NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

1 Ú Z E M N Í P L Á N OBRATAŇ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBRATAŇ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA Č. 183/2006 Sb., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU (STAVEBNÍ ZÁKON) POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. DUBEN 2013

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV ZPRACOVATEL: IVAN PLICKA STUDIO S.R.O. ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL: ING. JAN DŘEVÍKOVSKÝ autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j.2556/381/opv/93 prodloužení autorizace č.j.: 3298/ENV/11 Městské sady Kutná Hora Tel.: drevikovsky@seznam.cz SPOLUPRÁCE: VLADIMÍRA TROJÁNKOVÁ PODPIS ZPRACOVATELE: DATUM ZPRACOVÁNÍ: DUBEN 2013 Strana 2 z 71

3 OBSAH AUTORSKÝ KOLEKTIV 2 ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 6 ÚVOD 7 1 STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. 8 2 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 16 3 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 18 4 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 34 5 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNÉ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI 40 6 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 41 7 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ 58 8 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 62 9 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 68 POUŽITÁ LITERATURA 71 Strana 3 z 71

4 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Zastavitené plochy Tabulka č. 2: Klimatické charakteristiky okrsků MT3 a MT 5 mírně teplé klimatické oblasti dle Quitta 18 Tabulka č. 3: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Tabulka č. 4: UAN v zájmovém území (Zdroj: Státní archeologický seznam ČR, dostupný na 32 Tabulka č. 5: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru Tabulka č. 6: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích počet vozidel za 24 hod (2010) Tabulka č. 7: Druhy pozemků v obci Obrataň UAN v zájmovém území (Zdroj: Bilance ploch podle ČSÚ, stav k ) Tabulka č. 8: Posuzované varianty ÚP Tabulka č. 9: Identifikace potenciálních vlivů varianty realizace konceptu územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví Tabulka č. 10: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Tabulka č. 11: Kritéria pro porovnání variant rozvoje území Tabulka č. 12: Navržené ukazatele pro sledování vlivů realizace územního plánu SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Zájmové území Obrázek č. 2: Vztah cílů SEA a cílů územního plánu Obrázek č. 3: Vody v území Obrázek č. 4: Ohroženost vodní erozí dle koncepce GAEC Obrázek č. 5: Potenciální přirozená vegetace Obrázek č. 6: Znázornění sčítaných úseků Obrázek č. 7: Přeložka silnice I/19 (modrá současná trasa; červená přeložka) SEZNAM ZKRATEK V TEXTU B(a)P - bezo(a)pyren BPEJ -bonitovaná půdně ekologická jednotka ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistírna odpadních vod IL IRZ KES KÚ k.ú. MŽP - imisní limit - integrovaný registr znečišťování - koeficient ekologické stability - krajský úřad (Kraj Vysočina) - katastrální území - Ministerstvo životního prostředí NO 2 - oxid dusičitý NO x - oxidy dusíku OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PM 10 - suspendované částice velikostní frakce PM10 Strana 4 z 71

5 PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa SEA SO 2 ÚP ÚPD - vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí - oxid siřičitý - územní plán, územní plán obce - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek ZCHU - zvláště chráněné území ZPF ŽP - zemědělský půdní fond - životní prostředí Strana 5 z 71

6 ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1.1 POŘIZOVATEL ÚPD Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí svobody Pacov 1.2 ZHOTIVITEL ÚPD IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. Thákurova 3/ Praha 6 Strana 6 z 71

