PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ LIBERECKÉHO KRAJE Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., včetně hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Předkladatel: Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, Liberec 2 P R A H A, P R O S I N E C

2 Předkladatel: Liberecký kraj U Jezu 642/2a, Liberec Zpracovatel koncepce: ARR Agentura regionálního rozvoje, s.r.o. Spolupráce na zpracování: SAUL s.r.o. Technická univerzita v Liberci Zpracovatel posouzení: Ing. Zuzana Toniková ENVI-TON Nám. Interbrigády 3, Praha 6 Spolupráce na posouzení: CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, Praha 1 Září/prosinec 2006 Praha

3 Obsah: 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM CÍL KONCEPCE OBSAH KONCEPCE PŘEDPOKLADY A LIMITY BUDOUCÍHO ROZVOJE HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V LIBERECKÉM KRAJI PODRALSKO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO CVIKOVSKO HRÁDECKO CHRASTAVSKO FRÝDLANTSKO CENTRÁLNÍ SEMILSKO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODRALSKO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO CVIKOVSKO HRÁDECKO CHRASTAVKO FRÝDLANTSKO CENTRÁLNÍ SEMILSKO VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ POSTAVENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ V LIBERECKÉM KRAJI CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K OSTATNÍM KONCEPCÍM ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ PR HSO LK VE VZTAHU KE STANOVENÝM REFERENČNÍM CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ PR HSO LK VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM SLOŽKÁM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

4 6.3 SLOVNÍ VYHODNOCENÍ CHARAKTER VLIVŮ A JEJICH KUMULACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE OPATŘENÍ ZAHRNUTÁ V KONCEPCI PROGRAM ROZVOJE HSO LIBERECKÉHO KRAJE DOPORUČENÁ OPATŘENÍ VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW HOW) STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ SOUČASNÝ STAV UKAZATELŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V ČR VAZBA NA KONCEPCE V OBLASTI OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ IDENTIFIKACE ŠKODLIVIN A JEJICH MOŽNÉ DOPADY NA LIDSKÉ ZDRAVÍ IMISNÍ ZÁTĚŽ HLUKOVÁ ZÁTĚŽ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE ZMĚNĚ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ NÁVRH STANOVISKA SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ POUŽITÉ PODKLADY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

5 Seznam obrázků: Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON Obrázek č. 1: Biogeografické členění území HSO Libereckého kraje Obrázek č. 2: Průměrná roční hodnota koncentrace NO 2 v ovzduší Obrázek č. 3: Průměrná roční hodnota koncentrace SO 2 v ovzduší Obrázek č. 4: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Stupnice hodnocení typových oblastí Tabulka č. 2: Environmentální hodnota a zranitelnost typových oblastí Tabulka č. 3: Stupnice naplnění cílů koncepcí Tabulka č. 4: Státní politika životního prostředí ČR Tabulka č. 5: Strategie udržitelného rozvoje ČR Tabulka č. 6: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Tabulka č. 7: Strategie hospodářského růstu ČR Tabulka č. 8: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů Tabulka č. 9: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí Tabulka č. 10: Stupnice hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 11: Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 12: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí Tabulka č. 13: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí Tabulka č. 14: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu PR na ŽP Tabulka č. 15: Determinanty vlivu na zdraví Tabulka č. 16: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje Tabulka č. 17: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice-noc (L Aeq, 22-6 h )

6 1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Na základě analýz a studií, popisujících stav a vývoj Libereckého kraje nebo mající přímý vztah k Libereckému kraji, vyplynula potřeba věnovat větší pozornost několika oblastem Libereckého kraje, které se jeví jako pomaleji rozvíjející se. Pomocí kritérií bylo vymezeno 6 hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, které v důsledku svých specifických podmínek a problémů nedosahují průměru hospodářského rozvoje jako ostatní části kraje. Záměr zpracovat Program rozvoje HSO LK byl schválen dne Radou Libereckého kraje, usnesením č. 380/05/RK. V první etapě koncepce PR HSO LK byla pro pilotní zpracování vybrána oblast Podralska. Na jeho strukturní i věcný obsah navazuje zpracování Programu rozvoje pro 5 dalších oblastí, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Oblasti byly vymezeny pomocí 6 ekonomických a sociálních kritérií již při řešení koncepčního dokumentu Strategie rozvoje Libereckého kraje pro období , jež se v současnosti aktualizuje společně s přehodnocováním náležitosti jednotlivých lokalit do HSO. Ekonomická a sociální kriteria se průběžně sledují a statisticky vyhodnocují, a pokud se některá oblast nebo lokalita rozvíjí rychleji, je z hospodářsky slabých oblastí vyloučena: 1 míra nezaměstnanosti (k větší než 10 %), 2 intenzita podnikatelských aktivit (méně než 170 podnikatelských subjektů na obyvatel), 3 daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí nižší než Kč/ obyvatele), 4 hustota zalidnění (menší než 50 obyv./km 2 ), 5 podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách, 6 podíl obyvatelstva bez maturity. Podle těchto kritérií bylo vymezeno na území libereckého kraje šest hospodářsky slabých oblastí: Centrální Semilsko, Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko a Západní Českolipsko. V současnosti jsou velice progresivní území v okolí měst Hrádek nad Nisou a Chrastava, dosud zařazená do HSO Hrádecko-Chrastavsko. 1.1 Cíl koncepce Cílem Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je pomoci dosáhnout takové hospodářské úrovně Podralska, Západního Českolipska, Centrálního Semilska, Hrádecko - Chrastavska, Frýdlantska a Cvikovska, aby je bylo možno označit za hospodářsky rozvinuté a stabilní oblasti Libereckého kraje. Představa o výhledovém stavu, dosaženého rozvojem území je určena pro návrhové období do roku 2013, k němuž se vztahuje naplnění stanovených strategických cílů. Dokument by měl umožnit systematickou a efektivní pomoc každé oblasti podle jejích potřeb. Východisky pro stanovení prioritních oblastí, strategických cílů a následných opatření jsou zjištěné nedostatky jednotlivých oblastí, na něž je třeba se zaměřit a cíleně usměrnit rozvoj do určitých sektorů a lokalit. Koncepčním podkladem pro návrhy byla analýza stavu rozpracovaná podle jednotlivých hospodářsky slabých oblastí se závěrečnou SWOT analýzou. Zaměření na hospodářsky slabé oblasti se odrazí i v současně aktualizovaném Programu rozvoje Libereckého kraje na nové dotační období , které vymezí opatření přímo pro HSO LK, stejně jako v posledním schváleném PR LK. Dokument bude rovněž podkladem pro nasměrování čerpání dotací z jednotlivých programů Grantového a Investičního fondu Libereckého kraje. 4

