Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni...5

Transkript

1 OBSAH Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni Důvody pro pořízení Územního plánu Pržno a stanovení hlavních cílů rozvoje území Návrh urbanistické koncepce Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace Vymezení řešeného území Geomorfologické a geologické poměry Klimatické podmínky Hydrologické poměry a vodní zdroje Charakteristika půdního fondu Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) Zvláště chráněná území Významné krajinné prvky (dále jen VKP) Limity využití území Současný charakter sídla Funkční využití území Doprava Napojení na technickou infrastrukturu Ekonomický potenciál území - výroba, podnikání Kulturně historické hodnoty území Rekreace a cestovní ruch Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí...33

2 5.1. Vlivy na půdu Vlivy na vodu Vlivy na ovzduší Vlivy na veřejné zdraví Vlivy na krajinu a ekosystémy Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Obecná opatření k provádění koncepce Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu Ochrana vod Napojení na technickou infrastrukturu Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví Ochrana ekosystémů a krajiny Opatření na ochranu bioty Urbanisticko architektonické řešení Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Závěr...60

3 Úvod Předpokládané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (v tomto případě posouzení návrhu Územního plánu Pržno) vychází z legislativního rámce, jenž je upraven dvěma základními právními předpisy: zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb. a 186/2006 Sb. (dále jen Zákon), zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen Stavební zákon). Posuzování územně plánovací dokumentace je nařízeno Zákonem (Díl 1 Úvodní ustanovení) a dále pak ustanoveními uvedenými v Díle 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí ( 10a až 10j). V rámci uvedeného dílu 3 je při posuzování územního plánu (dále jen ÚP) 1 nutno zohlednit převážně 10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, 10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a 10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí 2. Jak vyplývá z 10a odst. 1 Zákona, předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona, zpracované mimo jiné též v oblasti územního plánování. V předkládaném posouzení je proto kladen důraz právě na takto vymezené záměry. Předkládané posouzení je zpracováno přiměřeně dle 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v rozsahu Přílohy, s důrazem na maximální úplnost a objektivnost. Lze tedy zároveň konstatovat, že Příloha tvoří obsahový rámec tohoto posouzení. 1 Územní plán ve smyslu 2, odst. n) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; dle tohoto paragrafu je územní plán jednou z územně plánovacích dokumentací; v následujícím textu je pro územní plán obce použita zkratka ÚP. 2 Tento přístup je v souladu s metodickým výkladem MŽP (Příloha k č.j. 3131/OVPI/04) - cituji: "Ustanovení 10i zákona stanovuje odlišný postup pro posuzování územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) jako specifického druhu koncepce, který se liší jak obsahem, tak procedurou, stanovenou pro jeho pořízení, projednávání a schvalování, od ostatních druhů koncepcí. Ustanovení 10i se proto použijí právě jen u posuzování vlivů ÚPD na životní prostředí jako ustanovení speciální a neaplikují se tudíž současně ustanovení pro postup (nikoliv pro obsahové náležitosti) vyhodnocení podle 10c až 10h a 10j, určená pro ostatní koncepce." 4

4 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni Důvody pro pořízení Územního plánu Pržno a stanovení hlavních cílů rozvoje území Pro obec Pržno byl zpracován územní plán obce (ÚP), který byl schválen zastupitelstvem obce Dne byla schválena změna č.1 ÚP, dne byla schválena změna č.2 ÚP, dne byla schválena změna č.3 ÚP. Změna č.4 ÚP nebyla dokončena, změna č.5 ÚP byla vydána opatřením obecné povahy a nabyla účinnost dne První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory, dokončené v prosinci Dne schválilo Zastupitelstvo obce zadání územního plánu. Cílem řešení územního plánu bude navrhnout územní rozvoj a uspořádání obce tak, aby byl v souladu s požadavky a představami obce a zároveň byly respektovány přírodní, historické a kulturní i civilizační hodnoty v území. Hlavním cílem rozvoje území bude posílení sídelní funkce a zlepšení sociálně ekonomické situace obce. V územním plánu bude třeba: - navrhnout potřebné plochy pro bydlení - prověřit možnosti rozvoje rekreačních funkcí - prověřit potřebu občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj bydlení a rozvoj rekreace a cestovního ruchu - prověřit možnosti rozvoje výrobních funkcí - řešit dopravní problémy - navrhnout zásady řešení technické infrastruktury v návaznosti na očekávaný rozvoj obce - navrhnout opatření v oblasti péče o životní prostředí - vymezit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu - stanovit podmínky ochrany všech dochovaných hodnot území, vymezit prvky územního systému ekologické stability - zhodnotit dopady navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky plnící funkci lesa 1.2. Návrh urbanistické koncepce Předmětem návrhu územního plánu Pržno je návrh ploch pro bydlení, výrobu, občanské vybavení, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Toto řešení vzešlo z požadavků obce. 5