7 ÚVOD Vyhodnocení vlivů územního plánu Obrataň na životní prostředí (dále jen vyhodnocení ) je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb. (dále jen stavební zákon ). Vyhodnocení je součástí odůvodnění ÚP ( 53 odst. 5 stavebního zákona). Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, se ve svém Stanovisko k návrhu zadání územního plánu Obrataň ze dne (KUJI 42539/2012 OZP 1264/2006) z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) vyjádřil následovně (cit.): Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů požaduje vyhodnocení vlivů územního plánu Obrataň na životní prostředí a veřejné zdraví dle 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Důvodem tohoto požadavku je především vedení koridorů el. energie 110 kv; vedení el. energie 400 kv; silniční obchvat I. a II. tříd s ohledem na kumulativní a synergickou povahu vlivů a na zranitelnost oblasti životního prostředí plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES, plochy zvláště chráněného území PP Kejtovské louky, kvalitu půdy a intezitu jejího využívání. Dále nelze jednoznačně vyloučit závažné negativní vlivy na životní prostředí, zejména u ploch rekreace, ploch technické infrastruktury, ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních, ploch těžby nerostů, ploch specifických. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, který je nedílnou součástí Návrhu územního plánu, je uveden v příloze zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Při vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu je třeba přihlédnout mimo jiné ke stávajícímu dopravnímu zatížení území a vyvolanému dopravnímu zatížení s důrazem na zamezení zvyšování hlukové zátěže a znečišťování ovzduší. Dále je nutné vyhodnotit účelnost zastavění zemědělské a lesní půdy, vliv na změnu odtokových poměrů v území zejména z důvodu zastavění území zpevněnými plochami většího rozsahu. Příslušný orgán ochrany přírody, Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí ve stanovisku dále konstatuje: Návrh zadání územního plánu Obrataň nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.). Strana 7 z 71

8 1 STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. Cíle územního plánování formuluje zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů: 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Pro výběr cílů ochrany životního prostředí jsou relevantní cíle ochrany hodnot a ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny; logické doplnění a zahuštění stávající struktury zástavby jednotlivých sídel novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území; důsledná ochrana volné krajiny, v níž nebudou vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení (stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni Územní plán navrhuje přiměřený rozvoj zástavby správního území obce Obrataň; jednotlivá sídla se budou dále rozvíjet jako samostatná. Nová zástavba bude přiměřeně odpovídat charakteru stávající zástavby, jejímu prostorovému a funkčnímu uspořádání a historickému vývoji. Rozvoj zástavby jednotlivých sídel bude respektovat charakteristický ráz krajiny, jedinečnou polohu sídel v ní a stávající obraz sídel v krajině; nová zástavba musí být Strana 8 z 71

9 uspokojivě zapojena do struktury sídel. Plochy pro individuální rekreaci nejsou územním plánem rozvíjeny. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny; umístění fotovoltaických panelů je možné pouze na střechy objektů v plochách smíšených obytných, v plochách občanského vybavení a v plochách výroby a skladování. Jednotlivá sídla budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území. Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavěném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. Cílem koncepce uspořádání sídla je koordinace zájmů a vztahů v zastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmu ochrany urbanistických a architektonických hodnot v sídle. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití v zastavěném a zastavitelném území. Pro ně jsou stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití, včetně podmínek plošného a prostorového uspořádání. Z hlediska funkčního využití převažuje a nadále i v rámci navrhovaného rozvoje bude převažovat charakter smíšené obytné venkovské zástavby. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. V nezastavěném území nelze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů. Nedílnou součástí urbanistické koncepce využití ploch je i ochrana pozemků určených pro Územní systém ekologické stability a pozemků vzdálených do 50 m od okraje lesa. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Obec: Obrataň (kód obce: , IČZÚJ: ) Katastrální výměra: 3207,3248 ha Katastrální území: Bezděčín, Hrobská Zahrádka, Moudrov, Obrataň, Sudkův Důl, Šimpach, Vintířov. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Pacov Správní obvod obce s rozšířenou působností: Pacov Strana 9 z 71

10 Okres: Pelhřimov Kraj: Vysočina (NUTS CZ 063) Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím obce Obrataň, které je tvořeno katastrálním územím Bezděčín, katastrálním územím Hrobská Zahrádka, katastrálním územím Moudrov, katastrálním územím Obrataň, katastrálním územím Sudkův Důl, katastrálním územím Šimpach a katastrálním územím Vintířov. Obrázek č. 1: Zájmové území ŘEŠENÉ LOKALITY Bezděčín Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území ve východní části sídla (lokality BV1-B, BV2-B, BV3-B); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu rodinných domů. Hrobská Zahrádka Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území v severní části sídla (lokality BV1-Z, BV2-Z); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření (lokalita ZH1-Z). Moudrov Územní plán nepředpokládá další rozvoj tohoto sídla. Obrataň Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území (lokality BV2, BV3, BV4, BV5, BV7, BV8, BV9, BV10), relativně větší rozvoj je předpokládán při západním okraji Strana 10 z 71

