Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Sociální systém v ČR se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb. Bakalářská práce Autor: Lucie Hauftová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: PaedDr. Ivona Futschiková Praha březen, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Ve Svijanském Újezdu dne 15. března 2010 Hauftová Lucie

3 Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování bakalářské práce, především PaedDr. Ivoně Futschikové, za odbornou pomoc a cenné rady.

4 ANOTACE Tématem bakalářské práce je oblast sociálního systému v České republice zaměřená na změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Obecná část práce obsahuje teoretické poznatky získané z odborné literatury a zákonů, jeţ se daným tématem zabývají. Je zde pojednáno o sociálním systému a jeho rozdělení na tři hlavní části systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Druhá a třetí část práce zahrnuje problematiku důchodového systému v České republice včetně důchodové reformy a zavedených změn. Dále je zde obsaţena statistická analýza důchodové politiky Libereckého kraje v komparaci s Českou republikou za období roku 2002 aţ ANNOTATION Theme of this bachelor work is the problem of social system in Czech Republic with a view to changes in law 155/1995 about pension insurance. The general part of the bachelor work contains theoretical information which have been obtained from special literature and law connected to this theme. The social system and its tree main parts system of social insurance, state social support and social assistance are mentioned here too. The second and third parts include problems of pension system in Czech Republic, pension reform and established changes. Statistic analysis of pension policy in Liberec region in comparation to Czech Republic in years is also included.

5 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ SYSTÉM POJEM SOCIÁLNÍ POJEM SYSTÉM, SOCIÁLNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Systém sociálního pojištění Systém sociální podpory Systém sociální pomoci DŮCHODOVÁ POLITIKA V ČR DŮVODY ZMĚN V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU ČR DŮCHODOVÁ REFORMA I. etapa důchodové reformy II. etapa důchodové reformy III. etapa důchodové reformy Valorizace důchodů Hlavní změny v důchodovém systému schválené v roce Hlavní změny v důchodovém systému účinné od 1. ledna VÝPOČET STAROBNÍHO DŮCHODU Modelový příklad výpočtu dávky starobního důchodu STATISTICKÁ ANALÝZA DŮCHODOVÉ POLITIKY ZA OBDOBÍ PŘEHLED O POČTU PŘÍJEMCŮ DŮCHODŮ V LIBERECKÉM KRAJI PODÍL OSOB POBÍRAJÍCÍCH STAROBNÍ DŮCHOD NA POČTU OBYVATEL LIBERECKÉHO KRAJE VE SROVNÁNÍ S ČESKOU REPUBLIKOU VLIV MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI NA POČET OSOB ODCHÁZEJÍCÍCH DO PŘEDČASNÉHO DŮCHODU VLIV HRUBÉ MĚSÍČNÍ MZDY NA VÝŠI STAROBNÍHO DŮCHODU V LIBERECKÉM KRAJI ODHAD PROCENTA A POČTU OSOB BLÍŢÍCÍCH SE VĚKU ODCHODU DO DŮCHODU V LIBERECKÉM KRAJI SHRNUTÍ ANALÝZY A NÁVRHY ŘEŠENÍ SITUACE...51 ZÁVĚR...56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...58 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ...61 SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Pro bakalářskou práci jsem si vybrala téma sociálního systému se zaměřením na změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jedním z důvodu, který mě k tomu vedl, byl fakt, ţe rok 2010 se stal zlomovým pro problematiku důchodového pojištění. Sociální systém představuje rozsáhlé téma zahrnující několik oblastí. V rámci bakalářské práce se proto zaměřím především na změny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Uvedená problematika je zároveň velmi aktuální, neboť od nabyla účinnosti celá řada novel pozměňujících oblast důchodového systému v České republice. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část lze označit za teoretickou. Obsahuje především uspořádání sociálního systému v České republice, jeho tři základní odvětví, jimiţ jsou systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, přičemţ se zaměřuji na systém sociálního pojištění. V druhé části se zabývám konkrétně důchodovou politikou v České republice, jeţ stručně historicky představuji. Od roku 2006 byly vládou nastoleny teze důchodové reformy, které se postupem let naplňují. V kapitole uvádím jednotlivé etapy důchodové reformy a poukazuji na nejvýznamnější změny. Byly navrţeny a nabyly účinnosti zejména od Zde je také zakomponován postup výpočtu starobního důchodu a modelový výpočet důchodové dávky pro rok Poslední kapitolou bakalářské práce je statistická analýza důchodové politiky za sledované období od roku 2002 aţ do roku 2008, kde se konkrétně zaměřuji na jednotlivé ekonomické vztahy související s důchodovou problematikou. V závěru hodnotím klady, zápory a nedostatky důchodové reformy. K vypracování obecné části sociálního a důchodového systému jsou pouţity metody aktivního průzkumu odborných a literárních pramenů. Pro analýzu důchodové politiky jsou pouţity materiály České správy sociálního zabezpečení a Českého statistického úřadu. Cílem práce je postihnout podstatu sociálního systému v ČR se zaměřením na důchodové reformy v letech Zjistit procento populace blížící se věku odchodu do důchodu v Libereckém kraji a vyvození závěrů jak situaci řešit. 6

7 1 SOCIÁLNÍ SYSTÉM 1.1 Pojem sociální Podle autora publikace 1 je slovo sociální latinského původu. V češtině se pouţívá v různých významech, lze ho však popsat třemi způsoby: vztahující se ke společnosti, týkající se zlepšování společenských poměrů, týkající se hmotného zabezpečení jedince ve společnosti. Nejen v češtině, ale také ve francouzštině, španělštině a ruštině znamená pojem sociální společenský. 1.2 Pojem systém, sociální systém Systém je z řeckého slova systéma, jeţ znamená spojení, skupina, celek. Z pohledu sociálního rozumíme systémem uspořádání prvků do vztahů. Za formální systémy povaţujeme institucionalizované skupiny, jeţ jsou uspořádány hierarchicky. Jednotliví lidé v těchto skupinách mají přidělené sociální role, které respektují. V uvedených strukturách existují normy, podle nichţ se jednotliví účastníci chovají. Dodrţování norem je kontrolováno a jejich porušení je postiţeno sankcemi. Nejvyšším stupněm právní formy systému je stát. Stát je představován prezidentem, parlamentem, vládou, soudy, samosprávními územními částmi, veřejnoprávními institucemi a fondy. Je vybaven veřejnou mocí, proto je nejvyšším stupněm právní moci. Její pomocí rozhoduje o státní sociální politice přijímáním právních předpisů závazných pro všechny sociální subjekty. Pojem sociální systém představuje pohled na společnost z hlediska teorie systému a umoţňuje její systematičtější a přesnější popis. Sociální systém představuje vzájemně propojené součásti tvořící autonomní, funkční sociální celek. 1 Tomeš I. a kol. Sociální správa s. 33 7

8 1.3 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení je soubor institucí, zařízení a opatření. Jejich prostřednictvím dochází k předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Za sociální události občanů povaţujeme zejména: nemoc, úrazy, těhotenství, invaliditu, stáří, narození dítě a další situace. Sociální instituce se snaţí poskytnout občanům určitou radu, ochranu, materiální a peněţní plnění, sluţby a azyl k uspokojení jejich sociálních potřeb. jsou: Sociální zabezpečení provádějí v České republice orgány státní správy, kterými Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR), Ministerstvo spravedlnosti ČR (MS ČR), Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), obce. 1.4 Organizační uspořádání systému sociálního zabezpečení v České republice Na počátku 90. let byly v České republice v procesu transformace vytvořeny tři na sebe navazujících samostatné systémy: a) systém sociálního pojištění, b) systém státní sociální podpory, c) systém sociální pomoci Systém sociálního pojištění Provádění sociálního zabezpečení a právní úpravu obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna Podle publikace 2 jsou v systému sociálního pojištění řešeny ty situace, na něţ se občan můţe předem připravit formou odloţení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté sociální situace. 2 Krebs V. a kol. Sociální politika s

9 Systém je financován z příspěvků placených zaměstnanci, zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými, dále OSVČ 3. V uveřejnění na internetových stránkách 4 je důchodové a nemocenské pojištění zaloţeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku pojistného. Peníze, které Česká správa sociálního zabezpečení vybere na pojistném v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, důchodové pojištění - zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění a zákon č. 42/1994 Sb., o penzijní připojištění se státním příspěvkem, v platném znění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Nemocenské pojištění Podle publikace 5 nemocenské pojištění upravuje pojištění pro případ pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, těhotenství a mateřství, péče o dítě nebo jiného nemocného člena rodiny. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany při sociálních událostech krátkodobého charakteru. Nemocenského pojištění jsou účastni ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci a OSVČ. Zaměstnanci si ze zákona platí nemocenské pojištění povinně, OSVČ si jej mohou platit dobrovolně. U zaměstnance vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje podmínky stanovené v Osoba samostatně výdělečně činná je podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, člověk, který ukončil povinnou školní docházku, je mu aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nebo ta osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy dosaţené výkonem této činnosti a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Česká správa sociálního zabezpečení.; Pojistné na sociálním pojištění. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Přib J. Průvodce sociálními dávkami s. 35 9

10 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství. Pokud si nemocenské pojištění platí OSVČ, má nárok na nemocenské a peněţitou pomoc v mateřství. Podle publikace 6 se dávky nemocenského pojištění vypočítávají u zaměstnanců a u OSVČ z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je součet hrubých příjmů zúčtovaných zaměstnanci v rozhodném období 7 vyděleného počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Při uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění předá zaměstnanec svému zaměstnavateli ţádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař. Následně ji zaměstnavatel zašle spolu s dalšími dokumenty příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen vyplnit přílohu k ţádosti o dávku nemocenského pojištění. Vydávání tiskopisů předepsaných zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení předepsaných a spolu s okresními správami sociálního zabezpečení je poskytuje bezplatně dalším organizacím nemocenského pojištění, lékařům a ostatním subjektům Důchodové pojištění Systém důchodového pojištění, nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodu a podmínky pro jejich výplatu upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Český důchodový systém v současné době tvoří dva pilíře: povinné základní důchodové pojištění - je univerzální, zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby a právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce. 6 7 Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení s. 5 Rozhodné období je podle zákona č. 187/2006 Sb., zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. 10