5 1.3. Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika Dle platné legislativní úpravy jsou předmětem posuzování koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona. V rozsahu Přílohy 1 Zákona byly identifikovány následující záměry: Příloha 1 Zákona Kategorie II, bod 1.1 Kategorie II, bod 1.3 Kategorie II, bod 1.5 Kategorie II, bod 1.9 Kategorie II, bod. 4.2 Kategorie II, bod 9.1 Záměr vyžadující zjišťovací řízení Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnickotechnická meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = cca 500 kg živé hmotnosti) Čistírny odpadních vod s kapacitou od do ekvivalentních obyvatel, kanalizace od do napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm Povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, od do m 2 /rok celkové plochy úprav Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I) 6 Záměr dle návrhu ÚP Pržno Zábor lesních pozemků je navržen pro zastavitelnou plochu Z17 (0,60 ha). Půjde spíše o probírku stromů za účelem zbudování parku. Výstavba záměrů navržena na meliorovaných pozemcích - Z6 (0,61 ha), Z7 (0,58 ha), Z8 (3,92 ha), Z9 (0,28 ha), Z14 (0,48 ha), Z18 (0,10 ha). Živočišná výroba navržena v lokalitě Z21 (0,65 ha). Kapacita chovu není v současnosti známa. Pro obec Pržno navržena výstavba nové mechanicko - biologické čistírny odpadních vod v lokalitě Z19 (0,17 ha). V obci je navržena nová kanalizace pro cca 1100 obyvatel. Je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu (1,17 ha) o zastavitelnou plochu Z20 (0,36 ha) a jeho oplocení. Navržena je výstavba okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414 a výstavba několika místních komunikací k obsluze zastavitelných ploch. Navrženy jsou rovněž 3 nové mosty. K rozšíření je navržena místní

6 Příloha 1 Zákona Záměr vyžadující zjišťovací řízení Záměr dle návrhu ÚP Pržno komunikace k Ústavu (viz návrh ÚP). Kategorie II., bod 10.6 Skladové a obchodní komplexy včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m 2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu Návrh zbudování parkoviště u sportovního areálu (cca 30 míst) a parkoviště u objektu bývalé školky (cca 15 míst). Kategorie II, bod 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních předpisů Navrženo je rozšíření sportovní plochy v lokalitě Z15 (1,16 ha). Na záměry řešení dopravní situace v území (výstavbu okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414,vybudování nových a rekonstrukci stávajících místních komunikací zpřístupňující jednotlivé záměry v území, navrhovanou výstavbu 3 nových mostů a rekonstrukci stávajících mostů po technické stránce nevyhovujících - viz návrh ÚP) i rozšíření zemědělské výroby s chovem hospodářských zvířat (Z21) s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek bude třeba předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení záměrů v rozsahu Přílohy 3 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Na záměry odlesnění (Z17), realizaci záměrů na meliorovaných pozemcích (Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18), chov hospodářských zvířat (Z21) s kapacitou do 50 dobytčích jednotek, výstavbu ČOV (Z19), zbudování nové kanalizační sítě v obci, rozšíření výrobního areálu (Z20), zbudování parkovišť u sportovního areálu (cca 30 míst) a objektu bývalé školky (cca 15 míst), rozšíření sportovní plochy (Z15) bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění) Součástí návrhu ÚP Pržno je návrh cca 27,75 ha nových ploch pro bydlení z celkové výměry 32,20 ha navrhovaných zastavitelných ploch. Celkem je navržena výstavba cca 194 RD v zastavitelných plochách Z1 - Z14. Největší zastavitelná plocha pro bydlení (Z10) má rozlohu 11,05 ha. Vymezeny jsou rovněž dvě plochy přestavby P1 - u silnice III/48425 (kravín) o výměře 0,87 ha a P2 - mezi řekou Ostravicí a železniční tratí o výměře 0,72 ha (návrh přestavby obou ploch pro účely bydlení). Během zpracování SEA posouzení byl zvolen přístup ex-ante 3, jenž je založen na interaktivním průběžném posuzování návrhů zpracovatele návrhu ÚP a díky němuž bylo možno získat informace, které nebyly v zadání ÚP uvedeny. 3 Dle Věstníku MŽP, částka 8 - Metodické pokyny a návody - Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (srpen 2004);v této metodice je zvolený postup též označen jako jednoznačně nejefektivnější. 7

7 Bližší pozornost všem takto definovaným záměrům návrhu ÚP Pržno a jejich eventuelním vlivům na ŽP je věnována v následujících kapitolách Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území je v PÚR ČR součástí specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Pro Pržno jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/1426. V rámci upřesnění vymezení specifických oblastí v ZÚR MSK Pržno není zařazeno do specifické oblasti SOB 2 Beskydy, ale je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu OB N1 Podbeskydí - vymezené v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno a Pstruží. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondřejníku) - obec nezasahuje do CHKO Beskydy, navržený rozvoj zástavby zachovává přírodní hodnoty krajiny i kulturně historické hodnoty sídla. - Nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel - navržené plochy navazují na zastavěné území, ke všem plochám je zajištěn příjezd, k plochám v dosahu sítí technické infrastruktury je navrženo prodloužení těchto sítí. Jsou navrženy plochy veřejných prostranství, nebo je stanovena podmínka je navrhnout v rámci územních studií. - Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frýdlant n. O.) - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech) - navržená plocha pro zemědělskou výrobu je situována u silnice v III/48414 s dobrou vazbou na Frýdlant n. O.. Žádná plocha výroby nezasahuje do záplavového území Ostravice. - Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, nezasahují do pohledově exponovaných lokalit ani lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. - Při umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat pohledovou exponovanost lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - rozšíření sportovního areálu využívá málo pohledově exponované plochy mezi stávajícím hřištěm a silnicí, nezasahuje do lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. 8