11 (lokalita BV1) a jižně od středu sídla (lokalita BV6); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. V severozápadní části sídla předpokládá územní plán rozvoj areálu přírodního koupaliště (lokalita SR1). Územní plán předpokládá další rozvoj ploch pro výrobu a skladování, ve vazbě na stávající areály výroby a skladování v jihovýchodní části sídla (lokality VN1, VN2). Severně od sídla trasuje územní plán přeložku silnice I/19. Šimpach Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území pouze v západní části sídla (lokalita BV1-S); jedná se výhradně o lokalitu pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření (lokalita ZH1-S), rozšíření areálu lihovaru (lokalita VN1-S) a vymezuje novou lokalitu zázemí pro rybochovný rybník (lokalita ZH2-S). Sudkův Důl Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území dvěma lokalitami, přímo navazujícími na zastavěné území na jihu (lokalita BV1-D) a na severu (lokalita BV2- D). Dále je doplněno zastavěné území samoty Nechyba (lokalita BV3-D). Jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Vintířov Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území v severní části (lokality BV1-V, BV2-V, BV3-V, BV4-V, BV5-V) a v jižní části (lokalita BV6-V); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost): o BV6; o SR1; o VN1; o VN2. Tabulka č. 1: Zastavitené plochy lokalita plocha lokality (dle KN) (m 2 ) BV1 - B BV2 - B BV3 - B BV 1 - Z Zdůvodnění změny využití plochy Bezděčín 2 RD Veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. 3 RD Veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. 2 RD Veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. Hrobská Zahrádka 5 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu z jihu a ze západu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2, doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. Strana 11 z 71

12 5 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k BV 2 - Z místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z východu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2, doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. HPP m 2 ZH1 - Z Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 25%. Obrataň BV RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k nové místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která bude vedena ve směru severojižním po západním okraji lokality, směrem dovnitř lokality (na východ) budou umístěny plochy zahrad; minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2, doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. BV RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu ze severu, směrem dovnitř lokality (na jih) budou umístěny plochy zahrad; minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2 ; veškeré stavební objekty v lokalitě musí respektovat minimální odstup od hranice lesa (plochy lesní) 20 metrů. BV RD BV RD BV RD BV BV BV BV BV RD SR RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu ze západu a z jihu, případně k novým vnitřním místním komunikacím; minimální rozloha veřejného prostoru bude činit 15% z celkové plochy lokality; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). 3 RD Minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 2 RD Minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 2 RD Minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. Lokalita je určena pro vybudování areálu přírodního koupaliště; max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 10%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 65%; nová zástavba této lokality musí respektovat vodní tok / lokální biokoridor, procházející lokalitou; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Strana 12 z 71

13 VN VN BV 1 - S RD VN1 - S ZH1 - S ZH2 - S BV1 - D BV2 - D BV3 - D BV1 - V BV2 - V HPP m 2 Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 35%; nová zástavba této lokality musí respektovat vodní tok / lokální biokoridor, procházející lokalitou; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). HPP m 2 Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 15%; rozhodování o změnách v území / v této lokalitě je podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Šimpach HPP m 2 Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 25%. HPP m 2 Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 25%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 25%. HPP 250 m 2 Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 5%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 65%. Sudkův Důl 5 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu ze severu, směrem dovnitř lokality (na jih) budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihu, směrem dovnitř lokality (na sever) budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 1 RD Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Vintířov 2 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místním komunikacím (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), které lemují lokalitu ze západu a z jihozápadu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 1 RD Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu, nová zástavba (rodinný dům) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihozápadu, směrem dovnitř lokality bude umístěna plocha zahrady. Strana 13 z 71