7 Cílem dokumentu je proto mimo jiné vytipovat opatření a aktivity, které jsou pro další rozvoj jednotlivých oblastí nejdůležitější, a k nim přiřadit konkrétní připravované projekty podle jejich připravenosti a významu pro území. Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje by tak měl umožnit lepší přehled o připravovaných projektech v jednotlivých oblastech pro nejbližší období, jednoznačně definovat a odlišit rozvojové problémy každé oblasti samostatně. Opatření a aktivity jsou řešeny v návrhové části dokumentu pro všechny HSO ve shodném strukturním členění, které zastřešuje 5 prioritních oblastí (zmíněno níže). 1.2 Obsah koncepce Každá hospodářsky slabá oblast je samostatně rozpracována do dvou základních částí analytické a návrhové (s příslušnými datovými a grafickými přílohami). Strukturní členění návrhové části se téměř shoduje a obsahově navazuje na analytickou část a SWOT analýzu, ze které vychází. Pro hodnocení vlivů na životní prostředí jsou nejdůležitější již méně obecně definované aktivity s navazujícími projekty v návrhové části. Její struktura je shodná pro 5 HSO, výjimku tvoří oblast Podralska, která byla zpracována jak pilotní projekt se 4 prioritními oblastmi rozvoje (tj. byly obsaženy všechny kromě prioritní oblasti Infrastruktura). Členění je následující: 1. Strategický cíl rozvoje území hospodářsky slabé oblasti 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření 4.1 Prioritní oblast A Hospodářský rozvoj 4.2 Prioritní oblast B Infrastruktura 4.3 Prioritní oblast C Cestovní ruch 4.4 Prioritní oblast D Lidské zdroje 4.5 Prioritní oblast E Životní prostředí 5. Návrh prioritních opatření a projektů 6. Možnosti spolupráce s okolními kraji nebo státy 7. Dopady opatření, aktivit a projektů na ukazatele pro vymezování hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje V rámci každé prioritní oblasti jsou stanovena jednotlivá opatření, jejich cíle a aktivity, které je naplňují a jsou realizovatelné buď krátkodobě (do roku 2008), střednědobě (do roku 2013) nebo jsou trvalého charakteru. V případech, kde jsou již naplánovány nebo známy projekty sledující dané aktivity, jsou tyto vyjmenovány a případně blíže popsány. U každého opatření jsou dále řešeny: Odhadované dopady výše uvedených aktivit na ukazatele pro vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, Kritéria pro výběr projektů, Realizační výstupy opatření, Dopady realizovaných opatření do regionu hospodářsky slabé oblasti, Cílové skupiny, Garant realizace a spolupráce při realizaci, Geografické pokrytí, Délka realizace opatření, Vazba na ostatní opatření, 5