8 - Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy - Nejsou navrženy plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace, je umožněna změna využití objektů bydlení na rekreaci. - Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreačních středisek - ke zkvalitnění dopravního propojení Pržnem s okolím přispěje navržená přestavba křižovatky silnice III. třídy. - Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností - nejsou navrženy konkrétní plochy pro ubytování, ale je umožněna jejich výstavba v obytném území obce. - V hlavních rekreačních centrech oblasti podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití - je navrženo rozšíření sportovního areálu, stanovené podmínky využití ploch umožňují výstavbu celoročně využitelných zařízení občanského vybavení prakticky v celém obytném území obce. - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu - je zachován přestupní uzel pro železniční, autobusovou, automobilovou a pěší dopravu u železniční stanice Pržno. Navržená cyklostezka podél Ostravice umožňuje návaznost na autobusovou dopravu - zastávku Pržno, most. - Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu - stávající turistická trasa Greenways je zachována, navržena je významná cyklostezka podél Ostravice, jako součást cyklistického spojení Ostravy s Beskydami. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: - Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Moravskoslezského a Zlínského kraje - v návaznosti na okolní obce je upřesněn regionální biokoridor ÚSES. Plochy ani koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu do obce nezasahují. - V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně - v potřebných nebo vhodných plochách jsou vymezeny plochy veřejných prostranství a zeleně. Veřejná prostranství v zastavitelných plochách, jejichž využití je podmíněno zpracováním územních studií, budou vymezena v rámci těchto studií. - Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) - netýká se Pržna. Ze ZÚR MSK vyplývá pro územní plán Pržna nutnost zapracovat veřejně prospěšná opatření - prvky územního systému ekologické stability - regionální biokoridory č. 559 a č Biokoridor č. 559 je do územního plánu zapracován. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, není proto do územního plánu této obce zapracován. V požadavcích na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů v ÚPD dotčených obcí je v ZÚR MSK jmenován záměr na cyklotrasu Greenways Krakow - Wien - 9

9 páteřní trasa. Cyklotrasa prochází beze změny severním výběžkem obce. Strategické plánování Návrh územního plánu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty obce Pržno, mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a regionu Pobeskydí. V území jsou navrženy takové záměry, které přispějí k rozvoji obce a k naplnění prioritních cílů mikroregionu. V územním plánu je navržena realizace konkrétních záměrů jmenovaných ve strategických dokumentech, část záměrů není vázána na územní plán. Koncepce Moravskoslezského kraje Záměry navržené v územním plánu jsou v souladu s existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území (blíže viz kap. 8): - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje - Územní energetická koncepce - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, včetně aktualizací č.1 až č.5 - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje - Strategie rozvoje kraje na léta Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska na léta Koncepce rozvoje zemědělství a venkova - Bílá kniha - investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, aktualizace 11/ Plán oblasti povodí Odry Akční plány ke strategickým hlukovým mapám - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta

10 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace 2.1. Vymezení řešeného území VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Obec Pržno je tvořena jedním katastrálním územím stejného názvu, identifikační číslo Sousedí s obcemi: Baška k.ú. Baška a Hodoňovice (sever), Janovice (východ), Metylovice (západ) a s městem Frýdlant nad Ostravicí k.ú. Frýdlant nad Ostravicí a Lubno (jih). Území Pržna je součástí spádového obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant nad Ostravicí, do kterého patří obce: Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstruží, Staré Hamry. Členění řešeného území dle jednotlivých druhů pozemků: Druh pozemku ha % Pržno celkem Zemědělské pozemky ,29 Lesní pozemky 13 4,42 Vodní plochy 24 8,16 Zastavěné plochy 16 5,44 Ostatní plochy 52 17,69 Ze zemědělských pozemků celkem Orná půda ,49 Zahrady 24 12,70 Trvalé travní porosty 28 14,81 Na území obce výrazně převažují zemědělské pozemky ha téměř 65 %, z toho orné půdy je 72 % = 137 ha. Orná půda se vyskytuje především ve východní polovině obce. Trvalé travní porosty, které představují asi 15 % zemědělských pozemků, se vyskytují nejvíce podél Rzavého potoka. Lesní pozemky zabírají pouze cca 4 % rozlohy obce. Větší plochy lesa se nacházejí jen u východní hranice obce s Janovicemi a v jižní části obce u hranic s Lubnem. Všechny lesy jsou hospodářské. 11