14 BV3 - V BV4 - V BV5 - V BV6 - V Poznámky k tabulce č. 1: BV - plochy smíšené obytné bydlení venkovské Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení rodinné domy. 4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihozápadu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 1 RD Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. 2 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu ze severu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. 4 RD Lokalita je určena pro výstavbu izolovaných rodinných domů, nová zástavba (rodinné domy) bude přiměřeně přiléhat k místní komunikaci (doporučený jednotný odstup cca 6 metrů od hranice pozemku), která lemuje lokalitu z jihu, směrem dovnitř lokality budou umístěny plochy zahrad; doporučená minimální velikost pozemku (včetně zahrady): m 2. Přípustné funkční využití: stavby dopravní a technické infrastruktury a stavby doplňkové, související s hlavním využitím plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 150 m 2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 35% (pro parcely o velikosti m 2 až m 2 ), resp. 20% (pro parcely o velikosti m 2 až m 2 ), resp. 10% (pro parcely o velikosti m 2 a větší); max. podlažnost objektů: 2 nadzemní podlaží; max. výška nadzemních objektů: 10,0 metrů od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; min. velikost parcely: m 2 ; v zastavěném území jsou připuštěny výjimky z uvedených prostorových regulativů podle aktuální situace (s výjimkou max. podlažnosti); minimální šířka uličního prostoru bude 8,0 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. SR - plochy občanského vybavení sport a rekreace Hlavní funkční využití: sportovní zařízení, sportovní plochy. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: zařízení nezbytně nutná pro provoz plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. výška nadzemních objektů: 8,0 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Strana 14 z 71

15 VN - plochy výroby a skladování výroba nerušící, obchod, služby Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: m 2 hrubé podlažní plochy; nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity m 2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí nijak narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 10%; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. ZH zemědělské hospodaření Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Přípustné funkční využití: zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity m 2 hrubé podlažní plochy) vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím; objekty a stavby pro bydlení správce zařízení, bude-li prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a zůstanou-li zachovány požadavky na pohodu bydlení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard sousedních území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 10%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin. Na plochách veřejné zeleně v zastavěném území mohou být využity i nepůvodní druhy okrasných dřevin. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště. Strana 15 z 71

16 2 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Návrh ÚP Obrataň je vymezen správním územím obce Obrataň, ve kterém jsou uplatňovány všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod., včetně platné legislativy. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP, deklarované v národních dokumentech, je možno uvést ochranu ZPF, obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č.114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, atd. Přehledně je vztah územního plánu k cílům ochrany životního prostředí, přijatým na vnitrostátní úrovni zobrazen na obrázku č. 2 níže. Obrázek č. 2: Vztah cílů SEA a cílů územního plánu ČR NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE) Politika územního rozvoje KONCEPČNÍ DOKUMENTY ochrany ŽP, VZ a UR * Celostátní (vládní) koncepce KRAJ Územně analytické podklady Zásady územního rozvoje Regionální (krajské) koncepce OBEC Územně analytické podklady Územní plán Obrataň Cíle SEA Relevantní cíle ochrany ŽP, VZ a UR*, přijaté na vnitrostátní úrovni Tato vazba je předmětem Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni * Relevantní cíle ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a udržitelného rozvoje (zpracováno s využitím schéma Vazby nástrojů územního plánování, dostupné na Zdroj: Jiří Bělohlávek, TISEA Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, jejichž respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště Strana 16 z 71

17 chráněná území - ZCHÚ), jež se řídí Plány péče, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES nadmístního, i navrhovaného lokálního významu, jsou v posuzovaném ÚP zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválené nadřazené ÚPD. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. ÚP z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a pohledu na organizaci a rozvoj území. Návaznost a koordinace vychází především z dokumentů a strategií v oblastech územního rozvoje a ochrany životního prostředí (přírody a krajiny), které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Národní úroveň Národní strategický referenční rámec (NSRR) Národní rozvojový plán Politika územního rozvoje ČR (2008) Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta ÚPD sousedních krajů Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod Státní politika životního prostředí Strategie udržitelného rozvoje České republiky Národní program snižování emisí České republiky Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní program snižování emisí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Plán odpadového hospodářství ČR Státní energetická politika Regionální úroveň Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje Vysočina Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (včetně aktualizací) Zdravotní plán kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina Výše uvedené koncepční dokumenty byly v ÚP relevantně zohledněny, a to přiměřeně dle rozsahu a oblastí řešených územním plánem a specifikem řešeného území. Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vzhledem k výstupům hodnocení ÚP obce Obrataň k těmto referenčním cílům lze konstatovat, že je v souladu s cíli relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů. Strana 17 z 71