8 Možnosti přeshraniční spolupráce. Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON Z hlediska životního prostředí lze konstatovat, že většina opatření a jejich cílů je formulována s přihlédnutím a respektováním principů udržitelného rozvoje a ochrany přírody a krajiny. Některá opatření, především v prioritní oblasti E Životní prostředí, jsou zaměřena přímo na posílení nebo ochranu jednotlivých složek životního prostředí, což přispěje ke zlepšení jeho stavu, snížení znečištění a celkové ekologické zátěže území. Koncepční části Programu rozvoje jsou velice dobře provázány. Jednotlivá opatření a aktivity ve většině případů plně reflektují a pokrývají environmentální problémy, jež vyplynuly z analytické části a globální SWOT analýzy. Pro vzorovou představu budoucího řešení a plánování projektů jsou jako součást dokumentace koncepce PR HSO LK přiloženy CBA analýzy některých konkrétních projektů. Ty nebyly předmětem samostatného posouzení SEA. 1.3 Předpoklady a limity budoucího rozvoje hospodářsky slabých oblastí Vlastní předpoklady a limity hospodářsky slabých oblastí lze vyčíst z provedené SWOT analýzy, ale i dalších dostupných informací o území. Pro většinu HSO je předpokladem hospodářského rozvoje velký potenciál ve specifických přírodních a kulturních hodnotách území. Nalezneme zde mnoho památkových rezervací a zón, a především vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny, které tvoří např. v Západním Českolipsku až 75 % plochy oblasti. Celé území je atraktivní prou přírodní pestrost a geomorfologickou rozmanitost. Avšak potenciál území se v těchto oblastech stává zároveň i jejím limitem v souvislosti s omezením rozvojových záměrů investičního charakteru, jež se často dostávají do střetů s předměty ochrany přírody a krajiny. Pro HSO se proto musí hledat optimální možnosti rozvojových tendencí v rozličných sektorových odvětvích, které je možno sledovat a realizovat. Kvůli možnosti znečištění ovzduší i ostatních složek ŽP se musí volit ekologicky šetrné technologie provozů (průmysl, zemědělství, domácnosti) a doprava, avšak s minimálními zábory ploch zemědělské půdy, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vodního režimu oblasti, především ke snížení retence krajiny a poškození jakosti povrchových a podzemních vod. Téměř všechny záměry posilující konkurenceschopnost a dynamický hospodářský rozvoj mohou mít negativní vliv na životní prostředí, včetně snah o zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie (větrná energie možné ohrožení krajinného rázu, zvýšení hlukového zatížení, apod.). Podmínkou je meziresortní diskurz, který se bude snažit dojít k závěrům sledují principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Především vlastní realizace záměrů naplňující priority a strategické cíle musí zohlednit minimalizaci dopadů na životní prostředí a dodržovat alespoň podmínky a opatření, stanovené závaznými dokumenty a platnou legislativou. V současnosti se však začíná mezinárodně uznávat tendence dobrovolného podporování a zlepšování technologií a managementu zohledňující ochranu životního prostředí. 1.4 Vztah k jiným koncepcím Programy rozvoje HSO LK jsou důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří doposud zpracované dokumenty na úrovni kraje, státu a Evropské unie. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření na oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a zlepšení životního prostředí mají PR HSO LK vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dostupné 6

9 relevantní koncepce a rozvojové programy byly pro zpracování PR HSO LK zadavatelem (OHRR KÚ LK) poskytnuty. Jejich seznam je uveden níže, a to v členění podle problematiky jednotlivých odborů krajského úřadu: Odbor hospodářského a regionálního rozvoje 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2. Program rozvoje Libereckého kraje 3. Územní energetická koncepce LK 4. Surovinová politika LK 5. Populační analýza Libereckého kraje 6. Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK 7. Frýdlantsko 8. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko 9. Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2. Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK 3. Zpráva o stavu školství LK 4. Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu Odbor sociálních věcí a problematiky menšin 1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK Odbor dopravy 1. Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury 7

10 2. Analýza stavu dopravy na území LK 3. Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK 4. Koncepce BESIP 5. Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy 6. Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy 7. Dopravní politika LK 8. Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji 2. Koncepce kultury Libereckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 4. Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu 5. Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA 6. Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje 7. Objektivní zatížení turistických lokalit 2004 Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí 1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK Odbor zdravotnictví 1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK Poskytnuté regionální dokumenty jsou zpracovány jak pro celý Liberecký kraj (krajské koncepce), tak i pro nižší oblastní nebo specifickou lokální úroveň nebo se jedná o oborové koncepce a programové dokumenty, týkající se Libereckého kraje nebo jeho některých specifických území. Zmíněné krajské dokumenty jsou zpracovávány v návaznosti na dokumenty na národní a evropské úrovni. Při zpracování PR HSO LK mohou být pro sledování naplňování cílů koncepcí vyšších úrovní vzaty v úvahu: Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004 Státní politika životního prostředí ( ) Strategie regionálního rozvoje České republiky Plán odpadového hospodářství ČR, 2003 Státní surovinová politika 8

11 Státní energetická politika, 2004 Národní rozvojový plán ČR Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Národní program snižování emisí ČR Dopravní politika ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní strategie rozvoje cyklodopravy Národní strategický referenční rámec Politika územního rozvoje ČR Regionální operační program NUTS II. Severovýchod a další Operační programy na dotační období Strategické cíle jednotlivých prioritních oblastí stanovené v rámci PR HSO LK vycházejí z národních strategických a koncepčních materiálů v relevantních oblastech, přičemž reflektují i širší mezinárodní souvislosti (Rámcová úmluva o změně klimatu, Evropská úmluva o krajině, Lisabonská strategie, Strategické obecné zásady Společenství). Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly také využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Podle těchto cílů bylo provedeno vyhodnocení shody se strategickými dokumenty dle požadavků závěru zjišťovacího řízení. Jedním ze zmíněných dokumentů je Rámcová úmluva o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change - UNFCCC). Mezi závazky stran Úmluvy patří mimo jiné tvorba národních programů na zmírňování negativních dopadů změny klimatu a jejich pravidelná aktualizace, který je plněn Národním programem na snižování emisí ČR a na úrovni Libereckého kraje Koncepcí snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší. Lisabonskou strategii přijala Evropská rada v roce 2000 na období do roku Strategie představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a enviromentální obnovu Evropské unie (3 pilíře strategie). Zahrnuje jak ekonomický záměr (vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku), tak sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti, zdokonalit sociální soudržnost) a dimenzi ekologickou (uskutečňovat udržitelný rozvoj). Jsou s ní spojeny následující základní strategické dokumenty celostátní úrovně. Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) hlavní koncepční dokument pro oblast regionálního rozvoje, vychází primárně ze Strategie hospodářského růstu ČR (SHR ČR) jako základního vládního dokumentu na období a ze Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR ČR), která představuje dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti a východisko pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru. Národní rozvojový plán usiluje o kvalitativní přeměnu sociálního a ekonomického prostředí v území, která umožní prohloubit a využít dlouhodobé výhody ovlivňující místní rozvojový potenciál. Navržený PR HSO LK je s cíli sledovanými těmito dokumenty harmonizován s výhradami. Podrobné vyhodnocení vztahů mezi posuzovaným PR HSO LK a relevantními koncepcemi je součástí kapitoly 5. 9