11 2.2. Geomorfologické a geologické poměry Geomorfologické a orografické podmínky jsou významným faktorem ovlivňujícím využitelnost řešeného území. Především do značné míry vytvářejí jeho rekreační atraktivitu, v menší míře ovlivňují jeho zástavbu (nároky na výstavbu a údržbu inženýrských sítí). Zástavba obce Pržno se nachází v širokém údolí podél řeky Ostravice a jejich přítoků, je protažena ve směru toku od jihu na sever. Území obce se nachází v nadmořské výšce m.n.m. Z hlediska geomorfologické regionalizace náleží řešené území do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty soustava (subprovincie): Vnější Západní Karpaty podsoustava (oblast): Západobeskydské podhůří celek: Podbeskydská pahorkatina podcelek: Frenštátská brázda okrsek: Lysohorské podhůří Značná část řešeného území podél Ostravice se nachází na fluviálních sedimentech údolní nivy. Východní část je překryta sprašovými hlínami a sprašemi. Geologické a geomorfologické podmínky řešeného území významněji neovlivňují jeho využití. Z hlediska širšího regionu jsou zdrojem jeho rekreační atraktivity Klimatické podmínky Klimatické podmínky řešeného území jsou do značné míry předurčeny jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Území obce se nachází na návětrné straně hor, proto vykazuje poměrně značné průměrné srážkové úhrny. Severní okraj řešeného území patří do klimatické oblasti mírně teplé - MT 9, většina obce ke klimatické oblasti mírně teplé - MT 2. klimatická charakteristika klimatická oblast MT 9 klimatická oblast MT 2 počet letních dnů počet mrazových dnů průměrná teplota v lednu -3 až -4 C -3 až -4 C průměrná teplota v červenci C C srážkový úhrn ve vegetačním mm mm období srážkový úhrn v zimním období mm mm počet dnů se sněhovou pokrývkou

12 Orientační četnost směru větrů na stanici ČHMÚ Frýdek Místek je uvedena v následující tabulce v % : směr větru S SV V JV J JZ Z SZ klid Frýdek - Místek V řešeném území podobně převládají zejména jihozápadní směry větrů, orientace větru je z hlediska rozložení zdrojů znečištění v širším regionu pro obec spíše příznivá. Ovzduší Nejbližší stanice, která pravidelně monitoruje imisní situace, se nachází ve Frýdku Místku (ČHMÚ, č.1067), stanice na Lysé hoře není pro řešené území dostatečně reprezentativní. V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky Roční imisní průměry (µg/m 3 ) Znečišťující látka Imisní stanice SO 2 suspendované částice PM 10 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 9,2 10,2 8,4 7,4 48,7 43,8 35,5 33,7 NO 2 Frýdek-Místek 23,0 23,7 21,0 19,5 Platný roční imisní limit pro ochranu zdraví lidí je u PM 10 a NO 2 hodnota 40 µg/m 3 (podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb.). Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.38/rok2005) o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z let patří území obce Pržno omezeně k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dochází zde k nepříznivému vývoji, kdy na území obce Pržno (stejně jako v celém spádovém území stavebního úřadu Frýdlant nad Ostravicí) dochází k překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM 10 (na 75,7% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP (na 20,5% území obce). Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně apod. 13

13 2.4. Hydrologické poměry a vodní zdroje Pržnem protéká řeka Ostravice, ČHP , která patří do správy Povodí Odry, s.p. Pravobřežním přítokem Ostravice je Bystrý potok, ČHP , který je ve správě Lesů ČR, s.p. Protéká po hranici Pržna s Janovicemi a do Ostravice se vlévá v Bašce. Levobřežním přítokem Bystrého potoka je Plavárenský potok, ČHP , který je i se svým přítokem - Rzavým potokem, ČHP , ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Podél západního okraje zástavby obce protéká bývalý mlýnský náhon napájený vodou z Ostravice. Náhon protéká i kolem chatové osady podél hranic Pržna s Metylovicemi. V severní části obce u Plavárenského potoka je malý rybníček, který kdysi sloužil jako požární nádrž pro sousední objekt kravína. Dnes je zřejmě ve správě zemědělské vodohospodářské správy. Obec má záměr rybník a jeho okolí vyčistit a vytvořit zde parčík - místo pro každodenní rekreaci obyvatel okolních rodinných domů. Prakticky celá západní polovina obce včetně většiny její zástavby leží uvnitř území, které může být ohroženo zvláštní povodní, k jejímuž vzniku může dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle Šance výše v povodí. Využití území ohroženého zvláštní povodní neupravuje žádný právní předpis, územní plán však může výstavbu regulovat, např. - neumísťovat do ohrožených území kryty CO, sklady jedovatých a nebezpečných látek, nebudovat zde významná energocentra, neumisťovat do ohroženého území sklady cenného zboží, apod. Při déle trvajících deštích dochází k problémům v blízkosti Plavárenského potoka, kde byly zrušeny odvodňovací kanály a hromadí se zde voda. Dle nařízení vlády NV 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a živočichů patří toky Ostravice a Bystrého potoka v Pržnu mezi lososové typy vod (povrchové vody vhodné pro život ryb lososovitých - Salmonidae). Vodní zdroje se v obci nenacházejí. Z Plánu oblasti povodí Odry (červen 2008) vyplývá, že celé území obce leží v lokalitě útvaru podzemních vod č Flyš v povodí Ostravice. 14