18 3 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 3.1 OVZDUŠÍ Klimatické charakteristiky Klima je výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, vlastností podkladu (nadmořská výška, tvar terénu, jeho sklon a orientace, schopnost pohlcovat a odrážet sluneční záření) a lidských zásahů. Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím k vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce záleží na účelu použití. Dle Quitta leží obec Obrataň v mírně teplé klimatické oblasti, okrsku MT3 a MT5. Klimatický okrsek MT 3 má krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatický okrsek MT 5 je charakterizován normálním až krátkým létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím normálním až dlouhým, s mírným jarem a mírným podzimem, zimou normálně dlouhou, mírně chladnou, suchou až mírně suchou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 2: Klimatické charakteristiky okrsků MT3 a MT 5 mírně teplé klimatické oblasti dle Quitta Charakteristika MT 3 MT 5 Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -3 až -4-4 až -5 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Průměrná roční teplot vzduchu v zájmovém území je kolem 6,9 C. Z makroklimatického hlediska je pro zájmové území typický západní a jihovýchodní směr proudění. Nejméně četné je proudění severovýchodní a východní. Vzhledem ke konfiguraci terénu je možné v zájmovém území předpokládat tendence ke zvýšené tvorbě inverzních situací. Vzhledem k otebřenosti terénu na Z a V lze však Strana 18 z 71

19 předpokládat relativně dobré provětrávání, které může intenzitu inverzních situací podstatně snižovat. Roční průběh relativní vlhkosti začleňuje zájmové území ke kontinentálnímu typu Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle studie Kunzli, N. a kol. je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku, Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů Na základě zjištěných údajů Ministerstvo životního prostředí stanoví a zveřejňuje jedenkrát ročně ve Věstníku MŽP seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Poslední verze tohoto seznamu byla uveřejněna ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010, Věstník MŽP, ročník XXI, částka 2 (únor 2012). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Dle Věstníku zájmové území nepatří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Samostatně je monitorováno i překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a arsen. Tabulka č. 3: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad Městský úřad Pacov Zdroje znečišťování ovzduší B(a)P 0,4 NS Na území obce Obrataň není provozován zdroj znečišťování zařazený do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). 3.2 VODA Povrchové vody Zájmové území se nachází z větší části v dílčím povodí Dolní Vltava, povodí 3. řádu Želivka ( ). Západní a jižní okraj území obce je součástí dílčího povodí Horní Vltava, povodí 3. řádu Lužnice od Nežárky po ústí ( ). Zájmové území se nachází v III. PHO Vodního zdroje Želivka-Švihov. Toto pásmo tvoří celková plocha povodí vodního toku Želivka. Strana 19 z 71

20 Obrázek č. 3: Vody v území (Zdroj: Území obce je odvodňováno následujícími toky: Trnava č.h.p /0, Kejtovský potok č.h.p /0, Vintířovský potok č.h.p /0, Cerekvický potok č.h.p /0, Turovecký potok č.h.p /0, Bělá č.h.p /0 a Černovický potok č.h.p /0. Kejtovský potok pramení v lesním prameništi na západním okraji řešeného území asi 1,5 km západně od Obrataně v nadmořské výšce 605 m a ústí zprava do rnavy severně od Přáslic ve výšce 458 m n.m. Délka toku činí 22,1 km. Plocha povodí měří 91,0 km². Kejtovský pook je vodohospodářsky významný tok, se pstruhovou vodou. Celé jeho povodí leží v pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže Švihov. Od výtoku z prameniště v lesních porostech po železniční viadukt v Obratani je Kejtovský potok regulován a teče v meliorační strouze s lichoběžníkovým profilem. Mezi viaduktem a hrází někdejšího rybníka na severovýchodním okraji obce, teče Kejtovský potok dvěma rameny v plochém dně údolí a vytváří zde rozsáhlou mokřinu s lužními alučními porosty. Tyto porosty doprovázejí plochou nivu potoka až k rybníku Dvořiště, zvanému rovněž Ovčinský rybník. Za Obrataní ústí do Kejtovského potoka dvě bezejmenné vodoteče. První pramení u železniční trati jižně od Obrataně a je prakticky po celé délce regulována do meliorační strouhy. U zemědělského objektu je vodoteč dotována rozsáhlou mokřinou s rákosinou kolem malého pramenného rybníčku. Druhá vodoteč vytélá z rybníčka na jižním okraji lesa pod vrchem V obci, protéká lesem k silnici a za ní se v nivě vlévá do Kejtovského potoka. Strana 20 z 71

21 Těsně před rybníkem se do Kejtovského potoka zleva vlévá Mašatský potok, který pramení v Cetorazském lese cca 1 km východně od Hrobské Zahrádky a před soutokem protéká rybníkem Mašat. V rybníku Dvořiště se do Kejtovského potoka zprava vlévá Vintířovský potok. Ten pramení ve Vintířově, kde postupně protéká třemi návesnimi rybníčky a až po vtok do rybníka pod silnicí je zatrubněn. Za rybníkem se do něj zleva vlévá krátká bezejmenná vodoteč, která vytéká z rašelinné louky chráněné jako přírodní památka Rašeliniště u Vintířova. Po soutoku s ní je Vintířovský potok až po Brnský mlýn opět zatrubněn. Ještě v zatrubnění se do Vintířovského potoka zleva vlévá potok Bezenek, který pramení na louce asi 300 m východně od Moudrova a protéká východním okrajem lesního komplexu Svidníku na jehož severním okraji protéká rybníkem Bezenek, za kterým je zatrubněn. Od Brnského mlýna teče Vintířovský potok v umělém lichoběžníkovém korytě až k rybniku Dvořiště. Na západním okraji Věžné se do něj zprava vlévá potok Bukovec, který pramení v lesích cca 1,5 km severozápadně od Tvrzin a v mělkém a úzkém erozním údolí teče na severovýchod k Věžné kde se do něj zprava vlévá Sosní potok, který pramení na loučce mezi poli cca 1 km západně od Dobré Vody a k Věžné teče v úzkém a mělkém erozním údolí. Od soutoku se Sosním potokem po soutok s Viniřovským potokem je potok Bukovec regulován a teče v umělém korytě. Před rybníkem Dvořiště se do Vintířovského potoka zleva vlévá Bezkoutský potok, který prameni v lesích cca 300 m východně od Nechyby a teče lesním údolím k severovýchodu k jižnímu úpatí vrchu V obci, kde se do něj zprava vlévá bezejmenná vodoteč, která pramení v mokřině u trati jižně od Obrataně a v celé délce (asi 1,5 km) včetně lesního úseku teče regulovaným napřímeným korytem. Na východním okraji lesa pod vrchem V obci se do Bezkoutského potoka zleva vlévá potok, který prameni v obci Brná, kde postupně napájí tři rybníky a odtud až po soutok teče v regulovaném napřímeném korytě v podobě meliorační strouhy. Za rybníkem Dvořiště protéká Kejtovský potok mělkým údolím s plochou nivou vyplněnou lučními a lužními porosty, která je chráněna jako přírodní památka Kejtovské louky. Zhruba 1 km severovýchodně od rybníka Dvořiště se do Kejtovského potoka zprava vlévá bezejmenný potok, který pramení pod letištěm severně od Věžné a až k silnici na Kámen je zatrubněn, za silnicí protéká velkým rybníkem Kámen. Odtud, až po severovýchodní hranici řešeného území teče Kejtovský potok v hlubokém, úzkém, z jedné strany zalesněném údolí v neregulovaném korytě provázen vzrostlými porosty břehových olšin. U Šimpachu se do něj zleva vlévá krátká vodoteč, která pramení západně od Šimpachu, v obci je zatrubněna a postupně protéká třemi rybníky. Na hranici řešeného území se do Kejtovského potoka zleva vlévá Cetorazský potok, který pramení v Cetorazi, kde protéká třemi návesními rybníky a za obcí teče nejprve k jihu a potom k východu ve dně úzkého, místy hluboce zaříznutého údolí až k soutoku s Kejtovským potokem, kde těsně před tím pod tratí protéká malým rybníčkem. Potok Bělá pramení 0,8 km západně od Svidníku ve výšce 660 m n.m. a ústí zleva do Chotovinského potoka 1 km jižně od Zárybničné Lhoty v nadmořské výšce 406 m. Celková plocha jeho povodí je 67,6 km 2. Délka celého toku je 20,5 km. Potok Bělá je pstruhovou vodou. Potok Bělá vystupuje jako povrchový tok cca 200 m severozápadně od Nechyby a v umělém korytě meliorační strouhy teče až k Sudkovu Dolu. Cestou zleva přibírá dvě vodoteče. První je Račinský potok, který pramení v tese asi 300 m severozápadně od Střiteže, kde přibírá řadu krátkých lesních vodotečí. Nejvodnatější z nich je poslední přítok na severním okraji lesa, který protéká dvěma malými lesními rybníčky. Po opuštění lesa je tok Račinského potoka rovněž regulován a jeho tok změněn v meliorační strouhu. Druhým přítokem Bělé je bezejmenná vodoteč, která vytéká z pramenného rybníka u samoty Na Zoubku a v celé délce toku je dnes zatrubněna. V Sudkově Dole Bělá napájela Návesní rybník. Na západní části obce není koryto Bělé upraveno. Potok zde teče v plochém dně širokého plochého údolí doprovázen přirozenými loukami a vzrostlými břehovými porosty. Pod Bezděčínem se do Bělé zleva vlévá krátká vodoteč, která vytéká z malého rybníčku na okraji údolní hrany kam přitéká jako nestálá stržová vodoteč. Odtud, až k samotě Údolí není Strana 21 z 71