12 Například v případě vyhodnocení souladu s SUR ČR, navržené aktivity PR HSO LK konkrétně neřeší jednotlivé složky životního prostředí, avšak rámcově obsahují opatření a aktivity podporující ochranu, obnovu a zlepšení stability ekosystémů ve všech krajinných segmentech s respektováním krajinného rázu, případně s obnovou nebo navyšováním přírodního a kulturního potenciálu řešeného území. 10

13 2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1 Stav životního prostředí v Libereckém kraji V této kapitole je stručně popsán stav životního prostředí v celém Libereckém kraji podle jednotlivých složek životního prostředí. I když se koncepce zabývá pouze hospodářsky slabými oblastmi LK, pokrývají dohromady velkou část území kraje a svými rozvojovými aktivitami na sebe bezesporu působí a ovlivňují se. Program rozvoje je zpracován pro území šesti hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Souhrnně lze říci, že se kvalita životního prostředí v Libereckém kraji, stejně jako v celé republice, od začátku 90. let zlepšuje. Poklesly hodnoty vypouštěných škodlivých emisí a také se zlepšila jakost povrchových vod. Došlo ke zlepšení struktury krajiny, zvýšení její ekologické stability a ke zlepšení její retenční schopnosti. Za pozitivní přínosy a důsledky vývoje životního prostředí jak v ČR, tak návazně v Libereckém kraji lze považovat: snížení a následnou stabilizaci emisí skleníkových plynů; zastavení výroby a zásadní omezení spotřeby látek poškozujících ozónovou vrstvu Země; stabilní trend snižování úrovně znečištění ovzduší (emisí i imisí); pokračující nárůst počtu obyvatel napojených na veřejné kanalizace a čistírny odpadních vod a počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů; významné omezení vypouštění škodlivin do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění, splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů, zejména omezením aplikace hnojiv a pesticidů; rozvoj systému centrálního zásobování teplem, který je z hlediska životního prostředí vhodnější než lokální vytápění a plynofikace; existence sítě zvláště chráněných území s různým stupněm ochrany, přijetí systému celoevropské sítě chráněných území NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti); projektování a vymezení územních systémů ekologické stability (ÚSES) jako nástroj obecné ochrany přírody a krajiny (na lokální, regionální a nadregionální úrovni); postupné mírné zvyšování výměry lesní půdy, mírné zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování výměry orné půdy; nárůst produkce plodin nevstupujících do potravního řetězce (technické a energetické plodiny, léčivé rostliny, apod.); postupný rozvoj systémů minimalizace vzniku odpadů, třídění odpadů a v rámci recyklace materiálové nebo aspoň energetické využití odpadů; postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými látkami a přípravky a geneticky modifikovanými organismy a produkty, včetně zapojování následných kontrolních mechanismů; existenci stabilního právního a institucionálního rámce, ekonomických a dobrovolných nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí; přistoupení k většině celosvětových a regionálních environmentálních úmluv. Za poslední dvě desítky let došlo k zásadnímu zlepšení prakticky ve všech složkách životního prostředí, ve kterých to bylo během tohoto období možné. Stav většiny složek životního prostředí přesto není optimální a negativní vlivy na fyzické a psychické zdraví lidí nejsou dosud zanedbatelné. Je nutné pokračovat v realizaci opatření k ochraně životního prostředí, přičemž prioritou bude ochrana přírody a krajiny a klimatického systému Země. 11

14 Z hlediska přírodních podmínek se Liberecký kraj nachází při severním okraji Českého masivu, na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule, na západě pak s kontaktem Krušnohorské soustavy (České středohoří). Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny a hornatiny, s výškovým gradientem přes m (nejnižší bod 208 m na Smědé, nejvyšší bod m Kotel v Krkonoších). Geologická stavba území je neobyčejně pestrá podílí se na ní hlubinné vyvřeliny starohorního až prvohorního stáří, složitý komplex krystalických hornin, svrchnokřídové sedimenty, třetihorní výlevné horniny a čtvrtohorní sedimenty, z nichž některé jsou pozůstatkem kontinentálního zalednění nejsevernějších částí kraje. Značnou rozmanitost vykazují i půdní a klimatické podmínky, které určují charakter živé přírody. Navzdory dlouhodobému působení člověka se Liberecký kraj může vykázat poměrně zachovalou biotou a převážně harmonickou, místy až přírodní krajinou s vysokým podílem lesů a trvalých travních porostů. O nadprůměrných přírodních hodnotách kraje nejlépe vypovídá existence šesti velkoplošných ZCHÚ, které zaujímají téměř třetinu jeho celkové rozlohy. V tomto směru se Libereckému kraji nemůže rovnat žádný jiný kraj v České republice. Pozn.: Posloupnost řazení HSO - první je uváděna oblast Podralska z důvodu pilotního zpracování, dále následují oblasti podle geografické návaznosti od západu k východu. 2.2 Podralsko Oblast Podralska (viz. příloha č. 1) se nachází na jihozápadě území Libereckého kraje a má celkovou výměru 379,4 km 2. K žilo na jejím území obyvatel. HSO je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice a Zákupy. Území posuzované oblasti Podralska leží na území dvou okresů: Česká Lípa a Liberec. Území má charakter členité pahorkatiny s typickým výškovým rozmezím m n. m. Z hlediska geomorfologických podmínek náleží k celku Ralské pahorkatiny v oblasti Severočeské tabule, jižní část území pak k celku Středojizerské tabule. Celé území patří do subprovincie České tabule. Dle biogeografického členění [1] se HSO Podralsko nachází na území 1.34 Ralského bioregionu v hercynské subprovincii (viz. obrázek č. 1). Tento bioregion se řadí mezi nejvýznamnější pískovcové bioregiony s pestrou biotou a s výskytem řady reliktů. 12

15 Obrázek č. 1: Biogeografické členění území HSO Libereckého kraje Zdroj: Dle [1] upravil CityPlan Klimaticky spadá oblast Podralska do mírně teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je v této oblasti krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobněji se jižní část HSO Podralska řadí k MT11, většina území pak k MT9 a na severovýchodě také k MT7. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 a 8 C, roční úhrn srážek mezi 600 a 700 mm [2]. S podnebím souvisí také stav ovzduší. Prostor Stráže pod Ralskem a okolí byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. Dochází tedy ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO 2 a NO x ), čímž je postupně zlepšováno životního prostředí. V oblasti se nachází celkem 59 středních a 7 velkých (z toho 2 zvláště velké) zdrojů znečišťování. Hlavními znečišťujícími látkami v Podralsku jsou především emise oxidu siřičitého (SO 2 ) a oxidů dusíku (NO x ), které jsou produkovány především spalovacími procesy a automobilovou dopravou. Na produkci emisí SO 2 se významně podílejí velké zdroje (REZZO 1). Lokální topeniště (zdroje REZZO 3) mají nemalý podíl na zatížení oblasti emisemi, neboť většina obcí v Podralsku není plynofikována a ve velké míře je spalováno uhlí (29 % trvale obydlených bytů) nebo, hůře, různé odpady z domácnosti. Významným problémem však i nadále zůstávají mobilní zdroje, především silniční doprava, jako největší producent emisí oxidů dusíku (NO x ). Výše emisí NO x se za poslední dvě desítky let sice snížila, avšak stále existuje mnoho míst, kde nejsou splněny požadované emisní imisní limity anebo hrozí riziko nedodržení emisního stropu. Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v Podralsku malé zdroje. Postupně dochází ke snižování produkce emisí, tedy i imisního zatížení oblasti a k postupnému zlepšování životního prostředí. Z hlediska analýzy měrných emisí základních znečišťujících látek v ovzduší se na území Podralska nevyskytují žádné lokality, které by splňovaly kriteria pro zařazení do oblastí se zhoršenou kvalitou 13

16 ovzduší (OZKO). Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji [7]. Celkový trend lze hodnotit jako pokles koncentrací produkovaných emisí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Imisní zatížení má lokální charakter a je spojeno především s provozem specifických zdrojů znečišťování. Zvýšené množství suspendovaného aerosolu frakce PM 10 (velikost částic do 10 µm) v ovzduší je připisováno zejména provozům malých zdrojů znečišťování s nízkou emisní výškou a sekundární prašnosti z místních komunikací. Imisní situace je v Libereckém kraji sledována 5 imisními stanicemi sítě automatizovaného imisního monitoringu (AIM) provozované ČHMÚ, a to v České Lípě, Frýdlantu, Jablonci, Liberci a v Souši. Mimo stanic ČHMÚ je znečištění sledováno stanicemi provozovanými Zdravotním ústavem, Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) a společností Ekotoxa. Žádná z těchto stanic se nenachází na území Podralska, lze však předpokládat, že pro zjištění imisní situace v Podralsku lze použít naměřené hodnoty okolních stanic (Česká Lípa, Břevniště, Velký Valtínov, a Jestřebí, příp. Panská ves a Ještěd). Z jejich měření je patrný mírný pokles imisí SO 2, kdy maximum je vyprodukováno v zimním období spalováním fosilních paliv pro účely vytápění. Měření imisí v posledních letech ukazuje, že množství imisí NO x a prachových částic PM 10 zaznamenává jistou stagnaci. Opět je patrný nárůst jejich množství v zimním období vlivem zvýšeného spalování fosilních paliv. Jak již bylo zmíněno, problematiku snižování množství oxidů dusíku a prachu v ovzduší bude nutné aktivně řešit, neboť při ponechání současného stavu nebude možné splnit požadované imisní limity [22]. Vodní toky v HSO Podralsko náleží do povodí Labe, jedná se především o povodí řeky Ploučnice ( ). Její tok je v úseku mezi Mimoní a Českou Lípou převážně přirozeného charakteru, avšak má v současnosti neuspokojivý profil koryta a stav břehových porostů. Úsek od Stráže pod Ralskem po Mimoň je regulován v souvislosti s těžbou uranu, což zapříčinilo nevratné poškození jedinečných mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů. Pod Mimoní byla v nedávné minulosti zjištěna v naplaveninách radioaktivní kontaminace z těžby uranu. Ve Strážské kotlině se nacházejí dva rybníky Horecký (73 ha) a Hamerský (50 ha), které patří k největším vodním plochám Libereckého kraje. K nim do 70. let náležel ještě Sedlický rybník, významný z botanického i ornitologického hlediska. Ten byl přeměněn na odkalovací nádrže uranových dolů, které v současnosti procházejí rekultivací, spočívající ve vysušení, zavezení a následném zalesnění. V Hamru též stával menší Pustý rybník, na jehož místě dnes nalezneme technologickou nádrž. Některé nádrže byly značně poškozeny činností sovětské armády, pod jejíž působnost donedávna spadala značná část Podralska. Poškození postihlo především soustavu Hradčanských rybníků i nedaleké rybníky Svébořicko-Novodvorské soustavy. Území Podralska náleží do hydrogeologických rajónů Jizerská křída a Křída dolního Labe, které jsou sledované hlubokými vrty. Podralsko má vodohospodářský význam, neboť se v něm nacházejí vodní zdroje a celá oblast Podralska leží v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída. V oblasti se nachází řada ochranných pásem vodních zdrojů PHO 1. a 2. stupně, ve kterých jsou stanovena omezení pro průmyslové a zemědělské činnosti. V oblasti Podralska je měřen 1 bod státní sítě sledování jakosti vod, a to na 83. říčním kilometru řeky Ploučnice, v obci Noviny. Hodnoty chemické i biologické spotřeby kyslíku naměřené v období řadí Ploučnici mezi silně znečištěné toky, hodnoty obsahu amoniakálního a dusičnanového dusíku jsou v kategorii mírného znečištění. Z hlediska znečištění povrchových vod vypouštěnými odpady se situace v posledních letech mění k lepšímu, neboť byla vybudována řada nových čistíren odpadních vod a u těch stávajících byly zlepšeny parametry vypouštěných vod. Je zpracován projekt Čistá Ploučnice, který řeší rekonstrukce pěti čistíren odpadních vod a tři dostavby kanalizací. Bude podpořen dotací z evropského Fondu soudržnosti a významně přispěje ke zlepšení kvality vody v Ploučnici. I přes viditelné pokroky ale není situace zatím ideální. 14

17 Odpadní vody jsou v oblasti likvidovány hlavně pomocí vyvážených jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čistírnami odpadních vod. To se odráží na kvalitě břehů a koryt, břehových porostů a vodního ekosystému vůbec. Vodní toky jsou znečišťovány naplavenými odpadky, v pobřežních porostech jsou často rozšířeny invazní druhy rostlin. V oblasti Podralska, dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 [4], je obyvatel (91,53 %) zásobováno vodou z veřejného vodovodu; (58,27 %) obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci; (38,04 %) obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV. Hydrologická bilance krajiny je v současné době nepříznivě ovlivněna některými úpravami krajiny, které byly prováděny v minulosti. Patří k nim především regulace vodních toků, odvodňování zemědělských i lesních půd, komplexní pozemkové úpravy, rozpad nebo likvidace lesních porostů aj. Důsledkem toho má současná krajina sníženou retenční schopnost, což zvyšuje riziko vzniku ničivých povodní, současně přispívá k půdní erozi a zároveň také zesiluje účinky sucha v delších obdobích bez srážek. Oblast Podralska tvoří především horniny mezozoika (pískovce a jílovce) spolu s kvartérním pokryvem (hlíny, spraše, písky a štěrky); horniny některých lokalit jsou vulkanického původu (čediče, fonolity a tufy), často ve formě výrazných skalních útvarů přečnívajících okolí jako je např. Ralsko [5]. V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků, sklářských a slévárenských písků a ložiska radioaktivních surovin (uranu). Na území HSO Podralska se nachází 10 chráněných ložiskových území a 13 stanovených dobývacích prostorů. Půdy - v oblasti se na písčitých podkladech vyskytují humuso-železité arenické podzoly, na těžších hlínách a křídových zvětralinách se vyskytují primární pseudogleje, pseudoglejové luvizemě, kyselé arenické kambizemě a ostrovy luvizemních hnědozemí. Na čedičových kuželech se vyvinuly eutrofní kambizemě až trofické rankery, na výchozech vápnitých pískovců pak pararendziny. Na dnech podmáčených sníženin pokrývají značné plochy organozemě typu slatin a rašelin [5]. Co se týká využití půdy a struktury půdního fondu, v oblasti Podralska převažuje nezemědělská půda (79 %, z toho 56 % lesních pozemků) nad zemědělskou (21 %, z toho 73,7 % orné půdy). Flora - Podralsko leží v mezofytiku, ve vegetačním stupni suprakolinním až submontánním. Potenciální přirozená vegetace oblasti je značně rozmanitá, většinu plochy pokrývají smíšené acidofilní doubravy s borovicí, v chladnějších polohách acidofilní bučiny, popř. na bazických substrátech bučiny květnaté. Na skalních výběžcích se nacházejí reliktní bory, podél vodních toků jsou přítomny luhy, bažinné olšiny až podmáčené smrčiny. Na humolitech jsou zastoupeny rašelinné bory a tajgové březiny. Primární nelesní vegetace je také pestrá, je zastoupena rozmanitými fytochorotypy s výskytem exklávních prvků. Převažují mezofilní hercynské druhy, vyskytují se ovšem také rostliny subatlantského až atlantského rozšíření (pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), ovsíček časný (Aira praecox), hrotnosemenatka hnědá (Rhynchospora fusca), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus); dále také druhy boreokontinentální, např. suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), rojovník bahenní (Ledum palustre), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum), suchopýrek trsnatý (Baeothryon caespitosum), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), tolije bahenní (Parnassia palustris). V oligotrofních vodách roste rdest alpský (Potamogeton alpinus), zevar nejmenší (Sparganium minimum), bublinatka menší a bledožlutá (Utricularia minor, U. ochroleuca). Endemity jsou dva tučnice česká (Pinguicula bohemica) a prstnatec Dactylorhiza bohemica) [1]. 15

18 Fauna v Podralsku se vyskytuje běžná, především lesní fauna, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Na čedičových kupách v jižní části oblasti jsou vyhraněné fragmenty teplomilné fauny (měkkýši). Na odlesněných místech bývalého vojenského prostoru přežívají druhy jinde potlačené, např. skřivan lesní. Obohacujícím prvkem jsou četné rybníky s význačnou ptačí faunou (husa velká, jeřáb popelavý, sýkořice vousatá, cvrčilka slavíková). Říčky vlivem malého spádu náleží často až do parmového pásma, menší toky do pásma pstruhového. Významné druhy: savci: ježek západní (Erinaceus europaeus); ptáci: husa velká (Anser anser), jeřáb popelavý (Grus grus), rybák obecný (Sterna hirundo), skřivan lesní (Lullula arborea), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus); obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra); měkkýši: žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna), sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum), hrotice obrácená (Balea perversa), sítovka lesklá (Aegopinella nitidula) [1]. Chráněná území na území Podralska jsou vyhlášena pouze maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) zabírající celkem 6,04 % území, a to v kategorii národní přírodní rezervace (1 NPR), přírodní rezervace (4 PR) a přírodní památka (4 PP). Území Podralska není součástí velkoplošného ZCHÚ (např. CHKO). Chráněné vymezené a vyhlášené prvky přírody představují omezení nebo limity, které je potřeba při návrhu rozvojových programů a opatření respektovat (viz. příloha č. 2). Bližší informace o územích a jejich ochraně jsou v analytické a datové části koncepce PR HSO LK. NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustavu NATURA 2000 tvoří ptačí oblasti a evropsky významné lokality, v nichž jsou nepřípustné takové záměry, které negativním způsobem nemohou ovlivnit jejich hlavní předměty ochrany. Lokality soustavy NATURA 2000, které se vyskytují na území HSO Podralsko a potenciální omezení lidské činnosti v nich, jsou zhodnoceny v rámci samostatného posouzení vlivů na lokality NATURA 2000 (kapitola 4.). V oblasti se vyskytuje celkem 5 EVL: Malý a Velký Bezděz, Mariánský rybník, Slatinné vrchy, Jestřebsko Dokesko a Horní Ploučnice a 1 ptačí oblast: Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady (viz. příloha č. 2). Územní systém ekologické stability (ÚSES) sestává z prvků na třech velikostních úrovních lokální, regionální a nadregionální. Jde o biocentra spojená biokoridory a dále pak o interakční prvky. ÚSES, spolu se ZCHÚ a lokalitami NATURA 2000 omezuje využití území tak, aby nedocházelo k poškozování či narušování struktury a vzhledu krajiny a v ní fungujících ekosystémů. V oblasti se nachází pouze jedno nadregionální biocentrum NBC 42 Břehyně- Pecopala, dále je to 8 regionálních biocenter s navazujícími biokoridory. Na mapě v příloze č. 2 jsou zobrazeny prvky ÚSES pokrývající oblast Podralska, bližší informace jsou v analytické a datové části posuzované koncepce PR HSO LK. Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. VKP rozlišujeme tzv. zákonné (dle 3 zákona č. 114/1992 Sb.) a registrované (dle 3 tohoto zákona). Zákonnými VKP jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrovanými VKP jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody - jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území HSO Podralsko se nachází celkem 17 VKP. Na území HSO se nachází 13 památných stromů: 5 Lípa v Břevništi (2 samostatné dřeviny a skupina 3 dřevin) ; Lípa v Novinách pod Ralskem; Lípa v Pertolticích; Lípa v Luhové; Lípa ve Všelibicích; Lípa v Cetenově; Krupská lípa; Jilm v Hradčanech; Dub u Františkova. 16

19 Dalším negativem jsou staré ekologické zátěže, které se nacházejí v Ralsku, Mimoni a Zákupech. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu. V HSO se nachází cca 7 % zjištěných brownfields z Libereckého kraje, přičemž do šetření nebyl zahrnut bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt těchto území v regionu je v obcích: Cetenov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Ralsko. V Podralsku je evidována řada nemovitých památek, převážně církevních (kostely, kaple, fary, sochy svatých aj.), ale i světských, jako např. rodinné domy nebo venkovské usedlosti. Na území Podralska se nacházejí dvě národní kulturní památky (NKP), a to zámek Zákupy a zřícenina hradu Bezděz. Na území HSO není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace, pouze ve městě Zákupy památková zóna. Problém v oblasti osídlení tvoří dosti rozdrobená sídelní struktura s velký množstvím malých sídel, nesouvislou zástavbou a nízkou hustotou osídlení přinášející vyšší finanční a územní náročnost na dopravní a technickou infrastrukturu. 2.3 Západní Českolipsko HSO Západní Českolipsko se nachází při západní hranici LK (viz. příloha č. 1). Oblast má rozlohu 360,3 km 2, žije zde obyvatel (4 % kraje; k ) a sahá od Kamenického Šenova po obci Blatce jižně od Doks a je tvořena 25 obcemi (dva správní obvody obce s rozšířenou působností Česká Lípa, Nový Bor, a 3 obvody pověřených obecních úřadů Česká Lípa, Doksy a Nový Bor). S hustotou zalidnění 48 obyv./km 2 se jedná o velmi řídce osídlenou oblast (jedno z kritérií pro vymezení HSO) s výrazně venkovským charakterem oblasti, kde 88 % obcí má méně než obyvatel (a 52 % obcí má méně než 500 obyvatel). Geomorfologie - celé území Libereckého kraje náleží do provincie Česká vysočina, území HSO se nachází v subprovinciích Krušnohorská (celek České Středohoří), Česká Tabule (celek Ralská pahorkatina) a Krkonošsko-jesenická soustava (celek Lužické hory). Biogeografické členění - území HSO zasahuje do 4 bioregionů: 1.15 Verneřický, 1.33 Kokořínský, 1.34 Ralský a 1.66 Lužickohorský (viz. obrázek č. 1). Potenciální vegetaci tvoří vesměs květnaté bučiny a dubohabrové háje, jen severní Lužickohorskou jednotku charakterizují také bikové bučiny a acidofilní doubravy [1]. Klima - území spadá do třech klimatických oblastí, které jsou definovány jako mírně teplé oblasti. Převážnou část území zaujímá klimatická oblast MT9, která patří mezi nejteplejší v Libereckém kraji. Rozdíl mezi uvedenými klimatickými oblastmi spočívá zejména v počtu letních a mrazových (ledových) dnů, popřípadě průměrných teplot. Okolí Nového Boru spadá do klimatické oblasti MT7, oblast Kamenického Šenova do chladnější klimatické oblasti MT2 (80 až 100 dnů se sněhovou pokrývkou) [2]. Ovzduší - v oblasti se nachází celkem 10 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší a 30 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti (kde jsou překračovány imisní limity) z této HSO pouze Skalice u České Lípy. Nejbližší stanice automatického imisního monitoringu (AIM) se nachází v České Lípě, manuální měřicí stanice imisí se nachází v Horní Polici (kód: LHPO; měří: NO x, SO x, TZL) a v Panské Vsi (u Dubé) (kód: LPVE; měří: NO x, SO x, TZL). V oblasti se nenachází žádná spalovna komunálního nebo nebezpečného odpadu (nejbližší: SAP Mimoň s.r.o.) [22]. Z velkých zdrojů znečišťování ovzduší je zde 9 provozoven sklářského průmyslu, z nichž největší (dle produkce znečištění) je PRECIOSA-LUSTRY, a.s. Nový Svět hlavní závod, a celkově jsou koncentrovány v Kamenickém Šenově, kde je lze označit společně s dopravou 17

20 za hlavní zdroje znečišťování ovzduší. Avšak se zvyšováním používání méně hodnotných paliv v lokálních topeništích narůstá význam podílu malých zdrojů. Stav znečištění ovzduší v této oblasti na příkladu průměrných ročních koncentrací NO 2 dokládá mapka na obrázku č. 2. Konkrétní opatření pro snižování produkce škodlivin jsou součástí návrhové části Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Obrázek č. 2: Průměrná roční hodnota koncentrace NO 2 v ovzduší Zdroj: [24] Voda - celé území HSO spadá do povodí Ploučnice (povodí 2. řádu), jež se vlévá do Labe. Z důležitějších vodních toků ústí do Ploučnice Panenský potok (P), Hradčanský potok (L), Svitávka (P), Dobranovský potok (P), Šporka (P), Robečský potok (L). Pod Českou Lípou se jedná již o silně znečištěnou vodu. Území HSO je (téměř celé) součástí CHOPAV Severočeská křída (vyhlášena NV č. 85/1981 Sb.), která je součástí České křídové tabule. Ta má díky své geologické stavbě velmi dobré podmínky pro akumulaci podzemních vod. Základní hydrogeologické znaky jsou určeny hydrickým charakterem středněturonských sedimentů převážně písčité povahy. Tyto sedimentární horniny jsou velmi dobře propustné. Na území se nachází několik rybničních soustav. Velké území zabírá soustava mezi Stvolínkami, Holany a Jestřebím. Kolem tří desítek rybničních ploch leží v CHKO Kokořínsko, kde jsou nejčastěji vázány na tok Liběchovky a Pšovky tvoří rybniční soustavu přímo na toku. Nacházejí se zde rovněž mokřady (ochrana Ramsarskou úmluvou), příčinou jejich existence je blízkost zvodní v úrovni dna údolí, nepropustnost jílovitého podloží, zarůstání koncových či okrajových částí některých rybníků. V blízkosti potoků Pšovky a Liběchovky se nachází několik soustav mokřadů. Spolu s těmito toky a vodními plochami tvoří důležité biokoridory regionálního významu. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni, napojeno je pouze 41 % trvale obydlených bytů. V HSO Západní Českolipsko je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místních částech (MČ) Blíževedly dále v Dubé, Vrchovanech, Žandově a v Tachově. Obecní ČOV mají Holany a Kravaře, v Prysku má ČOV Preciosa (MČ Vesnička). V ostatních obcích veřejná kanalizace není, řada objektů vypouští splaškové vody přímo do místní vodoteče bez jakéhokoliv předčištění. Tento stav je zcela nevyhovující. SEZ- v řešeném území byly specifikovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží v různém stupni rekultivace. První se nachází v Práchni, kde je naplánována výstavba recyklační 18