14 2.5. Charakteristika půdního fondu V řešeném území převažují zemědělské pozemky, které jsou zastoupeny více než 65 % z celkové výměry obce. Celé řešené území náleží do klimatického regionu 7 - mírně teplý, vlhký. Charakteristika je odvozena z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) dle vyhl. č. 546/2002 Sb. Pro lepší posouzení kvality půd jsou jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy. Do I. třídy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, do V. třídy jsou zařazeny jednotky BPEJ s velmi nízkou produkční schopností. Hlavní půdní jednotky, které se v obci vyskytly jsou charakterizovány půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonovitostí, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V území se vyskytují především tyto hlavní půdní jednotky: 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech 22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv V území Pržna jsou nejvíce zastoupeny hlavní půdní jednotky 22 - vyskytuje se v níže položené části obce, nivě řeky Ostravice a 47 - mírně svažité území východně od zástavby obce. U jižní a východní hranice obce převažují HPJ 48, 49 a 71. Převažují třídy ochrany III. a IV.. Zemědělské půdy V. tř. ochrany se vyskytují pouze u jižní a východní hranice obce podél toků Bystrého a Rzavého potoka, třídy ochrany I. a II. se v obci nevyskytují. Odvodněné pozemky se vyskytují ve východní polovině obce, menší odvodněná plocha je také u hranic s Lubnem. 15

15 2.6. Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko Celé území obce leží uvnitř chráněného ložiskového území stanoveného k ochraně ložisek černého uhlí české části Hornoslezské pánve. Jižní a jihovýchodní výběžek obce zasahuje do výhradního ložiska černého uhlí Čeladná - Krásná, dosud netěženého. V severozápadní části obce, v nivě Ostravice leží ložisko nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice - Baška, dosud netěžené. Do obce zasahují také dva prognózní zdroje: Kozlovice - Janovice pro černé uhlí (celé území obce) Janovice u Frýdku-Místku pro zemní plyn (jižní část obce) Do obce zasahují i dvě průzkumná území pro hořlavý zemní plyn a ropu - Kozlovice- Pražmo a Frýdlant nad Ostravicí. Poddolovaná území ani sesuvná území registrovaná Geofondem ČR se v území obce nevyskytují Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Územní systém ekologické stability 4 (dále jen ÚSES) Z platných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je do územního plánu obce Pržno převzat jeden tah regionálního biokoridoru vedoucího tokem řeky Ostravice. V souladu s dokumentem Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (RNDr. Leo Bureš Ekoservis Jeseníky, 1997) a s územním plánem obce Janovice je zakreslen lokální biokoridor zasahující do Pržna, který je veden tokem Bystrého potoka. Prvky nadregionálního ÚSES se v obci nevyskytují (v souladu s platnými ZÚR MSK). V Aktualizaci nadregionálního a regionálního ÚSES na území MS kraje je navržena nová trasa regionálního biokoridoru tokem Ostravice a možnost vedení dalšího reg. biokoridoru tokem Bystrého potoka. Dle aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje (2007) náleží celé území Pržna k bioregionu 3.5 Podbeskydský. V biochorách Podbeskydského bioregionu se nejčastěji vyskytuje STG 3B3-4 dubové bučiny a dubohabřiny = středně bohatá stanoviště, středně zásobená vodou, náchylná k zamokření Zvláště chráněná území 5 V územním plánu je respektována evropsky významná lokalita Natura 2000 Řeka Ostravice. Jiná zvláště chráněná území přírody ani registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí. Památné stromy v obci nejsou evidovány. 4 Dle 3 odst.1 písm.a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 5 Dle 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 16

16 Významné krajinné prvky 6 (dále jen VKP) Vodní toky, nivy vodních toků, rybníky, jezera a lesy jsou považovány ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav, za významné krajinné prvky (VKP) jako takové požívají zákonnou ochranu. Vodní toky a vodní plochy v řešeném území byly popsány podrobně v kap V území Pržna se výrazně uplatňuje niva Ostravice. Lesy pokrývají cca 4,5 % území obce. Rozsáhlejší lesní pozemky se nacházejí pouze u východní hranice obce s Janovicemi a v jižní části obce u hranic s Lubnem. Kromě lesních pozemků jsou v obci rozptýleny menší celky náletových dřevin na nelesních pozemcích. Jsou to především břehové porosty lemující vodní toky Ostravici, Rzavý, Bystrý a Plavárenský potok, méně časté jsou remízky, meze a skupiny stromů. V intenzivně zemědělsky využívané krajině jsou všechny segmenty přírodě blízkých společenstev cenné a zasluhují být respektovány Limity využití území Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí (dále limity) jsou součástí koordinačního výkresu, který je jedním z výkresů odůvodnění územního plánu obce Pržno. Na území obce Pržno musí být respektovány následující limity: - ochranné pásmo silnice I. třídy, 50 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce - ochranné pásmo silnice III. třídy, 15 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce (zakreslena je i silnice) - ochranné pásmo železnice, 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VN 22 kv, 7 (10) m - bezpečnostní pásmo velmi vysokotlakého plynovodu, nad DN 100 do DN 500 včetně m - bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, do DN 100 včetně - 10 m, nad DN 100 do DN 300 včetně - 20 m - ochranné pásmo podzemního dálkového kabelu - 1,5 m (vyznačena je trasa) - ochranné pásmo hlavního zásobovacího řadu pitné vody, přivaděč OOV Nová Ves- Baška má stanovené ochranné pásmo 6 m na obě strany od líce potrubí - ochranné pásmo vrtu pozorovací sítě ČHMÚ, kruh o poloměru 250 m - záplavové území včetně vymezení aktivní zóny u řeky Ostravice v ř. km 12,04 až 45,6 stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením č.j. MSK /2008 ze dne vodní toky, rybníky, lesy jako významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhl. č.395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zák. č.114/1992 Sb. - ochranné pásmo pozemků plnících funkci lesa (50m od okraje lesních pozemků) - evropsky významná lokalita NATURA Řeka Ostravice - CZ ochranné pásmo veřejného pohřebiště (och. p. 100 m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o pohřebnictví) 6 Dle 3 odst.1 písm. b) (tzv. "VKP ze zákona") a 6 (tzv. "registrované VKP") zákona č."114/1992"sb., o ochraně přírody a krajiny; významným prvkem jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny,které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. 17

