci (Porifera) Žahavci (Cnidaria) myoepiteliální buňky
Pracovní list č. 1 Obratlovci obecně
Pracovní list č. 1 obecně Věková skupina: Počet stran: 4 Časová náročnost: Vzdělávací cíl: Postup při vypracování: Zpracovala: Ilustrátor: 3. - 5. třída 15 minut Rok zpracování: 2017 Použité zdroje: Děti
2. Histologie: pojivové tkáně
2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:
Soustava kosterní prvoků až měkkýšů
Soustava kosterní prvoků až měkkýšů Tematická oblast Datum vytvoření 6. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
Strunatci - pokožkové deriváty
Tematická oblast Strunatci - pokožkové deriváty Biologie živočichů Datum vytvoření 13. 8. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentaci k
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Anatomie a fyziologie člověka
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
TEPLOTA. Teplota jako ekologický faktor. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP CZ.1.07/2.2.00/28.
TEPLOTA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Teplota jako
Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1
Člověk a společnost 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a
1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 1- živočichové úvod Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Anotace - pro učitele i
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu
Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu Jelínek- Moore-Perceaud, Patten, Schumacher, Vacek mikrofotografie Kraus R. Histologický a embryologický ústav Doc. MUDr. Hana Brichová, CSc. vývoj obličeje
Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Segmentální organizace těla
Embryologie 6 Neurulace Neuroektoderm neurální ploténka Neurální trubice, crista neuralis (neurální lišta) Uzávěr nervové trubice: Začíná v cervikální oblasti Neuroporus anterior 25. den Neuroporus posterior
Andrea Pokorná, Romana Mrázová. Kompendium hojení ran pro sestry
Andrea Pokorná, Romana Mrázová Kompendium hojení ran pro sestry Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Andrea Pokorná, Romana Mrázová Kompendium hojení ran pro sestry GRADA Publishing
ZŠ A MŠ NOVÁ CEREKEV LEPŠÍ VÝUKA V NOVÉ CEREKVI
Tento výukový materiál vznikl v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ZŠ A MŠ NOVÁ CEREKEV LEPŠÍ VÝUKA V NOVÉ CEREKVI Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3771 Základní
Projevy a chování obratlovců
č. 12 název anotace očekávaný výstup Projevy a chování obratlovců druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 8. V pracovních listech žáci objasňují způsob života a přizpůsobení
Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z
Anatomie I pro studenty TV Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
Morfologie živočichů MB170P46
Morfologie živočichů MB170P46 Od povrchů k opěrné soustavě a skeletu: osový a apendikulární skelet Obecné dělení skeletu obratlovců exoskeleton vs. endoskeleton: kraniální vs. postkraniální skelet Axiální
Funkce svalové soustavy a typy pohybů
Funkce svalové soustavy a typy pohybů Tematická oblast Datum vytvoření 8. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ Pohybové ústrojí Pasivní složka - kostra Aktivní složka - svaly kosti chrupavky vazy klouby Kosterní soustava Kostěná část kostry Chrupavčitá část kostry reziduum po chrupavčitém modelu
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_027
Přijímací zkouška z biologie šk. r. 2003/2004 Studijní obor: Učitelství biologie SŠ. Skupina A
Katedra biologie a ekologie PřF OU Přijímací zkouška z biologie šk. r. 2003/2004 Studijní obor: Učitelství biologie SŠ Skupina A 1. Co vyrůstá ze spóry výtrusných rostlin? a) embryo b) vajíčko c) prvoklíček
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19 Třídění organismů obratlovci Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení
DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE
DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE 1. Která část neuronu přijímá vzruchy? a) tělo neuronu a dendrity b) pouze tělo neuronu c) axon (neurit) a dendrity d) axon (neurit) a tělo neuronu 2. Mozeček je důležité
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY
Doplňující informace o jednotlivých třídách obratlovců budou umístěny do inspiračních krabic. ( jednotlivé informace je nutné rozstříhat na proužky) DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY Tělo většiny druhů ryb je
VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka
1/15 3.2.11.4 Orgánové soustavy člověka Cíl popsat vnější a vnitřní stavbu kostí - rozlišit tvary kostí a jejich spojení - chápat potřebu správné výživy - vysvětlit růst kostí - znát části lidské kostry
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních
Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue
EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase
Variace 1 Kostra 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA Kostra osová Kostra končetin Kostra SOŠS a SOU Kadaň Biologie člověka - Kostra lidského těla 2 Kostra osová
STRUNATCI ŽIVOČICHOVÉ SE STRUNOU HŘBETNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_262 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK:
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována
SOUHRN BEZOBRATLÝCH II.
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_2_01_BI2 SOUHRN BEZOBRATLÝCH II. NERVOVÉ SOUSTAVY A SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány: smyslové buňky vznikají přeměnou neuronů
1. Příprava kůže ptáka před navléknutím na model...5. 1.6. Stahování hlavy..6. 1.7. Čištění kůže, lebky a končetin 10. 1.10. Tumblerování.
Abstrakt Tato publikace kompletně popisuje preparátorské metody dánského ornitologického preparátora Petera Sunesena, který je trojnásobným držitelem evropského a světového prvenství v preparaci ptactva.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast
Histogenese 511 Diferenciace tkání Diferenciace blastocysta: Trofoblast Cytotrofoblast Syncytiotrofoblast Embryoblast Epiblast Hypoblast Extraembryonální mesoderm Epiblast Diferenciace epiblastu: Gamety
Srovnávací fyziologie bezobratlých
Srovnávací fyziologie bezobratlých Podpořeno FRVS 1555/2009 Poněkud umělá skupina Význam vědecký, praktický Proč bezobratlých? Nesmírně početní a heterogenní Mimořádné postavení hmyzu Srovnávací fyziologie
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s
Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tematická oblast: Obratlovci Cílová skupina: žáci 7. a 8. ročníku
Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti
S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,
Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:
Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti
Variabilita v pigmentaci
Variabilita v pigmentaci Proč zkoumat pigmentaci Spojitost s rakovinou kůže reakcí na UV záření výživou geografickým původem metabolismem vitamínu D. Oči Pigmentace Pokožka Vlasy Měření pigmentace Neinvazivní
Maturitní témata BIOLOGIE
Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. srst chlupy pesíky podsada línání drápy nehty
PLAZI A KROKODÝLOVÉ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_273 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 7 ZNAKY PLAZŮ
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců
Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců Josef Hotový metodika přednášky 1. Úvod Snahy o zachování těl mrtvých jedinců tak,
KOSTRA. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské kostry.
KOSTRA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské kostry. Kostra opora těla spolu se svaly umožňuje pohyb chrání některé vnitřní orgány (srdce,
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
Živočichové a teplota. Zuzana Starostová, katedra zoologie, PřF UK
Živočichové a teplota Zuzana Starostová, katedra zoologie, PřF UK Přizpůsobení podmínkám prostředí podmínky prostředí - abiotický faktor prostředí, který se mění v prostoru a čase a na který organismy
Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu
ákladní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu VDĚLÁVACÍ OBLAST: VDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 7. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové
2.1 2.2. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!
BIOLOGIE DIDKTICKÝ TEST BIM0D11C0T02 Maximální bodové hodnocení: 100 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % 1 Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 46 úloh. Časový limit pro řešení didaktického
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 13 Ryby Pro potřeby projektu MAN
Nanokorektory v akci. Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné.
Nanokorektory v akci Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné. Nanokorektory všeobecně NANO CORRECTOR je mnohonásobně účinnější než konvenční
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03. Ryby
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03 Ryby Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Přírodopis
Sladkovodní a mořské ryby Evropy
Sladkovodní a mořské ryby Evropy Karel Pivnička, Karel Černý Květoslav Hýsek Obsah ÚVOD 5 MORFOLOGIE RYBÍHO TĚLA 5 POHYB RYB 8 ZBARVENÍ RYB 9 KOSTRA 9 SVALSTVO 10 DÝCHÁNÍ 11 PLYNOVÝ MĚCHÝŘ 12 KREVNÍ OBĚH
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Otázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
Tématický plán Přírodopis 7. ročník 2014-2015
Tématický plán Přírodopis 7. ročník 014-015 Téma /učivo/ Čas. dotace Opakování 1 do 7/9 BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Výstupy Pláštěnci Sumky, salpy Do 14/9 Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů
8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI
8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI A. Stavba buňky prvoků, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů prvoků, jejich význam B. Tkáně mnohobuněčných, rýhování zygoty, vývoj zárodečných listů, živočišné houby
Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.05.1988
F E D E R AT I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N AT I O N A L E Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) F.C.I.-Standard č. 113 / 01.12.1989 / D BRIARD (Berger de Brie) ZEMĚ PŮVODU: