DŮLEŽITOST LESA PRO ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ Přístupy Lesů ČR ke změnám klimatu Josef Svoboda

Transkript

1 DŮLEŽITOST LESA PRO ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ Přístupy Lesů ČR ke změnám klimatu Josef Svoboda

2 Profil Lesů České republiky, s. p. Podnik byl založen v roce 1992, zakládací listinou Ministerstva zemědělství. Vlastník: 100 % stát ČR Hlavní předmět činnosti: přímá správa lesa a zabezpečení lesnických činností; správa movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví státu; zabezpečení optimálního plnění všech funkcí lesa, atd. Základní charakteristika: Správa porostní půdy na výměře: přes 1.2 mil. ha (s Polskem a Rumunskem největší správce st. lesa v Evropě) Roční produkce dřeva (těžba): mil. m³ Obnova lesa: ha/rok Péče o drobné vodní toky: km

3 Organizační struktura LČR 12 krajských ředitelství (72 lesních závodů) 4 lesní závody Více než zaměstnanců Odvody LČR do fondu zakladatele: - v roce mld. Kč - v roce ,5 mld. Kč - v roce ,3 mld. Kč - v roce ,4 mld. Kč - v roce ,05 mld. Kč

4 Jak je v Evropě vs. ˇv ČR vnímána klimatická změna? Dochází skutečně ke změnám klimatu, vnímáme je jako hrozbu současné civilizace? ANO odborná veřejnost NEJEDNOZNAČNĚ laická veřejnost v EU. SPÍŠE NE veřejnost v ČR, hluboko pod veřejným míněním průměru EU. (viz. výsledky dotazníkové akce napříč EU 28 v roce 2014).

5 Studie na dopady změn klimatu v ČR jsou různé Prognózy vývoje příznivých x nepříznivých stanovišť pro SM Smrková stanoviště Podíl ploch lesní půdy s příznivými podmínkami pro pěstování smrku může poklesnout ze současných 79% až ke 50 (40)%?? Pro smrk nevhodná stanoviště Podíl ploch lesní půdy s klimatickými podmínkami nevhodnými a méně příznivými pro pěstování smrku se může zvýšit ze současných 21 % až na 50 (60)%?

6 Prognózy změn vegetační stupňovitosti v ČR Změny vegetační stupňovitosti jako indikátory vhodné druhové dřevinné skladby souvisí se změnami klimatu. Existují vzájemně se lišící prognózy, např.: Zdroj: BUČEK Antonín, VLČKOVÁ Veronika Podle této prognózy: předpoklad navýšení podílu 1 a 2 LVS dubového a bukodubového téměř na ½ území ČR do roku 2030

7 Prognóza posunu podmínek pro pěstování smrku v ČR Zdroj: ŠANTRŮČKOVÁ Hana a VRBA Jaroslav - Dopady změn klimatu a jejich rozsah a rychlost působení na les jsou však stále těžce předvídatelné.

8 LČR vnímají klimatickou změnu v souvislostech a vážně Máme s ní vlastní zkušenost Foto z letošního června na Lesní správě Bruntál Velkoplošné holiny přecházejí do rozvolněných porostů Odumírající smrk (nevratné barevné změny jehličí, defoliace a odumření) Vitální modřín (svěží zelená barva) Modřín je v této oblasti jako nepůvodní zakázaný, přesto velmi vitální

9 Sucho srovnání říjen

10 Průběh kůrovcových těžeb Vývoj napadení kůrovcem / měsíční objem těžebin m m 3 0 Januar Frebruar März April Mai Juni Juli August September Oktober November Dezember

11 Kůrovcové těžby 2018

12 Konkrétní projevy změn klimatu pozorované u LČR 1. Smrk jako nejcitlivější dřevina klimatických změn usychá v oblastech s výrazným srážkovým deficitem. 2. Stoupla četnost výskytu hmyzích škůdců a hub (lýkožrout smrkový a severský, václavka smrková, Chalara fraxinea, kloubnatka smrková). 3. Změna fenofáze některých stromů zejména BK (počátek rašení listů je až o 3 týdny dříve než před 20 lety). 4. Zrychlil se vývoj škůdců (nejsou výjimkou 3 generace kůrovců/rok) a jejich aktivita. 5. Dynamika produkčních schopností jednotlivých druhů dřevin se mění. Nárůst je zřetelnější u listnáčů než u jehličnanů a mění se konkurenční poměry mezi jednotlivými druhy. 6. Stoupl podíl nahodilých těžeb, se vznikem rozvolněných porostů až velkoplošných holin nad 1 ha. 7. Změnila se biodiverzita v lesních porostech některé druhy vypadávají jiné přicházejí. 8. Zvýšilo se riziko náchylnosti porostů, ale i jednotlivých stromů vůči větru a sněhu. 9. Změnilo se mikroklima uvnitř porostů, změnil se vodní režim v půdě a na jejím povrchu (dlouhá bezdešťová období ve vegetační době, prudké přívalové deště bez schopnosti vsaku).

13 Co můžeme udělat ihned? Změnit přístup k druhové skladbě lesů při obnově lesa Více pracovat s přirozenou obnovou Preferovat osvědčené podrostními způsoby hospodaření se snahou zvyšovat věkovou, druhovou a prostorovou diferenciaci porostů 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, Zákonná povinnost Zastoupení listnáčů a jedle v celkové obnově (%)

14 Vývoj úhynu SM v posledních na SV Moravě První příznaky hynutí lesních porostů v důsledku sucha u LČR pozorovány v oblasti severomoravského regionu na přelomu roku Problém hynutí SM porostů se postupně během 15 let rozšířil ze 3 LS na 9 LS. Na některých LS došlo ke zlepšení např. Jablunkov. Bílé plochy úmyslné těžby Červené plochy nahodilé těžby OJ/rok Město Albrechtice Bruntál Janovice Vítkov Opava Ostrava Frýdek-Místek Jablunkov Šternberk Legenda 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

15 Vývoj obnovy SM na SV Moravě Změna druhové skladby nově zakládaných porostů na pokalamitních plochách nastala postupně u všech jmenovaných LS. Smrk je záměrně nahrazován jinými druhy dřevin. Smrk ve vyšším zastoupení na LS Janovice a Frýdek-Místek zejména v důsledku masivní přirozené obnovy SM. Bílé plochy zalesnění jinými dřevinami než SM Zelené plochy zalesnění smrkem OJ/rok Město Albrechtice Bruntál Janovice Vítkov Opava Ostrava Frýdek-Místek Jablunkov Šternberk Legenda 5% 15% 25% 35% 45% 55% 65%

16 Možný scénář vývoje druhové dřevinné skladby u LČR Podíl SM v dřevinné skladbě u LČR prokazatelně klesá Podíl BK a DB u LČR stoupá LČR nezakládají žádné další monokultury SM ani jiných dalších dřevin (nově vzniklé porosty vykazují % příměs jiných dřevin) LČR navyšují podíl přirozené obnovy lesních dřevin (v roce %, v roce %) LČR pěstebními zásahy vytváří prostorově a výškově diferencované skupinovitě smíšené porosty DG 1% MD 5 % 10 % 13,5 % 48 %

17 Nová strategie hospodaření LČR v lesních porostech Dokument zahrnuje diferenciaci hospodaření v lesích podle jejich převažující funkce, stavu a přírodních podmínek! Druhá edice 2015 Zpracováno lesnickými odborníky napříč lesnickým sektorem v ČR Diskutováno s ostatními vlastníky lesů (SVOL) Posouzeno nezávislými odborníky v ČR (fakulty, VÚLHM) Diferenciace hospodaření s ohledem na klimatické změny je obsažena ve všech kapitolách. Hlavní kapitoly: 1. Cíle trvale udržitelného hospodaření 2. Výchova lesa 3. Obnova lesa 4. Zásady hospodaření podle cílových hospodářských souborů