17 - chráněné ložiskové území černého uhlí Čs. části hornoslezské pánve č výhradní ložisko černého uhlí Čeladná-Krásná, č pásmo hygienické ochrany objektu živočišné výroby - vyhlášené - zájmové území Ministerstva obrany - ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení - veřejně prospěšné opatření vyplývající ze ZÚR MS kraje - územní systém ekologické stability - regionální biokoridor č. 559 Limitem využití území jsou také všechna ochranná pásma vedení technické infrastruktury - vodovodů, kanalizace, kabelových i nadzemních vedení NN, STL plynovodů, telefonních kabelů. Do koordinačního výkresu (součást odůvodnění ÚP) byly v řešeném území zakresleny další jevy a omezení, která mohou ovlivnit využití území nebo upozorňují na problémy či jevy vyplývající z dalších vlastností území. Jsou to například: historicky a architektonicky hodnotné stavby, památky místního významu; ložisko nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice - Baška; prognózní zdroje Kozlovice - Janovice pro černé uhlí a Janovice u Frýdku-Místku pro zemní plyn; lesní společenstva a vzrostlá zeleň mimo pozemky určené k plnění funkce lesa; radioreléové trasy bez vyhlášeného ochranného pásma; území ohrožené zvláštní povodní; místo dalekého rozhledu. 18

18 2.9. Současný charakter sídla Funkční využití území Obec Pržno, o rozloze cca 293 ha, má v současnosti cca 1019 obyvatel. Zástavba obce je rozložena podél silnice III/48425 vedoucí od severu k jihu, od hranic s Baškou skoro až k hranicím s Frýdlantem (k.ú. Lubno). Tento útvar je největším celkem zastavěného území. Další zastavěná území jsou menší plochy roztroušené zejména v jihovýchodní části obce. Využití zastavěného území je převážně smíšené obytné, tzn. rodinné domy jsou promíseny s objekty občanského vybavení a služeb. Rodinné domy ale mají jednoznačnou převahu. Zástavba je poměrně kompaktní, volné plochy - proluky - se vyskytují hlavně v nové zástavbě v severní části obce. Několik samostatných RD leží v polích ve východní části obce, ale není jich mnoho. Bytové domy jsou v obci pouze dva, situované v blízkosti výrobního a zemědělského areálu, jejichž zaměstnancům původně sloužily. Centrum obce není jednoznačně vymezeno, je dáno pouze větším nakupením objektů občanského vybavení - Obecní úřad, kostel, prodejna, objekt služeb, základní a mateřská škola. Více objektů OV je pohromadě také u železniční stanice - prodejna nátěrových hmot a stavebnin, restaurace U Adamců. Největší plochou občanského vybavení v obci je areál ústavu sociální péče. Areál leží v severovýchodním výběžku obce a je poměrně vzdálený od zástavby. Protože se jedná o uzavřený areál nesloužící občanům obce, nevytváří jeho umístění žádné problémy (kromě dopravních). Sportovní areál SK Pržno leží v blízkosti řeky Ostravice a je od obytné zástavby pásem zeleně. Objekty individuální rekreace se ve větším množství nacházejí na dvou místech. První je u západní hranice obce s Metylovicemi v blízkosti toku Ostravice, druhé je u jihovýchodní hranice obce s Janovicemi. Výroba je soustředěna v areálu u křižovatky dvou silnic III. třídy v jižní části obce. Na tuto plochu navazuje i plocha zemědělské živočišné výroby. Další dvě výrobní plochy - areál fy. Ingstav a Pila Mališ leží v blízkosti železniční trati na západním okraji obytné zástavby obce. Zcela samostatně mezi poli východně od zástavby obce je umístěn výrobní areál firmy AZ kov-komaxit. Živočišná výroba se kromě výše jmenované nachází ještě v severní části obce u silnice III/48425 a jako živočišná výroba jsou označeny i dvě plochy sloužící včelařům. Do ploch dopravní infrastruktury jsou zahrnuty plochy silnic III. třídy a plocha železnice včetně nádražní budovy a přilehlého autobusového obratiště. Plochy technické infrastruktury jsou v obci jen dvě - jedna zahrnuje objekt regulační stanice plynu v jižní části obce, druhá plochu sběrného dvora u železniční trati severně od žel. stanice. V nezastavěné území - volné krajině jsou na území obce zastoupeny orná půda, lesní pozemky (tj. pozemky plnící funkci lesa), trvalé travní porosty, zahrady a ostatní zeleň, vodní toky a plochy (rybníky a jezera). Ze současného funkčního využití je zřejmé, že převládající funkcí v zastavěném území je (a zůstane) bydlení, doplňkovými funkcemi je obsluha území, výroba, zemědělství, podnikání. Posíleno by mělo být občanské vybavení, zejména v oblasti cestovního ruchu. 19

19 Doprava Obcí prochází severojižním směrem silnice III/48425 Baška - Frýdlant nad Ostravicí, ze které v jižní části obce odbočuje silnice III/48414 Pržno - Lubno - Morávka. Silnice III/48425 zajišťuje spojení Pržna s nejbližšími centry Frýdlantem a Frýdkem-Místkem a také napojení na nadřazený komunikační systém - silnice I/48 a I/56. Do budoucna se uvažuje o převedení této silnice do II. třídy. Dopravní zatížení silnice III/48425 v Pržnu je dle celostátního sčítání dopravy cca 4332 vozidel za 24 hodin. Dopravní zatížení silnice v III/48414 je cca 1177 vozidel za 24 hodin. Dopravních závad na těchto silnicích není mnoho, tvoří je převážně chybějící chodníky podél silnic v zastavěném území. Po katastru obce Metylovice v blízkosti hranic s Pržnem prochází významná silnice I/56 Opava Ostrava Frýdek-Místek Frýdlant n/o. Ostravice Hlavatá. Těleso silnice do Pržna nezasahuje, ale ochranné pásmo silnice ano. Napojení na silnici je možné v mimoúrovňových křižovatkách v Bašce a Frýdlantu nad Ostravicí. Většina místních komunikací (MK) navazuje na silnici III/48425, slouží pro obsluhu zástavby obce. Jako významnější místní komunikace by se dala označit komunikace vedoucí k Ústavu sociální péče. Na síť silnic a obslužných komunikací navazují účelové komunikace (UK) (včetně významných polních a lesních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. Parkoviště jsou vybudována především v centru obce u obecního úřadu, u kostela a u prodejny potravin. Další parkoviště se nacházejí u provozoven občanského vybavení a u výrobních zařízení. Řadové boxové garáže (celkem 5) se vyskytují pouze u bytového domu. Nedostatek parkovacích míst je pociťován hlavně u Obecního úřadu a železniční stanice. U objektu bývalé školky je zpracována studie, která zde řeší umístění 15 parkovacích míst, 30 míst je navrženo v rámci studie sportoviště u fotbalového hřiště. Pržnem prochází železniční trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, která je zapojena do integrovaného systému ODIS. V obci se nachází železniční stanice, v jejíž docházkové vzdálenosti 1 km leží prakticky celá zástavba obce. Stanice slouží jako výchozí i pro obce Janovice, Lubno a Krásná. Připravuje se elektrizace této trati a opuštěn ještě nebyl ani záměr na její zdvoukolejnění. Na trati jsou v obci tři nechráněné železniční přejezdy. Všechny jsou umístěné na málo frekventovaných místních komunikacích a netvoří výraznější dopravní závady. Území obce je obslouženo 6 autobusovými linkami, provozovanými firmou ČSAD Frýdek-Místek a.s. směřujícími zejména do Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Janovic a Raškovic. Na území obce jsou 3 autobusové zastávky - Pržno - železniční stanice, Pržno - mateřská škola a Pržno - most. Zastávky jsou většinou vybaveny zálivy a přístřešky pro cestující, pouze u zastávky Pržno - most chybí ve směru na Lubno záliv a ve směru na Bašku přístřešek. Docházkovou vzdáleností 500 m pokrývají většinu zastavěné části obce, pouze u severní hranice obce s Baškou jsou docházkové vzdálenosti o něco delší (i když počítáme s možností využít zastávku MHD v Bašce u odbočky do Janovic). Obec by chtěla v této lokalitě doplnit novou zastávku, která by sloužila také zaměstnancům a návštěvníkům Ústavu sociální péče. Chodníky podél silnice III/48425 přes centrální část obce byly nedávno vybudovány, v 20

20 některých částech ale stále chybí. Do budoucna se počítá s doplněním v celém zastavěném území podél silnic III/48425 a III/ Pro bezpečný pohyb pěších je toto doplnění žádoucí. Obec má záměr i na vybudování chodníku podél místní komunikace k Ústavu sociální péče. Přes Pržno prochází značená modrá turistická trasa Palkovické Hůrky - Metylovice - Pržno - Janovice - Skalice - Baška. Asi třetina této trasy je v obci vedena po silnici III/ Jsou zde rovněž tři krátké úseky samostatných pěších komunikací - kolem areálu pily Mališ, spojnice dvou MK přes Plavárenský potok u hranic obce s Baškou a pěší cestička od Ústavu sociální péče k lávce přes Bystrý potok. Severním výběžkem obce po silnici III/48425 prochází krátký úsek významné cyklotrasy Greenways, Krakov - Morava - Wien. Tato trasa patří mezi evropské cyklotrasy. Hojně jsou cyklisty využívané i obě silnice, které slouží jako hlavní komunikace pro cyklisty směřující z Frýdku-Místku nebo okolních měst ostravské aglomerace do Beskyd. Byla zpracována studie, která řeší převedení cyklistů z těchto silnic na samostatnou cyklostezku vedoucí podél řeky Ostravice Napojení na technickou infrastrukturu Zásobování vodou V obci ( m n.m.) je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. - regionální správy Frýdek-Místek. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), který prochází obcí od jihu k severu. Na přivaděči OOV Nová Ves - Baška DN 1200 je vybudován napojující objekt, odkud je vedeno přívodní potrubí do vodojemu 2x125 m 3 Lubno. Z tohoto vodojemu je voda gravitačně svedena do obce Lubno a přes její rozvodnou síť je přivedena do vodojemu Pržno o objemu 50 m 3 (394,50/ 392,50 m.n.m.). Z tohoto vodojemu je pak gravitačně zásobena obec Pržno. Kapacita vodojemu je nedostatečná, dosahuje jen 40% maximální denní potřeby vody. Proto se uvažuje s přístavbou stávajícího vodojemu o kapacitě 150 m 3 se zachováním stejných úrovní hladin. Zároveň bude nutné zrekonstruovat i přívodní potrubí do vodojemu z DN 50 na DN 100 mm. U severní hranice obce je z OOV odbočka DN 150 k zásobování obce Janovice. Vodovodní síť v obci je provedena z trub PVC profilů od DN 80 do DN 150. Na veřejný vodovod je napojeno zhruba 93% obyvatel. Ústav souciální péče a několik blízkých rodinných domů je zásobováno vodou přímo z OOV. Odlehlé lokality zástavby stejně jako chatová osada po levém břehu Ostravice jsou zásobovány vodou z vlastních studní. 21

21 Ochranná pásma vodovodů: - do DN 500mm - 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany - přivaděč OOV - 6 m od osy potrubí na obě strany (stanoveno územním rozhodnutím) Odvádění a čištění odpadních vod Hlavními recipienty v obci jsou řeka Ostravice a Plavárenský potok, který protéká celým urbanizovaným územím obce od jihu na sever. Obec nemá vybudovanou systematickou kanalizační síť, převažující část zastavěných ploch v obci není uspokojivě odkanalizována. Vyskytují se zde pouze úseky lokální kanalizace, do které jsou zaústěny splaškové odpadní vody z přilehlé zástavby. Ty jsou pak bez čištění vypouštěny do vodotečí. Výjimku tvoří výrobní areál v jižní části obce (jediný větší producent odpadních vod) a Ústav sociální péče, kde jsou vybudované lokální ČOV. Rovněž několik nových rodinných domků má vlastní akumulační jímky nebo malé domovní čistírny odpadních vod. V jihozápadní části obce zasahuje do Pržna výústní kanalizační objekt, kterým jsou do Ostravice vypouštěny přečištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod ve Frýdlantu nad Ostravicí. Dešťová kanalizace je vybudována jen v části místní komunikace souběžné s hlavní silnicí III/48425, jinak jsou dešťové vody odváděny systémem příkopů a propustků. V současné době je zpracována dokumentace na tlakovou kanalizaci, která umožní odvádění splaškových vod z velké části zástavby obce na navrhovanou čistírnu odpadních vod (Z19). Ochranná pásma kanalizace: - do DN 500mm - 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany - nad DN 500mm - 2,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany 22

22 Zásobování elektrickou energií Východně od zástavby obce prochází nadzemní elektrické vedení VN 22 kv, linka č. 28 spojující rozvodny ve Frýdlantu nad Ostravicí a Riviéra ve Frýdku-Místku. Z tohoto vedení je vyvedeno několik odboček, na kterých jsou umístěny distribuční trafostanice zásobující el. energií zástavbu v obci. Celkem je v Pržnu 10 trafostanic: DTS 6743 Pržno, pod Ústavem DTS 7161 JZD DTS 7162 Nad kravínem DTS 7163 JZD 2 Kozdon DTS 7164 U Žídka DTS 7165 U ZDŠ DTS 7166 Na kopečku DTS 92736Lesy SZ DTS 92815Ústav sociální péče pro mládež DTS 7885 Na hlínách Přes západní výběžek obce - řeku Ostravici a chatovou osadu - prochází nadzemní elektrické vedení VN 22 kv, linka č. 52. Z tohoto vedení nejsou na území Pržna napájeny žádné trafostanice. Rozvodná síť nízkého napětí je provedena většinou jako nadzemní, stožáry NN jsou využity i pro vedení kabelů veřejného osvětlení. Ochranné pásmo vedení VN 22kV - 7 (10) m na obě strany od krajních vodičů Zásobování plynem Jižním výběžkem obce procházejí plynovody VVTL Příbor - Třanovice a VTL Místek - Frýdlant, na kterém je umístěna regulační stanice VTL/STL Pržno, zásobující i obec Baška. Před regulační stanicí odbočuje z VTL plynovodu větev vedoucí plyn do regulační stanice Janovice. Z RS jsou vyvedeny středotlaké plynovody do zastavěného území obce. Středotlaká plynovodní síť je vedena tak, že umožňuje plošnou plynofikaci velké části zastavěného území, s rezervou pro další územní rozvoj. Ochranná pásma plynovodů STL - 1m od vnějšího líce potrubí na obě strany v zastavěném území - 4 m od vnějšího líce potrubí na obě strany mimo zastavěné území Bezpečnostní pásmo plynovodů VTL - do DN m - do DN m Bezpečnostní pásmo plynovodů VVTL do DN m Zásobování teplem Území Pržna leží v průměrné nadmořské výšce 340 m n.m., klimaticky spadá území do oblasti mírně teplé. 23