Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců

Transkript

1 Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců Josef Hotový metodika přednášky

2

3 1. Úvod Snahy o zachování těl mrtvých jedinců tak, aby přečkala věky jsou známy již z období starověku, především ze starověkého Egypta, kde procesu mumifikace byli podrobováni nejen zemřelí lidé, ale i posvátná zvířata (býci, kočky, paviáni a další). Dnes víme, že pro zachování těl mělo často větší význam suché egyptské klima, spíše než balzamovací a mumifikační látky. Základní principy uchovávání mrtvých těl se však od dob starověku nezměnily - pomocí chemických látek je zabráněno vzniku přirozených rozkladných procesů a takto zakonservovaná těla jsou uložena v prostředí s vhodnými klimatickými podmínkami. Současné preparační a konservační postupy se nejprve v Evropě a posléze též v Severní Americe vyvíjely a předávaly minimálně od dob renesance. Uchovávány byly části těl v universitních anatomických sbírkách i pozoruhodné doklady exotické fauny, které získávali především šlechtici na svých zahraničních cestách. Pravděpodobně nejstarší preparát obratlovce uchovávaný na území České republiky je možné spatřit na hradě v Budyni nad Ohří. Jedná se o vycpaninu krokodýla odchyceného v Egyptě v Nilu, který byl dovezen živý a nějakou dobu chován v hradním příkopu vodního hradu. Preparát byl sice při požáru hradu částečně poškozen ohněm, představuje však cenný doklad starších preparačních technik. Další preparáty, jejichž stáří dosahuje několika set let, byly a často dosud jsou součástí tzv. kabinetů kuriosit, které jsou do současnosti uchovávány na některých hradech, zámcích a také v klášterech. Mnohé zámecké kabinety kuriosit však byly přeměněny na lovecké salonky či pokoje, další se pak staly základem současných musejních sbírek, včetně sbírky pražského Národního musea. 2. Typy preparátů obratlovců Preparáty obratlovců můžeme rozlišovat podle mnoha kriterií, např. podle příslušnosti k systematické skupině (preparáty ryb, plazů, ptáků, savců atd.), účelu preparace (preparáty vědecké - např. anatomické či lovecké, tzv. trofeje), zda se jedná o preparáty celých těl či pouze jejich částí atp. Z hlediska následného ošetřování je však nejpraktičtější dělení na preparáty tekutinové a suché. a) tekutinové preparáty Do konservačních tekutin bývají ukládána celá těla všech systematických skupin obratlovců kromě ptáků, donedávna pak také veškeré anatomické preparáty. Při konservování celých těl je zpravidla nutné rozříznutí břišní stěny, aby byla usnadněna konservace orgánů dutiny břišní, v některých případech jsou pak při preparaci odstraňována střeva, která se konservují obtížně. Pro konservaci obratlovců se takřka výlučně používají 2 látky - formaldehyd (formalin) a ethanol (ethylalkohol, líh). Optimální koncentrace formaldehydu pro trvalou konservaci tkání obratlovců je 4 %, u ethanolu je to 70 až 80 %. Ve snaze zabránit některým negativním účinkům konservačních tekutin na tkáně konservovaných obratlovců (zejména tvrdnutí tkání) bývají do nich někdy přidávány různé pomocné látky, např. glycerol. b) suché preparáty Do této kategorie spadá široké spektrum preparátů obratlovců. Jedná se zejména o dermoplastické preparáty ( vycpaniny ) všech skupin obratlovců, balky (jednoduché preparáty pro studijní účely) savců a ptáků, odlitky mihulí, paryb, ryb, obojživelníků a plazů, preparované samostatné kůže (včetně tzv. předložek), preparované kosti (především lebky) či celé kostry obratlovců, lovecké trofeje (těmi bývají kromě preparovaných celých těl, čili dermoplastických preparátů, nejčastěji preparované hlavy, lebky, rohy, parohy, zuby a mnohé další symboly síly uloveného zvířete), dále sbírky peří, vajec a hnízd. Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců 3

4 Vytváření většiny suchých typů preparátů je dosti komplikované, v potřebné kvalitě proto tyto preparáty zhotovuje pouze omezené množství preparátorů, resp. preparátorských firem. Pro jednotlivé zmiňované typy suchých preparátů bylo vyvinuto mnoho výrobních postupů, které jsou neustále vylepšovány. Konkrétní preparátorské postupy jsou popsány v mnoha příručkách a specialisovaných knihách. Příklady některých z nich jsou v seznamu literatury na konci tohoto textu (jedná se pouze o texty v českém jazyce, v češtině však již dlouho žádná kniha či alespoň příručka věnovaná novějším postupům preparování obratlovců nevyšla; po zadání hesla taxidermy do internetového vyhledávače však případný zájemce najde odkazy na mnoho knih v angličtině, novinky z oboru jsou pak publikovány i v několika cizojazyčných časopisech). Příklady některých možných postupů vytváření preparátů obratlovců budou předmětem teoretické i praktické části semináře. 3. Negativní vlivy působící na preparáty obratlovců a obrana proti nim a) abiotické faktory světlo Dlouhodobé vystavení preparátů obratlovců přímému slunečnímu světlu způsobuje nevratnou změnu zbarvení povrchových struktur (kůže, peří, srsti, šupin). Preparáty je proto nutné uchovávat mimo dosah přímého slunečního záření (místnosti bez oken, zatemněná okna, neprůsvitné skříně či obaly). Při presentaci preparátů veřejnosti by měla mít výstavní místnost zatemněná okna, není-li to možné, měly by být preparáty umístěny v části místnosti, do které během celého dne nedopadají přímé sluneční paprsky. teplo Ideální teplota pro uchovávání většiny výše zmíněných typů suchých preparátů je teplota pokojová, tedy v rozmezí 18 až 25 C. Preparáty obratlovců by měly být uchovávány pokud možno za stabilních teplotních podmínek, není-li možné výkyvům teplot zabránit, neměly by být změny teploty příliš rychlé. Z dlouhodobých zkušeností vyplývá, že krátkodobá mírná změna teploty i mimo výše uvedený rozsah obvykle nevadí, více vadí časté a/nebo rychlé kolísání teplot. Změna teploty prostor, v nichž jsou preparáty obratlovců uloženy, s sebou obvykle přináší i změnu vlhkosti, která má na stav preparátů v důsledku větší vliv, konkrétní příklady proto budou uvedeny v následujícím odstavci. Tekutinové preparáty tolerují větší rozsah teplot, obvykle bývá udáváno rozmezí 10 až 25 C, také tolerance k teplotním výkyvům je obvykle u těchto typů preparátů větší. Doporučuje se uchovávat tekutinové preparáty spíše při nižších teplotách, čímž se sníží odpar konservační tekutiny. vlhko Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, je vlhkost do značné míry závislá na teplotě prostředí. Nejčastěji udávanou hodnotou vlhkosti, při níž by měly být uchovávány preparáty obratlovců, je cca 60 %. Dlouhodobé uchovávání při nižší vlhkosti nebo její rychlý pokles způsobuje vysušení preparátů, jejich povrch proto následně popraská. Uchovávání preparátů obratlovců při vyšší vlhkosti vede k jejich bobtnání a tedy ke změnám celkového tvaru. Důsledkem dlouhodobého působení vyšší vlhkosti bývá často také rozvoj plísní, především při kombinaci vyšší vlhkosti a teploty. O vlivu plísní na preparáty obratlovců pojednává samostatný odstavec. Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců 4

5 prach Usazování prachu na povrchu preparátů má za následek zhoršení jejich vzhledu. Vliv však není pouze estetického rázu, prachové částice totiž mechanicky poškozují mikrostrukturu povrchu preparátů, a toto poškození je obvykle nevratné. Suchého prachu se zbavujeme proudem vzduchu, prach by měl být vyfoukáván, nikoliv vysáván. Ometáním se zbavíme pouze prachu ležícího na povrchu, část jej navíc zatlačíme do hloubky (peří nebo srsti), odkud se dostává značně obtížně. Silně zaprášené preparáty a preparáty poškozené mastným prachem je možno zbavit prachu vypráním, jedná se však o dosti razantní postup s mnoha riziky, který by měla provést pouze osoba, jež má s praním preparátů zkušenosti, ideálně přímo preparátor. b) biotické faktory plísně K rozvoji plísní dochází při uchovávání preparátů v klimaticky nevhodných podmínkách (viz výše). Plísní využívajících povrch preparátů pouze jako podložku se zbavíme snadno přemístěním preparátů do prostředí s optimální vlhkostí a opatrným mechanickým očištěním povrchu preparátů. Plísně využívající materiál preparátů jakožto živný substrát způsobují nevratné poškození preparátů (hloubkové poškození kůže, poškození chlupových či peřových váčků spojené s vypadáním chlupů, resp. peří). U starších typů dermoplastických preparátů mohou plísně napadat také výplň preparátů organické povahy (dříve se k těmto účelům používala sláma, dřevo, dřevitá vlna, rašelinová drť i další typy materiálů). Při hloubkovém napadení preparátů plísní je její odstranění značně náročné, často doprovázené dalším poškozením preparátů. K odstranění takovýchto plísní používáme prostředky s fungicidními účinky. hmyz Preparáty obvykle poškozují ty druhy hmyzu, které se v přírodě podílejí na rozkladu těl uhynulých živočichů. Patří mezi ně především brouci z čeledi kožojedovití (Dermestidae) - samotní kožojedi a také rušníci, dále moli, pisivky a některé další druhy hmyzu. Nebezpečí poškození preparátů obratlovců hmyzem je známo již dlouho, ve snaze předejít mu byly a jsou proto preparáty napouštěny různými chemickými prostředky. Donedávna nejčastěji používané sloučeniny, jejichž účinnou (jedovatou) složkou byl arsen, byly v poslední době nahrazeny prostředky, které nepředstavují zdravotní riziko pro člověka. Samotné ošetření povrchu preparátů látkami s insekticidním účinkem však vždy nestačí, ve starších sbírkách pak mohou být zastoupeny též preparáty, které takto ošetřeny nebyly. Preparáty obratlovců je proto potřeba podrobovat preventivní desinsekci. Ta se provádí obvykle zaplněním místnosti, v níž jsou preparáty uchovávány, plynem s desinsekčním účinkem (v současnosti jsou nejčastěji používány pyrethroidy). Desinsekci takovéhoto rozsahu provádějí specialisované firmy, desinsekci jednotlivých kusů preparátů je možno provést vlastními silami ve speciální bedně, do které se umístí látka s desinsekčním účinkem (např. paradichlorbensen). V nouzi lze použít i volně prodejné prostředky proti hmyzu s rozprašovačem (např. Biolit), jejich účinek je však pouze krátkodobý a ne vždy stoprocentní. Pro snížení risika napadení preparátů obratlovců hmyzem je možné použít též dobře těsnící obaly, které zabrání průniku hmyzu, při jejich použití však hrozí zvýšení vlhkosti v okolí preparátu. hlodavci Risiko poškození (okousání) preparátů hlodavci je v našich podmínkách již naštěstí málo pravděpodobné, tato poškození bývají totiž převážně nevratného rázu. Sbírky preparátů obratlovců by proto měly být uloženy v prostorách, do nichž se hlodavci nemohou dostat. Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců 5

6 lidský faktor Zatímco předchozí tři biotické faktory mohou ohrozit pouze suché typy preparátů obratlovců, negativní vliv lidského faktoru ohrožuje typy všechny. Úmyslnému poškozování preparátů zabráníme tím, že tuto možnost vyloučíme nebo se ji alespoň pokusíme co nejvíce eliminovat. Mnohem častěji než úmyslně bývají však preparáty poškozeny neúmyslně, obvykle při manipulaci, snažíme se proto s preparáty manipulovat pouze je-li to nezbytně nutné. 4. Restaurování Restaurováním preparátů obratlovců obvykle rozumíme jejich opravy, k těm bychom však měli přistupovat pouze v nutných případech, značně diskutabilní jsou především opravy historických preparátů z důvodu nevyhovujícího vzhledu. Restaurování preparátů obratlovců by měly provádět pouze osoby, které mají s takovouto činností zkušenosti, což bývají obvykle pouze preparátoři. 5. Literatura Štěpánek O., 1938: Moderní preparace přírodnin. R. Promberger, Olomouc, 196 str. Táborský K., 1961: Metodika zoologických prací v muzeích I, II. Kabinet musejní a vlastivědné práce, Praha, 667 str. Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců 6

7 Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců 7

8 Restaurování a konservování sbírek musejní povahy preparáty obratlovců metodika přednášky Mgr. Josef Hotový zoolog Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží Hradec Králové 1 tel.: , j.hotovy@muzeumhk.cz Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové 1 tel.: , muzeum@muzeumhk.cz