11 doplňkové pojištění je dobrovolné. Součástí tohoto pojištění jsou penzijní připojištění se stáním příspěvkem, ţivotní pojištění či zaměstnanecké penzijní připojištění. I. pilíř - důchodové pojištění Představuje součást sociálního pojištění resp. sociálního zabezpečení spolu s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti a nemocenským pojištěním. Důchodové pojištění je průběţně financovaným systémem, coţ znamená, ţe ekonomicky aktivní obyvatelstvo do systému po dobu svého aktivního ţivota přispívá procentem ze své mzdy a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo především důchodového věku, z tohoto systému čerpá stanovené dávky, penze. Důchodové pojištění je plně zahrnuto do státního rozpočtu v rámci veřejných financí. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se vyplácejí do tyto druhy důchodů: starobní, plný invalidní, od zrušeno pouze invalidní důchod částečný invalidní, od zrušeno pouze invalidní důchod vdovský a vdovecký, sirotčí. Výše uvedené druhy důchodů lze rozdělit do dvou skupin: důchody přímé starobní, plný a částečný invalidní od pouze invalidní důchod důchody odvozené, tzv. dávky pozůstalostní vdovský, vdovecký a sirotčí. Rozdíl mezi důchody přímými a odvozenými je, ţe důchody přímé se vyměřují v závislosti na době pojištění a výši vyměřovacího základu. Odvozené důchody se stanovují z přímého důchodu, který zemřelý pobíral nebo na který by měl nárok. Jednotlivé důchody představují peněţité dávky poskytované ze systému důchodového pojištění. Platba do systému se nazývá pojistné na důchodovém pojištění. Důchod se skládá ze dvou sloţek, a to základní výměry a procentní výměry. Základní výměrou důchodu se rozumí její pevně stanovená část. Tato částka je stejná pro 11

12 všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělku. Procentní výměra důchodu znamená individuálně stanovenou částku v závislosti na výši hrazeného pojistného z dosahovaných hrubých příjmů v produktivním období pevně stanoveným zákonem. Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o nároku na důchod, jeho výši a výplatě. Výjimku tvoří případy, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, tj. v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů. Výpočet dávky důchodu lze rozdělit do dvou fází. První spočívá ve stanovení základu, ze kterého se dávka vyměřuje a druhá fáze pak ve vlastním vyměření důchodové dávky. Pro výpočet důchodu je důleţité znát následující pojmy 8 ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů: rozhodné období časový úsek, ve kterém se zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu. Rozumí se jím období 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku, v němţ se přiznává důchod. vyloučené doby časové úseky, které se při stanovení vyměřovacího základu vylučují. Tyto doby jsou uvedeny v 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., jsou jimi například: a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu 9, b) doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu 10, c) doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu 11, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12

13 péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, d) doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, e) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu, f) dobu, po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, g) výkonu vojenské sluţby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další sluţbě, a výkonu civilní sluţby, h) doba studia a jde-li o stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu, téţ doby soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosaţení věku 18 let, s účinností do i) doby, za něţ byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v niţší částce, neţ náleţely. vyměřovací základ částka pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. všeobecný vyměřovací základ výše průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok. přepočítací koeficient slouţí pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok. Stanoví jej vláda svým nařízením podle údajů Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě za stanovená pololetí určuje se jako podíl průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu a 13

14 průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu - určuje se za pouţití všeobecných vyměřovacích základů. Stanoví jej vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné Českým statistickým úřadem. Koeficient se určuje jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. roční vyměřovací základ součet skutečně vynaloţených vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. osobní vyměřovací základ měsíční průměr úhrnů ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, ze kterého se vylučují zákonem stanovené tzv. vyloučené doby. výpočtový základ - redukovaná výše osobního vyměřovacího základu. Redukce se neprovádí, pokud výše osobního vyměřovacího základu nepřesahuje stanovenou částku v nařízení vlády č. 254/1997 Sb. Starobní důchod je dávka důchodového pojištění, která je podmíněna dosaţením určité věkové hranice. Občan České republiky má nárok na starobní důchod v případě, ţe dosáhl důchodového věku a splnil potřebnou dobu pojištění, která byla do nejméně 25 let, od se hranice důchodového věku posunula, uvedeno dále. Věk odchodu do důchodu je u muţe a ţeny odlišný, proto jej rozlišujeme. U ţeny závisí mimo zmíněné podmínky také na počtu vychovaných dětí. Současná úprava starobního důchodu upravuje tzv. předčasný starobní důchod. Pojištěnec můţe získat nárok na dávku před dosaţením důchodového věku. O plný invalidní důchod mohl poţádat do ten občan, který byl nemocný či měl špatný zdravotní stav a nemohl pracovat a také získal potřebnou dobu pojištění. Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav občana. 14

15 Podle publikace 12 měl občan do nárok na částečný invalidní důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu trvajícího déle neţ jeden rok, poklesla-li schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%. Nebo ten občan, jemuţ dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěţoval obecné ţivotní podmínky. Vdovský a vdovecký důchod náleţí manţelce nebo manţelovi v případě, ţe druhý z manţelů zemře. Podmínkou je, ţe zemřelý získal ke dni smrti dobu pojištění nebo potřebnou dobu pro plný invalidní důchod stanovenou v 4 odst. 1 zákona č. 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nově od pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí manţela/manţelky jiţ není rozhodující dosaţení věkové hranice 55 let u ţen a 58 let u muţů, ale dochází ke sjednocení této hranice. Pro zachování nároku na vdovský/vdovecký důchod je rozhodující u muţe i ţeny dosaţení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk muže stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk není nižší. Sirotčí důchod náleţí podle publikace 13 nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič či osvojitel, nebo osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ní bylo v době její smrti převáţně odkázáno výţivou. Pro všechny pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký a sirotčí) nově od platí, ţe dojde-li po zániku nároku na důchod k jeho obnově, nesmí být výše procentní výměry nové dávky nižší, neţ výše procentní výměry původní dávky, která náleţela ke dni zániku nároku na ni. Podíl zastoupení jednotlivých typů důchodů na celkovém počtu osob pobírajících důchod lze přehledně znázornit do grafu. Z dále uvedeného grafu 1 je patrné, ţe největší podíl na celkovém počtu všech typů důchodů měl v roce 2008 starobní důchod včetně starobního důchodu podle 29, písm. a, b, 30 (od ustanovení zrušeno), 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a dle 26 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněný graf 1 dále znázorňuje počet příjemců vdovského a vdoveckého důchodu bez souběţné výplaty s přímým důchodem. K vypracování grafu jsou pouţity údaje Českého statistického úřadu Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení s. 12 Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení s

16 Počet příjemců jednotlivých druhů důchodu za rok 2008 v ČR starobní důchod invalidní plný důchod invalidní částečný důchod vdovský důchod vdovecký důchod sirotční důchod Graf 1 - Počet příjemců jednotlivých druhů důchodu za rok 2008 v ČR Zdroj: vlastní tvorba II. pilíř doplňkové pojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem je v současné době upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů. Do problematiky významně zasahuje také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu daňového zvýhodnění. Penzijní připojištění se státním příspěvkem provozují penzijní fondy, které získávají povolení Ministerstva financí a České národní banky. Penzijní fondy jsou akciové společnosti se základním kapitálem nejméně 50 mil. Kč tvořeným pouze peněţitými vklady. Pojištěncem se můţe stát fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Penzijní připojištění je dobrovolné a vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené s penzijním fondem. Životní pojištění je významnou součástí doplňkového systému. Základní úprava je obsaţena v zákoně č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem ţivotního pojištění je pojistná ochrana pojištěné osoby. Podporou systému bylo zavedení daňových úlev v roce Tyto úlevy se vztahují na pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ smrti nebo doţití a na důchodové pojištění. 16

17 V případě pojistné události (úmrtí, závaţné onemocnění, plný invalidní důchod ap.) pojišťovna vyplatí obmyšlené osobě 14 pojistné plnění. V současné době působí na našem trhu celá řada pojišťoven, které nabízejí ţivotní pojištění Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti je orientována na tři základní cíle: rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, co nejlepší vyuţití pracovních sil, zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje postup k dosaţení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní správu vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti vyuţívá k dosaţení výše uvedených cílů opatření, jako např. rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování a další. Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, poskytují úřady práce v této oblasti následující dávky: podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, podpora při pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postiţením. Základem pro poskytování podpory v nezaměstnanosti je podle publikace 15 nemoţnost fyzické osoby získat jiné zaměstnání, i kdyţ chce a můţe pracovat, přičemţ o práci se uchází na úřadě práce kvalifikovaným způsobem a zároveň splňuje podmínku předchozí doby zaměstnání nebo jiných kvalifikovaných činností. Podpora se vyplácí maximálně po dobu podpůrčí doby stanovené v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má podle 39 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, uchazeč o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou Obmýšlená osoba je osoba, kterou určí v pojistné smlouvě pojistník a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Přib J. Průvodce sociálními dávkami s

18 výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodovém pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, za podmínky, ţe se účastní rekvalifikace zprostředkované úřadem práce. O tomto nároku rozhoduje úřad práce ze zákona, tj. bez ţádosti uchazeče o zaměstnání. Účelem podpory při pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postižením je získat a udrţet vhodné zaměstnání pro zmíněné osoby. Podpora se poskytuje na základě ţádosti úřadu práce a ten mimo jiné zabezpečuje osobám se zdravotním postiţením přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy Systém sociální podpory Státní sociální podpora je systémem podpory rodin v České republice. Přijetím nového zákona v roce 1995 o státní sociální podoře se změnila úloha státu v sociální politice pro rodiny. Systém vychází z konkrétní sociální události a situace. Změna nastala zejména ve vyplácení dávek, které byly dříve vypláceny plošně. Nyní jsou výplaty dávek adresnější. Podle publikace 16 představuje systém státní sociální podpory řešení sociálních situací, které jsou na základě určitého společenského konsenzu uznány, tj. sociální situace, kdy je účelné rodinu s dětmi podpořit. Z tohoto důvodu je v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, koncipováno osm základních sociálních dávek, které se dále člení. Dávky jsou financovány z daní, tj. ze státního rozpočtu a jsou vypláceny prostřednictvím úřadů práce. Součástí státní sociální podpory je také v České republice systém státních sociálních dávek. Základním prvkem je ţivotní minimum 17 upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Podle 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se dávky státní sociální podpory dělí na: Krebs V. a kol. Sociální politika s. 243 Životní minimum je soubor statků a sluţeb, které umoţňuje domácnosti nebo jednotlivci uspokojovat jejich potřeby v dané etapě v míře uznané společností za minimálně nezbytnou. V uţším slova smyslu znamená příjem, který je bezpodmínečně nutný k udrţení ţivota jednotlivce nebo rodiny (existenční minimum). 18

19 a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 2. přídavek na dítě, 3. sociální příplatek, 4. příspěvek na bydlení, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. dávky pěstounské péče, 3. odměna pěstouna, 4. odměna pěstouna ve zvláštních případech, 5. příspěvek při převzetí dítěte, 6. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 7. příspěvek na zakoupení motorového vozidla, 8. porodné, 9. pohřebné. Dávky poskytované v závislosti na výši příjmů označujeme jako testované dávky a ostatní dávky, u kterých se výše příjmu v rodině nezohledňuje jako dávky netestované Systém sociální pomoci V rámci systému sociální pomoci se řeší obtíţné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze. Ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vychází, ţe pomoc je poskytována osobám, které si nemohou pomoci samy, ani nemohou očekávat potřebnou pomoc od jiných. Sociální pomoc v hmotné nouzi se poskytuje ve formách: sociální sluţby, které poskytují především nestátní neziskové organizace, obce a kraje, sociálně-právní ochrana a dávky sociální pomoci, které poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů. Systém sociální pomoci v hmotné nouzi je upraven zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon zahrnuje pomoc při zajištění ţivotních nákladů či pomoc ve zvláštních ţivotních situacích. Stav hmotné nouze se řeší následujícími dávkami: příspěvek na ţivobytí, 19

20 doplatek na bydlení, mimořádná okamţitá pomoc. Příspěvek na živobytí Podmínkou příspěvku na ţivobytí je, ţe se osoba či rodina nachází v hmotné nouzi. Hmotná nouze rodiny nastává tehdy, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky potřebné na ţivobytí. Na základě informací zveřejněných na internetových stránkách 18 je částka na ţivobytí stanovena pro kaţdou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a moţností. Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení je řešením nedostatku příjmu k uhrazení nákladů spojených s bydlením. Podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se poskytuje tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny k pokrytí těchto nákladů spolu s příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory. Doplatek na bydlení připadá nájemci nebo vlastníkovi bytu, který má nárok na příspěvek na ţivobytí a na příspěvek na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, rozlišuje 5 sociálních situací, kdy lze povaţovat osobu za osobu v hmotné nouzi: 1. osobě hrozí váţná újma na zdraví, 2. osobu postihla mimořádná událost, např. ţivelní pohroma, větrná pohroma, poţár, ekologická havárie atd., 3. osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě jednorázového výdaje, např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněţních prostředků, 4. osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě nákladů na předměty dlouhodobé potřeby, respektive na výdaje spojené se vzděláním nezaopatřeného dítěte, 5. osoba ohroţená sociálním vyloučením např. situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče. 18 Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Pomoc v hmotné nouzi. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 20

21 Tyto situace řeší zákon prostřednictvím dávky pomoci v hmotné nouzi nazvané mimořádná okamţitá pomoc. Jedná se o dávku jednorázovou a fakultativní. Rozhodující o ni obce s rozšířenou působností. V průběhu kalendářního roku je dávka odstupňována takto: 1. událost maximálně 15ti násobek ţivotního minima za kalendářní rok * 15 = Kč (zaokrouhluje se vţdy na celé sto koruny nahoru) 2. událost maximálně 10ti násobek ţivotního minima za kalendářní rok * 10 = Kč 3. událost Kč jednorázově a maximálně 4 násobek ţivotního minima za kalendářní rok v případech odůvodněných zákonem. 21

22 2 DŮCHODOVÁ POLITIKA V ČR Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky. Byly završeny v roce 1995 přijetím nového zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na základě voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 bylo zvolenou vládou přijato Programové prohlášení. Obsahovalo teze reformy veřejných financí, jimiţ bylo nutné reagovat na neúměrné uspořádání sociálních výdajů, a tím i na nekontrolovatelné zadluţování státu. Reformou veřejných financí se zavedla jasná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti a adresnější systém sociálních dávek. Základem vyplácení dávek je aktivita či pasivita občanů. Reforma propojuje daňový a sociální systém. Programové prohlášení vlády obsahovalo i záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách. Zajistila by dlouhodobou finanční stabilitu celého důchodového systému. Hlavním důvodem změny důchodové politiky v ČR je demografická situace, tj. prodluţující se střední délka ţivota, růst podílu osob ve vyšších věkových skupinách a nízká porodnost. Zásah do důchodového systému je povaţován za největší od 90. let. 2.1 Důvody změn v důchodovém systému ČR V systému důchodového pojištění Nárůst počtu předčasných starobních důchodů (viz. graf 2), zastavení vývoje řádného odchodu do důchodu, který souvisí s předcházejícím bodem, zvyšování počtu důchodců na počet plátců pojistného, jeţ je značně ovlivněno právě nárůstem předčasných starobních důchodů, špatné financování důchodového systému, neexistence kapitálové rezervy, stoupání trendu stárnutí populace a nepřipravenost systému na tento trend. 22

23 počet Počet příjemců pobírajících starobní důchod rok Graf 2 - Počet příjemců pobírajících předčasný starobní důchod Zdroj: vlastní tvorba V systému dobrovolného penzijního připojištění Krátká doba spoření, která je ovlivněna nedůvěrou mladších ročníků v systém penzijního připojištění, krátká historie systému, zákonná omezení v oblasti moţnosti investování penzijních fondů se svěřenými prostředky, vysoké provozní náklady a nízké reálné výnosy. 2.2 Důchodová reforma Vládní programové prohlášení v roce 2007 stanovilo postupy a harmonogram důchodové reformy 19 do tří etap: I. etapa parametrické změny vytvářející prostor pro další úpravy - červenec 2007 ustavení politické komise a meziresortní připomínkové řízení 19 Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodová reforma. Prezentace. Navrhovaná reformní opatření důchodový systém, Petr Nečas. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 23

24 - II. pololetí 2007 I. pololetí 2008 projednání ve vládě a schválení v Parlamentu účinnost právních předpisů II. etapa změny v základním i doplňkovém systému koncepce zákon III. etapa vytvoření druhého pilíře důchodového systému na bázi částečného vyvázání ze základního systému (tzv. opt out) koncepce zákon I. etapa důchodové reformy Změny důchodového systému v rámci I. etapy důchodové reformy se nevztahují na současné důchodce, ale především na ty budoucí. Hlavními body je stálé prodluţování věku odchodu do důchodu a potřebné doby pojištění, změny u invalidních důchodů nebo flexibilnějšího přechodu z práce do důchodu. Schválené změny mají přispět k oddálení okamţiku, kdy výdaje na důchody v daném roce převýší příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Nejvýznamnější změny této etapy 20 : 1. postupné zvyšování důchodového věku platné od zvýšení důchodového věku na 65 let pro muţe a ţeny, které nevychovaly ţádné nebo jedno dítě, a na 62 aţ 64 let u ostatních ţen (podle počtu vychovaných dětí), - úprava důchodového věku při kratší době pojištění věk o 5 let vyšší neţ je důchodový věk pro muţe stejného data narození (v současné době pevně 65 let) 20 Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: Důchodová reforma. Prezentace. Navrhovaná reformní opatření důchodový systém, Petr Nečas. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 24

25 - sjednocení věku pro nárok na trvalý vdovský a vdovecký důchod věk o 4 roky niţší neţ je důchodový věk pro muţe stejného data narození (v současné době 58 let pro muţe a 55 let pro ţeny), 2. opatření týkající se dob pojištění - zrušení zápočtu doby studia získané po 31. prosinci 2009 jako náhradní doby pojištění, s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchod (dílčí změna od zápočet prvních 6 let studia po 18. roce věku pouze z 80%), 3. postupné prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění (podle data narození od vţdy o 1 kalendářní rok), 4. možnost souběhu výdělečné činnosti a části starobního důchodu s možností přepočtu důchodu 5. změny v oblasti invalidních důchodů - zavedení třístupňové invalidity (místo současných plných a částečných invalidních důchodů) v závislosti na % omezení schopnosti výdělečné činnosti, - výše invalidního důchodu se bude lišit získávaným procentem za rok pojištění, 6. postupné prodlužování období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze 3 na 5 let. V rámci I. etapy připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí paragrafové návrhy novel zákonů k realizaci změn důchodového systému a také změn souvisejících právních předpisů. Parlament ČR schválil 17. července 2008 zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a dále zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tento zákon a s ním spojená schválená opatření nabyly účinnosti 1. ledna Nová opatření se týkají výše uvedených bodů. Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí 21 schválené změny v rámci I. etapy důchodové reformy přispějí podstatným způsobem ke zlepšení finanční 21 Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 25

26 udrţitelnosti systému základního důchodového pojištění a významně oddálí okamţik, kdy výdaje na důchody v daném roce převýší příjmy z pojistného na důchodové pojištění II. etapa důchodové reformy Součástí druhé etapy je řešení financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. První část II. etapy důchodové reformy byla schválena v roce Základní teze nového zákona umoţňují zavedení penzijního spoření. Hlavním záměrem jsou opatření jak ve veřejném základním důchodovém pojištění (I. pilíř důchodového pojištění), tak i v oblasti dobrovolných doplňkových důchodů (II. pilíř důchodového pojištění). Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí 22 stanovilo Programové prohlášení vlády v základním důchodovém pojištění jako jeden z cílů vytvoření rezervního důchodového fondu a zřízení samostatné kapitoly státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění. Záměr byl splněn zákonem č. 26/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2008 Sb., o rozpočtových pravidlech. Zákon nabyl účinnosti dne 1. března Zahrnuje novou úpravu rozpočtových pravidel: vytvoření jednotného účtu rezervy pro důchodovou reformu, na nějţ se převedou zůstatky jiţ dříve zřízených účtů státních finančních aktiv ve prospěch důchodového systému. Opatření v oblasti dobrovolných doplňkových důchodů představuje zejména oddělení majetku akcionářů a klientů u systému dobrovolného důchodového připojištění. Jde o systém tzv. správcovských společností a podpory individuálního spoření na důchod. Na základě tiskové správy Ministerstva práce a sociálních věcí 23 lze tento úkol realizovat transformací současných fondů. Cílem transformace systému penzijního připojištění je jasně vymezit, jaký majetek je ve vlastnictví společností a ve vlastnictví účastníků penzijního připojištění. Dále umoţnit vyšší výnosnost a vyšší bezpečnost uloţení prostředků účastníků. Druhý záměr v této oblasti spočívá zejména v podpoře čerpání doţivotních penzí a v motivaci k vyšším příspěvkům. Obecně můţeme konstatovat, ţe 22 Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 23 Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 26

27 cílem této změny je zvýšení atraktivity penzijního připojištění. V říjnu 2008 Ministerstvo financí připravilo Tezi pro přípravu návrhu nového zákona o penzijním připojištění III. etapa důchodové reformy V rámci III. etapy důchodové reformy je záměrem řešit rozdělení zdrojů pro příjmy ve stáří. Zavedení moţnosti přesměrovat malou část z povinných plateb pojistného na základní důchodové pojištění na základě dobrovolné volby pojištěnce do soukromého systému (zavedení tzv. opt out). Ministerstvo práce a sociálních věci připravilo Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení moţnosti opt out ze základního důchodového pojištění. Na základě tiskové zprávy MPSV 24 znamená ve zkratce tento záměr, ţe pojištěnci by měli moţnost sami si dobrovolně zvolit, zda jejich důchod bude plynout pouze ze státního základního důchodového pojištění, tj. z I. pilíře důchodového systému nebo částečně i z nového spořícího pilíře, tj. z II. pilíře důchodového systému. Volili by pouze, jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů, nikoli zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové zajištění ve stáří. Při splnění podmínek nároku na důchod by byl přiznán důchod z I. pilíře sníţený z důvodu účasti ve II. pilíři důchodového systému a důchod vypočtený na základě stavu prostředků investovaných ve II. pilíři. Výše uvedený materiál o zavedení moţnosti opt out byl projednán dne 19. listopadu 2008 Poradou ekonomických ministrů a zaslán k připomínkám Ministerstvu financí a České národní bance Valorizace důchodů Vláda v roce 2008 schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení důchodů od 1. ledna Zvýšila se procentní výměra kaţdého důchodu přiznaného před 1. lednem 2009 o 4,4 %. Výše základní výměry důchodu zůstala stejná ve výši Kč, tak jak byla zvýšena nařízením vlády č. 211/2008 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce Ministerstvo práce a sociálních věcí.; Webmaster: III. etapa důchodové reformy. Tisková zpráva. Důchodová reforma. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 27

28 Za období od ledna 2008 do ledna 2009 stoupl průměrný starobní důchod celkem o Kč. Došlo ke třem zvýšením v lednu 2008, v srpnu 2008 a v lednu Od doby nástupu vlády v září 2006 došlo k několika valorizacím důchodů, které zvýšily průměrné starobní důchody aţ o Kč. leden Kč 6,2 % leden Kč 4,0 % srpen Kč 5,1 % - zvýšení základní výměry (jednorázově pro poţivatele všech typů důchodů) leden Kč 3,4 % Cílem navrţené úpravy je zvýšit důchody v řádném termínu podle zákona o důchodovém pojištění. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje následující základní pravidla pro zvyšování důchodu: pravidelně kaţdý rok v lednu dochází ke zvýšení vyplacených - při nízké inflaci (zvýšení méně neţ 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 5 %), zvýšení důchodů se určí následně: průměrný starobní důchod musí činit nejméně 100 % růstu cen a dále téţ nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, vláda prostřednictvím nařízení zvýší konkrétní částku, od ledna se zjišťuje v období dvanácti měsíců růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem v případě, ţe růst cen ve sledovaném období dosáhne aspoň 5 %, důchody se zvýší v mimořádném termínu; o mimořádném zvýšení rozhoduje vláda do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němţ došlo ke splnění uvedené podmínky. 28

29 2.2.5 Hlavní změny v důchodovém systému schválené v roce Podle nařízení vlády uvedených v tabulce 1 se důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí měnily takto: tabulka 1 - Přehled změn nařízení vlády ve výměrách přiznaných důchodů Nařízení vlády Nařízení vlády Nařízení vlády Nařízení vlády č. 461/2006 Sb. (účinnost dnem ) č. 256/2007 Sb. (účinnost dnem č. 211/2008 Sb. (účinnost dnem č. 363/2008 Sb. (účinnost dnem ) ) ) přiznané před a splatné po zvyšují přiznané od do a splatné po zvyšují přiznané před a splatné po zvyšují přiznané před a splatné po zvyšují přiznané před a splatné po zvyšují Procentní 25 o 6,6 % o 5,6 % o 3 % o 4,4 % výměra Základní výměra o 100 Kč na Kč měsíčně o 100 Kč na Kč měsíčně o 130 Kč na Kč měsíčně o 470 Kč na Kč měsíčně Zdroj: vlastní tvorba Změny ve stanovení všeobecného vyměřovacího základu, výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu a stanovení výpočtového základu, tj. hranice redukcí osobního vyměřovacího základu v letech pro přehlednost a porovnání znázorním v následující tabulce. 25 Procentní výměra náleţí ke dni, od něhoţ se procentní výměra zvyšuje. 29

30 tabulka 2 - Změny v sazbách pro výpočet důchodu Nařízení vlády č. 462/2006 Sb. (účinnost dne ) Nařízení vlády č. 257/2007 Sb. (účinnost dne ) Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. (účinnost dne ) Všeobecný vyměřovací základ Přepočítací koeficient Kč Kč Kč 1,0707 1,0753 1,0942 Výpočtový základ z na Kč z na Kč z na Kč z na Kč z na Kč z na Kč Zdroj: vlastní tvorba Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce nabyl účinnosti dne Změna spočívá v tom, ţe je moţné sjednávat pracovní poměr na dobu určitou i s úředníky územních samosprávních celků, kteří pobírají starobní důchod, na rozdíl od předchozí právní úpravy. Na úředníky územních samosprávných celků pobírající starobní důchod se vztahuje podmínka stanovená pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti spočívající ve sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Podrobnější úpravu nalezneme v ustanovení 37 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, které upravuje souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabyl účinnosti 1. ledna 2008 a novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Novela se týká rozšíření okruhu osob účastných důchodového pojištění z titulu náhrady doby pojištění. Mezi tyto osoby se zařazují i osoby pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Zákon č. 152/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Bylo zrušeno ustanovení, které upravovalo hodnocení doby péče muže o dítě jako náhradní doby důchodového pojištění. Muţi doposud museli podat ve stanovené lhůtě přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a návrh na vydání rozhodnutí 30

31 okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče o dítě. Změna spočívá v tom, ţe se doba péče o dítě u muţů i ţen prokazuje stejným způsobem, a to čestným prohlášením podaným spolu se ţádostí o důchod. Zákon č. 382/2008 Sb., jímţ se změnil od 1. ledna 2009 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dochází ke změně doby vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleţela před dosaţením věku 55 let, se jako náhradní doba pojištění započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku. Je stanoveno, ţe účast osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání na důchodovém pojištění před dosaţením věku 55 let se hodnotí podle právních předpisů účinných ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud těmto osobám vznikl nárok na důchod přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Hlavní změny v důchodovém systému účinné od 1. ledna 2010 Zákon č. 306/2008 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2010, a jímţ se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, obsahuje následující významné změny, jejichţ část jsem zmínila jiţ v kapitole I. etapa důchodové reformy: Zvýšení důchodového věku: a) u pojištěnců narozených před rokem 1936 k ţádné změně nedochází. tabulka 3 - Důchodový věk pojištěnců narozených před rokem 1936 Narození před rokem Důchodový věk činí u muţů ţen s počtem vychovaných dětí let 57 let 56 let 55 let 54 let 53 let Zdroj: vlastní tvorba b) u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 jedná se o skupinu, u které se důchodový věk postupně zvyšuje aţ na 65 let pro muţe a pro ţeny, které nevychovaly ţádné dítě nebo vychovaly jedno 31