22 Bělá doprovázena dřevinným břehovým porostem. Od Údolí po západní okraj řešeného území a dál až po rybník Hrádek je neregulovaný tok Bělé lemován vzrostlou olšinou. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Bude prováděno čištění koryt (od skládkového nebo naplaveného materiálu apod.) a koryta drobných vodních toků budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Vymezené záplavové území potoka v Obratani je stávající i navrhovanou zástavbou rozvojových ploch respektováno. Zájmové území není součástí CHOPAV. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních pro městské a průmyslové odpadní vody podrobně stanoví příloha č. 3 Nařízení vlády. Zájmové území je podle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. zranitelnou oblastí Podzemní vody Zájmové území má z hlediska hydrogeologie jednonou stavbu nachází se zde puklinový kolektor hydrogeologického masivu se zvýšenou propustností v připovrchové zóně rozvolnění hornin. Přítomny jsou zde pararuly, včetně chýnovských svorů (místy s polohami kvarcitů). Transmisivia území je nízká a dosahuje hodnot 5, , m 2.s -1. Chemismus podzemní vody je převážně typu Ca-Mg-HCO 3 a Ca-SO 4. Kvalita podzemní vody je zhoršená (přítomnost Ca a N 19 ), vyžadující složitější úpravu (voda II. kategorie) Zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod V současné době je v řešeném území zřízen vodovod v Obratani, Hrobské Zahrádce, Šimpachu, Vintířově a Sudkově Dole. Tyto obce mají vlastní zdroje pitné vody a vodojemy, včetně odkyselovacích filtrů a případně přečerpávacích stanic. V Obratani je vybudována kompletní veřejná vodovodní síť, která byla včetně zdroje a vodojemu v roce 1990 zrekonstruována. Z vodojemu Obrataň II je voda vedena gravitačním řadem do nové zásobovací sítě. Na novou vodovodní síť je připojena prakticky celá stávající obytná zástavba a zemědělský areál. Ten má mimo napojení na veřejný vodovod i vlastní vodní zdroj. Vlastní zdroj vody má i dřevařský kombinát. Hrobská Zahrádka je zásobována vodou ze studně s odkyselovací a čerpací stanicí. Zdroj se nalézá cca 1000 m východně od sídla (lokalita Dlouhá leč). Voda je čerpána litinovým potrubím do vodojemu a odtud do spotřebiště. Obecní rozvod vody je zajištěn dvěma páteřními řady. Strana 22 z 71

23 Šimpach je zásobován vodou z kopané studny s vydatností 4,5 l/s nalézající se cca 250 m západně od sídla. Rekonstrukce zdroje i vodovodních řadů byla provedena v roce Voda je vedena do obce gravitačním řadem podchází trať ČD a následně je dvěma páteřními řady rozváděna po obci. Ve Vintířově je využívaným zdrojem pitné vody studna a zářez nacházející se cca 240 m severovýchodně od sídla (Na vrších). Na zdroje navazuje zemní železobetonový vodojem s odkyselovací stanicí. Gravitačním vodovodem je voda vedena na hranici obce. Dvěma páteřními řady je proveden rozvod vody v obci. Vodním zdroje v Sudkově Dole jsou tři jímací studny, které se nacházejí cca 250 m severozápadně od obce (v lokalite Na nivkách). Na studny navazuje vodojem s odkyselovací stanicí. Rozvod vody v obci byl realizovaný v r Ostatní sídla jsou bez vodovodní sítě a obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou ze soukromých studní. Údržba a výstavba vodovodní sítě a zařízení bude postupovat dle záměrů obce a provozovatele. Stav sítě a zařízení odpovídá stáří a použitému materiálu. Realizace záměrů je závislá na finančním zajištění. V Obratani a dalších obcích proběhla rekonstrukce vodovodní sítě a zařízení. Stávající vodovodní síť, vodní zdroje a akumulace vody vyhovují stávajícím potřebám sídel v zásobování vodou a mají i dostatečnou kapacitní rezervu pro další zástavbu. Dožívající a slabě dimenzované zbývající části původní vodovodní sítě budou postupně rekonstruovány na potrubí větších profilů s ohledem na požární zabezpečení zástavby. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena do situací. Nové rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů budou zásobovány novými vodovodními řady, napojenými v nejbližších místech na stávající vodovodní síť. V Bezděčíně bude nutno zásobovat nové RD ze soukromých zdrojů na vlastních parcelách výhledově lze uvažovat o výstavbě přívodního řadu ze zdrojů pro Sudkův Důl (vzdálenost cca 500 m). V drobných sídlech (Moudrov, Nechyba) bez navrženého rozvoje zůstane zachován současný stav. Obec Obrataň má vybudovánu souvislou jednotnou kanalizaci s oddělovači dešťových vod. Stoky jsou východně od obce u Kejtovského potoka napojeny na čistírnu odpadních vod. Kanalizační síť je různého stáří a profilů. Stoky jsou vedeny převážně po veřejných plochách, podél komunikací nebo v komunikacích. Pouze v některých úsecích je kanalizace z terénních důvodů vedena přes soukromé pozemky. Zemědělský areál má mimo napojení na veřejnou kanalizaci vybudovaný i vlastní kanalizační systém. Povrchové, dešťové a část splaškových vod z areálu jsou vypouštěny přes biologický rybník do místní vodoteče, přítoku Kejtovského potoka. Odpadní vody v ostatních sídlech správního území obce jsou předčištěné v septicích s přepady do jednotné kanalizace nebo do místních drobných vodotečí a malých vodních nádrží, případně jsou jímány v žumpách. V návrhu územního plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje obce navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit pro výstavbu RD budou nové řady napojeny na stávající rozvody, pokud jsou v sídlech zřízeny. Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny splaškovou kanalizací do nejbližších stok splaškového kanalizačního systému obce a dále do ČOV. V menších sídlech správního území obce se s výstavbou kanalizace a ČOV nepočítá. Zde zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Strana 23 z 71