18 Zavedená pěstební opatření Cíl podniku: Zachování lesa - zvyšování adaptačního potenciálu lesů Konkrétní opatření: Bezhlavě nevylučovat SM z obnovy, ale postupovat diferencovaně podle zkušeností s pěstováním smrku v jednotlivých PLO a LVS s využitím informací o genofondu místních ekotypů a populací (např. u vlhkostně příznivějších, podhorských PLO Předhoří Orlických hor, Sudetské mezihoří, Předhoří Šumavy a Novohradských hor, Hostýnsko-Vsetínské vrchy a Javorníky atd. lze o případném posunu LVS polemizovat a to i v případě extrémních scénářů klimatické změny). I v současné době roste SM velmi dobře už od 4. LVS, na některých stanovištích počínaje 3. LVS. Velkou roli zde hraje vhodná expozice vůči světovým stranám a morfologie terénu. Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů ve prospěch stres tolerantních druhů. (DG, MD, DBz, teplomilné duby šípák atd., HB, JV, BB, BR, LP, OR) Zvýšit genetickou rozmanitost obnovovaných dřevin uznané porosty a výběrové stromy přímo v lokalitách postižených suchem. Zakládání vhodných porostních směsí s větším uplatněním pomocných (přípravných) dřevin. Vyloučení intenzivních (schematických) výchovných zásahů. Preferovat násečný hospodářský způsob v podobě úzkých pruhů, kotlíků nebo obseků a podrostní způsob hospodaření, preferovat přirozenou obnovu. Cíleně pečovat o lesní okraje (využití keřů apod.).

19 Zaváděná pěstební opatření u LČR v kalamitních oblastech Cíl podniku: Zpomalit, oddálit rozpad lesa Konkrétní opatření: V LHP vylišení samostatných hospodářských souborů a zkrácení obmýtí SM porostů. Cílovou druhovou skladbu postupně měnit ve prospěch stres tolerantních druhů vč. dřevin pomocných (BB, BR, OS, JR, OR) Zakládání vhodných porostních směsí z většího počtu dřevin k dosažení druhové pestrosti vč. uplatněním pomocných (přípravných) dřevin. Na vybraných stanovištích podporovat přirozenou sukcesi stanovištně vhodnými dřevinami. Při výchovných zásazích maximálně podporovat všechny listnaté dřeviny, MZD včetně pomocných dřevin i břízy. V řadě případů výchovu lesa zcela vyloučit, neboť tradiční výchovné zásahy jen urychlují rozpad a destrukci smrkových porostů.

20 Správa vodních toků u LČR Ve správě státního podniku se aktuálně nachází téměř 38,5 tis. km vodních toků a přes 820 malých vodních nádrží. Správu vodních toků organizačně zajišťuje 7 správ toků s působností dle oblastí povodí.

21 Správa vodních toků u LČR LČR nespravují pouze drobné vodní toky v lesích a v lesnatých oblastech, ale v rámci ucelené péče zajišťují i správu vodních toků protékající zemědělskou krajinou a obcemi. Společným znakem spravovaných vodních toků je jejich bystřinný charakter a malá (pramenná) povodí. Často se jedná o toky s velkým podélným spádem, extrémní rozkolísaností průtoků a výrazným splaveninovým režimem. Činnosti správy jsou zaměřeny na : preventivní opatření před povodněmi - výstavba a rekonstrukce objektů hrazení bystřin a úprav vodních toků, údržba a oprava spravovaných vodních děl, opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody zvýšením retenční kapacity krajiny - výstavba malých vodních nádrží, retenčních přehrážek, tůní, mokřadů, revitalizace vodních toků a jejich pramenišť.

22 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Výstavba, rekonstrukce a opravy (včetně odbahňování) vodních nádrží zvýšení retence vody v krajině, Výstavba suchých nádrží (optimálně i s prostorem stálého nadržení) zpomalení rychlého odtoku vody z krajiny, Obnova zaniklých či realizace nových drobných vodních prvků v krajině - tůně, slepá ramena, Revitalizace vodních toků a jejich niv, revitalizace pramenných částí povodí zadržení vody a zpomalení jejího odtoku, případně podpora samovolné renaturace vodních toků, Obnova území přirozené akumulace vod (lužních lesů, mokřadů, pramenišť, rašelinišť), Protierozní opatření omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku vody, Stabilizace koryt vodních toků omezení eroze a zpomalení odtoku, Obnova přirozeného vodního režimu - revitalizace (optimalizace) lesnických melioračních sítí, Výsadba a obnova břehových a doprovodných porostů.

23 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Provádění rekonstrukcí a oprav stávajících vodních nádrží (opatření spočívající v rekonstrukci a opravách hrází, funkčních objektů, ve zvýšení retenční kapacity prostorů nádrží, a to včetně odstranění jejich sedimentů). Rekonstrukce sdruženého objektu a odbahnění vodní nádrže Kralice na Třebíčsku, větší víceúčelové VN mohou v období sucha přispívat k zajišťování minimálních zůstatkových průtoků ve vodním toku.

24 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Provádění rekonstrukcí a oprav stávajících vodních nádrží (opatření spočívající v rekonstrukci a opravách hrází, funkčních objektů, ve zvýšení retenční kapacity prostorů nádrží, a to včetně odstranění jejich sedimentů). Odbahnění a rekonstrukce funkčních objektů vodní nádrže Sedlinka na Opavsku, obnova celkového retenčního prostoru (odtěženo přes 35 tis. m 3 sedimentu) a zajištění optimalizace jeho využití k protipovodňové ochraně (rekonstrukce výpustného objektu a bezpečnostního přelivu), vytvoření sedimentační před - zdrže (hrázka z lomového kamene).

25 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav stávajících vodních nádrží. Výstavba vodní nádrže Kapelunk.

26 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav stávajících vodních nádrží. Výstavba retenční nádrže Tvarůžek.

27 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav stávajících vodních nádrží. Obnova MVN Všesoky.

28 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Výstavba suchých nádrží (optimálně i s prostorem stálého nadržení) zpomalení rychlého odtoku vody z krajiny. Suchá nádrž Čeložnice a suchá nádrž Horky jsou součástí komplexních protipovodňových a protierozních opatření realizovaných v povodí Moštěnky. Součástí staveb je i výsadba doprovodných dřevinných porostů. Alespoň minimální trvalé nadržení vody má zásadní vliv na biodiverzitu okolního území.

29 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Realizace nových či obnova zaniklých a nefunkčních vodních ploch. Vybudování boční vodní nádrže v rámci revitalizace vodního toku na Broumovsku, obdobné drobné vodní plochy nemají zásadní vliv na odtokovou bilanci, ale jsou podstatné pro uchování biodiverzity krajiny, mohou být například i lokálním zdrojem požární vody.

30 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů, zadržení vody a její pozvolné vsakování). Revitalizace Borušovského potoka a jeho nivy - vybudování nového mělkého rozvolněného koryta a tůní na Svitavsku.

31 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů, zadržení vody a její pozvolné vsakování). Revitalizace Zelenky - vybudování nového mělkého rozvolněného koryta a tůní v Orlických horách.

32 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů, zadržení vody a její pozvolné vsakování). Revitalizace vodního toku a jeho nivy na Broumovsku - vybudování nového nízko-kapacitního, členitého koryta a tůní iniciace vzniku mokřadu.

33 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Revitalizace vodních toků a melioračních sítí zadržení vody a zpomalení jejího odtoku, eliminace negativních funkcí historicky provedeného odvodnění. Revitalizace Zádolského potoka a jeho přítoku na území Přírodní rezervace Králova zahrada. Obnova přírodě blízkého stavu - přirozená mělká meandrující koryta byla v minulosti napřímena (včetně ohrázování přebytečným výkopkem) a zahloubena v rámci provedených lesotechnických meliorací.

34 Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody Obnova území přirozené akumulace vod (lužních lesů, mokřadů, pramenišť, rašelinišť), využití území jako poldrů, využití terénních depresí, slepých ramen a zemníků k zadržení a zasakování vody. Povodňování lužních lesů na Břeclavsku (LZ Židlochovice - Soutok). Údržba, doplňování rozšiřování a vylepšování zavodňovací sítě kanálů.

35 Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha Obnova zaniklých či realizace nových drobných vodních prvků v krajině (tůně, slepá ramena), využití, využití terénních depresí a zemníků k zadržení a zasakování vody. Vybudování nové tůně napájené Bečovského Potoka. z Boční tůň na Tiché říčce v Jizerských horách.

36 Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha Revitalizace pramenných částí povodí zadržení vody a zpomalení jejího odtoku. Revitalizace přítoku Černého potoka v Jizerských horách nahrazení původního dlážděného opevnění balvanitou rovnaninou a zahrazení zaústěných odvodňovacích příkopů.

37 Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha Obnova území přirozené akumulace vod, revitalizace pramenných částí povodí zadržení vody a zpomalení jejího odtoku, zrušení odvodňovací sítě. Revitalizace (zahrazením historického odvodnění) pramenné oblasti Černého potoka v rašelinných partiích Jizerských hor zpomalení odtoku a iniciace postupného zazemnění příkopů.

38 Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha Protierozní opatření omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku vody. Retenční objekty - přehrážky vybudované pro zadržení splavenin na Bohdašínském a Kamenickém potoce, v období minimálních průtoků mohou retenční objekty zabezpečovat i prostor pro přežití vodních a na vodu vázaných organismů. Zároveň přehrážky podporují - zvyšují zasakování vody.

39 Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha Protierozní opatření omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku vody. Hrazení levostranných a pravostranných přítoků Kyjovky. Vybudované objekty hrazení bystřin a strží průcezné balvanité přehrážky slouží k stabilizaci koryt a k zadržení splavenin a plavenin nad vodárenskou nádrží Koryčany.

40 Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha Stabilizace koryt vodních toků (bystřin) omezení eroze a zpomalení odtoku. Úprava Vojtovického potoka v Rychlebských horách retenční objekty, podélné opevnění a příčné stabilizační objekty ze záhozového lomového kamene provedené po povodni v roce 2010.

41 Vodní nádrže a revitalizace vodních toků Správa celkem více jak 880 ks vodních nádrží Ročně: probíhají rekonstrukce a opravy cca VN, celkové náklady na přípravu a realizaci akcí VN více než 50 mil. Kč, obnova vodní plochy ve výměře 20 ha Revitalizace ročně probíhá cca 10 akcí což zhruba představuje 3 km vodních toků ve výši 20 mil. Kč

42 Vodní nádrže a revitalizace vodních toků Grantová služba LČR ve spolupráci s OVH zadala v roce 2015 grant s názvem Vyhodnocení stávajícího stavu povodí ve správě LS Hanušovice, LS Loučná nad Desnou a LS Ruda nad Moravou a návrh opatření ke zvýšení retenční schopnosti území Grant měl za úkol zanalyzování současného stavu krajiny zejména z pohledu retenční schopnosti a nastínění možných řešení stabilizace a zlepšení stavu zadržování vody v krajině. Pro účely výzkumné činnosti bylo vybráno rozsáhlé území o ploše téměř 1300 km2 od Mohelnické brázdy až po vrcholy Hrubého Jeseníku a Kralického sněžníku. Území je charakterizováno svou různorodostí prakticky ve všech pohledech daných zejména geologickou stavbou a geomorfologií. Oblast je poměrně hustě osídlena a převážně intenzivně využívána člověkem od zastavěných ploch přes zemědělství až lesnictví.

43 Vodní nádrže a revitalizace vodních toků Analytická část projektu měla za cíl zjistit o území maximální množství dat : Nejmarkantnější plošný pokryv zaujímá lesní půda 52 %, zemědělsky obhospodařované plochy 44 % a zbytek tj. 4% (zástavba, infrastruktura a vodní plochy) Dominantními lesními vegetačními stupni (3-8) zájmového území jsou ty ve kterých má významný podíl buk a smrk. Reálně smrk ztepilý zaujímá přibližně 70 % plochy lesa a buk lesní zhruba 16 % v převažujících porostech nad 50 let. V ZPF jsou kultury zastoupeny z více jak ½ TTP, zornění je na více jak 30% plochy. Z historického pohledu (od r. 1936) ZPF ustupuje výrazně PŮPFL (až o 30 %) a navíc stále dochází k přeměně orné půdy na TTP. Plošným odvodněním bylo v minulosti (60-70 léta) meliorováno cca 106 km2 tj. 8% (s ohledem na již překonanou životnost nevýznamný vliv). Nejvýznamnějším říčním typem z celkových 1520 km jsou bystřiny a horské potoky Na území se nachází 524 stávajících vodních nádrží o objemu 3,7 mil m3. (Bez započtení zkreslujícího údaje o objemu vody v přečerpávací VD Dlouhé stráně)

44 Vodní nádrže a revitalizace vodních toků Vodní bilance povodí Výchozím podkladem k posouzení retenčních schopností krajiny bylo sestavení hydrologické bilance povodí (úhrn srážek, výpar, intercepce, vsak, evapotranspirace, odtok z povodí). Pro stanovení bylo použito více metod a variant postupů výpočtu i možnosti sumarizace průtokových odečtů na páteřních tocích umožňující chybové srovnání s výpočtovými metodami. Z vyhodnocených dat vyplývá, že z předmětných povodí odtéká celkem cca 500 mil. m3 vody Odtok z PUPFL 336 mil. m3 vody - stanovení na základě dlouholetých měření VÚLHM pro plochy: holina zabuřenělá / věk let / 50 a více let pro porosty: jehličnaté smrkové / listnaté bukové modelová srážka: 200 mm Ze ZPF je pak 138 mil. m3 Orná p. 108 mil. m3 / TTP 30 mil. m3 - dlouhodobá měření Mendelova univerzita 51 bodových lokalit (data srážek, evapotranspirace, odtoky) Ostatní plochy 28 mil. m3 stanoveno dopočtem se srovnání odtoku ze zastavěných ploch

45 Vodní nádrže a revitalizace vodních toků Návrhy opatření pro zvýšení retence vody v krajině je možné realizovat: Na PUPFL v objemu 1,185 mil. m3 opatření lesnicko-pěstebního charakteru (modelový porost s cílovou dřevinou skladbou) - úprava dřevinné skladby - pěstební opatření - optimalizace LDS Na ZPF v objemu 1,245 mil. m3 snížení ploch půdních bloků, - změna osevních postupů a agrotechnických metod - úprava skladby pěstovaných plodin - zvýšení podílu TTP - podpora protierozních opatření Vodohospodářská opatření v objemu 4,7 mil. m3 obnova historických rybníků - obnova retenčních prostor stávajících VN - návrh nových malých vodních nádrží

46 Vodní nádrže a revitalizace vodních toků Vyhodnocení účinnosti opatření V případě realizace všech opatření a doporučení dojde k zadržení vody v objemu 7,07 mil. m3, tato hodnota představuje pouze 1,4 % z celkového objemu odtoku (u PUPFLU je to 0,2 %), což lze hodnotit jako zanedbatelný vliv na celkové zvýšení retence, navíc pouze s lokálním významem. Účinnost opatření je možné řádově navýšit při realizaci velkých VD (Hanušovice, Holštějn), což je téměř 301 mil. m3 což je téměř 60 % z celkové objemu. Tato varianta má však zatím velmi malou šanci na realizaci.

47 DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST